78139

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek (213.151.87.17) --- 15. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Mě je 53 a budečáky jsem měl a dokonce jsem s nimi i kočoval. Měl jsem je vylepšené o funkční vysouvací zažízení a považuji je v tomto provedení za lepší než např. Mor.universál. Rozhodně jsem nemyslel napadat staré včelaře, kteří v nich včelaří, plně chápu že při dnešních cenách na modernizaci kašlou. Moje výtky se týkají včelařů výrazně mladších u kterých se jedná o silný úlet. Dnešní kraňka se do těchto úlů totiž nevejde a jakmile se začne tísnit tak jsou s ní problémy. V loňském silně rojivém roce nebylo velkou zvláštností výška plodového tělesa kolem 60 cm a na tolik včel tam ani v normálním roce není místo. Jinak máte pravdu já se na rozdíl od jiných musím prodejem medu zčásti živit a tak k silně zastaralému způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
Zdraví Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

Zdravím,
no já jsem kočoval nějakých deset let taky se zadováky a to v jednoduchém
provedení, dokud ještě šlo levně sehnat traktor na převoz. A jedním z mých
prvních vzpomínek ze včelařství ještě o hodně dřív jako dítě je právě ona
diskuze jestli zimovat v zadovácích na těch sedmi rámcích nebo na plném
počtu rámků. Ale v té době ještě měly zadováky před sebou ještě tak asi
dvacet let vývoje a hledání optimálních metod včelaření v nich než se
přestaly definitivně oficiálně vyrábět a podporovat. Proto mě vždycky
strašně "dojme", když někdo uvádí jako jejich nevýhodu právě ono zimování na
těch 7 rámcích.

Co se týká velikosti úlů, není rozhodující, jak bude velké plodové těleso
nebo celé včelstvo, pokud dostane prakticky neomezený prostor v nastavcích.
Rozhodující je, jak se bude chovat v tak velkém prostoru, jako je právě ten
úl.
Pokud se smíříme s nutností provádět co dva tři týdny v létě protirojová
opatření, záleží pouze v jak velkém prostoru v úlu ještě tyto
defakto protirojová opatření udrží včely v úlu, aniž by se vyrojily.
Protirojová opatření myslím tady vkládání mezistěn, aby měly pořád co
stavět, odběr plástů se zásobami, aby měly neustále do čeho nosit a
převěšování plodových plástů z plodiště do medníku pro zvětšení plochy
plodového tělesa (maximální výška plodového tělesa 2x24 cm) a jako asi
nejradikálnejší výchova mladé matky v květnu. Za takovou cenu vyšší
pracnosti a dále menšímu využití silné dlouhodobé nárazové snůšky se dají
včely úplně v pohodě udržet v zadováku po dvakrát 12 rámcích 39x24. A jedině
ta pracnost je nevýhoda zadováků, podobně jako kdyby u nastavků se někdo
rozhodl, že pro jedno včelstvo nepoužije více než 2 nastavky 39x24 a jeden
polonastavek. A trochu taky nezasíťované dno.
Je tedy jasné, že kdo přejde z zadováků na nastavkové úly, stihne za stejnou
dobu ošetřit minimálně třikrát více včelstev a tudíž sklidit odpovídající
větší množství medu. A to je vlastně jediný důvod, proč přejít z zadováků na
nastavky. A zase je to dáno tím malým prostorem. Úl zadovák s patřičně
větším prostorem, třeba se čtyřmi, pěti patry pro 12 rámků 39x24 by
odstranil nutnost oněch pravidelných protirojových zásahů v létě a tak by se
spotřeba času na ošetřování včelstva v takovém úlu podstatně zmenšila i když
s ohledem na možnost práce s celými nastavky nevyrovnala nastavkovému úlu.

Takže pokud by se někdo ptal na rozdíl mezi zadováky a nastavky, řeknu mu
asi toto.

A aby si to někdo nevykládal špatně, tak pro mně je taky v současné době
důležitější spotřebovat méně času a mít více medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 2:06 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


> Mě je 53 a budečáky jsem měl a dokonce jsem s nimi i kočoval. Měl jsem je
> vylepšené o funkční vysouvací zažízení a považuji je v tomto provedení za
> lepší než např. Mor.universál. Rozhodně jsem nemyslel napadat staré
> včelaře, kteří v nich včelaří, plně chápu že při dnešních cenách na
> modernizaci kašlou. Moje výtky se týkají včelařů výrazně mladších u
kterých
> se jedná o silný úlet. Dnešní kraňka se do těchto úlů totiž nevejde a
> jakmile se začne tísnit tak jsou s ní problémy. V loňském silně rojivém
> roce nebylo velkou zvláštností výška plodového tělesa kolem 60 cm a na
> tolik včel tam ani v normálním roce není místo. Jinak máte pravdu já se na
> rozdíl od jiných musím prodejem medu zčásti živit a tak k silně
zastaralému
> způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
> Zdraví Ruda


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 20. 4. 2005
Re: Tak nev?m?

> Mě je 53 a budečáky jsem...... tak k silně zastaralému
> způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
>                              Zdraví Ruda

Zcela určitě je Budečák úlem. Je také ovšem v našich podmínkách také za horizontem rozvoje včelařství a dobré je hovořit nebo psát o tomto úlu jen v souvislostech chovu v odpovídajících podmínkách. (klimatických, prý švýcaři jí vévodí) Je to popravdě úl mnoha členů svazu, kteří si ho drží ani ne kvůli jeho možným výhodám ( ošetřování ze sedu), ale i především z důvodu jednoduššího a tím je jakási šetřivost. ("..ten úl mi stačí" řeknou a hledají výhody.)

Kdyby ovšem došla doba, která by přinesla "akci" svazu v tom smyslu, že za jeden úl starší 25 let se s minimálním doplatkem(v rámci rozvojové dotační politiky pro včelaře) vymění za nový a doslova se tento úl odebere k recyklaci = spálí, tak starý včelař se rozhodne rychle.

A kdyby si by mohl vybrat, tak mu poradím ležan s nástavkem.(Viz starší, asi do dvou let pozpátku Včelařství.)Je to systém dobrý a hlavně lze ležan modifikovat s nástavkem(třeba s dvířky), mateří mřížkou,atd. (i ze židle) Z praktického hlediska, jestli mohu srovnávat,(také jsem měl Budečák) je bezesporu největší výhodou vrchem přístupného úlu(ležan, nástavek) přímá viditelnost a možnost zásahu do stavu včelstva.(s ní i časová výhoda)

Je ale mnoho napsáno o úlech. Je to otázka realizace inovačních postupů (racionalizace)v českém včelařství a s ní také otázka úlová. Jedinnou cestou vidím pouze "výhodnou" akci pro včelaříky, kterých je hodně a kteří si za 150,- Kč nový úl jen stěží koupí.(třeba i včetně medu)

Také je faktem, že u ostatních drobných chovatelů jiných hospodářských zvířat, že si starý chlívek vybílí. (dostane na to dotaci, je-li zemědělec)A velký chov, třeba slepic to postihlo nekompromisně.(máme málo m2/slepice-podle EU)... To stojí nemálo.

Jako zástěrka za ty malé včelaře je tu ČSV a jeho představitelé, kteří si mohou dovolit hovořit za tuto "masu" v úlové otázce k ministerstvu.(jestli u nich tato otázka vůbec existuje)
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu