78440
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2018
Re: funkÄ?nost konference (71256)
Hm, včelíny, pokud je to možné, se dělají s velkým oknem na jih. A s podlahou, respektive obvodovými stěnami, které nepodfukují. Takže v zimě za minusových teplot jde do včelína teplo od země.
Když je v zimě ve dne -15 a v noci - 25, je ve včelíně -5/-15-. Když je venku -5 st C, je ve včelíně kolem nuly. Když fouká silný vítr, který venku profukuje úly a zanáší do nich přímo a natvrdo teplotu větru, ať je to +5, kolem nuly nebo - 15 st C, úly v utěsněném včelíně profukuje jen slabý větřík a v úlu mimo hlavní profuk větu si včelky drží teplo.
Neboli včely ve včelíně potřebují toho proletu mnohem méně.
A když jsou v březnu nebo v dubnu plné sluneční dny bez mráčku, topí slunce tím svislým oknem uvnitř včelína na každý metr čtvereční toho okna 500 - 1000 watty, takže ve včelíně může být přes den 25 i víc stupňů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 29. 1. 2018
Re: funkÄ?nost konference
Nezateplené uly , asi 3 cm palubky. Ve včelíně nic moc. Venku krásný prolet. Problém mám že většina sedí ve spodní bedně a zásoby mají nad sebou. Včely sedí asi 10 cm na spodku horního rámku. Nevím proč ale ty nejlepší mají moc mrtvolek. Potřebuji ještě alespon 1 pěkný den a projít to Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: PavelA <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 29. 1. 2018 9:51:39 Předmět: Re: funkčnost konference "Jak jsou na tom vaše včelky v této zimě-nezimě? Včera se mi nějaké pokoušely o prolet,byla mlha a okolo nuly. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 1. 2018
Re: likvidace slabochĹŻ (71247)
Mravenci ale kyselinu mravenčí sami od sebe neuvolňují. Tudíž přítomnost mravenců v úlu nebo blízko ulu nemůže ani náhodou znamenat, že by včelstvo bylo průběžně léčeno kyselinou mravenčí.
Mravenci můžou mít na varoa maximálně ten vliv, že spadlé roztoče na dně chytnou, živé zlikvidují a donesou do mraveniště jako potravu mladým.
Případně mohou mít ten vliv, že včely jsou kvůli mravencům v úlu neklidné, víc se pohybují a víc snaží třeba čistit a roztoči tak víc padají.
Drobní mravenci, kteří se pohybují v úlu mezi včelami, by snad i mohli roztoče pohybující se mimo včely někde v koutech a mezerách i lovit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71250
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 19. 1. 2018
Re: likvidace slabochĹŻ
včelky ale z mravenci nebojují. Já mám mravence snad na celé zahradě. Mraveniště se nedá nalézt. Není to moje a majiteli to nevadí. Ten nepořádek se nedá popsat. Začal jsem to uklízet a moc sem nepochodil. Jemu to nevadí , tak at se nestarám . Stou podmínkou tam sem. Má to taky jednu výhodu. V plemenačích mě matky trefí domů, Ty mám od země na dosah na všem možným. Až na ty mravence. Po 100 m na zemi jako u včelína. Vedle je zahrada 20 let bez pána. kopřivy stromy keře jAK NAJÍT MRAVENIŠTĚ. sTANDA ---------- Původní e-mail ---------- Od: PavelA <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 19. 1. 2018 16:51:59 Předmět: Re: likvidace slabochů "to si myslím,že asi nebyla symbióza.Mám včely v lese a vždy když se objevili velcí lesní mravenci,tak se včelama bojovali. Naopak,do izolace v pár nástavcích se mi už před lety nastěhovali malí mravenci,a i když jsem si myslel,že bude problém,tak včelám nevadí. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71249
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 1. 2018
Re: likvidace slabochĹŻ
To by asi stálo za to proskoumat. Mohla by to být užitečná simbióza.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: Ivan <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 19. 1. 2018 13:05:33 Předmět: Re: likvidace slabochů "Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet, protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71247
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.91.114) --- 19. 1. 2018
Re: likvidace slabochĹŻ (71242) (71243)
To sice muze,a vetsinou taky je.Clovek se porad snazi obelstit prirodni zakonitosti,kdy prezivaji zdravi,silni,schopni se adaptovat na zmenu podminek nebo prostredi.K cemu je snaha zachranovat slabocha,ktereho silni stejne zlikviduji??? U vcelstev hrozi,ze si pricinu zeslabnuti donesou domu a potka je to samo,dik masivnimu prinosu toho,cemu se sami dokazali branit,pokud ten vliv byl v beznych mezich (prirozena odolnost).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71245
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (212.79.110.76) --- 19. 1. 2018
Re: likvidace slabochů (71242)
Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet, protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71244
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 1. 2018
Re: likvidace slabochĹŻ (71242)
Ale vše, co přežije může být dobrým záklsdem k získání odolnějších včelstev. Jen je třeba dobře vybírata kombinovat - ne ničit.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: mirek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 18. 1. 2018 17:32:36 Předmět: likvidace slabochů "Až budete slabý a nemohoucí začal bych s tou likvidací u Vás "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71243
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (212.79.110.76) --- 17. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219) (71225) (71226) (71227)
Myslím si, že na ztrátu včelstev má největší podíl varroa.To že odchází produkční, nejsilnější včelstva má svou příčinu. Tyto včelstva potřebují větší množství zimních zásob a vylupují slabší. Se zásobami si donáší i kleštíka. Mají množstevní potenciál, kdy některé včely padnou strážkyním vylupovaných včelstev , ale potom je stejně převálcujou. Je to masívní, během týdne jsou slabá včelstva vyloupená a potom silná zkolabují a jede to dál. Je převčeleno, včelař nemůže vědět kde loupily. Na to, že máme na podzim některá slabší včelstva má zajisté vliv chemie. Ta, kterou tam nacpeme my, ta od zemědělců i viry. Nemalý vliv má i to, že zachraňujeme to, co by v přírodě nepřežilo. Chápu včelaře, že má radost, jak zachrálil včelstva přenesením do sklepa. Ale matka, která nepřivede včelstvo do zimy do síly může mít vadu. Další rok stovky cinknutejch trubců je ve hře o oplodnění mladých matek, matky nepřivedou včelsvo do optimální síly. Nastává to, co je napsáno výše. To,že včely nebrání dobře své česno, může být i důsledek šlechtění včelstev na mírnost, tedy přešlechtění.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71240
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 16. 1. 2018
Re: (71235)
Není to tak jednoduché. Údaje musí obec mít. Kdo zato zodpovídá podle zákona? Včelař. Když neoznámím místně příslušné obci údaje o stanovišti včelstev, mohu dostat pokutu až 40 000,- Kč.
To je také v zákoně ne?
Udělal se z toho hlášení opět větší paskvil než byl.
326/2004
§ 79c
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
h) jako chovatel včel neoznámí místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev podle § 51 odst. 5.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71236
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:1028:9942:42a6:4ddf:b667:99dd:4a5) --- 16. 1. 2018
ZMĚNA V HLÁŠENÍ ÚDAJŮ K UMÍSTĚNÍ STANOVIŠŤ VČELSTEV
Od 1. prosince 2017 nabyl účinnosti zákon č. 299/2017 Sb., který novelizuje zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě této novelizace chovatelé včel nemají povinnost hlásit údaje k umístění stanovišť včelstev místně příslušnému obecnímu úřadu, ale podle plemenářského zákona pověřené osobě.
Informace o umístění stanovišť včelstev budou od 1.3.2018 k dispozici v registru půdy – LPIS.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71235
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.59.189) --- 14. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219) (71225) (71226)
Jistě,zemědělská chemie ptž.koktejl i z jiných faktorů.Rozhodně za úhyny nestojí jen jedna věc.
Vlastní zkušenost-včely mám na stanovištích obklopených lesy a loukami,nejbližší pole, kde by mohla být řepka je cca 1km.Brzy na jaře pyl z lísek,olší a bříz.Naopak na sklonku léta ostružiny,ale taky medovice.
Za posledních 10let úhyny do max 15%,a zase to nebylo jen díky varroa,ale i díky cementovému medu a nosemě s ním spojené.
Letos zatím jedno včelstvo z 55 a i u něj opět hrála roli nosema,se kterou stále bojuji.Nicméně zima nekončí,takže uvidíme.
Oproti tomu mám i stanoviště v 35km vzdálené obci a tam je obrovsky znát,když včely nemají pozdní snůšku pylu.Protože při stejném způsobu vedení včelstev,tam jsou min. o 40% nižší výnosy.A zdravotní stav o třetinu horší.Není to o tom,že by tam byly lány řepky,je to horská oblast a jsou tam převážně louky a pole jen na směsku pro šrot kravám.Je to o tom,že tam prostě chybí pozdně letní a podzimní snůška/když tam nechám své louky odkvést,aby si z nich včely vzaly co nejvíc,tak brblají sousedi,že to nemám jak oni ,anglický trávník/.
Shrnutí je takové-léčit když je třeba a dle metodiky,nebrečet nad snůškovými poměry,sázet a sít včel.rostliny a hlavně nervat do včel každý rok jiné chemikálie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71228
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.6.129) --- 14. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219) (71225)
Zemedelska chemie je urcite jeden ze spolupusobicich faktoru,o vlivu postriku nejen repky,ale i horcic,ci jen porostu osetreneho postrikem netreba dlouho diskutovat,staci byt po aplikaci u cesen.Pokud si tohle natahaji v pylu,nektaru,nebo s rani rosou,k vitalite jim to urcite neprida.Jestli se tohle vsechno kumuluje v dile,spolu s viry,N.C.,tak je v dile takovy koktejl,ze premeteni je jedina moznost jak to dostat pryc.Ale to zase narazi na snahu mit med,tim skladovat rezervni souse atd.V minulosti padali tisice roztocu,vcely to davaly.Proc to dnes davat prestaly? U tehle hromadnych kolapsu je zvlastni zmena chovani vcelstev,nebraneni cesna,rozpad funkcnosti,kolaps.A bohuzel vcely co si naberou zasob,dopadaji uplne stejne a stejne rychle.Prinaseji si klestika? Tezko,vetsinou je jich tam po km,gabonech,fumigacich minimum.Ale budou v tom viry,jedy z prirody,nami dodany amitraz,ktery kdovi jak reaguje s tim,co uz v ule je.Pise se,ze podporuje rozvoj N.C.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:1028:9942:42a6:5db7:90e9:fa2e:8a09) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219)
Viry...? No já nevim, Vlastní zkušenost. Podzim 2016 jedno stanoviště kde byla v létě řepka cca 100m od úlů a v květnu pozorovány k večeru včely před úlem v křeči ale jinak žádné znatelné zeslabení, výnos medu slušný, tak pak během konce září ztráta 6 včelstev z 20, vymizení z úlu.
Druhé stanoviště ve stejný čas bez řepky, ta byla tak 2 km, bez problému, všech 40 vyzimovalo.
Letos řepka nebyla nikde, nejblíž tak 2 km, a zatím všude bez problému, všechno žije, 5 - 7 uliček obsazeno.
Tak jak moc v tom hraje roli třeba dnešní zemědělská chemie?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219) (71220)
"Uhyny setrila SVS,vysetrila nic,jen se potvrdilo rozsireni N.C.Kdo letos premetl vcelstva na mezisteny,zlikvidoval plod a dilo (cimz si znemoznil lesni snusku v srpnu) a nadelal spoustu vcelstvicek do plemenacu k zazimovani,tak je na tom dobre.Kdo nechal vcelstva jako produkcni na med,ma prazdne uly."
-----------------------
Souhlasím.
Ono to podle mně bude ve vlnách.
Kde zatím úhyny nikdy nebyly, tak budou u hodně včelařů masové. Kde ta první vlna úhynů už byla, tak případné další úhyny další roky už budou slabší. Když ale ty úhyny na pár let úplně ustanou, další vlna bude zase masová, i když už méně.
Pravděpodobně je ten průběh už dávno známý jako typická nákazová křivka nějaké chronické nemoci. Jestli virové šířené nějak roztoči, i když je jich nyní málo, nebo to je ta nová nosema NC...???
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71223
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219)
Jestlipak hodili včelaři hlas Topolánkovi když dával přes 1tKč za jedno uhynulé včelstvo?
.........
(e-mailem) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ?
vždy jsem považoval ty správy o masivních úhynech za zveličování, ale letos
to dorazilo i na střední Moravu. V mém okolí to hlásí téměř všichni a to kol
50%.
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71222
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.9.124) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ? (71219)
Ono uz to tady bylo Pepane loni,a s varroou to ma pramalo spolecneho,protoze to potkava i ty,kteri pravidelne monitoruji spady.Uhyny setrila SVS,vysetrila nic,jen se potvrdilo rozsireni N.C.Kdo letos premetl vcelstva na mezisteny,zlikvidoval plod a dilo (cimz si znemoznil lesni snusku v srpnu) a nadelal spoustu vcelstvicek do plemenacu k zazimovani,tak je na tom dobre.Kdo nechal vcelstva jako produkcni na med,ma prazdne uly..Ja si nechalna medovici 4 vcelstva,zbytek jsem premetl ci rozstrelil do oddelku.Produkcni se vyparila do tydne po fumigaci.Proto uz zadny varidol,ale stavelka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71220
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ?
vždy jsem považoval ty správy o masivních úhynech za zveličování, ale letos to dorazilo i na střední Moravu. V mém okolí to hlásí téměř všichni a to kol 50%.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: gupa <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 13. 1. 2018 11:40:42 Předmět: Re: Včeličky jsou pryč "Ale proč by to nemohla být otrava? Nebo stav po loupežích? Víte houby čím děda krmil a jak.
Ty dnešní od pasu diagnostikované virózy u úhynů včelstev jsou jen z velké části konspirace. _gp_ "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71219
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 1. 2018
Re: (71207) (71212)
Chtěl bych vědět co to je za váhu. Typ, výrobce. Díky za zprávu.
Jinak.
Rozšiřuji jako příčinu závady na: jeden ze čtyř tenzometrů, nebo vadný kondenzátor v napájení a potom a hlavně špatný stupeň krytí tzv. IP ato všech částí. Víc nic vtom grafu nevidím. Kolerace SW v takovém měřítku je mylná představa o řešení problému pánové.
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcelarska-WIFI-vaha-diskuze?pid=190096#pid190096
_gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71213
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 1. 2018
Re: (71207)
700g na 50kg by byla ale bruttus korekce. Přidal bych jako příčinu vybitou nebo špatnou baterii?
..........
Jan Červenka (e-mailem) --- 10. 1. 2018
Re: (71207)
vztah mezi teplotou a vlastnostmi cidel vahy bez SW korekce ?
Dne 10.1.2018 v 12:59 berny napsal(a):
> Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu
> v noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo
> vysvětlit?
>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 1. 2018
Re: Včeličky jsou pryč (71198)
"Dobrý den, v sobotu se šel dědeček podívat na včeličky a z hrůzou zjistil po kontrole, že z 18 včelstev má pouze 3 včelstva. Po otevření všech úlů včelky tam nebyly. Nikdy se mu toto za celou dobu nestalo. A ani nechápe proč. Včelaření se u nich dědíuž několik generací.Prosím, o radu co se mohlo stát. Předem moc děkuji."
--------------------
Je to oslabení včelstev z nevhodného prostředí z různých důvodů, například u nás na vesnici dost zoufale klesla diverzita i množství nabídky pylu. A zatrubněním potoků a pramenů a odvodněním místních bažinek a trvalých "kaluží" úplně zmizela nabídka pylu za delšího sucha v době vegetace. Včely v té době doslova trpí pylovým hladem a zastavují plodování, zatímco v minulosti využívaly obvykle teplého počasí a sucha naopak k rozplodování.
Další oslabení může být třeba z přešlechtění chované včelí linie na co největší výnosy i metody chovu taky zaměřené na co největší medobraní.
Úhyny zmírní snížení intenzity "těžby" medu a podle mých zkušeností zimování pokud možno na mladých matkách a tím mladých včelstvech.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Šroll (e-mailem) --- 10. 1. 2018
RE: (71207)
Příčiny mohou být různé. Já používám pár desítek let samozapisující váhu vlastní konstrukce a prožil jsem s ní leccos. Při prvních pokusech jsem měl z váhy do zapisovače táhlo tvořené provázkem, který chytal rosu, zvlhnul a dopoledne ho slunce vysušilo. Trvalo nějaký čas, než jsem na příčinu bezdůvodných výchylek přišel. Po náhradě provázku drátem byl problém vyřešen. Další bylo, že v cca 23hod. hmotnost rázem vzrostla o 2,5 kg a po rozednění zase klesla. Nechtělo se mi věřit, že by včely v noci létaly na pastvu, tak jsem se tam vypravil s baterkou. Na úlu chrněl náš kocour a svítil na mne očima, asi se divil, co tam hledám. Takže Tvůj problém může mít více příčin a bude vyžadovat zkoumání na místě. Pepa
-----Original Message----- From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of berny Sent: Wednesday, January 10, 2018 1:00 PM To: VÄŤelaĹTskĂ˝ mailing list Subject:
Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu v noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo vysvětlit?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71209
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.59.189) --- 9. 1. 2018
Re: VyfoukĂĄnĂ mÄ?li vÄ?trem. (71202)
loni jsem koupil asi stovku plastových rámků.Pravda je na holém plastu včely staví je v nouzi nejvyšší.Usadil jsem na ně roj a opravdu vystavěly jen nejnutnější střed nástavku/cca 5 rámků/ a víc nic.V případě mezistěn vystaví min.9rámků.Pokud chcete,aby na plast.rámcích stavěly,musíte rámky máčet CELÉ ve vosku.Pak na nich staví,ale stále je tam podstatný rozdíl oproti rámkům dřevěným s mezist.Prostě to poznají,že jde o plast,i když je pod voskem.Ještě jedna věc,při máčení vosk nesmí být horký,jinak se plast.rámky kroutí.PavelA
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 8. 1. 2018
Re: VyfoukĂĄnĂ mÄ?li vÄ?trem.
aby to vyfoukal vítr , to se mi snad nikdy nestalo. Mám jiny problem. Poradte. Známému jsem ve vsi daroval 3 včelstva. Rychle se učí a loni byl moc dobrý rok. Trochu se nakazil uspěchem a koupil si 2 nové ůly. Já mám rozměr 39 x 27,5 On si koupil 39 x 24. Problém je v tom že má rámky plastové včetně mezistěn. Vtom nemám šajnu jak se na umělých mezistěnách včelaří. To si je chtěl ted připravovat na jaro. To sem mu rozmluvil , ten vosk by asi zbělal a ani na bílích mezistěnách špatně staví. Poradte kdo to máte Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 7. 1. 2018 22:37:07 Předmět: Re: Vyfoukání měli větrem. ""Do konce ledna ji jeste napada dost,lepsi je brat ji vicekrat,odpadne riziko,ze nebude zadna." Já ji taky vybírám, vždycky před silným větrem nebo oteplením, které slibuje prolet, ale tentokrát jsem to nechal. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71202
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zden (89.103.99.194) --- 8. 1. 2018
doplnit zásoby
Chválím Pavla. Krmení cukrem v zimě je blbost.Dobré je mít zpracované zásoby třeba od jiných překrmených včelstev a ty použít.Pokud nejsou,lze použít nezkrystalizovaný mírně nahřátý med.Ten vetřeme pomocí širokého VLASOVEHO štětce do prázdných buněk rámku s tmavším dílem. Ten je pevný ,a tento zásah vydrží.Rámek necháme eventuálně okapat od medu. Pak přisuneme k chumáči včel.Hotovo.Samozřejmě můžeme opakovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.74.9) --- 8. 1. 2018
Re: Včeličky jsou pryč (71198)
To co se stava stale casteji,malokdo presne vi co to je,nekdo tomu rika "syndrom prazdneho ulu,jiny CCD,jini zaryte tvrdi,ze je to varoa,cemuz zase ti dalsi co tohle zmizeni zazili,neveri.Zrejme mix viru,N.C.,vlivu zemedelstvi a kdoviceho jeste.Dedecek neni prvni ani posledni,kteremu se tohle prihodilo nebo prihodi.Pokud se zamyslime nad faktem,ze loni poklesl pocet zazimovanych vcelstev o 37 %,tak ztraty museli byt obrovske.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71199
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Růžena (95.82.162.8) --- 8. 1. 2018
Včeličky jsou pryč
Dobrý den, v sobotu se šel dědeček podívat na včeličky a z hrůzou zjistil po kontrole, že z 18 včelstev má pouze 3 včelstva. Po otevření všech úlů včelky tam nebyly. Nikdy se mu toto za celou dobu nestalo. A ani nechápe proč. Včelaření se u nich dědíuž několik generací.Prosím, o radu co se mohlo stát. Předem moc děkuji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 71197 do č. 71257)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu