Včelařská konference

Možná, že mnozí nebudete věřit, ale poznal jsem hodně včelařů začátečníků,
kteří si stěžovali, jak mají bodavé potvory. Až jsem zjistil, že nepoužívají
kuřák! To je přece základní finta a rutina, jak mírnit, resp. odpoutat
ostražitost včel. Přiměřeným množstvím kouře z trouchnivého dřeva, vaječných
proložek, přinejhorším z hobry. Jen genetický včelí bastard na kouř
požadovaně nereaguje pro včelaře pozitivně, ale naopak je to rozběsní.

Další důležitým aspektem je správná volba doby, kdy ve včelách dělám nějaký
radikální zákrok ( vyjímání rámků, přeskupování nástavků a pod.).
Chování včel a zejména ostražitost je velmi závislé na počasí ( blížící se
bouřka, vedro, zda jsou zaměstnány snůškou....)

Také si dovoluji připomenout, že v přírodě existuje něco jako neverbální
komunikace mezi organizmy. Nervózního, uspěchaného člověka včely ( stejně
jako psi a jiná zvířena ), vnímají jako nepatřičný element v jejich rajonu.
Možná se to šíří různými pachy, které jsou pro nedegenerované živočichy
významné při rozhodování, jak kterou situaci řešit.
Člověk pro vnímání těchto signálů nemá díky civilizačnímu odtržení od
přírody vyvinuté smysly. Je jako slepec, který nemá čím vnímat světlo.
Musí proto hledat jiné prostředky, jak varovné a mimovolné signály svého
těla potlačit, jak nedávat včelám signál, že jsem útočník, ohrozitel.

Ve včelách je třeba pracovat klidně a krátce, mít promyšlen repertoár všech
variant situací, které v úlu mohou po otevření nastat a mít na ně připraveny
věci. Vyvarovat se prudkých pohybů. Při manipulaci s rámky i nástavky brát
ohled na možné umačkání včel, ohrožení matky.
Včely jsou velmi ostražité především při manipulaci s trubčinou.

Proč včely útočí především na lem rukavic a obličej ( byť pod kuklou )?
Útočí přece na místa intenzivní emise potu, kysličníku uhličitého a pod.

Skafandr včetně gumiček na nohavice přes holinky a manžety rukavic používám
v podstatě jen při vytáčení medu, kdy současně i rozebírám a přeskupuji
jednotlivé rámky v nástavkách. A když dělám zásahy s trubčinou. Nebo když
nemám jindy čas, včely rozebrat musím a zrovna se blíží bouřka ( pokud musím
např. vyhledat matku).

Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje. Já jako včelař musím respektovat
včelstvo a umět neagresivně zasáhnout do jejich rajonu!
Opláchnu si obličej, zátylek, paže, podpaží a břicho čistou vodou bez mýdla,
osuším se. A i když po mně nějaká včela leze, naučil jsem se rozeznat, kdy
chce bodnout. Pak ji předběhnu přesně cíleným zaplácnutím. Kdyby bodla
stejně uhyne. Takhle nemá čas předat varovný signál k útoku dalším.

Občas se vyskytnou i útoční bastardci. Pak je i skafandr nutný i při pouhém
otevření úlu, např. při krmení. Dokonce jsem měl včelstvo, u kterého jsem
jeden den dokázal pouze rozdělit jednotlivé nástavky na samostatná dna za
cenu stovek žihadel do oděvu a rukavic. Další den jsem se ve skafandru
pokusil nalézt matku jednotlivých nástavcích. Když se mi to podařilo, matku
jsem zamáčkl, vyměnil v klícce a jednotlivé nástavky zas uspořádal do
postupně se konsolidujícího včelstva, které bylo rázem standardně
ovladatelné.
Omlouvám se za stručnost, ale i tak je můj text dlouhý. Nepochybně by bylo
zajímavé diskutovat i o vzniku a vlivu elektrostatických a
elektromagnetických polí na včelstva.
To až někdy jindy.
J.Kala

kozlík:>Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.<
........
Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely budou relativně dobře uzemněny.

Dobrý večer,děkuji p.Karlovi a p.Polákovi za cenné rady a něco do víkendu ještě nastuduji v knihách(těch mám dost,ale praxe chybí :-() a o víkendu se na to vrhnu.Olda

Včely asi používají těch vodítek několik. Jednou jsem sbíral roj a nějak
jsem měl po ruce jenom jakési nové koženkové barexové prstové zimní rukavice
silně páchnoucí "novotou" po plastické hmotě. Pochybuju, že by tvořily
nějaký silný elektrický náboj, podle mně to byla reakce na ten plastový
smrad, zvláště když ještě na zahradě na tmavé rukavice ostře svítilo slunce
a koženka byla značně rozehřátá.. Včely se právě vrhly na lem těch rukavic
na rozhraní koženky a jakési látky, kterou byly obšity a nasázely tam jedno
žihadlo vedle druhého. Každá rukavice schytala snad stovku žihadel, já
osobně jenom pár nebo snad žádné, už to přesně nevím. Co se týká statické
elektřiny na rukávech atd, po nějaké hodině práce v létě, ve včelíně jsem
tak propocený, že vznik nějaké statické elektřiny je absolutně nemožný.
Přesto včely útočí přednostně na to barevné rozhraní rukáv rukavice. Možná
má vliv zápach potu z pod rukávů. Co se týká ponožek, včely hlavně píchnou
tehdy, když se přimáčknou mezi ponožku a botu. A jsou to hlavně ty včely, co
spadnou na zem a už nevzlétnou, jenom tam popolézají "pěšky", až přes botu
vylezou na ponožku. Že by létající včely přímo zaútočily na nohu v ponožce,
když mohou na hlavu, tak to velice málo, hlavně když se nastavek se včelami
položí na zem. Ale potom už to stojí za to, do spodku nohy je žihadlo velice
bolestivé. Vznik nějaké elektiřiny v obuté ponožce je asi taky obtížně
možný. Včely asi dráždí spíše ten pach nohou. Co se týká ponožek, já je
neodkládám, ale boty pečlivě utahuju, aby se včely nedostaly dovnitř a v
nohavicích mám gumu, aby se nedostaly spodem do kalhot.
Jinak můj oblek do včel jsou taky tmavé montérky a modrý plášť, obojí ještě
ze socialismu. Lněná látka to ale myslím není, jen bavlněná jako dnešní
montérky. Co se týká nákupu pracovního, nedávno jsem se díval, zas kvůli
něčemu jinému, výběr je dneska obrovský, od úplně levných montérek z tenké
látky ze směsi bavlna polyester přes tenké montérky z bavlny po montérky ze
solidní husté bavlněné látky blížící se té socialistické kvalitě, navíc ty
výrobny jsou obvykle malé dílničky , kde není problém za velice rozumný
příplatek dát ušít i jen jeden kus jakéhokoliv vyráběného střihu pracovního
oděvu určité velikosti z libovolné látky.
Jinak ale si myslím, že tu hlavu na pohybujícím předmětu včely mají přímo
geneticky zafixovanou jako nejcitlivější část těla vetřelce, určitý logický
smysl by to mělo, třeba takový medvěd jako častý likvidátor divokých
včelstev v minulosti je v hrubých proporcích hlava tělo člověku v pracovním
a kukle dost podobný. Rozdivočelé včely, které útočí na člověka, jen co se
na pár metrů přiblíží k úlu, útočí téměř vždy na hlavu.
Ale statická elektřina je asi vybudí taky, jinak by se vysoké napětí
nepoužívalo jako iniciace bodání při odběru včelího jedu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 21, 2009 2:02 PM
Subject: Re: orientace včel


> já používám do včel tmavé oblečení
>
> včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá
sa
> tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na
sebe
> bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu
> ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s
> ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a
> bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým
> letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!
>
> a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou
>
> - prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré
> včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace
> včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a
včelára
> na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.
>
> nebo na ruce kryté rukavicemi,
>
> - je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický
> náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!
>
> ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu
> -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
> pláště, tam to jaksi moc nevidím.
>
> - znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie
o
> ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do
> nepríčetnosti.
> Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká.
> Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

Vdaka pán Kozlík, konečne už viem prečo včielka vo vlasoch ostáva. Je to skutočne dobrá informácia

Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.

já používám do včel tmavé oblečení

včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá sa tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na sebe bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!

a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou

- prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a včelára na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.

nebo na ruce kryté rukavicemi,

- je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!

ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce pláště, tam to jaksi moc nevidím.

- znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie o ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do nepríčetnosti.
Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká. Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

...makrolon tloušťky 10 mm naprosto bez problémů na slunečním tavidle
pro dva rámky 39x24 používám čtvrtou sezonu bez jakékoli známky
deformace. Mohu potvrdit že je báječný nejen vlastnostmi, ale i
příhodnou cenou... V.
> Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
> schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
> rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
> oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
> uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
> bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
> trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
> je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
> milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
> měla být až dvojnásobná.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
> Subject: Sluneční tavidlo
>
>
>
>> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
>> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
>> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
>> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
>> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
>> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
>> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
>> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
>> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
>> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
>> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.
>>
>
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Já hych navrhnul zebrování. Přirozeně v rozumné míře, včel musí být tolik a
úl tak teplý, aby i přes noc včelky obsadily všechny zebrované rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 9:38 PM
Subject: nástavek


> A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám
tuto
> situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou
> nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně
> obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na
> hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit????
Jedni
> mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se
> ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

No, teoreticky v malém oplodňáčku stačí hrstka včel a pár desítek buněk
plodu, ze kterého si v matečníku vychovají novou matku a zbylý plod potom do
vylíhnutí matky udržuje včelstvíčko pohromadě jako celek. Takže jedno
včelstvo nyní by teoreticky šlo rozdělat do desítek takových oplodňáčků,
pokud by se vymyslela taková metoda, jak potom během rozvoje takového
včelstvíčka přejít plynule z tohoto miniprostoru do prostoru běžného
nástavku a na běžné rámky. Za ty 3 - 4 měsíce by se i z takového oplodňáčku
mělo vyvinout plnohodnotné včelstvo. Prakticky se v květnu na oddělek bere
1 - 3 plásty s plodem, zásobami a včelami, v červnu tak 4 - 6 plástů a
počítá se s tím, že do podletí oddělky zesílí v plnohodnotné včelstvo. A za
minimální péče, hlavně musí mít zajištěný trvalý přínos sladiny, to znamená
když není snůška, tak pokrmovat, jinak se rozvoj oddělků zastaví a až
stávající včely zestárnou, bývá potom takový oddělek vyloupen a zničen.
Ovšem každé odebrání rámků s včelami a plodem znamená oslabení matečného
včelstva a zmenšení přineseného množství medu. Záleží potom na včelaři,
jestli ze včelstva odebere plásty třeba jen na jeden oddělek a tím včelstvo
oslabí minimálně nebo rezignuje u včelstva na snůšku a většinu jeho
plodových plástů a včel použije na udělání oddělků, třeba jednou v tom
květnu a až se včelstvo za měsíc zase vzpamatuje, tak zase v červnu a možná
potom i jeden obří oddělek v červenci. Jinak to vypadá, že z hlediska počasí
je dneska zhruba první květnová dekáda, takže pomalu by se už oddělky mohly
dělat. Akorát je třeba je pořádně uteplovat, ráno bylo u nás 0,5 st C a holá
otevřená louka u souseda byla stříbrná zřejmě námrazou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:29 PM
Subject: oddělky


> Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři
> včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit
> včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec
> realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám
> nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

To je možné, mně se párkrát ve včelíně povedlo včely rozdivočit tak, že
lezly do otvoru kouřícího kuřláku a přirozeně v tom otvoru hynuly a ucpávaly
ho. Jinak asi mají v genech nějaký "prográmek" funkčně podobný současným
rozpoznávacím programům v digitálech , které rozpoznají ve fotce lidskou
tvář a automaticky na ni zaostří, já používám do včel tmavé oblečení a ony
většinou útočí na hlavu krytou kuklou nebo na ruce kryté rukavicemi, ale
přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -
manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
pláště, tam to jaksi moc nevidím. Někdy ale jsou hlavně ty rukávy pláště
posázeny žihadly docela hustě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel


> Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem
> se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na
> světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi
> před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za
> boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
měla být až dvojnásobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Mám tyto nástavky prohodit????
------
Ano.

Viz pár příspěvků níže.
Já bych je prohodil a dolů dal nástavek mezistěn.
Ale z nástavku se soušemi bych vyndal dvě z krajů a prohodil s mezistěnami z prostředka. Včely snadněji přejdou dolů na jádro ze souší.

Karel

Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ?
-----
Je to možné při troše štěstí a včas vychovaných matkách.

Před rokem na jaře v Moderním včelaři byl přetištěn návod.
Já si už dříve ověřoval že z jednoho plástu plodu a nějakých včel k tomu lze udělat poměrně silné včelstvo.
Takže to není vymyšlenost.
Viz taky Liebig - včelaříme jednoduše.
------
Já teď vážně zvažuji letošní obnovu matek jak je popsáno níže. Zatím moje včely nemají ani stavební náladu, ale asi to brzo vypukne. Řepka atd. se naštěstí zastavila taky, takže včely to snad dohoní a pak bude asi hukot.

Karel

A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám tuto situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit???? Jedni mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se, že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem. Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu. Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt , že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Můj náhled na věc je takový.
Nechám narazit matečníky přelarvováním a hotové nechávám v produkčních včelstvech. Do oddělků odložím staré matky. Do snůšky mám už toliko to, co potřebuji - to je počet včel v produkčním včelstvu. Tam už nic nepomůže dále plodovat. Od této chvíle zakladené včely by se stejně vydaly s rojem pryč a šetřím tak energii a med pro jejich výchovu. Plodová přestávka trvá max. 14 dnů a pak to včely s novou matkou do další snůšky pohodlně doženou. Když se to nepovede, tak oddělek vrátím s matkou zpět. V dobrém roce tak do druhé snůšky mohu připravit včelstva dvě. Situace je totožná s tou, jako když se včelstvo vyrojí a já ten roj chytím, avšak s tím rozdílem, že z první snůšky je ztráta medu do roje.
Dělat tuto operaci ve snůšce je pozdě a včelstva jsou v rojové náladě a na hledání matek jsou příliš velká.
Shrnu-li to, tak mám rozdělené včelstvo (produkční+oddělek)bez plodové přestávky vyburcované k maximálnímu výkonu bez povalečů čekajících na vyrojení a jednu novou matku. Když bych potřeboval matek víc, tak si mohu hrát s plemenáčky celé léto.

Díky moc za rady, u těch co zimovaly na dvou nástavcích (39x24) jsem to tak vyvedl. U slabších v 1 nástavku jsem zatím rozšířil dolů, aby zůstaly nahoře v teple. Stejně jsem neměl dostatek hotových souší a dole to snad spíš dostaví. Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet. Ať vám to pěkně lítá,
HI

"sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn."

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.

______________________________________________________________

= ideální způsob jak se připravit o druhou snůšku
... jinak se této metodě nedá nic vytknout ( snad kromě výchovy náhradní matky ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Na chov matek je ještě brzo ( minimum trubců, nejisté počasí ), ale již za 2-3 týdny to nebude problém.

Děkuji za informace a zkušenosti.
S oddělky mám v plánu začít asi v té polovině května protože trubci ještě žádní nejsou a není potřeba včelstva oslabovat.
Co se týče těch matek z vlastních matečníků tak bych se chtěl zmínit o včelstvu které si loni udělalo samo tichou výměnu a teď na jaře je možná nejsilnější ze všech co mám.
Matky mám povětšinou loňské a tak to zkusím.

Určitě je problém v mravencích? Malí černí mi lezou do úlů v podstatě pořád,
já jsem si všiml, že asi díky tomu, že jsou mnohem menší než včela, tak
jakoby je včely nepovažovaly za nějakého vetřelce a naopak . Mravenci tam
jen pokradmo vykrádají sladinu a vybírají ze spadlé měli něco k snědku, ale
jinak se míjejí. Možná, že by to bylo jinak, kdyby bylo někde velké
mraveniště s velkým množstvím mravenců, ale zrovna tady u nás jak se
mraveniště zvětší, pravděpodobně bývá zlikvidovány predátory, takže
přežívají jenom malá mraveniště někde pod velkou větví nebo kamenem a
podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 9:18 PM
Subject: Re: mravenci


> Díky za odpovědi
> Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes
> minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden
> mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je
> zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to
bude
> účinné?

Tento způsov jsem svého času používal pro včelaření v zadovácích s malým
prostorem, 2x12 rámků 39x24. Jiný spolehlivý způsob, jak zabránit rojení v
těchto úlech jsem nenašel, letošní matka se rojí jen ve velice výjimečném
případě. Oddělek se starou matkou se tvoří zhruba okolo poloviny první
snůšky, řepky nebo ovocných stromů, včely se nechají narazit matečníky, z
toho se ty založené na nejstarším plodu a podobně zlikvidují. Matka se
nechá ve včelstvu normálně oplodnit a rozklást. Med se vybírá v době, kdy
ve včelstvu není plod, ideálně tehdy, když nová matka má zakladený první
rámek nebo dříve. Hodí se na stanoviště, kde je v druhé polovině června a v
červenci snůška, protože zbytek května a část června tyto včelstva potřebují
na rozvoj po přestávce v plodování a snůšku v této době nevyužijí. Takže
pokud na stanovišti snůškové období červnem končí, je celoroční výnos ze
včel jen jedna snůška.. Díky přestávce v plodování by toto mohlo být
považováno i za opatření k omezení varaózy.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 7:37 PM
Subject: oddělek s matkou


> Zdravím.
> Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s
> matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší
> protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
> Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
> Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat
> zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
> Něco na tom je.
> Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle
> zesílil si myslím.

za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí.

Práve NCH v materskom včelstve vylučuje nepodarky.V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá.

V mojich podmienkach to bolo vždy po skončení hlavnej znášky, ktorou bola znáška z agátu, po vytočení medu. Vtedy bolo dostatok až prebytok plodu a vždy bola dlhšia prestávka vo významnejšej znášky a včely viac menej vylihovali na letáčoch. U vás to môže byť inak a vlastne je to v každom regióne iné. Včelstvo má dostatok času na svoju regeneráciu, ale to záleží aj od toho, koľko plástov s plodom mu odoberieme, do odloženca však môžeme použiť plásty s plodom z viacerých včelstiev.

Niektoré rady pri náhradnom chove doporučujú prvé MB zlikvidovať, vraj sú nekvalitné, založené na starších larvičkách, čo podľa mňa nie pravda. Potom ako sa zistilo, že včely až 72 hod. ošetrujú larvy v materských miskách a v robotníčich bunkách obyčajnou kŕmnou potravou, až po tomto čase materskou kašičkou. Zbytočne tým predlžujem vyliahnutie prvej matky.

Plně souhlasím s tím,že nouzové matky je ten nejjednmodušší způsob chovu matek a tyto matky vůbec nejsou špatné, za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí. Spíš naopak. Navíc k tomu není potřeba prakticky nic a ještě zbydou cca 3 matečníky pro jiné použití. V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá. Asi 12 dní na vylíhnutí matky a potom čekání na oplození a to je tím delší, čím se to provádí dříve. Důvodem je nedostatek říjných trubců. Myslím si, že 15 května je tak akorát, kdy s chovem začít a to už je na shromaždištích trubců dostatečný výběr a je to i správně podle přírody. Hodně úspěchů s chovem, za chvíli to začne! Zdraví R, Stonjek

Děkuji za doplnění

PRÁVĚ DNES JSEM TO UDĚLAL
je to sázka na jistotu a ideální pro ty, kteří matky neprodávají a v malém je chovají pro sebe, přitom téměř jistě vyloučíte rojení

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Míra

O tomto spôsobe tvorby som na Konferenci už písal. Tento technol. postup vsádza na istotu, možno aj kvalitu novej M, pretože tá vzniká v konsolidovanom materskom včelstve. Má k dispozícii vhodné kŕmičky, zásoby (med a peľ), strážkyne, preto nedochádza k vyrabovaniu ako pri chove M v odloženci. Konsolidované včelstvo dáva novej M záruku, že sa aj úspešne oplodní.

Konkrétna výhoda je aj v novom včelstve-odloženci s pôvodnom M, ktorá od začiatku včely združuje svojom materskou látkou a tá bráni napádaniu nového včelstva zlodejkami z vonku. Nové včelstvo sa rýchlo skonsoliduje akonáhle sa mladé včely sa stanú lietavkami, včely lietavky z pôvodného úľa zalietané na pôvodný letáč sa vrátia nazad. Takto vytvorené včelstvo dáva záruku rýchleho rastu, pretože má oplodnenú M.

Samozrejme, v čase hojnosti sa dá nové včelstvo vytvoriť aj iným spôsobom, ale Keď už sa rozhodneme pre odloženec- oddělek, tak týmto spôsobom je to bezpečné, hlavne aby M bol výkonná a najviac ročná. Je možné použiť aj staršiu kvalitnú M a pozdejšie je môže včelár vymeniť.

Díky za odpovědi
Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to bude účinné?

Zdravím.
Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
Něco na tom je.
Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle zesílil si myslím.

- umístění včelstev

Milá Janulko, tady je dobrá rada drahá. Mám na zahradě cca 25 včelstev. Jeden soused má domek asi 15 m od posledního úlu, další asi 30 m, stížnosti za 15 let žádné. Nejzákladnější věc se jeví chovat včely mírné, což je otázka výměny matek u bodavých včelstev. Samozřejmě není dobré mít česna směrem k frekventované komunikaci. Let včelstev se dá zvednout zasázením keřů. Aspektů je mnoho. V neposlední řadě je to otázka sousedských vztahů. (Známé rčení o psovi a holi.) Mnoho pomůže též sklenička medu při medobraní. Nemám vědomost kolik máte včelstev, jak dlouho včelaříte, kdy začaly stížnosti, jaké máte možnosti umístit včelstva jinam, co znamená v blízkosti.
Je-li situace vážná :-), můžete mi poslat na e-mail 88jbures/=/centrum.cz situační fota a třeba něco vymyslíme.
Zdravím a přeji mnoho hodných sousedů a včel.

Jaroslav Bureš

ad1) Spekulace, nijak nepodloženo, mohu to samé říct o organizovaných menších včelařích, kteří si navzájem půjčují úly, dílo, měl.

ad2) Spekulace. Ničím nepodloženo.
Ad3)Vlastnictví zvířat a to i nechtěné, které mohou mít pravidla. Pravidlo říká, že je potřeba zjistit a monitorovat, jestli i divoce usazené včelstvo nemá nebezpečnou chorobu. Je-li schopen vlastník tohoto dosáhnout a plnit tak své povinnosti vůčï veterinárnímu zákonu, není problém mít včelstvo třeba v holubníku.

Ad4) To samé jako u ad3), existuje přístup do katastrální mapy kde jsou identifikační čísla, jsou zpřístupněny základní informace o vlastnictví. Pokud divoký roj někam zalítne, neznamená, že je to automaticky jen na obci, přesněji je, je to na majiteli(ích) objektu.

ad5)Veterinární zákon by byl určitě v přímé kolizi s jinými zákony o vlastnictví.

ad6)Běžný včelař je chovatel včelstev jako každý jiný, jestli nerozezná nebezpečnou chorobu, měl by být povinně poslán na školení o nebezpečných chorobách a povinné testy, které umožní mu nadále jeho včelstva chovat. V jiném případě by měl mít pravidelný a povinný zdravotní dohled zabezpečený třeba ČSV nebo SVS.

ad7) Spekulace.
ad8) Spekulace, situace se stářím úlů je záležitost zdravotní a tím je jasné, že veterinární služby by mohli i zabavovat včelstva s úly, když by úly a obměna díla v něm nesplňovaly základní chovatelské předpoklady. Stačí, když SVS využije soud a zrychlí ho podobně, jak to umí exekutoři.

Jde o hospodářské zvíře a je zájmem hospodářství dané země nebo státu, aby byl chov naco nejvyšší úrovni. Tady mne připadá, že je situace naprosto odlišná. Tady se za chovatele včelstev považuje každý, ale zdravotní minimum neovládá tak 90% z nich.

......
Josef.mensik:>(e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251)

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.<

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ely ve st?ee
> Datum: 18.4.2009 20:16:08
> ----------------------------------------
> >Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
> ------------------------------------------------------------
> Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních
> včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud
> nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění
> pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z
> přítomnosti takového včelstva nadšen.
> JK
>
>
>

Prosím Vás o radu. Kde mám umístit včely.Mám je ve dvoře blízko obytných domů a sousedé si stěžují že mé včely napadají a jsou agresivní. Jak daleko je mám dát od svého obydlí , aby si na mě nestěžovaly. Děkuji Vám za pomoc a radu janulka

Příteli prosím o zaslání spolehlivého návodu na likvidaci mravenců na můj e meil stipanedrevo/=/seznam.cz děkuji

Dnes jsem sekl trávu kolem úlů a bylo mi hrozně fajn. Vonělo to tam jako v pekárně.Kolem stanoviště včel kvete spoustu třešní, javorů, višní, začínají kvést trnky a další lákadla pro včely. Ty se mohou strhat, jako by chtěly všechno opýlit, aby byl ferda člověk spokojený. Dal jsem asi před deseti dny třetí nástavek 39 x 24 nahoru, celý mezistěn (nemám souše) a pod folií je vidět, jak se holky činí a staví. Doufám, že počasí vydrží. Jak to vidíte vy přátelé ? Loňský rok byl pro mne celkem propadák, tak snad letos se holky ukážou.

Jiří

>Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
------------------------------------------------------------
Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z přítomnosti takového včelstva nadšen.
JK

CHtěl bych na tento příspěvek zareagovat trochu z jiné strany.Včera se v Žandově u Č.Lípy pálila včelstva dvou přátel, jelikož u nich byl prokázán mor plodu.Toto onemocnění bylo před pěti lety likvidováno v sousední Velké Bukovině.A ještě před tím v delších časový úsecích v Karlovce,která je součástí Velké Bukoviny.Samozřejmě se pátralo odkud by se sem tato nemoc mohla dostat.Nebyli zjištěny žádné přesuny.Stanoviště byla vždy řádně zlikvidovaná,spálena.A tak mě napadlo,zda-li by se nemohlo jednat o nějakou dutinu v lese,kterou po generace užívají včely.Jsou roky kdy přezimuji a vydrží více zim,pokud je k nim příroda štědrá,ale příjde špatný rok a včelstvo zemře.Další rok má ulétlý roj o příbytek postaráno.Může se jednat o hodně starý strom a my nevíme jaká zde byla zdravotní situace ohledně moru plodu před dávnými lety.Tak že z tohoto pohledu a ovzláště v lokalitě kde mor plodu už prokazatelně byl,jsou všechny neznámé ulétlé roje a divoce žijicí včely nebezpečné amněly by se likvidovat.Používané dutiny,je-li to možné ucpat.Myslím si,že všeobecně by se mělo i po zániku ochraných pásem těmto lokalitám věnovat stalou preventivní pozornost.
Ještě k začátku mého příspěvku.Na televizi PRIMA byla nedávno zpráva,že mor plodu byl zjištěn v D.Habarticích na Děčínsku.A to je 3-4 km z Karlovky.

Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.
------------------------------------------

Nechci zpochybňovat význam léčení, a dotací na vyšetření, ale to, že o něčem nevydávali prohlášení tiskoví mluvčí a nebylo to v televizi a v novinách neznamená, že se to ještě nestalo.

Před pěti lety po velkých úhynech zmizeli roztoči taky. Následující rok jich bylo minimum a pak se objevili.

Problém je, že málokdo má přehled o roztočích kromě těch zimních vyšetření.

Ten třetí rok, tedy asi 2005 jsme měl už 2 včelstva, ve kterých jsem po 1. a 2. fumigaci napočítal kolem 1500 VD.
Vyzimovala perfektně a bez problémů.

Zajímavé bylo, že tehdy skutečně léčivo účinkovalo a při druhém léčení byl spad už o řád menší než po prvém. Léčil jsem papírky a poměrně brzy.

V 2007 byl spad stále stejný, léčil jsem aerosolem a prvně až v listopadu. Tedy o nějaké reinvazi pochybuji.

SPad byl velký, ale taky do těch 1000 až 2000.

Takže nic není tak jednoduché, jak by se nám líbilo.

Karel

No, když vznikly v zimě nějaké rozpory stran odevzdávání vzorků měli, bylo
mně řečeno, že na rozdíl od předchozích let je letos toto přímo ošetřeno
zákonem. Přiznám se ale, že jsem po tom později nijak nepátral a nesháněl
příšlušné texty. Jinak sledování včelstev je pěkné, ale je pak otázka jak
moc taková neléčená včelstva rozšiřují roztoče v okolních včelstvech a tím
maří práci okolních včelařů a vyšší koncentrací roztočů přispívají k vzniku
populace rezistentní na současná léčiva. Jasné je jedině to, že když takové
včelstvo hyne v létě, kdy je teplo, může své roztoče přes loupež předat do
včelstev až nějakých pár kilometrů daleko. Předpokládám, že když ty včelstva
jsou v chatě, ne někde v lese 20 metrů vysoko, že jsou snadno přístupná a
potom v přítomnosti majitele není žádný zvláštní problém s těmi včelami
udělat pořádek. Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 18, 2009 9:31 AM
Subject: Re: Včely ve střee


> Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
> jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
> že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
> problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
> dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit
> místnímu
> ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
> dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
> zničit a zbytek plodu natřít léčivem.
>
> R. Polášek
> ---------------------
>
> Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.
>
> Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic
> nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.
>
>
> Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a
> neléčené, nebo mizerně léčené.
>
> Karel

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek
---------------------

Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.

Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.


Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a neléčené, nebo mizerně léčené.

Karel

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Pro méně vytrvalé je to tady :-)


http://www.vcelarstvi.nazory.cz/foto-index.php?galid=7&uvod=0

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 17, 2009 10:01 PM
Subject: Včely ve střee


> Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml
> jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a
na
> chalupu přijede až tak v létě.
> Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
> B.V.

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

www. vcelarstvi.nazory.cz
adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík

Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a na chalupu přijede až tak v létě.
Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
B.V.

Dobrý den.

Často se uvádí chov čmeláků. Jenže nevím kde je sehnat. Poradí mi někdo?

S díky Jouglíček

Počasie sa zhoršuje, myslite že to ovlyní jarný rozvoj včelstva?

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x8zhzp?hmz=707265766e657874

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 17.4.2009 07:08:36
> ----------------------------------------
> http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li
> st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty
> l e&ajax_rnd=124128933322
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Jedine?n? rada
> > Datum: 16.4.2009 19:31:54
> > ----------------------------------------
> > místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> > lang 2/3.
> > mám také čekat špatný výsledek?
> >
> > Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> > guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> > (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> > Ms bezchybne) a je to dobré.
> >
> >
> >
>
>
>

Koupil jsem si po třech letech Váš produkt,protože jsem věřil,že bude kvalitní jako kdysi když jste začínali.Ale jsem velmi zklamán,jest-li je to tím že je med míchaný z celého světa,jak se uvádí na obalu.Myslím si že med musí být z jednoho místa.Už jsem se nechal nachytat jednou a koupil jsem podobný v obchodním řetězci Tesko a Globus.Je to přímo hnusné a řídké!! Už si Vaše výrobky nekoupím,až se zlepšíte.Sbohem KRYŠPÍN Z. Firma se jmenuje Medokomerc s.r.o.Čestín 20 Psč.285 10

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty l e&ajax_rnd=124128933322

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

Vložil jsem rámek se vsunutou mezistěnou do včel a po 10 hodinách vyfotil.
Je to na www. vcelarstvi.nazory.cz, abyste se koukli jak vypadá. Vlasec už zalepily.
Kdo to neumí, ať to nedělá. Mladí to umí lépe než já. Letos mne asi též předběhnou s vytáčením. Mají lepší stanoviště.
B.V.

>Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci si chrochtají blahem. Kupující mají roztoče i roje.
Prostě vynikající obchod s lidskou hl..., pardon, lidskou důvěřivostí.
JK

Já to skoušel tím kolečkem za studena a drží to dobře. na vlasec jak dělané, jen se to musí dělat alespoňˇpři dvaceti stupních C. Dobře se to zatlačí do změklé mezistěny. Vynikající na stanoviště bez proudu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90?C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

je tak...

místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90˚C do Ms (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali Ms bezchybne) a je to dobré.

Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.

P.Z.>,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků<
........

To nic neznamená. Rozhodující je kolik medu je na jedno vyzimované včelstvo v průměru v podletí doma. Mne by se včelstva na čtyřech rámcích plodu v tuto chvíly líbila.(určitě je počítán jen zavíčkovaný) Znamenalo by to, že je to v přepočtu v řepce tak kolem těch 15 - 20 kil plus oddělek. U těch desíti až dvanácti rámků to vidím na brzkou rojovku, takže z řepky může být houby.

tak nevím,
na letošek jsem si připravil 30 rámků vypletených vlascem.
práce mi přijde lepší než s drátkem. vypletl jsem svisle, 5x oproti 4x u drátku. místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,..

Ani jeden nespomínate v aké "rámečky používate vo svojoch úľoch.

Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Ani to ešte nemusí byť pravda, príroda si vie s nami často pohrať, pravda ale je, že máte väčší potenciál na využitie ponúknutého zdroja nektáru.