78433
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 47096 do č. 47216Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Milan Špaček (90.180.181.191) --- 8. 9. 2010
Re: Stanovy a p??prava sjezdu! - bez koment??e (47038) (47049) (47050) (47051) (47072) (47075) (47076) (47079) (47082) (47083) (47086) (47088) (47090) (47092)
Svaz nemá žádné právo si zabírat název český, moravský, slezský apod. med! Toto označení může používat kdokoliv a kdykoliv, žádné speciální normy na český med nemusí plnit. Stačí, že med bude skutečně český a bude splňovat obecné požadavky na med dané vyhláškou č. 76/2003 Sb. Že má svaz na označení český med atd. jako jediný ochrannou známku je demagogie svazu. Samotné zeměpisné označení český med nelze jako ochrannou známku nikdy a nikým zapsat. Musí to být vždy ochranná známka kombinovaná s nějakým dalším grafickým označením - u svazu např. logo ČSV. Jinak si může kdokoliv požádat o vlastní ochrannou známku český, moravský, slezský apod. med. Že to jde, viz zápis kombinované ochranné známky "český med" společnosti MEDOEXPORT na Úřadu průmyslového vlastnictví pod č.j.359262. Pod touto ochrannou známkou "český med" je prodáván med např. ve Sparu a Makru. Že se registrace jiné ochranné známky "český med" svazu nelíbila svědčí fakt, že ČSV vedl se společností MEDOEXPORT u Úřadu průmyslového vlastnictví spor od roku 2004 do roku 2009. To, že si jinou kombinovanou ochrannou známku může zaregistrovat kdokoliv věděl svaz již na začátku sporu, přesto nelitoval do předem prohrané kauzy investovat nemalé finanční výdaje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 9. 2010
Re: Stanovy a p??prava sjezdu! - bez koment??e (47038) (47049) (47050) (47051) (47072) (47075) (47076) (47079) (47082) (47083) (47086) (47088) (47090) (47092)
Pochopte jednu věc místem vzniku, není český med, ale Česká republika, Morava Slezsko a jiné místní názvy. To znamená vždy podstatné jméno. Český med je název značky a český med příslovečné určení. Proto pro označení místa původu podle pravidel Č.J. musíte použít podstatné jméno.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Stanovy a p??prava sjezdu! - bez koment??e > Datum: 07.9.2010 23:09:50 > ---------------------------------------- > Jedna věc je název produktu, který se na nálepce uvádí největším či > zdůrazněným písmem a druhá věc je vlastnost produktu, která se má podle > normy na nálepce povinně uvádět, ta je někde pod názvem a je drobným > písmem. > > Svaz si pro sebe a své členy zabral názvy Český med, Moravský med, Slezský > med plus příslušně pár dalších cizojazyčných názvů plus grafickou podobu > příslušných značek, které tak bez splnění podmínek Svazu či zakoupení > licence od Svazu nikdo nemůže legálně použít. > Zároveň ale musí každý včelař v republice mít povinně uvedenou vlastnost > produktu, konkrétně místo vzniku medu a to může být uvedeno a napsáno > drobným písmem jako český nebo možná i moravský a slezský med. Ale stejně > tak tam může být uvedeno "Med z české republiky" to si zatím Svaz nezabral. > Aspoň tak problém vidím já. > > Možná by bylo zajímavé dát prozkoumat odborníky na obchodní značky, když je > nařízeno med povinně označovat místem vzniku coby český med, jestli není > ochranná známka s názvem "Český med" Svazem zaregistrována > neoprávněně.....a podobně Moravský a Slezský med..... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085)
furt to tady dokola omílám už minimálně 4 roky… když už to má být objektivní, tak ty včelstva se nesmějí zužovat, musí se zakrmit ihned po odběru medu a nesmějí se v daném roce vyrojit a možná se nesmějí chovat ve vysokých nástavkách (především se nesmí přesunout plodiště ke stropu, jak to děláte Vy)… jenže takto vést svá včelstva asi němečtí výzkumníci nedovedou :-)
Mladý muž to že včelárite 4 roky, ešte neznamená, že Ste aj objektívny a musíte mať pravdu. Ja by som výskumy nepodceňoval, ja im musím dať za pravdu.
Ja bez zužovania včelárim minimálne 25 rokov, aj s mriežkou aj bez nej a bez zásob nikdy neboli posledné vytáčanie medu u mňa býva 1-5 augusta), je pravda, že posledné roky po troch znáškach prekladám matku na najvyššie miesto v úľovej zostave a včely sa môžu rozhodnúť kde matke pripravia miesto na plodovanie. Včelstvá zimujú s tým istým počtom plástov, teda bez jediného odobratia plástu.
Istého času som v úľovej štvorzostave (výška plástov 25 cm) 6 včelstiev, bez obmedzenia matky materskou mriežkou, po skončení sezóny išlo do zimy ako ostatné včelstvá . Nie raz si včelstvo vybralo na plodovanie dolnú časť úľovej zostave, ale, žeby to malo nejaký kladný vplyv na silu včelstva som nikdy nezistil.
Moja kranka je "lenivá", nech s ňou robím čokoľvek, po zime ich hmotnosť sa stále pohybuje v rozmedzí 1,3 kg plus mínus 0,3 kg a mám čo robiť, aby som ju udržal na uzde.A to bez akéhokoľvek jarného podnecovania.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-) (47054) (47062) (47085) (47099)
Podle mne je tady jeden zásadní problém Podle jedněch je západ pupkem světa a správné jsou jen jejich metody podle druhých tomu tak není. Všichni pak, ale zapomínají jednu důležitou věc: tou jsou plemena. Jinak se chová Vlaška, jinak Kraňka a jinak Včela černá. Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém se chovají. proto to také není stejné a všechno nejde bezhlavě přebírat
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-) > Datum: 08.9.2010 08:28:49 > ---------------------------------------- > furt to tady dokola omílám už minimálně 4 roky? když už to má být > objektivní, tak ty včelstva se nesmějí zužovat, musí se zakrmit ihned po > odběru medu a nesmějí se v daném roce vyrojit a možná se nesmějí chovat ve > vysokých nástavkách (především se nesmí přesunout plodiště ke stropu, jak > to děláte Vy)? jenže takto vést svá včelstva asi němečtí výzkumníci > nedovedou :-) > > Mladý muž to že včelárite 4 roky, ešte neznamená, že Ste aj objektívny a > musíte mať pravdu. Ja by som výskumy nepodceňoval, ja im musím dať za > pravdu. > Ja bez zužovania včelárim minimálne 25 rokov, aj s mriežkou aj bez nej a > bez zásob nikdy neboli posledné vytáčanie medu u mňa býva 1-5 augusta), je > pravda, že posledné roky po troch znáškach prekladám matku na najvyššie > miesto v úľovej zostave a včely sa môžu rozhodnúť kde matke pripravia > miesto na plodovanie. Včelstvá zimujú s tým istým počtom plástov, teda bez > jediného odobratia plástu. > > Istého času som v úľovej štvorzostave (výška plástov 25 cm) 6 včelstiev, > bez obmedzenia matky materskou mriežkou, po skončení sezóny išlo do zimy > ako ostatné včelstvá . Nie raz si včelstvo vybralo na plodovanie dolnú časť > úľovej zostave, ale, žeby to malo nejaký kladný vplyv na silu včelstva som > nikdy nezistil. > > Moja kranka je "lenivá", nech s ňou robím čokoľvek, po zime ich hmotnosť sa > stále pohybuje v rozmedzí 1,3 kg plus mínus 0,3 kg a mám čo robiť, aby som > ju udržal na uzde.A to bez akéhokoľvek jarného podnecovania. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47100
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: Úschova plástů (47091)
Tak nevím .. poraďte prosím.....předem díky.
Prečo z toho robíte problém, máte niekoľko možností:
- plásty znovu vrátiť do medníkov a nehať včelám zbytky medu vylízať, následne odobrať a uložiť do skríň.
- vyložiť plásty v medníkoch ďalej od stanovišťa a nechať včelám aby to to isté urobili čo hore. Za 5-6 hodín bude na včelnici kľud. Upozorňujem, že túto činnosť nesmiete v polovici prerušiť, nechať až do úplného skončenia čistenia, včely sa postupne ukľudnia bez akýchkoľvek následkov. Ja vraciam posledné plásty pod plodisko a tam ostávajú až do nasledujúcej sezóny a nemám problémy so sírením.
Na Včelnici kde je umiestnené 70 včelstiev, dopĺňam zimné zásoby bez akéhokoľvek zúženia letáčov (20x380mm) a nemám s tým problém. Včera som všetkým včelstvá podal posledné 2,5 kg cukru a 2 litre vody a letáče mám stále 20x380mm. Prax mi potvrdzuje jednu zásadu, ak je včelstvo konsolidované (má dostatok včiel a kladúcu matku) nemôže dôjsť k rabovaniu včelstva. Ak áno, potom je chyba inde.
Prax máme rôznu, každý použije to, čomu verí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 9. 2010
Re: Úschova plástů (47091)
Ludan napsal:
>No jo co ale teď s těmi vytočenými plástvemi. Vždycky je vracím, aby je včelky vučistily a opravily, ale teď už nebyly kam vrátit. Takže teď nevím co s nimi.
........
Můžeš to udělat třeba takto:
Zatím ty plásty dáš do skříně.
Až nakrmíš, tak těch cca 20 vytočených plástů dáš do dvou nástavků a vybereš dvoje silné včely, kam ty nástavky i s plásty dáš.
Včely je za pár dní vyčistí a potom je zase odděláš.
Asi je jedno, jestli jim pod ty přidané nástavky dáš mřížku nebo ne, ale mžížka jim víc rozděluje prostor, možná to trochu urychlí proces vyčištění.
RK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47102
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.177.114.254) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099)
Antone, kolega ve svém nadšení sčítá jablka a hrušky a nevadí mu výsledek v melounech. Zatímco ty uvádíš sílu zimní, nebo brzy v předjaří, kolegu teď fascinuje úl plný včel. V ůnoru bude ale vše jinak. Navíc v zateplených ůlech jsou včelstva výrazně slabší. Ve výnosech ale tato slabší včelstva většinou nanosí víc.Každý si musí vybrat podle sebe. Já preferuji úly zateplené. Anton má opět pravdu, co se týká vylízání plástů vedle úlů. Provádím to na bohem zapomenuté včelnici v lesích, vložky v česnech zatím vůbec nemám a loupež není. Loupež je pouze strašák pro mizerné a neschopné včelaře a že se jich touto dobou zase vyrojí! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47103
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47100)
Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém se chovají. Pepan
Ja by som zdôraznil, že prostredie a bohatosť zdrojov (nektár, peľ) hrá pre každú včelu prostredie kde žije. To, že jedna šedá, druhá čierna a tretia svetlejšia podľa mňa až takú rolu v prejave, nie je. Veď si uvedomme len jedno, že včely v prírode nepotrebuje byť silné,pre včelu je dôležité aby prežila a na prežitie nemusí byť silná, preto ani nezhromažďuje veľké zásoby.
Už štvrtú sezónu mám umiestnené včelstvo v kláte, (na ich živote sa zúčastňujem len ich prozorovaním a preventívne fumigujem proti Vd, dokonca im podám cez povalu 2-4 kg zásob. To aj napriek tomu, že by si mohli priniesť aj päťkrát viac, ako v tomto prípade.
Ich jedinou starosťou je po zime zosilnieť a vyrojiť (aj trikrát), každý rok majú mladú matku a prírodu posilnia tromi včelstvami, možno sa jedno uchytí a možno ani to nie.
a znovu sa to opakuje. V kláte je pre jeho rozvoj dostatočný, ale za 4 roky dokázali postupne vystavať dielo asi na 50%. Potom človek je zásadný činiteľ na prekročenie tohoto stereotypu, ktorý im svojimi úľmi a zásahmi do ich života dáva šancu na mohutný rozvoj a zisk medu pre seba.
Takže súhlasím s Pepanom s tým, že sila včelstva je závislá od prostredia a klíma kde žijú, pridávam aj starostlivosť včelára o ne a či je čierna, šedá a svetlá -žltá, nie je až tak podstatné. Alebo sa mýlim?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47104
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085)
>Pane Turčáni, zajeďte si ke mně do Smiřic podívat se na moje včelstva a já Vám ukážu, jak mohou vypadat solidní kraňská včelstva (i v tuto dobu stále obsedají 6 NN!). Na ty Švýcarské a Německé pokusy .... S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Již opět, opět trpím komplexem méněcennosti. A to jsem si myslel, že mám poměrně silná včelstva ;o). Je však otázkou, co to znamená "stále ještě obsedají 6 NN"?? Je prvá polovina měsíce září. Ať chceme, nebo ne, ze včelstev se vytrácejí letní včely a to i ty, které jsme již v červenci (někteří včelaři) předčasně nevyhnali odebráním medníků. Ty včely se vytrácejí zcela zákonitě stářím (upracovaností) a mladé včely nastupujících zimních generací je početně nahradit nemohou. Právě včerá, tj. 7. září, jsem prováděl vážení včelstev a namátkové prohlídky po zakrmení. Byl jsem zvědav na rozsah plodového tělesa a rozmístění zásob. Včelstva - úly mám dosud na šesti NN. Počítáno od úlového dna 1 - 6. V šestém nástavku (krmná - medná komora - hlava úlu) již bez plodu, zásoby zavíčkovány z cca 70%. Pátý nástavek, polod na 6 - 7 plástech - oboustranně, zásoby - 3x plně zavíčkovaný plást, 7 x věnce zavíčkované cca 25 - 30%. Čtvrtý nástavek, plod na 3 - 4 plástech, pyl a sladina částečně víčkováno. Třetí nástavek, již bez plodu, ukládané zásoby pylu a sladiny - bez víčkování - budou částečně přeneseny do nástavků 4 a 5 nástavku. Druhý a prvý nástavek bez plodu, bez zásob, suché plásty, po plástech "bloudí" včely a dávají dosti nevybíravým způsobem najevo, že se jim má zvědavost nelíbí. Obsazenost nástavků včelami odhaduji na cca 60% oproti letnímu vrcholu, kdy byly včely večer vyvěšeny částečně do podmetu a částečně obsedaly přední stranu úlů. Z uvedeného je patrné, že tato konkrétní včelstva připravují zimní sezení v nástavcích 4 a 5. To znamená, že vytvoří zimní hrazen obsedající 8 - 9 uliček na počátku zimy (říjen - listopad). Nyní mi dovolte poněkud spekulovat. V průběhu zimy některé včely zemřou-odejdou (zimní plod je početně i co do kvality zanedbatelný)a počet uliček se zredukuje na 5 - 6 uliček, to znamená průměr chomáče cca 20 - 24 cm a to se rovná 13 000 - 15 000 včel, tedy asi 1,3 - 1,5 kg včel koncem měsíce února - začátek března. Nebo se mýlím?
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 8. 9. 2010
RE: Úschova plástů (47091)
Ponechání byť jediného plástu se zásobami u včelínu v této době je bláznivé riziko. Způsobů čištění je několik: a) místo strůpku dát jen slabá prkénka, folii či tak něco s jedním průlezem pro včely, na to nástavek s plásty k očištění a přikrýt sítem (dokonale, aby se tam včely z jiných úlů nedostaly!). V noci - jsou chladné - včely přenesou zbytky zásob dolů a druhý den to můžeme zase dát do pořádku. b) Nástavek dáme včelstvu až na dno. Včely přenesou zbytky k hnízdu a spodní nástavek opustí. Pokud to necháme tak do jara, některé plásty chytí plíseň. Zvedání nástavků po nakrmení je dřina. b) Plásty vyvařit na vosk, k tomu ty zbytky zásob nevadí. Je zbytečné si nechávat větší množství souší přes zimu.
Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ludan Sent: Tuesday, September 07, 2010 10:55 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Úschova plástů
Zdravím, Dnes jsem zazimovával včelky (sundával z nástavků), a kupodivu se v každém úlu našly 2-4 krásně zanešené plástve. Jednak jsem to už nečekal, a také v prvních včelách byl jen jeden zanešený plást, takže jsem je všechny sundal a nasadil krmítka s tím že plásty uchovám do jara. Pak mi to přišlo líto, že by cca 30kg medu zbytečně přišlo na jarní krmení a vytáhl jsem medomet a vytočil. No jo co ale teď s těmi vytočenými plástvemi. Vždycky je vracím, aby je včelky vučistily a opravily, ale teď už nebyly kam vrátit. Takže teď nevím co s nimi. Jsou v zásadě dvě možnosti: 1) Zítra jim to v bednách přistrčím k úlu aby to vyžraly (ale bojím se že o to začnou včelstva mezi sebou bojovat a přijde o život spousta včelek. 2) Uklidím to tak jak to je do skříně, jenže se bojím, že se do zbytků medu dostane sajrajt ze sirného knotu (až budu sířit proti zavíječi) a že na jaře až to dám včelkám do nástavků , že je to bude nějak otravovat nebo oslabovat.
Tak nevím .. poraďte prosím.....předem díky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47106
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47100) (47104)
4Částečně ano Kraňka: má velmi rychlý nástup do plodování. je to horská včela která dobře využívá kratší vegetaci a zimní včely dosahují většího věku Velmi dobře využívá nejranější snůšky U letních a pozdních snůšek je na tom hůře jako následující. Vlaška: je středomořská včela s pomalým nástupem do síly a velmi dobře využívá pozdní snůšky. Nepřerušuje úplně plodování přes zimu. Černá: obývá západní část Evropy Nástup do síly je pomalejší jako u Kraňky a velmi dobře využívá letmí a pozdní snůšky > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-) > Datum: 08.9.2010 10:45:36 > ---------------------------------------- > Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém > se chovají. Pepan > > Ja by som zdôraznil, že prostredie a bohatosť zdrojov (nektár, peľ) hrá pre > každú včelu prostredie kde žije. To, že jedna šedá, druhá čierna a tretia > svetlejšia podľa mňa až takú rolu v prejave, nie je. Veď si uvedomme len > jedno, že včely v prírode nepotrebuje byť silné,pre včelu je dôležité aby > prežila a na prežitie nemusí byť silná, preto ani nezhromažďuje veľké > zásoby. > > Už štvrtú sezónu mám umiestnené včelstvo v kláte, (na ich živote sa > zúčastňujem len ich prozorovaním a preventívne fumigujem proti Vd, dokonca > im podám cez povalu 2-4 kg zásob. To aj napriek tomu, že by si mohli > priniesť aj päťkrát viac, ako v tomto prípade. > Ich jedinou starosťou je po zime zosilnieť a vyrojiť (aj trikrát), každý > rok majú mladú matku a prírodu posilnia tromi včelstvami, možno sa jedno > uchytí a možno ani to nie. > a znovu sa to opakuje. V kláte je pre jeho rozvoj dostatočný, ale za 4 roky > dokázali postupne vystavať dielo asi na 50%. Potom človek je zásadný > činiteľ na prekročenie tohoto stereotypu, ktorý im svojimi úľmi a zásahmi > do ich života dáva šancu na mohutný rozvoj a zisk medu pre seba. > > Takže súhlasím s Pepanom s tým, že sila včelstva je závislá od prostredia a > klíma kde žijú, pridávam aj starostlivosť včelára o ne a či je čierna, šedá > a svetlá -žltá, nie je až tak podstatné. Alebo sa mýlim? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: Úschova plástů (47091) (47106)
Pokud by se měly plásty dávat k vyčištění do úlů teď v září, dá se vznik loupeže ovlivnit vhodnou dobou. Rámky se přidají poslední nedeštivý den před delším deštivým obdobím, během deště včelky plásty vyčistí a po deštivém období se pak plásty zase vyberou.
Taky je možné za určitých podmínek plásty od medu klidně skladovat.
Plásty uložit co nejvíc v suchu, ne třeba v přízemí, kde táhne vlhkost odspodu, ale třeba na půdu.
Včelám dát vybrat podstavením nebo přidáním nástavku s plásty nad sezení včel někdy v říjnu nebo listopadu, kdy už letní včely jsou pryč a zimní nejsou, i díky počasí k vyvolání loupeže tak náchylné.
Na hodně suchém místě a třeba v nástavcích uložených v komínu a dole i nahoře jen zasíťovaných, aby proudil vzduch, by mohly plásty od medu v nejhorším případě vydržet i do předjaří, nemám s tím ale velké zkušenosti. Po prvním proletu na rozdíl od podzimu není problém v předjaří u včel volně rozložit nějaké zásoby, v té době to nevadí. Naopak to simuluje snůšku.
Nebo počkat s plásty od medu až do cca května na rozšiřování, plásty od medu, i když přes zimu částečně zkvašeného, včely urychleně vyčistí a matka zaklade rychleji než čisté plásty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47108
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PetrM (193.86.67.4) --- 8. 9. 2010
sezení na letáku
Zdravim, usadil jsem letos jeden roj, který se začal v celku dobře rozvíjet, ale teď poslední týdny sleduji, že včely sedí oproti ostatním včelstvům hodně na letátu a jem málo odletují a přiletují, prostě jen tak tam sedí. Zdá se mi že jsou také dost agresivní. Může to být spojené s krmením, loupeží, atd.? Popř. co to může znamenat? Hlavní rozdíl je, ale že když ostatní včelstva létají a nosí a na letáku se nezdržují, tyhle nelétají a jen ve skupině sedí. Předem díky za radu P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47109
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47105)
A to jsem si myslel, že mám poměrně silná včelstva ;o).
-------------------------
Včera jsme byl chystat krmení na stanovišti, kde jsem nestíhal v červenci vytáčet, včely měly a stále mají dostatečný prostor - většinou metr a víc výšky - taky měly dostatek zásob - letos rekordní medovice.
Většina hustě obsednutého prostoru byla tak kolem půlmetru.
Co se týče zimní síly, tak jsem se tím kdysi zabýval - když jsem považoval sílu za modlu. Počítal jsem to podle Brennera - hustota včel na cm3 atd. A když jsem si hodil do tabulky, jak moc to ovlivní odhad průměru (kubická funkce) a hustoty včel - protože koule co se roztáhne na 8 uliček a visí přes 24cm má určitě menší hustotu než když se chomáček na 5 uličkách tísní k sobě, tak po tomhle a hlavně zjištění, že u nás prostě z jarní snůšky nedostanu nic, pokud se počasí nezblázní a není celý květen vedro - atd.
Tak jsem toho nechal.
Hlavně když jsem zjistil, že zimní síla a stav někdy kolem poloviny května není zas tak moc jednoznačný vztah, jsou velmi často milá i nemilá překvapení. A ještě větší ve výnosu medu.
Takže od té doby jsem v klidu a moc to neřeším.
Ale přeci jen, včely co visí na podzim, přes dva nástavky 24cm, nástavky nejdou uzvednout od zásob, tak to je stav co mě nechává přeci jen přes zimu lépe spát.
A přiměřeně roztočů na podložkách po léčení.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47110
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099)
Pane Turčáni, včelařím už 5 let (vlastně 2 roky předtím taky, ale to nebyly moje včely a nevčelařil jsem podle sebe), ale na tom to nesejde, protože v porovnání s Vaší praxí a s Vaším počtem včelstev se mohu jít zahrabat. Navíc teď kvůli VŠ budu rád, když se o těch pár svých včelstev, které budu mít přes 100 km vzdušnou čarou od koleje, vůbec budu stíhat starat. Takže v dohledné době se ze mě nějaký větší včelař, tedy skutečnější praktik, rozhodně nestane. Ale co vidím, to prostě vidím a za to si stojím!
Jde mi jen o to, aby se konečně už přestalo tupě souhlasně přikyvovat na ty zpropadené německé výzkumy. Znám včelaře (ale je jich opravdu jen málo), kteří mají v zimě určitě mnohem silnější včelstva, než oněch pověstných 1 +/-0,3 kg. A to mají kraňská včelstva, a to včelaří v různých oblastech! Zajímavé je, že jde jen o včelaře s NN-úly, takže to o něčem svědčí! Např. u dadantistů jsem o těch 2 až 3 kg dokonce nikdy ani nečetl! Ale co je psáno, to nemusí být dáno, takže si nemyslete, že na to spoléhám. Spíše důvěřuji vlastním očím. A to co vidím mimo jiné u vlastních včelstev je zaručeně mnohem silnější než ta německá „Standartkraft“.
Podívejte se třeba na tohle:
http://dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP
Tohle jsou včelstva síly cca 1 kg??? To sotva! Mýlím se snad?
Takže mi prosím vysvětlete, jak je u kraňských včelstev něco takového možné? A nesvádějte to jen na prostředí a jinou formu kraňky. Děkuji.
K př. Křapkovi:
Samozřejmě, že ten způsobem, jakým jsem vylíčil současnou sílu svých včelstev, je trochu demagogický. Co jsou to obsazené nástavky? Jaká bude finální síla?
Řeknu to asi takto: Až budu tyto včelstva v říjnu před spojením zužovat na 3 NN, u některých možná budu rád, jestli se do nich vůbec budou vejít bez toho, aby včely nevysely v podmetu, což nechci (nemám rád, když se včely tísní, má to špatný vliv na jejich sílu). Jelikož budu včelstva posilovat oddělky (vlastně po letošní radikální změně metodiky teď u mých včelstev není rozdíl mezi oddělky a produkčními včelstvy... všechna jsou na 6 NN!), výsledná síla bude ještě větší, než je to na fotkách v uvedeném odkaze. Začátkem předjaří budou včelstva krásně obsedat 4 NN a z části ještě další 2 NN.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109)
Zdravim, usadil jsem letos jeden roj, který se začal v celku dobře rozvíjet, ale teď poslední týdny sleduji, že včely sedí oproti ostatním včelstvům hodně na letátu a jem málo odletují a přiletují, prostě jen tak tam sedí. Zdá se mi že jsou také dost agresivní. Může to být spojené s krmením, loupeží, atd.? PetrM
Nechcem byť za každú cenu múdry, no myslím si, že Ste správne vystihol správnu podstatu tohoto javu. Je čas kŕmenia a sliedenie včiel (aj vlastných a môžu to byť aj osy) a včelstvo sa jednoducho bráni tým, že poučené náletmi cudzích včiel čo ôs na letáč, sa snaží letáč kontrolovať jeho obsadením.Svedčí o tom aj jeho agresivita.
To že menej lietajú nie je ničím zvláštnym úkazom, veď ak neošetrujú plod, tak nemajú prečo lietať (vodu a peľ nenosia)! Včelstvo s M a dostatkom včiel sa vie ochrániť pred narušiteľmi svojho územia. Takže kľudne spávajte. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47112
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111)
dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP
Martin, ale ak sa pozorne podívaš na ten les a trávu, tak je už dávno po zime. Včelstvo je už v plnom rozvoji. Ak to dám do súvisu s teplou zimou, tak sa ani nečudujem. Dvorský to aj zdôvodnil a tieto výpočty som robil aj na základe plusových denných teplôt, prezimované včelstvo neraz bolo silnejšie až o 0,8 kg včiel, takže to by aj svedčilo o tom prečo je také silné. Nuž ale mladý včelár s päťročnou praxou dokazuje, že z neho môže byť dobrý včelársky expert v prípade, že to utvrdíš príslušným štúdiom. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47113
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109)
Podle mně jsou včely na letáku nadbytečné končící letní včely.
Zatímco v normálním včelstvu matka stále ploduje a včely průběžně stárnou a průběžně jsou nahrazovány, je roj v podstatě výběr stejně starých včel. Ty včely vystaví mezistěny, odchovají plod , donesou a zpracují zásoby a potom za střelím dva měsíce od usazení roje už nově odchované včely dělají všechnu práci ve včelstvu a rojové včely, co přežily, jsou najednou všechny v poměrně velkém množství navíc. Tak dožívají buď uvnitř úlu na okraji včelstva na neobsazených plástech v spodním nástavku a pokud v úlu není místo, tak dožívají přes den i na česnu.
A jako nečinné staré včely jsou taky divočejší.
Mohly by se aspoň částečně zaměstnat krmením, kdy by zpracovávaly cukr nebo podněcováním, kdy by venku více létaly pro pyl a sladinu z květů, potom by taky byly méně divoké.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47115
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109) (47115) (47116)
No, stovka včel na letáku už vypadá jako velký počet včel, přitom to je vzhledem k počtu včel ve včelstvu úplně zanedbatelný počet. V tom roji možná ta stovka včel nadbývá nad počet těch starých včel, co se vejde do úlu, v jiných rojích se možná všechny včely vejdou dovnitř.
Po pravdě řečeno, mě taková stovka včel lelkujících na letáku moc nezajímá. Zajímá mě hlavně, kolik včel odlétá a přilétá a jestli nesou sladinu nebo pyl. Potom sleduji nějakou minutku, jestli tam nejsou zlodějky a neperou se se strážkyněmi, jestli dvojice včel nepadají z česna dolů na zem. A jinak , pokud z česna nevisí brady brady včel a i v noci, tak se o to moc nezajímám.
Jedině hned po ukončení nějaké delší práce v úlu se dívám na česno, kolik je na něm včel a jak se chovají, je to měřítko jak moc ta práce rozvrtala včelstvo, případně jestli nešťastnou náhodou při práci včelstvo nepozbylo matku. Taky za jak dlouho po uzavření se včely, co se vyhrnuly z úlu, vrátily zpět, signalizuje, za jak dlouho po zásahu do včel se vnitřní život včelstva dostal do normálu.
A za ta desetiletí jsem zjistil že i v počtu včel vegetujících venku na česnu jsou mezi včelstvy rozdíly. Některé včelstvo má venku na letáku trvale 2 - 4 včely, jiné velikostí a dalším stejné včelstvo má tam třeba 10 - 20 včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47117
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 9. 2010
Sršni, aneb včil babo raď??
Řekl jsem před chvílí manželce po "decentním" ústupu ze zahrady, kde jsem se setkal s velkým zájmem sršňů o moji osobu. A proč se o mne zajímali? Zkrátka převrátil jsem jim domeček a jim se to ani trochu nezamlouvalo. Manželka již měsíc hovoří o poražení staré napůl suché lísky, že si na její místo dá kytičky. Již jsem nevydržel to "plánování budoucnosti", uchopil jsem Boženku - řeťězovou pilu a šel na to. Když kmen lehl, sršni byly jak u vytržení. Zapoměl jsem se přesvědčit jestli ptačí budka, kterou jsem před lety uvázal do koruny té lísky není něčím obydlena. Je! Právě těmi sršni. Nyní jsem v situaci, že líska leží dobře střežena sršni a nemohu kmen odstranit. Nechci hned použít benzín ani jiné prostředky na jejich likvidaci. Napadá mne použití ledku pro uspání včel při plnění oplodňáčků. Budka vypadá neporušená, má jeden vstupní otvor. Bohužel, pytel na ni nenavléknu. Pokud by se mi je podařilo kuřákem uspat, mohl bych je v té budce převěsit na nové místo. Má někdo nějakou zkušenost nebo jiný využitelný nápad?
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47119
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109) (47115) (47116) (47117) (47118)
"Můžu se zeptat, jak poznáte na česně, že včelstvo pozbylo matku?"
Včely se kolem česna chaoticky rozbíhají a jakoby hledají matku, taky jejich zvukový projev je jiný, jakoby "brečí" v různých tóninách. Tak cca půlhodinu až hodinu, pak ustávají a narážejí na plodu nouzové matečníky.
Když tam je matka, tak buď se chovají normálně nebo všechny včely jedna jako druhá větrají.
Někdy ale, pokud jsou včely rozdělané dlouho, se včely chovají částečně jako při ztrátě matky, i když matka tam je, obvykle když byla matka s menší částí včel dlouho někde v nástavku odložená mimo úl.
Jinak je pozorování česna po ukončení práce ve včelstvu taková dodatečná kontrola, jak včely snášejí ten zásah a jestli všechno proběhlo správně, jak mělo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47120
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119)
Můžu jen posloužit statistikou pro případ nejhorší. Mě vloni štípla u včel jedna do hlavy, jde to, ale radši jsme si lehl, pokrejvačovi co u nás dělal, dali žihadel 8 a padal do závratí. Podle zavolané doktorky prý v takových případech hrozí srdeční arytmie.
Podobně jsem byl překvapen na jaře u oplodňáčku, ale to tam byla jen jedna samička a oplodňáček těsnil. Přenesl sjem je do lesa na pařez a bylo to.
Protože je mám nastěhované do baráku, tak vím že i skoro za tmy létají. Takže jako dobu pro lstivý přepad bych volil ráno.
Když jsem je kvůli opravě střechy vloni museli likvidovat, zahájili jsme útok CO2 hasičákem, myslím, že je to "schladilo". My jsme je přenášet nemohli, pokrývačů je větší nedostatek než sršňů, ale myslím, že by se tím pár vteřin na navlečení pytle dalo získat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47122
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119)
Nedá se to nechat tak cca měsíc? Sršni by už měli končit, oplozené samičky se rozlétnout hledat škvíry pro zimování a v budce by do měsíce až dvou měsíců měly zbýt jen končící sršní dělnice.
Jinak mě napadá jedině budku opatrně postupně oddělit od kmene, vždycky časně ráno, kdy je nejvíc zima a sršňům trvá, než vyletí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47123
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119)
pokud má budka jen kruhový vstupní otvor, meměl by být problém do něho někdy v noci nebo brzy ráno nacpat kus molitanu, nebo jinou vhodnou zátku. Po zkoušce těsnosti pozorováním ze zálohy by budka měla jít přenést. Otázka je, zda nehrozí vznik nového otvoru při manipulaci s budkou - to by byl prů... . Přiznám se ale, že v takovém případě bych s nimi přátelství nepěstoval a ukončil je. Po přenesení se stejně nejspíš budou vracet na původní místo, slídit a otravovat. Další možností je ponechat pokácenou lísku i s budkou a jejími obyvateli na místě až do zimy, a vše pak v klidu zlikvidovat. To Vám ale asi doma neprojde ;-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47125
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119) (47123)
Jinak před nějakými lety se mně sršni usídlili na zemi metr od vstupních dveří do baráku. Vcelku to s nimi šlo, dokud se vícekrát nestalo, že na ně spadlo nářadí a začali bodat. Likvidoval jsem je časně ráno biolitem sprejem stříkaným přímo otvorem do hnízda. Sprej taky trochu ochlazuje, takže dává taky nějakou vteřinku na ústup, protože trvá nějakou dobu, než jed na ně začne působit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47126
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109) (47115) (47116) (47117) (47118)
Můžu se zeptat, jak poznáte na česně, že včelstvo pozbylo matku? PetrM
Príliš veľa informácií chcete odrazu vedieť. Ak by sa tak náhodne v tomto čase stalo, určite by sa to prvé dni po jej strate prejavilo na letáčovej doske. Včely bez M by iste tak spokojne nesedeli na letáči, ak by sa im M stratila.
Takéto včely vychádzajú pre úľ a bezcieľne niečo hľadajú, vyletí pred letáč a hneď sa vracia, druhá pobehuje po prednej stene úľa, po letáčovej doske a znovu sa vracia do úľa. ak by Ste takéto včelstvo odpočuli hadičkou, istotne by ste začuli nezvyčajný hluk až plač včiel (mohli ba ste si to porovnať v inom včelstve a porovnať), po otvorení úľa sa potvrdí to čo som napísal vyššie. Postupne ako dni bežia, včely sa uspokoja a typické prejavy bezmatkovosti sa viac menej vytratia, pretože ak má takéto včelstvo otvorený plod, včely na druhý-tretí deň začne ošetrovať postupne niekoľko trojdenných lariav, z ktorých si vychová náhradnú-nouzovú M a včelstvo sa stabilizuje. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47127
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 9. 2010
Re: Srni, aneb v?il babo ra??? (47119)
Nechat být za měsíc již bude budka prázdná sršně zszimují v různých štěrbinách a pak to dokončíš.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Srni, aneb v?il babo ra??? > Datum: 08.9.2010 14:44:56 > ---------------------------------------- > Řekl jsem před chvílí manželce po "decentním" ústupu ze zahrady, kde jsem > se setkal s velkým zájmem sršňů o moji osobu. A proč se o mne zajímali? > Zkrátka převrátil jsem jim domeček a jim se to ani trochu nezamlouvalo. > Manželka již měsíc hovoří o poražení staré napůl suché lísky, že si na její > místo dá kytičky. Již jsem nevydržel to "plánování budoucnosti", uchopil > jsem Boženku - řeťězovou pilu a šel na to. Když kmen lehl, sršni byly jak u > vytržení. Zapoměl jsem se přesvědčit jestli ptačí budka, kterou jsem před > lety uvázal do koruny té lísky není něčím obydlena. Je! Právě těmi sršni. > Nyní jsem v situaci, že líska leží dobře střežena sršni a nemohu kmen > odstranit. Nechci hned použít benzín ani jiné prostředky na jejich > likvidaci. Napadá mne použití ledku pro uspání včel při plnění oplodňáčků. > Budka vypadá neporušená, má jeden vstupní otvor. Bohužel, pytel na ni > nenavléknu. Pokud by se mi je podařilo kuřákem uspat, mohl bych je v té > budce převěsit na nové místo. Má někdo nějakou zkušenost nebo jiný > využitelný nápad? > JK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47128
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119)
Má někdo nějakou zkušenost nebo jiný využitelný nápad? JK
Npr. takúto, Josef:
V polovici augusta, sa častejšie objavovali na včelnici sršne. Dosť ma to znervózňovalo, lebo odchytávali pred letáčmi priletujúce včely.
Syn , ktorý bol na včelnici ma upozornil na miesto, odkiaľ vyletovali a prilietali sršne s pomerne častou frekvenciou. Vybrali sme miesto v strešnej konštrukcii s otvoru 6x8 cm.
24.8 som zaznamenal frekvenciu výletov z hniezda, za 1 min. vyletelo 8 sršňov x 60 min.=480 sršňov, za 8 hod. = 3840 výletov, za 10 dní = 38 400 tisíc:73 včelstiev = 526 sršňov na jedno včelstvo. Aj keď nie každý sršeň lovil na včelnici včely, predsa len včely boli ohrozené a škody by narastali.
Napriek ich chránenia som sa rozhodol ich zlikvidovať, navyše som objavil v kočovnom voze jeden menšie hniezdo, upchaním výletového otvoru prvého včelstva a strhnutím do vreca druhého hniezda.
Niekoľko sršňov pri prvom hniezde obletovali asi týždeň a druhé v plastickom uzatvorenom vreci žili až doteraz, plod- larvy bez potravy ešte stále žijú. Ak sa dotknem plásta, larva okamžite na malý otras reagujú.
Viem, že je to nehumánne, ale ako to vyriešim, veď včely sú taktiež užitočné, niekto v tomto prípade musel ustúpiť.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47130
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113)
a.turčáni:
Včelstvo je už v plnom rozvoji. Ak to dám do súvisu s teplou zimou, tak sa ani nečudujem. Dvorský to aj zdôvodnil a tieto výpočty som robil aj na základe plusových denných teplôt, prezimované včelstvo neraz bolo silnejšie až o 0,8 kg včiel, takže to by aj svedčilo o tom prečo je také silné.
___________________________________________________________
Jak koukám, zjišťuji, že blbější příklad jsem si asi opravdu vybrat nemohl (ta fotka, kterou jsem myslel, je z 28.4., takže to je už opravdu plný rozvoj... mělo mě to napadnout...listy na stromech, tráva).
Vypadá to, že co si člověk neudělá sám, to nebude mít. Takže se asi začátkem března vrhnu do focení. Avizoval jsem to už vloni, ale s výjimkou jednoho člověka se nikdo neozval, takže jsem se na to z trucu vykašlal. Vnucovat se nebudu.
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47131
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (147.231.79.105) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109) (47115) (47116) (47117) (47118) (47120) (47124)
PetrM (193.86.67.4) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109) (47115) (47116) (47117) (47118) (47120)
Děkuji za poznatky, hrozně mě zajímají projevy na česnu co, co znamená. Bohužel s tím nemám ještě takové zkušenosti, tak zjišťuju kde se dá.
Jeden zajímavý odkaz ...
http://dvorsky.leos.sweb.cz/AKTUALITY/jak%20se%20lepe%20divat.htm
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47132
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.182.182) --- 8. 9. 2010
Re: Stanovy špaček (47114)
Přátelé tady už se dostáváme úplně jinam a snad i trochu za "čáru".
Já jsem chtěl upozornit né na Český med a podobné banality,ale na faktický obsah stanov a jejich význam.
Proč třeba odříznout cestu do vedení svazu šikovný a chytrým mladým lidem? Nebo myslíte,že takové nemáme,ale máme!Viz mladý "haraksim"jak se mu říká. Neznáte ho bodejď jo on ještě studuje VŠ .Proč by si předseda měl vybírat odborné spolupracovníky i mimo volené členy do ÚV ČSV a jeli takový odborník na něco potřeba může se najmout na úkol třeba právník,ekonom a podobně.Nesvěřujeme tak trochu vedení svazu úplně jiným lidem?
To jsou důležité otázky a né jednoduché a plané diskutování o Českém medu.Tady se tvoří norma pro další fungování svazu. Sjezd už nic nezmění jen potrvdí navržené.Mám obavy aby nám nakonec nějaký pták nevyzobal třešnicky.Teď se nemohu upamatovat nebyl tady už podobný případ?!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47133
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin Peterka (90.183.113.146) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119)
Dobrá "zbraň" je i obyčejný vysavač - pokud je potřeba dostat vosy
např. z nějaké dutiny u obydlí... Ale na tohle asi bude potřeba
vysavač na listí.;)
K sršňům mám ovšem zatím úctu. A smíšené pocity, když sršeň pozoruji,
jak je šikovně zavěšený na listu jen za zadní pár nohou a zbylé 2 páry
používá k přidržování okusované včely, pro kterou si byl před chvílí
na česnu...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47134
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 8. 9. 2010
Re: Stanovy špaček (47114) (47133)
Sjezd už nic nezmění jen potrvdí navržené.
-------------
Už se mě to netýká, ale pokud si pamatuji na minulý sjezd, tak to byl stejný scénář. Podle něj nemají členové nejmenší šanci, protože delegáti se volí na jaře a to je to všem jedno. Navíc se těžko členům podaří ovlivnit jejich výběr, i kdyby někdo měl nějaký návrh.
Teď už je podle všeho pozdě, dá se to jen sledovat. Členové mohou jen koukat stejně jako my nečlenové, pokud nejsou těmi co jedou na sjezd. A tam to stejně proběhne jako minule. Většina odkýve vše co se jí předloží, pokud se to dobře zabalí. Třeba potřebou jednoty atd. a gulášek a chlebíčky a tanečky ...
Hodně štěstí.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47135
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 9. 2010
Re: Stanovy špaček (47114) (47133) (47135)
Před minulým sjezdem jsem tady na konferenci navrhoval maximální možné zkrácení doby mezi volbou kandidátů v ZO a vlastním sjezdem, na dobu tuším do tří měsíců.
Navrhoval jsem to tady, protože tehdy byla pro mně v ZO taková situace, že čemukoliv, co bych navrhnul v ZO , by se tehdejší výboři na členské schůzi veřejně vysmáli.
Teď už taková situace není, aspoň doufám, no neozval jsem se v ZO.
Takže možná až před dalším sjezdem.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47136
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Dvorský L (81.25.16.87) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131)
http://dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP
Nechci se do vaší dobaty vůbec vměšovat. Jen si, prosím, u dotyčné fotografie přečtěte celý text a pak zjistíte, že hodnotit podle běžných kriterií takovéto včelstvo skutečně nejde (odléčeno po 24. měsících MG, to znamená, že bylo léčeno 1.4. 2010, tedy pouze 1x za 2 roky, hodnocení Vt=3). Nechci radit, ale pane Václavek, pokud máte v tuto dobu včelstva v 6NN (což není nenormální) a je jedno zda je obsedají na černo nebo jen z 60%( to by mohlo znamenat, že máte kvalitně a včas zazimováno a včely se mmj. stahují hezky do chomáče)a chcete, aby v polovině března takováto včelstva obsedala na černo 3-4NN (tj. 3-4 kg), pak vás chraň ruka páně v říjnu toto včelstvo zužovat na 3NN.Větší hloupost by jste nemohl udělat. Je také naprosto irelevantní porovnávat např. obsazenost prostoru nyní a např. po 1. proletu nebo 14 dní po něm. Jsou to naprosto odlišné situace, diametrálně odlišné vývojové fáze včelstev s jinými potřebami. Nyní včelstvo teplo nepotřebuje tolik na jaře ano. Je to jako s autem. Normální včelstva v tuto dobu jednou jen na volnoběh a po proletu začínají přidávat plyn. Ti, kteří v tuto dobu ještě krmní, chovají matky, testují je v oddělcích a pod, budou mít pochopitelně jiný náhled na celou situci a budou mít také svojí pravdu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47137
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119) (47134) (47138)
PZ:
protoze mame doma male deti, srsne nekompromisne likviduji,
-----
No my máme doma 4 malé děti a máme se sršni dohodu. Oni se nemontují do nás, my do nich. Vloni to s pokrývačem nedodrželi a pak já taky. Jinak to už takových 25 let dodržujeme bez problému.
Co bych měl dělat se včelama, když mi poštípají děti? Jednou byl nejmenší tak oteklý, že jsme zvažovali odvoz.
To je prostě příroda. V Praze taky nehubíme auta. Osobně si myslím, že žihadlo sršně není tak nebezpečné jako nějaké mrňavé klíště. Daleko vyšší pravděpodobnost, že se něco stane a s trvalými následky.
Karel
Kare
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47142
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec (e-mailem) --- 8. 9. 2010
Re: sezení na letáku (47109)
Asi tě nepotěšim když Ti řeknu, že si myslim, že je něco s matkou. Pavel
----- Original Message ----- From: "PetrM" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, September 08, 2010 12:05 PM Subject: sezení na letáku
Zdravim, usadil jsem letos jeden roj, který se začal v celku dobře rozvíjet, ale teď poslední týdny sleduji, že včely sedí oproti ostatním včelstvům hodně na letátu a jem málo odletují a přiletují, prostě jen tak tam sedí. Zdá se mi že jsou také dost agresivní. Může to být spojené s krmením, loupeží, atd.? Popř. co to může znamenat? Hlavní rozdíl je, ale že když ostatní včelstva létají a nosí a na letáku se nezdržují, tyhle nelétají a jen ve skupině sedí. Předem díky za radu P.
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5432 (20100907) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5432 (20100907) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47143
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137)
Dvorský L:
Nechci radit, ale pane Václavek, pokud máte v tuto dobu včelstva v 6NN (což není nenormální) a je jedno zda je obsedají na černo nebo jen z 60%( to by mohlo znamenat, že máte kvalitně a včas zazimováno a včely se mmj. stahují hezky do chomáče)a chcete, aby v polovině března takováto včelstva obsedala na černo 3-4NN (tj. 3-4 kg), pak vás chraň ruka páně v říjnu toto včelstvo zužovat na 3NN.Větší hloupost by jste nemohl udělat.
___________________________________________________________
Samozřejmě, že takováto včelstva budou zimovat v 6 NN. Vzniknou složením dvou 3 NN včelstev (1,5-2 kg), která v současnosti jsou v 6 NN. Je jasné, že v současnosti na černo obsedají tak 3-4 NN, zbytek je řídce obsazen. Do října síla určitě ještě poklesne.
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47144
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 9. 2010
Re: Sršni, aneb včil babo raď?? (47119) (47134) (47138) (47142)
Díky za účast a rady. Situace je vyřešena a sršni jsou přestěhováni bez ztráty kytičky. Nalezl jsem dokonce průhlednou zátku akorát pasující do díry v budce. V podvečer se citelně ochladilo a sršní prolety, před novým umístěním budky v leže, ustaly. Zapálil jsem kuřák, přidal ledek a vyrazil jen v klobouku bez rukavic abych měl cit. Při zkoumavém pohledu zpoza třešňového kmene jsem neviděl kolem otvoru žádný sršní pohyb. Tak šup a otvor jsem ucpal zátkou. Jen ten kuřák smrděl u té třešně nepoužitý. Průhlednou zátkou na mne cenili zuby tři sršni, více se jich tam zevnitř nevešlo. Budku jsem zavěsil asi jeden a půl metru od původního místa a jak jsem byl v ráži, zátku jsem vytáhl jako špunt z lahve. Okamžitě jich několik vyrazilo ven, to jsem byl již opět za třešní, když mne neviděli začali se zaletovat na novém místě a po chvíli se spořádaně vrátili zpět do budky. Jen několik sršňů, kteří byli v inkriminované době kdesi na záletech, možná v Interšpáru a před úly chytali včely, bylo poněkud zmateno touto novou situací a ve stále rozšiřujících kruzích hledali své obydlí. Uvidím zítra jak se s přestěhováním srovnají. Dám vědět.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47146
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 9. 2010
sršni
čauky a co jako planuješ s tema sršnema?hele sršen je takova svine že rozkouše nebo z dutiny vytlačí uplně všechno od dřeva až po plastove lahve i montažní penu rozkouše.meli sme je v dutine baraku a včechno rozežerou nebo vytlači z letoveho otvoru ven.kamo jestli tak ti radim zbav se jich at sou nekde v lese v přirode ale ne u baraku ve stodolach a na včelnici to fakt ne.docela dobry je kdyš smichaš všelijake jedy na travu, plisne a tak randap gramokson aspon 4 naky jedovaty sračky daš do vetšího posřikovače a narveš jím to tam neředení tak sem se jich zbavil ja.jo vim je to drastarna ale co se da delat.venku vlese minevadí at si chodej v tehle dobe na včely do včelnic je to holt přiroda a tak to je bylo a bude.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47147
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- p.k. (90.178.157.91) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144)
brzděte ,šak je stím práce navíc(ten co nejvíc racionalizuje sám nejvíc nepoužívá rozum),na co to skládáte na sebe,když to budete muset hned zjara rozdělit?pokud teď spojím opravdu dvě silná včelstva tak na jaře je z toho 1 a čtvrt,a to jsou opravdu dětinské nápady sprostého teoretika,pane václavek vy jste včelařskej babral,ale řeči máte jak encyklopedie
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47149
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 9. 2010
Re: sršni (47147)
Víte příteli,
ona sršeň je nám lidem také užitečná. Například tím, že nás zbavuje velkého množství obtížného hmyzu. Je však potřeba abychom si uvědomili, že i sršeň do přírody patří a jsme to my lidé, kteří svojí činností i sršňům omezili životní prostor. Pokud se mi tedy neuhnízdí přímo před "dveřmi" a neohrožují mne přímo, zastávám názor: "žít a nechat žít". Tomu jsem se naučil za roky kdy se zabývám chovem včel. Chci věřit, že i Vy časem pochopíte.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47150
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144)
>Samozřejmě, že takováto včelstva budou zimovat v 6 NN. Vzniknou složením dvou 3 NN včelstev (1,5-2 kg), která v současnosti jsou v 6 NN. Je jasné, že v současnosti na černo obsedají tak 3-4 NN, zbytek je řídce obsazen. Do října síla určitě ještě poklesne. MV<
------------------------------------------------------------
Promiňte mi příteli, že se možná nedůvtipně zeptám? S tím spojováním již máte zkušenost, nebo to letos budete provádět poprvé? Nebudu brát v potaz některé práce před zazimováním navíc, ale podle mých zkušeností tím silnější včelstva na jaře nezískáte. Také jsem byl v mládí nadšený. Ale přesvědčil jsem se, že zde neplatí, že 1 + 1 = 2. Možná, že jsem to špatně prováděl (pokusy), avšak tak jak to popisujete si to pamatuji také. Když jsem zjistil, že vyzimované spojené včelstvo se zjara od "sólovčelstva" nikterak v síle a rychlosti rozvoje neliší, nechal jsem toho. Ale kdo ví? Zcela jistě to však funguje za určitých podmínek v období jarního rozvoje - viz chov dvoumatečných včelstev. Píšete však, že na včelstva nebudete mít v následujících (nejméně pěti letech, možná i déle) čas. A takové spojené včelstvo nějaký ten čas potřebuje, zvláště tehdy, když se to právě nám hodí nejméně. Přeji mnoho úspěchů ve studiu i v rekreačním chovu včel.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47151
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47149)
Asi vůbec nemá cenu reagovat na výlevy p. k. (Pavel Krejča, 775 603 413), ale očividně vůbec nepochopil význam mého počínání, tak se ohradím.
Tím, že včelstva spojím na podzim a na jaře zas rozdělím (po letošku skoro úplně rozpůlím) na první pohled dělám zbytečnosti, ale ve skutečnosti jde o velmi důmyslný nástroj, jak podstatně zvýšit výnos z jarní snůšky a zcela efektivně zabránit rojení. Část s matkou je sice výrazně oslabena, ale vzhledem k době (kolem začátku kvetení řepky… to už je dost teplo) a vzhledem k síle včelstev a vzhledem k armádě létavek, kterou mateřák stále disponuje, nijak se to neprojeví na omezení výkonu kladení vajíček, jako jiné metody (např. odběr matky). Efekt to má takový, že se protáhne vývojová fáze až za období rojení, takže se ho pak už nemusím obávat (odběr pár rámků s plodem zdaleka napřinese takový efekt a další přidružené užitky). Mimo to tvorba oddělků celými nástavky je u NN-úlů zcela ideální. Chovám matky poměrně dost primitivním způsobem (nastartované misky ze sádky vložím rovnou do oddělků), takže jde o časově nenáročnou činnost. Letos jsem si vyzkoušel, že v jednom oddělku rozděleném pouze mateří mřížkou se bez problému oplodní i dvě matky, takže ani nemusím dělat nějaké rezervní oddělky.
Samozřejmě, že se rozdělení podepíše na výnosu produkčního včelstva. Určitě bude nižší, než kdybych ho nerozdělil a nedostalo se do rojové nálady (mám hodně rojivé včely, takže na tohle nemohu spoléhat). Ale to co nepřinese produkční včelstvo, to přinese oddělek… naopak obě včelstva přinesou v součtu mnohem více, protože v období vrcholu snůšky na rojení nemají ani pomyšlení! Oddělek má kvanta včel, které se ze začátku nemusí starat o kvanta mladého plodu, a tak se naplno věnují snůšce. Trvá cca 3 týdny, než se matky v oddělcích rozkladou (připomínám, že je tvořím s nastartovanou miskou, nikoliv se zavíčkovaným matečníkem!), a to už je řepka většino na konci kvetení a blíží se medobraní. Není problém z těchto oddělků ve 4 NN získat horní dva NN plné medu. Kdo nevěří, ať vyzkouší. Mě to tak vyšlo. Takže v absolutním součtu vytočím znatelně více medu (v porovnání s LBV určitě). Jsem malovčelař a dlouho jím ještě budu, takže se orientuju hlavně na velikost medného výnosu a produktivitu práce si mohu dovolit v rámci přijatelnosti utlumit. Neznám efektivnější způsob, jak docílit co největšího výnosu.
A mimochodem to, že píšu jako z encyklopedie je kvůli tomu, že toho mám hodně přečteného, umím kultivovaně vystupovat a zcela zásadně nepíšu jako hulvát!!!
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47152
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47151)
Pane Křapko,
včelstva vždy zásadně spojuji až v říjnu, tedy v době, když už je zimní generace definitivně vydiferencovaná (mimochodem tou dobou nejsou zkoušky, akademický rok je teprve na začátku, takže tehdy bude určitě času dost… mnohem horší to s časem bude v květnu při medobraní, toho se docela i bojím :-(
Včely opravdu nemají potřebu vytvářet nějaká extra silná včelstva. To dělají jen, když k tomu mají dobré podmínky... dostatek zásob, dostatek prostoru (nestačí jen jejich přítomnost v úle, musí je včely vnímat v celém rozsahu… k tomu jsou předpoklady především v NN, kde včely nemají tendenci se upnout na jeden prostor), dlouhověké včely, tedy nikoliv včely upracované překotným rozvojem, jak se to děje u standardních slabých včelstev (stejný efekt má i vyrojení a určitě i dělení včelstev, jak jej provádím já). Pokud jste spojoval včely už třeba v srpnu, nedej bože v červenci, výsledek to mělo takový, že jste včely vývojově posunul do zadu (přiblížil jste je vrcholu), ale včely zase najeli dolů... takže proto ve výsledku nebylo žádné posílení (standardní zimní generace).
Děkuji za přání a doufám, že budou podmínky k tomu, abych nemusel na včelaření zanevřít.
Ať se Vám daří.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47153
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47149) (47152)
vy jelimane, než zveřejníte na internetu něčí telefon, napřed se ho zeptejte, jestli se mu to líbí. To že se vám nelíbí jeho reakce, neznamená, že to můžete udělat. Chováte se jako puberťák, vlasne ne jen jako.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47154
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 9. 2010
sršni
pane Krapka ja doufal že si tu zpravu ode me prečte celou a ne jen opulku.kecat tady že sou užítečny je jen kec.přečtete si pečlive co tam píšu kde sem je mel a že jinde mi nevadí.tak nevím proč me tady hodnotí nejste normalni takovejch jako ste vy nam to tady dokažou akorat zhnusit.mejte se Pane Křapka přište čtete a nekrytizujte
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47156
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47149) (47152) (47154) (47155)
Ještě bych doplnil, že jsem tu zrůdnost (zveřejnění jména i čísla) neudělal jenom kvůli předchozí reakci, to teda v žádném případě! Udělal jsem to, protože p. k. tu působí už dost dlouho a za tu dobu tu napáchal mnoho zlého, opravdu mnoho zlého (pro neznalé doporučuji si projít konferenci), takže si myslím, že mi bůh odpustí tu moji neuváženost. Osobní útoky od anonymů přímo bytostně nenávidím, je to zbabělé a nedůstojné, tak se prosím nedivte, že to prostě ve mě vybuchlo a udělal jsem to, co jsem udělal! Plně si za svým rozhodnutím stojím, byť je to dětinské (sotva pubertální!).
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47157
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47149) (47152) (47154) (47155)
:-D :-D
To máte ze Saturnina ne?
Teta Kateřina:
„Ovšem, kdo chce kam, pomozme mu tam! Ale komu není rady, tomu není pomoci. A pak už je pozdě bycha honit… A kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá...“
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47158
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 9. 9. 2010
Re: sršni (47156)
Vážený příteli.Tobě by také neškodilo víc číst napsané,případně se nad tím zamyslet.Názor s př.Křapkou máte více méně stejný.Rozdíl je jen v tom,že u tebe začíná příroda za vlastním pozemken,případně ještě kousek dál a podle toho jednáš.Pro př.Křapku o něco dál než za dveřmi a také se s tím dokáže srovnat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47159
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 9. 2010
Re: Koukám, e větina u má zazimováno, nuda co? (47160)
Cau Karle
njn, to uz tak byva, prave ted je asi videt kdo ma jeste energii nevybitou a potreboval by navysit stavy. Kdyz mas roupy porid si o par vcel vic a ono te to prejde - docela to funguje :-))
Jsem na sluzebce coz beru jak dovolenou :-) Ale uz aby byl patek, abych doma zas konecne po case vlitnul do truhlarny na naky ty nastavky a ramky :-))
T.H.
2010/9/9 KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > vy jelimane, než zveřejníte na internetu něčí telefon, napřed se ho > zeptejte, jestli se mu to líbí > > -------------------- > P.K. jej zveřejnil předtím sám. > > Pak jak je zřejmé, už někdo dříve nevydržel s nervama :-) > > http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=775+603+413&go=Vyhledat > > > Karel >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47161
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 9. 9. 2010
Re: Koukám, že většina už má zazimováno, nuda co? (47160)
Pak jak je zřejmé, už někdo dříve nevydržel s nervama :-)
-----------
... a dokonce se stejnou průpovídkou ... nepomohlo
Takže M.Václavek, ačkoli udělal to co se nedělá, P.Krejčovi, který tady každou chvíli dělá to, co se nedělá, mu nic nezpůsobil, protože nebyl první. ;-)
Byť mi vadí zveřejňování os. údajů na netu, M.Václavkovi pravděpodobně dlužím alespoň částečnou omluvu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47162
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47151)
Me se zda, ze mi to funguje a 1 + 1 jsou 2 nebo skoro 2. Ale berte v uvahu, ze si nehraju moc s kg vcel natoz aby se hadal kolik kg jich mam v ule :-) Kazdy mame jinak velky voci....
Minule 2 roky jsem takto ze 2 oddelku na 2NN udelal koncem rijna produkcni vcelstva, ktere pristi rok daly vynos podobny nebo i lepsi nez ostatni produkcni. Spojoval jsem koncem rijna mozna i v listopadu.
Zajimave je, ze z kvetnoveho oddelku o jednom dvou ramcich plodu udelam ve VN vcelstvo do zimy temer bez prace. A v NN se to tak nedari, ale nutno rict ze na NN oddelek neodebiram cely NN a v tom to asi je... A nebo ve vysce ramku :-) Ale nejak momentalne uz neni mozne zvysovat stav tak me to netrapi, zacinam si vice hrat se zimovani mensich vcelstev v plemenacich. Proste ty matky bavi a to je pak problem a lito to rusit :-))
Pripojoval jsem loni tri oddelky i ve VN 39x24 a ty vcelstva letos na jare byla uplne nekde jinde to by si vsimnul snad kazdy, takze to pozdni spojovani myslim fakt chodi.
Jenze cela sranda kolem tech kg vcel co tu resime je smesna v tom, ze priroda nam pak da stejne za usi :-) K cemu letos byly na jare silne vcelstva??? U me jen k problemum a nebyla to uplne trivka je udrzet v ule a v kondici do snusky, o ktere jsem ani nedoufal, ze prijde. Paradoxne pak chcipacek oddelek na 2NN, ktery dokazal prezit i blbeho vcelare ktery ho krmil az v lednu medem, misto aby mu v srpnu dal poradne cukru (no byl puvodne na spojeni ale pak mi ho bylo lito a tak jsem riskoval). Prinesl tolik medu, ze bych tomu neveril, kdybych to nevidel. A krom zimniho krmeni jsem pak uz na neho skoro nesahl, kdezto rozvolnovani plodist u silnych vcel stalo vice namahy. A jeste vice zajimave bylo, ze paradoxne jsem nemel v NN problem s rojenim, coz byl pravy opak minulych let.
A tak ted nevim zda uz si to u me sedlo nebo to byla jen klika. A matne vzpominam jak jsem to na jare vlastne udelal :-))
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47163
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2010
Re: Nassenheider - zase ti němci :-) (47054) (47062) (47085) (47099) (47111) (47113) (47131) (47137) (47144) (47151) (47163)
Co se týká spojováni včelstev kvůli síle v zimě, tak včelky mají nějakou svou přirozenou hranici. Když se zakrmí už v červenci, tak ony dosáhnou té hranice a potom už víceméně stojí, udržují stav. Stejně tak, když se zakrmí v srpnu, dosáhnou třeba na konci srpna hranice a pak jen udržují stav. Když se třeba v září spojí dvě včelstva a síla výsledného včelstva potom tu hranici přesáhne, tak včelky jakoby "stojí" a nechávají ten počet volně padat, dokud zase nedosáhnou té přirozené hranice síly včelstva.
Takže posilování včelstev v tuto dobu je prakticky zbytečné, pokud se při něm přesáhnou ty hranice. Pokud se jedná o posilování slabých včelstev,likvidaci třeba slabých oddělků a nepřekročí se ta hranice, má posilování smysl a není zbytečné.
Otázka je potom jedině, jak dlouho do podzimu a zimy včelám toto chování vydrží. Kdy už potom včely tu sílu nenechávají padat a přes zimu potom přežívají na touto hranicí v nadprůměrné síly a díky tomu mají nadprůměrný jarní rozvoj.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47164
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 9. 2010
Re: sršni (47156)
>jirkaZ (82.100.2.212) --- 9. 9. 2010
sršni
pane Krapka ja doufal že si tu zpravu ode me prečte celou a ne jen opulku.kecat tady že sou užítečny je jen kec.přečtete si pečlive co tam píšu kde sem je mel a že jinde mi nevadí.tak nevím proč me tady hodnotí nejste normalni takovejch jako ste vy nam to tady dokažou akorat zhnusit.mejte se Pane Křapka přište čtete a nekrytizujte<
------------------------------------------------------------
Vážený příteli Jirko,
čtení vašich myšlenek mi opravdu činí velké potěšení. Leč přiznám se bez mučení, že v některých případech jsem jaksi nechápavý. Zkuste si po sobě také přečíst co jste napsal.
Určitě se pobavíte.
Hezký den JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47165
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 9. 9. 2010
Pohankovy med
Zdravim vespolek,
v sobotu jsem vytocil cisty pohankovy med - je kvetovy a cerny jako bota, lahodnou chut a svoji specifickou vuni. Kdyz by nekdo chtel udelat treba vymenu konev za konev, aby mohl prinest svym stalym zakaznikum nejakou zmenu a neco navic, tak bychom mohli udelat vymenu 1:1 za med od Vas. Medu mam vcelku hodne. Jsem z Opavska - je to tady kousek od vystavy na Cerne louce, takze by se dalo zvladnout dve veci jednou ranou. Cislo na me je 603 16 25 01.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47168
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 9. 2010
Re: doslazování medoviny (47167)
To, že se medovina po prvém stáčení zdá málo sladká nebo dokonce i trpká je zcela normální jev. Nechte medovinu dozrát. Na doslazování je dost času. Uvidíte po druhém stáčení, že je medovina sladší a chutnější. Po třetím stáčení, pokud k němu ještě dojde... Ale patent na rozum nemám. Jen zkušenost.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47169
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 9. 2010
Re: doslazov?n? medoviny (47167)
Ahoj, pokud je medovina suchá 5kg na 100litrů není moc, alepočítej s delším čeřením. Jestli med bude rozpuštěn v medovině nebo vodě je celkem jedno záleží co se Ti víc hodí. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan> > Předmět: doslazov?n? medoviny > Datum: 09.9.2010 19:28:03 > ---------------------------------------- > Zdravím. > Dnes jsem poprvé stočil medovinu od kalu a po ochutnání se mi zdá málo > sladká.Jak ji mám správně dosladit medem?Mám převařit vodu s medem a pak > doslazovat?Máte na to nějaký poměr? > Díky Míra > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47170
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 9. 2010
Re: doslazování medoviny (47167)
"Dnes jsem poprvé stočil medovinu od kalu a po ochutnání se mi zdá málo sladká.Jak ji mám správně dosladit medem?Mám převařit vodu s medem a pak doslazovat?Máte na to nějaký poměr? "
Záleží, kolik je tam původně cukru nebo medu. Zkvašením cca 2 kil cukru nebo cca 2.4 kg medu na 100 litrů přibude asi 1 % alkoholu. Do cca 8 % lihu v kvasu se kvasinky množí a bouřlivě kvasí. Do cca 12 % lihu se kvašení a množení zpomaluje. Nad 12 % lihu se kvasinky přestávají množit a stávající kvasinky velice pomalu dokvasí cukr do cca 14 - 16 % lihu, podle toho jak hluboce jsou prokvášející , pak hynou.
Pokud tam bylo cukrů jen na těch 8 % nebo 10 %, možná i 12 % lihu, mohly kvasinky už před prvním stáčením spotřebovat všechny cukry a potom by se po stáčení při dalším "zkvašení" medovina spíš kazila, než dále kvasila, přídavek dalšího cukru nebo medu je potřebný. Pokud tam bylo ze začátku dáno cukrů na minimálně 12 % lihu nebo ještě víc, na 14, 16 % a víc , potom je v medovině určitě ještě další cukr a po stáčení se doslazovat nemusí. Pokud to předchozí kvašení proběhlo v pořádku, medovina nemá nějakou pachuť atd neboli pokud se v kvasu vedle kvasinek nevyskytly ještě další mikroorganismy, které taky spotřebovaly nějaký cukr.
Z vlastní zkušenosti bych radil přislazovat jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Málo sladká medovina se totiž při spotřebě dá bez problémů dodatečně dosladit či zkombinovat ještě s nějakým sladkým moštem nebo sirupem nebo kvalitním medem, podle momentální chuti. Hodně sladká medovina se ale dost rychle přepije a chuť na ni zmizí.
Pokud by bylo třeba doslazovat, já bych rozpouštěl med v části medoviny, horší med bych i převařil, po vychladnutí dolil a všechno pořádně promíchal třeba dalším stočením ....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47171
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B.Tichý (90.183.115.37) --- 9. 9. 2010
doslazování medoviny
Také mi letos medovina moc nechutnala,bouřlivě kvasila, myslel jsem si, že jsem ji asi ošidil na medu. Dal jsem ji vypálit, včera dovezl hotové dílo. ze 100 litrů bylo 14.9 alkoholu, jinak 25,5 l 58 % medáku. Takže většina medu se proměnila na líh a proto sladkost byla menší. Tu méně sladkou řeším napravovat silným vývarem bylinek. Sladká a teplá není dobrá. Raději mám medovinu kolem těch 15% a sladkost akorát a to je to umění.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47172
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 9. 2010
Re: pálení medoviny (47172)
Jen bych chtěl varovat přátele na konferenci. Zákon o lihu nedovoluje destilovat medovinu, umožňuje pálit pouze ovoce z vlastní zahrady nebo ovoce, které dotyčný nabyl nějak právní cestou jako např. naturálie od zemědělců za pronájem půdy atd. Už jsem měl s celníky problémy za jablka doslazená medem, řekl jsem na svou obhajobu, že jsem pouze vypláchl zbytky medu z nádob a šli po mně. Připrav se že na Tebe mohou vletět již jen kvůli té výtěžnosti, i kdyby v pálenici bylo uvedeno, že je to z jablek. Z výše uvedených důvodů by se tyhle věci neměli dělat ani na konferenci objevovat. Med není ovoce a včelky ho nesbírají jen na Vašem. Celníci pochopily, ale zákon v tomto případě mluví jasně, protože konkrétně vyjmenovává podmínky, za kterých je možné pálit. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz> > Předmět: doslazov?n? medoviny > Datum: 09.9.2010 23:31:44 > ---------------------------------------- > Také mi letos medovina moc nechutnala,bouřlivě kvasila, myslel jsem si, že > jsem ji asi ošidil na medu. Dal jsem ji vypálit, včera dovezl hotové dílo. > ze 100 litrů bylo 14.9 alkoholu, jinak 25,5 l 58 % medáku. Takže většina > medu se proměnila na líh a proto sladkost byla menší. Tu méně sladkou řeším > napravovat silným vývarem bylinek. Sladká a teplá není dobrá. Raději mám > medovinu kolem těch 15% a sladkost akorát a to je to umění. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 10. 9. 2010
Re: pálení medoviny (47172) (47178)
>Jen bych chtěl varovat přátele na konferenci. Zákon o lihu nedovoluje destilovat medovinu,<
------------------------------------------------------------
Jem malé upřesnění? Musíme rozlišit, zda se jedná o zpracování kvasu na líh v lihovaru za plnou sazbu spotřební daně. Nebo zda byl kvas zpracován v pěstitelské pálenici a jak byl deklarován. Zda jako kvas z vlastního ovoce či jako kvas z medu. Pokud se jedná o kvas z vlastního ovoce (pěstitelské pálení) činí daň z lihu (v současnosti ještě) 14 300,- Kč/hl etanolu. Pokud je deklarován kvas z medu či jiných komodit, daň činí 28 500,- Kč/hl, čili plná sazba. Celníky jako správce daně zajímá skutečnost zkrácení daně. Pokud zjistí, že v evidenci ovocné pálenice je páleno z něčeho jiného než z vlastního ovoce, následuje malér, doměření daně a ostatní nepříjemnosti s tím spojené. Neznám však páleničáře, který by takovou chybu udělal. Je si vědom podstupovaného rizika. Takže pokud vypálí kvas z medu, bude odvedena daň v plné sazbě a tím je vše v souladu se zákonem.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2010
Re: pálení medoviny (47172) (47178) (47179) (47180)
Nevim jestli modni, spise pochybuju. Pry rozdil mezi cukrem a medem v kvasu se ve vysledku neprojevi.... Snad je v penezence :-) T.H.
2010/9/10 PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Myslím, že básník chtěl říct, že není dobré se o tomto tématu šířit na > netu, a jak se kdo s kým dohodne nebo nedohodne, to je jeho věc. Nerad > bych, aby úřad prošťourával moje (a třeba i vaše) slmlouvy s pálenicí jen > proto, že mezi včelaři je prý módní doslazovat ovoce. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47181
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179)
Upřímně řečeno nevím, jestli si můžu jako fyzická osoba za podmínky zaplacení daně vyrobit alkohol mimo ustanovení týkajících se pěstitelského pálení. Mně osobně celníci řekli, že nesmím. Musel bych nejen platit celou daň, ale hlavně absolvovat martýrium jako výrobce lihu, prostě to nehodlám dělat. Celníky samozřejmě zajímají veškerá porušení zákona... Radek
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Re: p?len? medoviny > Datum: 10.9.2010 09:44:48 > ---------------------------------------- > >Jen bych chtěl varovat přátele na konferenci. Zákon o lihu nedovoluje > destilovat medovinu,< > ------------------------------------------------------------ > Jem malé upřesnění? Musíme rozlišit, zda se jedná o zpracování kvasu na líh > v lihovaru za plnou sazbu spotřební daně. Nebo zda byl kvas zpracován v > pěstitelské pálenici a jak byl deklarován. Zda jako kvas z vlastního ovoce > či jako kvas z medu. Pokud se jedná o kvas z vlastního ovoce (pěstitelské > pálení) činí daň z lihu (v současnosti ještě) 14 300,- Kč/hl etanolu. Pokud > je deklarován kvas z medu či jiných komodit, daň činí 28 500,- Kč/hl, čili > plná sazba. Celníky jako správce daně zajímá skutečnost zkrácení daně. > Pokud zjistí, že v evidenci ovocné pálenice je páleno z něčeho jiného než z > vlastního ovoce, následuje malér, doměření daně a ostatní nepříjemnosti s > tím spojené. Neznám však páleničáře, který by takovou chybu udělal. Je si > vědom podstupovaného rizika. Takže pokud vypálí kvas z medu, bude odvedena > daň v plné sazbě a tím je vše v souladu se zákonem. > JK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182)
" Upřímně řečeno nevím, jestli si můžu jako fyzická osoba za podmínky zaplacení daně vyrobit alkohol mimo ustanovení týkajících se pěstitelského pálení."
U destilování to není možné. U kvašených nápojů, vína, medoviny piva, co vím, se při dodržení pár podmínek, hlavně že to jen pro vlastní spotřebu a neprodává se to, je omezená legální nezdaněná výroba povolena.
Vinaři tuším mají výjimku, mohou prodávat víno "ze dvora".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef (213.19.32.139) --- 10. 9. 2010
Krmení na zimu
Chtěl bych se zeptat, jestli můžu včely "překrmit"? Krmím 20kg, zimuji na jednom nástavku 39x30 11 rámků (na zimu nechávám 10). Jde mě o to, když včelám zbyl v plodišti nějaký med a já ho nevytočím a nakrmím 20kg cukru, jestli si nechají místo na plodování, nebo omezí, pořípadě zastaví plodování (z nedostatku místa) a narvou všechny rámky cukrem?
Díky.
Kolik se vleze do rámku 39x30 cukru (medu)?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 9. 2010
Re: Krmení na zimu (47184)
"Chtěl bych se zeptat, jestli můžu včely "překrmit"?"
Podle mně překrmení možné je, když se nechají v červenci a srpnu jen na jednom nástavku 39x30 a skoro všechny buňky se zaplní zásobami, včelstvo by pak mělo málo místa pro výchovu zimních včel. Nebo když se krmí dlouho do podzimu a na začátku mrazů včely sedí napůl v rámkových uličkách, kde nejsou prázdné buňky, jen plné a půlka včel visí pod rámky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47185
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 9. 2010
Re: Krmení na zimu (47184)
Chtěl bych se zeptat, jestli můžu včely "překrmit"?
----
To by byla aktuální otázka asi tak před měsícem či dvěma.
A bylo by lepší je krmit ve dvou N - můj osobní názor.
Teď stačí zvednout prostření plásty a pokud je dole polokruh bez zásob, tak je to O.K. Asi takový , na kterém by začaly sedět včely.
Pokud by to bylo nabouchaný, myslím, že když by se jim ze z kraje vzal a do středu místo něho dal jeden tmavší a prázdný, tak by si to holky srovnaly. Nebo krajní - pokud nejsou úplně plné dát do středu. Ale pokud by byly plné, tak by se to projevilo tím, že by nebraly.
To vše za pro případ, že je nějaký důvod zimovat v jednom N.
Pokud se mi podařilo něco takového včelám udělat, dal jsem další nástavek pod a bylo po starostech. :-)
Do nástavku výšky 30 by se teoreticky mohlo vejít až 30 kilo. Alespoň u Langa tak počítám, co jeden centimetr výšky nástavku - to jeden kilogram zásob.I s tím, že jsou některé krajní poloprázdné.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 10. 9. 2010
Re: Krmení na zimu (47184)
když včelám zbyl v plodišti nějaký med a já ho nevytočím a nakrmím 20kg cukru, jestli si nechají místo na plodování, nebo omezí, pořípadě zastaví plodování (z nedostatku místa) a narvou všechny rámky cukrem?
- nejak pozde si spomenuli na doplnenie zásob, v týchto dňoch táto činnosť už mala byť ukončená. Takže "fofr", kým je ešte teplo.
-20 kg skutočných zásob je opravdu dosť, ale najskôr treba odhadnúť vlastne zásoby a doplniť len rozdiel. Je dobré keď je na plástoch v mieste zimujúceho chumáča prázdne miesto.
-prečo si myslíte, že obmedzíte plodovanie včiel, keď septembrový plod, je vlastne zbytočný, pretože z týchto včiel už dlhoveké zimné včely nevznikajú.
- To čo si včely uložia do plástov nie cukor ale INVERT, ktorý nahradí med.(repný cukor štiepený na jednoduché cukry pomocou enzýmu invertáza)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47190
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 10. 9. 2010
Re: otazka na pana Turčániho (47191)
Dobrý večer pane Turčáni,mám pocit že jste někdy v minulosti napsal nějaký recept na použití česneku proti nosematoze,mohl byste ho napsat ještě jednou?Moc děkuju Pavel.
Pavel, niekdy 2006 som tento námet uviedol na stránke www.vcely.sk, lenže odminovi raz spadla stránka a veľa mojich článkov sa z nej stratilo.
Ak chcete vedieť niečo viac o aktívnej látke alicínu, nahoďte si slovo "alicín" na googl a tam je viac pojednania o tejto látke. Využívaním alicínu pri ošetrovaní včelstiev sa zaoberali vedci v Izraeli, kde dokázali účinnosť tejto látky na Nosemu apis.
Ja som svojho času používal cesnak vo včelárskej praxi ako výluh z pomletého cesnaku, do zimného krmiva, prípadne pri klinickom prejave postrekom na včely a plásty.
Zomeľte na mäsovom mlynčeku (mriežka malého priemeru) 0,1 kg cesnaku, zalejte 0,5 litra 60 % liehu, nechajte macerovať 2 týždne, prelejte cez záclonovinu a na každých 5 litrov cukrového roztoku vlejte štamperlík-frťan macerátu. Ak budete postrekovať, tak vlejte frťan do litra vody a postriekajte včely a plásty v úli asi tak 02 litra na včelstvo. Ostáva len na Vás, či tak učiníte, pretože je to len ľudový prostriedok. No cesnak ako taký, ľudskému zdraviu pomáha. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47192
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 9. 2010
Re: otazka na pana Turčániho (47191) (47192)
"Zomeľte na mäsovom mlynčeku (mriežka malého priemeru) 0,1 kg cesnaku, zalejte 0,5 litra 60 % liehu, nechajte macerovať 2 týždne, prelejte cez záclonovinu a na každých 5 litrov cukrového roztoku vlejte štamperlík-frťan macerátu. Ak budete postrekovať, tak vlejte frťan do litra vody a postriekajte včely a plásty v úli asi tak 02 litra na včelstvo. Ostáva len na Vás, či tak učiníte, pretože je to len ľudový prostriedok. No cesnak ako taký, ľudskému zdraviu pomáha. Anton"
Jestli nebude lepší frťana toho česnekového macerátu vlít do včelaře než do cukru či včel. Včelař pak bude zdravější, bude se o včely lépe starat a včely potom budou taky zdravější....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183)
Dříve bylo i jen vlastnictví destilačního přístroje trestné. Teď ne že jen ho můžete vlastnit, ale můžete ho i použít. Chraň Vás však Pán Bůh štamprli z toho prodat, to je již trestné. On je to totiž jakýsi valašský folklór, který se nikdy nepodařilo vymýtit a raději toho úřady zanechaly.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: p?len? medoviny > Datum: 10.9.2010 12:43:08 > ---------------------------------------- > " Upřímně řečeno nevím, jestli si můžu jako fyzická osoba za podmínky > zaplacení daně vyrobit alkohol mimo ustanovení týkajících se pěstitelského > pálení." > > U destilování to není možné. U kvašených nápojů, vína, medoviny piva, co > vím, se při dodržení pár podmínek, hlavně že to jen pro vlastní spotřebu a > neprodává se to, je omezená legální nezdaněná výroba povolena. > Vinaři tuším mají výjimku, mohou prodávat víno "ze dvora". > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47195
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195)
Dříve bylo i jen vlastnictví destilačního přístroje trestné. Teď ne že jen ho můžete vlastnit, ale můžete ho i použít. Chraň Vás však Pán Bůh štamprli z toho prodat, to je již trestné. On je to totiž jakýsi valašský folklór, který se
nikdy nepodařilo vymýtit a raději toho úřady zanechaly. Pepan
No neviem Pepan, naše trestné zákony sú naviazané na vaše a tie nepoznajú takú benovolentnosť, áno vlastniť môžeme hocičo, ale použiť NIE. Finačná polícia doslova poľuje na domáce pálenice. Čiže vypáliť domáce destiláty môžete, ale nesmú Ťa chytiť, vtedy Ti zhabú nájdený destilát a domácu pálenicu a čo je horšie, každý takýto prípad skončí pred súdom. A súd vymeriava mastné tresty, sedieť do basy alebo zaplatiť v eurách.
Poznám taký prípad keď dobrý sused udal suseda, financi páchateľa prepadli, destilačný prístroj zaistili a destilát 50 litrov ražnej pálenky skonfiškovali. V tomto prípade majiteľ radšej zaplatil mastnú pokutu, lebo rok sedieť v pálenici, nie je žiadna slasť.
Ja si dávam raz do roka vypáliť medovec do domácej pálenici, kde sa ľudia neudávajú, je to však skôr výnimka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47196
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196)
No pkud jsem slyšel tak na Slovensku je pálení lavórovice ještě rozšířenější.Že je to nelegální, to je již jiná věc.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Re: p?len? medoviny > Datum: 11.9.2010 21:11:25 > ---------------------------------------- > Dříve bylo i jen vlastnictví destilačního přístroje trestné. Teď ne že jen > ho můžete vlastnit, ale můžete ho i použít. Chraň Vás však Pán Bůh štamprli > z toho prodat, to je již trestné. On je to totiž jakýsi valašský folklór, > který se > nikdy nepodařilo vymýtit a raději toho úřady zanechaly. Pepan > > No neviem Pepan, naše trestné zákony sú naviazané na vaše a tie nepoznajú > takú benovolentnosť, áno vlastniť môžeme hocičo, ale použiť NIE. Finačná > polícia doslova poľuje na domáce pálenice. Čiže vypáliť domáce destiláty > môžete, ale nesmú Ťa chytiť, vtedy Ti zhabú nájdený destilát a domácu > pálenicu a čo je horšie, každý takýto prípad skončí pred súdom. A súd > vymeriava mastné tresty, sedieť do basy alebo zaplatiť v eurách. > > Poznám taký prípad keď dobrý sused udal suseda, financi páchateľa prepadli, > destilačný prístroj zaistili a destilát 50 litrov ražnej pálenky > skonfiškovali. V tomto prípade majiteľ radšej zaplatil mastnú pokutu, lebo > rok sedieť v pálenici, nie je žiadna slasť. > Ja si dávam raz do roka vypáliť medovec do domácej pálenici, kde sa ľudia > neudávajú, je to však skôr výnimka. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197)
>No pkud jsem slyšel tak na Slovensku je pálení lavórovice ještě rozšířenější.Že je to nelegální, to je již jiná věc.pepan<
------------------------------------------------------------
Babičko, ptá se Pražák bodré ženy z Moravského Slovácka, kde že se tady pálí? Synku, povídá ona, vidíš ten kostel? Tak tam ne. Vidíš ten hřbitov? Tam už také ne. Ale jinak v každé chalupě.
Vím, že naši zákonodárci jednali o tom, zda legalizovat vlastnictví zařízení na pálení alkoholu. Nejspíše to ale neprošlo. Protože výrobce chce při před výrobou povolení od ministerstva zemědělství. Zkoušel jsem to předloni v Uherském Hradišti.
V té souvislosti se mi vybavuje jeden pořad v televizi, tuším, Svět 2 000...., kde naši redaktoři zavítali na jedno hospodářství v Rumunsku. Hospodář (s titulem ing.) z kůlny vytlačil na dvorek kolonu a pálil. Když se jej redaktor ptal zda je třeba povolení tak se hospodář divil o jaké povolení se jedná. Když se jej redaktor ptal jak je to s daní, dostal odpověď, že jsou placeny již daně z nemovitostí jejichž součástí je i ovocný sad, tak co by ještě chtěli. To je prosím Rumunsko. My ale žijeme ve "svobodném" státě. Inu, již za Marie Terezie bylo vymyšleno měřicí zařízení na líh při provozu palírny, aby CaK nebylo zkráceno na dani z lihu. Takové se mnohde užívá ještě dnes i když nyní jsou již zařízení elektronická.
Na nezákonnost nedovolené výroby lihu pamatuje trestní zákoník, zákon č. 140/1960 Sb. v ustanovení § 194a. Platnost tohoto zákona a jeho novel skončila 31.12.2009. Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, který má platnost od 01.01.2010 o lihu nehovoří, pokud se líh neschovává pod psychotropními látkami a jedy. K tomu bychom potřebovali výklad??
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 12. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197)
No pokud jsem slyšel tak na Slovensku je pálení lavórovice ještě rozšířenější.Že je to nelegální, to je již jiná věc.
pepan
Dnešné domáce prístroje sú porovnateľné s tými oficiálnymi, sú aj s deflegmátorom, majú dvojitý plášť a médiom je transformátový olej a elektrické vykurovanie. A vieš vôbec ako vypadal prístroj, v ktorom šikovný človek dokázal vypáliť alkohol-lavórovicu, síce so všetkými nežiadanými prímesmi, ale piť sa to dalo? To bolo však v čase hneď po II.svet. vojne, keď chlapi chceli piť a nebolo čo. V jednej odrhovačke sa spievalo "čo nám Rusi darovali". Slyšet a vedieť je rozdiel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47199
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199)
Jak vypadal domácí přístroj na pálení vím, dokonce jeden mám i doma. Vím i jak se to dělalo právě pomocí toho lavoru. Unás se ptaké všeobecně říká doma pálené kořalce. "lavorovice". A to i kdyby byla vypálena na sebe dokonalejším přístroji. Dokonce ve Vídni a někde na moravě je i muzeum se všemi takovými na černo pužívanými palírnami.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Re: p?len? medoviny > Datum: 12.9.2010 07:58:14 > ---------------------------------------- > No pokud jsem slyšel tak na Slovensku je pálení lavórovice ještě > rozšířenější.Že je to nelegální, to je již jiná věc. > > pepan > > Dnešné domáce prístroje sú porovnateľné s tými oficiálnymi, sú aj s > deflegmátorom, majú dvojitý plášť a médiom je transformátový olej a > elektrické vykurovanie. A vieš vôbec ako vypadal prístroj, v ktorom šikovný > človek dokázal vypáliť alkohol-lavórovicu, síce so všetkými nežiadanými > prímesmi, ale piť sa to dalo? To bolo však v čase hneď po II.svet. vojne, > keď chlapi chceli piť a nebolo čo. V jednej odrhovačke sa spievalo "čo nám > Rusi darovali". Slyšet a vedieť je rozdiel. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47200
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- stonjek (213.151.87.2) --- 12. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199) (47200)
Lavorovica je nedokonalá destilace,protože se při ní těžko odděluje nechutný začátek a ochlazování není nijak dokonalé, protože se provádí plechovým umyvadlem v kterém je voda. Každopádně to prý byl nápoj pouze pro otrlé.Dnes už můžem kolonu sestrojit velmi dobře, protože máme měď, teploměry ovládající vytápění aj. a také už se o tom hodně ví. Bajky o oslepnutí neberte tak vážně v ovocných kořalkách je metylalkoholu velmi málo. Naši ukrajinští přátelé, co nás to před lety učili,tuto počáteční produkty vždy zkonzumovali a nikdy jim nic nebylo a o pro nás nepitelný konec se také s přehledem postarali. Medovec ale vychází hodně draho i bez daně, naproti tomu Calvados z jablek je prakticky zadarmo. Kdo chce dobrovolně platit daň, dobře mu tak. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 13. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199) (47200) (47203)
pokud jen trošku tušíte jak probíhá destilace,tak se vám úplně vždy odpařuje methanol(dobrý na oslepnutí),protože se odpařuje před ethanolem, peckoviny mají míň methanolu než jádroviny,všeobecně platí že z 50 litrového kotle nateče až 0,5 litru metholu při druhé destilaci,ale vy methol snadno poznáte podle toho že smrdí přesně jak komunistický lepidlo kanagon a je mírně kalný,pravda je že někdy ho byl oravdu pulitr někdy deci dvě, vylíval jsem pro klid i litr s vědomím toho ,že jsem odlil i část největší koncentrace lihu....někdy jsem to schoval na čištění kovových předmětů,doporučuji si odchytit po deckách a řádně vyhodnotit co jo a co ne
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 13. 9. 2010
Re: med (47175) (47188) (47205)
"opískovaná převodovková nerez ze švédska ,síla 5mm ,tím vypáčíte dveře.... "
----------------------------------
to je tlustý jak prase :o), co s tím chcete dělat ve včelách? Používán nerezový rozpěrák s tloušťkou cca 2 mm(nemám přesně změřeno), koupený za 200,-. Jeho předností je kromě pevnosti právě to, že je tenký - není problém ho strčit mezi 2 přitmelené nástavky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 13. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199) (47200) (47203)
"Naši ukrajinští přátelé, co nás to před lety učili,tuto počáteční produkty vždy zkonzumovali a nikdy jim nic nebylo a o pro nás nepitelný konec se také s přehledem postarali."
--------------
tihle přátelé vypijou i vodu z chladiče, podle nich se nemůžete řídit. To co oni považují za pochoutku, může obyčejného smrtelníka zabít ;-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47209
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: med (47175) (47188) (47205) (47208)
"to je tlustý jak prase :o), co s tím chcete dělat ve včelách? Používán nerezový rozpěrák s tloušťkou cca 2 mm(nemám přesně změřeno), koupený za 200,-. Jeho předností je kromě pevnosti právě to, že je tenký - není problém ho strčit mezi 2 přitmelené nástavky."
Já používám nůž koupený v levném zboží za nějakých 20 Kč. Úplně stačí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199) (47200) (47203) (47209)
""Naši ukrajinští přátelé, co nás to před lety učili,tuto počáteční produkty vždy zkonzumovali a nikdy jim nic nebylo a o pro nás nepitelný konec se také s přehledem postarali."
--------------
tihle přátelé vypijou i vodu z chladiče, podle nich se nemůžete řídit. To co oni považují za pochoutku, může obyčejného smrtelníka zabít ;-)"
Co tady pletete ukrajince? Už za středověku před takovým 400 lety u nás feudálové hromadně zřizovali pálenice, pálil tam víno, pivo a všechno možné a jejich poddaní to museli povinně kupovat a feudálové tak měli další peníze z panství navíc. Rozdíl je akorát v tom, že na Moravě si tyhle znalosti udrželi dodnes, češi je většinou ztratili a tak se je znova učí všelijak. Třeba i od těch ukrajinců.
Když jsem jako študák jezdil na chmel k Lounům, co krásných hrušek tam každý rok bez užitku zhnilo kolem cest!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 13. 9. 2010
Re: med (47175) (47188) (47205) (47208) (47210)
Já používám nůž koupený v levném zboží za nějakých 20 Kč. Úplně stačí.
-------------------
Mám pěkný nerez rozpěrák, a je šikovný. Ale protože stál víc jak jedno Euro, tak si jej chráním a používám jen při medobraní - dobře se s ním vytahují rámky.
Vždy v zimě koupím v supermatketu v akci sadu 4 dlát s výraznými rukojeťmi - cca 100Kč a do další zimy je většinou nestihnu všechny poztrácet. Z jara na včelnici čas od času díky barevné rukojeti nějaké najdu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47213
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199) (47200) (47203) (47206) (47211)
Zapomeňte na metanol. Pokud je kvas zkvašený tak, jak má, je ho tam minimum a odlití prvního podílu, obvykle nutné i kvůli špatné chuti toho prvního podílu, úplně stačí.
Jedině pokud se kvas nějak zvrhnul, u medoviny pokud vedle přidaných kvasinek se tam prosadily nějaké jiné mikroorganismy, u ovoce pokud se použilo nezralé ovoce, nahnilé ovoce a podobně, tak bude metanolu větší množství.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 13. 9. 2010
Re: med (47175) (47188) (47205) (47208) (47210)
"Já používám nůž koupený v levném zboží za nějakých 20 Kč. Úplně stačí."
------
Jasně že stačí. Také jsem používal nůž, no spíš taková menší mačeta to byla, neměl jsem s ním problém až na to, že byl dost pružný nešlo mi s ním snadno odtrhnout nástavky.
Pak jsem si koupil kovaný rozpěrák. A u něho jsem narazil na problém s tloušťkou. Uvolnit s ním rámek jde v pohodě, ale nacpat tlustý rozpěrák mezi 2 nástavky je vážně problém.
Na to jsem chtěl ve svém příspěvku upozornit - 5 mm tlustá věc za 500,- je jako rozpěrák do včel podle mého úlet. Oproti tomu je nerez rozpěrák za 200,- levnější a lepší. Samozřejmě existují i jiná levnější, třeba i lepší řešení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47215
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: med (47175) (47188) (47205) (47208) (47210) (47215)
Pak jsem si koupil kovaný rozpěrák. A u něho jsem narazil na problém s tloušťkou. Uvolnit s ním rámek jde v pohodě, ale nacpat tlustý rozpěrák mezi 2 nástavky je vážně problém.
Asi záleží, jaké má kdo možnosti.
V mém předchozím zaměstnání bych zašel do lisovny a vybral si vhodný odstřižek plechu 2 - 4 milimetry silný. Či odstřižky v hmotnosti nějakého kila a zakoupil to jako šrot, to tam takhle šlo. Doma ohnul, možná zahřál letlampou a na kovadlině trochu zkoval..... A byly tam i všelijaké o dost pevnější materiály než hlubokotažné plechy.
Nebo třeba před pár lety jsem se dostal do jednoho odlehlého lesíka tady v okolí a tam někdo vyhodil několikalitrovou nerezovou nádrž z nějakého silnějšího nerezového plechu. Tu vzít domů, rozřezat a patřičně ohnout a hned by z toho bylo několik rozpěráků. nejspíš tam ta nádržještě bude.....
Nebo úplně stačí odřezek cca 15 cm dlouhého jaklu, ten má stěny obvykle tak 2 - 3 mm silné. Rozřezat ho a hned je materiál na rozpěrák.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47216
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 47096 do č. 47216)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu