Včelařská konference

Pane Streite, mírněte se. Může sna d mít každý jiný i jiné názory a praxi. K blábolům a nesmyslům ing Hrabáka bych chtěl jen dodat - vy osobně vzděláním saháte mnohem níž než jsou jeho kotníky.

Musím se našich kritizovaných kolegů trochu zastat. V podstatě propagují správné věci, jen to trochu přehánějí a postupují silně nediplomaticky, takže nasírají. Určítě je od nich ale lepší čtení, než neustále se opakující příspěvky o všem a o ničem, kterým já říkám sračkoidní a kterými je tato konference zamořena. Nic proti nástavkovým včelařům, ale i oni mají tu modernost trochu zastaralou, vždyť jejich propagovaný úl je tu již přes 130 let a od těch dob v podstatě nic zásadního neobjevilo. Možná budu trochu za blba, ale možná LBV, až ji lépe poznáme by ten nový objev být mohl a ten kupodivu vyšel ve Včelařství. I já patřím mezi ty, kteří, mohou li si vybrat žádné dotace nechtějí, protože všechny dotace jen kazí tržní prostředí a že nás bude polovina? Už aby to bylo! Bude třetina problémů. Je nepsané pravidlo, že chybí li někomu argumenty, začne kritizovat vedení svazu, přitom opmíjí tu skutečnost, že nespokojených včelařů je jen nepatrné procento, možná promile. Já si myslím, že drobné změny by neškodily, ale daleko lepší je tohle vedení než př. Táborský a jemu podobní. Od nich nás ochraňuj svatý Ambrož a to jsem vlažný atheista! Atd. atd. Zdraví R. Stonjek

No, mně konkrétně teď zveřejněná diskuze ve Včelařství strašně smrdí komunismem. Něco ve stylu:
"Ty Franto, volám ti, protože někdo, jakýsi mlaďoch nám poslal návrh, jak by chtěl změnit Svaz, je třeba to zkritizovat, aby to vypadalo, že to je k ničemu, takovým a takovým způsobem, mohl by jsi to udělat? Text toho mlaďocha ti posílám teď a tu odpověď bych potřeboval do týdne, abychom to mohli uveřejnit dohromady......"
Takže i odtud je moje kritika Svazu. Vedle mých zkušeností ze ZO za posledních cca 20 let.

Jinak by mi taky nevadilo, kdyby včelařů byla polovina.

Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s komisionálním léčením a zakázala se veškerá tvrdá chemie. Prostě by se nechalo evoluci schopných včelařů volný průběh. Neschopní by dříve či později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je ČR převčelená, takže by úbytek včelstev nemusel znamenat nějaký vážný problém. Naopak si myslím, že chov silných včelstev spojený se schopnými včelaři by tento nedostatek vykompenzoval.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s nemocemi
chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký vážný
problém....
:-) :-) :-)
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, June 27, 2010 10:13 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
> přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s
> komisionálním léčením a zakázala se veškerá tvrdá chemie. Prostě by se
> nechalo evoluci schopných včelařů volný průběh. Neschopní by dříve či
> později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
> ČR převčelená, takže by úbytek včelstev nemusel znamenat nějaký vážný
> problém. Naopak si myslím, že chov silných včelstev spojený se schopnými
> včelaři by tento nedostatek vykompenzoval.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

lokvenc.petr:
Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s nemocemi
chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký vážný
problém.

___________________________________________________________

Vtipné, ale dost už s černým humorem.
Všichni jednou budeme důchodci, tak si jich važme a v budoucnu se nám to vrátí. Zato včelař je buď schopný, nebo neschopný. Prostě takovým se člověk rodí a tokovým je člověk vychován. Jak jednou zajede do určitých kolejí, těžko se pak mění. Není to otázka věku, ale tradic, prostředí a především povahy člověka.

//\/\\//

Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
by se měla včelstva ponechat bez léčení. To by snad bylo možné ještě před
několika desítkami let, kdy byla ohrožována pouze tradičními, řekl bych
místními vlivy. V dnešní době, kdy technika zkracuje vzdálenosti nejen pro
lidi, setkává se příroda s cizokrajnými fenomény, proti kterým není
dostatečně vybavena, nebo které v ní nemají své přirozené regulátory, jako v
jejich domovině. Pro příklady nemusíme chodit daleko - králíci v Austrálii,
bolševník velkolepý ve střední Evropě, dovezené křížené včely v Americe.
Vždy je to pro místní přírodu průšvih. A tak naše včela sama nedokáže
vzdorovat roztoči varroa destructor, nebo broukovi tumida....
Bez léčení včel by nevymizeli jen "neschopní" včelaři, ale i ti ostatní ...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, June 27, 2010 11:56 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> lokvenc.petr:
> Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
> přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s
> nemocemi
> chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
> evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
> později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
> ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký
> vážný
> problém.
>
> ___________________________________________________________
>
> Vtipné, ale dost už s černým humorem.
> Všichni jednou budeme důchodci, tak si jich važme a v budoucnu se nám to
> vrátí. Zato včelař je buď schopný, nebo neschopný. Prostě takovým se
> člověk
> rodí a tokovým je člověk vychován. Jak jednou zajede do určitých kolejí,
> těžko se pak mění. Není to otázka věku, ale tradic, prostředí a především
> povahy člověka.
>
> //\/\\//
>

Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
by se měla včelstva ponechat bez léčení.

____________________________________________________________

Tak to jste můj příspěvek pochopil zcela špatně. Nejsem proti léčení, ale proti tvrdé chemii (GABON, VARIDOL). Tato léčiva jsou sice velmi účinná (zpravidla) a jejich aplikace je poměrně dost jednoduchá, ale je spojená s nemalými komplikacemi v podobě rezistence a kontaminace včelích produktů. To je jeden z důvodů, proč se používají komisionálně. Nemyslím si, že by bylo správné umožnit volný přístup k tvrdé chemii. Naproti tomu např. u kyseliny mravenčí je z hlediska zdravotní nezávadnosti včelích produktů naprosto jedno, kolik se kyseliny aplikuje a zda se aplikuje správně. Proto když propaguji léčení včelstev bez komisí zároveň propaguji i zakázání používání tvrdé chemie. Liberalizace v tomto směru musí mít tuto pojistku, protože by se to také mohlo zvrhnout v masové nekontrolovatelné užívaní a nadužívání tvrdé chemie, což si zajisté nikdo nepřeje. Když jsou u nás zakázána antibiotika, proč bychom neměli jít ještě dál a učinit Český med ještě "papežtejší" (v podstatě již "čistý" biomed)?

MV

Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14 dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.

Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
P.S

Mohu mít otázku? Jak dlouho včelaříte pane Streit a kolik je vám let?
Nemusíte sice odpovídat, ale docela by mě to zajímalo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz - zimov?n? na 3N 39/24
> Datum: 27.6.2010 16:16:14
> ----------------------------------------
> Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování
> jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat
> rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní
> ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14
> dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci
> používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych
> věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.
>
> Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v
> podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší
> význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím
> zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
> P.S
>
>
>

Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
Je podle vás tvrdá chemie Ibalgin nebo Bromhexin?
Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
Máte doma kočičku nebo pejska s oboječkem proti bleškám?
A mazlíte se s ním potom? A jakou účinnou látku prosím obsahuje???
Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)






> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 27.6.2010 14:01:41
> ----------------------------------------
> Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
> by se měla včelstva ponechat bez léčení.
>
> ____________________________________________________________
>
> Tak to jste můj příspěvek pochopil zcela špatně. Nejsem proti léčení, ale
> proti tvrdé chemii (GABON, VARIDOL). Tato léčiva jsou sice velmi účinná
> (zpravidla) a jejich aplikace je poměrně dost jednoduchá, ale je spojená s
> nemalými komplikacemi v podobě rezistence a kontaminace včelích produktů.
> To je jeden z důvodů, proč se používají komisionálně. Nemyslím si, že by
> bylo správné umožnit volný přístup k tvrdé chemii. Naproti tomu např. u
> kyseliny mravenčí je z hlediska zdravotní nezávadnosti včelích produktů
> naprosto jedno, kolik se kyseliny aplikuje a zda se aplikuje správně. Proto
> když propaguji léčení včelstev bez komisí zároveň propaguji i zakázání
> používání tvrdé chemie. Liberalizace v tomto směru musí mít tuto pojistku,
> protože by se to také mohlo zvrhnout v masové nekontrolovatelné užívaní a
> nadužívání tvrdé chemie, což si zajisté nikdo nepřeje. Když jsou u nás
> zakázána antibiotika, proč bychom neměli jít ještě dál a učinit Český med
> ještě "papežtejší" (v podstatě již "čistý" biomed)?
>
> MV
>
>
>

Z pohledu včely je to asi to nejtvrdší, co na monopoltrhu je. Pro savce je zatím relativně neškodný.

Z pohledu včely je to asi to nejtvrdší, co na monopoltrhu je. Pro savce je zatím relativně neškodný.
-------------
Pes vykoupaný v amitrázu by asi mluvil relativně jinak o neškodnosti té koupele.

Se divím, že včelaři kupují různé drahé obojky atd. když mají k dispozici dotovaný neškodný Varidol. Přeci by stačilo pár kapek kočce či pejskovi na krk. Že na to ještě nikdo nepřišel :-) Nebo v čem je ten zakopaný pes? Proč utrácet za drahý Frontline?

Karel

Podle mých informací amitraz byl svého času používán na nárazové odstranění "breberek" ze zvířat. Ono to asi jinak nejde, protože amitraz má pro teplokrevná zvířata poměrně vysokou akutní toxicitu a taky se poměrně rychle rozkládá.
Na psí obojky s dlouhodobým účinkem je používán cypermetrin nebo možná deltametrin, to teď nevím přesně. Ale není problém to na internetu najít, solidní prodejce takových věcí to uvádí.
Používat dotované včelí léčivo na psa je asi hodně špatný nápad, léčivo kvůli čemusi intenzívně smrdí už nám lidem s nedokonalým čichem, pro psa to čuchat musí být utrpení.....

V současné době bude asi aktuální problém hubení komárů, v kalamitních oblastech se už vylíhli, takže prostředek na bázi parazitní houby , který likviduje jen larvy komárů už použít nejde. A dospělí komáři budou hubeni univerzálním insekticidem toxickým pro všechny blanokřídlé, taky nějakým pyrethroidem. Bude nebezpečí otrav včel stejně tak jako masívní zanášení reziduí do prostředí....
Když netopýři, žáby, draví hmyzáci a vůbec skoro všechno, co se živí létajícím hmyzem z našeho prostředí pomalu či rychle mizí......
Ale taky prostředky pro lidi, všelijaké repelenty na komáry nebo klíšťata mohou být obsahem insekticidů taky docela masívně toxické......

RP:
....Ono to asi jinak nejde, protože amitraz má pro teplokrevná zvířata poměrně vysokou akutní toxicitu a taky se poměrně rychle rozkládá.
.....
Můj příspěvek byl míněn silně ironicky.
Takže to je asi důvod, proč se tomu říká tvrdá chemie.
Možná má nejen toxicitu pro teplokrevná zvířata, ale i pro lidi.

Ale jsou lidi co mají chemii rádi, byt si vystříkávají sprejem proti komárům, v autě jim "voní" stromečky, natírají úly, ....
:-)

Karel

Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka.

Pavel Holub:
Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka
--------------
Acrinathrin je pro mě tuzexová podpultová záležitost. Nám musí stačit amitráz. SE rozhodlo. V létě formidol, ať si veterina píše do vyhlášky co chce.
Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.

Karel

>Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.<
------------------------------------------------------------
To mě připomíná:
Jaroslav Vrchlický

Podzim

Podzim je doba zmírání,
poslední lístek spad,
od jara valně nestál mi,
teď už mi docela zvad.

Podzim je doba zmírání,
listí padá a padá,
kdybych ho neměl k čůrání,
tak bych ho uříz .... smrada.

Tak tedy nevím, proč ti mladí chtějí neustále to měkké.
Dobrou noc JK

nezmar:
Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)

___________________________________________________________

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka, která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou hru).

Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!

Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.

Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa. K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či později skončí.

Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň nejefektivnější.

//\/\\//

"Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!

Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití."

No, ani nejtvrdší chemií se při takovém počtu včelstev nedá zlikvidovat varoa stoprocentně. Vždy nějací roztoči přežijí.
Potom ale platí neúprosná teorie, že pokud při nějaké úrovni léčení včelstva přežívají prakticky všechna, zatímco roztoči přežívají jen v řekněme jednotkách procenta, je to nerovnovážný stav. Ten směřuje k rovnováze zvyšováním odolnosti roztočů a rovnováha bude někde tam, kde každý rok určité množství, procenta, desítky procent včelstev uhynou na varaózu stejně tak jako určité množství roztočů uhyne na léčení a nějaká procenta roztočů je přežijí.
To nemá nic společného s tím, že někteří včelaři jsou lajdáci. Hromadné hynutí včelstev je způsobeno prostě přirozeným stavem, návratem do přírodní rovnováhy. Včelaři nepořádníci jsou prostě jen první na řadě.....

Chybná je už přímo samotná koncepce, požadovaná širokou včelařskou veřejností, kdy se považuje za normální stav, kdy varoa nezpůsobí úhyn žádného včelstva. Ani toho včelaře lajdáka a ani toho hodně náchylného či neobratnými včelařskými zásahy nebo odběrem medu až na doraz oslabeného včelstva.
Včelaři společně s výzkumníky, pokud mají praktický nulový úhyn včelstev dlouhodobě udržet, jsou tak v podstatě odsuzováni používat stále tvrdší a stále radikálnější léčebné zásahy, logicky spojení s tou "tvrdou" chemií.

"... Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že?
...
Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na plné čáře. ..."
----------------------------------
Je to jednoduché a přesto lidský faktor selhává, jak píšete. Představte si, co by se stalo, kdyby to bylo složité. V reálném světě platí, že pokud má něco fungovat musí to být snadné, kontrolovatelné, nebo to musí provádět odborníci, ale stále to musí být relativně snadné kontrolovatelné. Pokud to tak není, nefunguje to.
Včela se stala hospodářským zvířetem a chovat včely není výsada, nýbrž právo. Může to tedy dělat každý, a ten každý musí nějak snadno a kontrolovatelně či přímo kontrolovaně léčit - a právě pro to zařazení mezi hospodářská zvířata musí být předpisem dáno jak léčit, není to jako chovat králíky. Sofistikovanější postupy a vylepšení jsou pro odborníky, kteří vědí co dělají. Každý musí začít tím jednodušším, a pokud může, postupně přejít ke složitějšímu.
Pokud ovládáte jakoukoli metodu, která je v něčem lepší než ty součaně obecně používané, šiřte ji mezi včelařskou veřejností, snažte se, ať ji včelaři pochopí jako přínos a použijí. Pokud ale při jejím prosazování budete označovat ostaní za neschopné parazity, nebude Vaše závěry nikdo brát vážně.

Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné. Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí, než pomáhá.

Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v případě nutnosti).

//\/\\//

V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:06:22
> ----------------------------------------
> Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> než pomáhá.
>
> Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> případě nutnosti).
>
> //\/\\//
>
>
>

Dne Tuesday 29 of June 2010 17:38:52 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení
> stavů nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan

Praha Vychod tez bez.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tady se přátelé vyznáváte z nedodržování veterinárních předpisů. Já se k Vám solidárně přidávám. Jako mladý nezkušený, ještě v doznívajícím komunizmu jsem si myslel, že musí být léčeno komisionálně a v daný termín, podpalovaly se knoty před mými zraky atd. Dokonce jsem v nadšení léčil i těm, co na tom systému evidentně parazitovali, at se mladej stará. Dobrá škola. Bez mála pětadvacet let léčitelské školy mi stačí. Předpisy jsou pro orgány a praxe je pro včelaře. Mezi tím je propast a všichni to ví a všichni to nechtějí vidět. Jakmile hrozí, že se situace otáčí, začíná se otáčet i vědomí parazitálních "včelařů" a alespon minimálně se začínají, musí starat. Stav všeobecné péče je neudržitelný a čím dříve to praskne, tím lépe pro včelaře obecně. Musíme se učit vlastní zodpovědnosti a ČSV, či jiné včelařské spolky by měly fungovat spolkovou činností - vzdělávání, osvěta, zábava, vzájemnost, ....
Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.

>Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.<
------------------------------------------------------------
Na to má recept jeden známý veterinář, který praví: s takovým včelařem se nejlépe domluvím přes peníze. Taková pokutička umístěná v pravý čas a na pravém místě dělá pravé zázraky. Jinak řečeno, že i takového parazita napraví.
Hezký večer. JK

V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří.

"V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří."

-----------------------------------------------------------

To mohu potvrdit,nepamatuji si,že by v naší teplé a suché oblasti takhle hodně znovu nabouchaly už jednou vytočené plásty dalším medem.Hořčice je daleko,lípa přestala a medovice to není.Je cítit vůně jakoby thymolu,takže mám silné podezření na vojtěšku,už nakvétá podruhé,doufám,že ji nezačnou brzo sekat.Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se také nestává tak úplně často.
Neobvyklý rok.

Pavel

jj neobvykly a zabavny. Vlastne jsem asi obvykly rok jeste nezazil -
cement, sucho, sucho, mokro :-)) Tato sezona bude nakonec mozna hojnejsi
nez lonska, minimalne ta nadeje je skvela.

Cekam ze drina teprve prijde ale nebudu predbihat abych to nezakrikl.
Lonske dva roky jsem uz davno krmil oddelky, letos nedelam nic a zasob maji
dost, i slabsi oddelky. Toto neznam ale zvyknul bych si, je krasne sledovat
vcely kdyz maji praci :-) I usazeny poroj da krom nastavku dila i med, kdo
by tomu veril bez pokrmeni...
Na jare jsem premyslel zda nespojit vypiplany oddelek co jsem od ledna
krmil, ta jeho vitalita me presvedcila, uz dal med a jeste da, zda se v
mnohem lepsim laufu nez nektera jina na jare silna vcelstva.
A pak ze to chce mit na jare silna vcelstva, je to mnohem slozitejsi,
hlavne je potreba aby to davalo, to se to pak keca a placa se po zadech :-))

T.H.


> Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se
> také nestává tak úplně často.
> Neobvyklý rok.
>
> Pavel
>

Jo pro bio včelaře je daná alternativa Formidol nebo Kyselina mravenčí + pravidelné sledování spadu. Takže je pro mně dost nepochopitelné co se tu řeší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:38:58
> ----------------------------------------
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů
> nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukr a svaz
> > Datum: 29.6.2010 17:06:22
> > ----------------------------------------
> > Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> > Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> > spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> > slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> > kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> > než pomáhá.
> >
> > Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> > by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> > současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> > stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> > spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> > propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> > kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> > o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> > mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> > nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> > prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> > monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> > případě nutnosti).
> >
> > //\/\\//
> >
> >
> >
>
>
>

Já bych komisionelní léčení už tak zase nedramatizoval. Pokud se
včelaři sdruží v ZO a jejich cílem je společné léčení, tak prosím.
Když jsem v takové organizaci která svým způsobem netoleruje takovou
věc jako společnou nečinnost a individuální léčbu, tak pokud opravdu
takový nepřízpusobivý člen (či nečlen) neléčí a tak zamořuje významně
okolí, tak unás to funguje tak, že jestli má takový včelař pravidelně
(každoročně) stovky roztočů v měli, tak nastoupí úřední postup SVS a
je vymalováno. Po takovém řízení musí mít potom už jen dobré výsledky.
K dobrým výsledkům v oblastech zdravotních se ostatně jakkýkoli
chovatel zvířete bez osobních vědomostí nedopracuje. Takže nějaké
školení u jednoho člena někde u včel dá více praktických zkušeností,
než halooo kolem komisí.

_gp_

2010/6/29 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> než pomáhá.
>
> Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> případě nutnosti).
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nemůžu ještě nereagovat jinak, než tím, že nejen včelař, ale hlavně
výrobce léčiv musí mít osobní kontakt s léčbou, pro které vyrábí
prostředky a léky přímo u zákazníků.

To neznamená, že si vytvoří nějaké formuláře pro chovatele a
vyplňujte, ale vyšle takového firemního průzkumníka a ten aktivně v
sezónnách, znovu píšu osobně a se vší vážností a zodpovědností
prohlíží a podává zpětně hlášení pro výrobu přímo z terénu.

Prostě asi tak by to mělo normálně fungovat a ne že dá na nějaké
záznamy z druhé ruky. Také by tak fungovala zpětná vazba na SVS, která
jak takovou léčbu předepisuje. Narážím tímto na věčný problém u nás s
Gabony, ale také na jiné léčiva a postupy. Divil bych se, kdyby se
nenašel včelař, který by nebyl ochotný nezávisle a externě
spolupracovat s takovým vlastně výzkumným dealerem, který by mu
potvrdil zda je lék 100% nebo je tu chyba ve výrobku či návodu k
použití a vyrábí se tak zmetek nebo tvoří experimentální postupy,
které vedou ke ztrátám včelstev. Nebo obráceně, přímo u nějakých
experimentátorů mohou mít námět na nové výrobky a postupy.

Takže zpětná vazba u výrobce má fungovat přímo a ne přes pěkně vypsaný papír.


_gp_

2010/6/29 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Já bych komisionelní léčení už tak zase nedramatizoval. Pokud se
> včelaři sdruží v ZO a jejich cílem je společné léčení, tak prosím.
> Když jsem v takové organizaci která svým způsobem netoleruje takovou
> věc jako společnou nečinnost a individuální léčbu, tak pokud opravdu
> takový nepřízpusobivý člen (či nečlen) neléčí a tak zamořuje významně
> okolí, tak unás to funguje tak, že jestli má takový včelař pravidelně
> (každoročně) stovky roztočů v měli,  tak nastoupí úřední postup SVS a
> je vymalováno. Po takovém řízení musí mít potom už jen dobré výsledky.
> K dobrým výsledkům v oblastech zdravotních se ostatně jakkýkoli
> chovatel zvířete bez osobních vědomostí nedopracuje. Takže nějaké
> školení u jednoho člena někde u včel dá více praktických zkušeností,
> než halooo kolem komisí.
>
> _gp_
>

Trošku vám rozumím a velice si vážím vašeho věcného přístupu.
Velice správně jste řekl, že vnímání škodlivosti je velice relativní.
Sleduju velice pozorně například i produkci ovoce (učím to) a různé přístupy a
mám jasně vyhraněný názor podložený dlouholetými zkušenostmi.
Do problematiky také zahrnuji lidský faktor a tak mi jednoznačně vychází
česká cesta léčení včel, jako prověřený, nejefektivnější a z mého pohledu i šetrný
způsob. Nemusíte souhlasit, ale příklady situace okolních zemí jsou jednoznačné.
Asi by za předpokladu "uvědomělých včelařů" byly možné i jiné cesty, ale to je utopie.
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání. A k té tvrdé chemii ... ano acrinatrin jsem našel
jako účinnou látku v přípravcích na pro domácí mazlíky a tuším, že jednom případě i v tom obojku.
Každou účinnou látku by měl posuzovat především odborník (tým) a individuálně. Podle mě
je to i otázka toho, kdo s tou látkou a jak nakládá. Takže vše v dobrém, ale
já jsem moc rád, že včelařím právě v Čechách a ne jinde a že vím, že nějaký ten
bordelář nebo hazardující experimentátor bez hlubších znalostí mi nepřinese zkázu.
Spousta věcí by se dala dělat lépe, ale i hůře. Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
Mimochodem, acrinatrin se používá i například ve sklenících a to i v šetrném systému za použití
čmeláků opylovačů a ochraná lhůta je v tomto případě 14 dní! Chápu a rozumím
potřebě chemii omezovat a ideálně úplně vyloučit, ale někdy po zvážení všech aspektů, zákonitě
dojdeme k tomu, že to nejde vždy. Stejně tak si někdy vezmeme prášek proti bolesti hlavy ...

viz
http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=1&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.terralia.com%2Fvademecum_de_productos_fitosanitarios_y_nutricionales%2Findex.php%3Fproceso%3Dregistro%26numero%3D22&sl=auto&tl=cs



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 11:04:19
> ----------------------------------------
> nezmar:
> Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
> Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
> Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
> Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)
>
> ___________________________________________________________
>
> Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný
> termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj
> názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka,
> která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k
> takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku
> rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se
> používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může
> nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro
> včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení
> jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou
> hru).
>
> Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem
> pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom
> kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve
> vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel
> nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak
> jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si,
> že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie
> považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování.
> Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko
> náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou
> předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární
> problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili
> varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!
>
> Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně
> jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným
> včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém
> systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např.
> v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě
> desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání
> varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje.
> Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením
> zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim
> konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v
> nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.
>
> Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na
> plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech
> SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu
> Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl
> dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa.
> K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme
> se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno
> rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu
> zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V
> takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či
> později skončí.
>
> Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo
> pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň
> nejefektivnější.
>
> //\/\\//
>
>
>

nezmar:
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání.
___________________________________________________________

V současnosti pro to nemají motivaci, protože je zažitý systém léčit vše a vždy, nehledě na aktuální zdravotní stav. Např. v mé ZO se všechna včelstva léčí Gabony PA minimálně už pět let v kuse (nonstop minimálně od té doby, co jsem do ZO vstoupil). Obecně platí, že se vše vsází na pochybné výsledky vyšetření zimní měli, které nejsou směrodatné ani v době vyhotovení a natožpak v podletí. Už mnohokrát se tu diskutovalo, jaké jsou peripetie kolem doby sběru, jaké úsměvné situace nastávají při brzkých proletech, jaké jsou problémy kolem získání správného vzorku v dobré kvalitě, jaké obstrukce nastávají při vyhotovování dat (o naprosté nepoužitelnosti dat vyšetření zimní měli v NN úlech s několika nástavky se raději už ani nezmiňuji… ale je to problém prozatím jen velmi úzkého okruhu včelařů). Poště další neduh organizované léčby. Organizování letního monitoringu, který je ze všech monitoringů nejdůležitější, je ještě mnohokrát větší utopie, než zakázání tvrdé chemie a opuštění organizované léčby.
___________________________________________________________
nezmar:
Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
___________________________________________________________

Taky bych za to dal ruku do ohně.

//\/\\//

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie.
--------

Tvrda chemie je snad predevsim paskvil a ne odborny vyraz. Ale proc za to kritizovat chudaka vcelare kdyz oficialni veterinari v cesku pouzivaji jiny nesmysl jako je "vceli mor".
Cesko je pry ve vcelareni daleko. Ja bych rekl ze hodne daleko, az nekde v 19. stoleti Jaroslava Haska.

Pokud jde o kyselinu mravenci ani ta neni bez vedlejsich ucinku. Treba ty srouby co vam jejim castym pouzivanim v ule zezerzivy.

Zdravím p.Stonjek,
Mluvíte li o Rašové metodě, také se divím. Občas prohodím pár vět s Romanem Linhartrm, spolupropagátorem této metody. Rašova metoda vyšla ve "včelařství" náhodou. Potom to zatrhli. Roman nabízel výzkumáku, aby si ověřili jeho poznatky. Zdělili mu, že pokud se na to podívají, bude jim za to muset lepit peníze. Tedy je platit. Potom o tuto metodu neměli zájem. Přitom výzkumák by měl jako jeden z prvních prověřovat jakoukoliv metodu. Včelaří touto metodou hromadu let. Zkuste jen tak letmo něco napsat do redakce Včelařství o Rašové metodě a vícekrát si tam už neškrknete. Je s podivem, že o tuto metodu jeví zájem zahraniční svazy. Ten náš ne. Nebudu nyní konkrétní, ale vím, co nyní Roman chystá, pokud se mu to letos podaří dotáhnout do konce, každý včelař se dozví, jak s ním zacházel výzkumák, svaz a redakce včelařství. Vůbec bych se nedivil, kdyby se to dostalo i do západní Evropy, to bychom možná i viděli, kolik židlí by se začalo houpat. Kromě Norského zimování, které testuji na svých včelstvech, jsem začal letos testovat i Rašovu metodu. Nu uvidíme. Každopádně myslím si, že obě metody jsou pro obor včelařství přínosné.
Zdraví P.S