Včelařská konference

propolis

nízkonástavkové úly Optimal

U nás jsou mravenci zřejmě vystaveni velkému tlaku predátorů. V lese je
mravenců plno, ale veliká mraveniště ne. Velci lesní mravenci u nás v lese
nestavějí samostatná velká mraveniště, vždycky, když jsem je viděl, bylo to
vždy mraveniště zakutané do pevného pařezu nebo kmene stromu a počet
mravenců v něm nebyl velký. A ani taková mraveniště dlouho nevydrží, třeba
zrovna v posledním roce tady všechny starší pařezy rozkutala divoká prasata.
( Některé možná podle stop i lidská prasata) Do včel mně lezou výhradně malí
černí mravenci, ti se vyskytují prakticky všude.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 9:14 AM
Subject: Re: Mravenci


On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic,
co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Hm, stará literatura neříká rozšiřovat, když je úl plný včel. Stará
literatura říká rozšiřovat, když za 2 - 4 dny nebo tak nějak bude úl plný
včel. Prostě rozšiřovat dříve, než vznikne rojová nálada. A to je rozdíl. A
nepochopení této rady včelaři, co jsou zvyklí jenom na nástavkové úly. U
nástavkových ulů totiž platí rozšiřovat, když úl bude plný včel za 4 dny, za
týden, za dva týdny, podle toho, jestli to je nízkonástavkový úl nebo
středně nebo s vysokými nástavky. To je ten rozdíl, kdy u nástavkových úlů
je nejmenší jednotka k přidání jeden nástavek, zatímco u zadováků je
nejmenší jednotka k přidání jeden rámek. A taky, jak už jsem tady uvedl
několikrát, důvod, proč v nástavcích prosperují jedině silná včelstva,
slabší ty přechodné stavy, kdy se úl zvětší skokově o relativně velký
prostor jednoho nástavku a včelstvo se musí týden , dva týdny zvětšovat, než
do prázdného prostoru doroste, špatně zvládají. Jinak souhlas s tím
rozhozením prostoru úlu v nevhodnou dobu, včely přidané rámky neobsednou, i
když ty rámky fyzicky v úlu jsou, včely se potom chovají stejně, jaky by ten
prostor a ty rámky v úlu nebyly, tudíž mají potom pořád "málo" prostoru a
stejně se vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 8:29 AM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají
> svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují
svoje
> geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright,
> že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí
mít
> zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál,
> doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála
> momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků
je
> povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl
> plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v
> dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným
plodem.
> Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených
> plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl
> plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických
> opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná
> včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim
> ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a
zde
> je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku
> prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky
> vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si
> pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost
> perspektivní. Zdraví R. S.

On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic, co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují svoje geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright, že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí mít zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál, doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků je povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným plodem. Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a zde je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost perspektivní. Zdraví R. S.

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

Přátelé, dovoluji si vás pozvat na osmé "Jarní setkání včelařů" na Kunětické hoře dne 25.4.2009 od 9.00hod. Součástí programu bude Kurz peo začínající včelaře a seminář.
Program:
Seminář: 1)racionalizace chovu včel a úlové systémy - Miroslav Zelený
2) Chov matek - Arnošt Klukas, Evžen Báchor

Kurz pro začínající včelaře:
1) Základy chovu včel- Evžen Báchor
2) prostředky a zařízení pro chov včel- Radek Báča

Místo konání: Sady na severním úpatí Kunětické hory.
Program bude organizován souběžně na dvou místech u kočovného vozu.
Budou přítomni: Prodejna včelařských potřeb, občerstvení, živá muzika harmonikářské trio.Odpoledne možnost návštěva hradu, obory se zvířaty, pravý westwrn park s koňmi a kovboji. Vše v blízkosti našeho setkání.
těším se na vaši účast Evžen Báchor Pardubice

Kdo měl ve včelách na jaře ještě dostatek cukerných a pylových zásob a
včely byly v teple, to znamená spíše v těsných úlech, kde neprofukovalo
štěrbinami než uteplených a kde si mohly svou činností potom prohřát celý
úl, tomu včely sílily už v březnu i za takového počasí. A teď je má silné a
současnou květovou snůšku využijí. Já je bohužel silné nemám. Asi to má vliv
každý rok, letos to ale bylo podstatně více vidět.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 11:43 PM
Subject: Bude nějaký květový med.


> Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné
> stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky
mám
> zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte
> vy.

MV zatím neodebírám.
Na rojení má vliv několik příčin dohromady. Každopádné rojící včely jsou
nasáté včely a podle toho, kolik je po vyrojení vybraných zásob, jako by se
s tím svezly úplně všechny včely v úlu. Každá si nasaje plné volátko a
potom, když je rojení, tak i když to je včela, který zůstává, rejdí a lítá,
dokud ten nasátý med neprolítá. Pokud se jim tedy medné zásoby vyberou a
zůstane jen pár kilo, některé to rojení zarazí. Někdy se rojení dá zarazit,
když se k plodu vloží velké množství mezistěn, rojové včely přeskočí stadium
vyrojení a usazení v nové dutině a rovnou sednou na mezistěny a začnou
stavět, zvláště pokud je zrovna snůška. Někdy ale nepomůžou žádné zásahy,
včelstvo se prostě vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Paprna Paprna" <
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 7:18 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů,
včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek

Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky mám zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte vy.

Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

______________________________________________________________

Problematika rojení není jen o prostoru, či jen o ,,medné reservě,,. Je to komplexní záležitost vyplívající z přirozenosti včelstev. To jen pro připomenutí.
//\/\\//

Po přečtení včerejší diskuze na téma mravenci jsem si uvědomil, že na místo kde jsme tento rok přesunul včely, jsou dvě mraveniště. Tak jsem zajel na kontrolu udělal jsem ochranná opatření, na nohy od koz jsem omotal hadry natřené vyjetým olejem a posekal trávu, ať si nemůžou najít jinou cestu. Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji. Mraveniště jsou 5 m od včel.

Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů, včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 14, 2009 6:33 PM
> Subject: Re: Rozíření včel do medníku
>
>
> > Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> > ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i
> když
> > některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
> >
> > Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do
> karát.
> > Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako
> u
> > každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> > tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> > robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> > prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> > včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám
> 20
> > tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to
> 10-15
> > tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
> >
> > Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> > rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?
>
>

Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o to
dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný, co
se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod a
další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů, včelař
jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku, s
12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat med,
hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
> některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
>
> Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát.
> Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u
> každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20
> tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to
10-15
> tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
>
> Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?

Ano, mame roje bud "rozmnozovaci" nebo "ze stisneneho prostoru".

2009/4/14 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
> některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
>
> Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát.
> Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u
> každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20
> tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to 10-15
> tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
>
> Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?
>

Rozšiřovat je ale nutné skutečně
ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
některé včely se rojí i když mají dost prostoru.

Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát. Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20 tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to 10-15 tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.

Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?

Tak pane Turčány od začátku dotazu Stanislava,který má problém s mravenci(diskuze o mravencích lesních).Pokud s nimi nemáte potíž,díky tomu že máte jen jedno hnízdo,nemáte problém.Pak také jak si chránit stanoviště nemáte k tomu co říci.Píšete že jsou jejich potravou jen mrtvé včely a chovat silná včelstava a zavlékáte sem 200l napajedlo,které nemá s dotazem nic společného.
O potravě mravenců nebudu psát,(psal jsem)sežerou všechno co jde.Hlavně na jaře, kdy není žádná potrava a v dosahu jsou včelstva o 10 tis.v jednom úle, zatímco v jednom mraveništi jich je miliarda a víc,pak vám nepomůže chovat silná včelstva.Stejný názor má p.Pazderka a jiní.
Dál sem zavlékáte že jsou horší sršně,zřejmě relevantní vztah k mému jménu což si vyprošuji.Stejně sem zavlékate a staráte se o čas druhého.Co je Vám do toho?Jinak šršně mi nikdy neublížily, vždy se mi vyhly.Těch pár včel co chytnou?Taky chtějí žít a je jich málo,pochytají víc much,ovádů atp.Mravenci mne koušou i v autě cestou domů a zrovna v zatáčce a na pytlíku.
Ano,máte pravdu v tom že je chýba niekde inde,odpovedám ÁNO.Ne však v tom že si jich nebudu všímat.Nevšímal jsem si jich 25 let (zřejmě po 50 l bych to uměl),až mi dali za vyučenou.
Jen na vysvětlenou.Při umístnění vozu byly v dosahu asi 100m 4 mraveniště.Když mi napadli vůz tj. 8 let počítal jsem okolo cesty 150m dlouhé 47 hnízd některé v dosahu 10m o velikosti od 150x150cm do rozlohy 3x3m výšky až 150cm, do země 100cm v okolí 300m je dalších 200 hnízd.Raritou je že jedni nemají přístup přes cestu pro stavební materiál,tak si mraveniště staví po opravě lesní cesty drobnou kamennou drtí,suchou trávou,prokládanou jehličím.
Na další polemiku od p.Turčányho nemám,co se týká tohoto tématu chuť ani čas reagovat.

cas.POKROKOVY VCELAR prvni rocnik predseda Mich.Brazdil, jednatel Rob.Eichler.Organ zemskeho sdruzeni ceskych samostatnych spolku vcelarskych v Markrabstvi Moravskem.

ZU Praha vybor,sestaveni programu pro valnou hromadu.Vymereni odmen funkcionarum,volba predsedy-mistopredsedu,jednatele,pokladnika...Navrh aby podniknuty kroky vedouci k zalozeni Svazu ze zemi koruny Ceske.Dohodova schuze je v Ces.Trebove.Vevodstvi Slezske a Sdruzeni samostatnych spolku vyslovili souhlas.Jen ZU Brno neodpovedelo vůbec.Jeste jednou bude vyzvano a nepristoupili k navrhu nasemu,Svaz se souhlasicimi spolky zalozili sami.

Sdruzeni samostatnych spolku na Morave valna hromada.Jednano o zmene stanov za ucasti 27 delegatu,hostem tajemnik ZUPraha Vybor a funkcionari voleni jen na 1rok,pripadne nejdele na 2roky.Doba 3let je prilis dlouha a jare a zdrave sily vycerpa...Mnoho ruznych duvodu primelo predsedu k resignaci v predsednictvi i redaktorstvi.Navrzen proto Eman Kudrnac,naducitel z Velesovic a jednomyslne aklamaci zvolen,jednatelem Jordan.

ZU Brno valna hromada predseda Schlesinger...Zprava pokladnika Paukerta,revisori uznali ucty spravnymi,udeleno jemu absolutorium jednomyslne,a vsem funkcionarum ustredi uznani za obetave vedeni funkci jim sverenych.Pokladnikovi remunerace 300 K. Na prislusny navrh zvolen aklamaci cestnym predsedou F.Adamec.Predsedou spolku Schlesinger.Projednan navrh ZUPraha na utvoreni-Svazu-.Po delsi debate projeven souhlas sestavajici pouze z ustrednich spolku(ZU).Na shuzku v C.Trebove vyslati delegaty Dolezala a Schlesingera ku nezavaznemu vyjednavani.

Risske sdruzeni zemskych spolku 10 schuze.delegati 11zemskych spolku 35.591 clenu,z toho pojistenych clenu 19.533 Sdruzeni samostatnych nemeckych spolku vcelarskych na Morave prijato za clena Risskeho Svazu.

ZU Praha valna hromada Navrh aby volby provedeny aklamci. Vancura poukazuje na kandidatni listinu,ktera byla v predporadnim schuzi sestavena(doposud nema funkci).

+Josef Paukert 26.10.jeden z nejhorlivejsich a nejodanejsich clenu,vsemi vazeny a oblibeny pokladnik.Lnul pravou laskou k Ustredi a zustal mu veren,byt zloba lidska o prikori mu cinila..ZUstal pokladnikem az do posledniho okamziku.Dojemne bylo,kdyz den pre svou smrti za pomoci deti v nejvetsim poradku odevzdaval zastupcum Ustredi spolkove veci a pokladnu.
Zemsky revidentV.Lupinek podava zpravu o prevzeti hotovosti a knih po zemrelem pokladnikovi J.P. S prislusnymi navrhy na zdokonaleni vedeni knih a spolkoveho ucetnictvi.Navrhy tyto byly jednohlasne schvaleny a vysloven za dukladnou jeho praci dik.V uplnem souhlasu s knihami prislusnymi a doklady revisor: Vencl,Adam,pokladnik Silhavy.
(-Radce vcelaru-:Zprava tentokrat i ucet rozvazny, prizpusobila se pomerum a kdyby se tak stalo pred nekolika roky,mohlo se rozdvojeni predejiti).

ZU Praha pocet spolku 265, clenu 11245, z toho 365 primych.

Ve dne je sice teplo, ale noci budou ještě cca měsíc chladné. Včel musí být
ve včelstvu tolik, aby rámek i mezistěnu vloženou mezi plod obsadily a
přitom v noci stihly ještě zahřívat všechen plod na všech rámcích. Takže
spíše držet plodové hnízdo pohromadě a nad sebou a souše i mezistěny na jeho
kraj, podle konkrétního stavu včelstva. S přidáváním a rozšiřováním se to
nemusí přehánět, hlavně s mezistěnami, výhoda zadováků je v tom, že na
rozdíl od nástavků umožňují rozšiřovat po jednotlivých rámcích. Zadovák je
potom o častých kontrolách vzadu přes okýnko a o přidávání rámků a
rozšiřování ihned vždy, když rámek za okýnkem je obsazený nebo mezistěna
vystavená. Nějaké rozšiřování dopředu rámky, které obsadí teprve za týden,
za 14 dní při včelaření v zadováku není třeba, na rozdíl od nástavků. Teprve
někdy od poloviny až konce května bude možné v době snůšky zaplodované rámky
z plodiště z části vybrat a potom prostřídat plodový rámek mezistěna plodový
rámek mezistěna atd třeba klidně po celém plodišti, podle toho, kolik je
potřeba rámků s plodem vložit do medníku a kolik starých rámků je třeba
zlikvidovat a nově vystavit mezistěny. Rozšiřovat je ale nutné skutečně
ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
některé včely se rojí i když mají dost prostoru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Brook" <v.brook/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 13, 2009 11:50 PM
Subject: Rozíření včel do medníku


> Jsem začátečník a mám dotaz. Při rozšiřování do medníku dám dopředu 2x
> rámek-souš, 2-3 rámky se zavíčkovaným plodem z plodiště a zbytek medníku
> doplním rámky-souší. Kam mám v plodišti dát optimálně 2-3 rámky s
> mezistěnami ?

Jsem začátečník a mám dotaz. Při rozšiřování do medníku dám dopředu 2x rámek-souš, 2-3 rámky se zavíčkovaným plodem z plodiště a zbytek medníku doplním rámky-souší. Kam mám v plodišti dát optimálně 2-3 rámky s mezistěnami ?

Jednou mi rozkousali úly - tedy vnější vrstvu, víka atd na oddlěkách ale s oddlěky slušně koexistovali a pokud by je chtěli zlikvidovat, asi by na ně stačili. Pak jsem oddělky odvezl, ale stopy na nástavkách mi to připomínají dodnes.

Na jednom stanovišti mám 10m od úlů postupně se zvětšující kopu mraveniště a zatím bez problémů. Vloni jsem se lekl při vyklízení podložek - byly úplně černé ale pak to zmizelo. Teď jsem tedy trochu nervozní a zajedu se tam kouknout. Aby to letos nebylo jinak :-)

Doma jsme měl velké černé - a ty mi zlikvidovali včely v polystyrénové úlu. Tam se neměly včely šanci pránit, i když na vnitřní straně byla perlinka a oni útočili jen spárami mezi nástavky.
Poblíž byl úl dřevěný a tam jsem byl svědkem, jak obkroužili očko, stavěly se do útočných postojů a bránili včelám v příletu. Česno jsem měl už zavřené.
Po likvidaci toho PS úlu jsem zjistil že sídlili pod paletou a v úlu možná taky. Když jsem vše odstranil, mravence jsem nijak spec. nelikvidoval, tak byl klid.

Karel

I já potvrzuji stejně špatnou zkušenost s mravenci a dokonce z letošního roku. Z 11 včelstev zůstaly jen 2 a hodně oslabené bojem. Jarní prohlídka dopadla dobře až výborně(včely vyšetřené i na MVP, varroáza minimální). Po týdnu jsem však stál v němém úžasu. Tisíce až desetitíce mravenců se promenádovali po prázdných úlech a na dvou česnech zuřil boj. Vše mám dokumentované bohužel jen v mobilové kvalitě. Takže kdo tady říká že mravenců se není třeba bát je velký omyl, který se nevyplácí.

Dnes jsem se díval do jedněch včel na stavební rámek, který jsem tam dával 28.03. Kompletně vystavěný, 5 x 5 cm trubčiny zavíčkované a v části jsou larvy v různém stádiu vývoje. Při kontrole byla na rámku matka a kladla vajíčka.

Jiří

Co říkáte na letošní snůšku?Nevzpomínám si za pár let co včelařím,že by včelám nestačily tři očka v nástavcích a museli se při příletu s nákladem sladiny přetrlačovat se včelama,které letí pro náklad.Je to famózní a pastva pro oči.

Anton:>Gusti, neviem úpredstaviť, aby si Ty pri toľkých včelstvách neustále bojoval s mravcami, vôbec by Ti nedošiel čas na včely.<
.......

Anton takový problém, abych musel dělat nějaký velký opatření, tak to nedělám. Také mám problém jen s mraveci lesními. Loupí stejně jako včely, tj., že pokud najdou nestřeženou škvíru, jsou schopni se zorganizovat a zahájit útok. Toho jsem byl svědkem asi před dvěmi lety v podvečerních hodinách. Tak je jen omezuji. Není to zase takový problém je udržet na pár místech na uzdě.

Jak jednoduše mravence omezovat nebudu šířit, protože v dnešní společnosti lidí má často větší hodnotu zvíře než člověk.

Gousti, pred pár rokmi som mal typické mravenište lesných mravcou široké 120 cm vysoké tak 80 cm, 7 m od krajných úľov na včelnici. Hlavne z jari ma štvali, lozili okolo mňa, potom nájazd ustal sám od seba a do zimy som nevedel, či vôbec existujú. Nakoniec so ich využíval na získanie prírodnej kyseliny mravčej a skúšal som ju využiť v boji proti Vd. Pokus sa nevydaril. Kyselinu vystrekovanú mravcami som chytal do kúskov látky (15x15 cm), odstrihnutej z menčestru. stačilo rozložiť 10-15 ks na mravenište, popichať doňho a mravce vystrekovali kyselinu až do 20 cm výšky. Typické menšie zemné mravce, tie samozrejme vlezú i do roztoku, ale ani tie nikdy včelstvo neohrozia, často sa mravce usadia do uteplivky ak sú pre nejakú príčinu vlhké, ale ani vtedy nezúfam, vytrasiem ich z podložky a mám pokoj, včelám to bolo jedno.
Gusti, neviem úpredstaviť, aby si Ty pri toľkých včelstvách neustále bojoval s mravcami, vôbec by Ti nedošiel čas na včely. Ja doknca všetky podstavce mám z betónových tvárnic a tie sa už absolutne nedajú obtáčať olejovými handrami, a potom si mravce z vašich opatrení robia figu borovú.

Priateľ "sršeň", na včelnici sú oveľa horšie skutočné sršne, ktoré lovia živé včely. Včelárim už vyše 50 rokov, aj teraz mám na včelnici 74 včelstiev, stanoviť viac menej na okraji lesa a predstavte si, nikdy, opravdu nikdy moje včely mravce nepoškodili, nepoškodili, Áno, istý druh mravcov sa neraz usadil v stene kde vyhrýzli polystyrén, ale nikdy, zdôrazňujem nikdy, ani jedno včelstvo nebolo poškodené. Naučil som sa s nimi žiť a nevšímam si ich. Takže chyba je niekde inde a na to si musíte odpovedať áno.

Priateľ "sršeň", na včelnici sú oveľa horšie skutočné sršne, ktoré lovia živé včely. Včelárim už vyše 50 rokov, aj teraz mám na včelnici 74 včelstiev, stanoviť viac menej na okraji lesa a predstavte si, nikdy, opravdu nikdy moje včely mtravce nepoškodili, nepoškodili, Áno, istý druh mravcov sa neraz usadil v stene kde vyhrýzli polystyrén, ale nikdy, zdôrazňujem nikdy, ani jedno včelstvo nebolo poškodené. Naučil som sa s nimi žiť a nevšímam si ich. Takže chyba je niekde inde a na to si musíte odpovedať áno.

sršeň:>Když jsem přijel s autem ke včelínu,byl to hrůzný pohled,celý vůz černý, jeden mravenec vedle druhého,na 5m mne uviděli,poslavili se na zadní k útoku na mne,než jsem otevřel dveře, skákali mi na hlavu,uvnitř děs jako venku.Celý den nastalo "vyháňaňje".Když nemohli po zabezpečení po konstrukci,našli si do týdne cestu po bříze na dub a z větví skákali na střechu.<
.......

Pokud vezmu v potaz to, že celková síla mravenců v tomto konkrétním společenství je mnohem vetší než okamžitá, (rozdíl dělají nevylíhlí jedinci) tak takový nájez z jednoho nebo více mravenišť z okolí je záhubou pro hodně včelstev. Nepomůže ani přesun o několik metrů (i sto metrů) dál. Velká celková síla mraveniště si žádá velké zdroje potravy. Pokud ty vyschnou, jsou na řadě další strategie a boj o přežití a takovou jednou bývají potravinové zásoby jiných. Potom migrace a boje s protivníkem.

Jak jednoduše mravence omezovat nebudu šířit, protože v dnešní společnosti lidí má často větší hodnotu zvíře než člověk.

Potvrzuji podobnou zkušenost. Můj způsob ochrany včel je poněkud drastický.
V dostatečné vzdálenosti od česen a úlů vůbec aplikuji biolit proti
lezoucímu hmyzu. Je mi líto, že dost mravenců zahyne, ale mraveništi jako
takovému to neublíží. Nejméně 4 měsíce po tomto zásahu mám od nich pokoj,
někdy i až do konce sezóny, protože si "pamatují", že je to pro ně
nebezpečná zóna ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 13, 2009 9:45 AM
Subject: mravenci


Rady typu nechte mravce nič nerobia jsou jen plky....


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4003 (20090412) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Rady typu nechte mravce nič nerobia jsou jen plky.Mravenci se živí nejen mrtvými včely,ale i sladinou,cukrem,medem,napadnou jakýkoli úl slabý nebo silný pokud nemají jinde potravu.Dokažou, tak jako mne, zdecimovat 12 včelstev ve voze za týden ,že včely se už z toho nezberchaly za celý rok.Když jsem přijel s autem ke včelínu,byl to hrůzný pohled,celý vůz černý, jeden mravenec vedle druhého,na 5m mne uviděli,poslavili se na zadní k útoku na mne,než jsem otevřel dveře, skákali mi na hlavu,uvnitř děs jako venku.Celý den nastalo "vyháňaňje".Když nemohli po zabezpečení po konstrukci,našli si do týdne cestu po bříze na dub a z větví skákali na střechu.Přes kmen dubu už nemohli.Dodnes nestrpím 30-50m jakýkoli náznak budování nového mraveniště v okolí.Všechny nečistoty odvážím a pálím doma.Moukou zlikvidujete pár mravenců do doby než mouka zvlhne,lepší je dřevěný popel,ten zase po dešti vyschne.Nejlepší ochranou u konstrukcí stojanů na úly a i samotných vozů,je omotat nohy,nápravy jiné části spojené se zemí hadry a pak je namočit naftou,ještě lépe karbolou.Nesmí na to pršet a působí to celý rok. Věřte mi, že se mi o té mravenčí hororové invazi mockrát zdálo a na jaře nenechá spát.

Mravenci jsou takoví otravovači včel, Nijak zvlášť jim neškodí, nehubí, ale
když včelstvo zeslábne, odváží se dovnitř úlu, případně si dokonce uvnitř
úlu vytvoří z materiálu izolace kryté chodbičky a berou si svůj díl ze
zásob. Při krmení se občas hromadně topí v roztoku a dělají nepořádek. Z
měli z podložky vybírají roztoče a tím zkreslují výsledky sledování roztočů.
Usídlují se v izolaci dvoustěnných úlů. Na druhé straně mohou čistit dno ulů
od živých škůdců, třeba od menších larev zavíječe.
Co se týká celkově prostředí, je výskyt mravenců obvykle znakem zdravého
okolního prostředí, i když myslím se k nám s náklady dostali vedle faraónů i
jacísi mravenci, co žijí i ve volné přírodě a nepříznivě konkurenčně omezují
naše původní druhy.
Obecně se uvádí, že na ně platí práškové materiály a potom zásadité
materiály. Takže suchý logr z kafe, práškové vápno, dřevěný popel, popel z
cigaret..... To je ale jen odpuzující materál, pokud mravenci potřebují,
vyčistí si cestu a projdou skrz. Různé granule a jedy na mravence jsou
založeny na požerovém principu, jenže mravenci o ně obvykle nemají zájem,
když mají někde jinde, třeba v úlu, jiný zdroj sladiny.
Podle mého názoru je hlavní zásadou omezování a ztěžování přístupu mravenců
do úlu. Kolem úlů udržovat volné posekané prostranství bez nějakých hromad a
podobných útvarů, kde by se mravenci mohli usídlit, hnízda z těchto míst
podle kvality prostředí a mravenců buď přestěhovat nebo i zlikvidovat, aby
to mravenci měli k úlům daleko. Potom používat stojany s nohama, ne třeba
jenom dřevěné palety, aby nohy stojanů šly třeba natřít lepem nebo viděl
jsem stojan na včely svařený z kulatiny, kde kolem noh stojanu byla obvařeny
misky, do kterých se dávala voda. U hotových stojanů by mohlo být řešení
misky kolem noh vytvořit třeba z asfaltové lepenky s nějakou výztuhou z
drátu nebo nějaké sešroubovací misky těsněné vrstvou z vytvrzeného
silikonového tmelu. Potom by šlo taky vybraná místa noh podstavců pravidelně
pajcovat sprejem proti plazivému hmyzu, mravenec, který přes toto místo
přeleze, by potom měl umřít. To ale, stejně jako otrávení mraveniště
požerovými jedy, vytváří riziko zanešení nějakého rezidua jedu do úlu.
Nějaký práškový materiál je potom doplněk, třeba když dřevaři někde vedle
pálí větve, tak popel z nich potom rozsypat kolem úlů, aby případní mravenčí
průzkumníci se tomu místu vyhnuli.
Jinak skutečně lesní mravenci, ti jsou myslím ti větší černí, co dělají
velké kupy z jehličí, jsou chránění, takže by se měli nechat na pokoji a do
jejich blízkosti úly raději nedávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 12, 2009 10:12 PM
Subject: Mravenci


> Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.Hlavně ,co na
> ně platí.Loni jsem jich měl na stanovišti hodně,ale co se děje letos již z
> jara,to nemá obdoby.Přitom na ně nefunguje nic.Loni jsem zkoušel různé
> spreje / to pouze dráždí včely/,granule na mravenci také
> nefungují.Poraďte,kdo má nějaké zkušenosti.Děkuji.

Kdo chce vždy si důvody přetočí jak se mu to hodí. To je jedna věc.
Jako příklad že se EU nebo kdo koli, kdo poskytuje jakékoli dotace nebaví vůbec s jednotlivci máme u nás. Soukromý sběratel bude u nás v červenci otvírat svoje muzeum kočárů, aby dosáhl na různé fondy musel založit občanské sdružení , kterému to dali Z toho je vidno, že jako samostatná osoba v tomto ohledu nic neznamenáš i kdyby tvoje úmysly byly sebe bohulibější. Věci prostě musíme přijímat tak jak jsou, nebo se jich vzdát.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Problemy s mistni CSV
> Datum: 13.4.2009 08:29:58
> ----------------------------------------
> > ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
> >
> > Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
>
> Já do hlavy vedení Svazu nevidím, domnívám se ale, že ta práce byla převzata
> z toho důvodu, aby jednotliví včelaři byli pokud možno na Svazu co nejvíce
> závislí, neodcházeli pryč a nevčelařili samostatně. Problém je v tom, že
> veterináři a státní úředníci jsou lidi placení, tudíž profesionálové. Je
> potom nějaká záruka, že se budou snažit svou práci dělat dobře a že zhruba
> skrz nějaká školení a podobně se budou chovat všichni zhruba stejně. A že
> pokud něco nebude v pořádku, má přímo jednotlivec možnost a mnohokrát
> použité a osvědčené postupy, jak toho státního zaměstnance přinutit svou
> práci zlepšit. To u dobrovolných funkcionářů ZO není, pokud jejich chování a
> chyby nepřeroste do takového stupně, že se to dá jednoznačně zdokumentovat,
> aby to bylo podkladem pro nějakou stížnost minimálně na veterinu nebo jinde,
> jedinec nemá šanci vůbec jejich chování a přístup změnit. Věřím tomu, že
> většina funkcionářů dělá i tuto práci pečlivě a zajišťuje vedení Svazu to,
> co bylo zamýšleno, a drží tím včelaře ve Svazu, ale pokud dobrovolný
> funkcionář na svou práci kašle nebo na ni nestačí, není v moci včelaře
> jednotlivce toto změnit. Tito lidi mívají v ZO svoje příznivce, kteří
> stížnost či pokus o změnu vyblokují. Jediná možnost, jak to změnit, je začít
> v ZO taky politikařit, to znamená začít vytvářet taky kliku svých příznivců
> nebo nespokojenců se současným stavem a potom ve volbách ty lidi vyměnit. K
> tomu asi málokterý včelař přistoupí, včelaři jsou většinou individualisté. U
> nás to třeba udělali myslivci asi před 10 lety, následoval potom soud, ten
> se myslím táhne dodnes a prohrávající strana v tom soudu pravděpodobně
> utopila značnou část svých majetků. To je ale extrém.
> Bavme se potom o dvou věcech. Jak velká má být míra přesunutí práce z beder
> placených úředníků státní správy na dobrovolné volené funkcionáře zájmové
> organizace, aby se ještě projevila úspora práce a potom nákladů na státní
> úředníky a aby v průměru zhoršená kvalita této práce ještě byla
> akceptovatelná. A v souvislosti s tím přímo o osobní zodpovědnosti takového
> dobrovolného voleného funkcionáře, tím, že tuto práci dělá, vzal na sebe
> určitý závazek dělat tu práci kvalitně a pokud na to nestačí, taky závazek s
> tím skončit, bez ohledu na to, jestli ho má kdo nahradit nebo ne, to je
> totiž velice častá výmluva.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 12, 2009 6:03 PM
> Subject: Re: Problemy s mistni CSV
>
>
> > ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
> >
> > Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
> > .......
> > Ještě navážu třebas s jednou výhodou pro ZO vůči nečlenovi nato, že jestli
> > se včelař nečlen, se s ZO domluví a vychází s ní zadobře, nebývá problém
> > dát při výplatě peněz ze zpracovaných dotací nějaký poplatek zpět. Výhoda
> > je pro ZO vtom, že se nemusí dělit s OV a Prahou. Čím více má ZO tedy
> > neproblémových nečlenů, tím jí zůstane relativně více peněz v pokladně. Je
> > to takové regionálně rozvojové více, než to, že se člen ZO pupne o
> > příspevky, a v ZO je stále prázdná kasa. V poslední době se peníze řeší
> > mnoha způsoby jako přednášky za peníze EU atp, ale malé organizace jsou
> > často rády, že se vůbec setkají natož, aby se organizovala nějaká
> > přednáška. Ta se řeší u větších, ale to už nejde do pokladny do té malé
> > základky.
>
>
>
>

> ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
>
> Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.

Já do hlavy vedení Svazu nevidím, domnívám se ale, že ta práce byla převzata
z toho důvodu, aby jednotliví včelaři byli pokud možno na Svazu co nejvíce
závislí, neodcházeli pryč a nevčelařili samostatně. Problém je v tom, že
veterináři a státní úředníci jsou lidi placení, tudíž profesionálové. Je
potom nějaká záruka, že se budou snažit svou práci dělat dobře a že zhruba
skrz nějaká školení a podobně se budou chovat všichni zhruba stejně. A že
pokud něco nebude v pořádku, má přímo jednotlivec možnost a mnohokrát
použité a osvědčené postupy, jak toho státního zaměstnance přinutit svou
práci zlepšit. To u dobrovolných funkcionářů ZO není, pokud jejich chování a
chyby nepřeroste do takového stupně, že se to dá jednoznačně zdokumentovat,
aby to bylo podkladem pro nějakou stížnost minimálně na veterinu nebo jinde,
jedinec nemá šanci vůbec jejich chování a přístup změnit. Věřím tomu, že
většina funkcionářů dělá i tuto práci pečlivě a zajišťuje vedení Svazu to,
co bylo zamýšleno, a drží tím včelaře ve Svazu, ale pokud dobrovolný
funkcionář na svou práci kašle nebo na ni nestačí, není v moci včelaře
jednotlivce toto změnit. Tito lidi mívají v ZO svoje příznivce, kteří
stížnost či pokus o změnu vyblokují. Jediná možnost, jak to změnit, je začít
v ZO taky politikařit, to znamená začít vytvářet taky kliku svých příznivců
nebo nespokojenců se současným stavem a potom ve volbách ty lidi vyměnit. K
tomu asi málokterý včelař přistoupí, včelaři jsou většinou individualisté. U
nás to třeba udělali myslivci asi před 10 lety, následoval potom soud, ten
se myslím táhne dodnes a prohrávající strana v tom soudu pravděpodobně
utopila značnou část svých majetků. To je ale extrém.
Bavme se potom o dvou věcech. Jak velká má být míra přesunutí práce z beder
placených úředníků státní správy na dobrovolné volené funkcionáře zájmové
organizace, aby se ještě projevila úspora práce a potom nákladů na státní
úředníky a aby v průměru zhoršená kvalita této práce ještě byla
akceptovatelná. A v souvislosti s tím přímo o osobní zodpovědnosti takového
dobrovolného voleného funkcionáře, tím, že tuto práci dělá, vzal na sebe
určitý závazek dělat tu práci kvalitně a pokud na to nestačí, taky závazek s
tím skončit, bez ohledu na to, jestli ho má kdo nahradit nebo ne, to je
totiž velice častá výmluva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 12, 2009 6:03 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
>
> Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
> .......
> Ještě navážu třebas s jednou výhodou pro ZO vůči nečlenovi nato, že jestli
> se včelař nečlen, se s ZO domluví a vychází s ní zadobře, nebývá problém
> dát při výplatě peněz ze zpracovaných dotací nějaký poplatek zpět. Výhoda
> je pro ZO vtom, že se nemusí dělit s OV a Prahou. Čím více má ZO tedy
> neproblémových nečlenů, tím jí zůstane relativně více peněz v pokladně. Je
> to takové regionálně rozvojové více, než to, že se člen ZO pupne o
> příspevky, a v ZO je stále prázdná kasa. V poslední době se peníze řeší
> mnoha způsoby jako přednášky za peníze EU atp, ale malé organizace jsou
> často rády, že se vůbec setkají natož, aby se organizovala nějaká
> přednáška. Ta se řeší u větších, ale to už nejde do pokladny do té malé
> základky.

Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.

Rada: nevšímajte si ich, včelám neuškodia, ako prišli tak sa postupne stratia. Lesné mravce nežijú v úľoch, po zime obyčajne na včelnici nájdu potravu, nie vo forme medu v úľoch, ale zbytky mŕtvych včiel, teda potravu.
Ak budete chovať silné včelstvá, žiadne mravce im neuškodia. Miesto posýpania okolie úľov kypriacim práškom do pečiva, pripravte svojim včelám dobré napájadlo a starajte sa oň, aby nikdy nevyschlo.
Npr. poblíž včelstiev umiestnite väčší sud (200 l, ale čistý), naplňte ho vodou hladinu prekryte 2 cm hrubým polystyrénom, ktorý na viacerých miestach po dĺžke narežte čepeľou noža a na začiatok dajte na PS skryštalizovaný med.

Zákon říká, že za zdravotní stav včelstev je zodpovědný chovatel - nikde se neříká ZO ČSV.
-----
Nechci oponovat, mám stejný názor, ale naše krajská veterina má jiný a dala ho do vyhlášky. V tom je ten problém, že kromě toho že je to alibismus jako vždy, protože se na to ....., tak se může stát, že přijde nějaký mladý sekáč a ten to začne sekat. :-)

Jinak my doma léčíme komisionelně vždycky. Mám komisní manželku a vždykcy se ptá a kontroluje, zda jsem léčil, nebo byl v putyce. Takže u mě bez obav. :-)

Karel

A ještě snad dovětek. Jsme trošku neobvyklá ZO takže vše musíme dělat tak abychom vše zvládli ve prospěch včelstev i včelařů a možná jinak než to dělají jinde. Máme hodmě přes 300 včelařů organizovaných v ČSV, na 30 spokojených včelařů neorganizovaných a kdo není spokojen může jít hledat štěstí jinam a přes třia půl tisíce včelstev. Jsme tedy větší než 17 okresů v ČR, okres má 13 tisíc včelstev. Proto nemáme čas na žabomyší války.

Nasypat okolo kyprici prasek treba.

2009/4/12 Stanislav Pácl <spacl/=/cominnet.cz>

> Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.Hlavně ,co na
> ně platí.Loni jsem jich měl na stanovišti hodně,ale co se děje letos již z
> jara,to nemá obdoby.Přitom na ně nefunguje nic.Loni jsem zkoušel různé
> spreje / to pouze dráždí včely/,granule na mravenci také
> nefungují.Poraďte,kdo má nějaké zkušenosti.Děkuji.
>

Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.Hlavně ,co na ně platí.Loni jsem jich měl na stanovišti hodně,ale co se děje letos již z jara,to nemá obdoby.Přitom na ně nefunguje nic.Loni jsem zkoušel různé spreje / to pouze dráždí včely/,granule na mravenci také nefungují.Poraďte,kdo má nějaké zkušenosti.Děkuji.

Tato diskuze není určena pro mne, ale k léčení jen několik připomínek.
Zákon říká, že za zdravotní stav včelstev je zodpovědný chovatel - nikde se neříká ZO ČSV.
Pod komisionelním léčení si můžeme předsravit ledacos. Nikde jsem nečetl, že komisař či komise /ale my nemáme tolik lidí/ musí otevřít úl, zapálit knot, zavěsit....
Komisionelní léčení si lze také představit, že komisař / komise/ zabezpečí léčivo, dohlédne, poučí, že bude správne a opravdu dobře včelstvo léčeno a pod. / odvozuji to od komisí na různých úrovní a orgánech . na př. komise schválí projrkt, žádost a následně překontroluje, ale že by stávěla, vyráběla ... to snad ne../
Tedy podle předpisu: včelař objedná léčivo, ZO obstará a dodá,poučí, překontroluje, včelař zaplatí za léčivo a pokud to neumí a nedokáže, pak se musí domluvit kdo to udělá a za kolik a to je jen jejich domluva. A ještě dodatek u nás každý včelař (tedy člen ČSV i nečlen/ má léčivo za 30%, také nepřidělujeme kapky jako někde. Jde nám především o správmé léčení, o poučení chovatelů,nezaobíráme se příkazy, ale pochopením, že to dělají včelaři pro sebe a proto stále počítáme roztoče na desítky , ne na stovky a tisíce, včelstva nám nehynou více než kdykoliv dříve a o moru pečlivě čteme a z moru máme hrůzu, kdy nám sem někdo cizí něco dotáhne. Takže bych dodal a jde to taky jinak a jde to taky....a je to v lidech.
Z Dolu chodí výsledky na KVS i pro objednatele, KVS pro přesun vydává Veterinární osvědčení pro přesun zvířete...
a je to bez poplatku (i do jiného kraje).100Kč platí pro jiná zvířata než včely.

To jsou pane bláboly.Další jsem se dověděl minulý týden.Protokol na převoz včelstev z kraje do kraje má napsat místně příslušný veterinář za poplatek a včelař si musí dojet na OVS pro schválení a kulaté razítko,opět za 100kč kolek.Jak to mohou místňáci napsat,když jim výsledky z Dolu vůbec nachodí,nebo to jsou jasnovidci jako ten v té televizi,že už věděl dopředu,že bude dobrý rok.No,potěž nás Pánbůh s takovými úředníky.Ať žije byrokracie.

To jsou pane bláboly.Další jsem se dověděl minulý týden.Protokol na převoz včelstev z kraje do kraje má napsat místně příslušný veterinář za poplatek a včelař si musí dojet na OVS pro schválení a kulaté razítko,opět za 100kč kolek.Jak to mohou místňáci napsat,když jim výsledky z Dolu vůbec nachodí,nebo to jsou jasnovidci jako ten v té televizi,že už věděl dopředu,že bude dobrý rok.No,potěž nás Pánbůh s takovými úředníky.Ať žije byrokracie.

ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.

Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
........
Ještě navážu třebas s jednou výhodou pro ZO vůči nečlenovi nato, že jestli se včelař nečlen, se s ZO domluví a vychází s ní zadobře, nebývá problém dát při výplatě peněz ze zpracovaných dotací nějaký poplatek zpět. Výhoda je pro ZO vtom, že se nemusí dělit s OV a Prahou. Čím více má ZO tedy neproblémových nečlenů, tím jí zůstane relativně více peněz v pokladně. Je to takové regionálně rozvojové více, než to, že se člen ZO pupne o příspevky, a v ZO je stále prázdná kasa. V poslední době se peníze řeší mnoha způsoby jako přednášky za peníze EU atp, ale malé organizace jsou často rády, že se vůbec setkají natož, aby se organizovala nějaká přednáška. Ta se řeší u větších, ale to už nejde do pokladny do té malé základky.

Podmínky dotací a veterinární záležitosti jsou pro včelaře, ne výhradně pro členy ČSV.

Pokud jsi nespokojený Radime v Tvojí ZO, máš na výběr. Vzpomínám si,(jestli se nepletu) že jsi už ZO změnil. Vše má své pro a proti. Doporučuji co se týká veterinárních záležitostí prokonzultovat vše s inspektorem SVS kterého máš nad sebou. Ten ti z určitostí může nařídit to, co děláš dosud, a to, že místo důvěrníkovi, předáš povinné vzorky do ZO přes předsedu (jednatele, zdrav. ref.) osobně, který to zpracovává. Co se týká úhrady za vzorky, pokaždé je to jinak.

Dále co se týká dotací, podle Tvého zájmu to můžeš poslat poštou nebo nejlépe také osobně. (stává se mi, že se žádosti z různých příčin vrací, jako že nespadá územně do ZO kam jsi to zaslal nebo jiné třebas i jako naschvál) U evropských dotací jsou podmínky také dané. Vše je na serveru ČSV povinně zveřejněno. (byla doba, kdy jsem takovou svazovou elementární neposlušnost na Křemencárně vůči nečlenům doufám zvládnul)

Jako dotační a veterinární záležitosti se u mne řeší tak, že jsem s seznamech mezi členy s poznámkou jako nečlen.

ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.

Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.


........
No jo - ale když on přítel Polášek nechce mít absolutně nic společného s ČSV
(nebo chce alespoň informaci, jak by to vypadalo, kdyby neměl) :-). Kdo dává
dotace, určuje podmínky, za kterých je dává. Pokud rozhodne, že jejich
zúřadování provede místní ZO, pak to tak musí být - jinak dotace nebudou.
Včelař na ně má sice nárok, ale nemá povinnosti je čerpat. Pokud bude chtít
splnit nařízenou "komisionalitu" léčení, pak v případě nevyužití ZO mu
skutečně může říci pouze pozvaný veterinář, kolik zaplatí. A nemá-li
nějakého opravdu dobrého známého, může to vyjít pěkně draho. Proto se mimo
jiné také prosazuje termín "ošetřování" a ne "léčení" včelstev, abychom
nemuseli zvát profesionály, Pokud by se tak stalo, dostali bychom se do
komerčního kolotoče veterinárních lékáren a veterinářů a peněženky by to
podstatně pocítily ...
Nejsem vševědoucí, mohu se jistě mýlit, domnívám se ale, že tady daleko od
pravdy nejsem ...
S pozdravem Petr

Zatím chci jen mít informaci, vývoj ovšem k tomu dlouhodobě směřuje. Tak
jsem využil tohoto vlákna a zeptal se.

R. Polášek

No jo - ale když on přítel Polášek nechce mít absolutně nic společného s ČSV
(nebo chce alespoň informaci, jak by to vypadalo, kdyby neměl) :-). Kdo dává
dotace, určuje podmínky, za kterých je dává. Pokud rozhodne, že jejich
zúřadování provede místní ZO, pak to tak musí být - jinak dotace nebudou.
Včelař na ně má sice nárok, ale nemá povinnosti je čerpat. Pokud bude chtít
splnit nařízenou "komisionalitu" léčení, pak v případě nevyužití ZO mu
skutečně může říci pouze pozvaný veterinář, kolik zaplatí. A nemá-li
nějakého opravdu dobrého známého, může to vyjít pěkně draho. Proto se mimo
jiné také prosazuje termín "ošetřování" a ne "léčení" včelstev, abychom
nemuseli zvát profesionály, Pokud by se tak stalo, dostali bychom se do
komerčního kolotoče veterinárních lékáren a veterinářů a peněženky by to
podstatně pocítily ...
Nejsem vševědoucí, mohu se jistě mýlit, domnívám se ale, že tady daleko od
pravdy nejsem ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 12, 2009 8:47 AM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


RP:
Já se ptám, už po několikáté, co mně to bude stát, když bych se rozhodl
úplně vynechat Svaz a včelařit úplně mimo.
-------------------
Nebude to stát o nic víc.

Podle nějakých směrnic a dohod SVS -ČSV které snad stále platí si máte
objednat léčivo a ZO je má dodat.
Dotaci taky musí zůčtovat- i na léčivo i na D1. Na to má ČSV taky dohodu a
centrála na to snad ostává odměnu. Ž eto dělají dobrovolníci dole zadarmo
je jeich dobročinnost, ale nic jiného jim nezbývá.

Takhle to platilo obecně, takže první objednávky lahvička a knoty stojí
stovku. Když je dodá ZO tak je na to 70Kč dodtace. Někde vyberou rovnou jen
30 a dotaci si zůčtují, jinde přijde za rok zpět. Pod jedno balení se asi
nikdo bavit nebude, ale v příštích letech to spláchne lahvička za 30Kč na
50 léčení.

Takže odpověď je do 16 včelstev asi 100Kč bez dotace.

To platilo všeobecně. ALe jak jsme říkal, u nás je (a možná i jinde)
vyhláška, která je opsaná ze sedmdesátých let a tam se mluví o komisích při
léčení. A to je půda neroraná.
Tam si to může podle mě každá ZO udělat jinak. V extrémním případě si každý
čeln může napsat k nečlenovi cesťák a ještě nějakou tu hodinku á 500Kč. A
protože jako napotvoru bude jen 9st. tak se sejdou ještě jednou a nečlena
může jeho vzpurnost vyjít pěkně draho.

Ale do předloňska platilo i v naší vyhlášce že vše si dělá včelař, ZO dělá
jen servis, vyhodnocuje nákazovou situaci atd.

Jinak to léčivo - celou sadu lahvička+papírky distribuuje firma co zásobuje
léčivem veterinární doktory. Je to dražší o marže, ale možná to vyjde
laciněji než jedno balení s balením z DOlu. To se dá taky na objednávku
veterináře objednat přímo.

Takže ceny jsou snad jasné, teď zbývá nastudovat místní letošní vyhlášku a
tam si počíst, zda je nařízen aerosol - a to může být drahé - to asi bude
servis ZO a proč ne placený - a pak jestli tam máte ty komise atd. To je na
vyhlášce, a tu by si měl každý včelař přečíst.

Na jednu stranu si člověk zaplatí servis u ZO ale ty peníze zůstanou dole,
na druhé straně dostane celou dotaci 1D a neplatí z ní žádné příspěvky.
Takže záleží na počtu včelstev.

Osobně se přimlouvám, že není marné něco z ušetřených člen. příspěvků dát
jako sponzorský dar ZO. Ono ji z těch strhávaných peněz na čl.příspěvky
snad zůstávají necelé 3Kč na včelstvo.
Takže když jim někdo nechá 5Kč, mají z něho dvojnásobek jak ze člena, když
si udělá sám aerosol a necá jim celých deset Kč dotace na aerosol, tak je
finančně 4x zajímavější jak člen, ke kterému musí jezdit všechno dělat.
:-))

Karel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4002 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4002 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

RP:
Já se ptám, už po několikáté, co mně to bude stát, když bych se rozhodl
úplně vynechat Svaz a včelařit úplně mimo.
-------------------
Nebude to stát o nic víc.

Podle nějakých směrnic a dohod SVS -ČSV které snad stále platí si máte objednat léčivo a ZO je má dodat.
Dotaci taky musí zůčtovat- i na léčivo i na D1. Na to má ČSV taky dohodu a centrála na to snad ostává odměnu. Ž eto dělají dobrovolníci dole zadarmo je jeich dobročinnost, ale nic jiného jim nezbývá.

Takhle to platilo obecně, takže první objednávky lahvička a knoty stojí stovku. Když je dodá ZO tak je na to 70Kč dodtace. Někde vyberou rovnou jen 30 a dotaci si zůčtují, jinde přijde za rok zpět. Pod jedno balení se asi nikdo bavit nebude, ale v příštích letech to spláchne lahvička za 30Kč na 50 léčení.

Takže odpověď je do 16 včelstev asi 100Kč bez dotace.

To platilo všeobecně. ALe jak jsme říkal, u nás je (a možná i jinde) vyhláška, která je opsaná ze sedmdesátých let a tam se mluví o komisích při léčení. A to je půda neroraná.
Tam si to může podle mě každá ZO udělat jinak. V extrémním případě si každý čeln může napsat k nečlenovi cesťák a ještě nějakou tu hodinku á 500Kč. A protože jako napotvoru bude jen 9st. tak se sejdou ještě jednou a nečlena může jeho vzpurnost vyjít pěkně draho.

Ale do předloňska platilo i v naší vyhlášce že vše si dělá včelař, ZO dělá jen servis, vyhodnocuje nákazovou situaci atd.

Jinak to léčivo - celou sadu lahvička+papírky distribuuje firma co zásobuje léčivem veterinární doktory. Je to dražší o marže, ale možná to vyjde laciněji než jedno balení s balením z DOlu. To se dá taky na objednávku veterináře objednat přímo.

Takže ceny jsou snad jasné, teď zbývá nastudovat místní letošní vyhlášku a tam si počíst, zda je nařízen aerosol - a to může být drahé - to asi bude servis ZO a proč ne placený - a pak jestli tam máte ty komise atd. To je na vyhlášce, a tu by si měl každý včelař přečíst.

Na jednu stranu si člověk zaplatí servis u ZO ale ty peníze zůstanou dole, na druhé straně dostane celou dotaci 1D a neplatí z ní žádné příspěvky. Takže záleží na počtu včelstev.

Osobně se přimlouvám, že není marné něco z ušetřených člen. příspěvků dát jako sponzorský dar ZO. Ono ji z těch strhávaných peněz na čl.příspěvky snad zůstávají necelé 3Kč na včelstvo.
Takže když jim někdo nechá 5Kč, mají z něho dvojnásobek jak ze člena, když si udělá sám aerosol a necá jim celých deset Kč dotace na aerosol, tak je finančně 4x zajímavější jak člen, ke kterému musí jezdit všechno dělat. :-))

Karel

Tady je to dělané trochu jinak.

http://www.deda.chytrak.cz/fotodokumentace/P7230493.JPG
http://www.deda.chytrak.cz/
Ale nevím, nerez drátek a zatavení a třetina rámků jen s vylámanou divočinou mi přijde stejně pracná.

Koukám, že se bude vyrábět Maxův úl. :-)
Karel

Já se ptám, už po několikáté, co mně to bude stát, když bych se rozhodl
úplně vynechat Svaz a včelařit úplně mimo. Odpovědˇje stále léčení přes
Svaz, dotace přes Svaz. Nedá se asi nic dělat, je to marný, je to marný, je
to marný. Ty svazové klapky přes oči drží teda pořádně pevně!

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 8:25 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Nevím proč, ale tak nějak mi vytanula na mysli jedna filmová hláška : Je
to
> marný, je to marný, je to marný ... :-)

Výsledok si pozrite na tomto linku

vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=8958#8958

…….o dvojitom výplete to neplatí.


Vážený pane Turčáni, to co vidím je výsledek Vaší práce. Na webu mám na všech rámcích dvojí výplet, a žádný rámek tak nevypadá. Nechápu proč mne do Vašeho řešení zatahujete, když to tak složitě neděláme. I ten začátečník /ukázka na webu/ má dvojí výplet, a oddělek mu staví krásně nové dílo.Ověřuji další vylepšení, ale dokud nebude očekávaný výsledek v novosti nic nezveřejním.
Bernátek

GP:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3556
-----
S tím nemám problém. Takže to jen u nás se organizuje malý krajský pokus o likvidaci včelařství.

Chytnout v listopadu letový den a stihnout jim tam nastrkat v podvečer knoty je klika sama o sobě. A svolávat si k tomu komisi je ...

Karel

Pepan:
JIŽ NÁPAD léčit komisionálně po 15. 10. je absurdní. jak chcete do časového rozvrhu komise zamontovat říjnové počasí kdy bývají teploty od -5°C do 20°C když se musíte vlézt do teploty v rozmezí 3°C okolo 10°C nebo PORUČÍTE VĚTRU DEŠTI???? :-D
VZBUĎTE SE
------
Vyjímečně spolu souhlasíme. To by se mělo zapít. Já tedy zapíjím, Dobrým (a levným) Tokajským. Ťuk do Monitoru:-)

Ale tady s tím nic neuděláme. To by mělo jít minimálně od ČSV na veterinu. Ta to dala do vyhlášky.

Já ne, já v tomhle Absurdistánu ještě nejsem prezidentem, i když tady jistá výzva byla. Mám kandidovat na sjezdu? :-)

Karel

Vážení přátelé členové ČSV dovoluji si Vás oslovit a požádat o podněty, připomínky a náměty k jednotlivým článkům Stanov ČSV, tak aby mohly být zapracovány do névého návrhu Stanovy ČSV a schváleny na jednání IX sjedu ČSV, který se bude konat v roce 2010. Z jednotlivých příspěvků této konference se ozlývá určitá nespokojenost a tudíž je tady ta možnost podílet se na tvorbě stanov celou včelařkou veřejností. Chceme stanovy, aby byly nové, pokrokové a poplatné nové době ve které budeme včelařit. Své podněty pište na meilovou adtresu :"stanovycsv/=/seznam.cz" Komise pro stanovy neponechá jediný podnět bez povšimnutí, bude zaevidován a projednán. Všem, kteří se této diskuze zúčastní předem děkuji. Za komisi Moučka

http://www.svscr.cz/download.php?idx=3556

Tak včera jsem je přeložil, ale asi jsem udělal nejspíš blbost. Dával jsem je do ůlu 39*24 na 3 nástavky, ale nedal jsem je do druhého, ale normálně do 1 nástavku. Co se může stát?
Jinak v prvním včelstvu bylo plodu na 2 rámečky a ty včelky co jsem překládal tak jsem přidával už mezistěnku, protože včelky už měly vystavenou divočinu, letos je to nějak brzy se mi zdá, máte také pocit, že letos to se včelkami bude nějak všechno dřív? aji třešně budou za chvíli kvést /350 m.n.m/

Nevím proč, ale tak nějak mi vytanula na mysli jedna filmová hláška : Je to
marný, je to marný, je to marný ... :-)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 8:20 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


Asi by skutečně neměli problémy, protože by je tam ani nenapadlo vytvářet
nějaký monopol léčení včelstev přes nějakou zájmovou organizaci. Když už,
tak přes nějakou profesionální organizaci, kde by so včelař mohl vybrat a
kde by léčení probíhalo taky na profesionální úrovni.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 4:44 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Tak na to se musíte zeptat toho soukromého léčitele. Zprostředkování
státní
> dotace musí provést ZO zadarmo. Pokud to odmítnete, je to Vaše věc. Nejsem
> zrovna vášnivým obdivovatelem všeho amerického, ale líbí se mi, jak
dovedou
> oddělit osobní pocity od obchodních věcí. Ti by Vaše problémy s místní ZO
> neměli :-) .



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Asi by skutečně neměli problémy, protože by je tam ani nenapadlo vytvářet
nějaký monopol léčení včelstev přes nějakou zájmovou organizaci. Když už,
tak přes nějakou profesionální organizaci, kde by so včelař mohl vybrat a
kde by léčení probíhalo taky na profesionální úrovni.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 4:44 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Tak na to se musíte zeptat toho soukromého léčitele. Zprostředkování
státní
> dotace musí provést ZO zadarmo. Pokud to odmítnete, je to Vaše věc. Nejsem
> zrovna vášnivým obdivovatelem všeho amerického, ale líbí se mi, jak
dovedou
> oddělit osobní pocity od obchodních věcí. Ti by Vaše problémy s místní ZO
> neměli :-) .

Tak na to se musíte zeptat toho soukromého léčitele. Zprostředkování státní
dotace musí provést ZO zadarmo. Pokud to odmítnete, je to Vaše věc. Nejsem
zrovna vášnivým obdivovatelem všeho amerického, ale líbí se mi, jak dovedou
oddělit osobní pocity od obchodních věcí. Ti by Vaše problémy s místní ZO
neměli :-) .

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 3:44 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


Co když jsem nespokojen s tím, jak místní ZO léčení organizuje a provádí a
chci nějakého soukromého léčitele. Případně s tím, jak ZO vůbec
zprostředkovává ty dotace. Kolik by mně to teda stálo včelařit úplně mimo
ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 1:37 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Proč byste měl na dotace zapomenout ? ZO v místě, kde máte včely, je
> povinna Vám státní dotace zprostředkovat i jako nečlenovi ČSV. A pokud si
od
> ní necháte i léčit včely, přijde Vás to podstatně levněji, než od
komerčního
> veterináře. Ono je totiž i v jejím vlastním zájmu nemít v blízkosti zdroj
> možných nákaz z neléčených nebo nevhodně či v nevhodný čas léčených
> včelstev... Jen to chce nepřijít na jednání s někým z té ZO již předem
> negativně naladěn a nechat to na sobě znát ... :-)
> S pozdravem Petr
>



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Tou zodpovědností veterinářů jsem měl na mysli ty kraje které do zimy 2007 stále nepoužívaly gabon a oni je nepředepisovali
Jinak za zdraví chovů jakých koliv zvířat vždy zodpovídá jen a jen chovatel! Od jakživa !
JIŽ NÁPAD léčit komisionálně po 15. 10. je absurdní. jak chcete do časového rozvrhu komise zamontovat říjnové počasí kdy bývají teploty od -5°C do 20°C když se musíte vlézt do teploty v rozmezí 3°C okolo 10°C nebo PORUČÍTE VĚTRU DEŠTI???? :-D
VZBUĎTE SE

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Problemy s mistni CSV
> Datum: 11.4.2009 07:52:35
> ----------------------------------------
> RP:
> Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO?
> ------
> Léčení ne, jen komisi která nude u toho když včelař léčí. :-)
> viz.
> http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527
>
> 10. U všech včelstev chovaných v katastrálních
> územích Královéhradeckého kraje provedou
> chovatelé včel komisionelním způsobem počínaje
> datem 15. 10. 2009 léčebné ošetření svých
> včelstvech podle oddílu I, článku 4, bodu 4.
> ....
>
> A jak tady Pepan tvrdil, ža za úhyny 2007 nezodpovídají včelaři ani
> funkcionáři ale veterináři, tak to na veterině asi četli a dali do vyhlášky
> jenoznačnou zodpovědnost pro včelaře a hlavně ZO.
> --------------
> Všem místně příslušným ZO ČSV
> v Královéhradeckém kraji se nařizuje evidovat
> hlášení včelařů o zhoršené nákazové situaci, zajistit
> jeho ověření a včas organizovat léčebné ošetření
> včelstev v obvodu své působnosti postupem podle
> oddílu I, článku 4, bodu 2 tohoto nařízení (= odparné
> desky s FORMIDOLEM) v jarním a letním období,
> a nebo při zjištění přirozeného denního spadu roztočů
> vyšším než 3 v průměru na jedno včelstvo postupem
> podle oddílu I, článku 4 bodu 3 tohoto nařízení
> (=GABON) co nejdříve po posledním odběru medu
> (medobraní).
> 7. Krajská veterinární správa pro Královéhradecký
> kraj, na základě písemné a odůvodněné žádosti
> chovatelů včel podané prostřednictvím místně
> příslušné ZO ČSV, povolí provést léčebné ošetření
> včelstev postupem podle oddílu I, článku 4 bodu 3
> tohoto nařízení (=GABON) plošně na celém
> katastrálním území obce, a nebo celém území
> působnosti příslušné ZO ČSV, případně na území
> celého okresu, bude-li žádost podána ze všech ZO
> ČSV v okrese nebo prostřednictvím okresního výboru
> ČSV.
> ----------
> Tak až to bude někomu z funkcionářů připadat absurdní, že budou muset žádat
> a zdůvodňovat nasazení Gabonu, pak si počkají na písemný souhlas a teprve
> pak budou psát objednávku atd - já to tak tipuji na měsíc administrování -
> tak ať vítají ve včelařském Absurdistánu.
>
> A pokud si myslí že to spláchnou jako doposud je tam vzadu ve vyhlášce
> sankce pro právnické osoby za neplnění - možná příští ministr po úhynech
> zjistí, že lepší než platit je vybírat. Pro státní rozpočet v deficitu v
> dobách krize ideální řešení :-)
>
> No být ve funcki tak s tím do léta seknu. To aby jeden ani nejel na
> dovolenou. Taková zodpovědnost. :-)
>
> Karel
>
>
>

Co když jsem nespokojen s tím, jak místní ZO léčení organizuje a provádí a
chci nějakého soukromého léčitele. Případně s tím, jak ZO vůbec
zprostředkovává ty dotace. Kolik by mně to teda stálo včelařit úplně mimo
ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 1:37 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Proč byste měl na dotace zapomenout ? ZO v místě, kde máte včely, je
> povinna Vám státní dotace zprostředkovat i jako nečlenovi ČSV. A pokud si
od
> ní necháte i léčit včely, přijde Vás to podstatně levněji, než od
komerčního
> veterináře. Ono je totiž i v jejím vlastním zájmu nemít v blízkosti zdroj
> možných nákaz z neléčených nebo nevhodně či v nevhodný čas léčených
> včelstev... Jen to chce nepřijít na jednání s někým z té ZO již předem
> negativně naladěn a nechat to na sobě znát ... :-)
> S pozdravem Petr
>