Archiv Včelařské konference

" Ted mne spis zajima,cim dezinfikovat nastavky po N.C.Snese se stavelka se savem? Chemie nebyla nikdy moje hoby."
a.
Sťavelka je redukční chemikálie, Savo oxidační. Po smíchání se šťavelka zoxiduje na oxid uhličitý a vodu a savo zredukuje na kuchyňskou sůl NaCl.
A kdyby ne,po okyselení například jinou kyselinou, tak v kyselém prostředí obecně se Savo rozkládá a jeho účinek rychle zmizí.
a.
Jinak na desinfekci něčeho, co je citlivé na ultrafialové záření by měla jít použít vedle slunce germicidní (desinfekční) zářivka. Akorát by se muselo vymyslet, jak s tím manipulovat, protože podle popisu je toto zářivkou emitované vysokoenergetické UV záření nebezpečné i na oči i na kůži. Je taky poměrně drahá, cca 1000 kč za zářivku plus k tomu dalších pár stovek za pořádný kvalitní předřadník.
Ale zase je to stoprocentně bez chmikálií mimo těch, které vzniknou půsovbením UV záření a ozónu.
jako manipulačně vhodnější a slabší alternativa by potom mohly sloužit vyřazená UV zářivky ze solária. Oni jsou povinni je vždy po určitém počtu odsvícených hodin měnit za nové. Měly by tedy snadno jít od nich sehnat. Ale zas nevím, jak moc jsou účinné, když tam je měkké méně energetické UV záření. Musel by to říct třeba někdo z Dolu.

"Jistě, píši.
Opakovaně a už dlouho, že včelař se může na uši postavit a včely mu uhynou a nepozná dopředu že je průser, neboť na včelstvu to není často poznat.
proto jsem alergický na výroky typu:
Včelař který se řádně stará o včely nemá ůhyny, mor, hnilobu,... "
a.
Jistě, když má včelař smůlu. Stanoviště na blbém místě, kde to přitáhl soused nákupem atd kdovíodkud nebo někdo vyhodil poloplnou sklenici medu od včel s klinikou morem plodu třeba dovezenou z Ukrajiny.....
Možností je dost.
Přesto je ale hodně oblastí v ČR, kde toto nebezpečí není a zatím nikdy nebylo a kde stačí, když včelař to včelaření trochu umí.

A ještě jsem zapomněl. Včelař nesmí mít včely tam, kde je převčeleno. Na takových místech je udržení dobrého zdravotního stavu včelstev o dost obtížnější.

Ono stačí přijmout prostý fakt - ne jen kleštík je příčinou úhynu. Příroda sem přimigrovala nové patogeny a ve včeltvech promořených pesticidy se jim lépe daří.

Já nevěřím na promoření pesticidy.
Podle mého názoru se jedná o dvě příčiny. Za prvé snížení diverzity včel a genetického vyčerpání jejich odolnosti z důvodu mnoho desetiletí trvajícího výběru a šlechtění pouze na množství dodaného medu.
A za druhé trvajícího převčelení a současně na většině ploch uvnitř vesnic a na intenzívně využívaných polích a lesích výrazného snížení úživnosti z hlediska sladiny a snížení diverzity z hlediska pylu.

Budu oponovat Radime.Ne ze je mnoho oblasti,kde toto nebezpeci neni,spis to tam ZATIM neni.U nas nepamatuju plosny uhyn a je tady.Stesti se unavilo..

RP:
Přesto je ale hodně oblastí v ČR, kde toto nebezpečí není a zatím nikdy nebylo a kde stačí, když včelař to včelaření trochu umí.

-----------
To území se podle zpráv o úhynech docela zmenšuje. :-)

Nebo se moc rychle množí včelaři s levýma rukama.

:-)

Karel

No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.

Ponořte se do historie a zjistíte, že včely v různých dobách více čí méně hynuly také. Nebyly pesticidy, nebyly insekcitidy a snad ani inverze. Příroda byl velmi diverzifikovaná a přesto ty potvory hynuly a to i hromadně.

No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.


-------------
Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.

Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.

Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.

Karel

V přírodě je úhyn kolem 90%
V jných státech 30%
Po válce u nás bylo taky 30%
a u nás teť považujeme za standart do 10%
Těch pár větších úhynů nehraje žádnou roli.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2017 20:43:50
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je
nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po
podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby
plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.


-------------
Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.

Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se
neví proč, to není jen v zimě.

Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.

Karel
"

Jestli pak zprůměrováním minulých let s úhyny kolem 10% a nynější úhyny s až 50-ti % dají dohromady těch zmiňovaných snad dlouhodobě udržitelných 30% ztrát ?

V kapitalismu musí každý malý podnikající šponovat zisky na maximum, ztráty k nule a maximálně čeprat dotace, aby měl vůbec příjem na přežití. Kdo tak nečinní, je neefektivní a raději ať valí přesčasy v zaměstnání. Myšlenka EET v tomto směru není vůbec špatná.

"Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.
Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.
Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.
Karel"
No, mně ne a v místní ZO a jinak kolem asi taky nijak dramaticky ne, protože to bych se dozvěděl.

"Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.
Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.
Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.
Karel"
RP:
No, mně ne a v místní ZO a jinak kolem asi taky nijak dramaticky ne, protože to bych se dozvěděl.

--------------
Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor.


Karel

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?

Nebo tím, že je nechovám pro zisk, ale momentálně jen je chovám. Nepožaduji po nich produkci, která by pokryla náklady nebo po prodeji medu i nějaký zisk.

Lze to nějak myšlenkově rozvést včem by EET mělo být pro včelařství v jakémsi směru dobré? Díky za odpověď._gp_
>Martin H. (91.221.212.49) --- 17. 2. 2017
Re: VĂ????elÄ???Ä??Ă?­ mor (70049)

Myšlenka EET v tomto směru není vůbec špatná.<

Myšleno ironicky. Aktuální EET je další klacek pod nohy těm naspod, což včelaři-zemědělci jsou.

Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_
..............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2017
Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor (69989) (69991) (69993) (70002) (70003) (70013) (70022) (70023) (70024) (70026) (70037) (70038) (70040) (70045) (70046) (70048) (70051) (70052)

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?

"Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_"
40 - 50 let.

Mám baterie ze zadu přístup, asi 20 let staré. Ostatní 2 a 3 roky. V
baterkách slabota v nových výborné a dobré. Přiznám že letos dost káleno i
na rámcích. Ta zima je přeci trochu delší a podzim melicitoza. Letos to ale
žádný zázrak nebude. Loni a předloni výborný rok a třetí po sobě to by byl
zázrak Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 2. 2017 4:56:51
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně

už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_
..............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2017
Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor (69989) (69991) (69993) (70002) (70003) (70013)
(70022) (70023) (70024) (70026) (70037) (70038) (70040) (70045) (70046)
(70048) (70051) (70052)

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních
včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o
co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?
"

Dobrý den,
rád bych upozornil na nový portál pro včelaře https://bzuceni.cz . Jedná se o prostor, kde včelaři mohou prezentovat svoji práci a díky mapě mohou získat nové zákazníky ve své lokalitě. Portál je partnerským projektem stránek VČELIN - VČELařská INzerce. Budu rád, když se na stránky podíváte.
Lukáš Pazderka

RP:
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto
------------

Gratuluji, statisticky jste se dostal za posledních osm let bez úhynu mezi 4% TOP nejlepších včelařů v ČR.

Karel

"Gratuluji, statisticky jste se dostal za posledních osm let bez úhynu mezi 4% TOP nejlepších včelařů v ČR.
Karel"
Já jsem ale nikdy netvrdil, že zimuji bez úhynů. Ale pokud mně nějaká včelstva uhynula, tak v první řadě kvůli tomu, že začínám krmit v září a končím v listopadu. A některá včelstva jsem špatně odhadl.
Jediný vliv těch "běžných" úhynů jsem zaznamenal před dvěma roky, kdy jsem i trochu zanedbal odchov nových matek. První včelstvo zmizelo v listopadu a ostatní tři jsem postupně spojoval do jednoho. To mělo ke konci února obsazeno v jedné uličce asi 1 dm2 a trošku v druhé uličce. A povedlo se mi ho v zadováku zachovat.
Mám pocit, že pokud by takhle včelařili ostatní, kteří krmí na zimu v červenci, aspoň podle jejich tvrzení, jak je třeba krmit včas, nikdy by jim nemohla včelstva přes zimu vyhynout.

Jak to zde a na VF čtu, nemohu se zbavit tohoto dojmu: Základ našich
vědomostí o úhynech čerpáme ze špatných informací. Přesněji z informací
které dostáváme a které si z vlasní zkušenosti připouštíme. V hospodě u piva
je snazší říkat "včely zmizely", než "udělal jsem několik chyb" a včely to
neustály. Jako malý příklad, četl jsem někde: Nemají plod, nemají pyl.
Včelstvo žilo, ale živořilo. Domnívám se, možná špatně, že pokud by včelstvo
uhynulo, včelař by to nenapsal. Nechal by si to pro sebe a nejlépe by na to
i rychle zapoměl.

Zeptám se těch, kteří měli koncem loňské sezóny velké množství roztočů,
zda mají také velké množství uhynulých létavek v zimním období. Zda pozorují
přímou úměru. U mne bych to viděl tak, že každá včela, která byla v
zavíčkované fázi poškozena, je již v podmetu. Pokud vzpomenu 2014/15 byly
jednotky až desítky roztočů i desítky mrtvolek. Tuto zimu to je to možná 50x
víc.

Možná máte někteří jiné zkušenosti, ale mým problémem číslo jedna v
posledních letech je stále roztoč. Jediné co jsem odpozoroval je, že asi
funguje každý rok odstranění trubčího plodu. Například kyselina mravenčí
jeden rok zabere a v dalším roce je "pro srandu králíkům".
VP.

Celou dobu hledam chybu v leceni a osetrovani,zadne si nejsem vedom,VD bylo tak malo jako malokdy.Spis z debaty o N.C. vypliva jina vec a to je vliv leciv na roztoce na vcelstva,ve kterych je N.C.pritomna.KM se ji moc nedotkne.Kdo vime,N.C.ve vcelstvech N.C.nemame v dobe,kdy zaciname fumigace varidolem-pobijime roztoce mozna pomahame N.C.Vedet,ze tam N.C. je nebude jiny zpusob potlaceni V.D. ucinejsi,napr.pouziti kys.stavelove,kterou Dol pri kazde prilezitosti nazyva nepovolena.Po euro registraci je varromed s kys.stavelovou- nebude to alternativa misto amitrazu?Ja povazuju tuhle debatu za velmi prospesnou,nebot jsou v ni popsany projevy predchazejici kolapsum (KaJiho nechut k zivotu,spatny odber krmeni,zhrouceni socialnich vazeb ve vcelstvu,nebraneni cesna)O VD by spis svedcily virozy,vcely se zakrnelymi kridly a pod (tohle loni u nas pozorovano nebylo) zato byl pozorovan odchod silneho trinastavkoveho vcelstva,koncem rijna bylo,za 14 dnu byl prazdny ul,par ramku zavickovaneho plodu (hledal jsem na nem roztoce-marne),spousta zasob.Vcelstva se navstevovala bez boju na cesnech a prenasela zasoby sousedu atd.Pochybuju,ze se z Dolu dockame Cely rok proti N.C,ani na to nespoleham.Musime si pomoct sami vymenou zkusenosti a rad,a ne cekat na zazrak.Nikdy bych do letoska neveril,ze se neco podobneho bude dit i tady.

Ale třeba já dost pravidelně dělám na jaře nátěr plodu. U mě to je preventivní opatření, které hubí roztoče nejodolnější k léčivu neboli ty, kterých zbude po podzimním léčení jen pár na včelstvo. Já si totiž myslím, že nařízení, které říká, že pod 3 roztoče v zimní měli se na jaře nemusí léčit, je chybné. Takže oproti jiným včelařům včely dostanou na jaře další dávku i fluvalinatu i amitrazu.

Neni tech davek nejak moc? Po nateru a jarni fumigaci se muze za par tydnu vytacet med,dobrou chut tedy..Takova chemie by mnela byt zachrana brzda a ne prevence.

2017-02-21 18:59 GMT+01:00 JosPr <e-mail/=/nezadan>:
> Neni tech davek nejak moc? Po nateru a jarni fumigaci se muze za par tydnu
> vytacet med,dobrou chut tedy..Takova chemie by mnela byt zachrana brzda a
> ne prevence.

Jak tak pozoruju své děti, tak čím víc Éček v jídle, tím to mají
raději. Třeba jsou na tom včely podobně ... :-)

Honza

V případu kyseliny šťavelové bych se Dolu zastal.
Zaprvé já jsem od nich na vlastní uši slyšel toto: KŠ je připravena k
nasazení až všechno jiné selže.
Zadruhé KŠ v úlu zůstává trvale, nijak nevysublimuje ani se nerozloží.
Zatřetí její ostré krystalky poškozují včely - hemolymfa ve výkalech
Začtvrté je nebezpečná pro zdraví včelaře, trochu podobně jako azbest
Ano, je to jeden z prostředků v boji s VD.

Amitraz a z jeho rozkladu vznikající látky na bázi anilínu (tedy benzénu)
jistě nejsou zdraví prospěšné. A jsou také v dehtu, polyuretanu apod., tedy
i ve smogu. A ptám se, je těch 8 kapek oleje a jedna kapka amitrazu víc než
ta smogová čepice nad městem. Nebo horší, jak jsem četl, než více než půl
litru kyseliny mravenčí za rok do jednoho včelstva.

Hranice mezi lékem a jedem je jen v množství. Jako příklad vezměme pelyněk.
Předávkování končí ochrnutím a demencí. Přesto pelyňkový čaj pila už většina
z nás. Pokusím se to odlehčit. Všeho s mírou, řekl krejčí a seřezal ženu
metrem. Anály již nepraví, zda ženu vlastní nebo zákaznici.
VP

Priteli Potuzniku,oficialni pricinou uhynu letos bude jiste jmenovan roztoc,jako vzdy.Je to pohodlne,nikdo nemusi nic zkoumat,premyslet o vztahu leciv a N.C. ci jinych patogenu.Bohuzel,pokud provedu potlaceni V.D.dle metodik a ve spravnou dobu a presto je to zalostne malo pro zdarne prezimovani vcelstev,co pak.S vlivem kyselin samozrejme souhlasim,rada vcelaru by skoncila v marnici.Nastesti se nemusi cekat na Dol a lecivo s kys.stavelovou je registrovano v EU.Pokud prichazime o vcelstva i pri dodrzeni metodik,nezbyde nez premyslet proc?

Nepovažuji se za nějakého věštce. Ale platí podle mého názoru diskuze o úhynech na tomto odkaze. Za posledních 150 let se nic v přístupu včelaře nezměnilo, stále hledá nové matky ,které ale při trvalém, (opak kočovného) včelaření moc neřeší.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=69660&(69648)%20(69653)%20(69654)%20(69655)%20(69656)%20(69658)%20(69659)

Moje vize proti úhynům:
Měl bych možná jeden nebo dvě řešení, protože mám více stanovišť a mohu analyzovat mnohem více než jeden nebo málo bodů na mapě.

Každopádně stojím si na definici problému s úhyny u nás a tím je alimentárně-feromonální problém včel. Genetika je podružná protože chování včel při přesunu určitých vlastností se mění podle zdrojů a ekologie (nauka o prostředí, ne o zezelenalém mozku).

Ostatně není to moc složité pochopit a v daném odkaze se snažím, ale diskuze skončila někde stále na začátku ikdyž jde o hodně příspěvků._gp_

Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že metodika je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

Tome to fouknuti varidolem nema vliv na roztoce pod vicky a muze prispet k rezistenci na amitraz.Jako reseni to nevidim.Varidol je urcen pro osetreni skoro bez plodu.

Tady ve dva roky starém vlákně si můžete přečíst že metodika je už dlouho v pořádku.
Nevím na co se chcete pořád vymlouvat.

Jen by mě zajímalo jak dopadlo to hledání té příčiny úhynů u př. Kolomého co zde bylo dáváno za příklad.
V té době se sice jen potkal Kolomý s Kramlerem na schůzi a slíbili si že se na to někdy podívají, ale i tak to byl příkladný konstruktivní počin. A už se vědělo že to není včelařem jako v ostatních případech.


Tak by mě zajímal co takový příkladný počin přinesl.
Kopíruji ze starého vlákna:

Kaji, podstata je v tom, že pan Kolomy se spojil s vyzkumakem a provedli rozbor a z toho vyplynuly nějaká zjištění. Vím, že se situace bude dále sledovat a vyhodnocovat. Takže toto jsou věci jak to má být. Ne jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku.
........................................................................
Kaji
Zajímavé, tam to řekne
Kolomý a je to pravda, jinde
jsou včelaři jen lajdáci a vše
je OK a nikdo se o nic
nestará.

Metodika je stavena na VD,a na VD taky funguje,bohuzel to letos o VD nebude.

gupa - máte pravdu, historii (příspěvky a infonmace obecně) neznáme
(zapomínáme je), tak to prožíváme znovu. Zeptám se jste z daleka? Neobjevíte
se náhodou v Nepomuku?

JosPr - za sebe 600 mnm, u mne je to tuto zimu o VD. A úhyny 2012 byly také
o VD.

Předsevzetí pro letošní sezonu - vyřezávat hodně trubčího plodu, hlavně ten
poslední
VP

S tím trubčím plodem je to zvláštní. Říká a uvádí se, že na trubčím plodu se líhne násobné množství roztočů. Nechávám včelám ať samy rozhodnou kolik trubců si jednotlivá včelstva vychovají a je jich opravdu hodně. Snad to množstvím, které si včelstvo samo vychová přispívá k rovnováze samotného včelstva. Zajímavé je, že každé včelstvo jich vychová různá množství. Tak uvažuji o tom, je-li uvádění toho, že na trubčím plodu se líhne násobně více roztočů pouze lidským přáním. Léta mám zimní měl bez roztočů a na podzim od 10 do 400. Berte to pouze jako úvahu, nikoho nepřesvědčuji o jediné pravdě.

Jak to můžete napsat ještě veřejně? Používáním Varidolu po celý rok metodiku nedodržujete! Nezkazil jste si to jenom sobě, ale i ostatním včelařům a nejenom v okolí. Nevymýšlejte vymyšlené! Teď se vám to vrací. Koncem července jim foukněte jen tu kyselinu.
Když hynuly včely v našich oblastech, tak tady na konferenci byli chytří včelaři a prý jsme špatně léčili. Stalo se nám to dvakrát po několika letech. Nyní máme včely dobré zase u nás a hynou jinde. Když to v nějaké oblasti propukne, tak se všechny včely nepřeléčí ve stejném termínu dobře. Je pak rychle napadeno hodně stanovišť. Včely si to roznesou. Bohužel někteří včelaři jsou lajdáci v léčení, někteří mají chytřejší metodiku a léčí špatně a pak je dost volných rojů, které nejsou léčeny vůbec. Pak nastane rychle katastrofa. Po těch velkých úhynech jsme vždy přeléčili na jaře všichni všechna včelstva a pak byl několik let zase klid.
Tonda

>Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

Proc az po uhynech? K terminum leceni ve stejnou dobu jsem velky skeptik prave pro mnozstvi vcelstev v prirode,ktere se kolektivniho leceni neucastni.Daleko dulezitejsi je,aby si vcelar monitoroval spad,(trubci plod je jedna z metod jak zkoumat napadeni) a zakrocil vcas a efektivne,snizil mnozstvi VD pred zakladenim dlouhoveke generace.Uvadi se,ze trubci plod je pro VD atraktivnejsi(vetsi bunky,delsi doba zavickovani),ono vyrezavani zavickovane trubciny je jedna z moznosti jak VD ubrat na mnozstvi.Ja pouzivam LBV,mivam 4 trubci ramky,ktere vyrezu koncem cervna,ale jestli tim vyrazne snizim mnozstvi VD,to veru netusim.Ale muzu na trubcim plodu zkoumat napadeni.Vcelarim v oblasti,kde nikdy nebylo VD zvlast moc,kdybych veril pohadkam o zimni meli,musel bych jasat,loni byla cela ZO nulova(coz znamena,ze leceni bylo ucinne ale nevidim v tom zadny vyznam pro znalost poctu prezimovanych samicek),loni neukazal na vyssi vyskyt VD ani prirozeny spad,ani KM a ani 1.fumigace koncem rijna(padalo do 200 set roztocu)- potvrzeno i u kolegu,ac kazdy zvolil jinou dobu leceni(teplota,pocet vcelstev,a hlavne vlastni cas k osetreni- vcelari maji volnost,jsou to jejich vcely).Proto si troufam tvrdit,ze VD neni hlavni pricina uhynu,ale je ji oslabeni zimni generace snuskou z lesa zari- rijen a nasledna N.C.potvrzena z vice stanovist i mimo uzemi nasi ZO.Myslete si o tom co chcete,ztrata vcelstva je vzdy soubor nepriznivych vlivu a jak se zda,dnesni vcelstva jsou odolna cimdal min.Vzpomente na normalni zimy,kdy mrzlo az prastelo,snih lezel do puli dubna a vcelstva prezimovala zdarne.Proc to dnesni vcelstva nedaji?

O trubcim plodu jsem slysel jeste jednu vec.Cim vic roztocu na trubcim plodu v cervenci,tim min na delnicim.Delnici jsem nepitval,tak nepotvrdim,ani nezamitam.

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

Můžu požádat o ten anglický text, mrknu se rád. Děkuji Radek Hubač

----- Původní zpráva -----
Od:"Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
Odesláno:?23. ?2. ?2017 10:27
Komu:"vcely/=/v.or.cz" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:Re: Stav vcelstev

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

Souhlasím s tí, že na úhynu včelstev je podepsáno více faktorů než pouze roztoč. V neposlední řadě jsou to možná i velké plochy monokultur. Je známo, že roztoč je nositelem několika druhů virů a to je problém, který je v podstatě neřešitelný. Prosté zbavení se roztoče je dobré, ale problém zůstává. Lidé mají tendence poroučet větru, dešti a ono to v praxi nefunguje, příroda je mocnější.

Podle mně je v první řadě špatně metodika varaózy. Do tří roztočů na včelstvo v zimní měli totiž znamená do 10 - 15 přeživších roztočů na jedno včelstvo. A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k tisícovce roztočů v podletí. Přemnožení Varoa sice dle podzimních spadů momentálně není limitující, co se týká svými přímými účinky na včelstvo, ale podle mne v nedávných letech se právě výrazným přičiněním varoa šířily virové nákazy včelstev. A možná oslabení včelstev přispělo i k šíření N.C..
Teorie upracování včelstev pozdními snůškami je dikutabilní. Za prvé se netýká opadavých listnáčů, protože listnáče se už od září připravují k opadu listů a tím podmínky pro vytváření medovicové snůšky u nich nejsou. Mohlo by se to týkat jen jehličnanů. Ale proč zrovna nyní, když jehličnany tady byly odjakživa? Ani na znečištěné prostředí se to svádět nedá, protože i přes rozsáhlou bulvarizaci smogových situací bylo znečištění ovzduší minimálně v posledních 20 letech socíku vyšší než je nyní.
A pokud se jedná o pozdní květovou snůšku, třeba z hořčie na zelené hnojení nebo z pozdě kvetoucích rostlin, okrasných nebo třeba břečtanu, je to spíš včelám ku prospěchu. Včely oslabené poškozením nebo virovou nákazou snůšku nezvládnou a z úlu se o to dřív vytratí zůstanou jen zdravé včely.

Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne.

Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? Stalo se mi to uprostred rady 14 vcelstev a postupovalo ke krajum,vcelstva zacala mizet z ulu a slabnout,roztoc jo? Z teto rady zbyla pouze krajni,kupodivu normalni,matky sestry F2.VD maji vetsinou nejvic krajni vcelstva,proc tahle mela minimalni spady tak jako ostatni a jsou v sile,narozdil od zbytku,kde se tezko hledala mrtvolka na rozbor? Napadlo Vas kolik vcelstev v minulosti vubec neuhynulo na VD,ale na spoustu dalsich patogenu v dile,pylu nebo potrave? A cemu vubec s rozsirenim cerany budem muset celit.V Olomouci zaznelo,ze vnejsi vlivy na obranyschopnost vcelstev a kumulace v dile nas privedou do stavu,kdy zimy budem prezivat jen s oddelky,produkcni pujde do kytek.Zase to svedem na VD???

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

> Zase to svedem na VD???
Buď jsem vztahovačný, nebo to je opravdu na mne.
Večer nebo o víkendu si v klidu přečtěte co jsem napsal. Možná je to
nebetyčný blud. Je to moje úvaha, kterou jsem sem dal k diskuzi. Mě nesedí
počty VD v jednotlivých obdobích jednotlivých let. Viry a bakterie nejsem
schopen vidět. Pokud je předpokládám, tak v bytě zvýším množství čajů,
zázvoru, medu, cibule, česneku a desinfekce. Ve včelíně alespoň bojuji s
jejich přenašeči, které vidím.

Například nosemu A jsem už potkal a myslím, že ji poznám. U nosemy C si
nejsem jistý zda ji poznám.

Jediné co si pamatuji z přednášky a literatury je to, že při testu léčiv se
některá kontrolní včelstva bez léčiva "zázračně" uzdravila. Zda včely kálí v
úlu nevím.

Na Mendelu čtu prvok a že kálí. Na Wiki čtu parazitická houba a že nekálí.
Tak nevím. Mendelu má až dole loga 6-ti institucí mimo jiné i EU. To by měl
být štempl na správnost, někdo snad ten projekt kontroloval. A tak tady
žijem.
VP

opravdu:
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2796&typ=html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosema_ceranae

JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum?

-------------

O tom tady i jinde řvu už dávno. Těm včelstvům jsme rozpitvával plod a rozotče mnohdy ani nenašel, přesto je včely anebo i vosy vybraly.

Obyvkle následuje oázka, co zimí měl /na tu jsme alergický), zda byl Gabon, aerosol, . . .

A vůbec, že nám ta naše metodika pěkně funguje a jiní problémy nemají a furt si nestěžují. :-)

Tak si zvykejte a hlavně si na to dávejte bacha.
Dá se to nakonec dobře řešit, že to stojí člověka jenobčas pár včelstev, když člověk ví co a jak. :-)

A ty ostatní nechte trávit roztoče a pokud mají ve včelách i nosemu tak jarním nátěrem i dotrávit i oslabené včely co mají v háji střevní výstelku.

Karel

Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.O N.A a N.C je srovnani na vcelaristruharov.

Ta dvě řešení co jsem psal, nejsou v tabulce v daném dokumentu. Dnes je taková nemoc vědců furt opisovat a dělat nová díla katalogizovat, ukazovat jména, připadá mi to že z vědců se stali knihovníci a ze starých opisovaných výsledků se ale přitom se furt nic člověk vlastně nedozví..

Mám od jara v plánu ještě jednu věc k vyzkoušení, která také není v daném dokumentu, jde o český popsaný experiment z dob velmi hodně minulých na které jsem narazil náhodou, ... měla by mít určitý přímý a radikální vliv na NC a NA.

Smůlou je, že bude méně včelstev, ale zase bude na ty experimenty více času.

Nelze otom těchto třech věcech psát veřejně, protože to není součástí metodik co jsou známy a dokonce kdyby výsledky vyšli,by to byl důkaz, že je metodika špatně nastavena.

Když to zhrnu jako všeobecně vstupní data pro mou letošní novou minimálně v trvání tříletou výzvu co dál, je známo kdy a jak probíhá destrukce. Je známo mnoho postupů s léčivy a pomocnými látkami, kterých stejný výsledek je Bohužel na jednom stanovišti neopakovanelný dvakrát za sebou. Naděje je ale, že mám ale hotové opakovatelné výsledky z posledních pěti let a nanich se dá slušně stavět. A opakovatelnost výsledku je základem opravdové vědy, ne takových knihomolných křečí kterých je na internetu hafo.

_gp_




.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083)

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

"Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne."
Tak to jo. Souhlasím.

"JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? "
Já toto nerozporuji, ale uvědomujete si vůbec, že ještě před takovými 20 - 30 lety úlů jako dnešní nástavkové s široce roztaženými česnovými otvory ve dnu úlu bylo minimum?
Že většina včelařů měla zadováky nebo univerzály a podobné úly s česny s plechovými uzávěry a že při nedostatku snůšky a v podletí při krmení všichni těmi plechy zužovali česna na pár centimetrů? A že už mnoho desetiletí předtím psali zkušení včelaři, že v úlech vedle sebe nemají být matky sestry odchované hromadně ve stejnou dobu, protože mají podobnou vůni a včely na česnu se potom nerozeznávají a včely se vzájemně navštěvují a vylupují? A že i za takových podmínek byl hlavně ve včelínech, kde jsou ty česna blízko sebe, běžné, že se včely pokoušely dostat česny do vedlejších úlů a tak pod úly byly vždy nějaké vzájemně usmrcené strážkyně a lupičky?
A to tehdy byla genová diverzita výrazně vyšší než dnes, kdy prakticky všechny včely v ČR jsou vzájemně mnohonásobně překřížené pouze z těch několika chovatelských linií kraněk po desetiletí u nás rozchovávaných v oficiálních rozmnožovacích chovech matek a proto blízce příbuzné.

U tohohle jevu to Radime na velikosti cesna nebo zuzeni naprosto nezalezi,vcely ze sousednich ulu si bez povsimnuti pochodovali do ulu a zpet,bez reakce strazkyn.

Pro uplne objasneni jevu,kolega takto ztratil 2 vozy.Baterie s 60 vcelstvy.Povsiml si jevu navstev v ulech,vypuklo to ve spodni rade,tak zuzoval na 1 vcelu,a hledal loupici vcelstva v okoli,prisel skoro o vsechna.Tvrdil jsem,ze zdrave vcelstvo cesno haji,kdyby melo padnout,chyba je jinde.A byla,ve vzorcich mrtvolek N.C.Toto zacalo u nej pocatkem zari a v rijnu bylo finito.Smutne.Rozchovat znova 60 vcelstev vezme par sezon.

Nagooglujte si Radime stranky vcelaristruharov,clanek nosema apis x nosema ceranae,je tav verohodny popis toho co je k videni v takovych pripadech.Vcely vyletuji umrit mimo ul,rekl bych hromadne.Udaj 8 dnu od nakazeni po prazdny ul sice nepotvrdim,ale zbytek je popsan hodnoverne.Zlata dobra nosema apis,tu jsme alespon dovedli poznat a poradit si s ni.Takhle pokud si clovek nevsima pruvodnich jevu nebo si N.C.nenecha vysetrit,tak na ni prijde pozde.Nefunguje KM,nepomuze zuzeni kvuli teplu,je v zasobach,atd.Same radosti.

Zajímavé a sedí to.
Proč to neotisknou ve Včelařsví. Snížilo by to spotřebu Varidolu nebo vyvolalo paniku a děs, že je zde choroba proti které je včelař s chemiíá v háji a jediné co zbyde je selekce na odolnost. :-)
A vysvětlovalo by to i ty jarní ztráty matek a plodu a nepomůže nai náprava spojením.

Při ochlazení koncem září až října u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu.

Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo.
Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apis. Zdá se, že zatím účiná látka je na bázi chloru (koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměňou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen sliná včelstva.V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jákési rakovině včelstva.

Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

pardon, nezabral mi tag na konec citace - takže toto je už můj komentář:
Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
Moje zkušenosti jsou zatím takové, že včelstva jsou obrovsky plastická a že existuje obrovský rozdíl v životaschopnosti mezi rozvíjejícími se včelstvy s mladými matkami a včelstvy na vrcholu nebo za vrcholem vývoje a se staršími více či méně vykladenými matkami.
A že pokud se nejedná o nemoc kosící všechna včelstva, na která se rozšíří, jako by měl být mor plodu, tak většina nemoci likviduje právě jen ty včelstva s malou životaschopností, zatímco včelstva s velkou životaschopností je nepocítí. To ale nemá žádný vztah s velikostí, přínosem medu atd. Nebo spíš záporný, protože právě ty včelstva, které včelař vedl v sezóně k co největší síle a co největšímu výnosu medu mohou být v druhé polovin roku už "unavená" a tudíž málo životaschopná.
Opatření, která zvyšují životaschopnost včelstev, jsou pak proti dnešnímu trendu co nejsilnějších včelstev, protože vedle zvyšování pracnosti snižují sílu včelstva a přínos medu. V podletí napříkald norské zimování.
a.
Možná to jsou i některá opatření, která například snižují sílu včelstva do zimy a tím snižují nároky včelstva například na komunikaci mezi včelami, nevím. Možná je chybný trend nacpat do včel zimní zásoby už v červenci a ve velkém úlu s více nástavky, aby byl počet zimních včel co nejvyšší. třeba potom v takovém případě, když včelstvo přestane plodovat, nestačí feromony pouze matky držet včelstvo pohromadě, pokud se k tomu ještě přidá třeba N.C. nebo pozdní medovicová snůška atd.
a.
Co se týká loupeže, platí, že aby bylo včelstvo odolné proti rozjeté loupeži a bránilo se, potřebuje pár podmínek. Česno musí být dostupným počtem strážkyň včelstva ubranitelné. Ve včelstvu musí být funkční matka vydávající feromony, musí tam být otevřený plod nebo aspoň nakladená vajíčka a to blízko česna, jinak včely česno nebrání a potom musí být přínos sladiny do včelstva. Pokud jen jedna jediná z těch podmínek chybí, tak včelstvo se vyloupení bránit vůbec nemusí.
Proto k zabránění vylupování nestačí jen zvenku zůžit česna na jednu včelu. Musíte do těch včel jít, bez ohledu na probíhající loupež, musíte tam najít plod, pokud tam je, nebo aspoň sezení matky - plást po posledním vylíhlém plodu, přemístit ho blízko k česnu, včely případně zůžit, aby celý vnitřek úlu byl včelami dobře obsazený a potom včelstvo večer pokrmit tak půl kilem roztoku nebo v podobném rozsahu. Aby přes noc všechny včely zanamenaly přínos sladiny, krmítko vybraly a začaly cukr zpracovávat.
Za takových podmínek včely v úlu se přes noc scelí, získají svou vlastní vůni a odhodlání ten úl bránit. U mně zatím vždycky takový zásah zabral, včely, které se předtím nebránily a nechávaly se prakticky bez odporu vylupovat, se začaly bránit.

JosPro:
Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.
-------------
A věřil jsi mě, když jsme tady psal že metodika neřešší některé úhyny a nikdo se k nim nechce vyjadřovat a jen to svádí na roztoče a včelaře? :-)

Buď ale klidný, statisticky je to dané, na každého jednou dojde.

A čím déle se bude problém tutlat, tím větší mají šanci že je to potká a u jiných se to bude opakovat.

Na nosemu nátěr plodu opravdu, ale opravdu :-) nefunguje. :-) :-)

Jsem zvědav na další zprávu o úhynech jak to tady pěkně funguje, jen včelaři mají levé ruce a nedodržují metodiku. :-)

RP:
Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
----------
Podle toho co píšete zcela určitě.

Nebojte, to přijde, zvyknete si.

Karel

"Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu."
Taková matka, co si pamatuji kolem běžné nosemy, klade vadná vajíčka a tak je bezprostřední příčinou oslabení a potom zániku včelstva.
Tudíž se taková matka v normálním včelstvu běžně nevyskytuje. Buď je nakažena nosemou při odchovu a potom po přidání do včelstva včelstvo slábne a matka musí být okamžitě nahražena jinou. Ale v běžném včelstvu se zdravá matka nenakazí, dokud není celé včelstvo včetně mlaďušek, co ji krmí N.C. zamořeno.
Potom je k zániku odsouzeno celé včelstvo.

"RP:
Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
----------
Podle toho co píšete zcela určitě.
Nebojte, to přijde, zvyknete si.
Karel"
a.
Tak aspoň že vím, co mám čekat.

RP
Potom je k zániku odsouzeno celé včelstvo.
-----

je, nestojí to za to přidávat oddělek atd.

Jen ten předchozí průběh je kdovíjaký.
Je i normální včelstvo, na světlém díle, spíš nadpůměrné a najednou tam člověk přijde a nevidí plod. Přidá třeba plod, včely si vychovají matku, za pár týdnů při kontorle koláče pěkně zavíčkovaného plodu a a za nějaký čas zase nic.
Při přidání oddělku se včelstvo dožije zimy ale jara už obyvkle ne.

A představa že je to vyřeší obměna díla, to je taková zoufalá rada od doktora, nepijte, nekuřte, ....

No, jestli je to po celé republice, včelaři budou věřit na varoázu, zásoby zůstanou v úlech pro ty v ousedství co přežily, nebo se dodají nakoupeným oddělkům, . . . .

Bude to pěkný mazec a celostátní šlechtění na odolnost. :-)

Karel

Napište jak hluboko zasadit prosím.

SVSce je úplně jedno jestli je současná metodika na vybíjení roztočů Varroa ještě smyslupná nebo už začíná být v mnoha případech kontraproduktivní. Dokud se neobjeví a jasně nepoukáže na novou příčinu úhynů včelstev, bude stávající metodika platným nástrojem SVSky jak mít včelaře stále pod kontrolou. To jen kdyby někdo vystrkoval růžky....pche

Vysádzame ich tak, aby bol ich celý koreňový bal (teda tá časť rastliny, ktorá bola v črepníku) 4-6 centimetrov pod zemou.

viz:http://www.dreviny.sk/937-evodia-hupehenska-evodia-hupehensis-tetradium-daniellii-/


Zbyněk (37.188.236.49) --- 24. 2. 2017
evodie

Napište jak hluboko zasadit prosím.

"SVSce je úplně jedno jestli je současná metodika na vybíjení roztočů Varroa ještě smyslupná nebo už začíná být v mnoha případech kontraproduktivní. Dokud se neobjeví a jasně nepoukáže na novou příčinu úhynů včelstev, bude stávající metodika platným nástrojem SVSky jak mít včelaře stále pod kontrolou. To jen kdyby někdo vystrkoval růžky....pche"
Včelaře pod kontrolou se spíš snaží mít vedení ČSV.
SVS chápu v tom smyslu jako úředníky. Mají, co se týká léčení včelstev platné směrnice a dokud je někdo nezmění, konkrétně dokud ČSV nenavrhne jiné postupy a důkladně je nezdůvodní, aby byly přijaty, budou platit ty staré.

Mám hydromechanickou úlovou váhu mnoho let bez jakýchkoliv oprav. Mám pocit, že jsem někde ve včelařství četl inzerát na obdobnou za eura. Rád bych jich několik přikoupil, ale nemohu to už najít.
Neví někdo o nějakém dodavateli ?

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.

Ono je to s tím léčením podobné jako s genetikou.
Když je genetická rozmanitost v rámci druhu malá, pak druh, plemeno má malou šanci se adaptovat na nově příchozí patogen. Je to proto, že počet genetických variací je malá a pravděpodobnost nalezení té správné odolné kombinace se tím minimalizovala. Proto třeba odborníci nejsou nadšeni s tím plenářským zákonem - Možná budeme brzy brečet po nečem odolném z míst, kde se ten patogen vyskytuje již delší dobu.
Ale to jsem odbočil. Zpět k tomu srovnání genetika a metodika léčení. U léčení, které je nuceně jednotné nastává stejně jako u genetiky problém s nedostatkem, tentokrát malou rozmanitostí způsobů léčení a pak je problém najít v měnících se podmínkách to lepší. Úhyny díky úzké genetice stejně jako jednotné metodice jsou pak o to masivnější.
Prostě stejně jako se doporučuje diverzifikovat finanční prostředky, tak aby, když některá banka, podnik zkrachuje, tak člověk neumřel hlady a v případě úhynů i genetiky, aby něco přežilo - díky různorodosti. S málem se lépe znovu začíná než s holým zadkem. Na ten by si zasloužili všichni ti zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Nemusíte zrovna souhlasit, stačí, když se zamyslíte zda na tom něco není.

Včela - matka, má často ve své spermatéce geny od vícero trubců, jak tedy na takové myšlenkové mapě a teoriích o genetice, může mít včelstvo úzkou genetiku? Včelařím na území, kde je nejvíce včelstev chovaných v přepočtu na km2 v ČR. Tak jak mi chce kdo vysvětlit a tvrdit, že mám malou genetickou rozmanitost trubců v doletu mých včel, resp. mých matek na snubních proletech?

Mohu opáčeně tvrdit něco opačného? Že právě malá genetická izolovanost v terénu zapříčiní právě nadnormativní šířku genetické základny a ta může být příčinou nutnosti importu čistšího materiálu z míst velké genetické izolace a kontrol resp. záruk čistého chovu?

Pravda je jinde. O genetiku při podzimních úhynech nejde, úhyny a příčíny jsou jiného rázu a genetická výbava matek a obsah jejich spermaték vtom velkou roli nehrají.



_gp_
...........

JK (109.108.117.88) --- 25. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083) (70084) (70085) (70088) (70092) (70093) (70094) (70095) (70096) (70101) (70103) (70105) (70107) (70110)

Ono je to s tím léčením podobné jako s genetikou.
Když je genetická rozmanitost v rámci druhu malá, pak druh, plemeno má malou šanci se adaptovat na nově příchozí patogen. Je to proto, že počet genetických variací je malá a pravděpodobnost nalezení té správné odolné kombinace se tím minimalizovala. Proto třeba odborníci nejsou nadšeni s tím plenářským zákonem - Možná budeme brzy brečet po nečem odolném z míst, kde se ten patogen vyskytuje již delší dobu.
Ale to jsem odbočil. Zpět k tomu srovnání genetika a metodika léčení. U léčení, které je nuceně jednotné nastává stejně jako u genetiky problém s nedostatkem, tentokrát malou rozmanitostí způsobů léčení a pak je problém najít v měnících se podmínkách to lepší. Úhyny díky úzké genetice stejně jako jednotné metodice jsou pak o to masivnější.
Prostě stejně jako se doporučuje diverzifikovat finanční prostředky, tak aby, když některá banka, podnik zkrachuje, tak člověk neumřel hlady a v případě úhynů i genetiky, aby něco přežilo - díky různorodosti. S málem se lépe znovu začíná než s holým zadkem. Na ten by si zasloužili všichni ti zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Nemusíte zrovna souhlasit, stačí, když se zamyslíte zda na tom něco není.

> zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Napíšu, proč já upřednostňuji některou, NE každou kraňku. Nikomu svůj
názor nevnucuji. Rád si vyslechnu i protiargumenty.
1. Jde o plemeno vzniklé dlohodobým přirozeným vývojem.
2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.
3. Ti, kteří ji testovali a vybírali v 60-ých letech nebyli hloupí.
4. Nejsem genetik, abych byl schopen správně posoudit křížence.
Pokusím se to trochu popsat. Například nechci kraňku od Singerů. Navíc
to podle mne není kraňka, ale kříženec. Skoro stejný jako BuckFast. Tím
samozřejmě netvrdím, že to jsou včely špatné. Naopak, jsou asi lepší než ty
které chovám já. ALE, jinde a v jiných podmínkách. Jen jedenkrát v životě
jsem měl přínos 10 kg sladiny z jívy. Zato skoro každý rok mě do květu trnky
padá sníh. Jako druhý důvod uvedu to, že neprodávám oddělky, tak k čemu mě
jsou desetitisíce líhnoucích se včel v červenci, když snůška končí. K čemu
je mě včelstvo, které v zimě obsedá tři nástavky, když opravdová snůška mě
začíná v druhé polovině května.
Jsem přesvědčen, že nejsem sám, protože úly, které jsem viděl v Itálii,
Řecku, Turecku a Chorvatsku nikdy nebyly vyšší než cca půl metru. Je pravda,
že mnoho těch úlů nebylo. Ale žádné mrakodrapy jsem neviděl.
Nebojte se nízké genetické variability. Určitě, tak jako já, máte
nějakého souseda, který hledá zázračnou včelu. Přiveze cokoli odkudkoli.
Jediné řešení pak asi budou časté nákupy, časová izolace oplodnění, pečlivý
výběr a velké brakování.
A proč nechci křížence? Stačí přečíst výtah z práce Mendela na dvou A4,
abych se dověděl, že část kříženců se zase rozpadá zpět ke svým předkům.
Nejsem výzkumný ústav, abych měl radost z každé variability. Jsem rád, když
mě někdo přijde pomáhat. Tak chci, aby se včelstvo po otevření chovalo
předpokládaně a ne aby pomocníka vyhnalo.
VP

2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.

----------------
Takže včela tmavá je dobrá? :-)

Karel

VP
A proč nechci křížence? Stačí přečíst výtah z práce Mendela na dvou A4,
abych se dověděl, že část kříženců se zase rozpadá zpět ke svým předkům.
Nejsem výzkumný ústav, abych měl radost z každé variability. Jsem rád, když
mě někdo přijde pomáhat. Tak chci, aby se včelstvo po otevření chovalo
předpokládaně a ne aby pomocníka vyhnalo.
VP

-------------
Ale chápete, že plemenářský zákon to neřeší? Netýká se běžných včelařů.

Jen zablokoval řešení, které mají jinde - třeba velkoplošné okrsky pro jedno plemeno.

Pokud u vás někdo bude chovat Buckfast a vedle včelu tmavou a o kus dál vlašku od Singrům tak neporuší žádný zákon.
I kdyby tam bylo deset chovatelů Kraňky.
Jen oni porušují zákon, neboť nepoužijí k chovu sperma nebo trubce kraňky. :-) :-)

Karel

No, já bych řekl, že genetická variabilita je něco jiného, když se to týká mých včelstev a něco jiného ,když se to týká obecně odolnotí k nepřiznivým vlivům.
Například moje nebo tedy spíš naše rodinné včely ještě před takovými 30 - 40 lety byly zřetelně geneticky rozdělené na včelstva s příměsí vlašky, s příměsí kraňky a příměsí původní včely.
Projevovalo se to například tak, že když byla teplá zima, tak nejlépe vyzimovaly v silném počtu včely s příměsí vlašky a hned na jaře měly snůšku, tehdy například doma velice kvalitní květový med z ovocných stromů a v lese z kvetoucích jarních bylin a potom bříz, osik a trošku později hlavně javoru klenu. Zatímco včelstva s příměsí kraňky měly jarní med slabší, protože zimovaly v znatelně slabším počtu a jaksi trvalo déle, než zesílily. Respektive jim mírná zima, kdy začaly intenzívně plodovat třeba už při prvním oteplení v lednu, nesvědčila, dostaly "na frak" rozplodované třeba při ochlazení v únoru. Když byla tuhá zima, tak to bylo přesně naopak. Včelstva s příměsí vlašky dostala tuhou zimou "pořádně na frak" a zeslábla, zatímco včelstvům s příměsí kraňky šla tužší zima k duhu, začala intenzívně plodovat ve správný čas po oblevě cca v březnu a na první snůšky už byla silná a připravená.
Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.
a.
Dneska jsou ty rozdíly mezi včelstva desetkrát nebo ještě mnohem menší. Neboli co se týká využití snůšky prakticky žádné. A včely obecně spíš ty kraňské. Ale ani zdaleka to neznamená, že by docházelo k nežádoucí degeneraci z příliš příbuzenského křížení.
Problém dnes vidím potom obecně, že stejně jako se týká té snůšky je sjednocena i citlivost na nežádoucí vlivy.
a.
Dříve, pokud se objevil nežádoucí vliv jako jsou dnes ty hromadné úhyny, byly by na ně citlivá třeba jen třetina včelstev nebo ještě méně včelstev. Z té třetiny nebo ještě menšího dílu by přes zimu uhynulo 30 nebo i 50 % ostatní přežily, ale zbylé 2/3 včelstev by zimovaly bez problémů, možná by měly kvůli malému oslabení o 5 - 10 nebo 20 % menší snůšku, ale jinak nic. Čili by ztráta v zimě činila navíc pouhých cca 10 - 15 % celkového stavu včelstev neboli by to dřívě nikdo ani nezaznamenal, že byly nějaké problémy.
Dneska jak jsou vlastnosti včelstev sjednocená, stejný vliv způsobí ztrátu třeba 30 - 50 %, ale z celkového stavu všech včelstev.
a.
A najednou je tady působení stejného vlivu, jaký možná v minulosti působil nesčetněkrát, ale dnes je kvůli tomu sjednocení genové diverzity z toho obrovský problém a "počáteční totální vymírání včel" a podobné bulvární zprávy.

Po F1 se vlastnosti taky stepi a pokud vcelar nebrakuje na bodavost,za par let ma bodavky i z kranky.Takovych stanovist je spousta,z tech bych mel vetsi strach.

K plemenarskemu zakonu je prvni zminka i na vcelarstvi.cz,na facebook clanek dan nebyl,zrejme by se rozproudila nezadouci diskuze a tu jednota preci nepotrebuje-:(

> ...mají jinde - třeba velkoplošné okrsky pro jedno plemeno.
V minulosti jsem si naivně myslel že velkoplošný okrsek pro jedno
plemeno máme - Čechy, Morava, Slezko a Slovensko (i území bývalých Sudet,
aby opět nedošlo k nedorozumění).
O plemenářském zákonu jsem nenapsal ani tečku tak mě s ním nepojujte.
Jen jsem zmínil, že při té cochcárně, která zde panuje, nehrozí nízká
genetická různorodost včel. Naopak hrozí, že se bez jakékoli karantény
dovezou i další patogeny.
VP

Přesně tak!
Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností. 50% se podobá matce 30% otci a
20% se zvrhává do mnohem starších rodičů. Proto je nutné provést ustálení
vlastností chovu brakováním a výběrem jejich dalších  potomků požadovaných
vlastností. Je to práce na řádku let. Nové a nové nákupy matek nic moc
nevyřeší.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 2. 2017 11:44:34
Předmět: Re: Stav vcelstev

" Po F1 se vlastnosti taky stepi a pokud vcelar nebrakuje na bodavost,za par

let ma bodavky i z kranky.Takovych stanovist je spousta,z tech bych mel
vetsi strach.
"

Tak leda pro pozdní lesní snůšky

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 2. 2017 9:41:42
Předmět: Re: Stav vcelstev

"2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.

----------------
Takže včela tmavá je dobrá? :-)

Karel
"

"Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností. 50% se podobá matce 30% otci a
20% se zvrhává do mnohem starších rodičů. Proto je nutné provést ustálení
vlastností chovu brakováním a výběrem jejich dalších potomků požadovaných
vlastností. Je to práce na řádku let. Nové a nové nákupy matek nic moc
nevyřeší."
a.
Přesně tak.
Matku koupit, odchovat z ní tak třetinu matek ve včelstvech, ostatní nechat a zase pár let jen rozchovávat nejlepší a brakovat špatné.
Ale ono to platí i o inseminované matce. Nemá smysl nahradit jejími dcerami všechny matky ve všech včelstvech, protože se tím ztratí kontinuita chovu. Přínos původních genů jen ze samčí strany od místních trubců nestačí. Takže zase nahradit třetinu, maximálně polovinu matek ve včelstvech a hotovo, dále už potom jen rozchovávat z vlastních zdrojů.

Souhlas s Radimem.

V sobotu jsem kecal s jedním Němcem, m.j. má za hranicemi tmavou. Byl spokojený a to je v nižší oblasti.

U nás začíná snůška po první dekádě června, takže toto je zajímavé, zvlášť když je tu co chvíli pozdní medovice a na té prý zimuje původní včela líp.
Navíc prý byla úsporná při výpadku snůšky, což tady začíná být v sudých letech pravidlem, když vypadne medovice.


Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.

Karel

Pepan:
Přesně tak!
Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností.

--------------

Podle mě je nyní riskatní mít dneska všechno stejné.
Člověk neví která vlastnost se bude zrovna hodit.

Monokultury snadno padnou škůdci.

M.j. jsem v sobotu taky mluvil s člověkem co mu padlo všechno, zřejmě na Nosemu C. s vyjímkou včelstev po jedné matce - sestry.

Takže genetiky asi nebude nepodstatná.

Jak říkal klasik: Kdo se kde zrodí, tam se i hodí.

Karel

U těch inseminovaných to není tak jednoznačné. JE NUTNÉ vědět čím je
inseminovaná.

* inseminovaná trubci se stejné ustálené linie je výborná k dalšímu
rozchovu a je minimum brakování


*          //                  //     z jiné linie nám dá F1 a  pak platí
dříve uvedené údaje.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 2. 2017 15:49:16
Předmět: Re: Stav vcelstev

""Je třeba mít na paměti, že F1 je spotřební materiál který není určen k
dalšímu rozmnožování. V případě, že ji chceme použít k dalšímu rozchovu je
nutno mít na paměti poměr dědění vlastností. 50% se podobá matce 30% otci a
20% se zvrhává do mnohem starších rodičů. Proto je nutné provést ustálení
vlastností chovu brakováním a výběrem jejich dalších potomků požadovaných
vlastností. Je to práce na řádku let. Nové a nové nákupy matek nic moc
nevyřeší."
a.
Přesně tak.
Matku koupit, odchovat z ní tak třetinu matek ve včelstvech, ostatní nechat
a zase pár let jen rozchovávat nejlepší a brakovat špatné.
Ale ono to platí i o inseminované matce. Nemá smysl nahradit jejími dcerami
všechny matky ve všech včelstvech, protože se tím ztratí kontinuita chovu.
Přínos původních genů jen ze samčí strany od místních trubců nestačí. Takže
zase nahradit třetinu, maximálně polovinu matek ve včelstvech a hotovo,
dále už potom jen rozchovávat z vlastních zdrojů.
"

Měl jen jiný přístup a použil jinou techniku, stačí nový úl, nové dílo, jiné stanoviště nebo jiná orientace na zdroje na jednom místě, jiný vosk pro mezistěny, jiný postup v dokrmování a jestli stejným sirupem nebo stejným postupem, jak rozšiřoval od začátku po vložení matky, kolik bylo zásob na časové ose, kdy vytáčel co a jak dělal při stahování prostoru na zimu, co dělal po otevření úlu v podletí, prostě mne to připadá hodnotit to přes geny jako unáhlené.

A to nejsme u opakovatelnosti. Je jasné, že tento přístup že matky zato mohou, je neopakovatelný vtom, že dcery už od té matky zřejmě nebudou už přesně dobudoucna takové k mání, jen vtu chvíly. Takže spoléhat se jen na barikádu jakýchsi matek co měli lepší vyzimování není spása. Spása je v technice chovu, jako celku. Vto věřím já. Matky jsou jen komerční pozlátko, je sice základem včelstva, ale pokud není vadná a včelstvo funguje jak má nemám důvod se naně nespolehnout.


Jaká je tedy Karle celková revize vtom co dělal a jak u toho člověka. Tak má vypadat hodnocení jak má být. Optej se ho znovu s ohledem na některé výše vypsané vlivy._gp_


............
Podle mě je nyní riskatní mít dneska všechno stejné.
Člověk neví která vlastnost se bude zrovna hodit.

Monokultury snadno padnou škůdci.

M.j. jsem v sobotu taky mluvil s člověkem co mu padlo všechno, zřejmě na Nosemu C. s vyjímkou včelstev po jedné matce - sestry.

Takže genetiky asi nebude nepodstatná.

Jak říkal klasik: Kdo se kde zrodí, tam se i hodí.

Karel

Z tohoto pohledu jeho standartní BVD co si vyrábí, jeden jako druhý, ale i praxe byla jedna z nejuniformějších co znám.
Tak aby člověk vzal v úvahu některé další vlivy.

Nehodlám tady pitvat na veřejnosti cizí praxi.

Já si prostě skládám střípky informací do mozaiky.

Osobně si myslím, že tady nejde za ČR generalizovat.
Těch patogenů tady máme docela dost a jejich mixy mohou být velmi různé.

Vážení přátelé.
25.a 26.února proběhl seminář sekce komerčních včelařů v
Nasavrkách.Můžete prosim poskytnout nějaké informace,
zejména úhyny včelstev v ČR,a jejich přičiny a situace v
Polsku.Děkují Vám.

Na presna cisla je jeste brzy,zatim mame cca 50% ztraty,rada vcelaru ve vcelach jeste nebyla.Ale zajimalo by mne jak to vypada u komercnich vcelaru se ztratami?

Ps: co se ma dit v Polsku?

za komerčního včelaře se sice nepovažuji protože jsem pod 150 včelstev, ale zatím to vypadá dobře dnes jsem se byl podívat už na docela solidní prolet jednoho stanoviště tak z 34 včelstev jeden ůhyn na hlad občas se stane že včelstvo si sedne před zimou pod strop a při delší zimě si nedokáže do hnízda donést zásoby přitom v úle bylo cca 6 kil zásob dole a hned za sezením včelstva, ostatní stanoviště byla když jsem byl rovnat střechy po tom jak tady foukalo na poslech vpořádku tak snad dobrý Zdenek podorlicko

Vážení přátelé.
25.a 26.února proběhl seminář sekce komerčních včelařů v
Nasavrkách.Můžete prosim poskytnout nějaké informace,
zejména úhyny včelstev v ČR,a jejich přičiny

--------------

Nebylo by lepší napsat o informaci Komisi pro zdraví včel?
Pokud jste člen ČSV. Pokud je najký problém, jistě se tím intenzívně zabývá.
Hlavně by bylo zajímavé vědět co se stalo, pokud se něco vůbec stalo. Zimní měl vynikající, loni i letos a prý jsou problémy. Zda to není náhodou nějaká pomluva a šíření poplašné zprávy.

http://www.vcelarstvi.cz/files/odborne/varroazy-je-letos-v-cr-mene-nez-pred-rokem-apic-ak.pdf
Varroázy je letos v ČR méně než před rokem
19. 4. 2016 - Zdravotní stav tuzemských včelstev je z pohledu nákazy varroázou, která každoročně
způsobuje včelařům citelné ztráty, letos výrazně lepší než v loňském roce. Z výsledků vyšetření je
patrné, že počet včelstev s vysokým obsahem roztočů se meziročně snížil z loňských takřka 20
procent na necelých sedm procent. V souladu s tímto trendem naopak na více než dvojnásobek
vzrostl podíl vzorků zcela bez roztočů


jestli tady zase někdo nešíří panyku :-) a pomluvy a nechce to rozeštvat.

Karel

CSV dava do kupy ztraty k 1.5,kdy se hlasi pocty do CISu.Ztraty tvori tim padem rozdil jarnich poctu oproti stavum zazimovanych vcelstev-uhyn nebo spojeni se neresi.

CSV dava do kupy ztraty k 1.5,kdy se hlasi pocty do CISu.
------------------
V květnu už moc včel k analýze nebude.
Vždycky jsem se domníval, že je to o analýze skutečného stavu a hledání příčin. Prohlídky, rozbory, konzultace, . . . :-)

Tam je nějaký CIS celkem k ničemu, osobně nevím že by se u nás někdy běžně sbírala data ke květnu, jen k 1D na podzim.
Tedy jednou, v 2003, to byla dotace na úhyny.

Navíc se asi neřeší kdo přišel o včelstvo a kdo spojuje v zimě jako součást provozní metody atd. Natož prodej.

Karel

> ... o analýze skutečného stavu a hledání příčin.
> Prohlídky, rozbory, konzultace, . . . :-)
Je to vše jen o tom co kdo "pustí" tedy zveřejní. Část je chyba včelaře,
s tím se většina nechlubí. Dále jsou to zkušenosti potem a krví zístané a
někteří je tají "před konkurencí". Ale většinou se ostatních o to více
vyptávají.
Spojení je dvojí.
Malý oddělek s novou matkou - výměna matky přirozeným s výběrem. Ten
oddělek je většinou míň než 7 rámků, tak není na podzim nahlášený. Já
používám třírámkové.
Potom je spojení dvou slabších včelstev. Tam je snížení počtu
statisticky přijatelné. Jeden úl je prázdný a druhý plný.
Co se týká prodeje, zde ubylo, tam přibylo. Pokud to oba nahlásí.
Myslím že výsledná nepřesnost je statisticky přijatelná. Možná, že chyba
je nižší, než počty nenahlášených včelstev a také počty včelstev nahlášených
vícekrát. Už jsem slyšel, kolik je oček, tolik je včelstev.
VP

Ještě kdo je členem ČSV, tak ví, že se počty do CISu nahlašují i k 15. 2 . My je tam zapisujeme podle odevzdaných vzorků. Není to ale zase na 100%. Tam se dá podchytit i ten úhyn. Nevím, kdo z těch chytrých by vymyslel ještě něco přesnějšího? Jak píšete. Pro statistiku to stačí. Je alespoň nějaký přehled. Přesné to nebude nikdy, protože Čech se brání všemu už ze zásady.
Tonda

>Myslím že výsledná nepřesnost je statisticky přijatelná. Možná, že chyba je nižší, než počty nenahlášených včelstev a také počty včelstev nahlášených
vícekrát.

>CSV dava do kupy ztraty k 1.5,kdy se hlasi pocty do CISu.Ztraty tvori tim padem rozdil jarnich poctu oproti zazimovanych vcelstev-uhyn nebo spojeni se neresi.

Zajímavé jak si všichni zvykli že se průser zamázne nějkou statistikou a prohlášením o ničem, že je vše ok a jind eje hůř.

Já měl na mylsi stanovění diagnozy, na co ty včely hynuly a slbnou. To je základme pro léčení.

Pokud je to někde příčinou Nosema a roztoči jsou pod niormálem, tak v takové oblasti nařízené nebo odhlasované či dobrovolné jarní nátěry dají těm včelám pořádně zabrat.
Takže moje otázka nezněla kolik a ale PROČ tam někde ty včely hynou.
Mimo jiné proto, že zjišťování příčin úhynů je nařízeno!!!!!

Ve vyhlášce o moru a hnilobě.
Prevence nákazy
K preventivním opatřením proti moru včelího plodu patří:
a)       zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev;
b)       zákaz používání plástů, vosků, medu a pylu z oblastí s neznámou nákazovou situací k chovu a ke krmení včel;


Jak můžete vědět že ty včely neoslabila třeba hniloba????

To je pro vás už normální, že jsou tady každé dva roky plošné úhyny? Varoáza? :-):-)

Karel

"Já měl na mylsi stanovění diagnozy, na co ty včely hynuly a slbnou. To je základme pro léčení."
Jak chcete stanovovat diagnózu. když je na to třeba laboratovní vyšetření, které je vzhledem k průměru včelařů docela drahé.
Většina včelařů, pokud to zrovna nejeví známky moru plodu a není to většina včelstev, jen pár procent těch slabších, prostě jen vymete mrtvé včely, a plásty a úly nějak využije

RP:
Většina včelařů, pokud to zrovna nejeví známky moru plodu a není to většina včelstev, jen pár procent těch slabších, prostě jen vymete mrtvé včely, a plásty a úly nějak využije

------------

No a o tom to je.
Pak se divíme proč je tady tolik moru, proč máme úphyny po dvou letech (!!!) a vím o včelařích co koupili v létě 2015 oddělky, osadili to znovu a a na jaře zase nic nebo jen pár slabochů.

Divné, ne? Při takové péči o kolektivní blaho a řádné aerosolování. natírání, podepisovná výkazů a požadování výkazů po nečlenech na jedné straně a toto jaksi jede v pohodě bez povšimnutí a zájmu dál a zřejmě z kopce.

Zimní měl vynikající a včely ne.
:-)
Karel

Na mně to dělá dojem, že se tady generalizuje. Pravděpodobně se diskuze účastní ti, kterým opravdu včely uhynuly. Ale problém je v tom generalizování např. mor je všeude, statistika je k ničemu, předepsaná léční proti roztočům jsou na nic atd. Když nic jiného, tak léčba proti varoa souběžně vyhubila roztočíka, který včelstva také dovedl zlikvidovat nebo i značně oslabit, ale kdo by si to pamatoval, že.Dnes se hovoří o ptačí chřipce jako o nové chorobě, ale ona tady byla i v minulosti pouze se nazývala mor drůbeže. Virozy včel jsou něco podobného s rozdílem, že se dnes tahají včely napříč všemi kontinenty a choroby, které jsou místní se rozšíří na velké vzdálenosti.

"Ale problém je v tom generalizování např. mor je všeude, statistika je k ničemu, předepsaná léční proti roztočům jsou na nic atd. Když nic jiného, tak léčba proti varoa souběžně vyhubila roztočíka, který včelstva také dovedl zlikvidovat nebo i značně oslabit, ale kdo by si to pamatoval, že.Dnes se hovoří o ptačí chřipce jako o nové chorobě, ale ona tady byla i v minulosti pouze se nazývala mor drůbeže. Virozy včel jsou něco podobného s rozdílem, že se dnes tahají včely napříč všemi kontinenty a choroby, které jsou místní se rozšíří na velké vzdálenosti."
a.
Přesně tak.
Například mně se nějaká včelstva vytratila "typicky na varaózu" v letech nějak 1990 - 1996, v době, kdy po první fumigaci roztoči nepadali vůbec nebo jen desítky. Listopad, mrazivé období kolem nuly, včely nelétaly a v úlu zůstaly všechny zásoby a úplně bez včel nebo jen uhynulá stovka, dvě stovky v posledním sezení a na podmetu.
Tehdy jsem v každém úlu takzvaně udržoval linii, to znamená matku odchovával z plodu v tomtéž úlu. Ty včely se oproti vedlejším vyznačovaly poslední rok, dva roky vždy tím, že měly pomalejší jarní rozvoj a v létě menší sílu. Obecně jako by jejich matka byla stará 2 - 4 roky, i když ve skutečnosti byla třeba mladá. Mně to v prostředí zadováků nejdřív vyhovovalo, protože takové včelstvo přineslo svůj díl medu v pozdním létě z lip a z medovice, tudíž toho kvalitního medu, zatímco silnější včelstva často tento přinesený med proplodovala. Navíc s takovým slabším včelstvem se komfortněji pracovaly, byly vždy hodně mírné.
Nakonec jsem ale začal takové linie brakovat. Které včelstva měla na jaře pomalý rozvoj a v létě nedosáhly určité síly, nechal jsem jim příští rok odchovat matku z plodu z jiného včelstva s opačnými vlastnostmi. A úhyny zmizely.

Tehdy jsem v každém úlu takzvaně udržoval linii, to znamená matku odchovával z plodu v tomtéž úlu. Ty včely se oproti vedlejším vyznačovaly poslední rok, dva roky vždy tím, že měly pomalejší jarní rozvoj a v létě menší sílu.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu tak je, pak stejný efekt může nastat při opakovaných tichých výměnách matek. To nastává také při využívání metody LBV. Při metodě LBV prakticky nejsou roje, včelaření je jednodušší, ale....Máte s tím někdo nějakou zkušenost? H.

denik.cz-zima konci,vcelari se pripravuji na novou sezonu...a ja porad,coze to tem amikum tak pada,a oni maji rezervy v organizovanosti!To jsou mi veci:-(

Dávám na vědomí, že na stránkách ZO Bruntál je možné na hlavní straně vyslovit svůj postoj k veřejnému nesouhlasu ZO CSV Bruntál ve věci povolení nákupu cizích medů firmě Včelpo.
http://vcelaribruntal.webnode.cz/

Domnívám se, že výkup, nákup a prodej medu je náplní podnikatelské
činnosti Včelpa, kterou mu lze tedy těžko zakazovat. Jiná věc je ovšem
vydávání cizích medů za český - a to připustit nelze.
Petr.

Dne 04.03.2017 v 22:48 MartinP napsal(a):
> Dávám na vědomí, že na stránkách ZO Bruntál je možné na hlavní straně
> vyslovit svůj postoj k veřejnému nesouhlasu ZO CSV Bruntál ve věci povolení
> nákupu cizích medů firmě Včelpo.
> http://vcelaribruntal.webnode.cz/
>

My svuj dopis odeslali na svaz,s pozadavkem na znovuprojednani povoleni dovozu.Sic neverim,ze RV svuj postoj prehodnoti,ale nereagovat by znamenalo souhlasit z dovozovym medem v podniku v majetku CSV.Kdo mlci,souhlasi.Nevidim jinou moznost,jak dat najevo poboureni clenu a stale rostouci neduveru clenu ve vedeni svazu,nez timhle zpusobem.Clenske zakladny se na tak zasadni krok,jako je distribuce dovozovych medu nikdo neptal,dovoz medu a obchodovani s nim je krok poskozujici zajmy ceskych vcelaru.Na www.vcelar-zn.cz si poctete v podnikatelskem zameru Vcelpo 2016,2017,ctete pomalu a dukladne rozvahu pana reditele a vsimejte si,co panu rediteli "jeho" podnikani nejvic prekazi-kupodivu jsou to clenove svazu a cesti vcelari obecne,nechteji Vcelpu prodavat med ci platit vic za mezisteny.Cinnost Vcelpa bere pouze z pohledu marzi a nikoliv zajmu a potreb clenu a vcelaru vseobecne,nejake vcelarske hledisko na jeho podnikatelske aktivity jsem nezaznamenal...Nevim,kdo z Vas takovemu podniku jeste nekdy v budoucnu proda med,ja urcite ne.Tohle se proste nezapomina a zapomenout nikdy nesmi.

Ps:zvlast si povsimnete pasaze o dovozu zahranicniho vosku- vyroba mezisten z nej je vysoce marzovy produkt,bohuzel vcelari jej vnimaji negativne (lumpove),vyroba mezisten vymenou je sluzba "za naklady"Pritom kvuli tomu bylo Vcelpo zalozeno,ne k dovozu medu nebo vosku,ale k pomoci ceskym vcelarum.

Můžu mít stokrát výhrady vůči Včelpu, ale je to firma založená k podnikání záměry a ty naplňuje. A naivistické řeči a výkřiky o pomoci českým včelařům jsou mimo mísu. V republice je několik firem zabývajících se nákupem a prodejem dovozového medu, Včelpo mezi nimi se pohybují v tvrdém konkurenčním prostředí. Včelpo nemá a nemůže mít žádná privilegia a výhody, snad jen kvalitní podnikatelské záměry a ty do důsledku realizovat a nějaký zisk také odvádět majiteli tj ČSV. Čas direktivního nařizování doufám již dávno skončil. Za uvádění dovezeného medu jako domácího Včelpo draze zaplatilo a to nejen finančně, ale i ztrátou důvěry. Med je zcela normální potravinová komodita kde někdo nabízí a někdo kupuje a oba mají zájem na co nejvyšším profitu.

PETICE JSEM ZE ZÁSADY NEPODEPISOVAL ANI ZA BÝVALÉHO REŽIMU. JE TO POUZE PLÁCNUTÍ DO VODY.

Soukrome firmy at si delaji treba kotrmelce,tahle je vedeni svazu,to ji ridi a zodpovida za ni.V Bruselu se demonstrovalo proti dovozum medu,my ho budem schvalovat a jasat nad tim?

Když nemá Včelpo jako soukromá firma žádný přínos vlastníkovi - tedy členům. Spíše naopak, podraží je, lyží pověst, jestli by nestálo za to se ji zbavit. Pokud, chce někdo amatérsky podnikat, ať se neschovává za členy a převezme si za to plnou zodpovědnost a nedělá si ze členské základny hlupáky, slyšící na větu:"Oslíku otřes se".
Jestli ovšem ma vedení snahu rozeštvat členskou základnu, tak tam poustup co v kauze Včelpo zvolilo vedení je naprosto ideální. Čím víc členů odpadne, ti v více peněz se zkoncenruhe do hlavního spolku a bude co vytunelovat.
Myslím, ze jediná obrana ZOček je podle etického kodexu za to, že se jejich zástupci nechovají v souladu s požadavky členů, prostě tyto zástupce RV vylučovat, dosadit nové zástupce, vyvolat nové hlasování o zástupcích v PRV a provést komplexní výměnu vedení. Jinak tuneláři všech ZO, spojte se.

Když nemá Včelpo jako soukromá firma žádný přínos vlastníkovi - tedy členům. Spíše naopak, podráží je, ničí pověst, jestli by nestálo za to se ji zbavit. Pokud, chce někdo amatérsky podnikat, ať se neschovává za členy a převezme si za to plnou zodpovědnost a nedělá si ze členské základny hlupáky, slyšící na větu:"Oslíku otřes se".
Jestli ovšem ma vedení snahu rozeštvat členskou základnu, tak tam poustup co v kauze Včelpo zvolilo vedení je naprosto ideální. Čím víc členů odpadne, ti v více peněz se zkoncenruhe do hlavního spolku a bude co vytunelovat.
Myslím, ze jediná obrana ZOček je podle etického kodexu za to, že se jejich zástupci nechovají v souladu s požadavky členů, prostě tyto zástupce RV vylučovat, dosadit nové zástupce, vyvolat nové hlasování o zástupcích v PRV a provést komplexní výměnu vedení. Jinak tuneláři všech ZO, spojte se.

Eticky kodex je zajimavy vytvor,je postaven na nazoru,ze zajmy svazu a clenu jsou ty same.Divna to ideologie.54 000 clenu,cca 1000 ZO ma jednotny nazor.Vetsinou jednotne mlci...

Nejen v Bruselu, ale i v Maďarsku včelaři protestovali proti levným dovozům cizích(hlavně čínských ) medů.

My jako ČSV jsme v Evropě a možná i ve světě unikum v tom, že námi 100% vlastněná firma je jedním z předních hráčů na trhu s cizími medy. Svaz jako takový má být ze zásady propagátorem českého medu a jeho prodeje za odpovídající ceny. Nemyslím si, že cena 65 Kč za květový med je adekvátní době.

Takže co se týká Včelpa jsou tady tři roviny:

První je etická - tedy svazový podnik by neměl mít jako stěžejní podnikatelský záměr obchod s cizím medem. Tak tomu bohužel dnes je.

Druhá rovina je v oblasti obchodní a finanční.Jak sám ředitel řekl, důvod záměn medů kvůli čemu byly medy z UA deklarovány jako české byla nedostatečná skladová kapacita. Tato skladová kapacita se nezměnila. Dále jelikož svaz musí ručit svými pozemky za revolvingový úvěr Včelpa, tak je jasné, že Včelpo není schopno ani vlastními prostředky financovat tyto obchody.

třetí rovina je v dodržování technologie provozu. Jak všichní víme, na začátku roku 2015 bylo Včelpo usvědčeno z toho, že za český vydávalo med z Číny, koncem roku se zase v "českém" medy našly antibiotika z ukrajinských medů, Dále objevla SZPI v červenci roku 2015 karamel v medu.

Prostě je vidět, že ve Včelpu dlouhodobě dochází k porušování technologie provozu a to se vyjadřuji velmi opatrně.

Z těchto důvodů nemáme důvěru v ředitele a vnímáme v pokračování těchto obchodů veliké riziko do budoucna. Obáváme se, že může dojít k nenávratným ztrátám jak na důvěryhodnosti svazu (k čemuž už dochází samotným pokračováním těchto obchodů), ale i mnohem větším finančním ztrátám.

Dnes jsme měli výroční členskou schůzi ZO CSV Bruntál, a výroční schůze jednohlasně potvrdila postup našeho výboru ve věci vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím RV ve věci povolení obchodů s cizími medy firmě Včelpo.

Je včelpo prodejné? Stačil by prodej na zaplacení dluhu včetně penále ze smluv?

Martine H, opravdu tuto otázku s vědomím výše pokud, které na Včelpu leží myslíte vážně??

> Nejen v Bruselu, ale i v Maďarsku včelaři protestovali
> proti levným dovozům cizích(hlavně čínských ) medů.

Jaký rozdíl bude, když místo Včelpa zabalí med jiná firma?
Jaký rozdíl bude, když Včelpo zkrachuje a zmizí z trhu?
Jaký rozdíl bude, když Včelpo změní vlastníka?
A vůbec, bude lepší, když bude s medem obchodovat jen jedna firma, nebo
naopak firem co nejvíce? Nebo je tu někdo, kdo si myslí, že x-markety budou
odebírat med od stovek dodavatelů? Nebo dokonce, že zákazníci, kteří kupují
maximálně 1 kg medu, když jim dojde, půjdou pro něj někam jinam než do
"svého marketu"?

Většina těch, kteří zde odsuzují dovoz medu, sami jiné věci dovezené
normálně nakupují. A nevadí, že tím nepomáhají českým firmám, např.
textikám, strojírenské výrobě a podobně.

A pokud půjdu protestovat proti dovozu ze země X, mám si na transparent
napsat co? Včelaři ze země X nepotřebuješ peníze, abys mohl posílat své děti
do školy. Nech je negramotné. To asi ne, to asi cítí každý.
VP

Rozdil? Z moralniho hlediska clena svazu a ceskeho vcelare obrovsky....

Včelpo je podnikatelský subjekt, v tom není problém. Problém je, že se hlavní podnikatelský záměr od servisu včelařům posunul do pozice obchodníka s cizími medy.
Pokud by se jednalo o firmu privátní, nebo v pronájmu, tak by to byla věc daného podnikatele
Zde se , ale bavíme o podniku CSV a ať se to někomu líbí, či ne, na něj platí jiná měřítka, tedy alespoň ty morální. Není možné, aby námi vlastněný podnik, měl jako hlavní podnikatelský záměr obchod s cizím medem. To je prostě absolutně v rozporu s posláním svazu, který má hájit českého včelaře a propagovat český med.

V tom je ten zásadní problém. Nemůžeme jako svaz kázat jedno a dělat úplný opak. To z nás dělá absolutně nedůvěryhodného partnera.

Řešením by bylo Včelpo pronajmout, ať si tam třeba pan ředitel tyto obchody dělá na své jméno a na vlastní náklady.