Včelařská konference

Aleš:
Krmivo na bázy sacharózy je od Kellmanna levnější než apiinvert. Ale neznám přesné složení, na %, apiinvertu, takže jaký je skutečný rozdíl ceny je otázka.
-----------------
Krmení na bázi sacharozy jsem vzal míň, to mě tak nezajímá.
To že je to ze 2/3 invertované je dobré tak možná na jarní doplňování zásob. Přeci jen člověk neuhlídá kam to vše včely přenosí - takže raději řepný cukr než obilí. 50kg pytle s cukrem koupím a rozplavím a jsem dost pod jejich cenou - není tak atraktivní.
Zajímavé je to jejich krmivo z obilí.
Další důvod proč se nehodlám zabývat Apiinvertem je ten, že tam nemám s čím počítat. Ceny nejasné, dodávka taky. Kelleman má jasně definovanou cenu a vím za kolik se mi objeví krmení na dvorku. Je to prostě definitivní koncová cena včetně dopravy. Bohužel je lepší se předzásobit.
Firma podle všeho je normálně orientovaná na velkoprodejce -asi farmáře, kterým to naváží v cisternách.
A sama to nevyrábí - z mého pohledu velké plus - takže na nějaké paletové objednávky v kanystrech nemají asi vymakanou logistiku, zvláště s dopravou do ciziny.

Vzhledme k výkyvům v cenách cukru je možné, že přetlak na trhu s cukrem zmizí a tím i superakce za 12Kč. Pamatuji dobu,kdy cukr pod dvacet se obtížně sháněl.
Takže pokud by to nastalo znova, tak právě krmení z obilí nemusí přesně kopírovat cenu cukru.

Výrobce mi deklaroval dlouhodobou (2 roky) skladovatelnost na mrazu, takže to zkouším.
A to že si v sezoně udělám na stanovišti u včel forotu a můžu kdykoli oddělkům doplnit při návštěvě, zatímco dřív jsem na to dlabal - to bych musel domů, natočit vodu, rozplavit to, pak stočit, pak tam zase jet,....
Tahle skladovatelnost je podle mě hlavní devizou.


No a o pokroku v české kotlině? Vždyť jsme na špici, každé vylepšení znamená jen zhoršení stávající dokonalosti. :-)
Svět se má učit jezdit k nám. !!!
Tak to slyším od mnohých funkcionářů jedné organizace.
Tak co bychom chtěli.
:-)
Karel

Se zaváděním nových věcí ve včelařství to je v české kotlině vždy na delší čas. Jako student zemědělské školy jsem měl možnost cestovat za hranice a strávit tam nějaký čas na praxi. A nikde nemají nic zadarmo a méně často bylo více. Škoda, že tu není nikdo s delší zkušeností s kupovaným krmivem. To, že to vyjde o něco dráž je jasné, ale důležité je celkový efekt. Krmivo na bázy sacharózy je od Kellmanna levnější než apiinvert. Ale neznám přesné složení, na %, apiinvertu, takže jaký je skutečný rozdíl ceny je otázka. Těch včelstev nemám zatím tolik, že v případě nespokojenosti by mě měla nějaká finanční ztráta z rozdílu ceny mrzet. Aleš

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr

Prelozeno volne, krmi v snuskovych pauzach cukrem ochucenym nejakou esenci bylin, keru ci stromu . V nasem chapani a snad to plati pro celou uni , tato produkce je mimo nastavena pravidla.
Casto nektere clanky na me pusobi dojmem skryte reklamy a v tomto pripade je to o to horsi ze firma vyzdvihnuta v tomto clanku dle naseho chapani jde ponekud jinou cestou.
----------------
Co to tak napsat do redakce - taky nemusí vědět všechno - alespoň se budpoui mít příště na co ptát? :-)

Jinak zajímavé - dosud jsem myslel, že v EU jsou stejné definice medu a že by se někdo na webu chlubil, že porušuje normy?
Zajímavé. :-)

Karel

Hodlám také přejít na nějaké takové krmivo.
-------
Taky.
Nejdřív jsem zkoušel na jaře pořídit oddělkům od stejného prodejce těsto - ale nebyl vyexpedován.
Tak to vyzkouším za rok :-)

Těsto pro oddělky mě zas tak nebolí. ALe se zájmem jsem propočítal nabídku od jiného výrobce co zainzeroval v Moderním včelaři. Nevím jak přesně se to psalo - Kellemann ??
Má zajímavou rabatovozu politiku. I různé obaly.
Hlavně u krmení pro oddělky v době kdy není moc času - zajímavé.
Takže jsem vzal 50 kanystrů část z cukru, část z obilí, na zkoušku.

Náhodou jsem potkal včelaře v NSR co tohle krmí od téhož prodejce už pět let.

Takže je to jen otázka času a kalkulace jeho ceny.
Samozřejmě - pokud bude akce bez omezení za 12, tak startuji auto. :-)
Děti to přes zimu rozpytlíkují do hoboků po 30kilech a pak se to v létě dá sdělat. Ale v sezoně se bavit rozbalováním sáčků - to je drahý čas.

Karel

>Pri Apinverte to by aj mohla byť pravda, pretože v tomto prípade včely tento roztok by nemali invertovať, ale čert nikdy nevie, či invertázia je naozaj spravená dokonale. Ešte sa spýtam, je naozaj Apiinvert pripravený z repéného cukru, lebo by to mohol byť aj kukuričný sirup.<
------------------------------------------------------------
Ano Tono, také já si myslím, že včely budou vždy pro zpracování zimních zásob dělat to co dělají s cukry již mnoho miliónů let. A je jim úplně jedno, zda se jedná o sladinu přinesenou z vnějších zdrojů, nebo námi rozpuštěný cukr, nebo jakoukoli jinou "náhražku" tedy i Apiinvert a to i přes veškeré "naše snahy" jim i sobě zpracování zimních zásob usnadnit. Včely návody a reklamní letáky na zázračná a velice výhodná krmení nečtou a tak ani neví, že mimo uložení do buněk to již nemusí dále zpracovávat. Čili, budou invertovat již člověkem takzvaně "invertované" krmivo. Pokusy s ivertovaným krmivem pro včely již probíhaly v osmdesátých letech minulého století. Byl to šlágr který však úspěch neslavil a také se neujal. Důkazem toho je skutečnost, že pokud by tomu tak bylo, tak bychom již nejméně dvě desítky let invertovanými krmivy zimní zásoby doplňovali. Další věcí je i ekonomika dodání zimních zásob. Vezmněme v úvahu, že na cukerný roztok potřebujeme na 1 kg cukru 0,67 l vody a získáme 1,29 l cukerného roztoku 3 : 2. Pokud vezmeme průměr cen cukru který nakupujeme mezi 12,- Kč až 22,- Kč a tento zprůměrujeme na 18,- Kč, tak máme 1,3 l roztoku za 18,- Kč + vlastní práci + energii na vlastní zpracování buď rozmícháním nebo rozvařením, dejme tomu suma sumárum za 20,- Kč. Někteří naši kolegové to pořídí i za méně. Kolik stojí 1,3 l Apiinvertu?? Kolik by za to bylo cukru? Musíme vzít také v úvahu důvěryhodnost výrobců a distributorů. Jsou to "obchodníci" a jde jim především o zisk. A pro zisk jsou ochotni udělat cokoli. Viz například uzeniny, které maso neviděly. Viz důvěryhodnost zaručeně pravých medů ze zemí EU i mimo EU v obchodních řetězcích... Ale možná se mýlím a výrobcům a distributorům křivdím. Kdo ví?? I zkušenost něco stojí. Když mě dnes někdo nabízí něco velmi výhodně, tak se ho ptám: "a co mě to bude stát"??? A lehkověrnost je tou nejhorší investicí.
JK

Apiinvert by měl být vyroben z řepného cukru a jestli je s tím štěpením při krmení cukru, tak jak píšete Anton, tak by mi z toho vyšlo, že krmení apiinvertem mě vyjde o 52 Kč dráž. Počítáno nákupní cena cukru bez energie a času na rozpuštění. No to by nebylo, zas až tak dražší. Za informaci děkuji Anton. Aleš

Dotace mě nezajímají, nebo přesněji k životu je nepotřebuji protože kvůli ním to nedělám a jestli to, že dotace nebudou sníží stavy včelařů a zůstanou jen ti co mají o obor zájem tak bych to vyděl jako pozitivní krok. Jeden z hlavních argumentů ještě stávajícího místopředsedy svazu při kritice nečinnosti ve věcech organizačních bylo, že svaz má nenahraditelný význam, aby včelaři dosáhly na dotace. Takže je jasné, že bez dotací a nebo jejich omezení a zároveň snížení stavu členů, by se představitelé musely víc snažit a v zásadních věcech, aby si získaly přízeň včelařů. Protože teď jsou členové jen na to aby platily příspěvky, a po zaplacení už nic a nikoho nezajímá, nikdo nemá odpovědnost za nic např. Včela Předboj. Jediné dotace, které k něčemu jsou, jsou ty evropské, které přispívaly na zařízení apod. A na tyto dotace nepotřebuji svaz, ty si může vyřídit každý sám přes Mze. Ostatní dotace, ty státní, nemají už takový efekt a spíš ve větší míře škodí. Aleš

A abych zjistil, kolik jsem dodal zimních zásob když jsem krmil cukrem, tak k dodanému cukru příčtu 18% vody a výsledek jsou zásoby na zimu. Takže prakticky 10 kg cukru= 12 kg apiinvertu. Ale jinak nic víc z praxe nepovím nemám to zatím vyzkoušené. Aleš

Prepáčte Aleš, ale to sú amatérske predstavy o určenie celkovej hmotnosti skutočne uložených zásob podľa vašej naivnej "hypotézy".
Nechcem sa rozpisovať,prestáva ma to baviť, tak len v krátkosti.
Spracovanie zásob z cukrového roztoku včelami, nie ja zadarmo, za všetko treba zaplatiť. Invertáza štiepenie repného cukru na ovcnú a hroznovú frakciu niečo stojí a to je zníženie skutočne získanej hmotnosti zásob, ktoré môžu včely konzumovať.

Pri podávaní cukru v presakovacích kŕmidlách (fľaše 3,6 litr.), cukor plus studená voda, je výsledok najhorší, včelstvo z množstva 1 kg repného cukru takto spracovaných zásob, získa 0,75 kg zásob a to i s tými obligátnym množstvom 18%-mi vody.

Pri podávaní cukru podaní 1kg cukru rozpusteným v horúcej vode, včelstvo získa len 0,9 kg invertovaných zásob a v tom je zahrnuté i tých 18% vody.

Na tom nezmeníte nič. Ak chcete naozaj dať včelstvu skutočných 10 kg zásob , tak musíte spustiť nie 10 ale min. 11 kg cukru a v tom bude i 1,8 kg vody. Pri presakovacích kŕmidiel dať naviac až 2,5 kg cukru.

Pri Apinverte to by aj mohla byť pravda, pretože v tomto prípade včely tento roztok by nemali invertovať, ale čert nikdy nevie, či invertázia je naozaj spravená dokonale. Ešte sa spýtam, je naozaj Apiinvert pripravený z repéného cukru, lebo by to mohol byť aj kukuričný sirup.

No to je jediné omezování, o kterém jsem psal a navíc je asi na místě. Pochopil jsem z toho, že Vám v tomto případě vadí spíše dotace na obnochu chovu včel?? To ale přece neznamená že je nutné pohřbít dotace jako celek.

Naprostou většinu své včelařké praxe včelařím buď v ochraném pásmu nebo těsně vedle něj. Jestliže se říká, že nejlevnější krmení je benzín, tak máte smůlu, protože není kam včely odvézt, buď je pásmo, nebo podezření, takže můžete nakočovat, ale už nemusíte vrátit se, a to pár let. Nemůžete chovat matky na prodej, ti co řeší prodej přebytku medu do výkupu z takového území mají smůlu, protože výkupci mají seznam katastrů s černým puntíkem a med je tím podezřelý, třebaže máte protokol o vyšetření, a tím je med nevykoupitelný. Takže cokoliv ze včel máte, máte na ozdobu domácnosti. Běžná praxe je, že včelaři z takových území snižují stavy nebo končí, že by to dělaly z rozmaru? Nevím co je na tom svobodného, když jste omezován kam se podíváte. Tomu lenivému a pohodlnému z davu co nechce přemýšlet protože to bolí je to jedno, ale Já jsem asi trošku jiná povaha. Aleš

"Většina má ráda pohodlí. To je skoro fyzikální zákon."
To je přímo základní fyzikální zákon a jmenuje se "princip nejmenšího účinku". Zjedušeně řečeno říká že věchny děje v přírodě probíhají tím nejjednodušším možným způsobem, tedy cestou nejmenšího odporu :-))

A vy včelaříte nesvobodně?? A jak to děláte?
Mě do toho nikdo kromě vetriny a manželky nekecá a to poskytování či neposkytování dotací nijak nezmění.Svoboda včelaření přece není o tom, zda jsou či nejsou dotace. Ale když je ruka otevřená, tak je nesmysl nebrat.

Není nic jednodušší než zastavit dotace. Jak jsem se několikrát přesvědčil tak i na ministerstvech jsou lidé ochotni ke změně. A nemusí tam člověk být ani jako zástupce nějaké organizace stačí vysvětlit stav věci. A teď v době škrtů! Ono to půjde a buď po dobrém nebo po zlém. Ale musí se prostě něco stát aby se dalo svobodně včelařit. Aleš

Hodlám také přejít na nějaké takové krmivo. Včelstva přibývají, cukrovar neprodá a tahat to ze supermarketů nejde popřád. Vše má určité hranice. Takže na příští krmení jdu do toho. Zatím si zjišťuji detaily složení a ceny. Obecně, ale mužů říct že levněji než cukr to nevyjde, ale je to co se týče pracnosti mnohem vhodnější pro větší počet včelstev. A z toho co jsem zatím zjistil o dávkování apiinvertu jde o to, že to má 20% vody, včely z toho odpaří asi 2%vody a výsledkem je čistá váha zásob na zimu kterou včelař dodal do úlu. A abych zjistil, kolik jsem dodal zimních zásob když jsem krmil cukrem, tak k dodanému cukru příčtu 18% vody a výsledek jsou zásoby na zimu. Takže prakticky 10 kg cukru= 12 kg apiinvertu. Ale jinak nic víc z praxe nepovím nemám to zatím vyzkoušené. Aleš

Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
takze je otazka co zivotnost .

Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
nabytek!

Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!

U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...

T.H.

2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> listnáče asi lepší.
> Milan Čáp
>
> Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
>
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>>
>> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
>> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
>> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
>> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>>
>> Jaké má kdo zkušenosti?
>>
>> Karel
>>
>>
>>

Modrin rozhodne ze sve zkusenosti nedoporucim. Je moc tezky. A mozna ze je
i vecny. Ani jedno neni u mych vcel zadouci....

T.H.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji
> na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.

Precetl jsem si clanek v casopise "Moderni vcelar" kde je predstaven majitelfirmy SADECKI BARTNIK inz. Janusz Kasztelewicz.
Na internetu jsem si nalezl tuto firmu a s udivem jsem si precetl neco jineho, pro nas vcelare dbajici o kvalitu medu znepokojujiciho.
"W okresach bezpozytkowych pasieka produkuje takze ziolomiody- glogowy, alosowy , pokrzywowy i sosnowy."
Prelozeno volne, krmi v snuskovych pauzach cukrem ochucenym nejakou esenci bylin, keru ci stromu . V nasem chapani a snad to plati pro celou uni , tato produkce je mimo nastavena pravidla.
Casto nektere clanky na me pusobi dojmem skryte reklamy a v tomto pripade je to o to horsi ze firma vyzdvihnuta v tomto clanku dle naseho chapani jde ponekud jinou cestou.

Aleš:
...A své členství v tomto svazu chápu jako možnost lepšího a jednotného postupu když se něco děje. Podněty do Prahy na svaz musí chodit od ZO a to takové podněty, které jsou z praxe v terénu. ....
-----
Taky jsem to tak dřív chápal. A nechápal,proč to tak nechápou ostatní.
Teď to už ale chápu, podle mě masové organizace můžou tak leda maximálně effektivně lobbovat.

Vše ostatní je v nich poměrně neefektivní a změna téměř nemožná. To je podle mě fakt, když rozhoduje většina, vše zůstává při starém.

V ČSV jsem před 5 lety viděl záchvěv naděje změny, když došlo ke kumulaci faktorů, které zdvihly lid z poklidu :-) - krach Včely a nízké výkupní ceny. Ale podařilo ubránit jednotu. :-)
Většina má ráda pohodlí. To je skoro fyzikální zákon.
Takže další změna může ve včelařině přijít až budou zrušeny dotace. Do té doby klid a setrvalý stav.

Karel

Také lze upravi vřeteno aby se tam rámky vešly. To tady ještě nikdo nezmínil.

pepan
--------------------------------------
Nebo podložit pohon - tedy mezi pohon a buben dát latičku.
Tak to mám já. Osa byla v pohonu dostatečně zasunuta.

Bylo to jednodušší, než dělat do dna koše díru pro ouško rámku.

Karel

Také lze upravi vřeteno aby se tam rámky vešly. To tady ještě nikdo nezmínil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Prechod na NN
> Datum: 16.11.2010 11:36:53
> ----------------------------------------
> Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit
> medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.
>
> Nízké nástavky mají také jiné rozměry.Co třeba zkusit kratší
> rámky,aby se vešli do stávajícího medometu?
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Jirka" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Prechod na NN
> Datum: 12.11.2010 - 13:34:39
>
> > Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na
> > čtyřrámkovém klasickém
> > (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si
> > vzdálenost ode dna koše k
> > horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška.
> > Nechcete-li měnit
> > medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.
>
>
>
>

ve včelařké veřejnosti panuje představa, že je to stejné jak když do zahrádky zasadí 2 různé jabloně a bude mít 2 různá jablka. To u F1 tak není. To by jste je museli množit vegetativně nebo klonováním. Nejsnadněji si to můžete ověřit třebas u macešek Na jaře seberte semena z nějakého hrobu na hřbitově kde jsou jedné barvy a nasejte Na podzim budete mít neuvěřitelný guláš barev na záhonu To samo se děje při rozchovu matek F1. Když pak z těch macešek budete řádku let vybírat jen těch pár stejných rostlin a ty množit po řádce let budou pak všechny zase stejné, to je ustálené.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 11:28:43
> ----------------------------------------
> Právě proto po té inseminaci musí nutně následovat pečlivé brakování v chovu a
> ustálit v něm požadované vlastnosti. Oživování novou krví pak provádět co
> nejméně a ustálenou jinou linií. Dostanete pak F1 a začínáte kolotoč brakování a
> ustálení znovu. Zásadní chybou některých jsou právě každoroční nákupy matek
> pokud možno od více chovatelů naráz, jejich rozchování a snažit se je pak
> porovnávat. Když už kupovat matky tak raději je nemnožit, Dosáhnete pak opravdu
> vynikajících výsledků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Re: Re:
> > Datum: 16.11.2010 11:12:45
> > ----------------------------------------
> > Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
> > takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
> > naopak. Proto se také využívá inseminace.
> > Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.
> >
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen
> do
> > rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př.
> > (Lesana, Praděd a další).
> > > I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a
> > anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá
> > Kraňka"
> > > S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo
> již
> > po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> > > pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti
> > tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další
> > generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení
> je
> > tím problémem.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
> > >> Předmět: Re: Re:
> > >> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> > >> ----------------------------------------
> > >> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> > >> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> > >> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> > >> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> > >> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> > >> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> > >> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> > >> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> > >> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
> > >>
> > >> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> > >> musí být někde znát.
> > >> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> > >> označovány jako kraňky.
> > >> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař
> koupí
> > >> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> > >> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3
> roky
> > >> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní
> odchová
> > >> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> > >> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> > >> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> > >> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> > >> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> > >> a zruší později v podletí.
> > >> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> > >> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> > >> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> > >> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným
> zásobám
> > >> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> > >> nevybere.
> > >> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> > >> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> > >> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> > >> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> > >> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> > >> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> > >> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> > >> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> > >> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> > >> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> > >> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> > >> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy,
> vhodnější
> > >> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> > >> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Langstroth má rámek 44,8mm + ouška. Nechcete-li měnit
medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

Nízké nástavky mají také jiné rozměry.Co třeba zkusit kratší
rámky,aby se vešli do stávajícího medometu?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jirka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prechod na NN
Datum: 12.11.2010 - 13:34:39

> Nevím jestli to jde na třírámkovém, ale na
> čtyřrámkovém klasickém
> (pocínovaný, zvenku modrý) to nejde. Změřte si
> vzdálenost ode dna koše k
> horní příčce. Langstroth má rámek 44,8mm + ouška.
> Nechcete-li měnit
> medomet, je dobré respektovat jeho rozměry.

Chtěla bych znát názor na krmení a podněcování včestev přípravkem apiinvert.Děkuji

Právě proto po té inseminaci musí nutně následovat pečlivé brakování v chovu a ustálit v něm požadované vlastnosti. Oživování novou krví pak provádět co nejméně a ustálenou jinou linií. Dostanete pak F1 a začínáte kolotoč brakování a ustálení znovu. Zásadní chybou některých jsou právě každoroční nákupy matek pokud možno od více chovatelů naráz, jejich rozchování a snažit se je pak porovnávat. Když už kupovat matky tak raději je nemnožit, Dosáhnete pak opravdu vynikajících výsledků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 11:12:45
> ----------------------------------------
> Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
> takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
> naopak. Proto se také využívá inseminace.
> Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do
> rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př.
> (Lesana, Praděd a další).
> > I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a
> anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá
> Kraňka"
> > S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již
> po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> > pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti
> tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další
> generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je
> tím problémem.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re:
> >> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> >> ----------------------------------------
> >> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> >> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> >> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> >> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> >> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> >> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> >> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> >> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> >> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
> >>
> >> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> >> musí být někde znát.
> >> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> >> označovány jako kraňky.
> >> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> >> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> >> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> >> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> >> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> >> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> >> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> >> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> >> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> >> a zruší později v podletí.
> >> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> >> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> >> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> >> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> >> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> >> nevybere.
> >> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> >> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> >> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> >> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> >> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> >> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> >> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> >> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> >> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> >> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> >> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> >> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> >> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> >> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

"Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
naopak. Proto se také využívá inseminace.
Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu"

Přesně tak. Nějaké spekulace, že F1 by se někde dostat neměly, by platily jen pro uzavřené chovy, jakojsou třeba hospodářská zvířata v halách a podobně. Včely jsou volným pářením v přírodě geneticky v podstatě propojeny do jedné jediné populace.
Záleží potom na vrstvě včelařů, která šlechtí a brakuje. Pokud bude široká vrsva "koncových" včelařů rozchovávat svoje linie a důsledně je vybírat, tak budou včely, kvalita jejich populace, určena těmito včelaři. Pokud se budou jen rozchovávat dcery od nakupovaných matek řádově tisíce chovatelů matek, jak je to většinou, bude úroveň včelstev všech tuším 50 tisic našich včelařů u nás záviset na tom, jak ve svých chovech bude ta tisícovka komerčníc chovatelů matek ty své linie vybírat.

Přátelé, nějak zapomínáte že včelstva nejsou nijak od sebe oddělena,
takže se geny šíří ať chceme, nebo nechceme i od toho šlechtitele a
naopak. Proto se také využívá inseminace.
Takže nějaké omezování toho, kdo jakou matku dostane je dost k ničemu.

Milan Čáp

Dne 16.11.2010 10:53, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
> I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
> S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
> pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re:
>> Datum: 16.11.2010 09:47:23
>> ----------------------------------------
>> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
>> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
>> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
>> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
>> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
>> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
>> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
>> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
>> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>>
>> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
>> musí být někde znát.
>> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
>> označovány jako kraňky.
>> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
>> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
>> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
>> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
>> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
>> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
>> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
>> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
>> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
>> a zruší později v podletí.
>> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
>> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
>> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
>> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
>> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
>> nevybere.
>> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
>> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
>> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
>> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
>> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
>> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
>> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
>> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
>> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
>> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
>> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
>> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
>> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
>> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>>
>>
>>
>

Jo kamaráde to si nepamatuji . Víš co jsem za ta léta včelaření všechno přečetl? ale nejspíš to bude v každé literatuře která se v úvodu zaobírá právě vlastnosti jednotlivých plemen a to málokdo pro tu nezáživnost právě čte.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimn? plodov?n?
> Datum: 16.11.2010 10:26:02
> ----------------------------------------
> Můžete toto tvrzení podepřít zdrojem informace? S ohledem na podmínky
> prostředí a životní strategii bych předpokládal sestup zimního plodování v
> neprošlechtěných populacích původních plemen v pořadí vlaška - kraňka -
> tmavá. Jistě je to složitější - hlavně je možné očekávat rozdíl mezi
> populacemi v oblastech s klimatem kontinentálním a přímořském. Protože mě
> tento provlém zimního plodování velmi zajímá, prosím o uvedení zdroje vaší
> informace.
> ------------
> Pepan:
> Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to
> dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara.
>
>
>

Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> ----------------------------------------
> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>
> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> musí být někde znát.
> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> označovány jako kraňky.
> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> a zruší později v podletí.
> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> nevybere.
> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>
>
>

Včelaři musí hájit sami sebe a své vlastní zájmy. Každá ZO má nákazovou komisy takže lidé k tomu jsou už v té nejnižší složce svazu. A neměly by být jen na to aby na výroční schůzy něco přečetly. A to samé je i v Praze na svazu. A své členství v tomto svazu chápu jako možnost lepšího a jednotného postupu když se něco děje. Podněty do Prahy na svaz musí chodit od ZO a to takové podněty, které jsou z praxe v terénu. A jestly 18 zaměstnanců ČSV které platíme nebudou hájit zájmy včelařů na příslušných místech, tak proč být členem a přispívat někomu do korýtka? Budou volby tak jsem zvědav na obsazení a co se změní. Aleš

Můžete toto tvrzení podepřít zdrojem informace? S ohledem na podmínky prostředí a životní strategii bych předpokládal sestup zimního plodování v neprošlechtěných populacích původních plemen v pořadí vlaška - kraňka - tmavá. Jistě je to složitější - hlavně je možné očekávat rozdíl mezi populacemi v oblastech s klimatem kontinentálním a přímořském. Protože mě tento provlém zimního plodování velmi zajímá, prosím o uvedení zdroje vaší informace.
------------
Pepan:
Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara.

"Trošku nadsadené hodnoty, 1 ha dobrého agátového lesa dá poľa literatúry až 1200 kg/ha, potom na 1 mm2 je to 120 gr. Facéliu hodnotia odborníci na 400 kg, čo je fiktívnych 40 gr. U ostatných medonosných rastlín je to oveľa menej.
Potom takých 5 árov horčice s produkciou nektáru na 1 ha 200 kg, na 1 m2 20 gr. , 500m2x0,02kg = 10 kg. "

Ono to jsou tak trochu hausnumera, plus minus autobus, řepka, akát, maliník, javor klen, lípy a další včelařské rostliny, jejich mednatost se v různé včelařské literatuře hýbe od 400 po 1200 - 1400 kg sladiny z hektaru. Jednak všechny metodiky nejsou úplně stejné, jednak záleží na konkrétních podmínkách, teplotě, půdě a na kdovíčem, jednak asi různí autoři mají své preferované rostliny, které asi nadhodnocují...
mednatost svazenky a taky i hořčice se skutečně uvádí o něco menší, tady se ale prosadila taky i ovladatelnost rostliny, snadnost získáí semene a odolnost při vysévání...., zaseje se a za měsíc, dva to masívně kvete, třeba komonice mají mít výnosy větší, ale co si pamatuji, jsou to dvouleté rostliny se psecifickými požadavky na půdu. Nebo třeba obyčejné lopuchy, ty jsou dobré na podletí hlavně na pyl, ale zase to jsou dvouletky.... proti dvěma měsícům od zasetí po květ obrovský rozdíl....

"POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti . "

Tady u nás - severní předhůří Beskyd, jsem prostě žádné šíření semeny nezaznamenal. Protože semeno akátu, aby bylo klíčivé, musí projít přes ptáky, takže sazeničky akátu by se šířily na takový kilometr daleko od nejbližších akátů, a to právě u nás není. Možná nějaké akátové semeno vyklíčilo někde v blízkosti akátů nebo pod nimi, to nevylučuji, to se ale nedá rozeznat od šíření akátu prorůstáním kořenů.

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě
likvidovat
semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový
les? Jako
já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a
dalších?

POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti .
Standa.






----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cim nahradit akat
Datum: 10.11.2010 - 10:04:40

> "V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů
> převládají nitrofilní
> rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel
> přítula aj.). Z hlediska
> ochrany přírody působí akát největší škody
> zarůstáním druhově bohatých
> stepních lokalit."
>
> A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte
> třeba na zahradě likvidovat
> semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr
> daleko akátový les? Jako
> já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů,
> jasanů, habrů a dalších?

A zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš
-------------

To je zajímavý názor, ale bohužel legislativa dává státu - veterině značné pravomoci.

Jak je použije, to je otázka lidí - pdle toho jak je kde rozumný veterinář.

A v tom vidím úskalí plošného vyšetření.

Když se povídá, že veterinmář studuje včelařství jeden zimní semestr.

A pak se nedivím, že někde chtějí pálit včely jen podle rozboru bez kliniky.


No a zájem včelařů? Jak kterých. :-)
A kdo by jej měl hájit. Tady se hájí každý sám. Bohužel.
Karel

"Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."

No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny musí být někde znát.
Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky označovány jako kraňky.
A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost? Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí a zruší později v podletí.
Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek, si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě nevybere.
Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.

>>Ale z praxe vím, se včelstva
převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních
včelařů.<<
Hlavně se jedná o prodeje z pozůstalosti kdy pozůstalí netuší co k prodeji potřebují a kupujícímu to je jedno, neb on to neprodává a hlavně to stojí peníze. Když pozůstlý neprodá včelstva, tak prodá nebo daruje zařízení a na to se žádné předpisy nevztahují. Pořád je to ale lepší, jak kdyby chov zůstal ponechán osudu.
Já si osobně však myslím, že tento problém má na šíření moru pramalý vliv. Vycházím z toho, že se po okrese šířil mnohem rychleji než se včelstva převážela. A práve zarazilo to po 8 letech až to plošné vyšetření celého okresu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 16.11.2010 08:50:11
> ----------------------------------------
> Ohnisko epidemie se často úplně ztratí po tom co se nemoc rozšíří i na jiná
> stanoviště. Někdy jej dohledat je problém. A stalo se i to, že na nové
> ohnisko se přišlo jen proto, že nějaký včelař chtěl kočovat, nechal si
> udělat rozbor na mor a ten mor potvrdil, veterinář našel kliniku a
> výsledek je jasný. A při prohlídce ostatních stanovišť v pásmu našel další
> čtyři. A na jiném stanovišti toho kočovníka v jiném okrese mor našly
> rovněž. Takže dvě pásma na jednou. Vyšetřovat plošně jen některá stanoviště
> jako monitorovací by mohlo fungovat také. Ale z praxe vím, se včelstva
> převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních
> včelařů. A plošné vyšetření všech by snížilo riziko přenosu. Chovatelé
> matek a kočovníci to mají povinné tak ostatní by to také mohly dělat. A
> zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš
>
>
>

Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.11.2010 08:26:17
> ----------------------------------------
> "tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...
> podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak
> jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující
> jsou noční maxima,který spouští plodování,
> jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující
> daleko víc než teplota,den-noc atd.
> díky Měsíci tu máme tuhle formu života
> dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C"
>
> Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let,
> najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to
> vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly,
> třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších
> mrazů.
> Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem
> sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod,
> třebas za mrazů jen těch pár buněk.
>
> Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu
> zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se
> běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim
> a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která
> plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více
> zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I
> když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v
> dalších parametrech.
> Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte
> pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě
> upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě.
> Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní
> plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc
> genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými
> je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována.
> Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být
> klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba
> přešlechtěné víc....
>
>
>

Cca 1 - 3 metry čtvereční včelařských rostlin vyprodukují 100 gramů sladiny. Kilo vyprodukuje asi 10 - 30 metrů čtverečních takového pole. Políčka po 3 arech budou tak pro 2 - 5 včelstev, podle toho, jestli v okolí bude ještě nějaký zdroj, který pokryje spotřebu včelstva a přínos z políček bud jen navíc. R.P.

Trošku nadsadené hodnoty, 1 ha dobrého agátového lesa dá poľa literatúry až 1200 kg/ha, potom na 1 mm2 je to 120 gr. Facéliu hodnotia odborníci na 400 kg, čo je fiktívnych 40 gr. U ostatných medonosných rastlín je to oveľa menej.
Potom takých 5 árov horčice s produkciou nektáru na 1 ha 200 kg, na 1 m2 20 gr. , 500m2x0,02kg = 10 kg.

Takže 5 árov agátu môže poskytnúť 60kg nektáru
-"- -"- facélie -"- -"- 20 kg -"-
-"- -"- horčice -"- -"- 10 kg -"-

Aj to za výborných poveternostných podmienok, takže využite môže byť tak 50%-né z vypočítanej hodnoty. Potom pri výmere agátu sa môžu uživiť 1,5 včelstva Pri priemere 10 kg/vč., pri facélii O,5 včelstva, pri horčici jedno včelstvo 5 kg, takže bude len paberkovať. Ak odpočítame z nektáru min.30 % vody, tak sa hodnoty ešte znížia.

To je dôkaz, že včelstvá a včelár môže profitovať, len z veľkých lánov ako je to u repky olejnej a to by si mohol dovoliť len majiteľ, ktorý sa venuje pestovaniu repky olejky. Sú to pesimistické slová, ale pravdivé.
Rozhodujúce pri priemernej znáške bolo a je množstvo medonosných rastlín krov a stromov ich množstvo, hlavne ich rozloha na ktorej rastú.

Ohnisko epidemie se často úplně ztratí po tom co se nemoc rozšíří i na jiná stanoviště. Někdy jej dohledat je problém. A stalo se i to, že na nové ohnisko se přišlo jen proto, že nějaký včelař chtěl kočovat, nechal si udělat rozbor na mor a ten mor potvrdil, veterinář našel kliniku a výsledek je jasný. A při prohlídce ostatních stanovišť v pásmu našel další čtyři. A na jiném stanovišti toho kočovníka v jiném okrese mor našly rovněž. Takže dvě pásma na jednou. Vyšetřovat plošně jen některá stanoviště jako monitorovací by mohlo fungovat také. Ale z praxe vím, se včelstva převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních včelařů. A plošné vyšetření všech by snížilo riziko přenosu. Chovatelé matek a kočovníci to mají povinné tak ostatní by to také mohly dělat. A zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš

"Moje zkusenost - casne jaro - krokusy - ted byla akce pytel 10 kc, mam je
skoro vsechny - vcely litaji na kvety a sbiraji pyl, jakmile je jaro v plnem
proudu, co je kolem ulu je nezajima dokonce kdyz bylo nekolik ha repky 50
metru na jih, letali na severozapad na jine pole vzdalene 200m, nebo i nekam
uplne jinam."

Moje zkušenosti s krokusy jsou úplně stejné, včely na ně létají velice ochotně. V našich podmínkách mi dokonce na zahradě rostou samy a množí se pacibulkami. Kvetou tak cca 14 dní po sněženkách....

"tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...
podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující jsou noční maxima,který spouští plodování,
jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující daleko víc než teplota,den-noc atd.
díky Měsíci tu máme tuhle formu života
dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C"

Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let, najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly, třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších mrazů.
Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod, třebas za mrazů jen těch pár buněk.

Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v dalších parametrech.
Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě. Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována.
Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba přešlechtěné víc....

"Po letošní neúrodě obilí jsem se rozhodnul, že raději na orné půdě zaseji něco pro včelky. Část jsem na podzim osil řepkou, na jaře chci zasít ještě hořčici, svazenku a pohanku, vše cca po 5 arech. Poraďte prosím termíny výsevu, aby najednou všechno nevykvedlo, včetně akátu, líp apod. Prostě, aby byl z toho trošku užitek........děkuji za odpovědi"

Cca 1 - 3 metry čtvereční včelařských rostlin vyprodukují 100 gramů sladiny. Kilo vyprodukuje asi 10 - 30 metrů čtverečních takového pole. Políčka po 3 arech budou tak pro 2 - 5 včelstev, podle toho, jestli v okolí bude ještě nějaký zdroj, který pokryje spotřebu včelstva a přínos z políček bud jen navíc. Nebo jestli v okolí nebude nic a přínos z políček bude muset pokrýt i vlastní spotřebu včelstva i med pro včelaře.
Co se týká termínů výsevů, na internetu jsou k těm plodinám k dispozici poměrně dost podrobné agrotechnické články, obvykla na stránkách výrobců osiv nebo jako všelijaké učební texty a školní úkoly všelijakých středních a vysokých zemědělských škol. Je třeba jen pohledat ve vyhledávači, dát dohromady hesla jako třeba řepka pěstování řepka osivo řepka agrotechnika a podobně a z té spousty balastních článků vybrat těch pár, kde ty informace skutečně jsou.
Tyhlety věci jsem kdysi našel, přečetl a protože to je na okraji mého zájmu, nijak neukládal a nijak zvlášť si je nepamatoval, takže se tady neodvažuji o tom nějak mluvit.

A rád bych se jednou dozvědl jak by si odpůrci pálení a plošného vyšetření představovaly jak reálně srazit rozšiřování moru. Nejlepší je na pár let si to vyzkoušet. Aleš
-----------------------
Já bych ty skupiny důrazně rozdělil.

Jsem zastáncem celoplošných trvalých vyšetření určitého zlomku včelstev v ČR, tak aby se bralo jedno stanoviště v cca 1km okruhu. A za cca 5-8 let by se prověřila všechna stanoviště.
ALe neprosazuji tento názor právě proto, že stávající praxe plošného pálení nic neřeší. Ta právě jen hasí následky naprostého nezájmu státu o zdravotní stav včelstev.
Který hasí pálením všho co se najde aniž by se zjišťovalo, kde je zdroj epidemie. Bez jeho nalezení je jakékoli plošné pálení nesmysl.

Karel

tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...

podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující jsou noční maxima,který spouští plodování,

jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující daleko víc než teplota,den-noc atd.
díky Měsíci tu máme tuhle formu života

dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C

pro plodování jsou důležité noční teploty.....

Dokážte to.... Pechhaker a ďalší vierohodne dokázali, že v plodovanie v typicky zimných mesiacoch (XII., I. a II. mesiac) je závislé od dennej plusovej teplote. Predsa v zimných mesiacoch nočná teplota len málokedy ostáva nad nulou, ak klesne k nule prípadne na mínus 1°C, už nemôžme hovoriť o plusovej teplote. Moje návšetvy vo včelstvách vždy potvrdili, že po dni s teplou npr. 5°C som na druhý deň našiel v bunkách položené 100 až 160 vajíčok. Anton

Přenos mezi včelstvy normálně funguje i bez přispění včelaře. A rád bych se jednou dozvědl jak by si odpůrci pálení a plošného vyšetření představovaly jak reálně srazit rozšiřování moru. Nejlepší je na pár let si to vyzkoušet. Aleš

pro plodování jsou důležité noční teploty.....

"""""Existuje ještě jedna pravděpodobnější teorie přenosu a to jsou trubci. Ty nakrmí stejné krmičky které krmí nakažený plod. Trubci kteří pak zcela běžně zalétávají i do poměrně vzdálených úlů Kde je nakrmí zdravé krmičky které pak tuto chorobu roznesou po vlastním úlu. Přenos choroby je hlavně mezi krmeným a krmícím. To potvrzují dnes nejnovější výzkumy. Z tohoto pohledu se pak včelaření s velkým množstvím trubců stává problematickým.
"""""
Já to neprokazoval, nemám ověřenou zkušenost ale jsou poznatky o tom, že včelstva přirozeně naplněna trubci tlumí imigraci trubců a včelstva chudá na trubce je naopak vpouští. Pak by předpoklad neplatil (leda by se našel blázen, co bude mít mor a bude ho cíleně šířit). Volně žijící včelstva mají přirozený poměr trubců a pokud jsou nakažena morem, jsou pro včelstva chudá na trubce větším nebezpečím, budou vystavena většímu tlaku.

Já osobně nic proti styrénovým úlům nemám, ale nepřipadá mi cena a životnost v souladu. Já mám tenkostěný klasiku 25 mm stěnu a můj požadavek je min. dvacet let životnost. Samozřejmě to vyžaduje, každé čtyři roky údržbu. Ale zajímalo by mě porovnání těchto dvou úlu ve stejném provozu, takže zvažují, že si nějaký ten plasťák pořídím. Aleš

Existuje ještě jedna pravděpodobnější teorie přenosu a to jsou trubci. Ty nakrmí stejné krmičky které krmí nakažený plod. Trubci kteří pak zcela běžně zalétávají i do poměrně vzdálených úlů Kde je nakrmí zdravé krmičky které pak tuto chorobu roznesou po vlastním úlu. Přenos choroby je hlavně mezi krmeným a krmícím. To potvrzují dnes nejnovější výzkumy. Z tohoto pohledu se pak včelaření s velkým množstvím trubců stává problematickým.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 15.11.2010 17:00:01
> ----------------------------------------
> Mor není pro mě nemoc, se kterou bych jako chovatel si neuměl poradit, je
> to jednodušší než s varroázou. Výměnou díla snížím tlak nemoci uvnitř
> včelstva, a při výsledku rozboru deset na druhou to jde srazit na nulu. Ale
> jinak tuto nemoc roznáší dospělé včely začínají krmičky, které postoupí na
> létavky a zalétáváním to roznesou do dalších včelstev a další rozšiřování
> jde už přímou uměrou dál. Pokud ovšem nepůjde o včelstvo geneticky
> odolnější, které v rozboru měli spory ve spodní hranici vykazuje, ale v
> nálezu ve včelstvu nemají nic. A taková včelstva jsou, vím o nich. A pálení
> přežila. Proč tedy mor řešit? Mor je v kolonce nebezpečné nákazy a to v
> celé Evropě. A med se z ČR vyváží. A nejedno srdce včelaře se radostí
> zatetelí, když se objeví zprávy o tom, že dovezly čínu a našly tam spory
> moru. A přesně takový med budem produkovat pokud nebudem tuto nemoc řešit a
> budem zařazeni zpátky mezi zmiňované soudruhy. Jeden z nejčastějších
> argumentů je nejsou peníze. A já na to odpovídám, to není argument, ale
> výmluva, vyplívající ze strachu, který má různé důvody a někdy je v tom i
> neochota. A ptám se, proč by měl někdo něco včelařům platit? Kdo platí
> ostatním chovatelům povinné očkování a vyšetření. Nikdo. Takže i včelaři by
> si to měly finančně řešit sami. Jde o včelaře a úroveň včelařství. Aleš
>
>
>

Ještě za blahé pamněti s.Jakeše se seklo kde co jen si vzponěl jak vyčítal malým chovatelům "bojlery na dvoře"

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 15.11.2010 16:59:55
> ----------------------------------------
> "Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste
> - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
> Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy
> lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl
> zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale
> jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."
>
> Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému
> malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké
> plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a
> na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci",
> "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na
> historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 ,
> každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých
> cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci
> sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky"
> a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných
> ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu
> zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako
> kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty
> existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali       a zvířectvem
> vypásávali.
> 90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí
> chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo
> oproti vypěstovanému doma strašně levné....
>
>
>

Nechci mluvit za jiné, ale já z příspěvku př. Stonjeka o styroduru pochopil, resp. umím si představit, že každých deset deka shozených z nástavku je dobrých deset deka....prostě to musí být nakonec znát.
Osobně se však umělých hmot určitě zastávat nebudu, neboť včely podle mne mají bydlet ve dřevě. Ať se daří, Libor V.
-------------
Dá se s hazovat i dřevem.
Touha po věčnosti je příliš nákladná a těžká.

Když si připustíám, že nástavek může být po deseti letech na odpis a jen ke skladování souší, tak je můžu bouchat z lehkého dřeva a slabého. V případě bednařiny stačí i 15mm.
Oproti evropskému standardu - 25mm nalakovanému masívu je to znát.

Karel

Nechci mluvit za jiné, ale já z příspěvku př. Stonjeka o styroduru pochopil, resp. umím si představit, že každých deset deka shozených z nástavku je dobrých deset deka....prostě to musí být nakonec znát.
Osobně se však umělých hmot určitě zastávat nebudu, neboť včely podle mne mají bydlet ve dřevě. Ať se daří, Libor V.
------------------
Aleš Molčík napsal:
A nemyslím si, že váhu polonástavku vyřeší styrodur nebo jiný
styren takový zásadní rozdíl s tenkostěným nebude.

Dne Monday 15 of November 2010 11:27:38 vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> Zasel jsem řepku a na jaře bych chtěl zasít hořčici,svazenku a pohanku a to
> na celkové rozloze 20 arů.To je bratru asi 0.2ha. Nic proti tomu,je to
> chvályhodné,že se najde člověk,který svůj pozemek věnuje včelám.Na druhé
> straně je zapotřebí podotknout,že včely potřebují ha aby něco donesly.Jako
> podněcující snůška je to zajisté dobré,pokud tyto plodiny jsou nedaleko
> včelína,nejlépe před ním. Včelař poté má z toho dobrý pocit když kvetou a
> hlavně z toho má radost,že pro své včely něco udělal. Hořčice a svazenka se
> sejí v dubnu a pohanka až po 15 květnu,je náchylná na jarní mrazíky. Jinak
> snůšku naprosto tento kousek pole nemůže ovlivnit.Ale je to chvályhodné a
> přeji příteli aby měl z toho svého konání radost.

Moje zkusenost - casne jaro - krokusy - ted byla akce pytel 10 kc, mam je
skoro vsechny - vcely litaji na kvety a sbiraji pyl, jakmile je jaro v plnem
proudu, co je kolem ulu je nezajima dokonce kdyz bylo nekolik ha repky 50
metru na jih, letali na severozapad na jine pole vzdalene 200m, nebo i nekam
uplne jinam.

Honza

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a
jej
samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú
poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie
obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí
nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a
pod.,
nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko
Ha
voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to
jednotlivec
zvládol?

Anton!Můžeme tady polemizovat jak se nám zlíbí.
Všechno záleží na tom,jak moc je,či není okolí Májiny včelnice
zavčelené.Mají-li její včely v doletu les,je to jen plus.Já jsem jen
dal v plén osobní zkušenosti s 15ti včelstvy v obci,ve které bylo v
té době 7 včelařů.Dohromady
jsme všichni měli +- 115 včelstev.Pravda,všechno to byly 2prostorové
úly(méně včel).Přes to medu jsme měli všichni dost.Hlady nám včely
zemřely pouze tehdy,když jeden včelař zemřel a jeho rodina včely
nenakrmila na zimu.
A sázení nektarodárných a pylodárných rostlin?
To je přeci běh na dlouhou trať.Stejně jako chov včel.
Je to práce,ale rozhodně ne navíc.A člověk může mít stejnou radost
ze svých včel,jako ze "svých" stomů a keřů.
Nebo si myslíte,že ne?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 9.11.2010 - 16:00:20

> Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju.
> Istota pre jej včely a jej
> samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica,
> ak ju vysejú
> poľnohospodári.
> Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj
> to len na kratšie
> obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a
> istotne si hio v okolí
> nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo
> dávajú peľ a pod.,
> nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak
> by mala niekoľko Ha
> voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné,
> aby to jednotlivec
> zvládol?

Děkuji všem za rady.

Ideální výška dna ležanu je pro stojícího 75 cm od zeme. A kdo nemůže dlouho stát tak mu pomůže něco na způsob barové stoličky pod zadek. Tvrzení, že polonástavky jsou vhodné pro včelaře se zdravotnímy problémy není až tak pravdivé. Znám starší včelaře na tomto způsobu chovu a aby unesly polonástavek tak polovinu rámku musí přeskládát jinam. A nemyslím si, že váhu polonástavku vyřeší styrodur nebo jiný styren takový zásadní rozdíl s tenkostěným nebude. Včera jsem byl na přednášce, kde byl předváděn úl z tvrzeného polystyrenu od Lysoně a chci se zeptat, jestli je tu někdo kdo má porovnání s nějakou klasikou? Co já mám zkušenosti se styrodurem, tak to mravenci během sezóny rozebraly a bylo to hned otlučené. Ale samozřejmě na mravence se něco najde a každý nástavek se dá přenášet jak vejce. Spíš mě zajímá rozdíl v chovu. Aleš

:-) tak, tak to je pravda Miro

Miro, ja nikoho nenabádam aby choval včely v ležanoch, ja som len reagoval na položenú otázku a nepovedal som, že niekto musí pri včelách sedieť, ale sú včelári aj na inv. vozíkoch, ten nebude chovať 50 včelstiev, preto tých svojich 3-5 úľov ošetrí s radosťou a nebude vzdychať, že to nevládze.

Včelár (chová 60 včelstiev) v Maďarsku u ktorého sme boli, pri otázke "nie je ťažká robota", odpovedal pri výsledku keď mi včelstvá priniesli 80 kg na včelstvo, ta pociťuje len radosť.
Tieto úle mu to umožnia. Veď včelárenie je v podstate ťažká robota, nemôže očakávať padanie pečených holubov do úst z neba.

Včera jsem jen tak ze zvědavosti koukl do včelstev s letošníma matkama a ani v jednom jsem nenašel vajíčko či plod jakéhokoliv stáří.Včelstva,ač velmi dobře zakrmená, lítala jak o život a patrný byl i přínos pylu.Jestli to předznamenává tuhou zimu,nevím.
P.Z.Uh.Hradiště.

Aj tento príspevok potvrdzuje, že v tomto mesiaci je vo včelstvách kľud a včelstvá sú bez plodu. U mňa to každý rok potvrdzuje aj váha, spotreba býva max. 0,4 kg, čo je spotreba na prežitie tohoto obdobia. Spotreba sa vždy aj pri priaznivej zime, keď včelstvo ošetruje plod, zvyšuje. Práve v tuhej zime som zaznamenal vždy nízku spotrebu.

Či bude tuhá zima sa nedá určiť, viem len to ťže ak včelstvo zásoby umiestnené v dostatočnonm množstve tam kde je zimný chumáč-hrozen aj nad jeho hlavou (smerom hre sa včely môžu za potravou presúvať), včelstvo prežije aj tie najväčšie mrazy, npr. ako bola zima V Česku i na Slovensku okolo -36°C. Otec už vtedy mal 5 včelstiev a všetky prezimovali bez stratu čo i len jediného bodu.