78674
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 72199 do č. 72319Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- PavelA (93.90.164.80) --- 12. 10. 2018
Re: (72199)
(e-mailem) --- 12. 10. 2018
http://www.osel.cz/10144-konecne-neco-nadejneho-co-vcely-zbavuje-obavanych-viru.html
no jo,Amerika,země neomezených možností.
Myslím,že jejich "komerční" vztah ke včelám sklízí zasloužené ovoce.
Čekám na naše "věrozvěsty" včelaře,jak se budou bít v prsa,strašit všemožnýma virama a třást se na to hned to vyzkoušet.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72200
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 10. 2018
Re: KVETENÍ (72198)
U mých včel jsem pyl nosit neviděl, ale kvést v okolí leccos kvete. Tady na severní moravě totiž takové sucho jako v čechách není, například tráva byla přes celé léto pěkně zelená a je zelená i nyní a i slušně v tom teplu roste. A co nyní běžně kvete, tak je v květu. Před 2 - 4 týdny například kvetl břečtan, byl na něho intenzívní nálet včel.
Nedávno jsem koukal na pole soukromého zemědělce, po sklizení obilí tam nasil hořčici a ta nyní slušně kvete. Sice kvůli suchu trochu řídce, ale díky rose z ní včelaři kolem určitě něco mají. A na všelijakých záhoncích u cest a uprostřed kruhových křižovatek, kde (asi) technické služby města nasadily spoustu květin, to kvete hodně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72204
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.67.232) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72207)
Spady po prvni fumigaci ukazi jak ucinne bylo letni potlaceni klestika.Ale znacna cast je porad na zavickovanem plodu,tak to ten vysledek zkresli.Po druhe fumigaci by mel byt spad mensi,coz mnohdy pravda neni,prave kvuli roztocum zavickovanym na plodu a hned mnozi placaji o reinvazich a podobne (tim nerikam,ze reinvaze neexistuji).K cemu je na trhu thymol,kyseliny mravenci,stavelova,co? Proto aby jste travili vcely se zavickovanym plodem amitrazem?Ten ma smysl az nekdy v puli listopadu.Nevidim duvod ani 3x fumigovat,jednou bez plodu a misto aerosolu oxuvar s kyselinou stavelovou a veru,dost lidi se bude divit,co roztocu spadne v lednu do zimni meli jako lecebny spad.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- emca (109.238.42.8) --- 18. 10. 2018
SPADY
Proto aby jste travili vcely se zavickovanym plodem amitrazem?Ten ma smysl az nekdy v puli listopadu.Nevidim duvod ani 3x fumigovat,jednou bez plodu a misto aerosolu...
-------------------------------------------------------
Jen malá poznámka,v polovině listopadu je možné třeba fumigovat nejvíce jednou když teploty docílí 10°c a poté již nejsou absolutně k mání,čili ta giagnostika je k ničemu,včely jsou v chumáči a dovnitř ten Amitráz nepustí.
Dlouhá léta trvalo Veselému a jeho spolupracovníkům,až našli
prostředek,který neulpívá v medu.Myslím si,že bychom měli to mít na paměti a ne tady oblbovat hlavně ty mladé včelaře,kteří na ty novoty skočí.Budeme mít zanedlouho Dušičky a tak bych si přál,abychom našim včelám nechodili na hrob v příštím roce a drželi se osvědčené metody,která zde již nám pomáhá po mnoho let.Podpůrné prostředky jako je kyselina mravenčí či Gabon,je na uvážení každého včelaře...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72213
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72213)
Fumigace nebo acetonový aerosol je, co se týče účinnosti, velmi plastický. Různé síly včelstev, velikosti úlů, stáří včelařů, blbuvzdornost. Opakované použití zatěžuje včely minimálně.
Kyseliny jsou pravý opak. Dobře s nimi poléčí ani ne polovina včelařů. I když v dnešní době jsou nutné jako doplněk do podletí, pokud nepoužíváte gabon, v tom máte pravdu. MH
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72215
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.81.108) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72213) (72214)
Pevne verim,ze kdyby dnes prof.Vesely zil,byl by dnesek pro nej velkou vyzvou,mix roztocu,viru a N.C.v jeho dobe nebyl,nebo nebyl tak rozsireny jako dnes,pokud k tomu pridame pesticidy zemedelcu.Doba pokrocila a ze zasluh se dnes vcelarit neda.Tahle trojkombinace je dnes aktualni,zvlast kdyz vcelstvo zmizi behem par dnu z ulu a dnesni vcelarska "veda" je na ni kratka,na odolnost vcelstev se zapomelo,prioritou jsou dotace a ne vcely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72216
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.81.108) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72213) (72214) (72216)
Blbuvzdornosti varidol vyhovuje,to je fakt.Stavelce by se museli vcelari ucit,pro nektere by mohla byt i houbicka s KM ci odparovac jista smrt.Ale pro to,ze jizda na kole je jednodusi nez autem,prece nezrusime auta?Pouziti jednoduche,nasledky pro vcelare pry zadne (ac je to karcinogen),na vcely pry zadne (zkuste zafumigovat vcely s virozou-dorazite je),ve vosku udajne neni (pouze zbytky jeho rozpadu).V Rakousku neni amitraz povolen.Co kdyz ho zakaze i EU? Co pak budete fumigovat?Orechove listi?Rika se,ze kun jde stejnou naucenou cestou,vcelari jsou na tom podobne.Hledani cest je nepohodlne,kdyz je vyslapana pesinka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72217
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72213) (72214) (72216)
Na západě se dotací nevzdaly, furt jim jdou ikdyž včely unich už nejsou vůbec vidět. Frčí tam ty domečky pro čmeláky a samotářky. Je to takový uklidňující a pěkný slunečný pohled. Nahrazují tím samotné řady úlů které běžně zejí už nějakou delší dobu prázdnotou. Jen unás se uplatní dotace na rozmach a fóbii z výdělku z medu, protože máme velmi malé platy a hodně lidí prostě pracuje ve včelařství hlavně pro peníze. Platy tak malé, že stačí opravdu nahodit udičku a včelstev je až o 200t více. No kde se toto může jinde ve světě stát?
> JosPr (46.135.81.108) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72213) (72214)
Pevne verim,ze kdyby dnes prof.Vesely zil,byl by dnesek pro nej velkou vyzvou,mix roztocu,viru a N.C.v jeho dobe nebyl,nebo nebyl tak rozsireny jako dnes,pokud k tomu pridame pesticidy zemedelcu.Doba pokrocila a ze zasluh se dnes vcelarit neda.Tahle trojkombinace je dnes aktualni,zvlast kdyz vcelstvo zmizi behem par dnu z ulu a dnesni vcelarska "veda" je na ni kratka,na odolnost vcelstev se zapomelo,prioritou jsou dotace a ne vcely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72219
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (93.90.164.80) --- 19. 10. 2018
Re: SPADY (72213) (72214) (72216) (72217)
Rika se,ze kun jde stejnou naucenou cestou,vcelari jsou na tom podobne.Hledani cest je nepohodlne,kdyz je vyslapana pesinka.
k hledání cest musí být důvod a ten v případě Varidolu není.Pokud by EU zrušila amitraz?Nezruší,toho se neobávám.
V současnosti není důvod vytěsnit amitraz z léčení,maximálně jej upozadit a preferovat organ.léčiva.Tak nějak je to v Německu,pokud se nepletu.Ale nechat regulaci kleštíka ze 100% jen na organ.léčivech?Při hustotě zavčelení u nás těžko,možná někde v NP.
Co jsem zaznamenal, ti co léčí "jen" organ.léčivy,tak dělají krátce/2-5 let/.Až to bude dělat někdo jedním léčivem/nikoliv mixy nových,každoročně nově "objevených" organ.látek/,deset nebo patnáct let a zvládne tímhle léčivem vykrýt třeba i reinvaze,pak to vezmu jako možnost léčení.
V současnosti je preferování léčení jen organ.látkami spíš móda.
A co je nejvarovnější?To s jakou lehkostí mnozí střídají ve včelstvech mixy "přírodních" chemikálií,podle toho co zrovna je "in"!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72220
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- emca (109.238.42.8) --- 20. 10. 2018
úlohá váha
váha? k čemu váha?
------------------------------------
Inu k tomu aby se kupovala a výrobcům se zaplatila.Jinak kdysi to byla moda a včelař,který si koupil váhu,na ni postavil středně velké včelstvo,měl jakýsi přehled o snůšce každý den a z toho usuzoval každodenní přínos.Ty lepší váhy měly inkoust a pero,které zapisovalo na papír graf přínosu za den a úbytek ráno co včely odpařily.Tímto zdravím přítele mě milého,který toto zařízení provozuje dodnes.Netřeba odsuzovat tyto včelaře,kterým se to líbí,denně zkontrolují přínos a ráno úbytek,je to taky koníček a nic proti tomu.Dnes budeme na hřbitově kolem jedné
a třeba se nám podaří se spolu setkat. Ahojse.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72223
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- El Severínová (88.103.227.241) --- 20. 10. 2018
Krmení včel v říjnu
Dobrý den,
Ve včelaření jsem začátečnice a ještě o něm nemám takový rozhled, proto se chci zeptat - mám 4 včelstva a každé cca kolem 10. srpna byla nakrmena zatím jen 7 kg cukru na včelstvo s tím, že po podání léčiva Thymovar včelstva dokrmím alespoň na těch 12 kg. Jenže u léčiva byla kontraindikace při použití nad 30 stupňů, tak jsem pořád čekala, až se teplota trochu sníží a léčivo budu moci podat. Podávaly se dvě dvě dávky léčiva, s tím že jedna dávka má působit 3 až 4 týdny. Tak mám právě doléčeno, ale nevím co s tím dokrmením včelek. Co jsem četla, tak by se v říjnu již krmit neměly, někde jsem četla že se může, ale po menších dávkách v blízkosti chomáče, aby si roztok zahřály nebo pomocí medocukrového těsta... Prosím nějakého zkušeného včelaře o radu, ať včelkám nějak neublížím. Asi jsem jim měla dát celou dávku krmení před léčením, zase ale jiný včelař říkal, že to mám dát až doléčím, ale asi nepočítal, že doléčím až v tak pozdní dobu... Děkuji za případné rady :)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.13.118) --- 20. 10. 2018
Re: Krmení včel v říjnu (72224)
a teď ,"babo raď!"
pokud byste jim dala v uplynulém týdnu invert,asi by to ještě vzaly,ale teď,když se ochladilo,bude problém i s invertem.
Asi vám nic jiného stejně nezbude,než dát invert a doufat,že ho ještě uloží.
Nezapomeňte poděkovat tomu koumákovi,který vám poradil přerušit krmení kvůli léčení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.66.137) --- 20. 10. 2018
Re: Krmení včel v říjnu (72224) (72225)
Pokud to bude nad zimnim sediskem,neco jeste vezmou(zatim ani naznak zimnich chumacu).Jinak neni nad to,kdyz si clovek vzdy zduvodni co dela a proc to dela,nez poslouchat "rady"tech okolo.Dulezite je,kolik zasob je ted v ule,bylo li tech 7 kilo dokrmeno k nejakemu mnozstvi zasob,co v ule bylo.Pokud tam ted bude 8-10 kg,nedelal bych si s prezimovanim starost a ve zvysene mire hlidal mnozstvi zasob na jare,kdy na plodovani a rozvoj vcelstva padne nejvetsi cast zimnich zasob.Na zaver,kazdou podobnou radu poradne promyslet vlastni hlavou,nekteri v panice z klestika jsou schopni neskutecnych nesmyslu.Zabit roztoce vyhladovenim vcel je rada k "nezaplaceni".Napred zasoby,pak boj s vetrnymi mlyny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2018
Re: Krmení včel v říjnu (72224)
No, krmení je důležitější než léčení varaózy, protože bez dostatečných zásob včelstvo přes zimu uhyne stoprocentně, na varaózu přes zimu možná. A na jaře je pořád možnost nátěru plodu.
Thymovar je léčivo založené na bázi thymolu, což je látka nějak rušící individuání vůně včelstev a tím zabraňuje strážkyním česna rozeznat od sebe vlastní včelu a zlodějku. Proto thymol vyvolává loupeže mezi včelstvy a zřejmě proto je ta kontraindikace krmení po dobu účinnosti léčiva, protože by krmení vyvolalo zničující loupež.
Vlastně používat toto léčivo je velký opruz, dvakrát po jednom měsíci mít včelstva blokované léčením a nemoct s nimi nic dělat, navíc se nedá používat při vyšších teplotách... Takové léčivo patří spíš do koše než do včel.
Co se týká dokrmování, nyní už je vlastně nouzová situace. Včely prakticky neberou cukrový roztok chladnější než cca 15 st C, proto ony mimořádní opatření s umístěním roztoku tam, kde se ohřeje od včel. Ale i jinak už je příliš chladno na zpracování cukerného roztoku, včely to stojí mnohem větší úsilí než když je teplo.
S malým množstvím zásob je to jinak loterie, jaká bude zima. A kde ty včely jsou, jestli třeba na jižní Moravě někde u Znojma nebo někde na severní straně Jeseníků u Polska nebo tak nějak. Pokud bude co 14 dnů, měsíc teplá obleva, včely zimu nejspíš přežijou bez problémů, protože při oblevě se zimní chumáč roztáhne a včely si naberou zásoby do volátka z bočních plástů, které jinak v zimě neobsedají. Jestli chlad po nulou či do cca 5 st C začne v prosinci a bude trvat až do konce března, bude to problém, protože včely za tak nízké teploty budou mít přístup jen k zásobám, která jsou v úlových uličkách, kde zimní chumáč sedí. A tam obvykle bývají ty zásoby vybrány z podzimního plodování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72227
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 10. 2018
Re: Krmení včel v říjnu (72224) (72227) (72228)
Zas tak málokdy tuhá zima nebývá, protože oteplení do 5 nebo krátkodobě jen 10 st C nemusí stačit, zimní chumáč se nemusí rozvolnit.
Med se do souše dá nalít, ale v předjaří tam ty včely musí být. A v dostatečném počtu, jinak se tím včelstvo zatíží moc a zkolabuje.
Jinak podle mně je nejlepší provádět opatření už na podzim. V listopadu i možná prosinci ještě obvykle bývá pár slunečných dní, je vhodné ten den vystihnout, a do včel se podívat, jaké mají zásoby v místě, kde bude zimní chomáč. A případně do středu přidat nějaký plást z kraje, kde je zásob mnohem víc. 1 plást znamená dostatek zásob ve dvou uličkách, takže asi dva plásty.
V zimě je pak třeba sledovat na podložce podel měli, jak zimní chumáč postupuje a včelstvo slabé nebo s vyčerpanými zásobami připojit k jinému.
Akorát že toto všechno vyžaduje včelařské zkušenosti a cit, jinak se nadělá víc škody než užitku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72229
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (93.90.164.80) --- 23. 10. 2018
Re: Krmení včel v říjnu (72224) (72227)
Já si myslím,že pokud se jim dá invert,tak přes den,kdy se oteplí,brát budou.
S těma 7kilama bych to neriskoval i kdyby šlo o oddělky.Dával jsem oddělkům 9kg invertu a v předjaří byl hlad/předjařím myslím celý březen,to tady ještě mnohdy ani jíva nekvete/.
Bývalo pravidlem,že první obleva přišla v polovině ledna,ale posledních cca 5 let to už moc neplatí.Spíš je zima o kolísání
teplot,třeba i o 15° dolů během dvou dní.Loni to šlo z -5 na - 20° za dva dny.To pak v úlech u česen byly rampouchy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72230
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Miroslav Homoláč (85.71.223.70) --- 23. 10. 2018
zkušenosti s odvíčkovačem Lega Roll
Minulý týden jsem navštívil včelařskou výstavu v Olomouci,kde byl vystaven odvíčkovač plástů italské výroby LEGA ROLL.Zaujal mne svojí jednoduchostí,proto bych prosil ty z vás,kteří uvedený odvíčkovač již máte a používáte jej o předání svých zkušeností nejen positivních ale i negativních.
Díky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72231
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 23. 10. 2018
Re: zkušenosti s odvíčkovačem Lega Roll (72231)
Hurá do toho, je nutné podle videí na youtube: používat hřebeny, mít ukázkové rovné dílo, mít pouze medné plásty bez plodu, mít jeden rámek jako druhý a nakonec vzít vidličku a dokončit okraje. Umne nepoužitelný kvůli mezerníkům, nerovnému dílu, nepoužívání mateří mřížky.
Od pohledu bazmek. Koli zato chcou peněz?
> Miroslav Homoláč (85.71.223.70) --- 23. 10. 2018
zkušenosti s odvíčkovačem Lega Roll
Minulý týden jsem navštívil včelařskou výstavu v Olomouci,kde byl vystaven odvíčkovač plástů italské výroby LEGA ROLL.Zaujal mne svojí jednoduchostí,proto bych prosil ty z vás,kteří uvedený odvíčkovač již máte a používáte jej o předání svých zkušeností nejen positivních ale i negativních.
Díky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72232
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 24. 10. 2018
Re: zkušenosti s odvíčkovačem Lega Roll (72231) (72234) (72235)
Zásadní nevýhodou je nutnost zlepšeného cezení odstřeďovaného medu protože to nechává víčka kde jsou, není to vlastně odvíčkovač ale jakýsi ježek perforovač nebo protlačovač. Pokud vezmu odvíčkovače jako takové,druhá sekce na lince hned za tímto segmentem je odkapávač a mlýnek co lisuje med.Další Nutnost je odstředivka A tou nutností z věty první je odstředivka medu pod výtokem medometu, protože se normální síto prostě velmi ucpává.
V podstatě strojové odvíčkování celý proces při množství rámků co mám, by komplikoval. Zaty peníze stojí zato si koupit kvalitní vidličku a druhý medomet s pohonem a odkapávač rámků zahodit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72236
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- manek (109.238.42.8) --- 27. 10. 2018
kyselina šťavelová
Zajímal by mě váš názor,chlapi,na aplikaci kys.šťavelové sublimací,ale v zimě,v prosinci.
-----------------------------------------------
Takže jeden chlap Vám odpovídá toto:staré přísloví včelařů praví abys na podzim zahodil klíče od včelína a znovu jej našel až na jaře.
------------------------------------------------------------
Dnes včelíny již ve velké míře nejsou,mnoho se změnilo za posledních asi 50 let,ale jsme taky vzdělanější ohledně chovu včel díky osvětě,kterou nám za ta léta poskytoval náš
ČSV buď prostřednictvím přednášek našich předních chovatelů a ve velké míře i náš časopis VČELAŘSTVÍ.
Můžeme být hrdí na to,že jsme tam dnes kde jsme.
-----------------------------------------------------
Pavel a taky mnozí jiní novátoři to zajisté myslí dobře,o tom není pochyb,hledat novou metodu při léčení včel. Jenže ti staří včelaři,kterých je naprostá většina to asi aplikovat nebudou.Je to na mladých,kteří to asi vyzkouší.Držíme jim palce že svými pokusy posunou včelaření zase o trochu dál a je to taky moc zapotřebí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72238
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2018
Re: Kyselina šťavelová (72237)
"Zajímal by mě váš názor,chlapi,na aplikaci kys.šťavelové sublimací,ale v zimě,v prosinci.
Nejen co se týče zbytkových látek,které v úle zůstávají při zimních teplotách,ale hlavně co se týče smyslu a účinnosti.
Jak se na to díváte?"
----------------------------
No, smysl je v tom, že podobně jako u kyseliny mravenčí včely vydrží o něco větší koncentraci kyseliny šťavelové než roztoči.
Zbytkové látky nejsou žádné, protože kyselina šťavelová je poslední stupeň oxidace organické látky na vodu a oxid uhličitý. Navíc je to defakto přírodní látka. V úlu může maximálně urychlovat korozi kovových dílů. Případně ovlivňovat něco nežádoucím způsobem jako nerozložená kyselina śťavelová.
Problém asi bude v tom, že v zimě bude docházet k intenzívnímu vysrážení kyseliny na prvním studeném kusu úlu, kde se ta kyselina nahromadí, možná i ve vysoké koncentraci a dále ke včelám se dostane jen zbytek. Totéž bude, pokud včely budou v zimních chumáči, dovnitř pronikne jen málo. Pokud tam bude vlhko z plodování a sražená voda na stěnách, bude se do ní ta kyselina taky intenzívně rozpouštět a ještě o to méně kyseliny přijde ke včelám.
Další problém je v tom, že kyselina šřavelová je nebo aspoň ke konci socíku byla zvlášť nebezpečný jed. Mechanismus účinku je ve vytváření vápenaté soli šťavelanu vápenatého, který je extrémně nerozpustný. Z organismu tedy kyselina šťavelová odebírá ionty vápníku a vytváří tak v buňkách intovou nerovnováhu. Nerozpustné soli kyseliny šťavelové se potom v organismu podílejí na vzniků všelijakých kamenů a dalších nežádoucích pevných látek, ve žlučníku, ledvinách, kloubech.... Smrtelná dávka je poměrně vysoká, ale asi bude třeba prověřit, co s člověkem udělá pravidelnější příjem většího této kyseliny při léčení včel.
Co se týká účinnosti, nevím, nezkoušel jsem a nečetl...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72239
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.28.44) --- 27. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238)
Polovinu clenu mam mladych,vekovy prumer ZO soustavne klesa,ted je pod 59 let,i kdyz letos skoncilo nekolik krajsky-dotacne zacinajicich "vcelaru",pac zjistili,ze vcelareni je taky kus prace.Pro mladsi generaci je ten "nas"svaz spis k smichu a k podiveni pro svoje zakonzervovane mysleni,nez by mu meli byt za neco vdecni a Vcelarstvi jako "odborny" casopis skoro k nicemu.Dnes je to spis prezentace zasluh funkcionaru,spolecenska kronika a odbornost se vytratila.Tam se o pokapu nebo sublimaci kys.stavelovou nedoctou nicehoz nic,pokud prednaska,tak nekdo z mladych prednasejicich,ne ze zaslouzile stare gardy,kteri leta omilaji stale stejne veci z dob sveho mladi.
K sublimaci,osobne uprednostnuji pokap misto sublimace.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72240
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.13.118) --- 28. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238)
-----------------------------------------------------
Pavel a taky mnozí jiní novátoři to zajisté myslí dobře,o tom není pochyb,hledat novou metodu při léčení včel. Jenže ti staří včelaři,kterých je naprostá většina to asi aplikovat nebudou.Je to na mladých,kteří to asi vyzkouší.Držíme jim palce že svými pokusy posunou včelaření zase o trochu dál a je to taky moc zapotřebí.
No,novátor zrovna nejsem.Ale jsou včelaři,kteří to praktikují a mě zajímalo jestli se nějaký neozve.
Prostý selský rozum napovídá,že sublimace v zimě do relativně studeného úlu/tím myslím zařízení úlu/ s sebou nutně nese vysrážení zbytků kyseliny.Ta tam pak zůstává už do jara nebo první oblevy.
Ostatně toho potvrdil i R.Polášek v příspěvku výše.
Je to dozajista ovlivněno stanovištěm a úly jako takovými.V nížině je tepleji a včely to snáz vyvětrají než pod horami,kde při prudkém ochlazení mám u česen rampouchy.
V podstatě používám kyseliny/KM/ jako sezónní léčivo a na podzim věřím Varidolu.
Celoroční používání kyselin,jakožto jediných léčiv, je spíš dnešní móda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72241
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.24.70) --- 28. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241)
Novator je clovek,ktery zavadi nove veci,tyhle jsou davno bezne,jen v CR jsou nebo spis byly tabu.Vzpominam na jednu prednasku dr.Kamlera,ktery vcelarum tvrdil,ze stavelka je nelegalni a v ramci jednotnych postupu bude jako rezerva az vznikne rezistence na amitraz.(volne receno).Bohuzel si neuvedomil,ze on neni ten,ktery rozhoduje o ceskem vcelarstvi,s odstupem let to byla zvlastni politika.Dnes je Dol pouze jednim z vyrobcu pouzivanych leciv a stavelku velka vetsina diky temto nahledum i diky clankum ve Vcelarstvi nezna a pouzivat neumi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72242
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.13.118) --- 29. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241) (72242) (72243) (72244)
také jsem někde četl o jejích účincích na člověka.Ostatně i kys. mravenčí není zrovna čajíček.
Jde o to,zda-li je nějaká účinná a smysluplná/ekonomicky/ ochrana při jejím samostatném použití/mimo plynové masky s chobotem/.Protože co vím,tak někteří ji používají "čistou".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72245
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.91.132) --- 29. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241) (72242) (72243) (72244) (72245)
A prece ji pouziva cimdal vic vcelaru.Osveta zadna,trebas i to "nase" Vcelarstvi mohlo k spravne a bezpecne aplikaci prispet.V dnesnim cisle pouze opet foto aerosoloveho vyvijece jako "spravneho"leceni.Tam je taky potreba respirator,rukavice atd.Zkuste se itrazu naslukovat,staci si sluknout u fumigace.Co je bezpecne nebo neni je otazka.V dnesni dobe pesticidu v potravinach a mikroplastu je otazka casu,kdy se skoro vsichni potkame na onkologii,nekdo driv,nekdo pozdeji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72246
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241) (72242) (72243)
"Ano,KŠ byla údajně v minulosti považována za jed.A dnes se jí dostalo milosti k léčení včel.
Zoufalá doba asi vyžaduje zoufalé činy."
-------------
Kyselina šťavelová byla v minulosti za socíku zvlášť nebezpečný jed. Dnes je to "jenom" jed. Co jsem se díval na internet, KŠ LD50 na potkanech je dost velké, cca 400 mg na kilogram živé váhy. Což je tak 30 gramů na člověka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72248
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (93.92.52.23) --- 3. 11. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241) (72242) (72243) (72248) (72249)
Ale přeci sublimace má několik stadií podle právě probíhající teploty. I pára z vody není jen jedna.
>
PavelA (93.90.164.80) --- 30. 10. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241) (72242) (72243) (72248)
taky jsem na to mrknul a překvapilo mě,že zahříváním KŠ vzniká KM a oxid uhelnatý...
pokud vím,někteří zahřívají KŠ na jakési pánvičce/elektricky/ v úlech po dobu cca 3min,a to až do úplného odpaření...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72250
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 11. 2018
Re: kyselina šťavelová (72238) (72241) (72242) (72243) (72248) (72249) (72250) (72252)
Záleží jaká to je kyselina šťavelová. Běžně to je dihydrát, ten taje při nějak 101 st C a odpařuje se při asi 157 st C. Pokud to je bezvodá kyselina šťavelová, ta má podle údajů sublimovat při teplotě kolem těch 157 st C. Přirozeně dávkování musí být taky rozdílné.
Jinak při té teplotě varu či sublimace dochází zřejmě k částečnému rozkladu a částečně se do vzduchu dostává přímo kyselina šťavelová. Jak moc, záleží na podmínkách toho ohřevu. Jednak na teplotním spádu neboli teplotě, na jakou se zahřívá to odpařovací místio a potom na příměsích, které v kyselině jsou a na materiálu odpařovacího zařízení. Některé materiály mohou rozklad kyseliny šťavelové iniciovat, takže se do vzduchu dostane kyseliny šťavelové méně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 11. 2018
Re: (72269)
Co se děje. Celou dobu ani řádek. Včelaři ošetřují včelstva a asi jsme se otrávili. To je hrozné počasí. Vysočina 19 mm srážek a to je měsíc kdy jsou plískanice. Přijel jsem ze Slovenska , tam je teplejc a taky sucho. Teploty , že včely kladou a jak vyjde slunko jsou na vodě. To bude rostočů nepočitatelně. jak to vidíš Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: josef.mensik/=/seznam.cz, V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 15. 11. 2018 11:54:45 Předmět: "xx "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72270
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 11. 2018
Re:
Vidím to tak, že silná odolná včelstva se s tím poperou. Horší byl letošní rok, nástup moc brzy, moc sucho, žádná snůška. Hlavní problém drobných včelařů v této souvislosti je, že nemohou z malých počtů poznat, co je dobré a co nerozchovávat. Pak to končí předvídatelně - čas od času velký úhyn... a otázky bez odpovědí. Radek Hubač
---------- Původní e-mail ---------- Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz> Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz> Datum: 15. 11. 2018 16:40:28 Předmět: Re: "Co se děje. Celou dobu ani řádek. Včelaři ošetřují včelstva a asi jsme se otrávili. To je hrozné počasí. Vysočina 19 mm srážek a to je měsíc kdy jsou
plískanice. Přijel jsem ze Slovenska , tam je teplejc a taky sucho. Teploty
, že včely kladou a jak vyjde slunko jsou na vodě. To bude rostočů nepočitatelně. jak to vidíš Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: josef.mensik/=/seznam.cz, V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 15. 11. 2018 11:54:45 Předmět: "xx " "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72272
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 16. 11. 2018
Re:
Tak z tou snuškou to nebylo tak hrozný. O řepce je to normální množství medu. Další snůška , málo kvetly nékteré jabloné, peckoviny dobré, bohužel les po asi 2 dnech zaschl.Jeslli se dá o lesu mluvit. Mšice jsem nenašel , jen puklici poloskrytou a to jen ty dva dni. Už nemám padesát včelstev vůči věku to nestačím tak jen dvacet. Z toho se opravdu špatně vybírá tak musí pomoci kamarádi a to už není ono. Já totiž na přelarvování špatně vidím. Strada ---------- Původní e-mail ---------- Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz> Datum: 16. 11. 2018 10:30:05 Předmět: Re: "Vidím to tak, že silná odolná včelstva se s tím poperou. Horší byl letošní
rok, nástup moc brzy, moc sucho, žádná snůška. Hlavní problém drobných včelařů v této souvislosti je, že nemohou z malých počtů poznat, co je dobré
a co nerozchovávat. Pak to končí předvídatelně - čas od času velký úhyn... a
otázky bez odpovědí. Radek Hubač
---------- Původní e-mail ---------- Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz> Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz> Datum: 15. 11. 2018 16:40:28 Předmět: Re: "Co se děje. Celou dobu ani řádek. Včelaři ošetřují včelstva a asi jsme se otrávili. To je hrozné počasí. Vysočina 19 mm srážek a to je měsíc kdy jsou
plískanice. Přijel jsem ze Slovenska , tam je teplejc a taky sucho. Teploty
, že včely kladou a jak vyjde slunko jsou na vodě. To bude rostočů nepočitatelně. jak to vidíš Standa ---------- Původní e-mail ---------- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: josef.mensik/=/seznam.cz, V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 15. 11. 2018 11:54:45 Předmět: "xx " " "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.2.75) --- 17. 11. 2018
Re: (72275)
Lesni snuska (tedy ta prava) je poresena asi na radu let dopredu.Smrky mizi pred ocima,hektar po hektaru diky kurovci,borovice odchazeji suchem,modrin taky uspesne neco zere.Hardvestory dilo zkazy dokonaji uplne.Pro par pristich let tu bude uz jen lesni kvetova z pralesu ostruzin,pokud jim cas od casu zaprsi.Tak nejspis budem koncit se snuskou nekdy v cervenci a ne v srpnu.Holt vetru a desti u, porucit neumime.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72276
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 11. 2018
Re: (72275) (72276)
U nás pozdně červencová a srpnová medovicová snůška skončila před 20 lety buď s likvidací kotlů na uhelné kaly a podobná neřádstva ( emise z nich prý oslabovaly stromy, takže se víc množily mšice)( a byly to pěkné smradíky, v zimě za mrazu a sněhu kilometr dva daleko od prvních baráků po větru v lese smrad jako uprostřed "černé" Ostravy nebo hned u komína) nebo s definitivním koncem genů původní černé včely předbnostně sbírajících medovici.
Ale pořád zůstává medovicová snůška třeba na javoru klenu společně s květy nebo na lípách.
letos ale celkově medovice byla jen málo, u nás bylo letos asi optimální sucho, teplo a občas vlhký vzduch na dobrou květovou snůšku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72277
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.13.118) --- 17. 11. 2018
Re: (72275) (72276) (72277)
Dnes jsem procházel les v okolí.V mokřinách někde schnou olše,ve standartním porostu sem tam suchý modřín a břízy.
Místa,která byla permanentně podmáčená lze přejít "suchou" nohou.Kůrovec se tady zatím moc neprojevuje.
Na příští sezónu chystám ještě jedno lesní stanoviště,které se teď jeví vlhčím.
Snad se zadaří....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72278
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ehrenberger (37.48.32.109) --- 24. 11. 2018
vaoráza
Vážení přatelé!
Tímto chci přispět do společné diskuze.Mám 50 včelstev.
Včelařím 40 let.Jinak jsem předsedou ZO Svitavy a to 20 let.
Mám včelstvo u kterého od 1 srpna do dnešní doby napadalo
asi 5.000 ks. roztočů !A včelstvo i přesto je ve výborné
kondici.U ostatních včelstev spady kolem 200 ks.A nyní kon-
trolní otázka zrušit tuto genetiku nebo ji rozchovat
/systém vysavač / Příště Vám sdělím názory " odborníku "
Ve vaších příspěvcích vždy uvádějte lokalitu stanoviště !!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72282
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 24. 11. 2018
Re: vaoráza (72282)
Hledání odpovědí?
5000 roztočů? To nic neznamená. Jednou včelstva překonají, podruhé nepřekonají situaci a uhynou. Genetika je propojená sdílením okolí sama sebe. Ta samá funkce je při i sdílení sepsí, nemocí, chemie ze zemědělství atp. Moc proměnných. Neuhlídáš to. Tečka.
Hodně trvalého štěstí na JM ho už dlouhodobě moc ve včelaření není._gp_
...........
Ehrenberger (37.48.32.109) --- 24. 11. 2018
vaoráza
Vážení přatelé!
Tímto chci přispět do společné diskuze.Mám 50 včelstev.
Včelařím 40 let.Jinak jsem předsedou ZO Svitavy a to 20 let.
Mám včelstvo u kterého od 1 srpna do dnešní doby napadalo
asi 5.000 ks. roztočů !A včelstvo i přesto je ve výborné
kondici.U ostatních včelstev spady kolem 200 ks.A nyní kon-
trolní otázka zrušit tuto genetiku nebo ji rozchovat
/systém vysavač / Příště Vám sdělím názory " odborníku "
Ve vaších příspěvcích vždy uvádějte lokalitu stanoviště !!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 11. 2018
Re: vaoráza (72282)
Podstatné je, za prvé kolik tam bylo roztočů v době utváření zimní generace. Každý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, v lepším případě schopnou ještě pár měsíců žít a přispět k výchově zimní generace, v horším ji ostatní včely hned po narození vyhodí z úlu. To se pozná na síle včelstva tak nejpozději v lednu nebo únoru.
Za druhé je třeba se otázat, proč tam bylo tolik roztočů. Je to včelstvo v úlu umístěné tak, že do něho přednostně zalétávají zbloudilé včely z okolí a donášejí tam roztoče? Nebo toto včelstvo jako jediné na stanovišti umí v okolí najít včelstva oslabená roztoči, vyloupit je a donést tak jejich roztoče k sobě?
Tyto všechny otázky se musí odpovědět dříve, než se začnou tyto včely množit. Mimochodem včelstvo, které najde oslabená včelstva rychleji než jiná a vyloupí je dříve, než ostatní včelstva by podle mne mělo taky lépe využívat medovicovou snůšku, protože hledání medovice kdesi v koruně stromu a hledání oslabeného včelstva je k sobě mnohem blíž než hledání sladiny v květech.
A potom ,když se včelstvo uzná za dobré a začne množit, je podle mne třeba držet stále mix. Neboli to včelstvo namnožit každý rok tak do třetiny úlů, celkem vždy množit z několika vybraných včelstev, ne z jednoho a každý rok vždy znova nejlepší včelstva k množení vybírat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.12.11) --- 24. 11. 2018
Re: vaoráza (72282) (72284)
Driv tyto pocty vcelstva hrave zvladala,dnes pokud se ve vcelstvu rozbehne viroza ci se nabali dalsi problemy,staci tech roztocu nekolik desitek,stovek.
Nerekl bych,ze to bude nejaka genetika k rozchovu,spis zhanclive vcelstvo,ktere se uplatnilo v cizich vcelstvech a spolu s koristi ze zasob si jako bonus nanosilo i tyhle pleskate hnede trofeje.Mohlo z vesela loupit jeste v predminulem tydnu.
Je li ona shanclivost dedicna,to tezko rict,ale presne tahle vcelstva byvaji prvni,ktera si donesou i MVP,pokud v okoli je.Takovy signalizator zdravotniho stavu okoli.Rozchovat,ci ne,kdo vi.
On vubec ten vyber na vcelnici s par desitkami vcelstev je osidny.Po uhynech se razi heslo,rozchovavat to co prezilo,nikde ovsem neni dano,ze odchovy budou odolne a nezlikviduje je jiny problem,vcelstvo mohlo mit pouze stesti,ze prezilo.
Pokud bych dnes mel hledat vcelstvo k rozmnozeni,hledal bych v prirode vcelstvo,ktere dokaze dat v dutine 3,4 roky,aniz by ho kdo osetroval ci do nej zasahoval,menil dilo,vcelstvo,ktere si dokazalo nanosit a prezit...Kdesi jsem cetl,ze je nejaka studie,ze valna vetsina roju neprezije uz prvni zimu,neustoji zivot bez pece vcelare.Ta ktera to dlouhodobe dokazi,ta by mela byt mnozena,coz nejspis i sama dalsim rojenim delaji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72285
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelA (31.30.13.118) --- 24. 11. 2018
Re: vaoráza (72282) (72284) (72285)
tohle je jak Babylon...
každej ať si rozchovává to co se mu jeví nejlepší/a ono třeba bude/,v rámci jeho lokality.
Jakmile je ale vyveze,nebo pokud mu k nim někdo nakočuje,riziko,že si "natáhnou" nějakej bordel bude mnohonásobně vyšší.Logicky.
opakuju již mnohokrát vyřčené-každý ať si rozchovává to svoje "nejlepší"!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72286
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 11. 2018
Re: vaoráza (72282) (72284) (72285)
"Pokud bych dnes mel hledat vcelstvo k rozmnozeni,hledal bych v prirode vcelstvo,ktere dokaze dat v dutine 3,4 roky,aniz by ho kdo osetroval ci do nej zasahoval,menil dilo,vcelstvo,ktere si dokazalo nanosit a prezit...Kdesi jsem cetl,ze je nejaka studie,ze valna vetsina roju neprezije uz prvni zimu,neustoji zivot bez pece vcelare.Ta ktera to dlouhodobe dokazi,ta by mela byt mnozena,coz nejspis i sama dalsim rojenim delaji."
-----------
Přežití roje první zimu, ale i potom je podle mne dáno jednoznačně snůškou, která v tom roce na tom místě byla a datem, kdy roj dutinu obsadil a vystavěl většinu plástů, aby tu snůšku mohl využít. Neboli když je v tom směru dobrý rok, jako třeba letos tady u nás, přežijí zimu hlavně nejranější roje i divoká včelstva, které už jsou v dutině víc let. Kvalita včel je podle mně podružná, pokud není velmi podprůměrná. Naopak, když je hladový rok anebo trvale převčelená oblast, nepřežijí zimu podle mne ani nejlepší včelstva v nejlepší dutině.
U dlouhodobě obsazených dutin , v oblasti, kde se včelaří tak, že je hodně rojů, je podle mne velké nebezpečí, že se trvale obsazená dutina jedním včelstem zamění za zamořenou dutinu třeba MVP, kterou každý rok na jaře obsadí jeden z prvních rojů a každý rok na podzim nebo v zimě v ní uhyne. I když stejně tak se může jednat o dutinu, kde včely v zimě každý rok zničí třeba hlodavci nebo i hmyzožraví ptáci, pokud ty zbytky včel a plástů vyházené predátorem třeba ven na sníh v zimě včelař nezaznamená.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72287
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 11. 2018
Re: vaoráza (72282) (72284) (72285) (72287) (72288)
"Do kytek jde vcelstvo nakrmene a x krat osetrene proti varroa,coz je dnes zcela bezny jev.Kdezto vcelstva,ktere to ve volne prirode da nekolik let po sobe,bez leceni a krmeni,to si o rozmnozeni primo zada,bo je to maly zazrak prirody."
----------------
Já si to nemyslím.
Jednak kvůli těm nemocem v mém dřívějším příspěvku, jednak kvůli tomu, že včelstvo chované včelařem je obírané o med a je do něho v červenci a srpnu rván cukr, takže včely a matka jsou opotřebovanější a v době, kdy je roztočů ve včelstvu hodně, díky tomu cukru včely proti přirozenosti víc plodují. Takže roztoči mají o dva měsíce delší sezónu. Případně i na jaře, kdy včelař urychluje plodování třeba komorováním, takže dohromady má roztoč třeba až o tři měsíce delší sezónu. Zatímco včelstvo v dutině v přírodě klidně může začít plodovat později a málo a být tak v březnu, dubnu až do poloviny května i velmi slabé. Pak v květnu, červnu i části července nashromáždí medu jako zimní zásoby a později po slunovratu v červenci , srpnu a září už plodování padá, jen pauzíruje a jen tak trošku sbírá, aby medu na zimu neubylo.
Kromě toho ulétlé včelstvo v dutině je samotné širokodaleko, zatímco u včelaře je 10 - 20 i víc včelstev na jednom místě. To jsou mnohem větší nároky na ochranu před vyloupením i na infekční tlak nemocí a parazitů.
Zkrátka já na výborná včelstva přežívající sama v přírodě moc nevěřím. Určitě nebudou úplně špatná, protože ty špatnější uhynou. Ale taky nebudou u včelaře nejlepší, protože včelař má na včelstva trochu jiné požadavky než je požadavek přežití včelstva v přírodě.
Jako třeba u drůbeže, člověk preferuje na maso třeba osvalené brojlery a na vejce slepice, co nosí celý rok každý týden 5 vajec. Jenže když by ta drůbež měla zdivočet, tak brojleři padnou za oběť predátorům, nosnice se vysílí kladením vajec. Přežijí hubené pohylivé slepice, co ročne snesou třebas jen 20 vajec, ale dokáží z nich vychovat kuřata.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72290
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.83.85) --- 28. 11. 2018
Metodika kontroly zdravi
Na vcelarstvi.cz povidani k MKZ 2019.Zmena u monitoringu MVP- misto 5 let od zruseni OP je po 2 letech a velmi potesujici zmena u vysetreni OP MVP,kdy konecne odpada ZO papirovani s zadosti o proplaceni vzorku na MZE(plna moc s podpisy vcelaru a x dalsich priloh).Od 2019 je vysetreni OP MVP statni zakazka.Dilci vitezstvi v boji s urednim simlem pro funkcionare ZO.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 29. 11. 2018
Re: japka (72291)
U medu se toho nevyplatí hodně, ale vykládejte to chamtivcům který vidí a nedá jim spát rozdíl v penězích mezi cenou výkupu a v běžné ceně medu tzv. po uvedení do oběhu. Aby se ještě růžověji dýchalo tak se přisolí dotace. A jestli je to ještě málo, tak nějaká účinná reklamní propagace která ani nemusí se jevit jako běžná reklama, naláká hodně adeptů na chov včel mimojiné i z důvodu produkce medu, který ani není potřeba, protože jako s jablky, nikdo to drahý český zboží nechce. Musí se slevit aby bylo obchodovatelné. A pokud je zadarmo a není možné věc uskladnit a počkat na lepší situaci s poptávkou, je zřejmě ekonomicky žádoucí zlikvidovat takovou produkci čehokoli.
.......
(91.221.212.49) --- 27. 11. 2018
https://www.zahrada.cz/forum/obrazek.php?id_zaznamu=668024&identifikator=1327181150004110&nazev=Po++ne%2Fsklizni&id_oblasti=100
Pro nízké výkupní ceny u nás se nevyplácí sklízet jabka.
S medem to dopadne stejně, nebo už se stalo?
MH
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.66.30) --- 30. 11. 2018
Re: japka (72291) (72295)
Med ma to stesti,ze na rozdil od jablek je skladovatelny jako surovina a skyta se tu sance,ze prodejny jednou bude.Samozrejme,ze je tam spousta ale...Co ceskemu medu neprospeje,je ze krom velkych balicu to uz s dovozovym medem v "dobre" vire bastli uz i vetsi vcelarstvi a prodejci (viz med pomerancovy s vitaminy,ktery byl ze stredni ameriky a v "dobre" vire koupeny od vcelare z Nemecka-nejak moc velky veletoc pro med z CR).Pokud to takhle zacnou pytlikoval v dobre bire i dalsi,mame tady dalsi vcelpa a vcelareni muzem opravdu pojmout jako odpocinkovou cinnost s par vcelstvy v rozku zahrady."vcely do kazde rodiny"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72296
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 10. 12. 2018
Re: Anketa (72298)
Aáá moderovaná diskuze pod španělským medem který nějaký akreditovaný mlaďoch z Brem označil jako Střední Ameriku. Prostě pan neomylný. Zajímavý že jsem český vzorek viděl z té samé laboratoře určený jako původ "Východní Evropa" Ale hlavně že tupé ovce bečí a nějaký němec neví ani v které části Evropy Czechia je. (Czechia = Česká Republika v mezinárodním označení)
Výsledek a hodnota anket jsou všeobecně kničemu hlavně když se někdo moc upne na její výsledky a které bere jako bernou minci.
_gp_
.......
JosPr (46.135.68.110) --- 9. 12. 2018
Anketa
Na vcelarisobe
cz anketa:Proc jste cleny vcelarskeho spolku? Pridejte svuj pohled na vec.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72300
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 10. 12. 2018
anketa
Toto je můj pohled JosPr na situaci:
Hlavní město EU = Brusel
https://en.wikipedia.org/wiki/Brussels_and_the_European_Union
Prezident EU = Tusk
https://en.wikipedia.org/wiki/President_of_the_European_Council
Česko je provincií Střední Evropy, stejně jako Německo, Rakousko, Polsko,...
https://en.wikipedia.org/wiki/Mitteleuropa
Takže pokud někdo doveze med nebo vosk z EU provinční zákony naší země jsou nadřazeny EU, podle Ministra Zahraničí ČR - Tomáše Petříčka, protože tam je naše druhé hlavní město a jeho předpisy.
"Myslím si, že je ale potřeba také začít vnímat, že kromě Prahy máme druhé hlavní město, a to je Brusel, a že tam se podílíme na tvorbě politik, které nás přímo ovlivňují."
https://www.novinky.cz/domaci/491464-v-paktu-osn-chybi-jasne-odsouzeni-nelegalni-migrace-tvrdi-petricek.html
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.10.185) --- 10. 12. 2018
Re: anketa (72301)
Nerekl bych,ze se podilime na tvorbe cehokoliv a muj nazor na EU je celkem stejny,zivime dalsi hordu byrokratu,jako by nestacili ti nasi darmozrouti.Tecka k EU.
K te ankete,proc je kdo clenem vcelarskeho svazu.To je velmi zvlastni otazka,na kterou by si mel kazdy odpovedet.Ja uz dlouho tapu,jestli jsem clen podobneho pratelsko-dotacniho lobby uz jen ze zvyku nebo ma tohle clenstvi jeste nejaky skryty smysl.Jedine pozitivum,co vidim,tak je fungovani vlastni ZO a ten zbytek,tak jak je to nastaveno,je jaksi navic,a ne zrovna k uzitku,spis to svazuje nohy a mrzaci kolektivne moralku ve jmenu cerpani dotaci a soudruzske soudrznosti let minulych.Je to muj pohled,a nikomu ho nenutim.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72302
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 13. 12. 2018
Re: anketa (72301) (72302) (72303)
Být vidět nebo být aktivní, připomíná mi to komunismus. Oto jde?
Samotná pasivita je přeci také přínos, často aktivní neuměl(blbec) je horší než třídní nepřítel. A oto vté anketě jde? Najít v sobě nebo v někom nepřítele? _gp_
..........
> PavelA (93.90.164.80) --- 11. 12. 2018
Re: anketa (72301) (72302)
ta anketa ale není,možná záměrně,o svazu.Ale o včelařském spolku a těch tu je víc....
členství má smysl,když do toho každý něco přinese.Být ve spolku jen pasivní příjemce nějakých výhod?To je každého věc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.88.177) --- 14. 12. 2018
Re: anketa (72301) (72302) (72303) (72304)
Rozdil mezi aktivnim a pasivnim je jen v ochote cosi delat pro ostatni.Vic bych v tom nehledal...Vycnivat to uz je jine kafe,to se da nazory,poctem vcelstev,mnozstvim medu a to uz muze byt pricina problemu,pac se muze vycnivat pozitivne i negativne.On ten jeden spolek mi pripomina prvomajovy pruvod,kdy hezky svorne capaji vedle sebe clenove,mavaji tem co kynou na tribune a provolavaji "v jednote je sila",a za nima jede alegoricky vuz s dedeckovym medem..Za ucast se delaji carky,kdo nemava,nedostane parek..Podobnost ciste nahodna,nehledejte v tom zadny existujici spolek..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72306
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 14. 12. 2018
Re: anketa (72301) (72302) (72303)
A co souhlas se stanovama stvrzený podpisem. Jde o přátelský akt a první přínos což znamená logicky naopak při odchodu úbytek. Proč furt tlačit na pilu když věci v tomto směru jsou velmi obšírné? _gp_
.......
PavelA (93.90.164.80) --- 11. 12. 2018
Re: anketa (72301) (72302)
ta anketa ale není,možná záměrně,o svazu.Ale o včelařském spolku a těch tu je víc....
členství má smysl,když do toho každý něco přinese.Být ve spolku jen pasivní příjemce nějakých výhod?To je každého věc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72307
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.11.49) --- 15. 12. 2018
Re: (72310)
Veru podivne cteni ve Slovenskem vcelarovi o ztrate 75 % vcelstev na CCD.Z 1200000 pad behem par mesicu na 500000,to je sesup-jsou li ta cisla pravdiva.Pozitivum ve Vcelarovi je zminka,ze to viry bez klestika a N.C,zatimco u nas je na klestikovi postaveno cele fungovani.Jak pak by tuhle zpravu z Vcelara pojalo pratelsky nase Vcelarstvi???
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72311
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 15. 12. 2018
drosophila suzukii
Já mám podezření v nových totálních otravích včel zase na vinaře. V porovnání s hrozbou je to podobné jakoby vinaři bojovali s mnohem horší pohromou než včelaři s varroázou. Asijsou octomilku si užívají ve velkém Němci a nepochybuji otom že proti ní stříkají jedy které otráví celá stanoviště. Nepochybuji že je i unás.
Podle vývojových stadií totiž bobule samička octomilky napíchne a z z bobul vytéká šťáva. No a stačí když ji vinař postříká jedem aby ochrínil úrodu někdy koncem odletí a máme tu totální otravy.
Nemusí jít v napadení asijsou octomilkou drosophila suzukii ale vůbec jen o vinohrady ale i švestky, ringle, mirabelky, aj. podobně měkké ovoce.
_gp_
>
JosPr (46.135.86.143) --- 15. 12. 2018
Re: (72310) (72311) (72312)
www.akademon.cz- vcelky maji problem.(o glyfosatu a bakterii serratia)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72314
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.98.11.33) --- 16. 12. 2018
Re: drosophila suzukii (72314)
D.suzuki pozorujem u nás (trnavsko) už tretím rokom,minulý rok sa mi puštali dokonca do rajčín vo velkom,ale myslím že len do prasknutých plodov,do odrod ktoré su na to haklive po daždoch..v dome ich mam doteraz pár ks..samozrejme nechybali v miestnosti s medovinou,len tam uz je im teraz zima..na slivkach som si ich nevšimol,možno otazka času..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72315
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.82.88) --- 17. 12. 2018
Re: (72316) (72317)
Nabodane bobule,ovoce,na to postrik,a je to.Zvlast letos byl rok na medy z prezraleho ovoce,kostoval jsem tresnove cernidlo.Sam jsem ho nemel,ale leckde byly plne tresne osypane prezralym ovocem a plne vcel.
Reva vinna asi neni beznou vcelarskou rostlinou,ale je rostlinou,ktera vyzaduje castou chemickou ochranu,co jsem si vsiml tak se ted praktikuje mezi radky i osev horcici ci svazenkou,coz nebezpeci ulpeni postriku v mistech,kde je nalet vcel zvysuje.
Kdovi,treba je octomilka taky hostitelem viru,u msic o tom nepochybuji.I tohle muze hrat roli.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 72318
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78674 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 72199 do č. 72319)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu