Včelařská konference

Chci se zeptat jestli je na diskuzi někdo kdo včelaří v okresu Tábor zda neví jestli se bude na jaře natírat. Údajně měla být minulý týden nějaká porada na okresním svazu včelařů. Franta Díky za odpověď.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 20:59:00
> ----------------------------------------
> V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68%
> ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> > Předmět: Re: Zprávy.
> > Datum: 29.2.2008 19:05:39
> > ----------------------------------------
> > U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> > včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> > až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> > začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> > funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> > jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> > Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> > včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> > typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> > spolcích.Zdravím. Sobotka
> >
> >
> >
>
>
>

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Uvědomte si, že varaóza se ani u nás neléčí, ale pouze potlačuje. Léčení je
stav, kdy se nákaza jednorázově vyřídí úplně, aby potom mohly na tom místě
prosperovat i včelstva vnímavé k té nákaze bez léčení. Potlačování je trvalý
stav, kdy je nutné používat ty léčiva pořád a kdy je nutné pořád preferovat
a vybírat včelstva co nejméně citlivé k nákaze. Spíše by se to mohlo napsat,
že v dlouhodobém výhledu je to přetlačování s varaózou. Jednou výzkumnící
objeví nová léčiva a nové postupy a varaóze ustupuje a včelaři si libují.
Když se nic nového dlouho neobjeví, varaóza zase začíná postupovat. Současná
situace je nejspíš způsobena tím, že k varaóze se poslední rok, dva roky
přidal nový spojenec - virové nákazy. Ty jsou zřejmě silně rozšířeny v
jižním Česku, takže tam včely hynou, i když včelaři léčili správně a spad
roztočů byl stejný jako předchozí roky, ale třeba na Moravě, zvláště tady na
severní, rozšířena tolik nejsou, takže tady včely nepadají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 10:47 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem
jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a
hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou
dobu!
> Honza

Tak to budu řešit i já a to již letos. Teda doufám, čekám jen na přelom ledna a února, kdy mi mají z Dolu poslat vyvíječ . Jen zapoměli napsat který rok. :-)

Místo plexi použij sklo. Plexi se poškrábe při čištění, musíš být opatrnější při desinfekci ožehem a nevím jak bude reagovat na aceton z aerosolu - nezmatní?

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

"Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )"

V tomto případě (vlastnictví el. kompresoru) bych te řešil spíše elektrocentrálou. Poměrně slušný výběr mají v OBI, BAUMAXU... V naší ZO to funguje bezproblémů.
Pepča

Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.

S pozdravem...M. Václavek

Právě ta doba u víkendových včelařů je tím problémem NA FUMIGACI JE TA DOBA KRÁTKÁ A NE KAŽDÝ DEN Aerosolem to jde téměř kdykoliv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 22:47:15
> ----------------------------------------
> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
> Honza
>
>
>

předcházení rezistencí

V léčbě čehokoli aˇjiž zvířat ,rostlin nebo lidí platí jedno přípravky se musí střídat skus na jaře formidol Gabony jsou dva každý s jinou účinnou látkou Pak varidor a k aerosolování M1 Aer v každém je něco jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Choze <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 17:11:06
> ----------------------------------------
> Odpověď tam není.
> Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat
> antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze
> srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se
> včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou
> být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
> Ch.
>
>
>

Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém
> příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve
> čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

KaJi :
.......................
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.
.......................

Zdravím,

Ještě k tématu prosklených nástavkových úlů:

Máme vyzkoušené celkem 3 typy prosklených nástavků - jeden celý skleněný a dva prosklené pouze zezadu (každý rozdílné konstrukce).

Fotografie můžete najít na
http://www.vcelky.cz/expozice-zoo-praha.htm
http://www.vcelky.cz/expozice-td.htm
případně i na konci stránky http://www.vcelky.cz/fotobanka-05.htm (zde lze rozkliknout na větší rozlišení).

Popis konstrukce v MV mi přijde zbytečně složitý, ale proti gustu...

Nejvíc nám vyhovuje prosklení plexisklem jen zezadu. Chce to vymyslet tak, aby šlo odendat při desinfekci nástavku či případné výměně z důvodu poškození. Know-how na výrobu má nejlépe zmáklé Tomáš Jaša.

Hlavně na aerosol musí být stejný tlak cca 3,5 atm. Takže výstup z vzdušníku by musel mít redukční ventil a v tomto provedení by to asi moc nefungovalo. Lahve od hasičů jsou super, mají tlak 150 atm. a dá se z jedné ošetřit acetonem až 50 včelstev. Také se dají použít menší bomby od kyslíku a nafoukat je vzduchem jejich kompresorem přes redukci. V tomhle provedení to mám nachystáno, kdyby něco...Myslím, že letošní úhyny nejsou způsobeny nefunkčností léčiv, ale tím, že: 1/ v létě včelstva nebyla ošetřena vůbec
2/ " byla ošetřena špatně a nedostatečně
3/ " " pozdě
Takže jako v r. 2002 naprosté a nepochopitelné selhání včelařů. Zdraví R. Stonjek

Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20 let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
Honza

Dovolím si nesouhlasit. Účinnost léčiv a případný vznik resistence na ně je
předmětem trvalého výzkumu - mimo jiné i za pomoci nás, včelařů. Kdybyste
měl pravdu, byli by už včelaři na seznamu zaniklých profesí :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Choze" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 5:10 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat
antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze
srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se
včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou
být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2912 (20080229)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Pro úvahy o volbě zdroje tlakového vzduchu je třeba vědět několik
podstatných údajů.

Správnou odpověď na takto položenou lze proto získat ( spočítat ) podle
údajů v návodu k vyvíječi VAT 1a na
http://www.beedol.cz/beedolcz.html, kde v rubrice: výroba
klikneš na: vyvíječ aerosolu.
Z údajů uvedených v návodu lze spočítat, jaký objem tlakového vzduchu je
třeba pro ošetření konkrétním vyvíječem jakého počtu včelstev.
Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luboš Adamec
Sent: Friday, February 29, 2008 6:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: kompresor

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.

Luboš Adamec



__________ Informace od NOD32 2908 (20080228) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68% ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 19:05:39
> ----------------------------------------
> U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> spolcích.Zdravím. Sobotka
>
>
>

Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a zavěsit.

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.
Luboš Adamec

---------
Měřil jsme to jen jednou "na sucho" a vyšlo mi, že v případě vzdušníku 24l by se snad dala až tři včelstva acetonem udělat. Max tlak byl 8barů.

Na tohle se povídá, že je dobrý být kamarád s hasičema, ty mají možnost natlakovat bomby do dýchacích přístrojů na slušný tlak a tedy i objem. Možná to samé (ale nezjišťoval jsem to) i potápěčské.

Mezitím mě trošku vzrostl počet včelstev mimo el.proud a naše ZO koupila kompresory s dotací. Takže tuto cestu jsem dál nezkoumal, ale situace začíná být vážná, tak budu dál hledat cestu, abych byl nezávislý

Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )

Možná bych se připravil na povodně a motor demontoval na podzim z kompletu čerpadla, a jinak bych si zavlažoval zahrádku:-)

Karel

U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
spolcích.Zdravím. Sobotka

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.

Luboš Adamec

Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.

tezko radit proc tam matky nejsou, minulý víkend jsem léčil a plod byl na 2-4 plástech, tak řekni někomu od Vás at ti pomuze. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ilac <restauraceudraka/=/seznam.cz>
> Předmět: jeste neplodujou?
> Datum: 27.2.2008 22:29:45
> ----------------------------------------
> o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani
> v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici
> a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo
> tolik matek
>
>
>

V naší vesnici, kde včelařím (Bechyňsko) z pěti včelařů tři včelaři nemají nic já s kolegou jsme na 30 %.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Síření
> Datum: 29.2.2008 12:23:10
> ----------------------------------------
> Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal
> prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: Síření
> > Datum: 29.2.2008 11:36:43
> > ----------------------------------------
> > Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě,
> > proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo
> ideální).
> > Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z
> > vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní
> > ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto
> komínu
> > proniknout.
> > Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry
> > odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe
> > nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
> > Pepa
> >
> >
> >
>
>
>

Já se odvažuji tvrdit , že na stránce 74 - 78
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 09:57:42
> ----------------------------------------
> Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím
> víc, než je nařízeno.
> Tonda
>
> >Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal.
> Léčím, padají a padají,...
> Něco je blbě.
> Je v tom Včelařství na to odpověď?
>
>
>

Jako odlučovač oleje nejspíš slouží dlouhá hadice. Dokud je kompresor v
dobrém stavu, zřejmě stačí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 8:47 AM
Subject: Re: kompresor


> Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu?
> Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo
postačí
> nějaké samo domo zařízení?
> ----------
> Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je
> olejový.
> Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový
> (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s
> ním já i další eaerosulujeme.
>
> Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el.
> kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější
> než používám já a kolega.
>
> Karel

uskladněné plásty kdekoli,třeba ve skříních síříme na podzim dokud teplota nepoklesne na + 9 stupňů.Poté se již larvy zavíječe nevyvíjejí.
Z jara netřeba sířit do začátku května , ale to již se uskladněné plásty dávají do včel a síra je vyprchaná a
tudíž včelám nevadí a vajíčka od podzimu nakladená v plástech a schopná vývoje včely zajisté samy odstraní.
Raději napište do této konference jak Vám včely přezimovaly
a jak dál,když je tolik nářků na úhyny včelstev.Můžeme mít i my obavu z budoucnosti,i když si myslíme,že je to jinde a nás se to netýká.Ale také se to nás týká,třebaže později.

Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: Síření
> Datum: 29.2.2008 11:36:43
> ----------------------------------------
> Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě,
> proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo ideální).
> Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z
> vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní
> ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto komínu
> proniknout.
> Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry
> odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe
> nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
> Pepa
>
>
>

Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě, proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo ideální). Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto komínu proniknout.
Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
Pepa

A máte na něm odlučovač oleje ?
-----
Pokud je to otázka na mě, tak ne. Zatím toolej nehází, tak zatím nemám.

Karel

A máte na něm odlučovač oleje ?

Takže zbývá změnit včelaře,
když vše ostatní je O.K.
a chyba je v nás.

Dovedeno do absurdní dokonalosti:
Pak je taky otázka na členy ČSV, jestli je nutném, aby jejich funkcionáři měli včely a byli dobří a pečliví včelaři. Taktéž učitelé včelaření a přednášející odborníci by měli vyzimovbat beze ztrát. Pokud ne, tak nejsou dobří a pečliví včelaři. To je v logice dosavadních tvrzeních. (Se kterými moc nesouhlasím, ale když je to tedy pravda, proč z ní nevycházet?)

Aby nebyly nové volby:-))

--------------------
Tonda napsal:

Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím víc, než je nařízeno.


>Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím víc, než je nařízeno.
Tonda

>Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím.

je to dobrý spôsob ochrany uskladnených plástov. Prečo "jednou za čas" sírite, lebo ak sírenie v čase uskladnenia bolo správne, plásty uchránite aj v uzavrenom priestore (skriňa) až do jarného použitia.
Preto už nesírte.Sírené plásty môžete bezpečne použiť do včelstva. ale aj keby ste ich sírili, 2-3 týždne úplne stačia na to by vyvetrali.
Anton

a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.

U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.

Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Chci se zeptat, já mám rámky uskladněny v komínech nástavků. Dole i nahoře mám síto aby mohl proudit vzduch. Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím. Díky za odpověď. Franta

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 29.2.2008 00:08:14
> ----------------------------------------
> Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
> Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
> začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
> Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
> místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
> nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
> poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
> ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
> podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
> předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
> pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
> včely daleko nelétají.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
> Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
>
>
> nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
> potřebují
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> > Datum: 28.2.2008 20:56:09
> > ----------------------------------------
> > Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> > plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> > včelách, nebo co s nimi.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda

Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

Karel

Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?
----------
Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je olejový.
Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s ním já i další eaerosulujeme.

Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el. kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější než používám já a kolega.

Karel

Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?

Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda

>Taky už mám nátěr za sebou (o minulém víkendu byla velmi vhodná doba - v neděli na slunci i 20 stupňů).
Takže, podle předpovědi počasí si najdi den kdy bude nad 10 stupňů, pokud máš včelstva na 2 nástavkách, tak vrchní sundej - bývá ještě plný zásob a ve spodním najdi plást se zavíčkovaným plodem (nebo když tam nic nenajdeš, tak musíš rozebrat vrchní). Nyní bývá plod na 1 - 4 plástech vedle sebe - vždy po obou stranách plástu. Opatrně sklepni včely - bývá mezi nimi i matka a plochým štětcem natři plod, tak aby se celý povrch plodu leskl. Vše pak vrať zpět jak bylo. Jde to celkem rychle - 30 včelstev jsem měl za 2,5 hodiny hotové.
Při nižší teplotě to jde také (musíš opatrněji sklepávat, aby se ti moc nerozlezly) , ale pak budeš mít problém s následující fumigací páskem - je doporučeno dělat ji nad 10 stupňů. A ta by se měla opravdu následně udělat, aby jsi to měl pojištěné.

"Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora."

Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17). Zde tedy nedoporučuji aplikaci fumigace do podmetu. Rozdíl ve spadu roztočů je patrný také po provedení třetího ošetření aerosolem. U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu. Ošetření včelstev aerosolem však nebylo na pořadu dne a proto jsem je neuváděl. V některých ZO dosud aerosol neprovádí, nebo se z různých důvodů neprovádí u některých včelařů. A proto, pomůže-li můj příspěvek alespoň jednomu včelaři k záchraně včelstev, tak příspěvek splnil svůj účel.
Pepča

Taky už mám nátěr za sebou (o minulém víkendu byla velmi vhodná doba - v neděli na slunci i 20 stupňů).
Takže, podle předpovědi počasí si najdi den kdy bude nad 10 stupňů, pokud máš včelstva na 2 nástavkách, tak vrchní sundej - bývá ještě plný zásob a ve spodním najdi plást se zavíčkovaným plodem (nebo když tam nic nenajdeš, tak musíš rozebrat vrchní). Nyní bývá plod na 1 - 4 plástech vedle sebe - vždy po obou stranách plástu. Opatrně sklepni včely - bývá mezi nimi i matka a plochým štětcem natři plod, tak aby se celý povrch plodu leskl. Vše pak vrať zpět jak bylo. Jde to celkem rychle - 30 včelstev jsem měl za 2,5 hodiny hotové.
Při nižší teplotě to jde také (musíš opatrněji sklepávat, aby se ti moc nerozlezly) , ale pak budeš mít problém s následující fumigací páskem - je doporučeno dělat ji nad 10 stupňů. A ta by se měla opravdu následně udělat, aby jsi to měl pojištěné.
A celé to ukončíš, někdy později, až bude venku ve stínu nad 15-20 stupňů Formidolem - nejpozději do 15.4.
Vůbec se toho neboj, také jsem to dělal poprvé a vlastně jsem tím zabil dvě mouchy jednou ranou, neboť mám za sebou již i svoji obvyklou velkou jarní prohlídku (takhle podrobně to prohlížím jen na jaře a na podzim - mezi tím jen přidávám nástavky a vytáčím - jo ještě při nasazení prvního medníku jim beru plod a zbylé zimní zásoby pro tvorbu směsných oddělků na chov matek).

Několik let jsem dělal fumigaci do podmetu. Není pravda, že léčivo neprojde do horního nástavku. Okénky je vidět, kde je kouř unášející léčivo. Léčivo nemohou včely vyvětrat česnem , když je toto ucpané. A argumentace některých přátel , že při fumigaci zdola nepronikne kouř do sevřeného chomáče, zatímco shora ano je samozřejmě scestná úplně . Proč by najednou mělo projít chumáčem? Prostě by se šířilo prázdnými uličkami okolo, nebo by působilo jen na vrchní část chomáče. Zajímavá je myšlenka vysrážení léčiva ve studeném podmetu. Samozřejmě , že se tam vysráží . A také na plástech, stěnách a strůpku. Vzhledem k tomu, že za okénky je vidět, jak kouř postupuje , tedy nahoru , a do stran je jasné, že to co se vysráží na dně je již jen odpad. V loňském roce jsem u vědomí krize léčil v horním nástavku. Včely byly již slabší, takže jsem mohl vyjmout krajní plást. Bohužel situaci to již nezachránilo.

Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
včely daleko nelétají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.


nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
potřebují


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 28.2.2008 20:56:09
> ----------------------------------------
> Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> včelách, nebo co s nimi.
>
>
>

nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to potřebují


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 28.2.2008 20:56:09
> ----------------------------------------
> Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> včelách, nebo co s nimi.
>
>
>

čím méně zavíčkovaného plodu tím lépe pak také musí následovat Fumigace jedno bez druhého je na jaře k ničemu a zbytečná práce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: nátěr plodu
> Datum: 28.2.2008 16:25:54
> ----------------------------------------
> Zdraví a ptám se - M1 AER už mám ale nejsem si jist kdy provést nátěr. Zatím
> vý¨sledky měli nejsou, ale nerad bych čekal až bude pozdě. Poradíte jak
> uhádnout vhodnou chvíli Začínám po moru a mám jen 3 včelstva, tak bych o ně
> nerad přišel. Dík
> ----- Original Message -----
> From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
> Subject: nátěr plodu
>
>
> > Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> > mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> > tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> > potom
> > už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> > budu
> > potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> > postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
> >
> >
>
>
>
>

Prepáčte na to hlavné som zabudol. Uvažujme spolu, ak by sa včelstvo bolo dokázalo presunúť k zásobám, mohlo sa zachrániť, boli by tie zásoby nevhodné? Asi ťažko. V tejto sezóne budete chcieť včelstvá rozmnožiť, tak plásty zo zásobami Vám poslúžia na tvorbu odloženca.
Otvorenou otázkou zostáva, dokážete plásty do doby tvorby nových včelstiev ochrániť pred víjačkou voštinovou? Potom nevidím dôvod, aby Ste plásty zlikvidovali, neraz som to robil. Nové včelstvá sa rýchlo postavili na nohy.

Ak tých plástov so zásobami nebude veľa, tak ich v teplých dňoch vložte do mrazničky na pár dní, -18˚C húseničky zabije. Teraz do oteplenia môžu byť v uzavretých priestoroch s prievanom. Ak by rámika na plástoch boli pokalené, zoškrabte výkaly, to vždy nemusí byť nezematóza.
Anton

Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných včelách, nebo co s nimi.

Ono sa neutrhlo, ono jednocho sa pohybovalo za zásobami vertikálnym smerom - hore a to včase, keď včelstvo (bolo slabšie) ,keď ničné ale i denné teploty boli mínusové a tie im to nedovolili. Vtedy sa slabšie včelstvo nedokáže vodorovne posunúť za zásobami. Možno v mieste zimujúcich včiel boli zásoby slabšie a to všetko dokopy bolo príčinou úhynu.
Nakoniec, nie je pravdou, že táto zima (ako napísal jeden účastník stránky, že táto a vlaňajšia sa podobajú ako vajce vajcu), skutočnosť je iná, táto zima od 1.12 do 31.1, je v priemere chladnejšia o tri stupne a 2 mesiac do dnešného dňa, je chladnejší o 1,8˚C a to v priemere nie málo, skôr je to zima, ako sa patrí. priemerné teploty sa pohybujú tesne okolo nuly. Potvrdzujú to aj kontroly včelstiev na plodovanie matiek, plochy sú značne oproti vlaňajšku menšie. Až od 20.2 sa rozloha plodu zväčšuje a to vďaka prínosu peľu z prírody. Anton

Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných včelách, nebo co s nimi.

Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč.27 268

Krátko popíšem rozdiel medzi zasiťovaným a volným dnoma jeho vplyvom na vššiu úmrtnosť včelstiev.

Od r. 1985 som mal každý úľ vybavený celoplošnou sieťou (očká 3x3mm) pod plodiskom. Kontrolu prirodzeného odpadu V.D som robil pod sieťou, kde nemohla prejsť žiadna včela. V tých časoch sme ošetrovali včelstvá len fumigantom, v r. 1988/89 som prišiel asi o 65% včelstiev, totálou deštrukciou ešte do zimy, ktorej nezabránila sieť.

Jednoznačnou préčinou bol zlý technologický postup (TP) v boji proti V.D., fumigovalo sa v čase keď vo včelstvách bol ešte zaviečkovaný plod a dovolím si tvrdiť, že i teraz je hlavnou príčinou úhynov práve nesprávny TP, veľa zbytočných zásahov v čase, keď je vo včelstvách nejaký zaviečkovaný plod.

Od roku 1992 až do dnešných čias mi neuhynulo ani jedno včelstvo a to vďaka popužívaniu Gabonov a jednej fumigácie v čase, keď nebol vo včelstvách zaviečkovaný plod, prípadne som uväznením matky na 21 dní utvoril bezplodový stav včelstva.
Od roku 2000 nepoužívam sieťové dná (odnímateľné dná som prerobil na odber peľu) a taktiež sa to neprejavilo na kvalite včelstiev.

Tento stus qvo trvá dodnes a to už 7 rokov, bojujem s klieštikom len fumigantom (Taktik-amitraz) s tromi fumigáciami v mimoriadnych prípadoch aj štvrtý raz (Gabon som vypustil). Je to podstatne menej ako u Vás. Ešte nikdy som nepoužil jarné a letné ošetrenie.

Tak ako u Vás, tak i u nás je na boj doporučený oficiálny TP, ale prečo by som ho mal používať, keď je účinný, veď liečim svoje včely, ja som za ne zodpovedný. Pritom pôsobenie fumigantu na V.D. nikdy nepresiahne 15min., i to svedčí o jeho dobrej účinnosti.

Fumigáciu robím stále zo spodu včelstva a to s tromi kvapkami ak sú dve-tri debničky a vnímavosť V.D je stále rovnako vynikajúci na amitraz. Odr. 1985 je to už 23 rokov, presne tak ako to napísal K.Čermák.

Ešte krátky vstup. tohoto roku som fumigoval 70 včelstiev, z ktorých som 6 vč. na jednom úpodstavci neuzatvoril molitanom. Nechal som to tak, aby som zaznamenal aký bude zber po 24 hod., fumigáciu som urobil ešte raz a úle som uzatvoril na 20 min., po druhej fum. (po 24 hod.) som vjednom vč. našiel 2 odpadnuté V.D..
Po prvej fum. bol odpad primeraný, čo by znamenalo, amitraz aj pri nedokonalom utesnení (čomu včelári najviac pripisujú svoje pochybenie), pôsobí na V.D. DOKONALE!

Prosím včelárov, aby tento spôsob neskúšali, pokiaľ mu neuveria.

Anton

Zdravím, nátěr už mám za sebou a radím - čím dřív, tím líp.Zatím není v úlech moc plodu, doporučuju za teplého dne, kdy je část včel z úlů venku provést nátěr a večer po návratu létavek provést klasickou fumigaci jako na podzim (Varidol fum). Pokud se dáte do podmetu vložky, ráno zjistíte podle spadu, jak na tom s roztočem jste.
Miloš

Zdraví a ptám se - M1 AER už mám ale nejsem si jist kdy provést nátěr. Zatím
vý¨sledky měli nejsou, ale nerad bych čekal až bude pozdě. Poradíte jak
uhádnout vhodnou chvíli Začínám po moru a mám jen 3 včelstva, tak bych o ně
nerad přišel. Dík
----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
Subject: nátěr plodu


> Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> potom
> už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> budu
> potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
>
>

K tomuto bych se rád vyjádřil. Med jako takový již dávno není objektem zájmu ve včelařství jak unás, tak také EU nebo světě. Proč?

(zhodnocení:)
Od dob, kdy se začal ve velkém falšovat med, úroveň padělatelů je stále na vyšší úrovni, než úroveň vybavení a přístupu kontrolních úřadů bdících nad pravostí medu.

Nikoho med jako takový v podstatě nezajímá, protože jinak by ochranná a zákonná opatření byla taková, jak by se slušelo a patřilo. Včelařství je ve velké krizi.

Výrobní cena umělého medu, který se prodává za "med" podle pravidel naší EU, je 20,- max 25,- Kč - Tj. do 1 €.


(hlavní sdělení:)

Jeden důkaz za všechny jak se to v EU myslí s pravostí medu vážně. Na jedné straně tu máme legislativní popis toho, co znamená med a na straně druhé je med také cukrovarnický výrobek, když je zařazen do oficiálních kódů a legislativy. Jde oto, že je to směšné, jestli tu máme v Unii definici "umělý med" a "přírodní med" a všichni se tváří, že jde o jeden a ten samý, nebo určitě to není ten a ten ano, atp., ikdyž tomu tak ve skutečnosti není.


Umělý med je předmětem stejné společné politiky. Viz "Seznam výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh spadá do oblasti Společné zemědělské politiky", jako přírodní.

(např. zdroj o odpoře podnikání na MZE: http://www.brno.cz/download/ohr/eu/podpora_podnikani.pdf )


Umělý med je ve Smlouvě o Evropské unii v části o zemědělství a umělý med je definován zcela jasně a tato definice, i když velmi strohá, je. (myšleno existuje)

Med (myšleno přírodní med) dávno nemůže být hlavním produktem včelařství jako oboru. Hlavním produktem jsou investice, které učinní včelař, aby si mohl zažádat o dotace se spoluúčastí státu. To pochopilo ČSV a majitelé VÚ Dol tak rychle, že nějaká kyselima mravenčí je oproti tomuto zkrátka sranda. O úhynech nemluvě. Ty nikoho nezajímají, protože med jde v podstatě legálně alernativně vyrobit z cukrovarnických zdrojů a i tak beztrestně nazvat.


........
M.Olšák:>Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi. <

Měl jsem na mysli argumenty, nikoliv neověřené předpoklady, kterých je
vcelku nadbytek. Příčinné souvislosti nemusejí být takové, jaké nás napadnou
okamžitě a zcela náhodně.
Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 2:03 PM
Subject: RE: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi.

Martin

Odpověď by mohla být ve včelařství na stránce 75

Pepan
--------
Koupit se to nedá, nechám si to ofotit, ale pokud jsem slyšel (zřejmě pomluvy) tak z toho co je prý otištěno ve Včelařství toho moc jasného není.

Takže "dpověď by mohla", nebo "odpověď je".
Co myslí ti co mají Včelařství již nastudováno?

Karel

Odpověď by mohla být ve včelařství na stránce 75

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kyselina mraven?? - ned?lejte to !!!
> Datum: 28.2.2008 09:34:40
> ----------------------------------------
> Dovolím si pár poznámek a upřesnění.
>
> ...Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče
> KM z jeho firmy a mluvil o zázraku.....
>
> ---- Tady se jen zeptám, že kdyby mluvil krásn+ě česky, změnilo by to něco
> na účinkcích KM? Ale máte pravdu, co se nám sem ti emigranti s.... :-)
>
> ... Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65
> % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. ...
>
> ------ Asi se pletete, MiteGone je podle všeho napuštěn kyselinou mravenčí
> a jen se aplikuje jako Formidol. Z úsporných důvodů se dá znovu naplnit.
>
>
> .... Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med
> už váš zákazník nedojde.....
>
> ----- Nějaké praktické zkušenosti? I Formidol má v tomto své omezení.
>
> ... Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a
> výsledek likvidace VD stejný. .....
>
> ------ Srovnávací pokusy Formidolu s čímkoli by mě zajímaly. Díky za
> informace, určitě mě něco uniklo.
>
> .... Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do
> včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc
> za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální. .....
>
> -----To že si někdo využívá dotace a kdo je pro co dokáže urvat snad není
> argument.
> Srovnávejme cenu bez dotací a hlavně účinnost.
> Tedy opakovaně Formidol a jednou KM nějak jinak.
>
> -------------------------------------
>
> A jeden dotaz. Vím o mnoha případech, kde se na vše dělalo podle návodů,
> doporučení včetně formidolu a včelaři nemají včely. Kde tedy udělali tu
> chybu, když je vše tak skvělé?
>
> Aby jsme jí zbytečně neopakovali. Docela bych se rád poučil, ale pořád mi
> nějak chybějí systematicky sbírané informace, o jejich vyhodnocení
> nemluvím.
>
>
> Tak třeba tady zaznělo z více stran, že včely nemají ještě zavíčkovaný
> plod. Souhlasím, má taky takové informace.
> Tak jak můžu mít ve včelstvech ještě nějakého roztoče, jestliže jsem
> aerosoloval v Prosinci, naposledy na Silvestra, plod tam podle všeho tedy
> nebyl, kombinoval jsem Varidol A M1 a roztoči stále padali.
>
>
> Není vám divné, že se stále mluví o tom jak včely moc přes teplou zimu
> plodují, ale nikdo neviděl nějaké velké plochy zavíčkovaného plodu.
> Teoreticky by se nedalo v některých včelstvech co natírat a stačilo by jen
> počtvrté fumigovat.
> Čárlímu se omlouvám, čekal jsem, že včely budou mít víc plodu, když jsme
> hop tady zdrbali.
>
> Takže se ptám, komu je stále vše jasné co se děja?
>
> Přišli o včely jen naprostí ignoranti a bordeláři co neumí léčit?
>
> Jsou některé spolkové země, kde se snad ani nesmí, nebo nepoužívají
> chemické léky, používají hlavně KM a včely stále mají. Na podzim jsem měl
> čest slyšet jednoho včelaře s 50 včelstvy když popisoval jejich metodiku.
> Má jedinou chybu, je značně pracná. Jsme zvědav jak vyzimoval.
>
>
> Pokud mi tady bude někdo ze severních horských oblastí vykládat, že on léčí
> a včely má, tak mu řeknu, že já taky a včely mám v kondici, podle
> dosavadních pozorování. Ale jsem si zároveň vědom, že to není mou zásluhou,
> ale tím, že sem TO ještě nedorazilo. Proto bych uvítal nějaké informace o
> tom co se vlastbně udělalo špatně, že na jih od nás prý je polovina
> včelstev? Abych tu chybu neopakoval, pokud jde o nějakou chybu, jak se
> snaží někteří tvrdit. Jakou?
> Karel
>
>
>

Tonda:
Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.

Je to věcí podložky kterou používáte. Mě se osvědčilo staré gumolino. To je tak těžké, že ho žádný vítr neodfoukne, a pružné takže dobře přilehne ke dnu a síto utěsní.
Honza

Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Dosud jsem se nesetkal s jediným věcným argumentem proti MG.

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1300 - Release Date: 26.2.2008
19:50

Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora.
>

Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.
Tonda

>Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.