Včelařská konference

Zdravím vás,
Je to to stejné jako kdybyste nosil 3-5 týdnů staré neprané, propocené spodní prádlo, také smrdí a chudák ta ženská, která to má potom brát do ruk. To stejné je to ze včelami.Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek. Přivoňte si schválně do panenského díla, nebo jen málokrát zakladeného a pak to stejné udělejte s dílem tmavým, černým, starým. Vaše nosní buňky dostanou pěknou dardu. Pokud máte chuť jíst med z takto starého díla, prosím, mě by se zvedl žalude a propadl bych se hambou něco takového prodat zákazníkovi. Já to nedělám hlavně kvůli zákazníkovi. Dělám to hlavně pro včely, Protože čisté panenské, či max. málokrát zakladené dílo vytváří nehostinnější prostředí pro spory nemocí. Tím udržuji včely v daleko lepší kondici, lepší síle, tedy dokáží využít více snůšky a včelař z nich má tedy větší užitek. Čím jsou včely ve větší kondici, tím lépe umějí s nemocemi bojovat.
Uvedu vám příklad: U nás v ZO je jeden velký včelař, pracuje s nástavky a učí mladé jak včelařit. Tvrdí že v době největší síly včelstev, květen a červen, má včely na jen jedom nástavku r.m 39/24 a jeden výjimečně dva nástavky jako medník. Tvrdí, že nemá cenu mít včely silnější, protože tu není snůška a tak mu nic nedonesou. Já mám od něj včelstvo cca 200 m. Včely tam mám na pěti nástavkách, za rok mi vystavějí 3 nástavky r.m 39/24, 11 rámků, z mezistěn a donesou mi 48 kilo medu. To je pěkný výkon. Když odečtu ty tři nové vystavěné nástavky je to dalších 15 kilo medu. Dílo také nemá zrovna nejnovější, takže se nedivím, že má na včelnici z mého pohledu takové žebráky. Takže i zde je rozdíl.

Předloni na přednášce MUDr. Hajduškové nám řekla, že v řepkovém medu je účinná látka brassicin, která má protirakovinné účinky. Z tohoto, ale i z jiných zdraví prospěšných důvodů dávají v Německu přednost světlým, květovým medům před medovicovými medy. Víte někdo o brassicinu více ? Dal jsem tento pojem vyhledat na internetu, ale český internet tento pojem nezná. Na internetu "ve světě" je několik odkazů, ale ty moje jazykové znalosti, to je brzda.

Díky Jiří.

Zajímavé sledovat tuto konferenci.
Dovolil bych si upozornit na určitý rozpor v pohledu na věc a ten je:
Tmavé plásty jsou pro plodiště naprosto nevhodné, protože se z nich uvolňují patogeny a jsou zdrojem nemocí. Kdo je používá, zaslouží si odsouzení všech, kteří vědí jak se dobře starat o svá včelstva. Takový „nepořádný“ včelař by si skoro zasloužil veřejnou popravu. V tom je shoda. Ale použijí-li se ty samé plásty pro medník, je to již z nepochopitelných důvodů jinak. Rozvíjí se diskuze, jak staré plásty jsou v pořádku a jak staré již ne. To postrádá logiku.
Můj názor na věc je následující:
Zaplodované plásty samozřejmě med kontaminují. Je jen otázkou jakou měrou. Kdo tomu nevěří, stačí naplnit tmavý plást vodou a po čase jí vylít. Vyteče doslova močůvka. Kdo bude mít pochybnosti o vlivu na chuť, může klidně ochutnat. Posouzení rozdílu v chuti medu jsem mohl posoudit při přechodu na technologii používání výhradně panenských medníkových plástů. Nejprve jsem vytáčel med z panenských plástů a potom z tmavých. V případě možnosti posouzení medu ze stejného stanoviště a stejné snůšky, je možné najít v chuti medu z tmavých plástů určitou pachuť. Bez možnosti tohoto porovnání to ale asi těžko někdo pozná a je to možné přisuzovat druhové příslušnosti medu. Ve skutečnosti jsou různé pachutě dané i snůškovými zdroji a jsou dokonce typické pro různé druhy medu (pohankový). Je proto nemožné podle chuti identifikovat med podle plástů v medníku. Jsem názoru, že med z panenských plástů je kvalitnější než z tmavých. Na druhé straně nevidím problém v tmavých plástech v plodišti. Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové. Starý vosk se zbytky léčiv a patogeny končí mimo úl. Z nákazového hlediska ideální stav. I z pohledu zbytků léčiv ve vosku se tomu nedá nic vytknout. Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička

K vytáčení u mě patří láhev piva abych splách sladkou chuť ze žvýkání víček. Takový rituál a dobrá hudba co se hraje v radiu v noci, když komerce už nevydělává.

A nutno říci, že tmavá víčka z tmavých plástů nežvýkám, nechutnají mi.
Ale chuť je vždycky subjektivní. Možná je to pro jiného typická chuť voští a lesního medu:-)

Karel

to může být velmi relativní. V DS se v mednícich plod nevyskytuje, takže plásty jsou světlé několik let, je i tady používání 3 popř. i 5 letých svěltých plástů opravdu špatné??

A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

Máme jednoho včelaře, který moc neobměňuje dílo. Má souše opravdu černé. Až moc. Medovici prodává už na jaře. Med má opravdu tmavý. Já z panenských souší mám v té době průhledný. Taky někteří zákazníci říkají, že mám med moc dobrý, lepší než jiní včelaři, ale beru to tak, že někteří lidi rádi chválí. Ani včely nechtějí mít hodně staré dílo. V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda
>Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem

Vidiš tato interpretaca , že med je vlastně šavla mne nikde nenapadla :-D A když je to ještě v hovnech tak pak ož je to úplně jedno. :-D Deť to tam patři!


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 00:06:27
> ----------------------------------------
> V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
> z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
> orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
> moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
> Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
> žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
> systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
> že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
> další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
> orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
> nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
> potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
> tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
> "pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
> koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
> výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"
>
> :-)
>
> _gp_
>
>
> 2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
> >> Gustimilián Pazderka
> > Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> > Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> > jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> > medovice jinak dělené?
> >
> > Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> > Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> > producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> > veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> > žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> > nenachází žádné exkrementy.
> > Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> > Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> > "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> > kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> > medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> > plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> > Honza
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Takže přátelé dovolte mi uvést něco na odlehčení této velmi vážné vědecké dišputace :o). Připomíná mi to jeden film, na jehož jméno si již nevzpomínám, který pojednával o jednom švihnutém lidovém "výzkumníkovi" z dálného východu, který razil do praxe teorii o tom, že vše pochází z hovna. Ten vyráběl z hovna a cukru i vodku. Pokud se nad tím trochu zamyslíme?? Neměl ten člověk nakonec pravdu? :o)) A to je ten správný "bio program".
Zdravím a dobrou chuť :o)) JK

V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
"pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"

:-)

_gp_


2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
>> Gustimilián Pazderka
> Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> medovice jinak dělené?
>
> Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> nenachází žádné exkrementy.
> Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> Honza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já se na Rašovu Metodu dívám asi takto. Je jedno jaká je to metoda, Rašova, Novákova, Svobodova. M8 v mnoha věcech pravdu. Smyslem je udržet včelstva pokud možno co nejdéle v roce na panenském díle, nebo na díle minimálněkrát zakladeném matkou. Protože panenské dílo je vlastně sterilní prostředí a tudíš nehostinné pro spory nemocí, včelstvo je tak vystaveno menšímu infekčnímu tlaku jakýchkoliv spor nemocí, tudíž je v lepší kondici. Pokud je v lepší kondici, může více využít snůšky a včelař má z toho větší užitek, pokud se ukádá med do panenského či jen málokrát prokladeného díla jistě to zanechá na medu více kladnějších stop, než z díla tmavého, černého jak bota, staršího 3.let. Mezi námi je přece mnoho včelařů, kteří používají do medníku 5-6 let staré dílo. Po takovém medu by možná bylo nejlepší jít rovnou na WC. Zdraví P.S

Však toho taky p. Václavek masivně využívám, ikdyž bych nemusel, protože mám zákazníků tolik, že sotva stačím uspokojovat, proto musím masivně rozšiřovat. Nejde jen o med, ale i o zdravotní stav včelstev. Pokud je včelstvo po po většinu roku na takovém díle, je v perfektní kondici a lépe umí bojovat se sporami nemocí.Zdraví P.S

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

A ještě něco přihodím:

Z dálky nic poznat nebylo. Musel jsem přičuchnout přímo k plástu, abych ten „odérek“ z bývalých plodových buněk vůbec dokázal detekovat. Prostě to splývá s okolím. Není to nic silného, ale když si představím, že se v tom povícero týdnů smáčí med, tak se ani nedivým, že to chuť ovlivní. Alespoň já si té chuťové změny všímám. Opakuji se, je to individuální záležitost.

> Gustimilián Pazderka
Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů medovice jinak dělené?

Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování. Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici nenachází žádné exkrementy.
Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše. Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
Honza

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota

___________________________________________________________

Pouhým okem bych to asi nezvládl, ale troufám si tvrdit, že kdybych měl podle chuti porovnat, který med je z kterého díla, tak bych to zvládl.

Když mi vloni jeden zákazník řekl, že ten můj med je nějak „medovější“, byl jsem překvapen a potěšen. Tato dobrá zkušenost mě utvrdila v názoru, že na medu z panenského díla asi něco bude a že bych to mohl využít ve svůj prospěch… alespoň nějaká satisfakce za náročnější a zodpovědnější metodiku včelaření.

A aby toho nebylo málo, ještě se zeptám, zda někdo zkoušel nalít vodu do černého plástu, po týdnu ji vytočit do sklenice a porovnat „vytočeninu“ s původním stavem?

Jinak zcela souhlasím s názorem, že tato diskuze musí u laické veřejnosti vyvolávat nemalou fobii k běžným medům, tedy ve výsledku antireklamu na medu. Proto by asi nebylo dobré toto ventilovat masově.

Pochybuji, že si Konferenci pročítají laici, spotřebitelé medu, nevčelaři, takže si nemyslím, že je diskuze na toto téma nebezpečná vzhledem k možnému vytváření antiraklami. Rovněž nevidím nic špatného na tom, že budu svým zákazníkům, tedy svému bezprostřednímu okolí, jako malovčelař, deklarovat med čistý, bez chuťového zatížení z tmavých plástů, a tím si vytvářet stálé a spokojenější odběratele.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem
Z hledisky kvality medu čijeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
košieľkou!
-------------------------------------------------------
Pokud včely po vylíhnutí plodu buňku vyčistí a potáhnou vrstvou propolis, pak je vše v pořádku. Co se ale stane, pokud včely nemohou nasbírat propolis? Uvažoval o tom někdo. Propolis má prokazatelně antibakteriální účinky, má typickou chuť a vůni, která se jistě dostane i do medu. I proto je med zdravý. Jsou včelstva, která donášejí více propolis a jiná méně. Může být i zde souvislost s bakteriálními nákazami a hromadnými úhyny včelstev? Vede tudy cesta?

No já tedy nevím příteli, ale i z dávné minulosti před dvaceti lety, kdy jsme s tátou ještě včelařili si pamatuji, že voněl KAŽDÝ plást a to se tenkrát na nějakou kdovíjakou obnovu díla nehrálo. Ale jakožto začátečník, který začal znovu včelařit teprve minulý rok asi nemohu soudit. Chuť medu zde nesoudím.
-------------------------------------------------------
M.Václavek napsal:
Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:26:58
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to
> záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
> ___________________________________________________________
>
> Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se
> starou souší. Je to psychické?
>
> Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul,
> není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je
> to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně
> chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela
> subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát
> zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých
> exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem
> druhé kategorie, jak píše p. Streit.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

To jsem jednou takový voňavý med měl také když jsem cítil jaký hnus se line z úlů tak jsem šel za veterinářem s podezřením na mor On mě je n řekl běž si čichnout k mým úlům a k tomu poli za zahradou Byl tam kmín. Také mě nanosili? med ze svízele řižišťového .To je neuvěřitelný puch. Říkal mi také kolega , že takový smrad se táhne také z medu fenyklového.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:30:04
> ----------------------------------------
> Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě
> medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu".
> Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii,
> zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu.
> Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med
> pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen
> z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech
> poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u
> vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z
> úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na
> druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen
> lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví
> včelstev.
> JK
>
>
>

p.Křapka dobře jsste to napsal.OK

Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu". Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii, zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu. Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví včelstev.
JK

Josef.Mensik:
Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
___________________________________________________________

Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul, není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem druhé kategorie, jak píše p. Streit.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Tu chuť mohou tak akorát ovlivňovat materiály z kterých včely tvoří ten propolis
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:04:29
> ----------------------------------------
> Čermák K.
> - exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
> špatného,
> - je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
> mšic, puklic mer
> ___________________________________________________________
>
> Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
> Za prvé medovice nepáchne
> Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
> Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od
moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je
bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to
u Vás u producentů medovice jinak dělené?

_gp_

2010/2/5 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Aby byla biologie snesitelná  a zapamatovatelná pro širokou veřejnost,
> tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že
> u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro
> tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo
> bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu,
> která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále
> do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí
> jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor
> a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
> Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak
> zdravím z Budapešti
> Radek
>>
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>>  Datum: 05.2.2010 20:10:12
>>  ----------------------------------------
>>  Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
>>  Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
>>  méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
>>  jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
>>  Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
>>  K. Čermák
>>   Radek Hubač napsal(a):
>>  > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
>>  >  všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy
>> rostlin, která
>>  přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
>>  medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že
>> med z
>>  panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni
>> jazyka až
>>  svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80
>> vzorků a
>>  klasicky velařící používají v mednících především staré dílo...
>> Racionální
>>  vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových
>> víc, co
>>  to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i
>> řepka
>>  krásné čajové barvy.
>>  >
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 16:38:01
> ----------------------------------------
> Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou
> chut, stejnou hodnotu.
> Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma
> transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.
>
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>
> Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi
> to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
> napiste vase nazory.
> J.B.
>
>
>
>
>

Inhibitory zabraňují všemu možnému př. jak jsem uvedl zabraňují korozi v topení Jiné zase zabraňují usazování vodního kamene Další oddalují klíčení. a odstraňují se stratifikací semen -
Stimulátory posilují nějaký děj.


pepan

----
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 05.2.2010 13:23:59
> ----------------------------------------
> Inhibitor - zabraňuje klíčení - rašení-růstu.
> Stimulátor - podporuje rašení - klíčení - růst .
>
>
>

Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

___________________________________________________________


Chtělo by to propagovat a udělat z toho dobrou marketingovou strategii… po biomedu další možnost.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Aby byla biologie snesitelná a zapamatovatelná pro širokou veřejnost, tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu, která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak zdravím z Budapešti
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 20:10:12
> ----------------------------------------
> Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
> Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
> méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
> jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
> Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
> K. Čermák
>
> Radek Hubač napsal(a):
> > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> > všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která
> přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
> medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z
> panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až
> svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a
> klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální
> vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co
> to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka
> krásné čajové barvy.
> >
>
>
>
>

Zmatek určitě ne. Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu sebezáchovy odletí. Jsou včelaři, kteří prodávají med ze starého díla, za 70 korun.
Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

Jaký zmatek? Med obsahuje kyselou a enzymatickou složku, takovou
jakousi specifickou enzymatickou aktivitu vykazuje i tmavá a černá
souš a nové dílo spíše určitě nikoli. Pokud je dlouhodobě med
skladován v takovém tmavém díle tak na 100% ze stěn buněk do medu něco
určitě přejde. Otázkou je co přejde z mezistěn a co přejde ze staršího
díla.

Normální zmatek může nastat, pokud si někdo myslí, že akát je zrovínka
medem, který překypuje nějakou významnou a složitou složkou
podporující abnormální enzymatickou aktivitu a stím tu absorbci z
povrchu buněk. Akát je chudobný med a v žádném případě když je v
plástech 14 dnů po ukončení snůšky moc ssebou ze stěn buněk do sebe
určitě nenatáhne. Takže bavte se trochu logicky o problematice kvalit
medů a toho, co a za jakou dobu med přejímá z díla něco do sebe.

Dle mých chabých senzorických schopností má vliv a kvalita včelího
díla na med. To jsem si dal za rámeček. Ostatní se hádejte, bez
chromatografů se o ničem kybicuje a kecá dobře.

_gp_


2010/2/5 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
K. Čermák

Radek Hubač napsal(a):
> Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
>

Antone, s tím akátem Ti věřím, je ho hodně, poznal jsem to vždy u menších snůšek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:44:14
> ----------------------------------------
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>
>
>

Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i len trochu tmavý med.

Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod košieľkou.

Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s košieľkou!
Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.

Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal. Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
Zdraví P.S

. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .

Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření? J.Burgel

Pôvodne som tento spôsob nazval dvojmatečné, kým som neuvedomil, že po rozdelení materského na dve časti a pridaním tej časti včiel bez plodu som pridal M. Jt zjavný odloženec -oddělek, čiže samostatné včelstvo, len žijúce na tom istom mieste, oddelené medzidnom, ktoré má svoj letáč.
Pretoe som tento spôsob nazval systém dvoch včelstiev-SDV.
Dve sa,ostatné včelstvá sú od seba oddelené od 1.7 (je to len orientačný termín) až do DO 10-20.4 v budúcom roku.
Ešte dodávam, že nové včelstvo sa tvorí preložením jedného nadstavku s plástami a včelami na oddeliteľné dno BEZ PLODU, M v klietke sa pridáva asi úpo 3 hod. v klietke CMC a uzáver otvoríme, včely po 3-5 hod cesto vyjedia a M bezpečne včely prijmú. Do tejto oddelenej debničky sa oddelí medzidnom, všetky lietavky sa vrátia cez hlavný letáč k takto pridanej M. Pôvodné včelstvo s M sa ocitne nad medzidnom, a pokračuje na pôvodnom diele.
------------------------------------------------------------
matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?

Jednu M, tú staršiu pri integrácii, musím odobrať a dočasne ju dávam v klietke tictac do povalového kŕmidla alebo do ukičky najvyššej debničky, kde sa o ňu včely starajú.
S materskou látkou od M v klietke je to trochu inak, ML včely získajú od M len vtedy, keď sú s ňou v priamom kontakte, v takomto prípade táto matka, včely nezásobuje včelstvo materskou látkou, preto nedochádza ku kolízii medzi M a včelami patriace k M v klietke.
J.B.

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci infekčních (pro věcnou přesnost doplňuji) nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Souhlasím s Vámi. Takovým názorům se dá snadno oponovat:
- včely ve výkalech nikdo nenutí žít, je to tak už miliony let,
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- komu by ta představa přesto vadila, tak víme, že ta troška výkalů je
překryta košilkami po svlékání kukly,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
K. Čermák

Jan Burgel napsal(a):
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku....

Jo nejlépe hned dvě vedle sebe, aby se tam nedalo projet. Vrba na vrchol hráze tj. na její korunu nepatří. Do břehové linie dejme tomu!

Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.


___________________________________________________________


Med z panenského díla je o něco světlejší (v košilkách jsou barviva, které se dostávají nejen do vosku), ale není to nějak významný rozdíl. Otázka chuti je dost problematická, protože je to vysoce individuální záležitost (každému chutná něco jiného). Osobně mi připadá, že med ze starého díla má trpčí chuť. Někteří rozdíly nepociťují.

S pozdravem M. Václavek

Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou chut, stejnou hodnotu.
Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.

Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky - naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho nedopřát?

"Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
nemohu ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych vcel asi ho taky nikdy nevideli.

Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
napiste vase nazory.
J.B.

Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.

a. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .

Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření?
V období asi 1.4 jste přidal plod oddělku k produkcnimu vcelstvu (a tak jej posilil)

matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?
J.B.

Inhibitor - zabraňuje klíčení - rašení-růstu.
Stimulátor - podporuje rašení - klíčení - růst .

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku.

Mozem odchovat mlade matky, z inseminovanej uz 15. Aprila, aby boli zrele matecniky k dispozicii na Majovy preletak produkcneho vcelstva, kde v priebehu Maja mlada matka vitvori plodove hniezdo ktore v Juni spojime z hniezdom starej matky. Zo starou matkou urobime 2 ramikovy odlozenec. Vsetko by malo prebiehat v jednom uli cez madzidna. Stara matka do Oktobra podnecovanim vytvori 1 nizky nadstavok, ktory zintegrujeme do zimneho sedenia vciel, staru matku zlikvidujeme, alebo cez matersku mriezku prezimujem ako dvojvcelstvo. Dakujem

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n?
> Datum: 05.2.2010 09:03:53
> ----------------------------------------
> Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na
> detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně
> proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v
> červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná
> včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní
> nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek.
> Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.
>
>
>

Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek. Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.

Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Aleš

Niečo o tomto spôsobe niečo viem, praktizoval som ho asi 18 rokov a úspešne. Tri roky som overoval spôsob, ako dve matky využiť na zvýšenie výnosu. Ročne som pripravil aj 55 dvojvčelstiev s mladými matkami (tvorba nový včelstiev je len vtedy úspešná, keď druhé včelstvo sa dokáže rýchlo na včelstvo, ktoré dobre prezimuje. Druhé včelstvo som budoval in situ- na mieste materského, dokonale prepracovaným technologickým postupom, takou úpravou materského a nového včelstva, aby M bola vždy na 100% prijatá, aj sa mi to darilo. Pri intergrácii som jednu M vždy! odobral, ak som náhodou M ponechal, včely ju vždy odstránili a z hľadiska znášky to nebol dobrý 5ah, 2-3 debničky boli nad materskou mriežkou určených na znášku. Odobraté M som umiestnil do klietok Tic tac a umiestnil do povalového kŕmidla, kde mohli žiť aj dva mesiace, ak som niekde M potreboval, tak som ich využil, ale to sú už detaily.
Poznámka: ak chce včelár racionálne tento systém využiť, musí mať jednotlivé zásahy mať overené na 100%.

Integráciu dvoch včelstiev som robil vždy v čase kvitnutia vŕb s pridaním 9 medzistein, teda každým rokom vybudovaním nového plodiska. Systém dvoch včelstiev (metóda SDV) so ukončil pre tromi rokmi, pretože je trochu náročnejší a posledné teplé roky dovolili sa včelstvu rýchlo rozvinúť do sily aj bez druhého včelstva. SDV mal mnoho výhod, pomôcť plodom a včelami slabším včelstvám, strata M n v niektorom včelstve nebol problém, M som mal v jarnom období k dispozícii.

Termín byl odložen kvůli sněhové kalamitě z 9. ledna na 13. února. Akce je určena pro členy VMS a některé pozvané hosty. Bez přihlášení nejezděte, konferenční místnost má omezenou kapacitu.
Ještě je pár míst volných, takže pokud je někdo z vás rozhodnut v příští sezóně monitorovat spad a zapojit se do VMS, můžete se ještě přihlásit na moji adresu b.gruna/zav./seznam.cz. Zašlu vám potřebné informace.
Do VMS (Varroa Monitoring Systém) se můžete zaregistrovat na adrese www.varroamonitoring.cz
Pokud vám připadá registrace obtížná, rád vám poradím.
Bronislav Gruna, jménem organizátorů
----------------------------------
Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda

Ahoj, to co jsem psal o dvoumatečném včelaření nemusí být nutně v rozporu s Tvými zlušenostmi. Zkusím můj přístup vysvětlit na příkladu. Vloni na Pardubicku přišlo jaro tak brzy, že se prostě slabší včely nechytaly. Věřil jsem tomu, že bude v květnu snůška pokračovat a nakonec jsem tedy nerealizoval hromadné pospojování do dvoumatečných včelstev na začátku snůšky. Výsledek byl jasný. Slabší nepřinesly téměř nic, silné byly super. Problém byl, že se v květnu pomalu na 3 týdny ochladilo na 15 stupňů a potom už u nás na písku vše uschne a je konec. Podloží je u nás z větší části vátina...
To spojení zase hromadně ruším cca po 14 dnech snůšky, takže s tím moc práce není a rojení je pro mě svátek (cca 1 včelstvo ze 30 za dva roky). Nikdy jsem na sebe nedával 2 silná včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n?
> Datum: 05.2.2010 07:11:01
> ----------------------------------------
> Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale
> nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na
> matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za
> mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5
> dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního
> medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po
> medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem
> nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
> Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
> Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší
> výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a
> zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno
> nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
> Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné
> rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků
> do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných
> včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.
>
>
>

Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5 dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.

Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda

O směsi se Savem píše p. titěra v kapitole o dezinfekci medáren a voskáren,
doporučuje na 10 litrů vody lahev přípravku Savo a 0,5 kg peciček louhu
(chlornanu sodného), působí i proti sporám moru


----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Velask mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 03, 2010 9:38 PM
Subject: Re: Parafinovn


> Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve
> včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
> Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který
> při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi
> pochytil z jiného zdroje.
> píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale
> pokud
> vím, používá se v Německu.
> Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale
> všeho, co s včelařením souvisí.
> K dostání např zde
> http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
> za 59,-


--------------------------------------------------------------------------------



Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.733 / Virová báze: 271.1.1/2667 - Datum vydání: 02/04/10 08:35:00

Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
-----------------------------------------
mockrát děkuji za reakci. jedná se o toto?
http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/vlada/V-P_DOTACE-EU_FORMULARE_Technicka_pomoc_1-4.pdf

Doplňuji slíbenou informaci o použití roztoku louhu a sava.
ve zmíněné publikaci se nepopisuje jak dlouho má tento roztok působit, v odstavci o desinfekci napajedel se hovoří o omývání v tomto roztoku.
Z toho plyne, že tento roztok je autory publikace doporučován pouze k povrchové desinfekci neporézních materiálů a nehodí se k aplikaci na nástavky a rámky.
Působení roztoku samotného louhu při teplotě 80°C je zde pouze zmíněno a nikde jsem nenašel doporučenou dobu působení.
Parafinování je věnována celá strana a doporučuje se zde teplota mezi 160-220°C, pro zničení spor MVP dodržovat vyšší hranici doba impregnace 2 minuty, pro zničení MVP 5 minut. Současně autoři upozorňují, že parafin při teplotě 260°C snadno vzplane.
Tolik mé výpisky z publikace "Dezinfekce ve včelařství".

inhibitor - stimulátor nějak mi to dneska nemyslí .