Včelařská konference

http://www.google.cz/#hl=cs&q=vodovzdorn%C3%A9+p%C5%99ekli%C5%BEky+&lr=&aq=f&oq=vodovzdorn%C3%A9+p%C5%99ekli%C5%BEky+&fp=c99e3e3700965982

např. http://shop.jafholz.cz/index.php, pod konstrukčními nebo šalovacími. Prodejců je spousta.

V mém okolí zase ta divoká neošetřovaná příroda je na pozemcích státu nebo organizací které je spravují. Všechny ostatní vypadají jinak.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Dobytčí jednotka
> Datum: 20.12.2009 09:42:27
> ----------------------------------------
> "Divokou přírodu" v mém okolí nevlastní stát.
> J.T.
>
> > Jan Cervenka December 19, 2009 9:50 PM:
> > Divoka (pokud se to v zemedelske krajine da tak rict) priroda ?
> > teda jeji hmyzosnubna cast.
> > Honza
>
> > > Dne December 2009 21:21:25 trestik napsal(a):
> > > Nevím jak u vás, ale v mém okolí stát žádné rostliny nepěstuje, takže já
> > > svými včelstvy žádnou opylovací službu státu neposkytuji a jsem tomu
> > > rád.
> > > J.T.
>
>
>
>

"Divokou přírodu" v mém okolí nevlastní stát.
J.T.

> Jan Cervenka December 19, 2009 9:50 PM:
> Divoka (pokud se to v zemedelske krajine da tak rict) priroda ?
> teda jeji hmyzosnubna cast.
> Honza

> > Dne December 2009 21:21:25 trestik napsal(a):
> > Nevím jak u vás, ale v mém okolí stát žádné rostliny nepěstuje, takže já
> > svými včelstvy žádnou opylovací službu státu neposkytuji a jsem tomu
> > rád.
> > J.T.

Pokud okýnka u zadováku jsou utěsněna filcem nebo jiným průdyšným materiálem, je velikost česna v zimě vcelku jedno. Provětrávání se potom děje na jedné straně česnem a na druhé straně přes uteplivky netěstnostmi mezi stěnou úlu a okýnky, takže po celém svislém průřezu úlu. Takže při jakékoliv velikosti česna je provětrávání úlu dostatečné a zimování mnohem suchší než je zimování v nástavcích. Omezení velikosti česna je potom na konci léta kvůli loupežím, a o něco později na podzim je potom posunutí česna k jedné stěně, aby sezení zimního chumáče na začátku zimy bylo taky nesymetrické blíž k jedné stěně. V zimě je potom omezení velikosti česna na výšku 6 milimetrů kvůli zamezení vniknutí myší a rejsků.
Jinak to jsou úly jako každé jiné, jen prostě staršího data. Něco jako třeba automobilový veterán z roku 1930. Technické a ekonomické parametry s porovnání s dnešními jsou kdesi daleko vzadu, ale pokud se o něho pořádně staráš, i tak tě doveze, kde potřebuješ. Stejně tak i zadováky. Mít v nich desítky včelstev a včelařit na výnos by dneska dělal asi jen masochista, ale 2 - 4 včelstva mít dlouhodobě na zahradě a včelařit v nich pro práci se včelami a aby rodina měla med, proč ne. Práce v nich je jen trochu jiná a spotřeba času znatelně větší než v nástavcích, jinak je to stejné. I když mám takový pocit, že některé načinčané složité technologie v nástavcích zaberou ještě znatelně více času než práce v zadovácích.
Doporučil bych jen dvě věci. Pokud nebudeš hned na jaře do dubna přehazovat všechny včelstva do nových úlů, tak pokud otec v poslední době do včel moc nemohl, bude tam plno propolisu. Je velice vhodné v nějakém teplém dni ke konci dubna všechny rámky z úlu vyndat a očistit od propolisu do čista všechny drážky na zavěšení rámků. Potom očistit třeba špachtlí všechny nárustky propolisu na stěnách úlu, okýnka, mřížky a další pohyblivé věci i případně pokud jsou kusy propolisu na rámcích, tak i tam. Z jednoho úlu tak mohou být až stovky gramů propolisu... Je to bezpodmínečně nutné pro další práci v zadováku, hlavně pro snadné vytahování a vkládání rámků bez nějakého většího rozrušení včel. Já jsem čistil drážky průběžně a potom větší čištění pro produkci propolisu jsem dělal před fumigací na konci září.
Dále, pokud se rozhodneš v nějakých zadovácích chovat včely dlouhodobě, zadováky jsou obvykle na 12 rámků 39x24 v plodišti a medníku. To je dnes málo a včelař spotřebuje spoustu energie a času na protirojová opatření. Zadováky se přitom dají poměrně snadno nadstavit jejich prodloužením dozadu. Nadstavení z desek 7 - 8 cm široké s vydlabanými drážkami, třeba z jiného starého zadováku, se provrtá příčně a vruty dlouhými 10 - 12 cm se ke stávající stěně prostě přišroubuje. Já jsem měl takové zadováky takhle rozšířené na 14 rámků v plodišti a medníku a klidně bych ještě dosáhl na první rámek, kdyby byl zadovák rozšířený na 16 rámků 39x24 v plodišti a medníku. Takový zadovák už víceméně odpovídá optimálnímu objemu úlu pro dnešní včelstva.
Někdy se dá s výhodou využít proti nástavkům i prostorová úspornost zadováků. Například včelín na zahradě původně pro 10 - 15 včelstev v zadovácích. Dva zadováky vedle sebe, dva na sobě, 4 včelstva pro zájmové včelaření potřebují jen necelý metr délky plus ještě nějaký prostor na odchov matek v oddělcích a zbytek včelína se potom dá vyklidit a kromě zimy, kde by byly včely rušeny, používat na něco jiného.... A v některém včelíně vyjdou ty zadováky i tři na sobě, za cenu menšího komfortu obsluhy....

Zajímaly by mne názory a zkušenosti ostatních a taky to zda je lepší zúžení udělat uprostřed česna nebo na okraji a zda je to vhodné nyní měnit (asi moc ne). Nyní mám šířky od cca 4cm do 15 cm, většinou na kraji.Díky Brook.

Táto otázka je častou témou hlavne začínajúcich včelárov, preto ju musia vyriešiť. V podstate všetky učebnice Včelárstva hovoria o ploche letáčového otvoru na zimu, koeficient na jeden obsadený plást je 1,5 cm2, teda pri výške letáčového otvoru 0,7mm (ochrana proti predátorom) a obsadení 7 plástov miery B 420x270mm 1,5x0,7=10,5 cm.

Lenže neurobia chybu ani tí, čo ponechajú menší otvor, pretože fyzikálny poznatok hovorí o vyrovnávaní sa tlaku medzi vonkajším a vnútorným prostredím. Ak potom je tlak rovnaký, musí byť aj dostatok vzduchu v úli aj pri menšom otvore. A tak často spomínané hučanie včiel pre nedostatok vzduchu v úli je zapríčinené inými okolnosťami, ktorými sa teraz nebudem zaoberať.

Tento poznatok som overoval jednu zimu. Uzatvoril som letáčové otvory vizuálne absolútne, technicky nie, lebo látka (africká tráva používaná v minulosti na epedy je porézna) je porézna, len včely nemôžu vyletovať, vo všetkých včelstvách (asi 55 úľov) začiatkom decembra a až do 20.2, keď začali prelety. Zo začiatku som zisťoval odposluchom každú hodinu chovanie sa včiel, ani len v jednom prípade som nazaznamenal zmenu chovanie sa včiel, ani slych po nejakom hučaní. toto som robil aj ďalšie dni, ale neboli v ich chovaní žiadne zmeny. Pri jarnej kontrole podmetových podložiek, mŕtvoliek bolo v norme, tak ako aj pri otvorených letáčoch.
To ma presvedčilo o tom, že včely aj pri malých letáčových otvoroch žijú pri dostatku vzduchu. Odvod vodných pár mám dokonale vyriešený cez strop úľa, preto prostredie aj pri menších let. otvoroch je dokonale suché.

.Jeho zákaz má jistě svůj důvod (obchodní nebo zdravotní)Po jeho stažení z trhu jsem jej nahradil jiným lékem,daleko levnějším a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem".

Fumigalin a Nitekabin sú antibiotiká, preto sú pre včelársku prax tabu, jeho zbytkové časti v mede v akomkoľvek nízkom množstve, degradujú túto biopotravinu na nepoužiteľnú.

Fumagilin sa používal na prevenciu proti nozéme, ale hlavne proti bakteriálnym chorobám moru včelieho plodu a hnilobe včelieho plodu a nie proti virózam ako to tejto diskusie niekto napísal.

Proti nozéme sa často využíva vodný výluh z cesnaku, ale o jeho účinnosti hovoria len laici (len raz som čítal o význame cesnaku z izraelských zdrojov a to pozitívne), takže takéto odporúčanie je spochybniteľné. Znovu je to v rovine predpokladu, že včelám pomáha. Ak Váš sused bude tvrdiť, že on má včely zdravé preto, že im podáva cesnakový výluh, ale na druhej strane Vy nie, tak ako dokázať pravdu, že je to naozaj tak. Je pravda, že včelám výluh neškodí, to mám z vlastných skúseností, ale čo im zdravotný stav zlepšil, to tvrdiť nemôžem.

Ale ako to chce niekto využiť, prosím: na liter výluhu potrebujem 10 dag na mäsovom mlynčeku pomletého cesnaku, necháme 10-15 dní vyluhovať, precediť, zbytok vytlačiť. Macerát podávame v jesennom zakrmovaní včelstiev, na 1 lit. cukr. roztoku asi 50 ml. V akútnom prípade po zime v prípade kalenia včelstiev, naškrabný cesnak môžeme zamiešať priamo do CMC a vložiť placku nadrámikového priestoru.

Je to dost dávno co jsem Budečáky měl, ale jedno vím jistě, na jaře bych se jich zbavil a pořídil si nové nástavkové úly. Teplá stavba není pro zimování úplně ideální, platí že na zimu by mělo být česno k jedné straně aby se pohyb za zásobami nerozdělil. Česno bych otevřel pak co to jde. Teď už je ale vše dáno a neřešil bych to, jsou mrazy a prosinec. I když budeš namítat že si B. necháš jako památku po tátovi, věř mi a dej si radši v den jeho úmrtí panáka nebo dojdi s kytkou na hřbitov, ale na jaře je spal! Moderní a hlavně výnosné včelaření je úplně jinde! Zdraví R. Stonjek

Zdědil jsem po tátovi včelaření. Zemřel v březnu. Na zimu česna vždy zužoval asi na cca na 3 cm. Nyní mi jeden včelař radí celé česno nechat volné na zimu (na celou šířku úlu), druhý na 1/2, jenom ať je zajištěno větrání. Vladimír Veselý ve "Včelařství" doporučuje na zimu jen obecně zužovat. Peterka a Svoboda ve "Včelařství v kostce" - 1943 píše: " Šíře česna asi 5 cm při výšce 1-1,5 cm postačí i velmi silnému včelstvu. Při nedostatečné výměně vzduchu v úle počne včelstvo zpravidla silně hučeti, čemuž se snažíme odpomoci rozšířením česna. Vniknutí drobných škůdců do úlů čelíme ..."

Zajímaly by mne názory a zkušenosti ostatních a taky to zda je lepší zúžení udělat uprostřed česna nebo na okraji a zda je to vhodné nyní měnit (asi moc ne). Nyní mám šířky od cca 4cm do 15 cm, většinou na kraji.

Díky
Brook

Fumagilin co jsem se doslechl zen zkušenosti starších včelařů bylo jako prevence na jaře proti nosematóze a jiným virózam jako jeden z nejlepších prostředků stačilo pocukrovat plásty a včely šly do síly jako zázrakem. Jaký byly důvod jako stažení, vždyť v době odběru medu už žádný ve včelstvu nebyl. Jinak jsem nepochopil, jak aplikovat česnek do včel, můžete mi poradit.

Ví někdo zda byly v hradeckém kraji poskytnuty nějaké dotace začínajícim včelařům,či včelařům vůbec a kdo je dostal a hlavně cosi za ně pořídil.Nemluví se mezi včelaři o tom moc pochvalně.Kdo dá spolehlivou odpověď a zavře ústa pomlouvačům.Dík.

Dne Saturday 19 of December 2009 21:21:25 trestik napsal(a):
> Nevím jak u vás, ale v mém okolí stát žádné rostliny nepěstuje, takže já
> svými včelstvy žádnou opylovací službu státu neposkytuji a jsem tomu rád.
> J.T.

Divoka (pokud se to v zemedelske krajine da tak rict) priroda ?
teda jeji hmyzosnubna cast.

Honza

>a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem". vosař<
------------------------------------------------------------
Jak česnek aplikujete? Podělte se s námi.
JK

Nevím jak u vás, ale v mém okolí stát žádné rostliny nepěstuje, takže já
svými včelstvy žádnou opylovací službu státu neposkytuji a jsem tomu rád.
J.T.


> Jiří
> ...
> Nevím jestli je to škoda či dobře, ale státu poskytujeme opylovací službu,
> která trhem neprochází a tudíž není známá ani její cena.

Jéééé ! Pardón...
No jo, co by se taky jinýho dalo od sklerotickýho dědka jako jsem já čekat
:-) ...
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 19, 2009 8:24 PM
Subject: Re: fumagilin


Já měl na mysli ten česnek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: fumagilin
> Datum: 19.12.2009 20:13:55
> ----------------------------------------
> Pokud mě neklame paměť, tak šlo o léčivo z dovozu proti nosematóze a jeho
> levnější náhražka byl Niketabin tuzemské provenience. Obojí již dlouhá
> léta není veterinou povoleno.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 19, 2009 6:52 PM
> Subject: Re: fumagilin
>
>
> troch to rozveď
>
> PEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vosa? <sedmilha?/=/seznam.cz>
> > Předmět: fumagilin
> > Datum: 19.12.2009 15:15:03
> > ----------------------------------------
> > Fumagilin je lék madarské výroby.U nás se dříve používal,ale je to již
> > delší dobu co je zakázaný.Dával se včelám na zimu do cukr.roztoku.Jedna
> > lahvička na pět včelstev.Možná se dá koupit ještě v Madarsku.Ale nevidím
> > důvod proč jej shánět a používat.Jehozákaz má jistě svůj důvod (obchodní
> > nebo zdravotní)Po jeho stažení z trhu jsem jej nahradil jiným
> > lékem,daleko
> > levnějším a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem".
> > Jinak Vám všem přátelé přeji klidné a pohodové Vánoce a v roce novém
> > hodně
> > zdraví a pozitívního myšlení.V.Š.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4702 (20091219) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Já měl na mysli ten česnek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: fumagilin
> Datum: 19.12.2009 20:13:55
> ----------------------------------------
> Pokud mě neklame paměť, tak šlo o léčivo z dovozu proti nosematóze a jeho
> levnější náhražka byl Niketabin tuzemské provenience. Obojí již dlouhá léta
> není veterinou povoleno.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 19, 2009 6:52 PM
> Subject: Re: fumagilin
>
>
> troch to rozveď
>
> PEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vosa? <sedmilha?/=/seznam.cz>
> > Předmět: fumagilin
> > Datum: 19.12.2009 15:15:03
> > ----------------------------------------
> > Fumagilin je lék madarské výroby.U nás se dříve používal,ale je to již
> > delší dobu co je zakázaný.Dával se včelám na zimu do cukr.roztoku.Jedna
> > lahvička na pět včelstev.Možná se dá koupit ještě v Madarsku.Ale nevidím
> > důvod proč jej shánět a používat.Jehozákaz má jistě svůj důvod (obchodní
> > nebo zdravotní)Po jeho stažení z trhu jsem jej nahradil jiným lékem,daleko
> > levnějším a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem".
> > Jinak Vám všem přátelé přeji klidné a pohodové Vánoce a v roce novém hodně
> > zdraví a pozitívního myšlení.V.Š.
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4702 (20091219)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4702 (20091219)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Pokud mě neklame paměť, tak šlo o léčivo z dovozu proti nosematóze a jeho
levnější náhražka byl Niketabin tuzemské provenience. Obojí již dlouhá léta
není veterinou povoleno.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 19, 2009 6:52 PM
Subject: Re: fumagilin


troch to rozveď

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vosa? <sedmilha?/=/seznam.cz>
> Předmět: fumagilin
> Datum: 19.12.2009 15:15:03
> ----------------------------------------
> Fumagilin je lék madarské výroby.U nás se dříve používal,ale je to již
> delší dobu co je zakázaný.Dával se včelám na zimu do cukr.roztoku.Jedna
> lahvička na pět včelstev.Možná se dá koupit ještě v Madarsku.Ale nevidím
> důvod proč jej shánět a používat.Jehozákaz má jistě svůj důvod (obchodní
> nebo zdravotní)Po jeho stažení z trhu jsem jej nahradil jiným lékem,daleko
> levnějším a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem".
> Jinak Vám všem přátelé přeji klidné a pohodové Vánoce a v roce novém hodně
> zdraví a pozitívního myšlení.V.Š.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4702 (20091219)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4702 (20091219) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

troch to rozveď

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vosa? <sedmilha?/=/seznam.cz>
> Předmět: fumagilin
> Datum: 19.12.2009 15:15:03
> ----------------------------------------
> Fumagilin je lék madarské výroby.U nás se dříve používal,ale je to již
> delší dobu co je zakázaný.Dával se včelám na zimu do cukr.roztoku.Jedna
> lahvička na pět včelstev.Možná se dá koupit ještě v Madarsku.Ale nevidím
> důvod proč jej shánět a používat.Jehozákaz má jistě svůj důvod (obchodní
> nebo zdravotní)Po jeho stažení z trhu jsem jej nahradil jiným lékem,daleko
> levnějším a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem".
> Jinak Vám všem přátelé přeji klidné a pohodové Vánoce a v roce novém hodně
> zdraví a pozitívního myšlení.V.Š.
>
>
>

Jmenuje se foliovaná myslím, že se dělá ve dvou tlouštkách a není nejlevnější. Jsou z ní i dobré stoly na cirkulárku,a různé nářadí. Nedávno jsem z ní viděl i udělaná dna úlů a to se mi zdá chytré. Dá se dost snadno sehnat. Zdraví R. S.

Zdravím.
Poradí mi někdo jak se přesně jmenuje ta hnědá hladká vodě vzdorná překližka co se dává na dna kárek za auto?

Hledám to a nenacházím.Ptal jsem se u nás v dřevo prodeji a tam mi nabídli tloušťku 10mm o rozměrech desky 120x250cm za 1200kč.Mě by stačila třetina té desky ze které bych chtěl udělat kostru ometače.Myslím si že 10mm by mělo bohatě stačit.I na tom originálu co jsem viděl u kolegy nebyla asi silnější.
Dík Míra

Dobytčí jednotka? To je u zemědělců 500kg živé váhy a je to ta jedna "velká kráva". Zemědělci mají podmínku zatížení 0,2 VDJ na hektar jinak nedostanou některé dotace. Se včelami to ale nemá co dělat.

Akorát dneska jsem dělal nějaké to účetnictví ohledně včel a musím říct, že Dotace mi dělají 6 % tržeb. Takže žádná sláva, a možná i díky bohu!

Tyto "naše" včelařské dotace opravdu trh moc nedeformují, protože jsou tak nízké, že ani neformovat nemůžou.

Nevím jestli je to škoda či dobře, ale státu poskytujeme opylovací službu, která trhem neprochází a tudíž není známá ani její cena.

Fumagilin je lék madarské výroby.U nás se dříve používal,ale je to již delší dobu co je zakázaný.Dával se včelám na zimu do cukr.roztoku.Jedna lahvička na pět včelstev.Možná se dá koupit ještě v Madarsku.Ale nevidím důvod proč jej shánět a používat.Jehozákaz má jistě svůj důvod (obchodní nebo zdravotní)Po jeho stažení z trhu jsem jej nahradil jiným lékem,daleko levnějším a jak mně roky přesdčili stejně účiným"česnekem".
Jinak Vám všem přátelé přeji klidné a pohodové Vánoce a v roce novém hodně zdraví a pozitívního myšlení.V.Š.

Jakým způsobem aplikujete Fumagilin, kdy a kde ho sháníte ?

Jiří

Priateľ, na Fumagalin zabudnite, je vyradený zo skupiny prípravkov pre ochranu včiel! Je to antibiotikum, ktorého rezíduá sa hromadili hlavne v mede, čo je neprípustné!

Jakým způsobem aplikujete Fumagilin, kdy, kde ho sháníte ?

Jiří

Vážení včelaři ,když tak čtu příspěvky v diskuzi tak přemýšlím jestli oslovení příteli je namístě.Když zpracovávám hlášení o výnosech medu a vosku nestačím se divit že průměr 3 až 5 Kg může někoho bavit.Potom statistické udaje jsou k ničemu a udávaných 8000 tun medu v česku je veskutečnosti 12000 tun.Včelaři se naučili radši fnukat a čekat až problém vyreší nekdo kdo se nestydí za své uspěchy.Už někdo tady psal jak se včelař pochlubil serii matečníků a byli mu odcizeny to udelal taky přítel včelař akrádeži včel také přibývá,jak může mít někdo radost z kradených včel.Konec stýskání,hodně zdraví a uspěchů opravdovým včelařům v novém roce 2010 přeje PETR

gp:
Samotná produkce medu je primární ve včelařství jako oboru ....
--------------------
pokud mluvíme o podnikání, tak primární je v podnikání dosažení zisku v dlouhodobém horizontu. Ať si ho každý dosáhne jak chce, hlavně ať neprodělává. Při vyhlášení konkursu se nikdo neptá jaký to byl včelař (dobrý špatný) ale jestli vydělával prachy a stíhal platit účty.

No a pokud mluvíme o včelaření ostatním, tak je to na každém proč to dělá. Pro mě radost ze včel a včelaření i z dobrých tržeb za med.
A pěkný pohled z okna na řadu zasněžených úlů, k jakému se pomalu dopracovávám, je nezaplatitelný.

Takže klidný a spokojený předvánoční čas.
:-)
Karel

Dovolte mi reagovat.Chudá či snad opatrná je ta Vaše ZO?Na vyvíječ i kompresor je dotace 70 %,dá to sice trochu námahy to papírově vyřešit ale za Vás to nikdo druhý neudělá.Já už léčím aerosolem již třetí sezonu a zatím jsem spokojen.Vše je to o včelařích,jak zdravé chtějí své včelky mít.Hezký den.Víťa.

Samotná produkce medu je primární ve včelařství jako oboru a kdo ji
dělá dobře, se uživí jak ten zedník. I ten když špatně promyslí svouji
práci amatérsky, jen třeba celý život jen živoří. Jako že jsi
invalidní jsem nepostřehl, protože invalidního včelaře se 40 včelstvy
jsem ještě nepotkal.

Nemá smysl dál vysvětlovat můj postoj k tomu co je ve včelařství
normální a co ne. Nic to nezmění. Stejnak by to ani nikoho nezajímalo.
Každý se snaží jak umí.

Pěkný Vánoce, veselého Silvestra všem. Po novém roce bude zase drážší
vše o DPH a spotřebku, budou volby2010, a kdoví co ještě.


Gustimilián Pazderka

2009/12/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> O nějakém rozšiřování jako invalidní důchodce neuvažuji a také mě každá práce trvá o něco déle jako ostatním. To je jedna věc. Včelaření není jako zedničina tam musí jeden vyprodukovat obživu na celý rok a to nejde jinak něž s přidruženou výrobou. Vidím li různé farmy na netu ani jedna se neživí jen získáváním živočišného produktu od včel ale ve svém provozu je i dále zpracovává, vykupuje je ke zpracování a dalšímu prodeji. Vyrábí včelařské potřeby , obchoduje s nimi.. a tak podobně
> Těch 300 hodin je jen dva měsíce normálního pracovního času Ukaž mě dělníka který těch 108 v zemědělství za hodinu čistého má. To prodávám 2 - 5 q do výkupu. Tam je ten zakopaný pes s nízkým ziskem.  Na vesnici to neprodám a prodej někde v trhu nestojí za to. Každý musíme vycházet z toho co nám zdraví, věk a a různé jiné okolnosti dovolují.
> Já si k důchodu sice méně na hodinu ale mnohem pohodlněji vydělám jinak.
> Ještě k tomu bastlení. defakto každý kdo rozjíždí velký včelařský provoz musí bastlit a to z velké části z věcí které původně nebyly určeny pro včelařství a tak to dohromady zbastlí aby mu to fungovalo A světe div se ono to pak funguje i s těmi různými udělátky a úpravami, Je to dobře. pak to posouvá ostatní dále pokud jim to chce ukázat. Někdy jsou to korunové úpravy i profesionálně vyráběných zařízení. Někdy to mohou bít i geniální nápady za korunu.
> Další otázkou je co je normální včelař,  statistika je rozděluje do skupin zájmoví do 40 včelstev,  malé farmy do 150, nad 150 velkovčelař. Pro životní prostředí je zase lepší včelařství rozptýlené s počtem do desíti včelstev. Toto je také pak lepší kvůli přenosům chorob.  Velké provozy usnadňují cestu nákazám smazání vzdálenostní bariéry. A teď si vyber. záleží vždy na tom ze které strany se na to podíváš
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: aerosol
>> Datum: 18.12.2009 20:09:26
>> ----------------------------------------
>> průměr asi 300 hodin x 108Kč je 32400 při chovu kolem 35 - 40
>> včelstev. Tato částka skoro pokryje minimální sociální a zdravotní
>> odvod do systému u normální produktivní skupiny lidí  cca na 9-10
>> měsíců. Tak myslím s náklady zase já.
>>
>> Jsou tu farmy. Například včelařům známá klarinetistka a její farmička
>> s počtem prý přibližně 150 včelstev. Prý ji včely dávají více
>> (nemyšleno přímo peníze) než klarinet, má více klidu, může se více
>> zviditelňovat a realizovat než s klarinetem. Je to tak dost podobné
>> ne-li doslovné i mé situaci a vizi někdy před 12 ti lety. A jako
>> včelařka existuje, propaguje včelařství a dobře se jí u včelařiny prý
>> daří. A já ji to přeji když už se oní tak ví.
>>
>> Jak to, že 40 včelstev je tak chudobný hospodářský výsledek a se 150
>> jsi "Komerční včelař" co prý neví co s penězi? Nepřemýšlel jsi o tom
>> navýšit stavy včelstev a zařadit se tak do "normální" vrstvy včelařů
>> než počítat dávno nespočítatelné, protože taková matematika je o
>> nereálných číslech? ;-)
>>  Třeba by jsi měl ještě více času na internetové diskuze a nějaké
>> udělátka co ti budou ještě více a více umožňovat  více a více
>> snadnosti s prácí a s navyšováním stavů včelstev. Potom by jsi opravdu
>> čuchnul k praktické životaschopné včelařině a ne nějakému bastlení.
>>
>> Včelaření do 40 včelstev je podle tohoto tedy nákladnější kvůli časté
>> neodbornosti a neznalosti pracovních postupů. (?!)
>>
>> _gp_
>>
>>
>> 2009/12/18  <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních
>> letech to bylo kolem 100 hodin méně &nbsp;každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002
>> Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez
>> pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou
>> snůšek.
>> >
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: aerosol
>> >> Datum: 18.12.2009 11:40:36
>> >> ----------------------------------------
>> >> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dne Friday 18 of December 2009 19:23:20 Michal napsal(a):
> poškodilo.(?!) No kočku můžete také tahat za ocas a nepoškodí ji to nějak
> výrazně,že jo.Nebo třeba honit slepice po dvorku je také výrazně
> nepoškodí....


Co se stane s kockou - asi bude pekne nastvana, ale slepice Vam prestanou
nest.

Honza

O nějakém rozšiřování jako invalidní důchodce neuvažuji a také mě každá práce trvá o něco déle jako ostatním. To je jedna věc. Včelaření není jako zedničina tam musí jeden vyprodukovat obživu na celý rok a to nejde jinak něž s přidruženou výrobou. Vidím li různé farmy na netu ani jedna se neživí jen získáváním živočišného produktu od včel ale ve svém provozu je i dále zpracovává, vykupuje je ke zpracování a dalšímu prodeji. Vyrábí včelařské potřeby , obchoduje s nimi.. a tak podobně
Těch 300 hodin je jen dva měsíce normálního pracovního času Ukaž mě dělníka který těch 108 v zemědělství za hodinu čistého má. To prodávám 2 - 5 q do výkupu. Tam je ten zakopaný pes s nízkým ziskem. Na vesnici to neprodám a prodej někde v trhu nestojí za to. Každý musíme vycházet z toho co nám zdraví, věk a a různé jiné okolnosti dovolují.
Já si k důchodu sice méně na hodinu ale mnohem pohodlněji vydělám jinak.
Ještě k tomu bastlení. defakto každý kdo rozjíždí velký včelařský provoz musí bastlit a to z velké části z věcí které původně nebyly určeny pro včelařství a tak to dohromady zbastlí aby mu to fungovalo A světe div se ono to pak funguje i s těmi různými udělátky a úpravami, Je to dobře. pak to posouvá ostatní dále pokud jim to chce ukázat. Někdy jsou to korunové úpravy i profesionálně vyráběných zařízení. Někdy to mohou bít i geniální nápady za korunu.
Další otázkou je co je normální včelař, statistika je rozděluje do skupin zájmoví do 40 včelstev, malé farmy do 150, nad 150 velkovčelař. Pro životní prostředí je zase lepší včelařství rozptýlené s počtem do desíti včelstev. Toto je také pak lepší kvůli přenosům chorob. Velké provozy usnadňují cestu nákazám smazání vzdálenostní bariéry. A teď si vyber. záleží vždy na tom ze které strany se na to podíváš

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 20:09:26
> ----------------------------------------
> průměr asi 300 hodin x 108Kč je 32400 při chovu kolem 35 - 40
> včelstev. Tato částka skoro pokryje minimální sociální a zdravotní
> odvod do systému u normální produktivní skupiny lidí cca na 9-10
> měsíců. Tak myslím s náklady zase já.
>
> Jsou tu farmy. Například včelařům známá klarinetistka a její farmička
> s počtem prý přibližně 150 včelstev. Prý ji včely dávají více
> (nemyšleno přímo peníze) než klarinet, má více klidu, může se více
> zviditelňovat a realizovat než s klarinetem. Je to tak dost podobné
> ne-li doslovné i mé situaci a vizi někdy před 12 ti lety. A jako
> včelařka existuje, propaguje včelařství a dobře se jí u včelařiny prý
> daří. A já ji to přeji když už se oní tak ví.
>
> Jak to, že 40 včelstev je tak chudobný hospodářský výsledek a se 150
> jsi "Komerční včelař" co prý neví co s penězi? Nepřemýšlel jsi o tom
> navýšit stavy včelstev a zařadit se tak do "normální" vrstvy včelařů
> než počítat dávno nespočítatelné, protože taková matematika je o
> nereálných číslech? ;-)
> Třeba by jsi měl ještě více času na internetové diskuze a nějaké
> udělátka co ti budou ještě více a více umožňovat více a více
> snadnosti s prácí a s navyšováním stavů včelstev. Potom by jsi opravdu
> čuchnul k praktické životaschopné včelařině a ne nějakému bastlení.
>
> Včelaření do 40 včelstev je podle tohoto tedy nákladnější kvůli časté
> neodbornosti a neznalosti pracovních postupů. (?!)
>
> _gp_
>
>
> 2009/12/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních
> letech to bylo kolem 100 hodin méně &nbsp;každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002
> Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez
> pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou
> snůšek.
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: aerosol
> >> Datum: 18.12.2009 11:40:36
> >> ----------------------------------------
> >> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

....Jak to, že 40 včelstev je tak chudobný hospodářský výsledek a se 150
jsi "Komerční včelař" co prý neví co s penězi? Nepřemýšlel jsi o tom
navýšit stavy včelstev a zařadit se tak do "normální" vrstvy včelařů
než počítat dávno nespočítatelné, protože taková matematika je o
nereálných číslech? ......



páni mistři včelaři,co kdyby jste opustili vlákno AEROSOL ať nematete ostatní.Vaše diskuse o výnosech,ziscích a podobne nás zas tolik nezajímají.Založte si jiné,třeba JAK JSEM ZBOHATNUL.A když už diskutujete, tak alespoň uveďte v jaké skupině včelaříte.

fyzická osoba do 40vč.
fyzická osoba nad 40vč.
právnická osoba
včelaři "normální"

Každá tato skupina je na tom jinak co se týče zdanění,odvodů atd. a zejména ta čtvrtá.

díky pánové LK

průměr asi 300 hodin x 108Kč je 32400 při chovu kolem 35 - 40
včelstev. Tato částka skoro pokryje minimální sociální a zdravotní
odvod do systému u normální produktivní skupiny lidí cca na 9-10
měsíců. Tak myslím s náklady zase já.

Jsou tu farmy. Například včelařům známá klarinetistka a její farmička
s počtem prý přibližně 150 včelstev. Prý ji včely dávají více
(nemyšleno přímo peníze) než klarinet, má více klidu, může se více
zviditelňovat a realizovat než s klarinetem. Je to tak dost podobné
ne-li doslovné i mé situaci a vizi někdy před 12 ti lety. A jako
včelařka existuje, propaguje včelařství a dobře se jí u včelařiny prý
daří. A já ji to přeji když už se oní tak ví.

Jak to, že 40 včelstev je tak chudobný hospodářský výsledek a se 150
jsi "Komerční včelař" co prý neví co s penězi? Nepřemýšlel jsi o tom
navýšit stavy včelstev a zařadit se tak do "normální" vrstvy včelařů
než počítat dávno nespočítatelné, protože taková matematika je o
nereálných číslech? ;-)
Třeba by jsi měl ještě více času na internetové diskuze a nějaké
udělátka co ti budou ještě více a více umožňovat více a více
snadnosti s prácí a s navyšováním stavů včelstev. Potom by jsi opravdu
čuchnul k praktické životaschopné včelařině a ne nějakému bastlení.

Včelaření do 40 včelstev je podle tohoto tedy nákladnější kvůli časté
neodbornosti a neznalosti pracovních postupů. (?!)

_gp_


2009/12/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních letech to bylo kolem 100 hodin méně  každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002 Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou snůšek.
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: aerosol
>> Datum: 18.12.2009 11:40:36
>> ----------------------------------------
>> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dočetl jsem se tady,že to lze udělat aniž by včely nějak výrazně poškodilo.(?!) No kočku můžete také tahat za ocas a nepoškodí ji to nějak výrazně,že jo.Nebo třeba honit slepice po dvorku je také výrazně nepoškodí....

Tak takové upřesnění tak náročné diskuze a realitu jsem netušil.
Zapomněl bych na takový včelolibý počin.
Absolutně bych nic nesadil na cizím pozemku, který mi ani v nejmenším
neříká pane - coby pronájem. Vstupem na stavební pozemky se dopouštíte
případně i nedovoleného vstupu na cizí pozemek - předpokládám vstupem
na pozemky patřící určitým lidem - fyzickým osobám.


Zbytečné nadšení a práce. Co od takového počinu očekáváte? Že když
najedou majitelé a stavebníci s UNC stroji že Vám ustoupí? Nebo si
slibujete nějaký soucit s včelařem? Hledejte si raději lepší a
výhodnější stanoviště pro dobu a případ, kdy Vaše včelky přesáhnou
míru únosnou u narůstajícího počtu sousedů. Zaplácnete s tím lépe dvě
mouchy jednou ranou, než očekávat nějaký medný výnos u drobné výsadby
nebo drobného výsevu.

_gp_

Dne 18. prosince 2009 18:16 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
> V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole převedená na stavební
> parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže jak dlouho ještě,když
> se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 17.12.2009 - 12:02:53
>
>> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
>> Aby to tam vůbec rostlo a
>> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
>> neporoste to ani
>> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole převedená na stavební
parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže jak dlouho ještě,když
se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
Datum: 17.12.2009 - 12:02:53

> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
> Aby to tam vůbec rostlo a
> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
> neporoste to ani
> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?

Gusti!
Díky za odpověď,ale které rostliny milují ty Vaše včelky pořád
nevím.Nemějte strach.Já už si ten seznam od Vás nějak přežvejkám.Takže
se těším na další odpověĎ.Díky
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
Datum: 16.12.2009 - 20:47:47

> Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače,
> ale atraktantem není
> pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité
> znát
> nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování
> nějakých
> skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami
> je absolutně
> kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na
> prokazatelném užitku
> který květ poskytne.
>
> Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá
> a nula nulanic z toho
> nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba
> s druhem jedné lípy.
> Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí.
> Blbě
> (špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů
> které jsou pro
> včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují,
> vylhává se pravda aby
> byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické
> rozvahy prosím.
> Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> > Zdravím,přátelé!
> > Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše
> > "holky" oblíbily
> > > za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak
> > jak
> > > kvetou po sobě.
> > Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> > Díky.
> > Standa
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

Díky za poznámku, uvědomil jsem si to také, ale, žel, až poté, co jsem to odeslal ... a pak začal hledat, kde jsem to přesně četl. Byl jste rychlejší... Je z toho textu vidět, jak je tam zatím hodně nejasností, a jde spíš o takové množství, aby to umožnilo vznik jednodruhových medů. Já sám mám brutnáků vždy jen pár rostlinek. Ale asi by to bylo dobré téma pro debatu a poučení, kdyby se chytil někdo z odborníků. Já sám jsem klasický filolog, takže ... Sám bych uvítal, kdyby to téma někdo rozvedl. Třeba kolega Ing. Přidal tato povídání čte ... :-) Klidné dny. Jiří


S tím Brutnákem opatrně - viz. Toxické látky v medech:
(
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=142:toxicke-latky-v-medech&catid=47:vceli-produkty&Itemid=68
)

Milan Čáp

Jiří Matl napsal(a):
> Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v
> listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela
> fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
> Vše dobré
> Jiří

Jedna dobytčí jednotka je 10 včelstev

Myslel jsem 100 za hodinu, ne za kilo medu.

Osobně si myslím, že pro mě je po odečtení obalu 100 za kilo poměrně dobrá cena. Pokud není takový rok co vloni dává mi to docela slušnou hodinovku. :-)

Hodinovka je o produktivitě práce a taky o ceně. Jestli někod má za hodinu práce u včel 2 kila medu nebo i míň, tak nemůže konkurovat. A musí to mít jen jako koníčka. I tak je to pěkný koníček. :-)

Karel

Vždy se mluvilo o pravidlu třetin; třetinu výrobce, třetinu zpracovatel a třetinu obchodník pokud ovšem jako malovčelař prodávám ze dvora za 100 (jsem vlastně tedy i zpracovatel) opravdu si nemyslím že jdu někomu pod cenu. Zvláště vidím-li v obchoďácích za 70

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 15:37:34
> ----------------------------------------
> Tady se mluvilo o zájmových včelařích Tak nepleťˇjabka s hruškama.
> Pepan
> ----------------------
> Hreušky a jablka od sebe zákazník pozná, jestli pozná med od Hobbysty od
> medu od Profíka nevím. Asi jen podle ceny.
>
> Profík nemůže prodávat pod cenou, a nebo jen krátce.
>
> Osobně považuji 100 i u malovčelaře za hodně nízkou. Asi je rád ve včelách.
>
> Karel
>
>

Zaslechl jsem, že dotace na včelstva v budoucnu budou rozdělovány jako zemědělcům podle dobytčích jednotek. Nemáte o tom někdo bližší informace - co to vlastně je dobytčí jednotka a kolik včeltev obsahuje ?

dnes zase pro změnu nemáme kde to zboží vyrobit
Situace je taková, že nezaměstnaný jde pro podporu pak v obchoďáku koupí maso z Polska, zeleninu z Izraele, kalhoty z Indie, telivizi z Taivanu, hračky dětem z Číny med z Argentiny atd. Pak se pracovní úřad diví proč si nesežene práci.

Pepan
================
Jasně, protože i z pracáku dostane volně směnitelnou korunu. V poměrně dobrém kursu.
A byl yb blbý kdyby nakupoval draho, jen proto že ty kalhoty jsou z Prostějova, nebo boty ze Zlína/Gottwaldova/.
A dokud tady budou fabriky co dokáží vyvážet tak že se víc zboží a služeb vyveze než doveze, tak to tak bude. V delším průměrném horizontu. No a až by jsme tento přebytek neměli, koruna klesne a nevyplatí se dovážet a bude se víc vyvážet. No a až bude potřeba zase 40Kč na koupi jednoho dolaru, bude opět velmi dobrá cena medu. A dokud ne, vyplatí se spoustu věcí dovést. I med.

Taže zatím dobrý pro nás, blbý pro včelaře:-)

Karel

Tady se mluvilo o zájmových včelařích Tak nepleťˇjabka s hruškama.
Pepan
----------------------
Hreušky a jablka od sebe zákazník pozná, jestli pozná med od Hobbysty od medu od Profíka nevím. Asi jen podle ceny.

Profík nemůže prodávat pod cenou, a nebo jen krátce.

Osobně považuji 100 i u malovčelaře za hodně nízkou. Asi je rád ve včelách.

Karel

To ti mohu jako zahradník původním povolání vymluvit ze zelenin a pochutin dává dobrou snůšku tak fenyk, anýz , kmín, tymián, dobromysl, V semenářských porostech pak mrkev, cibule, skupia brukvovitých. za včelařsky významné pak lze považovat akorát hořčici a kmín, tyto plodiny se pěstují na větších plochách. spíš by bylo dobré chování včel právě pro semenáře ve formě paket jen s mateří látkou pro opylování skleníků nebo chov čmeláků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: eko a biofarmy ovoce a zelenina
> Datum: 18.12.2009 13:15:41
> ----------------------------------------
> Tak mě napadá, máte někdo zkušenosti s těmito provozy? Ty farmy, co pěstují
> zeleninu a ovoce ručně na přímý prodej v bedničkách městským lidem na
> rozlohách tak 1 - 2 hektarů? Viděl jsem v TV záběry z farem těchto
> nadšenců, zeleninu a asi i ovoce prostřídané po jednotlivých kusech a
> intenzívně obdělávané, aby tam pořád přes celý rok na každém kousku něco
> dozrávalo. A připadlo mi, že z hektaru, dvou hektarů takové farmy by mohla
> být pro pár včelstev kvalitní, protože trvalá a souvislá snůška od cca
> května po srpen až září. I když zelenina většinou nekvete....
>
>
>

To je stejně jedno. Zisk jednoho měsíčního platu za rok je na chov 40 včelstev málo. Jedině že by se chovaly silně extenzívně, jednoduché levné úly z odpadu, přes léto jediná činnost vybírání medu, v podletí vybrakování slabých a jejich nahražení oddělky, nakrmení, na podzim co nejjednodušší léčení a přes zbytek roku na včely zapomenout.

dnes zase pro změnu nemáme kde to zboží vyrobit
Situace je taková, že nezaměstnaný jde pro podporu pak v obchoďáku koupí maso z Polska, zeleninu z Izraele, kalhoty z Indie, telivizi z Taivanu, hračky dětem z Číny med z Argentiny atd. Pak se pracovní úřad diví proč si nesežene práci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 12:55:55
> ----------------------------------------
> Jenže to bylo za těch zločinných komunistů kteří neuměli hospodařit: ;-O
> ;-)
>
> Pepan
> ----------------------
> přesně tak, neuměli vyrobit konkurenceschopné zboží směnitelné za devizy,
> které nutně potřebovali. Takže se exportovalo vše co byly ti co měli DM a
> USD ochotni zaplatit v tvrdých. Hlavně suroviny, výrobky s nízkou přidanou
> hodnotou, potraviny. Včetně medu. A ani ten neuměli tehdejší soudruzi
> vyrobit efektivně, jinak by včlaři skončili v JZD. Takže tohle byla ta
> klika pro včelaře.
>
> Lecos se vyváželo i za poloviční cenu vzhledem k tehdejšímu oficiálnímu
> kurzu a vnitřně se to v podniku násobilo exportním koeficientem, aby podnik
> co exportoval nebyl účetně v mínusu:-)
>
>
> Karel
>
>
>

Tady se mluvilo o zájmových včelařích Tak nepleťˇjabka s hruškama. Je jasné že profíci to mají někde jinde ale také nakupují bez DPH mají zase jiné odpočty To spolu srovnávat prostě nejde.
Řekl bych, že stát to má tak spočítané, že nakonec to vyjde fifty fifty. Toto ovšem věštím ze větru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 12:49:40
> ----------------------------------------
> Je to jen názor jednoho špatně počítajícího včelaře. Pokud mám nejvýše 40
> včelstev tak mě osobně na jednu odpracovanou hodinu kolem včel vychází 108
> Kč čistý zisk.
> ------------------------------------
> No spíše by bylo přesné - nezdaňovaný příjem.
>
> Zisk by to byl, pokud si šlověk odečetl jako podnikatel jakoby vyplacenou
> mzdu a odvody a dovolenou atd co by platil zamětsanci a co zbyde je zisk.
> Před zdaněním.
>
>
> V tomhle je problém, protože aby mohla nějaká farma prosperovat, musela by
> se pohybovat někde nad
> 300 Kč za hodinu. Po všech odpisech, pojištěních, rež. nákladech atd.
>
> Takže to je asi důvod proč tady vlastně nemáme farmy. Jako rodinné
> přivydělávání to jde, protože tam nejsou náklady, které vzniknou jakmile se
> vezme první regulérní zaměstnanec. A pokud, tak se to většinou živí z
> jiných peněz než z pouhé včelařiny. Většinou dotace a obchod s jinými
> včelaři.
>
> Samotný rozvoj je právě likvidovaán konkurencí drobných včelařů, pro které
> je stovka za hodinu velmi slušný peníz.
> Včetně mně, ale já si stanovuji trochu vyšší cíle, i když třeba vloni jsme
> byl hluboko pod lajnou :-) Ale to je právě o zemědělství, že tam by měla
> být v nákladech i zakalkulována tvorba velkého rezervního fondu.
>
> Karel
>
>
>

> pracovníci VÚVč mají ještě jednu poučku: Na jednoho spadlého mrtvého roztoče ve
> vzorku zimní měli, připadá 6-10 stále žijících ve včelstvu.

Daji se tyto dolska cisla nekde najit? Nyni si nevzpominam ze bych to cetl.

Mam ale v hlave informaci, ze umrtnost klestika v zime je mezi 10-12% za mesic. Pan Cermak ma na webu 0.2% denne coz mi vychazi na 6% mesicne a to mi dava trochu vetsi cislo (17) nez 6-10 stale zijicich, snad se nepletu?

Jinak k tomu co psal p. Krapka - predloni v breznu, dubnu jsem premyslel odkud jsou ti roztoci co padaji a nekde jich padalo na duben docela dost. To jsem se teprve zacinal koukat na podlozky, a tak jsem nevedel zda jsou jen z loucek ci to muze byt dokonce prirozeny spad.

No a letos, zimni rozbor nula a presto se roztoc v nekterych vcelstvech pekne namnozil - pamatuju, ze v lednu dost mrzlo a nevim zda byla vetsi obleva aby uklidily - myslim, ze nebyla. Vypada to na docela logickou souvislost. Takze je zde opravdu asi otazka jakou vypovidaci hodnotu nase rozbory maji? A pomer cena/vykon :-)

T.H.

Tak mě napadá, máte někdo zkušenosti s těmito provozy? Ty farmy, co pěstují zeleninu a ovoce ručně na přímý prodej v bedničkách městským lidem na rozlohách tak 1 - 2 hektarů? Viděl jsem v TV záběry z farem těchto nadšenců, zeleninu a asi i ovoce prostřídané po jednotlivých kusech a intenzívně obdělávané, aby tam pořád přes celý rok na každém kousku něco dozrávalo. A připadlo mi, že z hektaru, dvou hektarů takové farmy by mohla být pro pár včelstev kvalitní, protože trvalá a souvislá snůška od cca května po srpen až září. I když zelenina většinou nekvete....

Pravda, na daně jsem zapomněl. Tím to vychází ještě hůř.
Dlouhodobě rentabilní včelaření asi bude dnes jen tehdy, když včelař využije nějakou místní nebo soukromou výhodu. Kvalitní včelařskou přírodu někde na 5 - 10 % rozlohy státu v chráněných oblastech. Nějaké bio, eko, organické a jiné zemědělství, kde včelař, třeba tím, že je zemědělec a že to jsou jeho pozemky, může směřovat k většímu množství kvetoucích rostlin na poli, louce a pastvině. Podobně i v lese. Nebo třeba výhodnou situaci mezi okolními zemědělci - podporují kočování i případně platí za opylování, kontakty mezi nimi, zajištěnou dopravu plus oplocený chráněný velký pozemek s příjezdem, kde je možné zimovat nějakou stovku včelstev.

Jenže to bylo za těch zločinných komunistů kteří neuměli hospodařit: ;-O ;-)

Pepan
----------------------
přesně tak, neuměli vyrobit konkurenceschopné zboží směnitelné za devizy, které nutně potřebovali. Takže se exportovalo vše co byly ti co měli DM a USD ochotni zaplatit v tvrdých. Hlavně suroviny, výrobky s nízkou přidanou hodnotou, potraviny. Včetně medu. A ani ten neuměli tehdejší soudruzi vyrobit efektivně, jinak by včlaři skončili v JZD. Takže tohle byla ta klika pro včelaře.

Lecos se vyváželo i za poloviční cenu vzhledem k tehdejšímu oficiálnímu kurzu a vnitřně se to v podniku násobilo exportním koeficientem, aby podnik co exportoval nebyl účetně v mínusu:-)


Karel

Bylo to za zločinných komunistů, ovšem podle mého názoru hodně včelařů, jak režim padl, na těchto komunistických cenách založili svoje ekonomické propočty. A o to víc investovali do včelaření. To je ono přechodné zvýšení počtu včelařů včelařících pro zisk. No a poslední roky se to jen vrací k realitě.

Je to jen názor jednoho špatně počítajícího včelaře. Pokud mám nejvýše 40 včelstev tak mě osobně na jednu odpracovanou hodinu kolem včel vychází 108 Kč čistý zisk.
------------------------------------
No spíše by bylo přesné - nezdaňovaný příjem.

Zisk by to byl, pokud si šlověk odečetl jako podnikatel jakoby vyplacenou mzdu a odvody a dovolenou atd co by platil zamětsanci a co zbyde je zisk. Před zdaněním.


V tomhle je problém, protože aby mohla nějaká farma prosperovat, musela by se pohybovat někde nad
300 Kč za hodinu. Po všech odpisech, pojištěních, rež. nákladech atd.

Takže to je asi důvod proč tady vlastně nemáme farmy. Jako rodinné přivydělávání to jde, protože tam nejsou náklady, které vzniknou jakmile se vezme první regulérní zaměstnanec. A pokud, tak se to většinou živí z jiných peněz než z pouhé včelařiny. Většinou dotace a obchod s jinými včelaři.

Samotný rozvoj je právě likvidovaán konkurencí drobných včelařů, pro které je stovka za hodinu velmi slušný peníz.
Včetně mně, ale já si stanovuji trochu vyšší cíle, i když třeba vloni jsme byl hluboko pod lajnou :-) Ale to je právě o zemědělství, že tam by měla být v nákladech i zakalkulována tvorba velkého rezervního fondu.

Karel

Jenže to bylo za těch zločinných komunistů kteří neuměli hospodařit: ;-O ;-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 12:08:59
> ----------------------------------------
> 100 hodin, to je zisk 10800 Kč, zhruba polovina jednoho měsíčního platu,
> 214 hodin je něco nad 23 tisíc, před takovými 2 - 3 roky takových 120 %
> jednoho měsíčního platu.
> Ovšem dříve 40 včelstev generovalo zisk 4 - 8 měsíčních průměrných platů.
> A o tom to je.
>
>
>

Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních letech to bylo kolem 100 hodin méně každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002 Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou snůšek.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 11:40:36
> ----------------------------------------
> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
>
>
>

100 hodin, to je zisk 10800 Kč, zhruba polovina jednoho měsíčního platu, 214 hodin je něco nad 23 tisíc, před takovými 2 - 3 roky takových 120 % jednoho měsíčního platu.
Ovšem dříve 40 včelstev generovalo zisk 4 - 8 měsíčních průměrných platů. A o tom to je.

Když jsem začal s tím snímkem, tak to bylo něco kolem 350 hodin. v posledních letech to bylo kolem 100 hodin méně každý rok je jiný a začal jsem v roce 2002 Hodně to kleslo letos s pořízení pohonu k medometu kdy jsem se obešel již bez pomocníků. a srazil jsem hodiny na 214 zřejmě je to ale důsledek vypadnutí dvou snůšek.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 11:40:36
> ----------------------------------------
> A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?
>
>
>

A kolik těch odpracovaných hodin kolem těch 40 včelstev ročne máš?

Zasíťovaná podložka se do zadováku vložit dá, to ale není ten hlavní problém. Hlavní problém je sledování spadu mimo zimu, kdy je kolem podložky v nízkém podmetu plno včel a tudíž vytahování podložky je složité.

Je to jen názor jednoho špatně počítajícího včelaře. Pokud mám nejvýše 40 včelstev tak mě osobně na jednu odpracovanou hodinu kolem včel vychází 108 Kč čistý zisk. Již několik let dělám časový a nákladový snímek kde započítám i procházku kolem česen.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 10:37:24
> ----------------------------------------
> No, dříve bylo časté, že vydělávající včelař neměl včelařské zázemí.
> Bydlel klidně v paneláku a včely prakticky se vším nářadím měl v kočovných
> nebo stabilních včelínech někde v lese na cizím. Cena medu byla tehdy
> taková, že i takový včelař s 20 - 30 včelstvy měl vzhledem k tehdejšímu
> průměrnému platu znatelný zisk nebo aspoň obrat porovnatelný s průměrným
> ročním výdělkem. A takové včelaření bylo tehdy významným příspěvkem do
> rodinného rozpočtu. Posledních cca 10 let včelaře asi už naučilo, že takový
> včelař nemá a nebude mít šanci svým včelařením nějak významně přispívat do
> rodinného rozpočtu a tak tito včelaři postupně předělávají způsob svého
> včelaření a uvažování z výdělečného na zájmové.
>
>
>

Neříkej, že něco nejde vyrobit stačí jen myslet. Do budečáku jde vložit zasíťovaná podložka, běžně prodávaná ve včelařských potřebách. Také existovaly Budečské ůly s nástavky které úl rozšiřovaly do libovolné výšky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 18.12.2009 09:41:14
> ----------------------------------------
> Problém je v tom, že tu začíná býti více včelařů, kteří chtějí včelařit, ne
> vyrábět med na čem se dá a co je po ruce. Pro ty, co si to nechtějí
> připustit, necht platí zaběhnutá pravidla. Zachranovat včelstvo na jaře je
> zbytečné. Jediné, proč nějaký kontrolní monitoring dělat je, aby včelstvo
> nezkolabovalo a nebylo jarním zdrojem masívní nákazy. To se ale opravdovému
> včelaři nestane, ten projevy vidí i bez monitoringu. Ale jarní kontrolní
> monitoring na zasítované podložce řekne vše. Úly bez této možnosti do chovů
> prostě již nepatří (tím nechci říci, že nejde vyrobit budečák se
> zasítovaným dnem nebo vysokým podmetem). To je, jako kdyby neměly česno.
>
>
>