| | - Radim Poláek --- 4. 11. 2004
Re: Gabon kontra Formidol
Dovoluji si jako chemik přidat do diskuze pár poznámek.
Pokud se máme bavit o průniku reziduí z vosku do medu nebo třeba do vody po
vyvařování vosku, musí se vzít v úvahu rozpustnost příslušné látky ve vosku
i ve vodě. Zjednodušeně řečeno, pokud je nějaká látka dobře rozpustná ve
vosku a málo rozpustná ve vodě, tak do medu nebo do té vody přejde jen málo
látky, většina zůstane ve vosku ( třeba ty rezidua pyretroidů). Naopak látka
dobře rozpustná ve vodě a málo ve vosku přejde skoro všechna do vody,
případně medu, vosk je ve vodě vyprán (třeba kyselina fosforečná při čištění
vosku). Látky dobře rozpustné ve vosku i ve vodě se vyskytují mnohem méně,
než dva předchozí extrémy.
Takže jestliže je vosk kontaminován nějakou látkou dobře rozpustnou v
tucích, do vody nebo medu se nedostává, zůstává ve vosku. (Problém je potom,
když se kontaminovaný vosk rozpustí třeba v oleji, nebo se při žvýkání víček
část vosku spolkne a v žaludku potom naruší mastným jídlem.) Naopak látku
dobře rozpustnou ve vodě a málo v vosku je vůbec problém do vosku dostat a
při prvním styku s vodou je z vosku vyplavena.
Med jakožto "vodouředitelnou " látku považuji za vodní fázi stejně jako
přímo vodu, může ale se stát, že to bude složitější a látky se v medu, to je
cca 80 % cukrů a jen 20 % vody budou rozpouštět jinak, více, nebo méně než
ve vodě.
Co se týká antibiotik, odhaduji, že jsou spíše rozpustná ve vodě, než v
tucích, takže jejich rezidua ve vosku asi budou málo, hlavně budou v medu.
Na to, že kontaminace vosku po léčení 1 páskem Gabonu s 1,5 miligramy
acrinatrinu nebude možné změřit bych nesázel. (Opravdu je ho tam tak málo?)
V analytické chemii za
posledních cca dvě desítky let proběhla podobná revoluce jako v počítačové
technice. Třeba škodliviny v krvi ministra Ambrozka. Změřili je předpokládám
z jednoho odběru krve z jedné stříkačky a prakticky na počkání. Před 20
lety, kdy jsem studoval, by na podobnou analýzu bylo potřeba pár desítek tun
materiálu (krve) a trvalo by to pár měsíců. Svým způsobem je to pro mne
fascinující vidět, jak analýzy, které byly tehdy víceméně utopií, jsou nyní
běžné.
A ještě poznámku k těm jednotlivým látkám. Amitraz, acrinatrin, fluvalinat a
další, které se u nás používají pro léčení včelstev, jsou jinak relativně
běžné akaricidy, to je látky používané v rostlinolékařství na ošetřování
rostlin proti roztočům v dávkách cca až kilogramy na hektar. Takže
teoreticky může být vosk kontaminován i z rostlin. A taky nedisciplinovaným
včelařem, který si někde odlije z cisterny příslušné léčivo. Ostatně si
myslím, že Vuvč Dol nedělá nic jiného. Zakoupí kanystr léčiva, nějak si ho
ověří pro jistotu a rozlije do lahviček.
R. Polášek
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7717
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |