Včelařská konference

Zdravím. Střední Morava- včelstva v lese. Mimo les 11 stupňů v lese necelých 9 z 20 včelstev velmi slabě lítalo pět včelstev, ostatní nic. Od konce října ještě včely venku nebily.

Hm, včelíny, pokud je to možné, se dělají s velkým oknem na jih. A s podlahou, respektive obvodovými stěnami, které nepodfukují. Takže v zimě za minusových teplot jde do včelína teplo od země.
Když je v zimě ve dne -15 a v noci - 25, je ve včelíně -5/-15-. Když je venku -5 st C, je ve včelíně kolem nuly. Když fouká silný vítr, který venku profukuje úly a zanáší do nich přímo a natvrdo teplotu větru, ať je to +5, kolem nuly nebo - 15 st C, úly v utěsněném včelíně profukuje jen slabý větřík a v úlu mimo hlavní profuk větu si včelky drží teplo.
Neboli včely ve včelíně potřebují toho proletu mnohem méně.
A když jsou v březnu nebo v dubnu plné sluneční dny bez mráčku, topí slunce tím svislým oknem uvnitř včelína na každý metr čtvereční toho okna 500 - 1000 watty, takže ve včelíně může být přes den 25 i víc stupňů.

Nezateplené uly , asi 3 cm palubky. Ve včelíně nic moc. Venku krásný prolet.
Problém mám že většina sedí ve spodní bedně a zásoby mají nad sebou. Včely
sedí asi 10 cm na spodku horního rámku. Nevím proč ale ty nejlepší mají moc
mrtvolek. Potřebuji ještě alespon 1 pěkný den a projít to Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: PavelA <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 1. 2018 9:51:39
Předmět: Re: funkčnost konference
"Jak jsou na tom vaše včelky v této zimě-nezimě?
Včera se mi nějaké pokoušely o prolet,byla mlha a okolo nuly.
"

Nejkrasnejsi prolety u vcelstvicek s mladou matkou zimovanych ve 4 ramkovem styroduru.Ve vetsine zakladena polovina ramku,oba krajni plne zasob.Na oddelky tvorene na posledni chvili na matecniky z tichych vymen parada.

Dnes to lita jak o zivot.

Jak jsou na tom vaše včelky v této zimě-nezimě?
Včera se mi nějaké pokoušely o prolet,byla mlha a okolo nuly.

Jo,jo,nejsou lidi :-(

Tady to jde jak v našem státě

Mravenci ale kyselinu mravenčí sami od sebe neuvolňují. Tudíž přítomnost mravenců v úlu nebo blízko ulu nemůže ani náhodou znamenat, že by včelstvo bylo průběžně léčeno kyselinou mravenčí.
Mravenci můžou mít na varoa maximálně ten vliv, že spadlé roztoče na dně chytnou, živé zlikvidují a donesou do mraveniště jako potravu mladým.
Případně mohou mít ten vliv, že včely jsou kvůli mravencům v úlu neklidné, víc se pohybují a víc snaží třeba čistit a roztoči tak víc padají.
Drobní mravenci, kteří se pohybují v úlu mezi včelami, by snad i mohli roztoče pohybující se mimo včely někde v koutech a mezerách i lovit.

včelky ale z mravenci nebojují. Já mám mravence snad na celé zahradě.
Mraveniště se nedá nalézt. Není to moje a majiteli to nevadí. Ten nepořádek
se nedá popsat. Začal jsem to uklízet a moc sem nepochodil. Jemu to nevadí ,
tak at se nestarám . Stou podmínkou tam sem. Má to taky jednu výhodu. V
plemenačích mě matky trefí domů, Ty mám od země na dosah na všem možným. Až
na ty mravence. Po 100 m na zemi jako u včelína. Vedle je zahrada 20 let bez
pána. kopřivy stromy keře jAK NAJÍT MRAVENIŠTĚ. sTANDA
---------- Původní e-mail ----------
Od: PavelA <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 1. 2018 16:51:59
Předmět: Re: likvidace slabochů
"to si myslím,že asi nebyla symbióza.Mám včely v lese a vždy když se
objevili velcí lesní mravenci,tak se včelama bojovali.
Naopak,do izolace v pár nástavcích se mi už před lety nastěhovali malí
mravenci,a i když jsem si myslel,že bude problém,tak včelám nevadí.
"

to si myslím,že asi nebyla symbióza.Mám včely v lese a vždy když se objevili velcí lesní mravenci,tak se včelama bojovali.
Naopak,do izolace v pár nástavcích se mi už před lety nastěhovali malí mravenci,a i když jsem si myslel,že bude problém,tak včelám nevadí.

To by asi stálo za to proskoumat. Mohla by to být užitečná simbióza.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 1. 2018 13:05:33
Předmět: Re: likvidace slabochů
"Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale
držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se
s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni
si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc
vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na
dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal
jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý
zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet,
protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod
dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely
byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí.
"

jako pokud o provokaci nic moc,tady na úrodnou půdu nenarazíte!!

To sice muze,a vetsinou taky je.Clovek se porad snazi obelstit prirodni zakonitosti,kdy prezivaji zdravi,silni,schopni se adaptovat na zmenu podminek nebo prostredi.K cemu je snaha zachranovat slabocha,ktereho silni stejne zlikviduji??? U vcelstev hrozi,ze si pricinu zeslabnuti donesou domu a potka je to samo,dik masivnimu prinosu toho,cemu se sami dokazali branit,pokud ten vliv byl v beznych mezich (prirozena odolnost).

Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet, protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí.

Ale vše, co přežije může být dobrým záklsdem k získání odolnějších včelstev.
Jen je třeba dobře vybírata kombinovat - ne ničit.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 1. 2018 17:32:36
Předmět: likvidace slabochů
"Až budete slabý a nemohoucí začal bych s tou likvidací u Vás
"

Až budete slabý a nemohoucí začal bych s tou likvidací u Vás

prostě platí to co mnoho včelařů nechce slyšet-"Zimovat silná zdravá včelstva a slabochy spojovat(pokud to má smysl) a nebo NEMILOSRDNĚ LIKVIDOVAT!"

Myslím si, že na ztrátu včelstev má největší podíl varroa.To že odchází produkční, nejsilnější včelstva má svou příčinu. Tyto včelstva potřebují větší množství zimních zásob a vylupují slabší. Se zásobami si donáší i kleštíka. Mají množstevní potenciál, kdy některé včely padnou strážkyním vylupovaných včelstev , ale potom je stejně převálcujou. Je to masívní, během týdne jsou slabá včelstva vyloupená a potom silná zkolabují a jede to dál. Je převčeleno, včelař nemůže vědět kde loupily. Na to, že máme na podzim některá slabší včelstva má zajisté vliv chemie. Ta, kterou tam nacpeme my, ta od zemědělců i viry. Nemalý vliv má i to, že zachraňujeme to, co by v přírodě nepřežilo. Chápu včelaře, že má radost, jak zachrálil včelstva přenesením do sklepa. Ale matka, která nepřivede včelstvo do zimy do síly může mít vadu. Další rok stovky cinknutejch trubců je ve hře o oplodnění mladých matek, matky nepřivedou včelsvo do optimální síly. Nastává to, co je napsáno výše. To,že včely nebrání dobře své česno, může být i důsledek šlechtění včelstev na mírnost, tedy přešlechtění.

Proč mi může vyhrožovat sankcemi zákon že nedodám údaje obci, když obec není pověřenou osobou podle plemenářnkého zákona?

Paskvil? Já myslím že ano.
..........
JK (109.108.117.88) --- 17. 1. 2018
Re: (71235) (71236) (71237)

A obec ty údaje bude mít - v LPIS.
V čem tedy by měl být problém?

A obec ty údaje bude mít - v LPIS.
V čem tedy by měl být problém?

Ještě sem dejte ten §51 odstavec 5 stejného zákona podle které je ta sankce. Pochopíte že jeden paragraf mluví o koze a sankční paragraf o voze.
Jo a najděte mi také paragrafy podle kterých se hlásí na tu obec a v jakém termínu.
Možná zjistíte, že ty podle kterých se jelo doposud, jsou v tom novém zrušeny.

Není to tak jednoduché. Údaje musí obec mít. Kdo zato zodpovídá podle zákona? Včelař. Když neoznámím místně příslušné obci údaje o stanovišti včelstev, mohu dostat pokutu až 40 000,- Kč.

To je také v zákoně ne?

Udělal se z toho hlášení opět větší paskvil než byl.


326/2004

§ 79c

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



h) jako chovatel včel neoznámí místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev podle § 51 odst. 5.

ZMĚNA V HLÁŠENÍ ÚDAJŮ K UMÍSTĚNÍ STANOVIŠŤ VČELSTEV
Od 1. prosince 2017 nabyl účinnosti zákon č. 299/2017 Sb., který novelizuje zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě této novelizace chovatelé včel nemají povinnost hlásit údaje k umístění stanovišť včelstev místně příslušnému obecnímu úřadu, ale podle plemenářského zákona pověřené osobě.

Informace o umístění stanovišť včelstev budou od 1.3.2018 k dispozici v registru půdy – LPIS.

a kocovani ? Taky v Hradistku ?

Dne 16.1.2018 v 15:03 MartinP napsal(a):
> Hlášení na obec se od letošního roku již nepodává. Nahrazuje ho plně
> hlášení do Hradištka v září a ústřední evidence tyto údaje zemědělcům
> zpřístupní v LPIS.
> http://www.cmsch.cz/evidence-a-oznacovani-zvirat/vcely
>

Hlášení na obec se od letošního roku již nepodává. Nahrazuje ho plně hlášení do Hradištka v září a ústřední evidence tyto údaje zemědělcům zpřístupní v LPIS.
http://www.cmsch.cz/evidence-a-oznacovani-zvirat/vcely

Hlaseni na obec ma cas do konce unora,vyckal bych na upresneni podle novych zakonu,podle nekterych to snad vypadlo,podle nekoho plati dal.Neni duvod se plasit.Podle stareho se hlasi na obec,kde jsou vcelstva umistena.

Nevíte jak je to s hlášením včelstev na obec?

Běžný případ: Včelař má stanoviště v katastru obce A, tam má zároveň bydliště a je v místní základní organizaci. Druhé stanoviště má v katastru obce B a to má registrováno u jiné ZO. Hlášení dává na každý úřad zvlášť po jednom stanovišti?

a to je jen to o čem víme.A když pak dáme včelkám "zahulit" léčivama,např.Gabonem nechaným v ůlu celou zimu.Aneb jak řekl nejmenovaný jednatel jedné ZO/"letos bysme mohli dát Gabon,protože jsme ho dlouho nedávali"/,tak nám v zimě padají včelstva....

www.novinky.cz-do medu z celeho sveta pronikly zbytky cizorodych latek...Kdyz se tohle najde v medu,kolik si toho vcely nanosi ve vode ci ulozi v pylu?

Jistě,zemědělská chemie ptž.koktejl i z jiných faktorů.Rozhodně za úhyny nestojí jen jedna věc.
Vlastní zkušenost-včely mám na stanovištích obklopených lesy a loukami,nejbližší pole, kde by mohla být řepka je cca 1km.Brzy na jaře pyl z lísek,olší a bříz.Naopak na sklonku léta ostružiny,ale taky medovice.
Za posledních 10let úhyny do max 15%,a zase to nebylo jen díky varroa,ale i díky cementovému medu a nosemě s ním spojené.
Letos zatím jedno včelstvo z 55 a i u něj opět hrála roli nosema,se kterou stále bojuji.Nicméně zima nekončí,takže uvidíme.
Oproti tomu mám i stanoviště v 35km vzdálené obci a tam je obrovsky znát,když včely nemají pozdní snůšku pylu.Protože při stejném způsobu vedení včelstev,tam jsou min. o 40% nižší výnosy.A zdravotní stav o třetinu horší.Není to o tom,že by tam byly lány řepky,je to horská oblast a jsou tam převážně louky a pole jen na směsku pro šrot kravám.Je to o tom,že tam prostě chybí pozdně letní a podzimní snůška/když tam nechám své louky odkvést,aby si z nich včely vzaly co nejvíc,tak brblají sousedi,že to nemám jak oni ,anglický trávník/.
Shrnutí je takové-léčit když je třeba a dle metodiky,nebrečet nad snůškovými poměry,sázet a sít včel.rostliny a hlavně nervat do včel každý rok jiné chemikálie.

U nás byla vlna úhynů přes zimu 2014 - 15 a tehdy jsem taky pozoroval mírně nestandartní chování včel na česnech, od cca září až do zimy. Mně přežilo jedno včelstvo a to jen tak tak.
Jinak jsem v centru vesnice, první pole, kde by mohla být řepka mám cca 500 - 800 m daleko.

Zemedelska chemie je urcite jeden ze spolupusobicich faktoru,o vlivu postriku nejen repky,ale i horcic,ci jen porostu osetreneho postrikem netreba dlouho diskutovat,staci byt po aplikaci u cesen.Pokud si tohle natahaji v pylu,nektaru,nebo s rani rosou,k vitalite jim to urcite neprida.Jestli se tohle vsechno kumuluje v dile,spolu s viry,N.C.,tak je v dile takovy koktejl,ze premeteni je jedina moznost jak to dostat pryc.Ale to zase narazi na snahu mit med,tim skladovat rezervni souse atd.V minulosti padali tisice roztocu,vcely to davaly.Proc to dnes davat prestaly? U tehle hromadnych kolapsu je zvlastni zmena chovani vcelstev,nebraneni cesna,rozpad funkcnosti,kolaps.A bohuzel vcely co si naberou zasob,dopadaji uplne stejne a stejne rychle.Prinaseji si klestika? Tezko,vetsinou je jich tam po km,gabonech,fumigacich minimum.Ale budou v tom viry,jedy z prirody,nami dodany amitraz,ktery kdovi jak reaguje s tim,co uz v ule je.Pise se,ze podporuje rozvoj N.C.

Viry...? No já nevim, Vlastní zkušenost. Podzim 2016 jedno stanoviště kde byla v létě řepka cca 100m od úlů a v květnu pozorovány k večeru včely před úlem v křeči ale jinak žádné znatelné zeslabení, výnos medu slušný, tak pak během konce září ztráta 6 včelstev z 20, vymizení z úlu.
Druhé stanoviště ve stejný čas bez řepky, ta byla tak 2 km, bez problému, všech 40 vyzimovalo.
Letos řepka nebyla nikde, nejblíž tak 2 km, a zatím všude bez problému, všechno žije, 5 - 7 uliček obsazeno.
Tak jak moc v tom hraje roli třeba dnešní zemědělská chemie?

Vlna to byla prvni a poradna,30 let nikdo okolo nepamatuje ztraty vcelstev,krom vlastni blbosti nebo nahody.A vlna to byla festovni.Radu vcelaru vedla k zamysleni a prehodnoceni svych postupu.

"Uhyny setrila SVS,vysetrila nic,jen se potvrdilo rozsireni N.C.Kdo letos premetl vcelstva na mezisteny,zlikvidoval plod a dilo (cimz si znemoznil lesni snusku v srpnu) a nadelal spoustu vcelstvicek do plemenacu k zazimovani,tak je na tom dobre.Kdo nechal vcelstva jako produkcni na med,ma prazdne uly."
-----------------------
Souhlasím.
Ono to podle mně bude ve vlnách.
Kde zatím úhyny nikdy nebyly, tak budou u hodně včelařů masové. Kde ta první vlna úhynů už byla, tak případné další úhyny další roky už budou slabší. Když ale ty úhyny na pár let úplně ustanou, další vlna bude zase masová, i když už méně.
Pravděpodobně je ten průběh už dávno známý jako typická nákazová křivka nějaké chronické nemoci. Jestli virové šířené nějak roztoči, i když je jich nyní málo, nebo to je ta nová nosema NC...???

Jestlipak hodili včelaři hlas Topolánkovi když dával přes 1tKč za jedno uhynulé včelstvo?
.........
(e-mailem) --- 13. 1. 2018
Re: VÄ?eliÄ?ky jsou pryÄ?

vždy jsem považoval ty správy o masivních úhynech za zveličování, ale letos
to dorazilo i na střední Moravu. V mém okolí to hlásí téměř všichni a to kol
50%.

pepan

To tech 50% bude pomerne dobry vysledek,si myslim.Holt,jak zazniva ze vsech stran,budem si muset vybrat,jestli chcem mit vcely a nebo med..."TO" nas prinuti zmenit mysleni.

Ono uz to tady bylo Pepane loni,a s varroou to ma pramalo spolecneho,protoze to potkava i ty,kteri pravidelne monitoruji spady.Uhyny setrila SVS,vysetrila nic,jen se potvrdilo rozsireni N.C.Kdo letos premetl vcelstva na mezisteny,zlikvidoval plod a dilo (cimz si znemoznil lesni snusku v srpnu) a nadelal spoustu vcelstvicek do plemenacu k zazimovani,tak je na tom dobre.Kdo nechal vcelstva jako produkcni na med,ma prazdne uly..Ja si nechalna medovici 4 vcelstva,zbytek jsem premetl ci rozstrelil do oddelku.Produkcni se vyparila do tydne po fumigaci.Proto uz zadny varidol,ale stavelka.

vždy jsem považoval ty správy o masivních úhynech za zveličování, ale letos
to dorazilo i na střední Moravu. V mém okolí to hlásí téměř všichni a to kol
50%.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 1. 2018 11:40:42
Předmět: Re: Včeličky jsou pryč
"Ale proč by to nemohla být otrava? Nebo stav po loupežích? Víte houby čím
děda krmil a jak.

Ty dnešní od pasu diagnostikované virózy u úhynů včelstev jsou jen z velké
části konspirace. _gp_
"

Ale proč by to nemohla být otrava? Nebo stav po loupežích? Víte houby čím děda krmil a jak.

Ty dnešní od pasu diagnostikované virózy u úhynů včelstev jsou jen z velké části konspirace. _gp_

To spis,malinko varroazy,ale velka viroza.

viróza spojená s Varroázou...nic víc nic míň

Z tohohle zaveru jsem vyleceny po lonske sezone.Varroaza bez roztocu...

Prostě je to varroaza - špatně léčená včelstva. To si ale nechceme často přiznat, a tak píšeme takové fantasmagorie.

Chtěl bych vědět co to je za váhu. Typ, výrobce. Díky za zprávu.

Jinak.

Rozšiřuji jako příčinu závady na: jeden ze čtyř tenzometrů, nebo vadný kondenzátor v napájení a potom a hlavně špatný stupeň krytí tzv. IP ato všech částí. Víc nic vtom grafu nevidím. Kolerace SW v takovém měřítku je mylná představa o řešení problému pánové.



https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcelarska-WIFI-vaha-diskuze?pid=190096#pid190096

_gp_

700g na 50kg by byla ale bruttus korekce. Přidal bych jako příčinu vybitou nebo špatnou baterii?
..........
Jan Červenka (e-mailem) --- 10. 1. 2018
Re: (71207)

vztah mezi teplotou a vlastnostmi cidel vahy bez SW korekce ?

Dne 10.1.2018 v 12:59 berny napsal(a):
> Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu
> v noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo
> vysvětlit?
>

"Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu v noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo vysvětlit? "
---------------
Správně se nejedná o rozdíl 700 gramů, ale o rozdíl - odchylku 1.37 %. To je dost málo a může to snadno být v toleranci takové váhy.

"Dobrý den, v sobotu se šel dědeček podívat na včeličky a z hrůzou zjistil po kontrole, že z 18 včelstev má pouze 3 včelstva. Po otevření všech úlů včelky tam nebyly. Nikdy se mu toto za celou dobu nestalo. A ani nechápe proč. Včelaření se u nich dědíuž několik generací.Prosím, o radu co se mohlo stát. Předem moc děkuji."
--------------------
Je to oslabení včelstev z nevhodného prostředí z různých důvodů, například u nás na vesnici dost zoufale klesla diverzita i množství nabídky pylu. A zatrubněním potoků a pramenů a odvodněním místních bažinek a trvalých "kaluží" úplně zmizela nabídka pylu za delšího sucha v době vegetace. Včely v té době doslova trpí pylovým hladem a zastavují plodování, zatímco v minulosti využívaly obvykle teplého počasí a sucha naopak k rozplodování.
Další oslabení může být třeba z přešlechtění chované včelí linie na co největší výnosy i metody chovu taky zaměřené na co největší medobraní.
Úhyny zmírní snížení intenzity "těžby" medu a podle mých zkušeností zimování pokud možno na mladých matkách a tím mladých včelstvech.

Příčiny mohou být různé. Já používám pár desítek let samozapisující váhu
vlastní konstrukce a prožil jsem s ní leccos. Při prvních pokusech jsem měl
z váhy do zapisovače táhlo tvořené provázkem, který chytal rosu, zvlhnul a
dopoledne ho slunce vysušilo. Trvalo nějaký čas, než jsem na příčinu
bezdůvodných výchylek přišel. Po náhradě provázku drátem byl problém
vyřešen. Další bylo, že v cca 23hod. hmotnost rázem vzrostla o 2,5 kg a po
rozednění zase klesla. Nechtělo se mi věřit, že by včely v noci létaly na
pastvu, tak jsem se tam vypravil s baterkou. Na úlu chrněl náš kocour a
svítil na mne očima, asi se divil, co tam hledám.
Takže Tvůj problém může mít více příčin a bude vyžadovat zkoumání na místě.
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of berny
Sent: Wednesday, January 10, 2018 1:00 PM
To: VÄŤelaĹTskĂ˝ mailing list
Subject:

Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu v
noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo
vysvětlit?

vztah mezi teplotou a vlastnostmi cidel vahy bez SW korekce ?

Dne 10.1.2018 v 12:59 berny napsal(a):
> Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu
> v noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo
> vysvětlit?
>

Proč váha pod včelami ukazuje rozdíl během 12 hodin i 700g. V jednu hodinu v noci 50020 g a 13 hodin 50716 g, při teplotě -3°C. Muže mi to někdo vysvětlit?

Hodne aktualni dotaz."vcely tam jsou"?

loni jsem koupil asi stovku plastových rámků.Pravda je na holém plastu včely staví je v nouzi nejvyšší.Usadil jsem na ně roj a opravdu vystavěly jen nejnutnější střed nástavku/cca 5 rámků/ a víc nic.V případě mezistěn vystaví min.9rámků.Pokud chcete,aby na plast.rámcích stavěly,musíte rámky máčet CELÉ ve vosku.Pak na nich staví,ale stále je tam podstatný rozdíl oproti rámkům dřevěným s mezist.Prostě to poznají,že jde o plast,i když je pod voskem.Ještě jedna věc,při máčení vosk nesmí být horký,jinak se plast.rámky kroutí.PavelA

V kontextu jiných příspěvků dotaz. Včely tam ještě jsou?

https://pavelpavel.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=602302

aby to vyfoukal vítr , to se mi snad nikdy nestalo. Mám jiny problem.
Poradte. Známému jsem ve vsi daroval 3 včelstva. Rychle se učí a loni byl
moc dobrý rok. Trochu se nakazil uspěchem a koupil si 2 nové ůly. Já mám
rozměr 39 x 27,5 On si koupil 39 x 24. Problém je v tom že má rámky plastové
včetně mezistěn. Vtom nemám šajnu jak se na umělých mezistěnách včelaří. To
si je chtěl ted připravovat na jaro. To sem mu rozmluvil , ten vosk by asi
zbělal a ani na bílích mezistěnách špatně staví. Poradte kdo to máte Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 1. 2018 22:37:07
Předmět: Re: Vyfoukání měli větrem.
""Do konce ledna ji jeste napada dost,lepsi je brat ji vicekrat,odpadne
riziko,ze nebude zadna."
Já ji taky vybírám, vždycky před silným větrem nebo oteplením, které
slibuje prolet, ale tentokrát jsem to nechal.
"

Chválím Pavla. Krmení cukrem v zimě je blbost.Dobré je mít zpracované zásoby třeba od jiných překrmených včelstev a ty použít.Pokud nejsou,lze použít nezkrystalizovaný mírně nahřátý med.Ten vetřeme pomocí širokého VLASOVEHO štětce do prázdných buněk rámku s tmavším dílem. Ten je pevný ,a tento zásah vydrží.Rámek necháme eventuálně okapat od medu. Pak přisuneme k chumáči včel.Hotovo.Samozřejmě můžeme opakovat.

Ne procent,ale o 37000,ktere se nepodarilo od jara do podzimu nahradit.

To co se stava stale casteji,malokdo presne vi co to je,nekdo tomu rika "syndrom prazdneho ulu,jiny CCD,jini zaryte tvrdi,ze je to varoa,cemuz zase ti dalsi co tohle zmizeni zazili,neveri.Zrejme mix viru,N.C.,vlivu zemedelstvi a kdoviceho jeste.Dedecek neni prvni ani posledni,kteremu se tohle prihodilo nebo prihodi.Pokud se zamyslime nad faktem,ze loni poklesl pocet zazimovanych vcelstev o 37 %,tak ztraty museli byt obrovske.

Dobrý den, v sobotu se šel dědeček podívat na včeličky a z hrůzou zjistil po kontrole, že z 18 včelstev má pouze 3 včelstva. Po otevření všech úlů včelky tam nebyly. Nikdy se mu toto za celou dobu nestalo. A ani nechápe proč. Včelaření se u nich dědíuž několik generací.Prosím, o radu co se mohlo stát. Předem moc děkuji