Včelařská konference

Jinak je to mazec,na jedne strane sekat dotacni louky v kvetu a na druhe vysevat dotacni biopasy,to musi selsky rozum opravdu dostavat poradny zahul...

O oddelky nejspis zajem bude,zvlast o prezimovane.Inzeraty typu koupim 100 oddelku uz jsou v inzercich.Ze by zase ztraty v "beznych" mezich??? Co jsem zaslechl od vcelaru menicich vosk,tak leckde moc vcelstev nezbyva...

Je to zelený mozkový odpad a najatí trolové. Místo toho, aby vzaly sazenice a zkusili si kolik námahy stojí udržet zasazený strom při životě například u silnic nebo jiných staveb jako cyklistické stezky, tak pisálkují a berou peníze za buřičství proti včelařství, což je neúcta k činnosti která je prospěšná hlavně proto, aby měli co jíst a dýchat. Takže se jen ukázalo jak zelené myšlení, a toi na vědecké úrovni, zasekává klíny do společnosti.

Problém vidím i tam, kde vznikne těžba plynu a zajímavé je, že spodní voda v těchto lokalitách prostě zmizí a zemědělci přestávají s osevy entomofilních hospodářkých rostlin kvůli nedostatku vláhy. To je problém, ne nějaký blb, co si vezme napaškál jakousi oblast a je pozoruje co se děje s opylovači a jak včela medonosná konkuruje ostatním opylovačům. To může dělat každý, ale rozhodnout tak aby opylovači byly neustále v rovnováze a měli dostatek půdy pro své hnízda, to nedokáže žádný chytrý vědec popsat a napsat do svých prací protože to prostě nedokážou._gp_



.........
> JosPr (46.135.31.200) --- 6. 2. 2018
tisk

Ekolist.cz-vcelareni neni zadna ochrana prirody...

pánové citovaní i Ekolistu mají v zásadě pravdu.Jenže jiná krajina je v USA,jiná v Evropě,jiná v Polabí a jiná v Podkrkonoší.
Pokud platěj sedlákům za klučení mezí,čemuž říkají "údržba biopásů" a nebo za podzimní mulčování luk,aby krajina lahodila Pražákovu oku,pak se nelze divit,že louky jsou sterilní.A když např.sečou louku v plném květu pampelišek,tak to taky vypovídá své.Kdo neposeče do slunovratu-dostane flastr!

není,sedláci taky dostávají dotace i na na to,aby ráno vstali z postele...
jen se to musí dostat k těm co už nějakou dobu včelaří a ne pro začátečníky

Bude letos zájem o oddělky r.m. 39x24, Blíží se jaro a tak trochu plánuju. Vašek

No, pokud je zavčelení oblasti v rozumném množství, tak je to využivání přírodních zdrojů, medu a jiných včelích produktů, které by jinak přišly vniveč. Respektive člověk by je vůbec nespatřil.
Pokud je oblast převčelená, tak v Ekolistu mohou mít svým způsobem určitou pravdu. Rostliny navštěvované včelami tam jsou opravdu vyčerpávány a nektar a pyl v nich pro jiné opylovače je k dispozici v mnohem menším množství než v nepřevčelené oblasti.
Jen s těmito výhradami, dost jiných opylovačů létá na květy, které včely vůbec nenavštěvují nebo snad jen v nejvyšší nouzi, takže převčelení nemá na tyto opylovače vliv.
A za druhé ostatním opylovačům obvykle stačí, v porovnání se včelami, jen velmi malé množství sladiny a pylu. Mohou tedy i v převčelené oblasti naplno využívat produkci pylu a nektaru drobnějšího nějakým způsobem "schovaného" místního výskytu menšího množství kvetoucích rostlin, kde se včelí létavky objeví jen ojediněle nebo je vůbec nenajdou.

Na vcelarstvi.cz clanek o navyseni eu dotaci,trochu nuti k zamysleni,jestli jsou to jeste stranky o vcelarstvi,nebo uz jen o politickem loby a propagaci EU.Napred se neco zmrsi a pak maji byt spasou dotace.Neni to krapet ujeta politika?

Je to tak jak je uvedeno, tedy včela je tu ve prospěch člověka a zušlechtěné krajiny, ne pro rozmanitou přírodu. Souhlas.

Nicméně celý článek je psán v duchu tolik aktuálnímu enviromentalismu, viz konec článku. Darwinem to začlo, marxismus, liberalismus, enviromentalismus. = Člověk škůdce, včelař škůdce.

Ekolist.cz-vcelareni neni zadna ochrana prirody...

mám lipové i topolové a ve dřevě není rozdíl.Spíš v tom jak se loučky stlučou.Boční k horní se musí také z boku a ne z vrchu.Pak se nemá to vytahovat.Pro vyndání z úlu používám šroubovák.

Jinak na sbíjení rámků jsou kontraproduktivní dobře pozinkované sponky nebo hřebíky. Nepozinkované běžné hřebíčky totiž ve dřevě zareznou a tím tam perfektně drží. Pozink nezarezne nebo jen po hodně dlouhé době a tak se hrebíčky nebo sponky vytahují.
Pomáhá taky když se rámky vyvařují ve vodě nebo se vosk z nich dobývá parou, hřebíčky zareznou.
Jinak pokud se hřebíčky vytahují, u mých hodně desetiletí starých rámků a při tahání kleštěmi z úlu, zajišťuji je z boků nejlépe sedlářskými masívními sponečkami o výšce nějak 6 - 10 mm. nejlépe asi těmito:NOVUS G 11/6-14mm

Lipové se právě štípe málo. Nepodstrčil Vám někdo topol, ten se právě štípe hodně i přes léta? Nebo horší vrbu? Ta se taky dost štípe. Taky smrk se poměrně dost štípe v letech, aspoň běžné smrkové dřevo, kde je výrazně odlišené letní a zimní dřevo. Pokud se nejedná o odpadní smrkové dřevo z nejspodnější části smrku, kde občas bývá kmen znatelně rozšířený údajně působením houby václavky. Tam je dřevo hodně měkké až někdy "balzovité" a rozdíly mezi letním a zimním dřevem jsou minimání. Takové dřevo se podobá nejvíc olšovému dřevu, to je myslím z našich listnatých dřev , snad s výjimkou střemchy, nejměkčí
Lipové dřevo není pevnostně ani odolností proti hnilobě nic moc, ale lípa má minimální rozdíl mezi letním a zimním dřevem, takže laťky jsou stejnoměrné a vysušené se jako měkké dřevo dobře zpracovává a obrábí i tupějšími nebo horšími nástroji. Kdo používá masivnější latičky, lípové dřevo je lehčí než třeba smrkové.

Štípe a při manipulaci se vytahují hřebíky. Taky je mám. Když není lípa co
naděláš. Ber kde ber Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 2. 2018 16:49:04
Předmět: Rámky
"Ahoj, muže někdo popsat výhodu lipového dřeva na ramky ? Dělám si je sám ,
z “domácího” smrkového dřeva a tak výhodu lípy jsem nikdy prakticky
nepoznal. Když se zrobí přesně , ani se moc nekrouti, ale možná se smrk a
borka víc štípe při sbíjení, ale i to se nechá předvrtat.
"

Lípa? měkké, kroutí se to, hřebík v tom nedrží.
Smrk mám osvědčený přes 15 let a v poho, jestli při sponkování vyhodím 10 rámků z 1000, a borovice je ještě lepší, obsahuje vice pryskyřice , je "mastnější" a tolik se neštípe , ale úplně ze všeho nejlepší je bříza, polotvrdá, neštípe se a pekně v ní drží sponky.

Ahoj, muže někdo popsat výhodu lipového dřeva na ramky ? Dělám si je sám , z “domácího” smrkového dřeva a tak výhodu lípy jsem nikdy prakticky nepoznal. Když se zrobí přesně , ani se moc nekrouti, ale možná se smrk a borka víc štípe při sbíjení, ale i to se nechá předvrtat.

Já desinfikuji dlouhodobou vysokou teplotou. Rámky mám na půdě a mám jich tolik, beru zhruba ty, co tam jsou nejdéle, jsou tam nejméně 3 - 6 let. A za každého letního slunečného bezmračného dne mám na té půdě tak k 50 st C, kusy vosku se tam za pár dnů přes léto pozohýbají podle podložky a jsou úplně měkké. A od letoška tam budu mít ještě tepleji, protože na podzim byly seřezány velké lípy, které mi tam z východu, jihovýchoduvýchodu a zčásti zhora stínily. Sice přinášely každý rok med, ale už přišel čas a rozrostly se tak, že by asi brzo, možná už při letošních větrech, větve o průměru tak 20 cm spadly mně nebo sousedovi na barák.
A kdo by měl zájem o lípové dřevo na třeba rámky nebo něco jiného a mohl si přijet, můžu ještě poskytnout.

já to všechno vyřezávám neb při vyváření se mi ty rámky kroutili.Sluneční tavidlo jsem zrušil,slunce tu je,ale chtělo by to samonatáčecí.Já u toho nejsem a pak se vytaví prd.Jinak u tavidla byly i problémy s tím,že to strašně lákalo včely,když byla snůšková přestávka.
A jednou za tři roky zhruba měním celé rámky.
A jinak,jak jsem psal, opaluji.Takže žádná chemie.Radši obětuji 10kč za přířez než se s tím dělat a nakonec i riskovat.

Musi se narovnat do kominu na sebe a nahore zatizit,rovnam ke kotli,na zatizeni staci obycejna cihla.Venku uvarim,necham vyparit,oskrabnu to malo,narovnam,za dva dny se da dratjovat.Loni jsem dost ramku dezinfikoval zarem v slunecnim tavidle,dal jsem silne dvojsklo z pultoveho chladaku na coca-colu,vosk sice bezva,kosilky suche,ale..Odneslo to dratkovani,skube se jak nit.Letos si dratkovani vyslovene uzivam-:),tak jsem se rozhodl i vse dezinfikovat,delaval jsem to jednou za tri roky.

rámky mechanicky čistím a pokud jsou pokálené díky pozdní snůšce cementového medu,tak je většinou spálím.
Pokálené nástavky mechanicky očistím a opálím,ale jen postižená místa.
Kdysi jsem opaloval celé nástavky,zevnitř pochopitelně,ale bylo znát,že se to včelám nelíbí.
Vyvařovat rámky v louhu?Ale to se vám zkroutí,ne?

Ramky urcite vyvarit v lazni se savem a louhem sodnym,coz tezko provadet u styrodurovych ulu nebo plemenacu.

přinejmenším rozporné,jak desinfikovat použité rámky,když jsou od vosku?Stejné je to s nástavky-vosk a propolis.
Ten přípravek,resp.kyseliny,projdou voskem až na dřevo?
Připomíná mi to zoufalou snahu mnoha domácností desinfikovat všechno čehož výsledkem jsou alergie na všechno.
Další chemikálie do včel.

www.beesafe.cz.

co je bee-saf?

Zkouseli jste nekdo dezinfikovat styrodur bee-safem? Predpokladam,ze jiny zpusob k dezinfekci styrodurovych plemenacu ani nebude.

Včera byla skoro celý den mlha a dneska občas vyšlo slunce,ale teplota slabě nad nulou.Takže i když jsem u včel nebyl,určitě nelétaly.
Další věc je cca 10cm sněhu....
Podkrkonoší

Zdravím. Střední Morava- včelstva v lese. Mimo les 11 stupňů v lese necelých 9 z 20 včelstev velmi slabě lítalo pět včelstev, ostatní nic. Od konce října ještě včely venku nebily.

Hm, včelíny, pokud je to možné, se dělají s velkým oknem na jih. A s podlahou, respektive obvodovými stěnami, které nepodfukují. Takže v zimě za minusových teplot jde do včelína teplo od země.
Když je v zimě ve dne -15 a v noci - 25, je ve včelíně -5/-15-. Když je venku -5 st C, je ve včelíně kolem nuly. Když fouká silný vítr, který venku profukuje úly a zanáší do nich přímo a natvrdo teplotu větru, ať je to +5, kolem nuly nebo - 15 st C, úly v utěsněném včelíně profukuje jen slabý větřík a v úlu mimo hlavní profuk větu si včelky drží teplo.
Neboli včely ve včelíně potřebují toho proletu mnohem méně.
A když jsou v březnu nebo v dubnu plné sluneční dny bez mráčku, topí slunce tím svislým oknem uvnitř včelína na každý metr čtvereční toho okna 500 - 1000 watty, takže ve včelíně může být přes den 25 i víc stupňů.

Nezateplené uly , asi 3 cm palubky. Ve včelíně nic moc. Venku krásný prolet.
Problém mám že většina sedí ve spodní bedně a zásoby mají nad sebou. Včely
sedí asi 10 cm na spodku horního rámku. Nevím proč ale ty nejlepší mají moc
mrtvolek. Potřebuji ještě alespon 1 pěkný den a projít to Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: PavelA <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 1. 2018 9:51:39
Předmět: Re: funkčnost konference
"Jak jsou na tom vaše včelky v této zimě-nezimě?
Včera se mi nějaké pokoušely o prolet,byla mlha a okolo nuly.
"

Nejkrasnejsi prolety u vcelstvicek s mladou matkou zimovanych ve 4 ramkovem styroduru.Ve vetsine zakladena polovina ramku,oba krajni plne zasob.Na oddelky tvorene na posledni chvili na matecniky z tichych vymen parada.

Dnes to lita jak o zivot.

Jak jsou na tom vaše včelky v této zimě-nezimě?
Včera se mi nějaké pokoušely o prolet,byla mlha a okolo nuly.

Jo,jo,nejsou lidi :-(

Tady to jde jak v našem státě

Mravenci ale kyselinu mravenčí sami od sebe neuvolňují. Tudíž přítomnost mravenců v úlu nebo blízko ulu nemůže ani náhodou znamenat, že by včelstvo bylo průběžně léčeno kyselinou mravenčí.
Mravenci můžou mít na varoa maximálně ten vliv, že spadlé roztoče na dně chytnou, živé zlikvidují a donesou do mraveniště jako potravu mladým.
Případně mohou mít ten vliv, že včely jsou kvůli mravencům v úlu neklidné, víc se pohybují a víc snaží třeba čistit a roztoči tak víc padají.
Drobní mravenci, kteří se pohybují v úlu mezi včelami, by snad i mohli roztoče pohybující se mimo včely někde v koutech a mezerách i lovit.

včelky ale z mravenci nebojují. Já mám mravence snad na celé zahradě.
Mraveniště se nedá nalézt. Není to moje a majiteli to nevadí. Ten nepořádek
se nedá popsat. Začal jsem to uklízet a moc sem nepochodil. Jemu to nevadí ,
tak at se nestarám . Stou podmínkou tam sem. Má to taky jednu výhodu. V
plemenačích mě matky trefí domů, Ty mám od země na dosah na všem možným. Až
na ty mravence. Po 100 m na zemi jako u včelína. Vedle je zahrada 20 let bez
pána. kopřivy stromy keře jAK NAJÍT MRAVENIŠTĚ. sTANDA
---------- Původní e-mail ----------
Od: PavelA <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 1. 2018 16:51:59
Předmět: Re: likvidace slabochů
"to si myslím,že asi nebyla symbióza.Mám včely v lese a vždy když se
objevili velcí lesní mravenci,tak se včelama bojovali.
Naopak,do izolace v pár nástavcích se mi už před lety nastěhovali malí
mravenci,a i když jsem si myslel,že bude problém,tak včelám nevadí.
"

to si myslím,že asi nebyla symbióza.Mám včely v lese a vždy když se objevili velcí lesní mravenci,tak se včelama bojovali.
Naopak,do izolace v pár nástavcích se mi už před lety nastěhovali malí mravenci,a i když jsem si myslel,že bude problém,tak včelám nevadí.

To by asi stálo za to proskoumat. Mohla by to být užitečná simbióza.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 1. 2018 13:05:33
Předmět: Re: likvidace slabochů
"Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale
držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se
s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni
si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc
vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na
dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal
jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý
zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet,
protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod
dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely
byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí.
"

jako pokud o provokaci nic moc,tady na úrodnou půdu nenarazíte!!

To sice muze,a vetsinou taky je.Clovek se porad snazi obelstit prirodni zakonitosti,kdy prezivaji zdravi,silni,schopni se adaptovat na zmenu podminek nebo prostredi.K cemu je snaha zachranovat slabocha,ktereho silni stejne zlikviduji??? U vcelstev hrozi,ze si pricinu zeslabnuti donesou domu a potka je to samo,dik masivnimu prinosu toho,cemu se sami dokazali branit,pokud ten vliv byl v beznych mezich (prirozena odolnost).

Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet, protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí.

Ale vše, co přežije může být dobrým záklsdem k získání odolnějších včelstev.
Jen je třeba dobře vybírata kombinovat - ne ničit.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: mirek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 1. 2018 17:32:36
Předmět: likvidace slabochů
"Až budete slabý a nemohoucí začal bych s tou likvidací u Vás
"

Až budete slabý a nemohoucí začal bych s tou likvidací u Vás

prostě platí to co mnoho včelařů nechce slyšet-"Zimovat silná zdravá včelstva a slabochy spojovat(pokud to má smysl) a nebo NEMILOSRDNĚ LIKVIDOVAT!"

Myslím si, že na ztrátu včelstev má největší podíl varroa.To že odchází produkční, nejsilnější včelstva má svou příčinu. Tyto včelstva potřebují větší množství zimních zásob a vylupují slabší. Se zásobami si donáší i kleštíka. Mají množstevní potenciál, kdy některé včely padnou strážkyním vylupovaných včelstev , ale potom je stejně převálcujou. Je to masívní, během týdne jsou slabá včelstva vyloupená a potom silná zkolabují a jede to dál. Je převčeleno, včelař nemůže vědět kde loupily. Na to, že máme na podzim některá slabší včelstva má zajisté vliv chemie. Ta, kterou tam nacpeme my, ta od zemědělců i viry. Nemalý vliv má i to, že zachraňujeme to, co by v přírodě nepřežilo. Chápu včelaře, že má radost, jak zachrálil včelstva přenesením do sklepa. Ale matka, která nepřivede včelstvo do zimy do síly může mít vadu. Další rok stovky cinknutejch trubců je ve hře o oplodnění mladých matek, matky nepřivedou včelsvo do optimální síly. Nastává to, co je napsáno výše. To,že včely nebrání dobře své česno, může být i důsledek šlechtění včelstev na mírnost, tedy přešlechtění.

Proč mi může vyhrožovat sankcemi zákon že nedodám údaje obci, když obec není pověřenou osobou podle plemenářnkého zákona?

Paskvil? Já myslím že ano.
..........
JK (109.108.117.88) --- 17. 1. 2018
Re: (71235) (71236) (71237)

A obec ty údaje bude mít - v LPIS.
V čem tedy by měl být problém?

A obec ty údaje bude mít - v LPIS.
V čem tedy by měl být problém?

Ještě sem dejte ten §51 odstavec 5 stejného zákona podle které je ta sankce. Pochopíte že jeden paragraf mluví o koze a sankční paragraf o voze.
Jo a najděte mi také paragrafy podle kterých se hlásí na tu obec a v jakém termínu.
Možná zjistíte, že ty podle kterých se jelo doposud, jsou v tom novém zrušeny.

Není to tak jednoduché. Údaje musí obec mít. Kdo zato zodpovídá podle zákona? Včelař. Když neoznámím místně příslušné obci údaje o stanovišti včelstev, mohu dostat pokutu až 40 000,- Kč.

To je také v zákoně ne?

Udělal se z toho hlášení opět větší paskvil než byl.


326/2004

§ 79c

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



h) jako chovatel včel neoznámí místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev podle § 51 odst. 5.

ZMĚNA V HLÁŠENÍ ÚDAJŮ K UMÍSTĚNÍ STANOVIŠŤ VČELSTEV
Od 1. prosince 2017 nabyl účinnosti zákon č. 299/2017 Sb., který novelizuje zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě této novelizace chovatelé včel nemají povinnost hlásit údaje k umístění stanovišť včelstev místně příslušnému obecnímu úřadu, ale podle plemenářského zákona pověřené osobě.

Informace o umístění stanovišť včelstev budou od 1.3.2018 k dispozici v registru půdy – LPIS.

a kocovani ? Taky v Hradistku ?

Dne 16.1.2018 v 15:03 MartinP napsal(a):
> Hlášení na obec se od letošního roku již nepodává. Nahrazuje ho plně
> hlášení do Hradištka v září a ústřední evidence tyto údaje zemědělcům
> zpřístupní v LPIS.
> http://www.cmsch.cz/evidence-a-oznacovani-zvirat/vcely
>

Hlášení na obec se od letošního roku již nepodává. Nahrazuje ho plně hlášení do Hradištka v září a ústřední evidence tyto údaje zemědělcům zpřístupní v LPIS.
http://www.cmsch.cz/evidence-a-oznacovani-zvirat/vcely

Hlaseni na obec ma cas do konce unora,vyckal bych na upresneni podle novych zakonu,podle nekterych to snad vypadlo,podle nekoho plati dal.Neni duvod se plasit.Podle stareho se hlasi na obec,kde jsou vcelstva umistena.

Nevíte jak je to s hlášením včelstev na obec?

Běžný případ: Včelař má stanoviště v katastru obce A, tam má zároveň bydliště a je v místní základní organizaci. Druhé stanoviště má v katastru obce B a to má registrováno u jiné ZO. Hlášení dává na každý úřad zvlášť po jednom stanovišti?

a to je jen to o čem víme.A když pak dáme včelkám "zahulit" léčivama,např.Gabonem nechaným v ůlu celou zimu.Aneb jak řekl nejmenovaný jednatel jedné ZO/"letos bysme mohli dát Gabon,protože jsme ho dlouho nedávali"/,tak nám v zimě padají včelstva....

www.novinky.cz-do medu z celeho sveta pronikly zbytky cizorodych latek...Kdyz se tohle najde v medu,kolik si toho vcely nanosi ve vode ci ulozi v pylu?

Jistě,zemědělská chemie ptž.koktejl i z jiných faktorů.Rozhodně za úhyny nestojí jen jedna věc.
Vlastní zkušenost-včely mám na stanovištích obklopených lesy a loukami,nejbližší pole, kde by mohla být řepka je cca 1km.Brzy na jaře pyl z lísek,olší a bříz.Naopak na sklonku léta ostružiny,ale taky medovice.
Za posledních 10let úhyny do max 15%,a zase to nebylo jen díky varroa,ale i díky cementovému medu a nosemě s ním spojené.
Letos zatím jedno včelstvo z 55 a i u něj opět hrála roli nosema,se kterou stále bojuji.Nicméně zima nekončí,takže uvidíme.
Oproti tomu mám i stanoviště v 35km vzdálené obci a tam je obrovsky znát,když včely nemají pozdní snůšku pylu.Protože při stejném způsobu vedení včelstev,tam jsou min. o 40% nižší výnosy.A zdravotní stav o třetinu horší.Není to o tom,že by tam byly lány řepky,je to horská oblast a jsou tam převážně louky a pole jen na směsku pro šrot kravám.Je to o tom,že tam prostě chybí pozdně letní a podzimní snůška/když tam nechám své louky odkvést,aby si z nich včely vzaly co nejvíc,tak brblají sousedi,že to nemám jak oni ,anglický trávník/.
Shrnutí je takové-léčit když je třeba a dle metodiky,nebrečet nad snůškovými poměry,sázet a sít včel.rostliny a hlavně nervat do včel každý rok jiné chemikálie.

U nás byla vlna úhynů přes zimu 2014 - 15 a tehdy jsem taky pozoroval mírně nestandartní chování včel na česnech, od cca září až do zimy. Mně přežilo jedno včelstvo a to jen tak tak.
Jinak jsem v centru vesnice, první pole, kde by mohla být řepka mám cca 500 - 800 m daleko.

Zemedelska chemie je urcite jeden ze spolupusobicich faktoru,o vlivu postriku nejen repky,ale i horcic,ci jen porostu osetreneho postrikem netreba dlouho diskutovat,staci byt po aplikaci u cesen.Pokud si tohle natahaji v pylu,nektaru,nebo s rani rosou,k vitalite jim to urcite neprida.Jestli se tohle vsechno kumuluje v dile,spolu s viry,N.C.,tak je v dile takovy koktejl,ze premeteni je jedina moznost jak to dostat pryc.Ale to zase narazi na snahu mit med,tim skladovat rezervni souse atd.V minulosti padali tisice roztocu,vcely to davaly.Proc to dnes davat prestaly? U tehle hromadnych kolapsu je zvlastni zmena chovani vcelstev,nebraneni cesna,rozpad funkcnosti,kolaps.A bohuzel vcely co si naberou zasob,dopadaji uplne stejne a stejne rychle.Prinaseji si klestika? Tezko,vetsinou je jich tam po km,gabonech,fumigacich minimum.Ale budou v tom viry,jedy z prirody,nami dodany amitraz,ktery kdovi jak reaguje s tim,co uz v ule je.Pise se,ze podporuje rozvoj N.C.

Viry...? No já nevim, Vlastní zkušenost. Podzim 2016 jedno stanoviště kde byla v létě řepka cca 100m od úlů a v květnu pozorovány k večeru včely před úlem v křeči ale jinak žádné znatelné zeslabení, výnos medu slušný, tak pak během konce září ztráta 6 včelstev z 20, vymizení z úlu.
Druhé stanoviště ve stejný čas bez řepky, ta byla tak 2 km, bez problému, všech 40 vyzimovalo.
Letos řepka nebyla nikde, nejblíž tak 2 km, a zatím všude bez problému, všechno žije, 5 - 7 uliček obsazeno.
Tak jak moc v tom hraje roli třeba dnešní zemědělská chemie?

Vlna to byla prvni a poradna,30 let nikdo okolo nepamatuje ztraty vcelstev,krom vlastni blbosti nebo nahody.A vlna to byla festovni.Radu vcelaru vedla k zamysleni a prehodnoceni svych postupu.