- nezmar (e-mailem) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz
Trošku vám rozumím a velice si vážím vašeho věcného přístupu. Velice správně jste řekl, že vnímání škodlivosti je velice relativní. Sleduju velice pozorně například i produkci ovoce (učím to) a různé přístupy a mám jasně vyhraněný názor podložený dlouholetými zkušenostmi. Do problematiky také zahrnuji lidský faktor a tak mi jednoznačně vychází česká cesta léčení včel, jako prověřený, nejefektivnější a z mého pohledu i šetrný způsob. Nemusíte souhlasit, ale příklady situace okolních zemí jsou jednoznačné. Asi by za předpokladu "uvědomělých včelařů" byly možné i jiné cesty, ale to je utopie. Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych zažít "demokracii" v jejich podání. A k té tvrdé chemii ... ano acrinatrin jsem našel jako účinnou látku v přípravcích na pro domácí mazlíky a tuším, že jednom případě i v tom obojku. Každou účinnou látku by měl posuzovat především odborník (tým) a individuálně. Podle mě je to i otázka toho, kdo s tou látkou a jak nakládá. Takže vše v dobrém, ale já jsem moc rád, že včelařím právě v Čechách a ne jinde a že vím, že nějaký ten bordelář nebo hazardující experimentátor bez hlubších znalostí mi nepřinese zkázu. Spousta věcí by se dala dělat lépe, ale i hůře. Klidně dám ruku do ohně za to, že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu. Mimochodem, acrinatrin se používá i například ve sklenících a to i v šetrném systému za použití čmeláků opylovačů a ochraná lhůta je v tomto případě 14 dní! Chápu a rozumím potřebě chemii omezovat a ideálně úplně vyloučit, ale někdy po zvážení všech aspektů, zákonitě dojdeme k tomu, že to nejde vždy. Stejně tak si někdy vezmeme prášek proti bolesti hlavy ...
viz http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=1&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.terralia.com%2Fvademecum_de_productos_fitosanitarios_y_nutricionales%2Findex.php%3Fproceso%3Dregistro%26numero%3D22&sl=auto&tl=cs
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: cukr a svaz > Datum: 29.6.2010 11:04:19 > ---------------------------------------- > nezmar: > Co je to tvrdá chemie podle vašich slov? > Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie? > Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje? > Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-) > > ___________________________________________________________ > > Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný > termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj > názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka, > která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k > takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku > rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se > používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může > nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro > včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení > jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou > hru). > > Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem > pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom > kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve > vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel > nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak > jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, > že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie > považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. > Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko > náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou > předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární > problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili > varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama! > > Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně > jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným > včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém > systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. > v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě > desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání > varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. > Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením > zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim > konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v > nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití. > > Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na > plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech > SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu > Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl > dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa. > K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme > se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno > rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu > zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V > takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či > později skončí. > > Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo > pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň > nejefektivnější. > > //\/\\// > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 45612
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |