Včelařská konference

Sever Jižní Moravy (Malá Haná) - 1 včelstvo na váze (váženo vždy večer):
St 23.6. + 0,35 kg
Čt 24.6. + 0,60 kg
Pá 25.6. + 1,00 kg
So 26.6. + 1,40 kg
Ne 27.6. + 0,55 kg

Sever Jižní Moravy (Malá Haná) - 1 včelstvo na váze (váženo vždy večer):
St 23.6. + 0,35 kg
Čt 24.6. + 0,60 kg
Pá 25.6. + 1,00 kg
So 26.6. + 1,40 kg
Ne 27.6. + 0,55 kg

Roubovat určitě jdou , ten s panašovcanými listy je roubovaný.

Myslím, že to bývá i 2-3 násobek velikosti semene, ale vycházel jsem z toho, že ty ořechy, co vzklíčily a mají podobnou velikost, byly opravdu v takové hloubce. Ani kaštany, které jsem dal do vody a nechal v teple, nevzklíčily, tak asi jejich klíčivost značně klesá s dobou sklizně.

"Med je víceméně tmavší, ale podle pylu je někde v doletu snad i svazenka. Nebo teď kvete něco jiného s modrým pylem? "

U nás místy už kvete před cca měsícem zmiňovaný kakost luční.

Dobrý den jak to vypadá se snůškou?
------------------------
Podkrkonoší - zatím létají a něco přibývá. Je vidět medovici na listech - m.j. lípa, a včely nosí.
Med je víceméně tmavší, ale podle pylu je někde v doletu snad i svazenka. Nebo teď kvete něco jiného s modrým pylem?
Váhu ještě nemám, kolega měl minulý týden +3kg za asi 5 dní.

Karel

Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších stromů v intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí buď vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou složením silně pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.

"Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr."

Ještě minulý týden jsem se koukal, kde na poli řepka v květnu za deště polehla, nyní obráží a znova kvete. V žádném případě to není tak husté kvetení jako normální, ale v případě větších takových ploch v blízkosti včelstev by to mohl být zajímavý zdroj pylu. Nebo zajímavý doplňkový zdroj sladiny buď jako podněcování , pokud snůška není nebo jako přimíchaný med do medu z hlavní, nyní zřejmě medovicové snůšky.
Pokud zemědělci nepoužijí postřiky na dozrávání semene či čím řepku v dobe zrání lusků stříkají.

Co nato kdo řeknete? G.P.

Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva, aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden, aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?

Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

---------------------------------------------------------

Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti má.

Zdraví Pavel

Našel jsem na stránkách obce Modrý Kameň nějaké fotky. Díky Antoni.
Také jsem našel rozpočet na údržbu a ochranu nasavrckých kaštanů.
Prakticky základ by byl. Teď mi není jasné jakou roli hraje příbuznost
jedinců vedle sebe. Také jakým způsobem ji asi snížit. Semenáče mám
normálně z pultu z hypermarketu. Klíčivost byla takřka 100%. Takže
jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

_gp_

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP
>
> Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia
> gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom
> kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo
> národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou
> EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu
> ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono
>

To je hrozně hluboko. Orientačně se semena sejí asi tak hluboko , jako je velikost toho semene.

Mám také kaštanovníky jedlé. Jeden jsem koupil , jako malý stromek , další jsem si vypěstoval z kaštanů koupených v Globusu - a prý to nejde. Vloni jsem si koupil další kousek , roubovaný s panašovanými listy , ale zatím žádný z nich nekvetl. Známému ale kvete a je prý olepený včelami. Plody prý mívá , ale jsou velmi malé.

Diskuize začala o kaštavníku setém či jedlých kaštanech, které rostou v Nasavrkách. Prý by měly být vysazeny dva./ osobně mi to doporučovat ing Haragsim, měl je také za chalupou, velké stromy, ne keře/ Jednodruhové snůšky jsou v jižních oblastech. Medu je snad dost, ale mně nechutnal,někdo by možná hodnotil jako odporný, možná že jde jen o zvyk.
Jetel bílý, plazivý, skalňák možná i jiné názvy / neznám přesné pojmenování jednotlivých ruhů/ U nás ho sejí i na semeno, nálet včel je celkem bohatý /ono v té době nic moc dalšího nebývá/ Kolik je z něho medu nevím, ale je určitě výborná letní podněcovačka či slabší krmení. Na snůšku by ho muselo být mnohem větší množství. Protože je menší, drobnější, rourky nejsou tak velké jako u červeného, aby včely je nezvládly, spíše záleží na půdních a povětrnostních podmínkách.

Moje zkušenost: 19.5 2009 se přenala v místě kde mám včelstva bouřka s kroupama asi v 2 km pruhu, přičemž mé včelstva byla v ose tohoto pruhu. Ještě 2 dny poté byly v příkopě kroupy, které tam připlavila voda. Akorát kvetla řepka. Po bouřce jako kdyby ji někdo usekl asi 60 cm nad zemí. Listy stromů osekané, třešně, jablka na zemi, vrchoky jehličnanů rovněž oholeny. Tak to je letos konec medování, producenti medovice jsou pryč, říkám si. Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr. Tak nevím.

Tak to tak udělám, budu zimovat ve 3N 39/24, ušetřím také prostor u sebe v kumbálu na uskladnění nástavků. Taky vycházím z toho, že matky v podletí mohou zaklást více prostoru, budou mít o 1N navíc podle libosti. Opět se posunu o kousek dopředu. P.S

Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP

Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono

Zadny problem, stejne nedele = nudny den. Na dvore mame podobne zlotou
broskev? Nevite, v cem muze byt problem?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
> za foto a snahu.
> _gp_
>
> 27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> > http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> > http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> > http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
> >
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> >> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> >> dluho.
> >> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody
> budou
> >> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >> >
> >> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> >
> >> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >> >>
> >> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> >> fantastický
> >> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu.
> Musí
> >> z
> >> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> >> tam
> >> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou.
> Kvůli
> >> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,
> >> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >> >>
> >> >> >> _gp_
> >> >> >>
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >> --
> >> >> ___
> >> >> / __| _ _
> >> >> | (_ || || |
> >> >> \___|\___/
> >> >> ____
> >> >> | _ \ __ _
> >> >> | |_) / _\ |
> >> >> | _ /\__/_|
> >> >> |_|
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
za foto a snahu.
_gp_

27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
>
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
>> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
>> dluho.
>> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> >> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >> >
>> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> >
>> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >> >>
>> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
>> fantastický
>> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
>> z
>> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
>> tam
>> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >> >>
>> >> >> _gp_
>> >> >>
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >> --
>> >> ___
>> >> / __| _ _
>> >> | (_ || || |
>> >> \___|\___/
>> >> ____
>> >> | _ \ __ _
>> >> | |_) / _\ |
>> >> | _ /\__/_|
>> >> |_|
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Este dodam, ze nalet vcel a jineho hmyzu byl vcelku vysoky.

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Pokud by bylo nějaké pojednání o
> náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto
>
> Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden
> som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v
> lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po
> výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
> južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka,
> ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a
> orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.
>
> Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často
> včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné
> oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď
> včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový,
> pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý,
> pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím
> úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie
> kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie ,
> prinášajú peľ a možno i nektár.
> Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom
> gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13
> símensov.
>
> Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na
> podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože
> zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby
> treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo
> práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým
> zničí púčiky prinášajúce plody.
> Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských
> úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.
>

Obávám se, že v tomto případě je to přehnaný optimizmus. Byznis zůstane byznisem.

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto

Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka, ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.

Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový, pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý, pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie , prinášajú peľ a možno i nektár.
Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13 símensov.

Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým zničí púčiky prinášajúce plody.
Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.

Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni


2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> dluho.
> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >>
> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> fantastický
> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
> z
> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> tam
> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Větší kašatnovníkový les by měl být někde kolem Slatiňan, odkud mi asi před 20-ti lety dovezl dva odkopky můj přítel.
Další dva jsem později zakoupil, hlavně kvůli plodům. Již kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Minulý podzim jsem dal do země (asi 20cm hluboko) koupené kaštany ale žádný nevzešel. Přitom ořechy, které si na zimu schovávají myši asi stejně hluboko, již mnohokráte vzešly.

Také se říká mlčeti zlato.

Nenacházím důvod, proč by se v podletí včelstva měla zužovat. Tyto praktiky jsou v podstatě pozůstatky tradičního včelaření z dob klasických úlů (v nich se zužovalo nejen v podletí, ale i na podzim a na jaře) a v dnešní době již začínají ztrácet význam. Hlavní opodstatnění této činnosti je odběr starého díla a přisunutí centra včelstva blíže k hlavnímu česnu. Pokud je hlavní česno dobře střeženo, případně zavřeno, zúžení kvůli odběru starého díla se může provést až na podzim (konec září, říjen). Je to výhodnější, protože tehdy jsou včelstva již prakticky zcela biologicky zazimovaná (valná většina včel jsou už včely zimní). Díky tomu se může tato jednoúčelová činnost spojit s efektivním posilováním včelstev oddělky, vyrovnáváním síly a výměnami matek (u včelstev bez plodu stačí na podzim přidávanou matku po propuknutí osiřelosti pouze pustit očkem přímo mezi včely).

Tísněním včel v úle lze poměrně "krásně" oslabit včelstva. V produkčním období se včely vyrojí, v podletí nadbytečné včely prostě umřou. Přitom se ještě mohly podílet na zpracování cukerného roztoku a výchově zimních včel. Když porovnávám svůj provoz s provozy včelařů z mého okolí a z doslechu, jako vůbec nejjistější způsob podstatného oslabení včelstev se mi jeví krmení konec srpna a v září nebo podněcování místo řádného zakrmení a také slabé zakrmení začátkem podletí a dokrmení až v září. Vycházím z toho, že běžně zazimuji i více jak dvakrát silnější včelstva (po připojení oddělku jsou ještě silnější), než včelaři v mém okolí. Krmím ihned po medobraní, zužuji až začátkem října a chovám nejvýše dvouleté matky. Domnívám se, že ta síla je dána i tím, že včelařím v NN (jako jediný z mého okolí). Zajímavé je taky, že za 4 roky jsem až na ojedinělé výjimky nezaznamenal tzv. „dívčí války“. Nemyslím si, že bych měl nějaké „supervčely“, které mají geneticky podmíněnou tvorbu silnějších kolonií.

//\/\\//

"Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe."

-----------------------------------------------------------

Sám jsem to také řešil,určitě je škoda silné včelstvo zbytečně v podletí redukovat.Krmím sklenicemi,takže nechávám 2 nízké nástavky z letního stavu,jen z nich vyndám plásty,zbylé včely se vyvěsí v prázdném prostoru.Pokud bych je odstranil,přebytečné včely budou viset venku a postupně se vytratí,samo včelstvo si upraví svoji velikost podle nechaného prostoru.Zatím se mi nestalo,že by volný prostor vyplnily divočinou,ale z vyprávění vím,že se to při pozdní medovici(cementu)stát může,v krajích s pozdními snůškami je to riziko.

Zimovat ve 3N samozřejmě můžeš,včelám to neublíží,jen zbytečně víc plástů pochytá rezidua z léčení.

Zdraví Pavel

"Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek."

Doplňující dotaz, o kterém kaštanu to je? Kaštanovníku nebo kaštanu koňském?

Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14 dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.

Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
P.S

""""""""""Nic ve zlém, ale snad Vás čas dovede k poznání, že právo věnovat se svým
koníčkům mají všichni lidé, a nejen ti, které považujete za dokonalé...
S pozdravem
Petr.""""""""
To si mohu také vysvětlit tak, že Ti nedokonalí a neschopní, tato sotva přežívající většina mi tu nařizuje, jak se má pečovat o včelstva? Díky, ted už v tom mám jasno.

Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek.
Pavel

"Trochu a jen tak z první jsem našel v publikaci: Drašar, Kodoň, Včelí pastva, str. 250-251. Vcelku však známá fakta. Haragsima ještě nemám ... Kolega Google taky něco vyhodil: třeba i tohle: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html. Pravda, o náletu včel to moc není a pro Vás to asi není nic nového. Ale třeba pro ostatní. Prý se dají vypěstovat i z koupených kaštanů."

-----------------------------------------------------------

Několik článků o kaštanovníku od O.Haragsima se dá vyhledat ve starších číslech Včelařství a jeden v Moderním včelaři,psala o něm i J.Müllerová rovněž ve Včelařství.Podle těchto zdrojů kaštanovník meduje a v jižnějších krajích Evropy poskytuje snůšku.Já osobně jsem kaštanovníky v době květu pozoroval a bohužel musím říct,že jsem na něm nikdy včely neviděl,totéž mi potvrdil i jeden včelař z Litoměřicka,který má za domem celou alej.

K těm výsevům koupených plodů-podle literatury i mých zkušeností ztrácejí čerstvé plody velice rychle klíčivost,nejlepší je po sklizni hned zasít nebo stratifikovat,mě před lety z mnoha plodů dovezených z Nasavrk po pouhém týdnu skladování nevzešel ani jeden.

Kaštanovník podle truhlářů poskytuje velmi kvalitní dřevo,podobné dubovému,myslím,že v oblastech hojného výskytu je pěstován i pro produkci dřeva(které je mimochodem poměrně drahé).

Jinak je to nádherný dlouhověký strom,který se hodí do sadovnických a krajinářských úprav.

Zdraví Pavel

Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
by se měla včelstva ponechat bez léčení.

____________________________________________________________

Tak to jste můj příspěvek pochopil zcela špatně. Nejsem proti léčení, ale proti tvrdé chemii (GABON, VARIDOL). Tato léčiva jsou sice velmi účinná (zpravidla) a jejich aplikace je poměrně dost jednoduchá, ale je spojená s nemalými komplikacemi v podobě rezistence a kontaminace včelích produktů. To je jeden z důvodů, proč se používají komisionálně. Nemyslím si, že by bylo správné umožnit volný přístup k tvrdé chemii. Naproti tomu např. u kyseliny mravenčí je z hlediska zdravotní nezávadnosti včelích produktů naprosto jedno, kolik se kyseliny aplikuje a zda se aplikuje správně. Proto když propaguji léčení včelstev bez komisí zároveň propaguji i zakázání používání tvrdé chemie. Liberalizace v tomto směru musí mít tuto pojistku, protože by se to také mohlo zvrhnout v masové nekontrolovatelné užívaní a nadužívání tvrdé chemie, což si zajisté nikdo nepřeje. Když jsou u nás zakázána antibiotika, proč bychom neměli jít ještě dál a učinit Český med ještě "papežtejší" (v podstatě již "čistý" biomed)?

MV

Nic ve zlém, ale snad Vás čas dovede k poznání, že právo věnovat se svým
koníčkům mají všichni lidé, a nejen ti, které považujete za dokonalé...
S pozdravem
Petr.

--------------------------------------------------
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
Sent: Sunday, June 27, 2010 11:51 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Povechně

... Takže moto zní: Ať nás je tu stále méně a méně, ale
> hlavně ať tu zůstanou jen ti schopní včelaři, co chovají silná zdravá
> hospodářství.
> Zdraví P.S
>

Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
by se měla včelstva ponechat bez léčení. To by snad bylo možné ještě před
několika desítkami let, kdy byla ohrožována pouze tradičními, řekl bych
místními vlivy. V dnešní době, kdy technika zkracuje vzdálenosti nejen pro
lidi, setkává se příroda s cizokrajnými fenomény, proti kterým není
dostatečně vybavena, nebo které v ní nemají své přirozené regulátory, jako v
jejich domovině. Pro příklady nemusíme chodit daleko - králíci v Austrálii,
bolševník velkolepý ve střední Evropě, dovezené křížené včely v Americe.
Vždy je to pro místní přírodu průšvih. A tak naše včela sama nedokáže
vzdorovat roztoči varroa destructor, nebo broukovi tumida....
Bez léčení včel by nevymizeli jen "neschopní" včelaři, ale i ti ostatní ...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, June 27, 2010 11:56 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> lokvenc.petr:
> Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
> přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s
> nemocemi
> chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
> evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
> později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
> ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký
> vážný
> problém.
>
> ___________________________________________________________
>
> Vtipné, ale dost už s černým humorem.
> Všichni jednou budeme důchodci, tak si jich važme a v budoucnu se nám to
> vrátí. Zato včelař je buď schopný, nebo neschopný. Prostě takovým se
> člověk
> rodí a tokovým je člověk vychován. Jak jednou zajede do určitých kolejí,
> těžko se pak mění. Není to otázka věku, ale tradic, prostředí a především
> povahy člověka.
>
> //\/\\//
>

Trochu a jen tak z první jsem našel v publikaci: Drašar, Kodoň, Včelí pastva, str. 250-251. Vcelku však známá fakta. Haragsima ještě nemám ... Kolega Google taky něco vyhodil: třeba i tohle: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html. Pravda, o náletu včel to moc není a pro Vás to asi není nic nového. Ale třeba pro ostatní. Prý se dají vypěstovat i z koupených kaštanů. Jak je to s uváděnou cizosprašností či s nižšími kultivary, když není moc místa? Klidnou neděli. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxx
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45510) (45511) (45512) (45513) (45514)

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím.

lokvenc.petr:
Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s nemocemi
chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký vážný
problém.

___________________________________________________________

Vtipné, ale dost už s černým humorem.
Všichni jednou budeme důchodci, tak si jich važme a v budoucnu se nám to vrátí. Zato včelař je buď schopný, nebo neschopný. Prostě takovým se člověk rodí a tokovým je člověk vychován. Jak jednou zajede do určitých kolejí, těžko se pak mění. Není to otázka věku, ale tradic, prostředí a především povahy člověka.

//\/\\//

Pokud se podívám do předsjezdové diskuse, kolik článků je tam napsáno na obranu změn ve svazu? Pramálo. Myslím si, že vedení svazu se hodí kritika reforem, protože samo je konzervativní. Kritika reforem se mu hodí do krámu, reformy potlačuje. Jak v Bělorusku s prezidentem Lukašenkem. Ještě že na příznivce změn vedení svazu nestřílí z kulometů - to berte s humorem. Když nás tady bude polovina, nebo jen třetina, jen dobře, zůstanou tu jen ti schopní, co se dokáží starat. Náš včelař by jen bral, ale dávat se mu již nechce. Už vím, že zdejší včelaři pro mě moc konkurence nejsou. Snad jen 3. Dnes je tu prostě trh, kdo je dobrý a nabízí zboží a služby v normální ceně, přežije. Protože mám vystudovaný obchodní směr, vím, co na zákazníky platí. Cena je až to druhé, to první je kvalita a služby. Zákazník je již dnes náročný. A funguje to. Jinak těch jak se zde říká takyvčelařů se nebojím, jediné riziko, které pro poctivé včelaře vidím, je přenos nemocí včel. Takže moto zní: Ať nás je tu stále méně a méně, ale hlavně ať tu zůstanou jen ti schopní včelaři, co chovají silná zdravá hospodářství.
Zdraví P.S

Zdravím Martine, co tvoří svaz a ZO ? Přece my včelaři, nebo snad ne? Ve včelařství tuším 2/2010 bylo psáno o Tovačovské ZO, jak si tam s nepořádnými včelaři vypořádávají, tak by to mělo být všude. Ano vše je jen v lidech, na funkcionářích svazu a ZO, pokud se problémy neřeší či opomíjejí, potom se nemohou staří včelaři divit, že mladí to vezmou do svých ruk, obejdou naštěstí bývalou vlastní ZO a ten problém úspěšně dotáhnou do konce sami, bez pomoci vedení ZO. Že tím nakydají máslo na hlavu těm funkcionářům přece nevadí, je to malá daň za to, že se problém vyřeší, aspoň kápnou božskou a začnou jednat jinak. Byl volební rok. Takoví funkcionáři s tím nechtějí nic dělat, protože chtějí být opět zvolení, prostě jak v politice, mít vlastní koryta. Mě jde o to, aby se problémy řešily, je mi jedno, kdo je v čele, mladí, nebo staří, musí se ale s problémy vypořádat rázně.

K p.Hrabákovi. CHápu jeho názor jako včelaře. Nemohu jej přijmout jako učitele včelařství. Co si má myslet začátečník, když mu učitelé včelařství říkají:
1. Jeden, že mu stačí, když mu na rozjezd stačí jeden oddělek ( přitom potřeba jsou nejméně 2-3)
2. Že jeden učí včelařit po staru a druhý moderním N způsobem
3. jeden vám tvrdí, že z květnového oddělku musíte mít do konce srpna kmenové včelstvo a druhý to kategoricky popírá.

Měli by učit stejné věci, věci, na základě kterých se posouváme dopředu. ( Vydra, Sedláček, Šefčík.. )
P. Hrabák se na mě nezlobte mezi ně nepatří. Můj názor.
Měl jsem možnost poznat svaz za poslední 3 roky. Změny jsou nutné. Přešel jsem do nové ZO a za 5 let se ukáže, jak moc mám dobrou pozici do funkce ve ZO, zatím na sobě musím neustále makat makat, makat. Odpovědnosti se nebojím. Také půjdu k oddělkům, navečer. Mám jich 10. Zdraví P.S

Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s nemocemi
chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký vážný
problém....
:-) :-) :-)
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, June 27, 2010 10:13 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
> přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s
> komisionálním léčením a zakázala se veškerá tvrdá chemie. Prostě by se
> nechalo evoluci schopných včelařů volný průběh. Neschopní by dříve či
> později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
> ČR převčelená, takže by úbytek včelstev nemusel znamenat nějaký vážný
> problém. Naopak si myslím, že chov silných včelstev spojený se schopnými
> včelaři by tento nedostatek vykompenzoval.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

No, já tady komunismus tahat nechci. Ale předsjezdová diskuze, co byla zveřejňována v zimě v Včelařství, mně připadla moderovaná velice podobným a účelovým způsobem, stejně jako to dělali za komunistů.
A kdyby mně docházela témata, tak bych tady prostě nepsal.

"Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého?"

Plazivý jetel se snad ani nikde záměrně neseje, na druhé straně roste skoro všude na trochu vlhčejších místech, takže jeho vliv bude velice těžko zjistitelný a odlišitelný od jiných zdrojů.
V literatuře se tuším uvádí jako dobrý zdroj pylu a spíše jako slabší zdroj snůšky. Pokud pozoruji, včely na něho létají hodně.
Asi bude dobrý zdroj snůšky na místech, kde je ho hodně a kde nic jiného nekvete, plochy s množstvím extenzívních luk, pastvin atd a bude poskytovat snůšku od června po srpen až klidně i září a později. Pokud na takovém místě nebude moc včelstev, může z toho být i docela dobrá pozdní snůška pro med, u mně na stanovišti pro med maximálně tak do poloviny srpna. Později už jsou u mně příliš chladné noci a zřejmě kvůli tomu už je produkce sladiny v přírodě maximálně vhodná jen jako podněcovací snůška zvyšující účinnost krmení, pokud se v té době nepřemnoží producenti medovice.
Co se týká čistě bílého, plazivého jetele, můj subjektivní pocit z něho je takový, že i tento jetel s kratšímu trubkami nejlépe meduje v suchším prostředí. Ideálně tehdy, když zemědělec louku poseče nebo pastvinu nechá vypást v době, kdy je dalších 14 dní vlhko a hodně prší a jetel se hodně rozroste i na suchších místech. A potom je další 2 - 4 týdny spíše sucho, takže bílý jetel kvete cca měsíc po sečení v spíše suchém prostředí jen s rosou....
Když v době kvetení bílého jetele nastane mokré počasí, jetel připadá mi že nemeduje.
Běžný luční jetel s hodně dlouhými trubkami je pro včelí snůšku vysloveně zabitý, pokud se nejedná o monokulturu větší rozlohy a pokud zároveň v době květu není velké sucho - zkušenosti z socíku z kočování na jetel.

Zdravím p.Stonjek,
Mluvíte li o Rašové metodě, také se divím. Občas prohodím pár vět s Romanem Linhartrm, spolupropagátorem této metody. Rašova metoda vyšla ve "včelařství" náhodou. Potom to zatrhli. Roman nabízel výzkumáku, aby si ověřili jeho poznatky. Zdělili mu, že pokud se na to podívají, bude jim za to muset lepit peníze. Tedy je platit. Potom o tuto metodu neměli zájem. Přitom výzkumák by měl jako jeden z prvních prověřovat jakoukoliv metodu. Včelaří touto metodou hromadu let. Zkuste jen tak letmo něco napsat do redakce Včelařství o Rašové metodě a vícekrát si tam už neškrknete. Je s podivem, že o tuto metodu jeví zájem zahraniční svazy. Ten náš ne. Nebudu nyní konkrétní, ale vím, co nyní Roman chystá, pokud se mu to letos podaří dotáhnout do konce, každý včelař se dozví, jak s ním zacházel výzkumák, svaz a redakce včelařství. Vůbec bych se nedivil, kdyby se to dostalo i do západní Evropy, to bychom možná i viděli, kolik židlí by se začalo houpat. Kromě Norského zimování, které testuji na svých včelstvech, jsem začal letos testovat i Rašovu metodu. Nu uvidíme. Každopádně myslím si, že obě metody jsou pro obor včelařství přínosné.
Zdraví P.S

Radim mne zradil,proč sem má tahat komunizmus po 20 letech. Myslím,že je to ubohost,dochází mu témata . Přece my starší velmi si pamatujeme výkupní ceny medu,35.-Kčs za kg a nikdo tehdy neměřil obsah vody či vodivost.V obchodech byl poté za nižší cenu,tuším za 22.50 .-Kčs.Ta doba je nenávratně pryč,prodávali bychom do výkupu svůj med za 70.-Kč a v supermarketech by byl za 60.- Že by chtěl mít nižší počet včelařů,nu to je přece k pochopení,vždyť je to konkurence.
Václavek - evoluce - chov silných včelstev by tento nedostatek souvčelsví kompenzoval,nic ve zlém,Václavku,stejně Vám držím palce,už proto,že jste vlivem doby starší a svoje slova vážíte a to je dobrá zpráva.

Klima bych až tak nedémonizoval. Kultury a jedinci kaštanovníku setého
v ČR, jak jsem zjistil podle dostupných zdrojů, jsou hojně rozšířeny
většinou hlavně v kusech plošně. Mne zajímají hodně tradiční hodnoty
které jsou propojeny s medem a jestli Svaz něco propaguje, nejde
určitě ani tak o politiku jak o princip šíření medonosných zdrojů.
Znovu, když zapojím svou zatím chrabrou logiku a proč se prý okolo
2000 let záměrně rozšiřuje kaštanovník na nějaké lokalitě ve světě,
tak se mohu dovtípit, že důvody byly tehdy čistě ekonomické jako dnes
třeba řepka. Vysoká energetická hodnota plodů, kvalitní dřevo a co mne
hlavně nyní zajímá, tak medonosnost. Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Svaz jak ten strom, buď
přežije další generace, nebo vyhnije. Záleží na genech jak takový boj
dopadne.;-)

_gp_

2010/6/27 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> To je bohužel jeden z mnoha příkladů,jak se mění klima kolem nás-věkovité
> stromy,jako jsou i kaštanovníky v Nasavrkách,najednou churaví,když předtím
> tu rostly stovky let a nic závažného jim nebylo.
> Před dvěma roky jsem měl možnost vidět asi ještě starší kaštanku v
> Chomutově(podle různých zdrojů jsou tamní stromy staré až hodně přes 300
> let),a zatím se zdály v pořádku,to,že jsou všelijak svazované a
> ztorzovatělé už k jejich úctyhodnému věku patří.
> Rovněž u stromů velmi poskrovnu roztroušených v okolí kolem mě zatím nic.To
> jsem na ty nasavrcké zvědavý-v září tam jedu,tak se na ně určitě
> podívám-Gusto,dám vědět.
>
> Zdraví Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nevím, ale jetele mají trubkovitý květenství. Stačí tudíž podle mé
jednoduché logiky hlubší květ (podmínky, varieta) a včela ztratí
zájem. P. Ptáček by mohl být určitě tím pravým, ve vysvětlení v
ziscích medu u A.m. z jetelovin.

_gp_

2010/6/27 Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého? Na jednom stanovišti mám
> okolo plno luk s jeteli. Je tam hlavně jetel plazivý ale i zvrhlý a luční.
> Nikdy z něho moc medu nedonesou. Louky jsou mnohde dost vhké, tak nevím kde
> je problém...  T.H.

Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s komisionálním léčením a zakázala se veškerá tvrdá chemie. Prostě by se nechalo evoluci schopných včelařů volný průběh. Neschopní by dříve či později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je ČR převčelená, takže by úbytek včelstev nemusel znamenat nějaký vážný problém. Naopak si myslím, že chov silných včelstev spojený se schopnými včelaři by tento nedostatek vykompenzoval.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého? Na jednom stanovišti mám okolo plno luk s jeteli. Je tam hlavně jetel plazivý ale i zvrhlý a luční. Nikdy z něho moc medu nedonesou. Louky jsou mnohde dost vhké, tak nevím kde je problém... T.H.

No, mně konkrétně teď zveřejněná diskuze ve Včelařství strašně smrdí komunismem. Něco ve stylu:
"Ty Franto, volám ti, protože někdo, jakýsi mlaďoch nám poslal návrh, jak by chtěl změnit Svaz, je třeba to zkritizovat, aby to vypadalo, že to je k ničemu, takovým a takovým způsobem, mohl by jsi to udělat? Text toho mlaďocha ti posílám teď a tu odpověď bych potřeboval do týdne, abychom to mohli uveřejnit dohromady......"
Takže i odtud je moje kritika Svazu. Vedle mých zkušeností ze ZO za posledních cca 20 let.

Jinak by mi taky nevadilo, kdyby včelařů byla polovina.

Dobrý den pane Streite, děkuji za zodpovězení položených otázek. Bohužel si myslím, že se do toho zamotáváte a pořád opakujete to samé, co ve Včelařství tuším 4 nebo 5/2010. Z terminologie, kterou používáte je zřejmě, že o ČSV tolik zase nevíte např. dotace na cukr, práva a povinnosti členů ČSV a postavení ČSV v ČR (působnost a pravomoc).

Já osobně jsem nástavkář již několik let, mám medníky 39*24 na 2 i 3 N (plodiště 2N) a funkcionářem ZO jsem rovněž několik let.
Když čtu o tom, že a teď použiju Vaše slova ze Včelařství, "...že v sousední ZO s nepořádnými včelaři zatočí.... . Popište nám, jak v oné sousední ZO s těmito včelaři zatočili. Když čtu na tomto fóru Váš příspěvek o tom, že:" Svaz nejednal s SVS o nastolení pravidel pro nepořádné včelaře. Tento svaz a my včelaři bychom to potřebovali jako sůl."
Ptám se Vás, proč by to měl řešit svaz někde v Praze? Podíváte-li se do veterinárního zákona zjistíte, že není o čem jednat. I lajk zjistí, že ony právní páky na tyto včelaře jsou. Jediné co chybí je to, aby někdo našel odvahu ze ZO (a nemusí to být předseda, jednatel...) a na určité nedostatky upozornil.
Házet osobní neschopnost na svaz je ubohost (neberte to osobně, platí to obecně).

Mohl bych dále pokračovat, ale dost psaní, jdu ke včelám.
Pane Streite nechybí vám kuráž, ale bez urážky je potřeba ještě trochu více poznat ČSV.

Mohl by to být dobrý způsob, jak využívat lesní porosty ještě v době jejich růstu. Z nějakého hektárku kaštanovníku by byla každoročně snůška a med a potom na podzim zisk z sezbíraných kaštanů, zatím se k nám dovážejí a o ně docela zájem a docela dost se za ně platí. Pokud by se o kaštany nepostarala prasata (čtyřnohá) nebo bezdomovci ( u nás z nějakého důvodu vysbírávají koňské kaštany ve městě, prý se dají po určité úpravě jíst) No a na konci životnosti by byl zisk ze dřeva jako z každého lesa, i když u kaštanovníků konkrétně nemám představu, jak je jejich dřevo kvalitní.

Kdysi v době studia jsem nějaké našel i v Pardubicích. Jeden rostl na Kunětické Hoře nad lomem, to je na západní straně pod hradem a nějaký menší, už plodící porost pár stromů byl ve slepých ramenech Labe u mostu přes Labe nad zdymadlem , to je u soutoku s Chrudimkou. Ale už jsem tak nejméně 20 let nebyl, nevím, jak to tam vypadá. Kunětickou horu zrekultivovali, aby hrad vydělával na vstupném a údajně i pročistili porost na Kunětické hoře a zvláště nad lomem, protože tam údajně hrozilo sesouvání kamenů a celého hradního podloží do lomu.... Taky v Pardubicích se koleje Vysoké školy začaly rozšiřovat do prostoru slepých ramen Labe, tak nevím, jestli ty dříve víceméně divoké porosty nejsou už zlikvidovány.....

O kaštany seté jsem se zajímal potom i později, v souvislosti s včelami a vyšlo mi, že na severní Moravě je na ně už příliš zima. Že by sice vyrostly a možná některé roky plodily, ale v nepřiznivé zimě by masivně vymrzly a potom několik let obrůstaly a nebyly by v té době k ničemu.

Musím se našich kritizovaných kolegů trochu zastat. V podstatě propagují správné věci, jen to trochu přehánějí a postupují silně nediplomaticky, takže nasírají. Určítě je od nich ale lepší čtení, než neustále se opakující příspěvky o všem a o ničem, kterým já říkám sračkoidní a kterými je tato konference zamořena. Nic proti nástavkovým včelařům, ale i oni mají tu modernost trochu zastaralou, vždyť jejich propagovaný úl je tu již přes 130 let a od těch dob v podstatě nic zásadního neobjevilo. Možná budu trochu za blba, ale možná LBV, až ji lépe poznáme by ten nový objev být mohl a ten kupodivu vyšel ve Včelařství. I já patřím mezi ty, kteří, mohou li si vybrat žádné dotace nechtějí, protože všechny dotace jen kazí tržní prostředí a že nás bude polovina? Už aby to bylo! Bude třetina problémů. Je nepsané pravidlo, že chybí li někomu argumenty, začne kritizovat vedení svazu, přitom opmíjí tu skutečnost, že nespokojených včelařů je jen nepatrné procento, možná promile. Já si myslím, že drobné změny by neškodily, ale daleko lepší je tohle vedení než př. Táborský a jemu podobní. Od nich nás ochraňuj svatý Ambrož a to jsem vlažný atheista! Atd. atd. Zdraví R. Stonjek

To je bohužel jeden z mnoha příkladů,jak se mění klima kolem nás-věkovité stromy,jako jsou i kaštanovníky v Nasavrkách,najednou churaví,když předtím tu rostly stovky let a nic závažného jim nebylo.
Před dvěma roky jsem měl možnost vidět asi ještě starší kaštanku v Chomutově(podle různých zdrojů jsou tamní stromy staré až hodně přes 300 let),a zatím se zdály v pořádku,to,že jsou všelijak svazované a ztorzovatělé už k jejich úctyhodnému věku patří.
Rovněž u stromů velmi poskrovnu roztroušených v okolí kolem mě zatím nic.To jsem na ty nasavrcké zvědavý-v září tam jedu,tak se na ně určitě podívám-Gusto,dám vědět.

Zdraví Pavel

No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
_gp_

26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz dluho.
> Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>>
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >>
>> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
>> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
>> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
>> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz dluho.
Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A co plody? Zuzitkujete?
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >>
> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.

_gp_

26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A co plody? Zuzitkujete?
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>>
>> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
>> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
>> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
>> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> tak se dívám jestli nato něco jde.
>>
>> _gp_
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

A co plody? Zuzitkujete?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>
> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> tak se dívám jestli nato něco jde.
>
> _gp_
>

Zdravím v sezónním boji vespolek.

Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
tak se dívám jestli nato něco jde.

_gp_

Pane Streite, mírněte se. Může sna d mít každý jiný i jiné názory a praxi. K blábolům a nesmyslům ing Hrabáka bych chtěl jen dodat - vy osobně vzděláním saháte mnohem níž než jsou jeho kotníky.

Zdravím Martine,
Vzezmu to od spodu vašeho příspěvku. Vím že kromě dotací na cukr a levnějšího léčiva jsou tu i fondy na proplácení škod a právní ochrany. Z mého pohledu si myslím, že včelař využívá nejvíce zmíněné první dvě. Dotace na vyvíječ aerosolu nepotřebuji. Mohu si tento vyvíječ zakoupit s atestem za 4500 kč, váží 2 kila a manipulace s ním je rychlejší. Podzimní a zimní léčení. Vyplácí se kupovat efektivní věci, ne drahé těžké krámy. Ti zdravoťáci mají přes 60 let, sami to neodnesou a ve dvou mají co dělat, aby to unesli. Já si tento vyvíječ vyzkoušel a letos jej zakoupím.

PSNV vzs ČSV.
Zeptám se, jak dlouho včelaříte? V PSNV jsou registrováni jen včelaři, kteří včelaří moderním nástavkovým způsobem a ne dvouprostorovým starým. Posoudím li časopis "Moderní včelař a Včelařství........
"Včelařství je dobré pro začátečníka, člověka, který se rozkoukává, do začátku mu to stačí. Občas se tam něco pěkného objeví, jinak nic moc.
"Moderní včelař" je vysoce odborný časopis, je na mnohem vyšší úrovni. Informace z něj čerpané jsou pro včelaře cennější a hodnotnější. Včelaření po staru je již dávno překonané. Budoucnost je moderní nástavkové včelaření a rozšiřování včelstva ne po jednom rámku, ale po celém nástavku mzs. Pokud je včelstvo silné N mzs r.m 39/24 je vystavený do 5 dnů - za snůšky.

Neduhy.
1. první příklad s funkconáři a jejich myšlením viz v předešlém příspěvku
2A. Učitelé včelařství. Jsou tu mezi námi i učitelé, kteří včelaří po staru a i tak dělávají přednášky. Daný učitel včelařství učil, že v sezóně má včely jeden N r.m 39/24 jako plodiště a druhý jako medník, max. výjimečně na medník 2N. Kdybych já měl tak včelařit, jak říká on, měl bych všechny roje pryč. Mám včely na 4-5 N této míry. Nemůže pochopit, že mě to de lépe, jak jemu, starému mazákovi.

2B Nyní budu citovat člena redakční rady "Včelařství" a učitele včelařství J.Hrabáka - text ve Včelařství 5/2009
" Pokud jde o sílu vytvářených oddělků,v květnu, měly by být co nejsilnější. Oddělek se 2 plodovými a krycími plásty může být velmi snadno vyloupen. Vzhledem k tomu, že se zimní generace včel začíná tvořit již během léta, nepřináší takový oddělek vůbec žádný užitek - spojíme li ho s původním včelstvem na podzim, stejně neobsahuje dostatečné množství zimní generacwe včel, takže takové spojení má pouze efekt výměny matky. Pokud se rozhodnete takový oddělek vyzimovat, vyzimujete slabé včelstvo, které nám také nepřinese žádný užitek, oddělky je zapotřebí tvořit v plné síle, nejlépe z celého N "
Nesmysly, bláboly. Pokud založím do první dekády června oddělek s 2 plásty plodovými a jedním zásobním, do konce srpna z něj mám nové kmenové včelstvo ovládající 2N, které je v následující sezoně připravené donést med a mám z něj užitek.bPokud totiž odeberu celý N včel, kmenové včelstvo oslabím a připravím se o snůšku medu, nic nedonesou. 3 rámky včel jim neublíží a o snůšku nepřijdete, to je všeobecně známý fakt. Nebo jste si od chovatele také koupil oddělek na 11 rámkách? Prodávají se přece oddělky 4-6 rámků. To je učitel včelařství a zřejmě se za celou dobu nenaučil vypěstovat z oddělků včelstva. Takové nesmysly mohou být jen ve "Včelařství". "Moderní včelař by takové blbosti nikdy neotiskl. Pan Hrabák tímto článkem byl pro smích mnoha 1000 nástavkových včelařů. Doufejme jen, že taková není celá redakční rada. Učitelé včelařství by měli učit jen to co je moderní a ne věci 20 let překonané.

3. svaz a neukáznění včelaři.
Svaz nejednal s SVS o nastolení pravidel pro nepořádné včelaře, psal jsem zde o tom v minulosti. Tento svaz a my včelaři bychom to potřebovali jako sůl.

4. Neochota, nebo laxsní, či minimální přístup vedení ZO k řešení problémů. Aby funkcionář ZO říkal: Já nikam nepojedu, já nikam nepůjdu, já nevím, co s tím mám dělat, mě se nechce. To jsem já zažil, proto jsem přešel jinam do jiné ZO. Obešel jsem ZO a problém jsem nadhodil na SVS, seznámil jsem s ním soudní znalce, dokonce jsem zaslechl, že se o problému bavili na ministerstvu zemědělství. Výsledek? To co vedení ZO přehlíželo a neřešilo dlouhé roky, já dokázal vyřešit za 3 měsíce. Prostě pokud máte pravdu, tak si za ní stůjte, perte se za ni, obejděte ZO, když se problém neřeší a jděte výš. Uděláte sice ostudu ZO, za vyřešení problému to ale stojí, Nebo chcete dostat MVP? Těch problémů je tolik, že by se to sem nevešlo, nastínil jsem vám 4 z nich.
Hlavu vzhůru a nikdy se nedejte. Zdraví P.S