Včelařská konference

Ja doufam, ze zadne.

2012/2/4 <e-mail/=/nezadan>

> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď
> uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho
> nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a
> my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.
>

Na 3 - 5 rámcích to nejsou včelstva ale oddělky a na jaře z nich budou tak zv. prověřená včelstva a chovatelé můžou si být jisti, že mají vysokou kvalitu. Zato mohutné včelstvo nemusí být takovou kvalitou. Všechno je relativní. Záleží nejvíc na úhlu pohledu na věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotace
> Datum: 04.2.2012 12:08:57
> ----------------------------------------
> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď
> uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho
> nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a
> my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.
>
>
>

U nas vsetci co siali do 10.9. uz maju zaorane..ale to je anomalia,prezili paradoxne neskor zasiate repky,ktore sa dozili akej takej vlahy ..inak suhlas s predchadzajucim prispevkom,by som priebeh klicenia a dobu sejby povazoval za vynimku potvrdzujucu pravidlo,ze to treba mat do toho 10.9. v zemi..

Spláčou nad výdělkem jen ti,co řepku sejí po agrotechnické lhůtě,to bývalo za mého působení v JZD do 10.září.Čím později se vyseje,tím menší kořenový systém vytvoří a pak jen při takovém počasí živoří.Řepce vyseté v třetí dekádě srpna tyhle mrazy nemůžou ublížit,jelikož mohutný kořenový systém nemá problém při prvním březnovém oteplení vytvářet nové a mladé odnožující lístečky.To je jen můj selský rozum,ale praxí ověřený.

Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.

Rano bylo jenom 16,tak jsem se zasel na repku mrknout,nejbliz mam lany repky letos zhruba 2 km,coz neni zadna slava.Porost hodne velka bida,uvidime jakou alternativu zemedelci zvoli nebo cim vymrzlou repku preseji.Vloni vymrzl pod vesnici lan,doslo k doseti porostu a tento sel do kvetu cirka o 3 tydny pozdeji nez ostatni pole okolo,dost vyrazne prodlouzil snusku z repky.Dalsi vec,ktere jsem si vloni vsiml,byl rozdil v naletu vcel na jednotlive odrudy repky(vloni byla snad uplne vsude kolem).Nekde to jenom hucelo,v porostu vedle ticho.Pritom oba na stejne pude a za stejnych srazkovych a teplotnich podminek.JosPr

No díky absenci sněhu u nás a příliš vysokým mrazům, toho pomrzne dost. Zemědělci asi zapláčou nad výdělkem.

U nás nezaorali a pokud jsem mohl posoudit, řepka se teplou zimou nenapravila, je tak o polovinz menší než jiné roky. Nyní je u nás holomráz, včera ráno bylo u nás - 22 , dneska - 19 a sněhu jen poprašek, do 3 cm, místy kvůli pár slunečných dnů nula. Takže všechno na poli bude promrzlé na kost a do hloubky.

u nas sa velke rozlohy repky zaorali uz na jesen,kvoli sucham,ti co ponechali,este v novembri hovorili ze urcite zaoru na jar..potom prisla tepla zima a tie ponechane repky sa zacali napravat,az tak ze tych par hospodarov co nestihli zaorat povedalo ze na jar ich ponechaju,aj ked niesu take akoby mali byt,pocitali so zvysenou vykupnou cenou..ale obavam sa teraz,ci sa ta karta v tychto dnoch neobracia druhy krat a definitivne..

souhlasím s panem Pazderkou, jsme za jedno v názoru o kvalitách a vlastnostech vosku.
- měkké MS z víček jsou proto, že tam hraje roli stáří vosku- je to "mladý" vosk
- z plástů jsou již pevnější(vosk je starší) za deset let bude vosk jako sklo, samozřejmě v uvozovkách, ale bude mít pevnostně jiné vlastnosti, než jednoletý
ALE JAK BYLO NAPSÁNO- VČELÁM JE TO JEDNO
JIM ZÁLEŽÍ NA JINÝCH VLASTNOSTECH VOSKU, NEŽ POSUZUJEME MY LIDÉ

Dnes jsem slyšel v rádiu zprávu o ohrožení budoucí úrody ozim vlivem holomrazu. Tak uvidíme co jaro ukáže.

..viecka spracovavam tak nejako podobne ako pan Jindra,preperiem,vyzmykam,do al kanvy dam cca 2l vody a povrch natlacim vieckami,zahrievam na sporaku,ako sa postupne odtapaju,uvolnuju priestor a dosypam dalsie az kym to nieje plne..ked uz je to roztopene tak to prelejem cez uhelon a necham chladnut v termokomore pri cca 40'C..prvy krat som bol nemilo prekvapeny,myslel som ze to bude 100%vosku :-)..ale toho odpadu ktory sa zachyti v uhelone a aj usadi na spodku kolaca je dost(propolis?pel?)..vysledny produkt je ale nadherny..ja mam vsetky medniky s panenskym dielom,pocas osetrovania chemiou su mimo vcelstva(ale vystavane ich mam z"konvencnych"medzistien)tak to nieje este to prave orechove....tiez som presvedceny ze na viecka pouzivaju vcely vosk aj z plastov..zaujimave je ale ze niektore su zavieckovane ultra tenkymi vieckami..

Ovšem kdyby ti odborníci nepochybovali tak jim budou stačit ty staré pravdy. A kdyby ty staré teorie zvrátily na ruby, tak se stejně najdou zase pochybovači o té nové pravdě a budou hledat novou lepší cestu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:35:03
> ----------------------------------------
> S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů
> nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže
> základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců
> mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
> .......
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
> Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za
> konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch
> starých pravd.
>
> Pepan
>
>
>

V tom je ten problém,že uslyšíme jen 100 let vžité pravdy zatím co by už dávno naše střecha měla být nad problémem a říct je to tak a tak.Je to nový závěr výzkumu a máme na to to a to.Pokud neusnuli na vavřínech Ale stačí jim žít z podstaty,že se jim podařilo podchytit a nějakým způsobem tlumit varoazu.Ale to za tu dobu už mohlo být také o kus dál a rozhodně lépe vyřešené.Ale to by se ...ale radši se nebudu dále rozšiřovat.Mohlo by mě to třeba i mrzet.Zdraví čárlí

A není ten tmavý vosk jen upatlaný včely nemají u česna rohožku aby si otřely nohy. :-)) víte se se po tom nadupou.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:22:27
> ----------------------------------------
> "Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely
> berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "
>
> Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší
> vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely
> použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.
>
>
>

Ano stím lze souhlasit, ale stejnak když jsem dělal mezistěny pouze z víček nebo pouze z vyvařeného starého díla, nejlepší bylo to scelovat a dělat to kvůli lepším vlastnostem ze zceleného vosku. Ten ze starého je "moc tvrdý", ten z víček je moc ve výsledku jako materiál "měkký". A nejlepší vlastnosti mezistěn a i výroby jsem docílil právě tou směsí. Samozřejmě že takový bioargumet by to mohl být, dejte ze souší vosk do svíček a dělejte pro včely jen z víček.(se i jako komerční slogan rýmuje) Ale ty víčkové mezistěny se mi moc nezamlouvají ..., ptal jsem se včel a těm je to v podstatě jedno._gp_


........
Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku.

Honzo, tento postup není s filtrací a vosk je na snímku proto tmavší. Filtrace se provádí bez vody a to je úplně jiný postup.

ještě si uvědomme, že když odvíčkováváme plásty, tak strháváme i části stěn buněk a to jsou další aspekty, co můžeme zahrnout do směsy odvíčkovanců. To by jsme museli chyrurgicky odstranit pouze víčka, aby jsme dostali nejkvalitnější materiál. Jak říkáš, ani samotné panenské dílo neni nezasaženo, jelikož včely vosk přenáší

S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
........
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.

Pepan

Bohužel asi došlo k šumu Já myslel konkrétně na natočenou mezistěnu.Vám Gusto se omlouvám,žedošlo k omylu.Dík čárlí

Michal: ...a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku.
........
To je dogma. Jestli Michale jsi opravdu těžil někdy vosk z běžných netříděných víček, jako zbytky tam zůstává velmi mnoho pylových zrn. Dále jde o "dlažbu" na které je velmi čilý pohyb. Dále by mohla vzniknout celá včelařská věda víčkologie, protože není víčko jako víčko. Opravdu pokud dojde na víčkování zásob a není po ruce parta producentek vosku, tak stavitelk ti, pokud mohou, rozkoušou starší dílo a dokonce pokud jsem nechal venku v podletí nástavek s dvěma mezistěnami, zalétaly se mi na ten voskový materiál a velmi úspěšně ho postupně rozkousaly a donesly do úlu. No a naco asi takový materiál byl? _gp_

konečně relevantní poznatek. Souhlasím s panem Pazderkou. S morem je problém v:
1. vytáčením medu (kdo vrací vytočené plásty zpět do stejného úlu?) plásty migrují a snimi i nemoci do jiných úlů.
2. to samé nástavky
3. med- odborníci, takzvaně "udělají včelám dobře" a dávají jim vylízat nádoby od medu, či vypláchnuté nádoby a tuto sladkou vodu jim dají zpět, tak ti, co měli mor v jednom úlu, ho mají všude.
A takhle by jsme mohli pokračovat. Je to v systému práce!

Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:17:49
> ----------------------------------------
> Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je
> krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená
> larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a
> pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a
> uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.
>
> No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou
> včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro
> výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic
> co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici
> postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních
> zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou
> aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby
> - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do
> žaludků larev._gp_
> ...
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
> Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí
> krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě
> celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit.
> Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme
> zda jsou k něčemu.
>
> Pepan
>
>
>

Michal:
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat

Honza:
Opět samá přání otce myšlenky. Kde by se tam asi ten tlak vzal když né z odpařené vody? (a té je tak málo, že stačí tak na to natlakování). A odkdy se voda váže na vosk. Je tam rozptýlena v emulgovaném stavu (díky té vrtačce?).

Nemluvě o tom, že zpochybňuji význam opětovného propírání vosku ve vodě bez dlouhodobé sedimentace a tedy opětovného ztuhnutí. O významu filtrace si mě také nepřesvědčil. Myslím, že na rozdíl od dezinfekce je dokonalá mechanická očista mezistěn zbytečná práce, kterou včely velice brzy znehodnotí smíšením vosku z mezistěn s ostatním voskem v úlu. Navíc z tvých fotek na WEBU na mě ten tvůj použitý vosk moc čistě nepůsobí. Pravděpodobně filtraci jen zkoušíš jako další možnou z nabízených služeb.
Jak už jsem napsal, jsem rád, že svoji práci děláš tak jak ji děláš, je ji potřeba. Jsem zastáncem uzavřeného oběhu vosku, a také samovýroby mezistěn. Moje praxe se samovýrobou mezistěn začala taky před 20-ti lety a to s deskovým lisem, ale nebyl jsem tak úspěšný, abych u toho vydržel.

"Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "

Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.

Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.

No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do žaludků larev._gp_
....
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.

Pepan

používají jej na stavbu mezistěn
OPRAVUJI - víček-

a od kdy vytahují vosk včely z plástu a používají jej na stavbu mezistěn? Včela vytahuje materiál z mezistěny asi do poloviny dloubky buňky( záleží na síle mezistěny) . Poté staví zbytek buňky ze svého vyprodukovaného vosku a z vosku, co přenáší v úlu z místa na místo a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku. A to vše asi za teploty 45 st. C., kdy je vosk vláčný. Tuto teplotu včely produkují a plásty, či mezistěny zahřívají. Pokud je mezistěna moc silná- 6 kusů do 1kg a méně při rozměru MS 37x21cm, tak včely nejsou schopny tuto dostatečně zahřát a stavba se naopak časově prodlužuje.

Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? :-o

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 15:30:30
> ----------------------------------------
> "Já bych to tak zřejmě neviděl"
>
> je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a
> postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a
> dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví
> se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je
> krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až
> takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo
> světlá mezistěna.
> A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená
> z původního materiálu plástu.
>
>
>

Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem, zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit

Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 14:15:47
> ----------------------------------------
> Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších
> teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším
> faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního
> tlaku ředěním vosku.
>
> Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že
> stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek
> přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu
> svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje
> pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké
> potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a
> slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu,
> nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno
> pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští
> buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování
> propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova,
> protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
> ......
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728)
> Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když
> to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy
> které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps
> včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže
> zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré
> rady které stejně ničemu nepomáhají.
>
> Pepan
>
>
>

"Já bych to tak zřejmě neviděl"

je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo světlá mezistěna.
A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená z původního materiálu plástu.

>>>Takže včelky
> musely zapracovat svými kusadly na mezistěně.<<<
Myslíš že ty zárodky bakterií pečlivě očistily aby mohly ožít. B-)
>>>Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi
> parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude
> týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce
> včelstev.<<<
A pomohlo to??? :-))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 14:05:58
> ----------------------------------------
> Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se
> proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky
> musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu,
> že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi
> parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude
> týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce
> včelstev.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
>
> Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to
> ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě
>
>

Honzo
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat

Já bych to tak zřejmě neviděl

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:35:11
> ----------------------------------------
> "Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."
>
> No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při
> stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi
> plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka
> cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.
>
>
>

Michal:
Není potřeba ani tolik energie k ohřevu a tím pádem je úspora vynaložených nákladu.
Sterilizace vosku na 117 stC. se nijak neliši v autoklávu a v otevřené nádobě. Naopak v otevřené nádobě např. frytovací hrnec se ještě navíc odpaří voda a mezistěny z tohoto vosku bez zbytků vody jsou kvalitnějši.

Honza: Potom opět nechápu dvě věci:
1) kde se vzala informace o tom, že zahřátí látky na nějakou teplotu při vyšším tlaku spotřebuje méně energie a
2) pokud je vosk bez vody pro mezistěny lepší, proč jej po dezinfekci znovu propíráte vodou?

Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního tlaku ředěním vosku.

Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu, nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova, protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
.......
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728)
Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu, že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě

Je to ekonomický hyenismus a ekonomická parazitace. U obou dvou je společným znakem dotace a to špatným směrem a neplánované (divoké) hospodářství. Z takových výšin se padá při problému s odbytem (čehokoli) rovnou do krizového scénáře, viz. současná situace všeobecně, kdy za komunistů sice nebyly peníze, ale dnes nebudou ani prostředky na vzniklé vládní dluhy. Čína, jak podle posledních informací, zvolí strategii záruk za nákupy evropských dluhopisů a to může být předvojem války, pokud takové záruky budou vznášet coby požadavky po EU. Nechci si moc domýšlet a vnášet chaos, ale není to výhledově pro Evropu dobré._gp_


Stonjek (213.151.87.2) --- 3. 2. 2012
Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55711) (55714)
Michale mám doetaz z jiného soudku. Co je příčinou tak neobvyklého zdražení válců. Jestli si dobře pamatuji tak prvotní cena byla 28 000 a dnes, kdy dotace na vosk jsou v provozu je cena 58 000? Z takovéto politiky Svazu, kdy peníze cpe výrobcům a překupníkům a obyč včelaři z toho nemají nic a ještě k tomu tleskají se mi chce zvracet. Co na to ostatní????? Zdraví R. Stonjek

"Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."

No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:02:55
> ----------------------------------------
> "To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st.
> účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody.
> Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen
> kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117
> st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."
>
> Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat
> dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
> Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě
> toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100
> st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?
>
>
>

"To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st. účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody. Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117 st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."

Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100 st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?

To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st. účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody. Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117 st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 10:38:39
> ----------------------------------------
> "Proč pořád probíráte dezinfekci v souvislosti s morem?
> Před pár lety jsem to diskutoval s MVDr. Krabcem. Pokud jde o mor- přestože
> je pravděpodobné, že se do vosku nějaké spóry ve výrobě na vstupu dostávají
> a použitou dezinfekcí se neničí, mor nikdy mezistěny nezpůsobily! Beru
> dezinfekci při výrobě jako prostou součást technologie zajišťující
> dlouhodobě vysoký standard mezistěn stran epizootologické bezpečnosti. Je
> to stejné, jako když kuchař umyje suroviny před vařením."
>
> A které jiné onemocnění včel přežije podobně jako spory moru plodu třeba
> hodinový var vosku s vodou při teplotě varu vody? To je těch 100 st C, pro
> detailisty minus nějakých pár desetinek stupně, pokud se operace neděje u
> hladiny moře.
> Problém je totiž v té desinfekci při 117 st C, která v domácích podmínkách
> smrdí poškozením vosku. Naopak desinfekce vosku varem s vodou je v
> domácích podmínkách velice snando proveditelná a prakticky bez poškození
> vosku vysokou teplotou.
> Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var
> vosku s vodou při teplote 10 st C přežije, je stávající desinfekce při 117
> st C jednoznačně desinfekce kvůli moru plodu a ničemu jinému.
> Kromě toho var vosku s vodou při teplotě 100 st C je běžná operace při
> získávání vosku, kromě vosku jenom vytaveného ze slunečního tavidla je
> tomuto varu podroben v podstatě všechen včelí vosk. Tím je automaticky
> desinfikován od ostatních chorob, kromě toho moru ovšem.
>
>
>

Při vyšším tlaku vře voda při vyšší teplotě. Domácím případem je papiňák. Měřil někdo teplotu papiňáku, když se v něm vaří voda (t.zn. pára fouká ventilem)? A co regulovat teplotu změnou závaží?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, February 03, 2012 7:56 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: n?vod na v?robu mezist?n

Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále to musí kontrolovat SVS.

Pepan

Autokláv je přístroj-reaktor konstruovaný pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty.
Není potřeba ani tolik energie k ohřevu a tím pádem je úspora vynaložených nákladu.
Sterilizace vosku na 117 stC. se nijak neliši v autoklávu a v otevřené nádobě. Naopak v otevřené nádobě např. frytovací hrnec se ještě navíc odpaří voda a mezistěny z tohoto vosku bez zbytků vody jsou kvalitnějši.
Voda ve vosku zůstává z tavení a vyvařování- kromě slun. tavidla

Já vycházel z ohřevu přes nějaké medium jelikož se vosk nemá ohřívat přímo proto se používají parní sterilizátory (autoklávy), kde jde teplota přesně regulovat. Ovšem 5l sterilizátor přijde bratru na 80 000 Kč. Nová doba nám ale také nabízí nové možnosti. Napadá mne jiná varianta, fritovací hrnec. Neznám sice bod varu vosku, ale bod tavení je 60°C a bod vzplanutí 200°C Jelikož friťák má termostat, tak by to mělo jít.
Jak ale píše Radek H, Také mám pochybnost o účelnosti sterilizace doma a také jsem to tu již v tomto vláknu někde napsal.
Zrovna tak mám pochybnost o domácí výrobě mezistěn z hlediska časové náročnosti a finanční návratnosti.
O kvalitě kupovaných nepochybuji, Příčiny lámavosti je pak nutné hledat u sebe a ne u výrobce. Příčinou lámavosti je teplota při práci s nimi a síla mezistěny. Čím více mezistěn připadne na 1 kilogram, tím musejí mít větší teplotu při práci. Je chybou výrobce že k mezistěnám tuhle informaci nepřidávají.
To že na výrobu mezistěn pro druhé je třeba splnit nějaké normy s tím nic nenaděláš, pokud to budeš dělat sám.
Pokud to půjčíš sousedovi nebo si to u tebe v dílně vyrobí sám je již jiná věc.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 10:11:25
> ----------------------------------------
> Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod
> varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak
> jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále
> to musí kontrolovat SVS.
>
> Pepan
>
> ---------
> Tady byla debata o ohřevu vosku bez vody. To jde. Co podle některých
> diskutujících nejde v poklidu udělat je nalít do 117stC horkého vosku vodu.
> Patřím k těm, co si myslí, že by to mohlo mít neklidný průběh. :-)
>
> Dále je úplně normální, že když mám lis na mezistěny, že udělám i sousedům.
> Jinak se to nezaplatí.
>
> A pokud to udělám dávkovým způsobem a vosk jim nemíchám, je to to samé z
> hlediska kontaminace jako kdyby si oni ke mě přišli sami vyrobit mezistěny.
>
> A žádný předpis nezakazuje půjčovat lis na mezistěny.
> A žádný předpis mi nenařizuje si ničit vosk, když si vyrábím ze svého vosku
> pro sebe.
>
>
> Tohle všechno okolo zesložiťují autoři myšlenek, že včelař nemůže
> inzerovatprodej medu, a autoři reklamního nápisu "Zde bydlí včelař". Tedy
> v dobách, kdy nebylo jednozančně napsáno, že prodej medu od včelaře je
> legální.
>
> Standardní česká připosranost, sváděná na Brusel.
>
> Když budu mít lis na mošt, taky můžu lisovat sousedovi. A s voskem nevidím
> taky ždáný problém.
>
>
> Karel
>
>
>

Dotaz na cenu by měl být kladen spíše na výrobce www.lankoff.pl
odpovím ale i já, jsou tu dva faktory:
1. rostou ceny pohoných hmot
- rostou ceny energií, které jsou potřeba při výrobě
- několika násobě vzrosty ceny kovů, např. mosazná kulatina, ze které se vyrábí pouze kluzná pouzdra stojí 6500,- metr atd....
2. ta cena co je zde nyní byla v okolních státech i v Polsku již před několika lety, zdůrazňovali jsme několikrát, že ceny byly zaváděcí.
Výrobce cenu na svojí strátu sníižil, aby se dostal na náš trh.
děkuji za dotaz

v odvíčkovancích je pylu minimum, proto jsou mezistěny z nich až průsvitné. Propolisu více. V procentech nevím, nedělali jsme rozbory.

lité nejsou lisované vůbec, pouze se vosk lije mezi dva od sebe vzdálené chlazené válce a tím stuhne- je tak křehká struktura- molekuly vosku nejsou na sebe natlačeny. Radime napiš mi adresu, pošlu vzorek. Jinak při 0 stupních Celsia bude každý vosk křehký, ale při teplotě nad 15 st.jsou lisované už vláčné.

Michale mám doetaz z jiného soudku. Co je příčinou tak neobvyklého zdražení válců. Jestli si dobře pamatuji tak prvotní cena byla 28 000 a dnes, kdy dotace na vosk jsou v provozu je cena 58 000? Z takovéto politiky Svazu, kdy peníze cpe výrobcům a překupníkům a obyč včelaři z toho nemají nic a ještě k tomu tleskají se mi chce zvracet. Co na to ostatní????? Zdraví R. Stonjek

"Lité jsou křehké, lámou se( zvláště u nás v České republice) to co viděl zahraniční výrobce, jak se mezistěny od velkovýrobců rozpadaji, jako oplatky a jak se lámou, tak to prý neviděl na celém Světě."

Mezistěny pro manipulaci musí teplotu v teplotním rozsahu, při kterém je včelí vosk pružný a není křehký. To je nějak v rozsahu teplot od 20 st C po cca 35 st C. Válcovaná mezistěna má akorát tu pracovní teplotu poněkud rozšířenou , o takových 5 - 10 st C dolů i nahoru. Protože válcováním je struktura vosku oproti lití utuženější.
Prochlazená válcovaná mezistěna se úderem rozpadne stejně jako litá mezistěna.
Ostatně ty lité jsou taky svým způsobem lisované , je to otázka jen detailu výrobní technologie, jakým tlakem a tudíž jak moc je v nich vosk utužený.

Michale(nemusis ma oslovovat pane,a ani nikto iny),tak to si mi dal nadej s tymi vzorkami..nemas prakticku skusenost kolko "necistot"(propolis,pel ) percentualne je v odvieckovancoch?dik

Oprava:
Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var vosku s vodou při teplote 100 st C přežije,
ne při teplotě 10 st C.

omluva, bakterie- tím ještě lépe- bakterie je větší a dá se snadněji vyfiltrovat.

"Proč pořád probíráte dezinfekci v souvislosti s morem?
Před pár lety jsem to diskutoval s MVDr. Krabcem. Pokud jde o mor- přestože je pravděpodobné, že se do vosku nějaké spóry ve výrobě na vstupu dostávají a použitou dezinfekcí se neničí, mor nikdy mezistěny nezpůsobily! Beru dezinfekci při výrobě jako prostou součást technologie zajišťující dlouhodobě vysoký standard mezistěn stran epizootologické bezpečnosti. Je to stejné, jako když kuchař umyje suroviny před vařením."

A které jiné onemocnění včel přežije podobně jako spory moru plodu třeba hodinový var vosku s vodou při teplotě varu vody? To je těch 100 st C, pro detailisty minus nějakých pár desetinek stupně, pokud se operace neděje u hladiny moře.
Problém je totiž v té desinfekci při 117 st C, která v domácích podmínkách smrdí poškozením vosku. Naopak desinfekce vosku varem s vodou je v domácích podmínkách velice snando proveditelná a prakticky bez poškození vosku vysokou teplotou.
Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var vosku s vodou při teplote 10 st C přežije, je stávající desinfekce při 117 st C jednoznačně desinfekce kvůli moru plodu a ničemu jinému.
Kromě toho var vosku s vodou při teplotě 100 st C je běžná operace při získávání vosku, kromě vosku jenom vytaveného ze slunečního tavidla je tomuto varu podroben v podstatě všechen včelí vosk. Tím je automaticky desinfikován od ostatních chorob, kromě toho moru ovšem.

pane Gusto, takhle od nás bere Krajská veterinárni správa vzorky několikrát ročně. Mezistěny si bere celé, rozbory jsou vždy negativní. Rozbor stojí 550.- Kč.

..by nam bolo sveta zit,keby bol mor virus:-)

-virus moru včelího plodu vyfiltrovat lze, tento filtr jsme si nechali nacenit u vyrobce a cena je 500 000,- Kč.
-Pravidelné kontroly KVS se nijak neliší. U všech registrovaných výrobců jsou stejné. Všechny výrobny máme podobné záznamové zařízení teploty, veterináři kontrolují zpětně doby a teploty varů.
-Lité a lisované mezistěny jsou téměř stejné, neliší se příliš velikostí buněk, ani tloušťkou- zásadní rozdíl je v technologii výroby.
-Lisované jsou tvárnější, ohebnější
-Lité jsou křehké, lámou se( zvláště u nás v České republice) to co viděl zahraniční výrobce, jak se mezistěny od velkovýrobců rozpadaji, jako oplatky a jak se lámou, tak to prý neviděl na celém Světě.

Este ma napada taka myslienka k bezpecnosti doma robenych medzistien z neprehriateho vosku,napr.pojdem robit z dajme tomu z 50kg..opatrne roztopim,premiesam,a zoberiem vzorku..poslem na rozbor,nech kultivuju,ako sa napr robi kontrola meliva,ja neviem,vzorku jemne nastruhat napr alebo roztopit,to uz by som nechal na vyskumak..ak bude vysledok negativny,tak si myslim ze sa mozem v poho pustit do roboty..je to zatial moja teoria,privitam vase nazory..Gusto.

Jenže Voda vaří při 100°C při hladině moře Jak stoupá výška tak klesá bod varu. Za druhé 117°C se musí udržovat cca 1 hodinu. Takže to není tak jednoduché A bez této procedury nelze ty mezistěny dělat pro jiné. Nadále to musí kontrolovat SVS.

Pepan

---------
Tady byla debata o ohřevu vosku bez vody. To jde. Co podle některých diskutujících nejde v poklidu udělat je nalít do 117stC horkého vosku vodu. Patřím k těm, co si myslí, že by to mohlo mít neklidný průběh. :-)

Dále je úplně normální, že když mám lis na mezistěny, že udělám i sousedům. Jinak se to nezaplatí.

A pokud to udělám dávkovým způsobem a vosk jim nemíchám, je to to samé z hlediska kontaminace jako kdyby si oni ke mě přišli sami vyrobit mezistěny.

A žádný předpis nezakazuje půjčovat lis na mezistěny.
A žádný předpis mi nenařizuje si ničit vosk, když si vyrábím ze svého vosku pro sebe.


Tohle všechno okolo zesložiťují autoři myšlenek, že včelař nemůže inzerovatprodej medu, a autoři reklamního nápisu "Zde bydlí včelař". Tedy v dobách, kdy nebylo jednozančně napsáno, že prodej medu od včelaře je legální.

Standardní česká připosranost, sváděná na Brusel.

Když budu mít lis na mošt, taky můžu lisovat sousedovi. A s voskem nevidím taky ždáný problém.


Karel

Nevím co se ti natom nezdá zozepiš to podrobněji a já ti to vysvětlím.

Pepan