- gupa (93.92.52.23) --- 24. 2. 2023
Druhy a poddruhy včely medonosné
>Diverzita včely medonosné na celém světě byla zpočátku hodnocena na základě morfometrických charakteristik, jako je pigmentace tergitů, velikost těla a křídel, pilozita, šířka plstna, loketní index a délka sosáku (Ruttner et al., 1978; Ruttner 1988; Ftayeh et al . , 1994 ; Kauhausen-Keller a kol., 1997 ; Kandemir a kol., 2000 ; Arias a kol., 2006 ; Meixner a kol., 2007 ; Alburaki a Alburaki, 2008 ). V souladu s těmito atributy byly popsány čtyři evoluční linie včel; linie západního Středomoří M), linie severního Středomoří C), africká linie A) a orientální linie O) ( Ruttner et al., 1978 ;Rinderer, 1986 ; Ruttner, 1988 ). Přes určité nesrovnalosti mezi nedávnými studiemi byly všechny čtyři linie molekulárně potvrzeny pomocí mitochondriálních a mikrosatelitních markerů ( Smith a Brown, 1988 ; Smith a Brown, 1990 ; Cornuet a kol., 1991 ; Smith a kol., 1991 ; Garnery a kol., 1992 ; Garnery a kol., 1993 ; Moritz a kol., 1994 ; Estoup a kol., 1995 ; Garnery a kol., 1998a ; Garnery a kol., 1998b ; Meixner a kol., 5 2000 .). V současné době bylo identifikováno 31 poddruhů včely medonosné v jejich přirozených oblastech přerozdělení v Evropě, na Středním východě, v západní Asii a na africkém kontinentu ( Ruttner 1988 ; Sheppard a Meixner, 2003 ; Chen et al., 2016 ).<
ORIGINAL RESEARCH article
Front. Genet., 04 January 2023
Sec. Evolutionary and Population Genetics
Volume 13 - 2022 | https://doi.org/10.3389/fgene.2022.1092121
Honey bee populations of the USA display restrictions in their mtDNA haplotype diversity
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76711
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |