78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek --- 4. 11. 2004
Re: Gabon kontra Formidol

Dovoluji si jako chemik přidat do diskuze pár poznámek.

Pokud se máme bavit o průniku reziduí z vosku do medu nebo třeba do vody po
vyvařování vosku, musí se vzít v úvahu rozpustnost příslušné látky ve vosku
i ve vodě. Zjednodušeně řečeno, pokud je nějaká látka dobře rozpustná ve
vosku a málo rozpustná ve vodě, tak do medu nebo do té vody přejde jen málo
látky, většina zůstane ve vosku ( třeba ty rezidua pyretroidů). Naopak látka
dobře rozpustná ve vodě a málo ve vosku přejde skoro všechna do vody,
případně medu, vosk je ve vodě vyprán (třeba kyselina fosforečná při čištění
vosku). Látky dobře rozpustné ve vosku i ve vodě se vyskytují mnohem méně,
než dva předchozí extrémy.

Takže jestliže je vosk kontaminován nějakou látkou dobře rozpustnou v
tucích, do vody nebo medu se nedostává, zůstává ve vosku. (Problém je potom,
když se kontaminovaný vosk rozpustí třeba v oleji, nebo se při žvýkání víček
část vosku spolkne a v žaludku potom naruší mastným jídlem.) Naopak látku
dobře rozpustnou ve vodě a málo v vosku je vůbec problém do vosku dostat a
při prvním styku s vodou je z vosku vyplavena.

Med jakožto "vodouředitelnou " látku považuji za vodní fázi stejně jako
přímo vodu, může ale se stát, že to bude složitější a látky se v medu, to je
cca 80 % cukrů a jen 20 % vody budou rozpouštět jinak, více, nebo méně než
ve vodě.

Co se týká antibiotik, odhaduji, že jsou spíše rozpustná ve vodě, než v
tucích, takže jejich rezidua ve vosku asi budou málo, hlavně budou v medu.

Na to, že kontaminace vosku po léčení 1 páskem Gabonu s 1,5 miligramy
acrinatrinu nebude možné změřit bych nesázel. (Opravdu je ho tam tak málo?)
V analytické chemii za
posledních cca dvě desítky let proběhla podobná revoluce jako v počítačové
technice. Třeba škodliviny v krvi ministra Ambrozka. Změřili je předpokládám
z jednoho odběru krve z jedné stříkačky a prakticky na počkání. Před 20
lety, kdy jsem studoval, by na podobnou analýzu bylo potřeba pár desítek tun
materiálu (krve) a trvalo by to pár měsíců. Svým způsobem je to pro mne
fascinující vidět, jak analýzy, které byly tehdy víceméně utopií, jsou nyní
běžné.

A ještě poznámku k těm jednotlivým látkám. Amitraz, acrinatrin, fluvalinat a
další, které se u nás používají pro léčení včelstev, jsou jinak relativně
běžné akaricidy, to je látky používané v rostlinolékařství na ošetřování
rostlin proti roztočům v dávkách cca až kilogramy na hektar. Takže
teoreticky může být vosk kontaminován i z rostlin. A taky nedisciplinovaným
včelařem, který si někde odlije z cisterny příslušné léčivo. Ostatně si
myslím, že Vuvč Dol nedělá nic jiného. Zakoupí kanystr léčiva, nějak si ho
ověří pro jistotu a rozlije do lahviček.

R. Polášek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu