Včelařská konference

Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?

JosPr"""""""""""""S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

Tyto (nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem) příčiny jsou průměrně každoročně stejné. Ty hodnoty, které vyčnívají nahoru, či dolu mají nějaké další souvislosti, a ty jsou v hledáčku vědeckých pracovníků. Bez terénních statistických údajů se věda neobejde.

mě by zajímalo, jak chcete sledovat příčiny zimních uhynů bez podrobné metodiky.
Která bude specifikovat odběr vzorků z uhynulých včelstev, specifikovat jejich laboratorní vyšetření, určovat, kdo bude těch x stovek za každý vzorek platit. A nakonec jak přinutíte včelaře z některých ZO, kterému akorát důvěrník dá do ruky knoty s nakapaným léčivem, před zimou donese peníze z dotace a jinak ty úly ani včelaře po celý rok neuvidí, aby nějaké úhyny, se kterými budou mít jen problémy a výdaje, vůbec nahlásili.
.
Případně co se bude dít, když včelař stav včelstev bude sledovat a pokud budou slabá, tak je prostě spojí. Takže počet včelstev se sníží, ale uhynulá včelstva nebudou žádná a vzorek nebude možné získat.

S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr

Když už neřešíme podstatu, ale zabředáváme do prkotin.
Kritéria pro splnění dotací, musí vykazovat i evidenci v Hradišťku. Tak jak může ČSV vykazovat víc včelstev.
Podstatou však bylo, že je předčasné dělat závěry pro
WinLoss, když teprve mgr.Danihlík bude dojednávat podmínky, ale zde už se zpochybňují způsoby aplikace a sběr dat.

Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

-----
Proto je docela průser že bylo vyplaceno o hodně víc dotací D1 jak je evidovaných v Hradištku i když registrace je nutnou podmínkou.
A na podzim při výplatě zase nikdo nechtěl vidět výpis z Hradištka.
Takže je tam ta evidence taková jaká je.

Karel

Kapoun:
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí....

----
Tam je evidence včel. Bohužel ne úhynů.

Statistika je vždycky statistikou. Záleží jaká data sbírá a jak je prezentuje a kdo je če.

Tak třeba tyto údaje by mě zajímaly - tedy věrohodnost a způsob šetření:

Neorganizovaní včelaři 15 903 včelstev - ta trojka mě tam mate. To vypadá na vysokou přesnost :-) a průměrný výnos na dvě desetinná místa. To si nedovedou přepnout kalkulačku na víc desetiných míst. Hned by to vypadalo důvěryhodněji. :-)

U statistik bývá uvedena předpokládaná chyba.

------------------
A bez ironie a smutné srandy - ten výzkum je zajímavý právě proto že se snaží získávat srovnatelné údaje z různých zemí. Tedy i ty metody šetření musí být nějak srovnatelné a znám jejich vliv.



Karel

V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod.

ZB:.Kauza ČSV a Hradišťko je známa
Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

Nejde vůbec o statistiku úhynu, ale o fakt ,že je neznámý původce přenos
atd. Postupuje to nezadržitelně světem. K vyšetření nejsou mrtvolky ani
plod. Jen prázdný úl na který jen valíš oči. Tady tě budou veškeré
statistiky na nic. Na souseda to taky svalit nejde, když nevíš co se děje.
Dnes se pro změnu  podezřelým stává virus přenesený z rostlin na včely. A
teď se ukaž, když na to světové kapacity již vyslovily X teorií a to je tak
vše.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

Statistika je souhrn nepřesných údajů. A od ČSV vůbec je irelevantní.Kauza ČSV a Hradišťko je známa.
Zrovna tak statistiky ČSV. Co se přes léto urodí, přes zimu zase odejde. Nikdy se mě nikdo na jaře nezeptal na početní stav mých včelstev. A zjišťovat stav dle nároků na dotaci? Tam jde především o peníze.
A co se týká mgr. Danihlíka a jeho studie? Co si raději počkat o co vlastně jde? Než už teď vědět, že to zase nepůjde a bude to bez vypovídající hodnoty.

K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet? I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic vic.JosPr

Nevím jak budeš mluvit až  k tobě dorazí CCD. Zdá se, že již přichází i k
nám.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou
Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu
desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer
neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie
jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke
vcelarstvi...JosPr"

Proto mne zajímal způsob získávání těchto dat v zahraniči a také to, jak to bude organizovat PSNV u nás. Statistika je jedna věc, její využití však chybí. Proto jsem ¨na záčátku tohoto vlákna navrhoval, aby se zjišťovaly příčiny úhynů, k čemuž by byl vhodný dotazník s uvedením všech známých důvodů úhynu i s jejich příznaky.

Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr

Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí pan Mgr. Danihlík. Podle http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68 : "Na přelomu února a března bude studie připravena ke spuštění. Aktuální novinky se dozvíte mimo jiné i na stránkách PSNV-CZ a e-Věstníku."
Studie je jedna věc a její aplikace druhá.

Sice si nedovedu predstavit zimni ztratu vcelstva,ne tak vetsiho mnozstvi,ale ona cisla,pokud budou a pokud budou ukazovat na prime a dolozene priciny uhynu,budou pro mne zajimava z uplne jineho hlediska.A to kolik vznika rocne mladych vcelstev,protoze to je pro mne daleko zajimavejsi udaj,nez % zimnich ztrat.Do zimnich ztrat bych mohl napsat akorat tak velkou 0,letosek zrejme nebude vyjimka,podle radku dnes sbirane mneli zimuji vcelky v pohode a sile..JosPr

Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

------
Určitě budou známy. Jednou i u nás.

Spíš je mi divné, že u nás zatím nejsou i když nám svět u naši organizovanost závidí. (ale víceméně jsem nepotkal nikoho, kdo by to slyšel na vlastní uši).

Tedy "divné", to jsem použil jemné slovo. Mé názory na současný stav a jeho příčiny jsou všeobecně známé. :-)
Ale naštěstí už ta jednota není co bývala.
Karel

Bylo by zajímavé vědět, jak byly údaje o zimním úhynu v příslušných zemích zjišťovány a nakolik jsou přesné. Je divné, že ve vyspělé zemi není zjištěn důvod úhynu 80 % včelstev Davidu Hackenbergovi z jím chovaných tří tisíc (tedy v jednu dobu 2400 včelstev), která měl jistě na více stanovištích. Příčinu by měl znát především vyspělý včelař, který ví, co udělal jiného proti předchozímu období. To, že na úhynu se podílí stanoviště, snůškové poměry, počasí, kočování, není překvapivé zjištění. Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

V době zásahu odspoadu - NN,VN,NN,...

Zásah spočívá ve zdojení VN - přidání Vn s MS a do něj se přehodí ze spodního cca 3 plásty s plodem a ty 3 plásty se tam trochu rozstrkají - tedy jsou proloženy MS. Takže
NN, VN,VN ,NN,...

A když přejdou nahoru tak se ten spodek odstraní.

Karel

Není Vaše odpověd trochu zmateční?Jaké je tedy pořadí VN a NNMed nástavků?

Nevím jestli jste se proklikal až sem
http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/

Zd eje to trochu na videu slyšet.

Metodika byla sjednocená pro celý rpojekt - tehdy ještě bez účasti ČR, takže to co oni sldují je minimum.
Další údaje možná nebudou na škodu, ale to je na zodpvědného - J.Danihlík a tým.
Je tam myslím odkaz.
Minimálně mezi lektory.

Karel

Oprava a doplnění: Přimlouval bych se proto, aby v příslušném dotazníku byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu.

Sledování zimních úhynů je velmi užitečná činnost. Hlášení stavu včelstev k 1.5. běžného roku je sice prováděno v rámci Výkazu o včelsřství v ČR, ale podle mne není přesné.
Aby mělo smysl, mělo by zahrnovat jednotlivé včelaře a hlavně zjišťovat příčiny úhynu. Přimlouval bych se proto, aby v příslušné metodice byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu. Ne všichni včelaři je musíme znát. Hlavní úskalí vidím v tom, že neradi přiznáváme úhyny včelstev a kontrolu také nemilujeme.

dvorsky.leos.sweb.cz.V chlivecku aktuality ze svazoveho zivota se nachazi Zapis z vyrocni schuze ze 17.1,ktery trosku napovida o organizacni strukture,ale na ni se asi nic prevratneho vymyslet neda.Duvernik zustava duvernikem.JosPr

Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??

-----
Osobně nepovažuji takovou výměnu za rozumnou ale 100% se dá udělat v 10rámkovém plodišti "jednoduše".
Na jaře když začíná být nabouchné plodiště, nad ním NN komora už je o dřív, tak z něj vezmu 3 plásty a dám
do VN nad plodiště mezi mezistěny. Dá se modifikovat, že to jsou již před nějakou chvílí přidané MS.
Výhoda je, že v té době jsou VN nejlehčí - rozdělené, pokud se v dolním NN udělá pořádek + dno, tak je to jediné zvednutí VN v sezoně. Pokud se NN komora nedává na podzim dolů.

Za nějaký čas jsou nahoře a spodek se dá zrušit - ale je plný pylu, nebo z něj nadělat oddělky - je tam starý plod.

A u 12 r plodiště to není zas tak problém - na jaře přepážky podle Řeháčka = nejméně 4 rámky pryč, ale prakticky víc. takže je to v pohodě >50% výměny při tvorbě 3rámkového oddělku.

Já to začínám mít trochu jednodušší tam kde mám volnou stavbu - tam chci jen odřezávat. ALe na téměř 100% volnou stavbu mi to ještě tak 2 roky potrvá.

Karel

http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

Mate nekdo s timto dezinfekcnim pripravkem zkusenosti nebo je to zhava novinka?JosPr.

Konečně mrzne, tak můžeme včely nachystat na jaro. Je to v klidu, bez rušení a bodání, protože do vytáčení nemusím do včel zasahovat. Teď už záleží na počasí, jestli včelám pomůže, pokud ne, také se nic nestane. V případě pohody mají na stavění 11 rámků, práce dostatek, a už je malá pravděpodobnost vyrojení. To už by se muselo moc dařit. Nyní zasahují chomáčem do druhého/spodního/nástavku.



http://leteckaposta.cz/453574799
B.V.

Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??

1) Nejúčinnější je reinstalace
2) Pomáhá vyčistit plochu od zbytečností
3) spousta uživatelů má věci uloženy na ploše což je nejčastější chyba.
dokumenty se uloží na disk a na plocu se umísťuje jen zástupce.
4) Nejlepší je disk rozdělit na 2 .Na jednom mít uloženy systémové položky a
na druhém dokumenty atd. Pak lze beze ztrát provést formátování jednotlivých
částí disku.
5) V počítači je také nabídka údržba disku, počítač tam sám nabídne co lze
beze ztrát funkčnosti odstranit.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: lulzim <zharku/=/centrum.cz>
Datum: 28. 1. 2014
Předmět: Re: odvickovanie

"chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a
ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc."

chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc.

Mám koupené všechno mimo odvíčkovacího automatu, střídají se u mě brigádníci
na odvíčkování a všichni zatím ve finále skončili u žehličky nebo hoblíku,
jak kdo nazývá vyhřívaný nástroj tvaru vidličky, číře pracovní plochy kolem
10cm. Odvíčkovací nůž vyhřívaný by mohl být použitelný na nízké rámky na 39x
24 bych ho nedoporučil, plásty nejsou rovné, zůstalo by mnoho zavíčkovaného.


RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: stano <pachnik.stano/=/centrum.skkgcxjxs>

Datum: 25. 1. 2014

Předmět: odvickovanie


"pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto

s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano"

Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.





pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."

--------------

Asi záleží na včelaři a na snůškových podmínkách.

Kdybych na tom nějak bazíroval, tak 50-100% v jedné sezoně není problém.

Vlloni za cemenentozy vystavěly i 4-5rámků 45*30 bez mezistěn - volná stavba a k tomu nějakou mezistěnu vytáhly.

Karel

Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.





pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."

U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v pohodě.

Běžně měním celý nástavek, nebo i více.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická."

Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická.

Ja jsem ho pravě objednal a evidličku k tomu. Takže zkušenosti za rok. Pro ramky 39x15 by to mohlo být super. Mezerníky používám jen na horní loučce. Nekočuji.

pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano

"100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. "
Na takovém stanovišti, pokud včelstva jsou geneticky kvalitní a přesto snůška po řepce je mizivá, by měl včelař zvážit, jestli by neměl snížit zavčelení krajiny snížením počtu svých včelstev. Jednotky včelstev, 2 - 5 atd na kilometr čtvereční se totiž uživí i tam, kde není žádná snůška ve smyslu výskytu včelařských rostlin s vysokou mednatostí, nad takových 400 kg sladiny na hektar monokultury. Jednotkám včelstev na kilometr čtvereční totiž stačí na dostatečný přínos medu i porůznu roztroušené nevčelařské kvetoucí rostliny s mednatostí od takových 50 kg na hektar monokultury. Včelstva v takové málo zavčelené krajině potom mají aspoň mírnou snůšku průběžně od začátku května po červenec až srpen, udržují se tak v dobrém zdravotním stavu a včelař má s nimi mnohem méně práce než když musí pravidelně hlídat zásoby a podněcovat.
Je tak i vyšší odolnost proti nemocem i lepší průběžná stavba plástů.

Obměna díla nemusí být zrovna najednou, ale pokračuje na videu v dalším roce. Využijeme včasné zakrmení a tím ještě pylové snúšky.Včelařím od roku 1975 a jsem asi jediný na světě včelařící jen ve skleněných úlech.Mám k tomu vážné důvody a plno nových poznatků. Včely uměly žít také ve skále atd.
Používání metod panenského díla není nic nového. Dělal jsem to kvůli kvalitě medu. Je pravdou, že jsme neměli videa, tak jsem to nemohl prezentovat jinak, než ve Včelařství už minulém století.
Strategie pochybování samozřejmě není bez rizika. Když začnete zpochybňovat všeobecně přijímané pravdy, riskujete nejenom to, že budete ignorovat konvenční moudrost, ale i to, že budete muset čelit pohrdání nebo dokonce fyzickým útokům..
Na videu jsou názory, které tam zatím nechávám. Když něco kritizuji, tak je dobré předvést lepší řešení a podepsat se, ale musí to být jednoduché. Složité popisování je i pro vědu k ničemu.


http://www.youtube.com/watch?v=pLfe2XEgoQk

100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. Už ke konci řepky nedostaví některé mezistěny.

Jenže, mám celkem odhad kolik díla se u nás v organizaci obmění. Je to průměrně 5 rámků za rok a ty staré rámky jsou znova vydrátované a použité tak u 80% včelařů.

A víte kolik mezistěn postaví silné včelsvo mezistěn když vypadne jediná jarní snůška? Přesně tolik, kolik jim včelař vecpe mezi plod, a srdíčko trubčiny k tomu..... tuž tak

www.osel.cz/index.php?clanek=4397

Muj nazor je,ze 100% vymena dila rocne,by mnel byt standart,ciste norske zimovani nebo Rasovskou metodu jsem nezkousel,ale snazim se kombinovat vsechny postupy podle momentalni situace.Jak vypada plodovy plast po roce v plodisti vi kazdy.Tvrzeni,ze vcelstva nedokazi postavit 2 nastavky mezisten neberu,nekdy dokazi i vic.Prilezitosti,jak vyradit dilo behem sezony je spousta,ale podle toho,co vozi vcelari souse na vymenu,je v tomhle ohledu obrovska rezerva.JosPr

Uvažuji o rozboru na vlastná náklady, s tím, že bych případně někam zkusil s částí včel zakočovat. Stoupá tedy obecně význam obnovy díla, nejlépe 100% v plodišti v jedné sezoně?? ?? Po snůšce tzv. norské zimování nebo obnova ve stylu Sedláčka z Bučovic ve snůšce?? U norského zimování může být problém s pylovými zásobami a se stresem včelstva?? U kombinovaných nástavků kdy nechci použít plodištní nástavky jako medník je zase problém obměna ve snůšce. I když něco se dá zvládnout tvorbou oddělků. A něco obměnou při krmení. Vaše názory??

Nás tady vyhnali taky.Lepší v nevědomížítinež krutoupravdu znáti,čijaktoje. :-)

Alepodmíněnoby tomělobýt znalostízůčastěnných corozhodují.

A ty přepapdovékontroly? Nemyslím.

Osobněsimyslím, že by stačilasíť dobrovolníkůapakanalyzovat výsledky. Povídá se (bohužel taková je realita -nikdonikdynicnezanalyzova:-) )že tak do kilometru odzdroje se to projevuje v měli.

Podlemě,není důvod spěchat. Prootžekdyby se vyšetření tohototypu nedělalo tak tam ten zdroj dál bude pětiletky existovat a vegetit.

Prostě bych tov případěpozitivních nálezů bez nějakého humbuku hledal osvědčenou metodou jako hledalo třeba Gestapo vysílačky.

Ty výsledky senemusíani zveřeňovat. Prostěsevýborusnese avybraná část kelímků se zimní mělí jde na analýzu spor.

Pokud je výsledekne gativní, tak se v tom zase za rok protočí čtvrtina kelímků amůžeotomvědět nákazový a předseda. A když bude positivní, tak bohuželdotoho vstupuje veterina a záleží natomjaksetosnípředjednalo.Bez předjednání s veterinou bych dotoho nešel.

Karel

Takže plošné vyšetření měli na mor a přepadové kontroly pro nalezení ložiska?? Pro včelaře je mor zaklínadlo. Asi před 5 lety se v naší ZO vedla diskuse o tom, že kraj nabízí pro včelaře dotaci a zvažovalo se na co ji využít. Můj návrh na využití na plošné vyšetření na MVP z měli, což byla tehdy novinka, měl nulovou odezvu.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7417

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7417

Pepa:
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor,
---

Dokonce se dělaly pokusy kde se prokázala odlnost larviček různých linií.

Jenže i když ta larvička uhyne, taks eni neděje, protže ji včely normálně vynesou a hned jak uhyne.
Proto se prý nachází příškvary na jaře, když je málo včel na ošetřování plodu.

A i když s edo včel daly celé plodové plásty s morem, tak byla včelstva co je vyklidila a klinika nepropukla.


Je to stejná statitika jako u rakoviny plic a kouření.
Prostě jsou některé věci pravděpodobnější když si o ně koledujeme.

Karel

Nemas Radku

zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym

prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"

------

Tak jako každý rok - nijak. :-)

To by se museli zabývat i tím, zda to vyšetření je kněčemu.


Je třeba odevszdat hodně kelímků ze stanoviště, protože tím víc bude nul a tím víc budou šťastnější a laborka si víc vydělá. A o to tady jde.
Nejlépe co včelstvo to kelímek.
:-)

Karel

Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor, dvoudenní 100 atd, ta čísla nejsou přesná. Před zakuklením se již larva nenakazí. Jenže jeden příškvar má miliony spor, které jsou navíc extrémě odolné. Přežívají mnoho desítek let na čemkoliv, var ani mráz je nepoškodí. Proto se vosk musí sterilizovat v autoklávu, což je v principu přerostlý papiňák, aby se dosáhlo vyšší teploty než 100°C, která teprve mor ničí. Asi by se dalo změřit, kolik spor se přenese včelí nožkou šlápnutím na příškvar, šlápnutím a dřevo, kde tato nožka šlápla předtím... Dříve se při jakémkoliv napadení pálilo úplně všechno a stejně se mor nevymýtil. Pokud se povolí otěže, je samozřejmě moru víc, to je zákonitost a vše ostatní jsou už jen řeči.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Wednesday, January 22, 2014 8:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu

záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu


"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z

nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře

látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění

příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik

buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"

uvažujte o tom.
>>>Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k
nicemu.JosPr<<<
Tato věta mne přivádí k myšlence, že si vlastně za to rabování cizích a
zamoření morem včelstev, může dotyčný včelař sám.
1) včelstva mají málo zásob a proto shánšjí kde je.
2) Příliš velký prostor pro zásoby a včelstva mají pořebu jej naplnit.
Z toho pak plyne;
1) Rychleji krmit a většími dávkami
2) Na zimu jim nechat jen takový prostor aby byl zaplněn zásobami.
To pak ale znamená na jaře rychlejší reakci při rozšiřování a případné
podněcování.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 22. 1. 2014
Předmět: Re: Mor

"Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu
mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva
kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem
nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100
% obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem
tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr"

A dodam,ze vliv noveho dila byl nadherne videt ve vzorcich.Ac jsem to mnel ke zdroji nakazy 200 metru,ve vzorcich bylo "jen smrtici" 10 na 3,ostatni stanoviste 10 na 5.Vysledek o 2 rady ve prospech stavby noveho dila.JosPr

Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr

záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo
přinese.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu


"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z

nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře

látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění

příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik

buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"

Podle mně včelaři neumí výměnou za část medné snůšky odchovávat odolnější včelstva.
Všichni to "rvou" aby měli co nejvíc medu, včetně těch, kteří jsou v ochranném pásmu moru. Včelstva, která tak včelaři přinesou 50 - 100 kilo medu za rok jsou potom logicky oslabená a mnohem náchylnější k onemocnění. A pokud jsou vystavena nějakému infekčnímu tlaku, tak mu kvůli tomu ioslabení podlehnou.
Podle mně , pokud se na stanovišti najdou spory moru či se dokonce část včelstev zničí kvůli klinice, se musí zbylá včelstva chovat ve zvláštním režimu, který podporuje jejich odolnost.
Ne v "masařském" režimu, ve kterém se z včelstev ždímá všechno, co jenom jde. A v podletí pere do nich cukru, co to jen jde, aby byla přes zimu nejsilnější, co to jen jde a další rok bylo možno zase ždímat.

Ahoj, je to složité, hlavně ten ústav pro kontrolu veterinárních léčiv nás
nutí objednávat přes veterináře a pakárna největší. Psal jsem k tomu návrh
se zdůvodněním. S Kamlerem jsem mluvil o tom, co se ptáš, upozornil na to,
myslí si, že by bylo lepší odložit sběr měli a i kdyby se odebíralo jen 14
dní tak vynásobit 2. Ví o tom, ž ebudou vycházet hausnumera. S Veterináři
snad budu mluvit zítra, neměl jsem čas.

S pozdravem a díky za upřesnění

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Mor


"Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva)

pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci

kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku

zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym

prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"

Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva) pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr