Včelařská konference

Je tady ještě další věc. Oficiální výkresy Langstrothu jsou dělány na velkosériové technologie vyráběné na sice standartním, ale poměrně drahém zařízení. Když budu chtít udělat sérii 100- 200 nástavků komerčním způsobem neboli za penize, tak sáhnu logicky po těchto výkresech , protože takhle ta dávka těch 100 - 200 nástavků vyjde nejspíš nejlevněji. Kdyby náhodou někdo získal můj kutilský nástavek a chtěl s drahým profi zařízením podle něho udělat 100 - 200 nástavků, tak to bude taková piplačka, že to vyjde znatelněji dráž.
Když ale vezmu oficiální výkres langstrothu a budu chtít podle něho mechanicky bez přemýšlení udělat několik kusů nástavků pro svých několk včelstev, tak buďto koupím drahé zařízení, které jinak nevyužiji a ty nástavky se mi pěkně prodraží nebo to budu bastlit s běžným domácím nářadím a natrápím se u toho a stejně to nebude mít tu potřebnou kvalitu. Pokud to teda chci doma dělat pořádně, musím u toho začít přemýšlet a tu výrobu přizpůsobit na svoje podmínky. A to právě dělám, ty nástavky vyrobím sice trochu jiné, jinak ale stoprocentně zaměnitelné a nahraditelné s těmi oficiálními.

Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků
-------------------

Jistě, základem je dodržovat ve funkčních rozměrech výkres standardu - tak abych si časem nemusel bastlit všechno sám.
Takže rámek - funkční plochy. Nástavek drážka a šířka nástavku.
Tady se používá 375, ale objevil jsem, že ve světě se používá i 465x465. Ty jsem si udělal na Danadanty.
A pak jsme se dočetl, že je používá třeba př. Žák. (12rámků.)

Tak abych mohl kdykoli zvednout telefon a nakoupit krmítka, rámková, stropní, rámečky a mřížky, nebo i nástavky. Až mě to přestane bavit vyrábět, nebo nedudu stíhat.
Bez toho abych se dohadoval o milimetrecha a posílal vzorky.
A platil přestavování mašiny a jiné všci které musí u zakázkové práce dodavatel nutně promítnout do ceny.

Jestli to zbouchám z prken 15mm, sololitu, dřevotřísky, přkeližky, palet, styroduru a já nevím čeho.
Ale rozhodně bych si neuzavřel cestu k nakupované sériovce.

Že tady té seriové produkce moc není je asi otázka času.

Karel

"Tahle diskuze je o ničem.Bavíme-li se o Langách,rozměry nástavků a rámku jsou dané.Jiné rozměry,to už je "ala Poláček""

Základ je jednotný rámek, aby šel použít do všech nástavků. Potom u nástavkových systému je základ, aby nástavky šly dávat na sebe, což u nefalcovaných nástavků je celkem snadno dosažitelné. Všechno toto "moje" rozměry nástavků zajišťují.

Všechno ostatní pak záleží na tom ,co je nejlepší pro výrobce nástavků....Jak se mu ty nádstavky budou nejlépe dělat. A jak se s nimi bude včelaři dobře manipulovat.....

Naprostý souhlas.
Což takhle zavést diskusi na to, je-li napětí v elektrické síti to pravé? Nebylo by lépe nějaký ten voltík ubrat, nebo přidat? Důvodů by se našlo určitě dost.

Ono to je s tou složitostí relativní. Já jsem kdysi s výrobou dvoustěnných nástavků, dělaných podle stavebnice hobrového úlu K39 začínal skutečně tak, že jsem u známého (komerční truhlárny tehdy nebyly) vyžadonil laťky šířky 1,5 cm, výšky 2,5 - 3,5 cm a destičky síly 1 cm a délky 23 cm. Z latěk jsem doma stloukl rámy, z destiček vnitřní stěnu příčnou na plásty. A na všechno ostatní jsem použil prkna, co se mně porůznu válela doma nařezané ručně pilkou a přitlučené hřebíky.
Časen jsem si koupil za 2000 cirkulárku nyní je podobná za 1500 navíc s náhradním kotoučem a začal jsem na cirkulárce ty prkna na rámy řezat sám. K tomu pár vylepšení,ale jinak ty dvoustěnné nástavky, pokud je dělám, tak zhruba podobně jako tehdy.
Jednostěnné nástavky jsem si z použitého dřeva zatím udělat nedovolil, zatím vždy jen z nového..... I když levného dřeva nějaké druhořadé kvality....
Moje elektrické nářadí k výrobě je ta výše zmíněná cirkulárka, potom ruční elektrický hoblík a vrtačka plus k tomu příslušné neelektrické nářadí, kleště, kladívka....
V přípravě je lepší cirkulárka, s lepším stolem a kde bude možné bez nějakých složitostí dělat drážku na spojení desek na jednostěnné nástavky na péro. Nebudu muset na stěnu jednostěnného nástavku složitě přitloukat jedno prkno na druhé přes šířku hřebíky a složitě se starat, aby pří následném ořezu se na zuby pily ty hřebíky nedostaly.....
Jsou to přirozeně všechno postupy vhodné pro kutilskou výrobu malého množství nástavků s velmi značnou spotřebou času. Pokud bych se rozhodl rozšířit počet včelstev na desítky a dělal pro ně nástavky, musel bych tu technologii předělat směrem k rychlejší výrobě s použitím dražšího výkonějšího nářadí....

Můžu jen souhlasit,sám nemám s odbytem problémy ani při ceně začínající na 110 kč,ani ty tuny nestačí pro uspokojení poptávky,nicméně většina zákazníků přece jen preferuje med tekutý v každé roční době.Hodně úspěchů přeje Pavel.

Tahle diskuze je o ničem.Bavíme-li se o Langách,rozměry nástavků a rámku jsou dané.Jiné rozměry,to už je "ala Poláček".

"Jednostěnné nástavky vyřadují mnohem kvalitnější zařízení i kvalitnější dřevo, protože je třeba v jedné stěne dosáhnout těsnost. To znamená kvalitní pravoúhlé ořezání krajů desek a jejich pevné spojení v jednu stěnu nástavku péry, dřevěnými čepy. lepením a podobně."

Zdravím.Protože,jak už jsem tady psal,tenkostěnné dadanty si vyrábím sám,tak vím,že to s tím kvalitním vybavením zase nemusí být tak žhavé.Vše,co potřebuji,je cirkulárka domácí výroby se stavitelným stolem a ocelovým pravítkem z 50 mm vinklu,které si přišroubuji na obou koncích stolu podle potřeby.Jen pilový kotouč jsem si koupil vidiový o průměru 250 mm,motor tam mám o síle 2,2 kw,1450 ot.min.Na pravoúhlost řezu mi stačí přesně uříznutá deska,kterou vedu podle nastaveného pravítka,žádné zbytečné formátovací a jiné zařízení"zatím"nepotřebuji,čepování provádím stavěním pravítka zub po zubu,nebo rozkmitanou pilou(kolísavým pouzdrem),bohatě mi to stačí.Rovněž hoblovku mám domádo,zatím bez protahu(válec 300 mm).Dále mám různé formy na pravoúhlost nástavků i rámků,na montáž úlových komponentů mi stačí akuvrtačka Skil 2411,na broušení jsem si koupil malou pásovou brusku BTS 4000,lepení provádím vodovzdorným lepidlem Soudal D4.
Materiál,jak už jsem rovněž psal,získávám z příležitostných probírek a prořezávek při úpravách zeleně,kdy si kulatinu většinou získanou jako palivové dřevo nechávám pořezat na pile(materiálu mám dostatek).Ještě musím podotknout,že nejsem truhlář,ale vyučený ovocnář-včelař,v současné době zahradník a soukromý rolník.
Zdraví Pavel.

"Vnitřní rozměr je 465 x 375 mm "
Záleží, jak široké se používají rámky. Šířka rámků s mezerníky se pohybuje od "úsporných" s šířkou 35mm po šířku 38 mm, která je , pokud vím doporučována. Podle toho se musí odvíjet i vnitřní šířka nástavku, pokud má být pro 10 rámků. Pro rámky s šířkou 350 by snad mohla být vnitřní šířka nástavku jen 365, 15 mm rezerva by měla být optimální, aby se tam ten desátý rámek mohl ještě nacpat. Potom by vnější šířka nástavku při stěnách 2 cm silných byla těch 405 mm.
Při rámcích 380 mm širokých je vnitřní šířka potom cca 395 mm a vnější 435 mm.
Moje rámky 39x24 jsou všelijaký mix a tak jsem zvolil vnitřní šířku nástavku 380 mm.

Vnitřní rozměr je 465 x 375 mm
Drážka na rámky je 17 x 10 mm

Pokud se použije síla stěny 20mm je potom vnější rozměr 405 x 415 mm.
Standardní síla stěny je ale 25 nebo 19 mm.

No, já zásadně nepoužívám frézování a podobné příliš složité technologie, ty rozměry jsou tomu přizpůsobené a je fakt, že i trochu upravené. Úly dávám dohromady tak, aby to šlo jen s cirkulárkou za 2 tisícovky a s pár kusy ručního a jednoduchého elektrického nářadí. Navíc frézování drážek pro zavěšení rámků a pro uchop nástavku se mně zdá jako zbytečné oslabování stěny nástavku.

Ahoj,

1) já právě neplním "poctivě až po víčko" ale tak pod závit cca 4 mm pod okraj. Po té co to pár zákazníkům "přeteklo" při transportu v teplém počasí, to už nedělám

2) ohřívání jednoznačně svým zákazníkům nedoporučuji a učím je "pastovat med".

3) nepohybuji se v medu po tunách, ale jen do 300 kg. Co chci do budoucna, je jiná otázka, ale snažím se včelařit co nejracionálněji, což u mne znamená minimum zásahů do včelstev a přitom nulové rojení a maximální výnosy.

4) uhelon nepoužívám, jen husté síto při stáčení. Pyl a jemné částečky vosku nechávám - znak nešizeného medu přímo od včelaře :-)). Je to prostě optický rozdíl od kupovaných cezených, s prominutím, "sraček" v supermarketech. Po konzumaci, už jen potvrzení, že si ode mne berou další a další med. Mít ho tuny, tak odeberou tuny.

5) Cena za 1kg 100 Kč a letos zvyšuji cenu na 110 Kč. Kupoval jsem nové úly od pan Břinka (5 kousků po 4 nástavcích) a chci ještě dál rozšiřovat do nových.

Pavel

----- Original Message -----
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 30, 2010 8:05 AM
Subject: Re: stačeci a čeřici nadoba


Na 30 kg medu.
> A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
> 750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

diky, to ja take se snazim ihned s medem do sklenic, ono se tim usetri dost
prace...
T.H.

Zdravím.Něco jiného už ale je,když už mednou produkci počítáte na
tuny,každý med po čase zkrystalizuje(snad jen ten dovážený v řetězcích
ne,ten je tak dokonale přehřátý a přefiltrovaný,že už nezkrystalizuje
nikdy),a s rozpouštěním medu ve sklenicích můžou být problémy,nahřátý med
trochu nabyde a kdo plní pctivě až po okraj,tak mu to pak skrz víčko teče
ven,může se porušit těsnění,případně ta sklenice rovnou praskne(i při
teplotě těch 40-45 stupňů).Sám skladuji med v plastových nádobách a nalévám
do sklenic jen podle potřeby,ty kýble s medem nejdříve 2 až 4 dny
rozpouštím v termoboxu při regulované teplotě okolo čtyřicítky,potom naleji
do stáčecí nádoby,kde mám filtr z uhelonu a spodním střihovým uzávěrem
plním.
Po vytočení a následném pastování plním rovnou do sklenic jen med
pastovaný(takže neprochází tepelnou úpravou a zachovává si všechny látky v
čerstvém stavu).
Zdraví Pavel.

Příteli,svými výpočty o Langstrotech tady mateš langstrotí veřejnost.Protože mám nějakých 150 langst.nástavků,vím zcela určitě,že vnitřní rozněry jsou 465x375mm.S danou sílou použitého dřeva stačí připočíst 2x20-25mm na obou stranách.O úchopových lištách je zbytečné se bavit.Úchopy se i frézují,je to na rozhodnutí každého jednotlivce.Zrovna tak stěsností nějakého 1mm je zbytečné se zabývat.Včely nejsou blbé a poradí si i bez nás.Nakonec i ve stromě si svůj příbytek museli upravit.

"Myslim, ze toto je take hodne o moznostech kazdeho z nas, mam-li cas a chut, vybavenou dilnu tak proc si nevyhrat s uteplenymi. Nemam-li vybaveni nebo cas tak proc neudelat NN tenkostenne... Mam-li prachy tak mam trochu problem jake ceste uverit :-)"

Jednostěnné nástavky vyřadují mnohem kvalitnější zařízení i kvalitnější dřevo, protože je třeba v jedné stěne dosáhnout těsnost. To znamená kvalitní pravoúhlé ořezání krajů desek a jejich pevné spojení v jednu stěnu nástavku péry, dřevěnými čepy. lepením a podobně. U dvoustěnných nástavků to tak není. Klidně, když to mírně přeženu, můžu udělat dostatečně kvalitní dvoustěnný nástavek s izolací tak, že někde v truhlárně s přesným nářadím dám vyrobit horní a dolní rám nástavku a doma ho potom obiju zevnitř a zvenku starými prkny, co dům dal, nařezanými ruční pilkou za 200 Kč. Protože při dvoustěnné stěně nástavku s izolací uprostřed stačí ty prkna jen přiložit k sobě, když budou mít nějaké okousané kraje, kde bude mezera 1 - 2 mm do izolace, vůbec to u dvoustěnného nástavku nevadí....

"V kočičkách bývá malý červík - zatím jsem neurčil druh. Pokud to tak je a donesete větev do tepla tak vám vypadne na stůl."
Tak to se do kocourů kouknu, už odkvetly a opadávají, takže nemusím nahoru do koruny. Ale pokud to je tím, připadalo mi, že všechny kvetou prakticky úplně rovnoměrně, to by pak musel být červík v každém.....
Jinak, včera jsem koukal z vlaku, vrby jívy i obyčejné vrby jsou všechny v plném květu. Kdo tady před takovými 2 - 4 týdny sháněl vrby jívy pro včely, má akorát čas se projít kolem břehů, náspů a podobnými málo udržovanými prostory a vytipovat pro zimní odběr roubů nebo řízků ty správné keře. A viděl jsem i nějaké metr a půl vysoké, už kvetoucí pruty vrby jívy tak akorát na přesazení, jako odolná rostlina by si dala vrba jíva líbit určitě i přesazení v tuto dobu.....

Proto sůl dávám samostatně a berou si podle potřeby. Možná vázaný chlor se sodíkem používají i k dezinfekci. Roznesou na nohách po úle, protože misky jsou zase prázdné.

Všetko sú len domnienky vo polohe významu slova "možné"
Soľ ako vieme tvoria kryštalky a včely všetko čo v úľoch nachádzajú a nedokážu to identifikovať, aj soľ je v tuhej forme bez chuti, preto postupne ak soľ vynosia z úľa ako npr. melivo z viečok.
Dajte včelám v nádobke kryštálový cukor bez vody a medu), tak ho taktiež všetok vynosia ako obyčajné smeti, pokiaľ sa naň nedostane vlhkosť.

"Langstroth má šířku 448 mm."

Pokud se mluví o rámku langstroth, tak ano.
Pokud se mluví o nástavku langstroth, ten je na studenou stavbu na 10 rámků a tak jeho vnitřní rozměr na šířku je 380 mm, při stěnách silných 2 cm je jeho vnější šířka potom těch 420 mm.
Vnitřní délka langstrothu vzhledem k rámkům je potom 448 + 2x včelí mezera, to je 462 - 464 mm, vnitřní délka langstrothu vzhledem k horní loučce rámků je potom 485, což je 3 mm rezerva vzhledem k plánku rozměrů horní loučky rámku langstroth, který mám k dispozici. Vnější délka langstrotího nástavku bude potom 525 mm, s úchopovou lištou asi 565 mm.
Půdorys langstrotího nástavku celkem zvenku je 420mm x 565 mm Aspoň já to mám takhle rozepsané. když jsem jednu dobu uvažoval o langstrothech.

Na 30 kg medu.
> A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
> 750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

diky, to ja take se snazim ihned s medem do sklenic, ono se tim usetri dost prace...
T.H.

Zdravím.Něco jiného už ale je,když už mednou produkci počítáte na tuny,každý med po čase zkrystalizuje(snad jen ten dovážený v řetězcích ne,ten je tak dokonale přehřátý a přefiltrovaný,že už nezkrystalizuje nikdy),a s rozpouštěním medu ve sklenicích můžou být problémy,nahřátý med trochu nabyde a kdo plní pctivě až po okraj,tak mu to pak skrz víčko teče ven,může se porušit těsnění,případně ta sklenice rovnou praskne(i při teplotě těch 40-45 stupňů).Sám skladuji med v plastových nádobách a nalévám do sklenic jen podle potřeby,ty kýble s medem nejdříve 2 až 4 dny rozpouštím v termoboxu při regulované teplotě okolo čtyřicítky,potom naleji do stáčecí nádoby,kde mám filtr z uhelonu a spodním střihovým uzávěrem plním.
Po vytočení a následném pastování plním rovnou do sklenic jen med pastovaný(takže neprochází tepelnou úpravou a zachovává si všechny látky v čerstvém stavu).
Zdraví Pavel.

> Na 30 kg medu.
> A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
> 750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

diky, to ja take se snazim ihned s medem do sklenic, ono se tim usetri dost prace...
T.H.

… „Moje jednostěnné nástavky na 39x24 mají převzanou langstrotí šířku nástavků 42 cm“

Langstroth má šířku 448 mm.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Já bych to řekl jinak včely dávají přednost vodám s větším obsahem minerálů.

Pepan

Sůl jsem přestal dávat do vody, protože nikdo nemůže vědět jaká dávka není škodlivá.
Proto sůl dávám samostatně a berou si podle potřeby. Možná vázaný chlor se sodíkem používají i k dezinfekci. Roznesou na nohách po úle, protože misky jsou zase prázdné. Salnitr a salmiak jsem ještě nezkoušel. Později si stejně vše donesou z přírody. Letos nebylo tolik slabých včel padajících při doletu před úlem. Možná to ovlivnila sůl.
http://leteckaposta.cz/575387743
B.V.

Na 30 kg medu.
A po vyčeření (cca 24 hodin) ihned stáčíme do 1 kg sklenic (Objem sklenic
750 ml)... neskladuji v nádobách, ale ve sklenicích.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 29, 2010 2:40 PM
Subject: Re: stačeci a čeřici nadoba


> Zdravim,
> já stáčím do jedné a té samé nádoby.
> Nechám potřebnou dobu stát poté co med projedu skrz síta.
> Díky tomu, že mám 4 stejné stáčecí nádoby tak nemusím mít speciální čeřecí
> nádobu.
> na všech 4-řech mám vypouštěcí (stáčecí) ventily.
> Pavel

Jaky objem mate?

diky T.H.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4983 (20100329)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4983 (20100329) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

V kočičkách bývá malý červík - zatím jsem neurčil druh. Pokud to tak je a donesete větev do tepla tak vám vypadne na stůl.
Občas jsou příčiny trošku jinde ...



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vrba na ja?e.
> Datum: 26.3.2010 08:38:30
> ----------------------------------------
> Včera u mně už v podstatě naplno kvete klon vrby S 021.
> Nemůže se ale zbavit dojmu, že letos se mu do kvetení moc nechce. Buď jsou
> současné teploty už příliš vysoké a zároveň je sucho, takže pořádně
> rozkvete až po zavlažení deštěm v sobotu nebo jehnědy byly poškozeny mrazy,
> protože při oblevě ke konci února měl proutí nasáklé mízou doslova jako
> houbu a potom přišly noční mrazy až - 15 - 20 st C.
>
>
>

> Zdravim,
> já stáčím do jedné a té samé nádoby.
> Nechám potřebnou dobu stát poté co med projedu skrz síta.
> Díky tomu, že mám 4 stejné stáčecí nádoby tak nemusím mít speciální čeřecí
> nádobu.
> na všech 4-řech mám vypouštěcí (stáčecí) ventily.
> Pavel

Jaky objem mate?

diky T.H.

Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský
> Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z
> koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je
> to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve
> včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já
> jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji
> a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je
> zaváděl.Zdraví R. S.

Myslim, ze toto je take hodne o moznostech kazdeho z nas, mam-li cas a chut, vybavenou dilnu tak proc si nevyhrat s uteplenymi. Nemam-li vybaveni nebo cas tak proc neudelat NN tenkostenne... Mam-li prachy tak mam trochu problem jake ceste uverit :-)
Nejhorsi cesta muze byt zkouset a porovnavat - a tou tak nejak jdu :-)

T.H.

dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci
nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize
---------------------------------------
To záleží na tom, kolik medu se vytáčí.
Jestli dvě tři konve, tak jsou to asi vyhozené peníze.
Jinak je to k nezaplacení.

Ale plastová stáčecí nádoba stojí asi 500Kč, takže bych začal tady a neřešil peníze. K 5 kilům medu za nádobu bych přidel ještě dvě kila a koupil za ně ještě síto nad tu nádobu.
Podhodlěji se s tím dělá a nepadají tam včely atd.

Karel

Karel

Já bych to řekl jinak včely dávají přednost vodám s větším obsahem minerálů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Peterka <martin.peterka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Proč včely berou sůl?
> Datum: 29.3.2010 10:11:28
> ----------------------------------------
> V knize Víkendový včelař (Karl Weiss) se píše, že včely dávají na jaře
> přednost napajedlům s přisolenou vodou. Jestli si to dobře pamatuji,
> tak v množství 3g / 1 l nebo polévková lžíce na 10 l. I můj děda také
> přidával do napajedla sůl. (Ale poněkud více, než uvádí Weiss.)
>
> Sůl tedy škodí včelám jen během přezimování?
>
> 2010/3/26 Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>:
> > S tou solí opatrně, sůl (kuchňská, NaCl) je pro včely jedovatá. Můj známý
> koupil levně cukr po havárii náklaďáku s potravinami. Cukr obsahoval trochu soli
> a včelatva mu uhynula.
> > Pepa
> >
> > -----Original Message-----
> > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Vojtěch
> > Sent: Friday, March 26, 2010 7:38 AM
> > To: Včelařský mailing list
> > Subject: Proč včely berou sůl?
> >
> >
> >  V podmetu na misce sůl. K čemu je důležitý např.pro buňky draslik? Kde berou
> v přírodě sůl?
> > http://leteckaposta.cz/575387743
> > B.V.
> >
>
>
>

Dej si pozor na ventil!!!Z těch co jsou na trhu je asi nejvhodnější ventil italské výroby. Z ostatními to musíš všelijak bastlit, aby to neteklo. Pak je nejvhodnější zalepit tento potravinářským silikonovým tmelem - v tomto příapdě se však připravíš o možnost stohování více nádob při skladování.

bikiper

Já mám zateplené i nezateplené. Žádné nejsou zázračné, tak nemám důvod vyrábět znovu ty zateplené. Jsou těžší, objeměnější a složitější na výrobu. Měním ročně 3 - 4 úly ze 30.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 29.3.2010 07:56:03
> ----------------------------------------
> Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský
> Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z
> koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je
> to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve
> včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já
> jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji
> a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je
> zaváděl.Zdraví R. S.
>
>
>

Zdravim,
já stáčím do jedné a té samé nádoby.
Nechám potřebnou dobu stát poté co med projedu skrz síta.
Díky tomu, že mám 4 stejné stáčecí nádoby tak nemusím mít speciální čeřecí
nádobu.
na všech 4-řech mám vypouštěcí (stáčecí) ventily.
Pavel


----- Original Message -----
From: "jirka" <nasij/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 28, 2010 5:31 PM
Subject: stačeci a čeřici nadoba


dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci
nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize.

Sůl je pro včely nestravitelná a navyšuje objem výkalových váčků včel. Pamatuji si na článek o včelaření za 2 světové války, němci tehdy přidělovali včelařům na zimu na včelstvo několik kilo cukru. Který asi jinak byl na lístky. Cukr ale některé existence při dopravě kradly, vytahali z pytlů a nahradili kuchyňskou solí a včely potom na to v zimě doplatily.

Tady v tom návodu je popis výroby zateplených i nezateplených nástavků.
http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1994PRIRUCKA.PDF

V knize Víkendový včelař (Karl Weiss) se píše, že včely dávají na jaře
přednost napajedlům s přisolenou vodou. Jestli si to dobře pamatuji,
tak v množství 3g / 1 l nebo polévková lžíce na 10 l. I můj děda také
přidával do napajedla sůl. (Ale poněkud více, než uvádí Weiss.)

Sůl tedy škodí včelám jen během přezimování?

2010/3/26 Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>:
> S tou solí opatrně, sůl (kuchňská, NaCl) je pro včely jedovatá. Můj známý koupil levně cukr po havárii náklaďáku s potravinami. Cukr obsahoval trochu soli a včelatva mu uhynula.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Vojtěch
> Sent: Friday, March 26, 2010 7:38 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Proč včely berou sůl?
>
>
>  V podmetu na misce sůl. K čemu je důležitý např.pro buňky draslik? Kde berou v přírodě sůl?
> http://leteckaposta.cz/575387743
> B.V.
>

Zdravím.Sám si vyrábím úly převážně z vejmutovky,a sehnat se dá i takto.Dá se dohodnout s majitelem lesa,ve kterém je zastoupena.Ne všechny stromy bývají zdravé a občas je potřeba udělat probírku s odstraněním nemocných,vyvrácených,zlomených či suchých jedinců(po velkých větrech se tahle borovice spíše láme),po dohodě se dá koupit jako palivové dřevo vytěžená,nebo i nastojato s následným rozřezáním kulatiny na některé pile.Tento nádherný strom je zastoupen i v městských parcích,na hřbitovech a v jiné veřejné zeleni,nebo i na soukromých pozemcích,kde už na zahrádce dávno přerostl barák a majitel z hrůzou při každém větším závanu větru sleduje,jestli se tento přerostlý krasavec neřítí k zemi,takže by se ho docela rád zbavil.Stačí se při určitých úpravách zeleně informovat,co chce majitel s poraženým stromem dělat,popř.si dát inzerát na odkup kulatiny nebo rovnou řeziva z vejmutovky,nemusí se pídit,kdy se bude řezat na pile,který majitel lesa jim ho za nějakou rozumnou cenu nabídne.
Zdraví Pavel.

Může se taky jednat i o rozměrové věci. Moje jednostěnné nástavky na 39x24 mají převzanou langstrotí šířku nástavků 42 cm.A protože mám nějaké včelíny dělané rozměrově na zadováky 39x24 tak do včelína dělaného rozměrem na 6 izolovaných zadováků vedle sebe a dva nad sebou, takže tam bylo 12 včelstev, se těchto nádstavkových úlů vejde vedle sebe 7. To ještě proti 12 včelstvům docela jde. Nástavkových úlů z mých izolovaných nástavků se šířkou do cca 50 cm by se tam vešlo o jeden méně - 6 . Nástavkových úlů z tlustotěnných silně izolovaných nástavků, třeba z 8 - 10 cm polystyrenu, by se tam vešlo nejspíš ještě o jeden méně - 5 úlů.

Kéž by to bylo tak jednoduché! Kolomý je jeden z příkladů. Moravský Sedláček má hafo Optimálů a Langstrothů a proč by asi přecházel na úly z koplenu a ještě navíc na Dadanty? Těžko bychom asi o něm mohli říkat že je to slabomyslný jedinec že? A to jsou jen ti nejznámější. Prostě ve včelařství má každý svou pravdu o které je přesvědčen, že je ta jediná. Já jsem nezateplené zkoušel, měl jsem jich 10 a za žádný zázrak je nepovažuji a rozhodně jsem na nich neobjevil nic tak zázračného, abych je zaváděl.Zdraví R. S.

Zdravím, tak vidím, že je z toho zajímavá diskuze a že spoustu z nás má na tohle téma nějakou zkušenost. Jen mě pořád zaráží to , že to někdo dělá jen pro těch pár korun.Vždyť třeba u 5 včelstev, které by někdo nahlásil navíc je to asi 7 stovek.Copak to za to stojí? Pokud by šlo samozřejmě o těch 20 včelstev jak jsem psal, tak už je to o něčem jiném, ale to by snad už jen tak nikdo neudělal.Ale jak tady někdo psal, systém dotací takovéto "podvádění" umožňuje.

Jediná výhoda uteplených ulů je, že na uteplené úly je kvalitní dřevo nutné jen na horní a spodní rám, případně na centimetr silné destičky zevnitř, jejichž uskočením se vytvoří drážka na zavěšení rámků. Zbytek se dá zplichtit i z starých prken a sololitu z bouraček nebo z toho, co dům dal, co se válelo 50 let kdesi na půdě v baráku atd, nařezaných obyčejnou pilou. Takové úly jsou rovnocenné s těmi uteplenými profesionálně vyrobenými ve všem kromě vzhledu a o několik let menší životností danou kvalitou dřeva zvenku nástavku.

"Václave,proč trváš na zateplených úlech?
Asi máš naštudovanou literaturu a encyklopedie někdy z poloviny minulého století a to ti nikdo vyčítat nemůže.Já v nich také s jistou oblibou listuji.
Ale současnost je někde jinde"
Pro úplnost by se mělo říct, že třeba velký chovatel včel Kolomý přešel původně z jednostěnných úlů - nástavky z 3 cm borovice vejmutovky, mám jeden doma, na uteplené úly. Pokud v posledních dvou letech nepřešel zase zpátky na neuteplené...... takže otázka uteplených a neuteplených úlů je stále živá. Ale Kolomý má svůj velkochov kdesi u Bruntálu na severní straně Jeseníků, většina území republiky je teplejší.
Taky si myslím, že jednostěnné úly jsou vhodnější. Mám uteplené nástavky 1,5 cm vrstvou izolace, hobrové i jednostěnné z 2 cm dřeva.....

První příspěvek na toto téma se netýkal dotace D 1, ale přísunů k plodinám a dotace činí 50 Kč. Letos bude naposledy, od příštího roku bude zrušena, takže podvody již nebudou.Domnívám se, že je to správné rozhodnutí.Platit mohou majitelé zaseté plodiny a ti určitě nebudou platit za to, co není. Tak by to mělo být se vším

http://www.fotogalerie.samalik.net/displayimage.php?album=5&pos=0

http://www.optimalklub.cz/INDEX7838.HTM?typ=OMA&showid=16

http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf

Václave,proč trváš na zateplených úlech?
Asi máš naštudovanou literaturu a encyklopedie někdy z poloviny minulého století a to ti nikdo vyčítat nemůže.Já v nich také s jistou oblibou listuji.
Ale současnost je někde jinde.Vyráběj si jednoduché,velmi levné,nezateplené úly,se kterýma budeš stoprocentně spokojený.To ti garantuji a jistě většina včelařů.Návody zde na inetu najdeš.
Valná většina včelařů v těchto konstrukčně jednoduchých úlech spolehlivě včelaří.
Já sám osobně včelařím v sestavě nezateplené, zvané nízkonástavkové tzv.Optimal.Včelstva jsem zatím nijak nekontroloval,nerušil,nic nepřehazoval.Je to naprosto zbytečné.Stačí,když se podmetem podivám a vidím,že hrozen dosahuje podmetu spodních louček třetího nejnižšího nástavku a je vše v pořádku.Tento stav v současnosti mám bezmála u všech včelstev. Z mých začátků,když jsem včely ze zvědavosti rozebíral a kontroloval vím,že se v takovém včelstvu nachází plod alespoň na deseti rámečcích,což je cca 20000 mladušek do rozkvětu třešní.A plodu přibývá.Takže tím chci říct,že nějaké zateplené úly již opravdu patří minulosti a jestliže chceš včelařit progresivně,ekonomicky s nadprůměrnýmy výnosy,nic složitě neřeš!!
P.Z. U.H.Hradiště

Vyhozené peníze to nejsou. Já mám nádoby z platových 60 l sudů: Med vytočený z medometu a přecezený přes velmi husté síto je ještě plný vzduchových bublinek. Ty podle hustoty medu za nějaký čas vystoupají spolu s se zbytky nečistot na hladinu a med tak získá jiskřivý čistý vzhled. Tato nádoba nám pak velmi dobře poslouží ke stáčení medu do sklenic. Já je zase používám při pastování medu tak . že několikrát po sobě med jednoduše přepustím z jedné do druhé. Také jsem je v loňském květnu kdy med měl velmi vysokou hladinu vody použil k jeho nápravě . využil jsem toho, že voda v medu vystupuje spolu se vzduchem také nahoru. Med jsem pak až dohodnoty 18% vody z nádob odpouštěl spodním ventilem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: sta?eci a ?e?ici nadoba
> Datum: 28.3.2010 17:31:33
> ----------------------------------------
> dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci
> nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize.
>
>
>

chtěl bych si postavit úly sám nemá někdo výkresy k zatepleným úlům?

dobry den chtel bych poradit ma tady nekdo skušenost se stačecí a čeříci nadobou?k čemu je vlastne dobra nejsou to vyhozene penize.

"Tak mě teď došlo, D1 je odměna za opylování v uplynulé sezóně Takže v květnu dovezu pakety do 1 září dosáhnou síly na 7 rámečků Takže svoji opylovací činnost splnily podmínkám dotace vyhověli a nikde není napsáno, že je musím mít ještě na jaře. Je to úplně stejné jako když si zemědělec v americe tyto pakety koupí se včelami v papírové krabici (a to ještě bez marky) jen s mateří látkou. Taky jen opylují a výrobci těchto paket musel zaplatit. nebo si tě zemědělec objedná do sadu na opylení a pak ti zaplatí a netrvá na tom aby jsi tam byl do jara. Můžeš s vozem jet dál opylovat jinou kulturu a za další peníze.

Pepan"

Zdravím.Uvedu další příklad,který už svým rozsahem přesahuje běžný rámec.Do sadů tady na kladensku před lety přivezl 60! "včelstev" jistý chovatel,který nebyl místní.Ale já bych se styděl tomu říkat včelstva,v každém úlu,které byly umístěny na paletách,bylo pár včel,některé(nebo spíš většina) byly bez matky,dokonce ani s oddělky to moc společného nemělo,vypadalo to tak,že onen dotyčný"rozsekal"několik přezimovaných včelstev do 60ti úlů,aby mohl tvrdit,že přivezl tolik a tolik úlů se včelami a vedení ovocnářského závodu mu mohlo vyplatit odměnu za opylení(což se také tenkrát stalo,bylo to několik let po revoluci a soukromníci teprve získávali zkušenosti).Až takhle daleko někteří dokážou zajít,ale kde není žalobce,tam není soudce.Tady nešlo o D1 či jak se to tenkrát nazývalo a i když uvedený případ už zmizel v propadlišti dějin,princip je stejný a na podvody některých jedinců vždy někdo doplácí.
S pozdravem Pavel

"Nevím co srovnáváš Ameriku s Českem. Jestli by
jsi zaplatil včelařovi, co dovezl Do Tvého sadu 10 včelstev a chtěl po
Tobě potom platbu za včelstev 15, protože si nadělal oddělky, tak by
jsi musel být hodně hloupej sadař aby jsi nevěděl, že létavek pro
jeden cyklus květu stromu je stále přibližně stejně(méně než z 10
včelstev). "
To jsou s prominutím extremistické žvásty. Kdo chce v něčem dlouhodobě fungovat, nesmí to hned při první příležitosti vydřít a vyždímat do poslední mrtě. Platí to stejně tak pro přívážení včelstev za úplatu k opylování stejně tak jako pro vlastní chov včelstev. Když se s někým domluvím a přivezu mu za úplatu včely k opylování, tak jestli chci s tím sadařem takhle kooperovat i další roky, tak mu sám od sebe ty slabá včelstva nazapočítám. Ovšem kde je ta hranice, kdy to je k spokojenosti obou, to je právě asi věc toho obchodního citu a smyslu pro realitu......

Já jsem ji sehnal před několika lety na skladě Školního lesního statku MU v Adamově u Brna.Kmeny jsem nechal pořezat na pile.Školní statek má sídlo v Křtinách,zkuste se tam zeptat.

Nabizi nekdo vyzimovana vcelstva?
Oblast Olomouc, Brno, jizni Morava.
Odpovedi prosim na vcelar7/=/email.cz

Pepane vrať svůj ovocnářský vyuční list, zapomeň nato, že víš něco o
včelaření, protože toto je naprostý blábol co tu píšeš. Jestli žiješ v
Česku, tak může být naprostá většina včelařů vůbec rádo, že si nějaký
ten roj v květnu chytne. A vyzimovaný žebráček co se mu kroutí v
nějakém shnilém Univerzálu, tak ten v květnu je rád, že může zdrhnout
a uletět coby ten roj. Nevím co srovnáváš Ameriku s Českem. Jestli by
jsi zaplatil včelařovi, co dovezl Do Tvého sadu 10 včelstev a chtěl po
Tobě potom platbu za včelstev 15, protože si nadělal oddělky, tak by
jsi musel být hodně hloupej sadař aby jsi nevěděl, že létavek pro
jeden cyklus květu stromu je stále přibližně stejně(méně než z 10
včelstev). Kdybych udělal na sadaře takový podfuk tady dole na JM,
(nevím jací jsou sadaři u Tebe) tak se semnou už nikdo nebude bavit a
můžu si nějaké vyčůrané požadavky příště nechat pro sebe a nekočovat.

_gp_

27.3.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Tak mě teď došlo, D1 je odměna za opylování v uplynulé sezóně Takže v
> květnu dovezu pakety do 1 září dosáhnou síly na 7 rámečků Takže svoji
> opylovací činnost splnily podmínkám dotace vyhověli a nikde není napsáno, že
> je musím mít ještě na jaře. Je to úplně stejné jako když si zemědělec v
> americe tyto pakety koupí se včelami v papírové krabici (a to ještě bez
> marky) jen s mateří látkou. Taky jen opylují a výrobci těchto paket musel
> zaplatit. nebo si tě zemědělec objedná do sadu na opylení a pak ti zaplatí a
> netrvá na tom aby jsi tam byl do jara. Můžeš s vozem jet dál opylovat jinou
> kulturu a za další peníze.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Fiktivn? v?elstva?42736,42733,42737,42739
>> Datum: 27.3.2010 08:54:12
>> ----------------------------------------
>> "Samozřejmě že je to kontrolováno. Dáte seznam včelstev na dotaci D1 a
>> potom přijde důvěrník a 2 x je přítomen fumigaci. Pak přijedou dva lidé s
>> aerosolem před vánoci a bývá dobrým zvykem se podepsat na spec papír kde
>> je
>> i počet včelstev, který se pak dává VS. To by pak do toho podvodu muselo
>> být zapojeno víc lidí takže pravděpodobnost takového zneužití je velmi
>> malá
>> až nulová a ostatní včelaři jsou také zvídaví a umí kontrolovat."
>> To je přece úplně jedno, kolik včelstev najde na stanovišti včelaře
>> důvěrník nebo kdokoliv jiný při fumigaci nebo aerosolu. V podmínkách
>> dotace
>> je jasně uvedeno, že jediná podmínka je počet včelstev v příslušné síle k
>> prvnímu září. Kolik má včelař včelstev v době fumigace v říjnu nebo v době
>> aerosolu v prosinci, je potom úplně jedno. V ZO si můžou klidně myslet a i
>> klidně být přesvědčeni, že včelař podvádí, ale oficiální podmínky této
>> dotace NEUMOŽŇUJÍ na základě tohoto zjištění dotaci nevyplatit. Kdyby ji
>> kvůli pochybám zjištěným při fumigaci a aerosolu nevyplatili a včelař se s
>> nimi třeba soudil, tak by stoprocentně vyhrál.
>>
>>
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Naprosto souhlasím s panem Přesličkou.Nahlašování života schopných vyzimovaných včelstev pro dotaci D1 by nutilo tzv.taky včelaře zazimovat řádné oddělky.Včelař se musí angažovat v tom aby měldobré včely a převedení zodpovědnos-ti za zazimované oddělky,které se nezůčastnily opylovací činnosti v to daném roce je jen včelařova stimulace a také kus zodpovědnosti za svůj chov.Nemůže skutečně jen mít nataženou ruku.No a kdo to nebude chtít pochopit,tak má smůlu a bylo by jen dobré jej pranýřovat,třeba i ve Včelařství.Myslím si,že o ostudu nikdo zvlášť nestojí.Pokud
se týče postoje vedení ČSV,ani se mě nechce věřit,že je takoví,jak je deklarováno.Jestli je to pravda,pak věřím i řečem o podvádění v chovech matek,kde si kvuli dotaci matky přeposílají a tím se získavají dotace na matky.Slyšel jsem to nemám nic ověřeno ale to se dá ověřit
na příslušných poštách,pokud pošty budou chtít tuto informaci podat.Pak by se jeden ani nedivil,že krajská dotace pro začínající včelaře skončila u dobře situovaného pána na koupi čtyřkolky aby mohl dojíždět za svými včelstvy.To jen včely špitaly.Tak neví,pokud je to pravda,tak je něco schnilého,né ve státě dánské ale hádejte kde.Zdravím

Naprosto souhlasím s panem Přesličkou.Nahlašování života schopných vyzimovaných včelstev pro dotaci D1 by nutilo tzv.taky včelaře zazimovat řádné oddělky.Včelař se musí angažovat v tom aby měldobré včely a převedení zodpovědnos-ti za zazimované oddělky,které se nezůčastnily opylovací činnosti v to daném roce je jen včelařova stimulace a také kus zodpovědnosti za svůj chov.Nemůže skutečně jen mít nataženou ruku.No a kdo to nebude chtít pochopit,tak má smůlu a bylo by jen dobré jej pranýřovat,třeba i ve Včelařství.Myslím si,že o ostudu nikdo zvlášť nestojí.Pokud
se týče postoje vedení ČSV,ani se mě nechce věřit,že je takoví,jak je deklarováno.Jestli je to pravda,pak věřím i řečem o podvádění v chovech matek,kde si kvuli dotaci matky přeposílají a tím se získavají dotace na matky.Slyšel jsem to nemám nic ověřeno ale to se dá ověřit
na příslušných poštách,pokud pošty budou chtít tuto informaci podat.Pak by se jeden ani nedivil,že krajská dotace pro začínající včelaře skončila u dobře situovaného pána na koupi čtyřkolky aby mohl dojíždět za svými včelstvy.To jen včely špitaly.Tak neví,pokud je to pravda,tak je něco schnilého,né ve státě dánské ale hádejte kde.Zdravím

Naprosto souhlasím s panem Přesličkou.Nahlašování života schopných vyzimovaných včelstev pro dotaci D1 by nutilo tzv.taky včelaře zazimovat řádné oddělky.Včelař se musí angažovat v tom aby měldobré včely a převedení zodpovědnos-ti za zazimované oddělky,které se nezůčastnily opylovací činnosti v to daném roce je jen včelařova stimulace a také kus zodpovědnosti za svůj chov.Nemůže skutečně jen mít nataženou ruku.No a kdo to nebude chtít pochopit,tak má smůlu a bylo by jen dobré jej pranýřovat,třeba i ve Včelařství.Myslím si,že o ostudu nikdo zvlášť nestojí.Pokud
se týče postoje vedení ČSV,ani se mě nechce věřit,že je takoví,jak je deklarováno.Jestli je to pravda,pak věřím i řečem o podvádění v chovech matek,kde si kvuli dotaci matky přeposílají a tím se získavají dotace na matky.Slyšel jsem to nemám nic ověřeno ale to se dá ověřit
na příslušných poštách,pokud pošty budou chtít tuto informaci podat.Pak by se jeden ani nedivil,že krajská dotace pro začínající včelaře skončila u dobře situovaného pána na koupi čtyřkolky aby mohl dojíždět za svými včelstvy.To jen včely špitaly.Tak neví,pokud je to pravda,tak je něco schnilého,né ve státě dánské ale hádejte kde.Zdravím

Pavle, zrušením dotace za opylení neubyde včelařů ani včel, ale ubyde členů svazu.

Ty vycházíš z jednoho odstavce ve všeobecném článku a já mám jen o vrbách prostudovaných několik knih. ne všechny vrby mají mimokvětní nektária a ty roní nektar jen za určitých podmínek pro včelaře je ale důležité že vrby jsou také hostitelem medovnice.
proto velmi dobře píšeš sázejte a sázejte Vrbu, jívu, bílou, křehkou, trojmužnou, egyptskou a vůbec se neohlížejte na její pohlaví a variety. Košíkařská není moc vhodná protože se ještě před květem ořeže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 27.3.2010 09:25:39
> ----------------------------------------
> Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí jen pyl. proto je
> hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.
>
> Pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pepane, já se dočetl toto:
> "Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly na okrajích pasek,
> navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar
> poskytují i
> květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
> Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj neříká pravdu?
> Díky předem
> za objasnění. Jiří
>
> Zdravím,přátelé!
> Vzhledem k tomu,že vrba má mimokvětní nektária máte,je-li tato
> informace správná, pravdu oba.Takže sázejte,sázejte a zase sázejte.Ať
> se mají holky dobře.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 24.3.2010 - 11:49:23
>
> > (e-mailem) --- 24. 3. 2010
> > Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383)
> > (42390) (42392)
> > (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422)
> > (42425) (42428)
> > (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666)
> > (42667) (42670)
> > (42687) (42689) (42690) (42692)
> >
> > Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí
> > jen pyl. proto je
> > hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.
> >
> > Pepan
> > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> >
> > Pepane, já se dočetl toto:
> > "Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly
> > na okrajích pasek,
> > navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují
> > nektar. Nektar poskytují i
> > květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
> > http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
> > Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj
> > neříká pravdu? Díky předem
> > za objasnění. Jiří
>
>
>
>

Zdravím vás,
Nedávno jsem na přednášce učitele včelařství a soudního znalce od něj slyšel, že dotační politika z EU má být jen do roku 2013. Dále nikoliv. Také jsou náznaky toho, že zkončí i dotace na včelstva ( Kolem 150 kč na včelstvo ) Český včelař je zvyklý jen natahovat ruku a dávat nic moc. Též tvrdí, že tímto krokem to spousta včelařů zabalí, přestanou včelařit a bude nás tu daleko méně, třeba i jedna třetina..


Myslím si, pokud by se tímto krokem oddělilo zrno od plev a v oboru zůstali jen lidi, kteří o chov včel stojí, milují jej. Pak je s tím možné souhlasit. Nepotřebuje přece včelařská obec lidi, včelaře, kteří mají úly jen proto, aby jim z nich něco lítalo. Možná je to divné, ale takové podmínky by pro nás byly lepší. Zemědělci by věděli, že včel je ještě méně a platili by za opylovací činnost. Lidi by si včelařů více vážili. Ve středověku měli včelaři požitky, které se ostatnímu obyvatelstvu nedostávaly. Jak

Jaký názor máte vy? Zdraví P.S

Tak mě teď došlo, D1 je odměna za opylování v uplynulé sezóně Takže v květnu dovezu pakety do 1 září dosáhnou síly na 7 rámečků Takže svoji opylovací činnost splnily podmínkám dotace vyhověli a nikde není napsáno, že je musím mít ještě na jaře. Je to úplně stejné jako když si zemědělec v americe tyto pakety koupí se včelami v papírové krabici (a to ještě bez marky) jen s mateří látkou. Taky jen opylují a výrobci těchto paket musel zaplatit. nebo si tě zemědělec objedná do sadu na opylení a pak ti zaplatí a netrvá na tom aby jsi tam byl do jara. Můžeš s vozem jet dál opylovat jinou kulturu a za další peníze.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fiktivn? v?elstva?42736,42733,42737,42739
> Datum: 27.3.2010 08:54:12
> ----------------------------------------
> "Samozřejmě že je to kontrolováno. Dáte seznam včelstev na dotaci D1 a
> potom přijde důvěrník a 2 x je přítomen fumigaci. Pak přijedou dva lidé s
> aerosolem před vánoci a bývá dobrým zvykem se podepsat na spec papír kde je
> i počet včelstev, který se pak dává VS. To by pak do toho podvodu muselo
> být zapojeno víc lidí takže pravděpodobnost takového zneužití je velmi malá
> až nulová a ostatní včelaři jsou také zvídaví a umí kontrolovat."
> To je přece úplně jedno, kolik včelstev najde na stanovišti včelaře
> důvěrník nebo kdokoliv jiný při fumigaci nebo aerosolu. V podmínkách dotace
> je jasně uvedeno, že jediná podmínka je počet včelstev v příslušné síle k
> prvnímu září. Kolik má včelař včelstev v době fumigace v říjnu nebo v době
> aerosolu v prosinci, je potom úplně jedno. V ZO si můžou klidně myslet a i
> klidně být přesvědčeni, že včelař podvádí, ale oficiální podmínky této
> dotace NEUMOŽŇUJÍ na základě tohoto zjištění dotaci nevyplatit. Kdyby ji
> kvůli pochybám zjištěným při fumigaci a aerosolu nevyplatili a včelař se s
> nimi třeba soudil, tak by stoprocentně vyhrál.
>
>
>

Vždyď se nato téma D1 vykašlete. UKRK ČSV je zbytečný orgán. Ať si to
kamufluje jak kdo chce. Včelařství v ČR je založeno stejnak jen na
zimování chcípáků, tak do toho nerejpejte, ještě by se mohly čísla ve
statistikách mnohem více propadat a zaty prachy co společnost do
tohoto oboru cpe, to by mohl být pěkný průšvih. Dočítám se logicky
správného posudku sčítat a dotovat vyzimované včelstva co jsem tu
předloni a loni psal, ale budete zase směšní jako tehdy já. Když to
někde předhodíte do grémia budete za nepřítele spolku. Když by se to
ujalo, zase by moc rychle ti včelaři s těmi chcípáky člensky odpadly a
mohli by si založit vlastní stínovou organizaci chovatelů chcípáků a
ti co včelařit umí by neměli prokoho zase pracovat a zájmový
včelařství by vlastně hodně utrpělo velkou ztrátu. Viz dále. Částka
kolem 150 by se vyšplhala až na 400 a zdražily by se členské a odvody
... kam? ... a kdo se zase bude smát? No přeci hlavní hospodáři, co to
včelařství u nás vedou a zajišťují si takto oklikou na svůj chlebík.
To že je včelařství u nás samý chcípák je neštve. Čím více tu bude
nalezeného moru, čím více bude destrukcí po roztočích, tím více obor
vzkvétá. Toho si nikdo ještě nevšimnul, že z práce se dnes nebohatne?
Hlavně že to funguje, tak co do toho rýpat viďte?

_gp_

27.3.10, Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> K Vašemu příspěvku:
> Jestli někdo pobírá státní dotace na včelstva která nemá (a ani je nikdy
> nechoval), je to odsouzeníhodné. Ale v podstatě se s tím nedá nic dělat.
> Přidělování dotací je prostě špatně nastavené. Jedná se o stav včelstev k
> 1.září. Toto je prakticky nekontrolovatelné. Také se obtížně rozliší, kdo
> je podvodník a kdo poctivý. Může se stát, že včelstvo, které bylo v době
> doplňování zimních zásob v srpnu na pohled v pořádku, v době fumigace již
> neexistuje. Může být vyloupené pro bezmatečnost, uhyne ... V tomto případě
> nebude souhlasit počet včelstev přihlášených na dotace a fumigovaných. A
> přitom je to normální stav.
> Správné nastavení dotací by bylo "na vyzimované včelstvo, které se zúčastní
> opylovací činnosti". Nadefinovat sílu včelstva a dobu, jak dlouho musí být
> včelstvo v držení včelaře. Argument, že oddělek také od června opyluje je
> neopodstatnělý.
> 1- hlavní opylovací činnost probíhá v době do letního slunovratu.
> 2- oddělek je produkt vyzimovaného včelstva a proto by si toto včelstvo
> dotaci zasloužilo víc než oddělek z něho.
> Na tomto se asi všichni shodneme. Za současné situace by stačilo doplnit
> podmínku dožití včelstva příštího opylovacího období. Zkusme ale najít
> důvod, proč by měl funkcionář svazu současný špatný systém přidělování
> dotací změnit. Funkcionáři svazu jsou financovaní z příspěvků na včelstvo.
> Nutit včelaře nahlašovat menší počet včelstev a tím platit menší příspěvky
> do svazové pokladny postrádá logiku. Proto se tím také nikdo nezabývá.
> Některým včelařům uhynuly dotované oddělky a je to po stránce dotačních
> pravidel v pořádku.
>
> Na závěr ještě doplnění, že ČSV je pověřen administrativně dotace vyřídit.
> Za správnost zodpovídá žadatel a eventuelní kontrolu by měl provádět státní
> úředník. Funkcionář svazu (pokud se odhodlá ke kroku který by mu snížil
> finanční zdroje) může pouze podat oznámení o možné nesrovnalosti. Tím to
> ale končí. Pravdivost oznámení by bylo možné potvrdit kontrolou v den,
> který je již minulostí.
> Na závěr ještě poznámka. Současný dotační systém bude s největší
> pravděpodobností zrušen. Proto s ním neztrácejme čas.
> S pozdravem
> Jirka Přeslička
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

R. Stonjek:
Osobně si myslím, že pro včelaře to není špatná metoda určitě
funguje
poměrně spolehlivě, jen to chce trochu vymazlit a napasovat na svůj
způsob
včelaření.Myslím si, že kdyby to byl takový propadák, jak nám
někteří rádi
podsouvají, neexistovalo by tolik spokojených včelařů.No a aby to
nebylo
jednoduché, stále častěji se zamýšlím a trochu již zkouším, jestli
není na
čase omezit a později i odstranit používání mezistěn vůbec, zvl.
když
vidím, jak jde včelkám přírodní stavba od ruky, ale to chce zase
zkoušet a
zkoušet porovnávat a hlavně počítat. Tak ať se daří! Zdraví R.
Stonjek
---------------------------------------
Těžko k tomu něco dodávat - mohu jen potvrdit :-)
Pokud se LBV metoda nebere jako dogma, ale pracuje se s ní,
nasměrovává
včelaření zajímavým směrem. A omezení či úplná eliminace mezistěn
třeba u
NN úlů je reálné. Jen to vyladit, zasadit do systému... a spočítat
plusy a
mínusy :-)

JD
------------------------------------
Přesně tak, uvědomte si taky prosím, že přítel R. Linhart tuto
metodu vyvinul a provozuje na RM 37/30 a proto, pokud má člověk
jinou RM, musí zkoušet a přizpůsobit. A každopádně to jde. :-)
P. Kovář

R. Stonjek:
Osobně si myslím, že pro včelaře to není špatná metoda určitě funguje poměrně spolehlivě, jen to chce trochu vymazlit a napasovat na svůj způsob včelaření.Myslím si, že kdyby to byl takový propadák, jak nám někteří rádi podsouvají, neexistovalo by tolik spokojených včelařů.No a aby to nebylo jednoduché, stále častěji se zamýšlím a trochu již zkouším, jestli není na čase omezit a později i odstranit používání mezistěn vůbec, zvl. když vidím, jak jde včelkám přírodní stavba od ruky, ale to chce zase zkoušet a zkoušet porovnávat a hlavně počítat. Tak ať se daří! Zdraví R. Stonjek
---------------------------------------
Těžko k tomu něco dodávat - mohu jen potvrdit :-)
Pokud se LBV metoda nebere jako dogma, ale pracuje se s ní, nasměrovává včelaření zajímavým směrem. A omezení či úplná eliminace mezistěn třeba u NN úlů je reálné. Jen to vyladit, zasadit do systému... a spočítat plusy a mínusy :-)

JD

Já myslím, že by prostě stačilo posunout termín nahlášení počtu včelstev o takový řekněme měsíc dřív. Včelař by tak musel žádost odevzdat do 1 nebo 15 srpna a hlásil by to, co nyní, počet včelstev schopných k dotaci k 1 září. Nebyl by tak problém u včelaře, který vzbudí podezření, +- řekněme 5 dnů kolem prvního září ty včelstva zkontrolovat. I průměrný včelař ví počet takových včelstev měsíc dopředu s přesností na 10 %, těch 10 % by se mohlo tolerovat nebo prostě včelař si v počtu včelstev nechá rezervu, nahlásí prostě o pár včelstev méně.
Ostatně splnit podmínku pro D1 - obsednutý počet rámků není problém, stačí na to v květnu jeden plást se včelami a plodem do oddělku a potom občas nějaké pokrmování, k prvnímu září tyto včely podmínky zaručeně splní.
Ono by to byla věc spíš pro nějaký sociologický výzkum, když se X let nekontroluje, mimo včelaře, kteří vysloveně podvádějí a nahlášená včelstva vůbec nemají, kolik včelařů se nerozpakuje přihlásit na dotaci i nějaká včelstva a oddělky na rozhraní těch podmínek nebo rovnou slabé oddělky, které podmínky nesplňují a kolik včelařů je ochotno včelstvo, které náhle zesláblo či oddělek, který neplánovaně nezesílil a se kterými počítali, vyřadit ze seznamu pro dotace a připravit se tak o těch 180 korun dotace......
Už jenom samotné posunutí termínu hlášení počtu včelstev, opatření bez jakýchkoliv finančních nároků, by tyto včelaře přinutilo jet v žádosti na dotaci D1 na jistotu a slabá včelstva nenahlásit. Pár exemplárních medializovaných kontrol v každém kraji by to ještě zdůraznilo.
Zbylo by víc peněz na ostatní....
Když chce ČSV v březnu vědět po včelařích , kolik budou v srpnu mít včelstev a tedy potřebovat Gabonů, nevidím důvod, proč by včelaři i pro dotaci D1 neměli počet včelstev hlásit dopředu, aby to bylo zkontrolovatelné.