76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(91.221.213.137) --- 7. 11. 2021
Re: Medos 124 Kč kaufland (75487)

Mám raději Luční med, z nektaru lučních květů, někdy ho nabízí i levněji. ((-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 7. 11. 2021
Medos 124 Kč kaufland

https://www.tipli.cz/letak/kaufland-letak-od-stredy-03-11-2021

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 11. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475) (75476) (75477) (75478) (75485)

Tak těch vlivů bude asi hodně a je otázka, který to určuje.
Třeba u včelařů, co jim nějaká včelstva zůstala, dále se množí pouze odolná včelstva a dokud se zase díky genetické diverzitě mezi rozmnoženými neobjeví citlivá včelstzva, nákaza se nešíří.
Nebo některá včelstva uhynula a tím se množství zdrojů na jedno včelstvo v krajině zvýšilo tolik, že se včelstva stala odolná.
Nebo je včela geneticky naprogramovaná tak, že co měsíc nosit plný úl, upracovat létavky a přitom nic z toho, když to včelař vybere a nakonec ještě zpracovat plno cukru na zimu je pro včelstvo nepřirozené a pokud tam včelstva žíjí, jejich obranyschopnost klesá. Pro včelstvo je přirozené, když když jednou za sezónu medem zaplní tu dutinu a potom a předtím většina včel se drží v úlu a jen mírně pracuje uvnitř pro celek a jen menšina jsou létavky, nosí zásoby a upracovávají se. Takže letošní studený duben, květen a částečně červen způsobil, že včely byly zdravější.
Nebo prostě kraňka jakožto horská včela je geneticky uzpůsobena na kratší sezónu a na delší období chladu a zimy, než má tady v nížinách a tak ji víc vyhovuje, když je sezóna zkrácena chladným počasím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.242.213) --- 5. 11. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475) (75476) (75477) (75478)

konspirovat nechcem, ale odkedy kovid stopol letecku dopravu, tak u nas vyrazne lepsi zdravotny stav vcelstiev.. cely 2020 r, zima 20/21 po rokoch takmer bez uhynov, vyborny zdravotny stav 2021,vratane terajsieho obdobia.. vela vcelarov sa vyjadruje, ze im to pripada akoby sa vratili v case..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.86.82) --- 5. 11. 2021
Re: Varoaza (75479) (75480) (75481) (75482) (75483)

Blbost to nebude.Moje vcely na jare 2x vyhazely cast plodu,tak se mnozeni roztoce opozdilo o par cyklu.Ti co houfne padaji ted nestacili poskodit zimni generaci, namnozili se az po.Otazka vlivu doprovodnych loupezi,viru a N.C,proc letos ne,a predtim ano,bude slozitejsi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 5. 11. 2021
Re: Varoaza (75479) (75480) (75481) (75482)

Ještě jsem četl teorii o tom, že studené jaro, málo zásob a pylu, tak včelstva málo plodovaly, tudíš se roztoč zpočátku nemnožil. Ale to je asi blbost? Protože i když plodů bylo celé jaro na 2-3 rámcích, tak pro těch pár přežilých roztočů to je stále dost plodu na množení ne?

Nynější spady to dokazují, VD se musel množit od konce února kdy byl první přínos pylu po proletech. Jinak by se nestihl nanožit zase do tisíců.

A s mikroflorou by to mělo být taky obráceně? Malý přínos jarního pylu, nektaru, včely převážně stažené na starých zásobách, to jako pomohlo s mikroflorou a proto zmizely viry?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 11. 2021
Re: Varoaza (75479) (75480) (75481)

U mně taky klid.
Akorát jsem při těch teplých dnech na konci října zanamenal plodování, což by nemuselo být moc dobré. Zatím ale uvidíme, rozhodující měsíce, listopad, prosinec jsou teprve před námi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 5. 11. 2021
Re: Varoaza (75479) (75480)

Řekl bych, že to ukazuje na posloupnost, nebo dynamiku která funguje pokud se podmínky mění. Letos dost zapříčinilo počasí velké zpoždění v počátku přínosů nektaru a pylu. Stormy kvetly jinak, prostě fenologie byla oproti běžnému sledu květů jiná.

Z toho si lze odvodit logicky i to, že se mění i skladba střevní mikroflóry opoti jiným letům. Střevní mikroflóza je silně závislá jak na vnějších faktorech, jako počasí, zdroje, emise, exhalace. Tak na vnitřních vlivech ve svém postupu, základní roznost ústy, měnící se mikrobi v zažívání, její poslounost ve vývoji od larvy po starou létavku. Jiná mikroflóra je u mlaďušek, jiná u dospělých dělnic, jiná u krmiček, jiná u létavek.

Z těchto důvodu si myslím, že se narušila posloupnost obvyklá u destrukcí. Vůbec si nemyslím že jde jen o nějakou nosemu nebo viry. To jsou sekundární projevy, dokonce si myslím, že nelze nalézt a vlatně se ani nehledá logický úsudek primárního vlivu protože primární, protože neexistuje. Existují simulace na plovoucích průbězích které způsobují situace. Primární nebyl ani velký třesk.

.............
JosPr (46.135.86.82) --- 4. 11. 2021
Re: Varoaza (75479)

Je to divne,je to tak.Celkem dost roztocu proti letum minulym,ale zadne kolapsy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.86.82) --- 4. 11. 2021
Re: Varoaza (75479)

Je to divne,je to tak.Celkem dost roztocu proti letum minulym,ale zadne kolapsy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 11. 2021
Varoaza

Jsou nějaké úhyny někde?

Z okolí sem tam zeslabení nebo úhyn jednoho včelstva, jinak ok.

Zatím nikde žádná poškozená včela bez křídel, ani mrtvolky v podmetu, úplný klid, spady nejsou jiné oproti předešlým úhynovým rokům, možná i naopak - po fumigaci opět stovky až tisíce ks, v porovnání největší úhyny byly minulé roky na stanovištích s daleko nižšími spady včetně oddělků které byly zbaveny VD - ty odcházeli 2 týdny po kolapsu kmenových.

Připomíná mi to éru varoázy do roku 2014, taky se na podzim sypaly tisíce roztočů a včelstva v pohodě vyzimovaly. Vzpomínam jsem je tenkrát počítal kolem 3tis VD vyzimovávaly trochu slabší na 5 uličkách jako středně silné, krásný rozvoj. Včely odcházely tehda těm, co neléčily nebo blbě, tam byly zřejmě spady ještě vyšší.

Že by se vše vracelo zpátky jako kdysi? To by bylo fajn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475) (75476) (75477)

Řekl bych, že se současným zdražováním se víc lidí bude zajímat, kdy to včelaření bude jen koníček požírající peníze a kdy za jakých podmínek může být to včelaření ziskové či kdy a za jakých podmínek by člověk mohl to včelaření mít jako druhou práci, která přináší do rodiny peníze, i když třeba v přepočtu na odpracované hodiny to bude vycházet mizerně.
A že bude větší tlak na všelijaké včelařské teoretiky, aby včelaření zejména novým včelařům předkládali z tohoto hlediska. Jak optimálně využít ty přírodní zdroje, které na místě, stávajícím i budoucím stanovišti, má včelař k dispozici.
A otázka bude taky vývoj ceny medu, protože kdyby se do ceny medu měl promítnout třeba nárůst minimální mzdy od Sametu, tak by dnes měla být cena medu tak trojnásobná než nyní je. Ovšem zas na druhé straně kdyby cena medu byla taková, byla by podobně vysoká i výnosnost ve včelaření jako za komunistů. Kdy byla ta výnosnost výrazně zvýšena jednak stanovením příznivých pevných výkupních cen, ale hlavně podporou kočování včelařů na zemědělké plodiny, hlavně řepku v sedumdesátých letech.
Stejně jako tehdy by dnes došlo k tomu, že by včelaři ze záliby expandoval i a rozšiřovali včelaření na včelaření pro přivýdělek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.73.106) --- 29. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475) (75476)

Vyrobci to nezabali,byt material bude drazsi,mozna vcelari budou nakupovat min,mozna zacne vcelarit jen ten,kdo k tomu ma opravdu vztah.A ne ti,co si to chteji "zkusit",masirovani zpravami o dotacich a jinych " vymozenostech" soucastneho systemu vcelareni a par let "drzi" vcely.Kazdopadne jakekoliv zdrazeni na vstupu do vcelareni se musi promitnout castecne na vystupu,cene medu nebo u vcelaru- podnikatelu na cene oddelku.Pro nas,kteri si uly vyrabime sami nebo oddelkujem a matkarime ciste pro sebe a pro radost ze vcelareni to zdrazeni materialu nebude tak citelne,zvlast pokud vcelareni dokazem dat nejvetsi nakladovou polozku,hodiny vlastni prace a samozrejme casu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475)

"Ale náklady podniku na 1 hodinu zaměstnané práce jsou mnohem vyšší, odvody státu, sklady/obchodní sekce/údržba/ dopravní úsek/další administrativa, provozní zisk, investice, úvěry, drahé energie/ skokově zdražující materiály/ výpadky výroby a ztráty a další výdaje které se na každou činnost nabalí. "
a.
To je mně jako případnému zájemci o úl úplně u zadele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 29. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474)

,,vyšel by jim jeden kompletní úl bez rámkových přiřezů na nějak 2 - 4 normohodiny práce"

No a kolik stojí ta jejich normohodina práce? Pro vás je to hodinová příjem v zaměstnání, např. bezstarostných 150kč. Ale náklady podniku na 1 hodinu zaměstnané práce jsou mnohem vyšší, odvody státu, sklady/obchodní sekce/údržba/ dopravní úsek/další administrativa, provozní zisk, investice, úvěry, drahé energie/ skokově zdražující materiály/ výpadky výroby a ztráty a další výdaje které se na každou činnost nabalí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471)

"S takovou to výrobci úlů za chvíli zabalí. Boom včelřství už byl, teď pojedou z kopce. A zdražování materiálů jim ještě odbyt dál sníží. "
a.
Mě by zajímaly jejich kalkulace. Připadá mi, že pokud by se výroba úlů optimalizovala, použily nové technologie jako třeba sponkování místo sbíjení, vyšel by jim jeden kompletní úl bez rámkových přiřezů na nějak 2 - 4 normohodiny práce. Jenže u prodejců je ten úl naceněný, jako by jim trvalo jeden úl vyrobit půl týdne až týden. A to ještě občas se špatnými rozměry a nekompatibilní s nástavky jiných výrobců.
S takovou vyrobím ten úl sám levněji, i kdybych měl prkna na ten úl kupovat za současnou cenu, kde kubík prken stojí 11- 12 tisíc Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

obava o vcely (84.19.91.236) --- 28. 10. 2021
trochu zpovedi

trochu pokracovani o materialu - trefit se na stary dobry material je nahoda - u me ten kdysi novy material by sel i opravit - dna a strachy ne, ale nastavky ano - vyrezem pozkozeneho mista zlunami, datly a strakapudy a vlozenim noveho materialu, a dalsich 10-15 roku zivotnosti zajisten.- pro pokrocily vek to nedelam. verim novemu osobne vyrobenemu. dnes u vyrobcu neni zajisteno, ze to bude kvalitni material. skoda, ze neni vcelarske a bednarske druzstvo brno tam to bylo nejlepsi. ty ulove paskvily tachovaku po brne jsem prestal kupovat a poradil mi to obcodnik,ktery jim to prodaval. ale i u stareho materialu je rozdil. sam jsem koupil pouzite stropni tramy, ktere byly zabudovane - podrzte se - v roce 1928 zadokumentovano se jmeny. do vlastniho domu a jsou v podhledu viditelne - material borovice a verim, ze vydrzi i dalsich mozna 100 roku. tak a babo rad. prscoval jsem manualne ve stavebnictvi a poslednich 10 roku prad duchodem jsem mistroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

obava o vcely (84.19.91.236) --- 28. 10. 2021
trochu zpovedi

tak nejak jsem zacinal - prvni ul ze stareho nocniho stolku -treti rok se rozstipal byl maly,pote tripatrove zadovaky 37x30 na 12 ramku - zdlouhava prace- byla vystava v olomouci a na ni trinastavkove tachovaky -to uz bylo jine kafe -zacaly se kupovat nastavky na 9 ramku-pri jednom vyjezdu z olomouce jsem omylem s vlekrm najel do jednosmerky a jel dal -co cert nechtel-policie - priznal jsem, ze to byl omyl - jak se otocit- kupodivu me pustili a bez pokuty.chyba u tachovaku byla 2 cm mezera mezi ramky-vkladal jsem pasky vosku nebo hranolky. dna a strechy vlastni vyroba. zpocatku 4 n ojedinele 5n. dnes 4- 6 n. objevil se ptacek s nn 42x 17- hura na to. kompletni vyroba vlastni -vyrobil jsem do 300 ks nn nejen pro sebe.sila steny 3,5 cm. sila vcelstva o 5 ti az ojedinele 8 nn-med nekdy tekl proudem -dnes se zacina paberkovat - lesy zdevastovane-zmizely maliny a sucha. a prislo stari-neni fyzicka na drevaky. nastoupily polystyrenaky z PL a jede se zase dal a i ty kdyz jsou plne medu- mam jazyk na veste. vsechny stare drevaky vcetne nn se postupne pali. nevidim zasadni rozdil mezi drevem a polystyrenem, ale na fyzicku je to rozdil. prodej medu - do vykupu roky nedavam. mam celkem slusny zajem a baz trhu. a nakonec jak vravia slovaci - to chce vydrzat - alespon 3-4 roky - nejsou nastupci po sve praci oddat se plne vcelarstvi. vcelarsky boom zacina upadat - realna cena medu je dnes nekde kolem 180 -200 kc - presto jsou nekteri i na 140 a to je na povazenou. stary material ? 10 - 15 roku a vic casu vyberem-u me novy material az i spickove 45 - 55 roku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 28. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470)

S takovou to výrobci úlů za chvíli zabalí. Boom včelřství už byl, teď pojedou z kopce. A zdražování materiálů jim ještě odbyt dál sníží. Rentabilní bude jen takový chov včel, co si kdo vyrobí sám. Ještě je dostatek hajzlpapíru, tak zas tak špatné to s tím kapitalismem není. Bude líp?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 28. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469)

Kolega co se podle taty a určitě i kvůli mě dal na větší chov, recyklovaly spolu pomalu na cca 120 úlů většinu materiálu z palet.

Já jsem to dělal také, a po zdražení až dojdou zásoby se nato asi opět vrhnu. Nejsem tak bohatý abych si mohl kupovat hotové úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75468)

No, každopádně za 4 roky se jeden oddělek rozmnožit na 60 včelstev určitě dá.
Tady ale narážíš zřejmě na to, že jako začátečník ten člověk nejspíš nemnožil a místo toho těch 6o včelstev poskládal nákupy oddělků od různých prodejců.
Co se týká finančních nároků, průvan v peněžence to dělá hlavně tehdy, když se to kupuje jako nové hotové od prodejců.
Pokud si to ale člověk dělá sám, je to jiná.
Například já mám za tu dobu, co to dělám, asi 6 až 10 kompletních nástavkových úlů . A na to jsem kupoval dřevo jednou za nějak 300 Kč a jednou nějak za 900 Kč - třetijakostní prkna původně pro výrobu palet, nějaký sololit za 2 - 4 stovky, nějaké vodovzdorné truhlářské lepidlo celkem za 300, malou cirkulárku za 1400 Kč, nějaké vrtáky, šrouby a podobně. Zbytek nářadí mám běžně doma. Z toho materiálu má tak polovinu nebo o kousek víc nástavků, zbytek je ze všelijakého dřeva, co dům dal a co by jinak nejspíš už vyletělo komínem. Dneska by to dřevo i jiné věci stálo výrazně víc, ale pořád výrazně méně než kolik stojí hotové úly. A pokud by dnes třeba člověk získal staré dřevo z nějaké velké zbourané dřevěné chaty, tak by mohl klidně "dát" třeb i těch 60 nástavkových úlů za cenu 10 - 15 tisíc. Takže žádný vír v peněžence.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

obava o vcely (84.19.91.236) --- 27. 10. 2021
trochu zpovedi

polasku na idealismus nehraju a u zacatecniku uz vubec ne. kde jsou nsklady na takovy zpusob vcetne zarizeni - to musi byt poradny pruvan v peneznce a kdy se to zduraznuji dnes vrati. jen trchu zpatky k tem 60 - ctvrty rok totalni krach po viroze -a doplatilo na to i siroke okoli. za dva roky namnozil max.10 . budoucnost u neho nevidim ruzove. pri tom prvnim mnozeni se jeste chlubil jake ma vynosy.dalsi vcelari z 50 - 0 , nebo z 26-0, z 15- 0 , 5-0, atd. nekteri to uplne nevzdali a zacinaji po troskach. vzdalenejsi 5 km.vetsi vcelar. rok pred velkym kolapsem uhyn na jednom stanovisti 60 %. prave ten rychlovcelar mozna nevedomky prave prasknul toho od ktereho bral oddelky a rozjel kolaps na dalsi uzemi. zopakuji : u me zacal kolaps, az u druhych byl uhyn na beznych 50% a zastavil se na 45% uhynu. vymlouvat se neminim i kdyz by bylo proc? nejsem idealista.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75464)

Kdo to umí, tak první rok nechá oddělek zesílit, druhý rok z něho může namnožit 5 - 10 včesltev a třetí rok řekněme z 8 přeživších včeltev má už nárok pomalu namnožit na 60 včelstev. Pokud třetí rok nedosáhne 60 včelstev, stoprocentně jich dosáhně namnožených čtvrtý rok.
A pokud koupí přezimovaný oddělek už na konci dubna, v květnu, může to stihnout ještě o půl roku rychleji.
A to jenom když množí včelstva v oddělcích. Pokud bude odchovávat matky pro ty včelstva v malých oplodňáčcích, namnoží těch 60 včelstev ještě rychleji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75461) (75462) (75463)

"radime, mor je bakteria, virova naloz nulova"
a.¨
Souhlasím, je to bakteriálního původu, upsal jsem se, paměť mě zradila. Ale mor plodu má velmi odolné spory, které vydrží mnoho desítek let. A potom to je úplně stejné jako u virů, rozhodující k propuknutí nákazy je vedle momentální odolnosti včelstva síla "nálože", kterou včelstvo dostane v podobně těch spor. Tady nálože spor moru plodu.
Co se dá vyčíst třeba z článků ve Včelařství, tak třeba v ochranném pásmu nějakého ložiska s propuknutým morem plodu včelstva v tom pásmu, až do těch 5 kilometrů daleko, dostávají všechna, asi se zatoulanými včelami, nějakou "nálož" spor moru plodu. Nálož spor o hodnotách řekněme desítek až stovek spor, podle výsledků testů na mor, mají včelstva v ochranném pásmu, u kterých mor plodu nepropukne a dokáží se s ním vyrovnat. Nálož spor o hodnotách tisícovek spor nebo ještě víc už by už mělo znamenat že ve včelstvu je mor plodu nějak těsně před propuknutím.
A teď je otázka, jak velkou nálož spor moru plodu ta kontaminovaná záležitost do včelstva a následně celého stanoviště včel přinese. Oddělek těsně před propuknutím moru plodu nebo s propuknutým morem plodu přináší na nakažení obrovskou nálož těch spor. Starý úl, kde včelstvo uhynulo na mor plodu a který nebyl čištěný, má v propolisu a v nečistotách na stěnách taky takovou obrovskou nálož spor.
Ale starý úl, kde včelstvo na mor plodu uhynulo a který byl důkaldně oškrábán až do holého dřeva a to bylo důkladně ožehnuto třeba letlampou ??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.70.214) --- 27. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75464)

To bude tim,ze ZO je jenom spolek,coz porad nekomu unika.Jen spolek bez jakych koliv pravomoci cosi kontrolovat.(vyjma spocitani vcelstev pro zadost o 1.D).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

obava o vcely (84.19.91.236) --- 27. 10. 2021
trochu zpovedi

gusto i tady v cesku je to bezne zabehnute jako u vas na slovensku. videl jsi nekdy pohadkare,ktery bez jakehokoliv podkladu navic zacatecnik dokaze behem ctyr roku namnozit z nuly na 60 vcelstev a po viroze skori nic. zakladni organizaci nezajima jak k tomu prisel ? nebo se do rajonu zo nastehuje vcelar a tri roky zo nevi - nevi kdo je a odkud je ? taakovych pripadu bude mozna v cr. vice - proc by se o ne kompetentni mista staraly ! pak se divime nakazove situaci ! mnohe zo se tvari - my nic my muzikanti ! tento druh vcelaru hlavne pomoci oddelku prinasi druhym problemy ! kontroly zazimovanych vcelstev asi existuji malokde - celkovy republikovy stav asi dost place jaka je skutecna pravda. na ty stare morove uly z pudy proste neverim. ty se tam skladuji driv z umrti vcelare nez nasledek moru. mor by vam davno prenessli srsni, vosy, vcely ! tskze zase jen vcelari.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.14.164) --- 26. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75461) (75462)

radime, mor je bakteria, virova naloz nulova.. :)..na slovensku sa hodne vcelari nacierno, oddelky sa predavaju bez vysetrenia.. neviem ako u vas, ale urcite sa najdu tiez pripady..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75461)

nemyslím, že stejně rizikový je pohyb oddělků.
Morem plodu zamořené úly, pokud je někdo má doma, tak pokud je nevyhodí, jsou hrozbou pořád. Ono totiž taky stačí, pokud je třeba kvůli udělání pořádku ve stodole vynese na teplo na sluníčko a nějaké včelky přiláká vůní propolisu.
Prodávat nakažené oddělky je možné jen v úzkém časovém horizontu. Kdy od negativního testu na mor plodu proběhla nějaká doba, včely se už nakazily, ale mor nepřešel do akutního viditelného stadia ani se neobejvil do okruhu 5 kilometrů daleko. A včelař o tom defakto neví a prodává ty oddělky v dobré víře. Asi málokdo bude současně prodávat oddělky a současně mít doma ohnisko moru plodu nebo být v pásmu moru plodu.
Je ale fakt, že v případě nakažení oddělku morem plodu je ta virová nálož dovezená na stanoviště velmi vysoká a akutní nákaza zřejmě vypukne okamžitě. V případě starého úlu zamořeného morem plodu je ta virová nálož menší. Zvláště když včelař koupený úl důkladně oškrábal od zbytků po předchozím včeltvu, vnitřek úlu opálil atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.14.164) --- 25. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

gupa:"takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků.
----
riziko prenosu moru oddelkami je tisickrat vacsie nez ulmi..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 23. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455) (75456) (75457) (75459)

Omlouvám se nějak mi vypadla citace. Znovu tedy:

Kontruktér pokud věc neviděl, se mu bude stavět cokoli velmi špatně a nákladně. V ruštině je takový termín, "vot takim obrazom". Chápej i kolo byl tajný vynález dokud jej někdo jiný neviděl.

A jestli jde oto prodávat a tajit rozměry je to divné, proto předpokládám že když chce někdo prodávat seriózně, nějaký plánek s rozměry, třeba v nějaké udané toleranci (když třeba dřevo je dřevo) je jakýsi plus pro zákazníka resp. včelaře a serióznost dlouhodobého inzerenta.

> JosPr

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 23. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455) (75456) (75457)

Kontruktér pokud věc neviděl, se mu bude stavět cokoli velmi špatně a nákladně. V ruštině je takový termín, "vot takim obrazom". Chápej i kolo byl tajný vynález dokud jej někdo jiný neviděl.

A jestli jde oto prodávat a tajit rozměry je to divné, proto předpokládám že když chce někdo prodávat seriózně, nějaký plánek s rozměry, třeba v nějaké udané toleranci (když třeba dřevo je dřevo) je jakýsi plus pro zákazníka resp. včelaře a serióznost dlouhodobého inzerenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455) (75456) (75457)

Ono spíš dříve člověk potřeboval ke zkreslení těžké a drahé prkno, obyčejným pravítkem na stole to trvalo dlouho a bylo to mizerné. Takže výkresů mimo pracovní proces bylo málo.
Dnes ale je spousta volně šířitelných cadů nebo cadů, které mají časově omezené demo verze nebo se za ně pro kreslení ve 2D, když ne už 3D, zaplatí pár korun.
Takže včelaři už nemusí dělat úl jen podle náčrtku rámku nebo dkonce podle vzorku rámku. Stačí sednout k počítači a výkres snadno nakreslit dopředu a vidět tak celkovou soustavu ještě dřív než vezmou do ruky první prkno. teda kdo to s cadem umí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.243) --- 22. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455) (75456)

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455)

Ještě jsem neviděl komerčního výrobce ulů ani prodejce těch úlů, že by měl někde odkaz na datasheet těch prodávaných úlů , kde by byly výkresy těch úlů, když už ne přímo kompletní výrobní dokumentace včetně kusovníku.
Výkresy úlů se na internetu dají najít, ale vždy, aspoň co jsem viděl, jsou to výkresy nějakého zájmového včelaře. Občas nějakého sdílnějšího profesionálního včelaře. Občas nějakého včelařského teoretika a občas se dají najít na těch pár včelařských fórech, které tady existují. Často ale tam nejsou kompletní.
Ale výkresy ulů komerčního výrobce úlů nebo prodejce ne.
I když je fakt, že jsem výkresy speciálně u prodejců nehledal.
Jinak přirozeně taky můžu klidně hodit do výkresů své používané úly a zveřejnit je. Dva typy nástavkových úlů a pár verzí, podle dostupného materiálu co dům dal, nástavků a dna. A zadovák, v původní verzi nebo novou upravenou verzi, kterou možná začnu používat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454)

Pokud někdo inzeruje ve Včelařství jako výrobce nebo dodavatel, nechápu proč by se měl kdo šprajcovat okolo výkresům, které má např na internetu v popisku, pokud by to bylo něco jako článek, příspěvek nereklamně upravený ale z autorem nebo podpisu původce.

99% jakkýkoliv článků na internetu něco vyzdvihuje, propaguje, dává ve známost, to 1 % je často (ne)pravdivá informace podávaná jako předpověď počasí. Potom datum, ale i to lze dnes velmi lehko změnit někde v databázi nebo nastavení článku.

Jestli redakce začne s čímkoli, kolo normologie se rozběhne a myslím si že mohou začít s národní normální mírou 39x24 u rámků a jejich možné varianty. EU toto snad nezakazuje, ale nejsem si jist.

Šlo by oto vyprovokovat nachystanými plánky další přispivatele a inzerenty.

Je fakt že celá věc okolo plánů si vyžaduje přípravu, to verzování, typizační popisky, autorizace, identifikace výkresů okolo času opublikování.

Fakticky to může začít ale kdokoli kdo umí vzít pravítko a nějaký CAD a udělat výstup pro redakci podle úlu co má doma. Revidace jedna druhá třetí a výsledek otisknout. Vždyď je na Křemencárně prý každý odborník na české včelařtví, tak proč jim nevěřit, žeby to nedokázali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453)

Tak na něco by asi šlo, zveřejnit okótované výkresy.
Něco by se asi nelíbilo a mohlo by to jít až na soud a na žalobu o náhrady škody, protože část těch údajů na výkresech by určitě výrobci považovali za své know how, jejichž zveřejnění by je poškodilo.
A na druhé straně by se zase mohlo nelíbit těm výrobcům, výkresy jejichž výrobků zveřejněny nebyly to, že zveřejněné výkresy jiných výrobců jim dávají nespravedlivou výhodu, protože za prvé to může být reklama a za druhé jsou ty výrobky zvýhodněny, protože kutilové by pomocí těch výkresů dělali doplňky na produkty těch zveřejněných, zatímco na ty nezveřejněné by nemohli.
A nakonec, vedení ČSV jako pražáci, jak by třeba řešili zkreslení výrobků třeba výrobce z Karviné, který ty úly nedodává dál než do nějaké prodejny v Ostravě? To by zase řvali výrobci v Karviné nebo třeba v Hodoníně nebo v Aši, že pražáci si preferují svoje pražské výrobky a že na regiony kašlou.
Takže není to tak jednoznačné. Něco by v tom udělat určitě mohli, ale mohlo by to dost drhnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452)

Jednu až dvě půl stránky měsíčně po dobu minimálně pěti let pro okótované výkresy a mají očem smysluplném co tisknout. Klidně mohou. Ne že ne.

Co je natom vyjít ven na Křemencárně na dvůr vzít metr šupleru a ty jejich úly co ukazují poslancům klidně převést na výkresy. A nebral bych to ani jako reklamu. Dále jsou výkresy např. u plastových rámků u výrobce z Dačic.

Prostě informativní a praktické věci. Pro přehled jsou důležité očíslované revize a označení podle autora nebo něčeho jiného co dobře zní.

Nemusí zůstat u rámků, mohou nakonec přenést na výkresy cokoli co jde okótovat. Kuřáky, stojany, rozpěráky prostě cokoli.

Vtom, vytvořit měření coby příspěvky bych viděl dobrou diskuzní nótu která by prostě knčila revizemi. Jednomu se to bude líbit a druhému nee protože má o mm víc a tp. Otom je ale standardizace, zatu dobu od sametovky mohlo být hotovo.

Když jde o výrobce, nebo začátečníka, pokud se oba dozví, že tento výkres je verze stará a nyní se vyrábí jen podle tohoto co byl třeba po roce revidován, tak se ty rozdílné mm začnou velmi tenčit a začne být hodně čistých měr.

Vždyť je to horší s rozměry kdy bylo jasné, že přechod z několika palcových národních měr byl přechod na cm velký guláš. DOba je snad už jinde, máme mm a už jen jedny palce na každém moderním měřidle.

Tak oco jde při tisku Včelařství?


............
Radim: Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450)

Otázka je, jak by tu standartizaci měli v ČSV dělat, když se jedná o soukromé subjekty, které nemají s ČSV žádný vztah. Že by vymysleli nějakou další certifikaci, aby certifikovaní výrobci úlů měli další důvod ty úly ještě zdražit? A když ti výrobci dělají tu výrobu většinou kusově, jak jim vychne dřevo někde na hromadě a mají zrovna čas, nemají jiné zakázky, udělají 5 nebo 50 úlů a potom je rok rozprodávají přes prodejny... A další dávku dělají třeba po roce.
Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Šíma (178.23.219.11) --- 20. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437) (75438) (75439)

Jozef zde nadhodil téma, ale na dotaz neodpovídá. Položil jsem otázku proto, abych se dozvěděl, jak na tom se znalostmi o včelí energii je. Je až neuvěřitelné, že se neozval ani nikdo z těch včelařů, co staví APIDOMKY. Jejich výstavba by se dle mého názoru měla také řídit určitými pravidly danými na základě znalostí o včelí energii a dalších energiích působících v daném místě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449)

To je jinak, redakce Včelařství vidí jen příjem z inzerce. Protože se úplně vykašlala na standardizaci a měření úlů které ti jejich inzerenti produkují. Nechápu jak je to možné že prodávají něco, co nakonec na sebe nepasuje jen proto, že to je jiná šarže nebo výrobce. Takže takto. ČSV je o příjmech a přežití, ne o odbornosti položenou na standarech.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447)

No on se mor nešíří jen úly, jde hlavně o dílo s oddělky. Minimálně o jednom likvidovaném ohnisku unás vím kvůli nakoupeným oddělkům kdesi z dáli. Takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků. Z toho důvodu se obchoduje ve světě hlavně s pakety.

Jde mi jen o ty detaily okolo názoru na staré úly, !víme svoje!, ale k A je potřeba říci i B že oddělky jsou stejně rizikové, i přesto že existuje jakýsi povinný odběr a monitoring. To k té tvoji paušalitě předávaných informací.

Jinak monitoring unás na MVP letos opět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.39) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446)

Gupo,mor v tom bud je a nebo neni.A nemusi to byt 20 let.Ona ta jasna historie se pro potencionalniho kupce pozna jak? Jak se da prokazat,kdyz prodejce vi,ze v tom kdysi vcelaril deda nebo strejcek? U nekterych inzeratu na bazos se prodavaji uly vyslovene nalezoveho stavu a nezname historie.Tudiz pausalne,takhle tedy ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444)

"Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp. "
a.
Však jsem to v předchozím příspěvku napsal " pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu. "
To je přece úplně bez diskuze, že kupovat úly typu:
" nojo, on v tom včelařil děda (strýc, soused, známý, předchozí majitel atd) ale nějak před 20 lety mu to nějak nešlo nebo co a tak s tím praštil a úly uložil na půdu. Výhodně ti je prodám za pakatel, stejně mi to tam překáží..." je poukázka dříve nebo později ten mor skutečně odněkud dovézt.
a.
Použité úly prostě musí mít jednoznačnou historii, ideálně když dobrý včelař zmenšuje počet včelstev a přebytečné úly prodává nebo když sjednocuje typy úlů nebo třeba když to je pozůstalost po dobrém včelaři atd. Nebo aspoň když včelař lama, co byl nalákán na snadnost a módnost včelaření, koupí úly, do nich včelstva , pobral na to dotace a pak zjistil, že to není to pravý ořechový a po uplynutí těch 5 let, aby nemusel dotaci vracet, se včelařením končí a úly prodává, aby aspoň trochu snížil ztrátu.
a.
A potom jako další logická věc a prevence by mělo být to, že koupené použité úly se pořádně připraví. Automaticky by se měl vnitřek úlů maximálně očistit a oškrabat od propolisu, potom stěny úlu případně ještě opálit, vnějšek úlů by se měl taky důkladně očistit od nečistot, odlupující se barvy, začínající hniloby ve dřevě atd a potom vnějšek úlů natřít novou barvou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444)

Takže před 20ti lety jste tam dle kroniky měli mor. Jetak? Protože mor není otom že jsou někde staré úly, ale že vnich uhynuly na mor kdysi včely a někdo to jako pěkně podělal že to hned před těmi 20ti lety nespálil. 20ti letý nástavky také mám, i třeba 10 let ve skladu. Prostě nechápu tu logiku že je něco starý 20 let tak je vtom mor.

> JosPr (46.135.74.39) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443)

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.39) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443)

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
Kdo jenom pocita,kolik ho vcely stoji,at opravdu radsi zasadi tu cibuli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442)

A z tohoto pohledu taky ztrácí smysl likvidace starších a použitých úlů od třeba jiného končícího včelaře, pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu.
Jakmile už se jedná o zájmový chov, kde nejde o peníze. Respektive nejde mít ze včel zisk.
Pokud to nejsou skutečně staré nevyhovující typy se skutečně starou dnes už nepoužívanou rámkovou mírou. Ale i ty se dají často předělat na novou rámkovou míru. Nebo m úly ve skutečně nevyhovujícím technickém stavu.
Případně s úly rovnou převzít i celou "živnosti" včelaře, včetně všech včelařských pomůcek a prostředků až nakonec i taky převzetí dobrého původního včelařského stanoviště v přírodě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441)

Tak včelaření se přibližuje k normálu zájmových činností. Mimo úzkého okruhu lidí, co buďto mají to štěstí, že mají včelstva v nepřevčelené dostatečně úživné krajině nebo co žijí v krajině vhodné pro včelaření a jsou schopni se tomu věnovat na plný úvazek, bude dnes včelaření činnost, která peníze spotřebovávává a ne produkuje.
Kde dříve včelaři "vytěžili" plně stanoviště největším počtem včelstev, co mohli na stanoviště dát a tím mít za produkty největší výdělek, tak dnes budou dávat na stanoviště optimální počet včelstev, hlavně z hlediska potřeby času pro včelaření. Aby to včelařeí bylo zájmově pohodlné a současně aby včelky netrpěly nedostatkem času včelaře na jejich úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440)

Kdo by chtěl se včelařinou takto dnes pokračovat? Převezme po vás staré úly a vybavení akorát na spálení a čekají ho investice minimálně desítky tisíc na jedno stanoviště a možná pokud nepříjde úhynový rok tak ze včel dostane med který prodá za kolik a komu aby byl oceněn, čím má být oceněn dnes když ne penězi, medailí snad? Když včelařit můžou i kriminálníci, co čekát od včelaření, peníze nic víc.

Dneska minimální nezaměstnanost, průměrné platy ke 40 tisícům, kdo by se piplal a cpal peníze do začínajícího chovu nebo do končícího chovu co se rozpadají úly. Bylo špatně a bylo ještě huře, ale s dnešníma cenama, platy a pohodlí bez zodpovědnosti a rizik v zaměstnání.... to je u včelařiny úplné dno. Můžou třeba sázet cibuli, když si pronajmou pozemek a koupí techniku a pak mrznout prodávat na trzích, vyjde to nastejno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 19. 10. 2021
trochu zpovedi

abych se vyjadril k roztoci - predloni u nas zacinajici rychlovcelar - z 0 na 60 za 4 roky - vcely kdovi odkud -predloni sesup na 4 . dnes ma znova asi 11-14 vc.- u vetsiny 60 - 100 % uhyny. u me predloni zacaly uhyny, az byli ostatni na 50 % . nedalo se to zastavit - i kdyz zavcas pres sliby - nedostatek leciva - uhyny u me skoncily na 45 %. vloni vyrovnani se se situaci a narust poctu vc. o 70 %. ziima 020 - 021 bez jedineho uhynu. i presto, ze chci snizit stav, tak se to letos nepovedlo stav vcelstev opet narostl. zdravotni povinnosti mi zabrzdiily postup ke snizovani stavu vc. v casove tisni jsem jen blokoval vyrojeni. stav vcelstev dal narostl. snad se dockam snizeni stavu v r. 2022. - roky jsou roky a s tim se neda nic delat - pokracovatele v prime rodine nejsou - likviduje se palenim dozite zarizeni. presto je toho jeste mnoho. nadsenci vcelariny pokracujte je to krasny konicek, ale nesmi prerust pres hlavu. pomalej, ale s jistotou, az vam budou druzi zavidet. jsem tak vytizen,ze nemam na diskuzi ani psani cas. mam ale obavy, na zaver - dovolim si rict, ze dnesni politicka a financni krize bude brzdit i vcelarstvi. to jsem nezazil za cely zivot a bylo vselijak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 18. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437) (75438)

Jestli to není fake, na youtube jsem nalezl video které měří statickou elektřinu. Vzdálenost je variabilní, zdá se že je směrována dělnicemi asi do od 4-10cm od křídel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (178.23.219.11) --- 16. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437)

Umíte u této energie změřit, do jaké vzdálenosti od úlu působí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Tlamka (91.127.45.55) --- 16. 10. 2021
včelie žiarenie

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Tlamka (91.127.45.55) --- 16. 10. 2021
včelie žiarenie

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 10. 2021
Re: doba minula a soucasna (75434)

No a proto píšu, že Green Deal má potenciál nás do té životní úrovně těch 70 nebo 60 let minulého století vrátit. Neříkám, že se to určitě stane, protože budoucnost je nejasná, ale stát se to může. Pokud se těm zeleným kazisvětům a ekonomickým sebevrahům odtrženým od reality v Bruseli podaží ty zelené nesmysly prosadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

neuvedu (84.19.91.236) --- 16. 10. 2021
doba minula a soucasna

polasku kolik je ti roku, ze vis jaka byla zivotni uroven v r 1960 ebo 1970 - byla takova jakou si prevzali po 1 republice nebo po valce- bouraly se polorozpadle stodoly a chatrce s doskami- nebo se prebudovaly na poradne domy,garaze,dilny. prestalo se zit ve 2-3 mistnostech jak dlan 5-10 lidi.zmizely hnojiste ve dvore s drevenymi kadibudkami.kdo vybudoval svetoznamy prumysl vseho druhu -se spickovymi zavody,zemedelstvi - ze kterych jsou dnes rujny- nebo zbourany.kdo postavil ty statisice bytu,skoly,sportoviste,prehrady-tento rezim ani jednu,asfalt. silnice,dalnice,kanalizace,vodovody,zeleznici,plyn,dokazal jsem v r 1968- 1971 postavit patrovy podsklepeny rod. dum + garaz,dilna chlivek,+skladovaci mistnisti z del.platu a bez dluhu. rodice staveli za valky-otec byl totalne nasazeny.kdo ma chut delat nepotrebuje zadne politruky za zady at je rezim jaky chce.kdo financoval a udrzoval cirkevni majetek- za minula byvaly kostely plne lidi-dnes prazdnota. polasku pujdeme oznacovat co se vybudovalo minule a co ted - to zbourane popiseme jak to bylo velke bud si jist, ze to prohrajes 100 :10 za stejne casove obdobi. muzu te ujistit, ze v prime rodine zadny komunista nebyl.v zacatku stavby me udal aktivni S. prohledli,zapsali -potom prisli tri - zkontrolovali doklady nic nenasli a pri odchodu jeden rekl bez jmenovani-udal vas a bydli nedaleko vas a bylo jasne kdo.vic se neukazali. pokracuji v nemale podpore u deti. polasku jsi nejaky aktivista dneska montoven a skladu. jsem zvedav na reakce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2021
Re: zelený úděl (75432)

Já to vidím strašně nejasně. Určitě se bude zdražovat, ale je otevřená otázka, při jaké úrovni se lidi začnou bouřit a utnou to. Či jestli zelení exponenti v Bruseli uhnou z toho radikálního směru a při jaké drahotě uhnou. To je všechno absolutně nejasné. Pokud by nechtěli uhnout vůbec a prosadili by ten radikální Green Deal v celé šířce, tak to má potenciál snížit naši životní úroveň na takovou, jaká byla u nás za komunistů tak v roce 1960 nebo 1970. Nebo možná ještě výrazně nižší. To by byl potom úplný kolaps společnosti.
Většina dnešních lidí by v takové chudobě ani žít neuměla, navíc taková chudoba znamená, že lidem přestanou být dostupné nejnovější technické výdobytky. Tím se může zvětšit jejich ekologická stopa tak, že se na dané evropské území už nevejdou a počet lidí by tak musel být násilně zredukován. Buď vyháněním - emigrací nebo hladomorem nebo válkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.70) --- 15. 10. 2021
zelený úděl

Jsem rád že jenom včelařím. A při mé činnosti nevznikají emise a tedy nemusím kupovat emisní povolenky.
Jejich ceny se totiž utrhly z řetězu. Toto musí kupovat velké chemičky, kterým není hej při současném vývoji na energetickém trhu. A tak raději zavřeli/přivřely krám, nebo jedou na technologické minimum.
Podobný raketový vývoj je u ceny dřeva. Takže drahé řezivo,
sušené v sušce, poháněné plynem od Bohemia energy.
Dost drahá sranda. Proto jsem pro letošní (příští) rok vzdal obměnu úlů.
Při této drahotě, by med musel stát 400 Kč/ kg a to zatím nikdo nezaplatí.
Popřejme si pevné zdraví nám i našim včelám protože peněženky dostanou pokouřit.
Nebo vidíte to jinak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428) (75429) (75430)

No, já jsem sololit impregnoval hlavně fermeží. Co byly sololity natřené barvou, tak to bylo bez impregnace prostě jen natřené a původně pro jiný účel, do včelína. Ty byly úplně nevhodné, jednu dobu jsme z nich dělali ptačí budky.
Vypalovací barva, se kterou jsem se setkal já, byla barva vypalovací S2056 a tuším S2124 a byla určená pro auta. Používala se do nich takzvaná melaminová pryskyřice a pro kvalitní lesklý rozliv, hlavně za vyšších venkovních teplot v létě se tam používala nějaká procenta speciálních ředidel s vysokou teplotou varu. A dost smradlavých. Ta barva vyžadovala vypalování při vysoké teplotě nějak od 80 do 120 - 140 st C. Jinak zůstávala tekutá. Hodně se používala na nátěr plechových střech, protože na nich dobře držela, odstín byl na slunci na svou dobu hodně stálý a v létě se dala vypálit slunečním UV zářením v kombinaci se sluncem rozpáleným plechem.
Obě dvě vypalovací barvy tehdy dělaly tuším Barvy a laky Hostivař.
Ještě mám doma nějaký barel této barvy coby odpadní mix odstínů na plecha na střeše, snad po těch letech bude ještě použitelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428) (75429)

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost
Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. <

Já nevím proč, ale při syntetické barvě s označení z doby předrevoluční a někde i dnešní, tz. S,není problém. Dostal jsem darem i několik q centů barvy vypalovací (S), ale byl velký problém s mou alergií na její výpary, ale prostě ta barva pokud dnes nástavky vyřazuji, neměla s průsakem kvůli vodě větru problém. Spíš s mravenci, odolností vnitřní strany. Asi záleží natom, jestli termín impregnace barvou vypalovací nebo syntetickou s označením "S" (S 2013 např nebo S2023 vypalovací) je otázkou nějaké penetrace rozředěné levné náhražky dříve docela kvalitního a drahého nátěru, nebo nějaké chyby které se dopouští nškdo při aplikaci, ... spíš nevědomě v pracovním postupu koupí nebo rozmícháním nějaké směsy, který není prostě na sololit vhodný. To se ale stává že se něco nepovede. Žeano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428)

Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. Možná by se musel impregnovat před přibitím na nástavek, to znamená uříznout kus, ponořit do nádrže s impregnací, necchat nasáknout, potom odkapat, utřít a přibít. Ale to je piplačka a drahé.
Ti mravenci jsou taky argument, u mně na zahradě je jejich velký tlak, umí se mně nastěhovat i do jednostěnného dřevěného úlu, natož do vnitřního prostoru dvoustěnného nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426)

>Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.<

Sololit pokud se správně pro včelu naimpregnuje, vznikne docela odolný materiál. Pokud ne, je to semeniště chorob a nepříjemností. Těch výhod impegnace si všiml výrobce střech onduline, tuším že od socialismu se takový typ střech vyrábí. Přestal jsem sololit na úly používat kvůli nákladnosti při sestavování a úprav aby vydržel a těm mravencům. Poslední opuštění sololitu na úl byla vrchní část víka. Náhrada je dražší ale je novátorská a posouvá mne to k novým poznatkům a konečně vyřešila mravence definitivně jak to po prvním roce vypadá. Jediná věc ze sololitu které jsou v dalším plánu doplňování inventáře jsou už dlouhodobě rámková krmítka. To se těžko nahrazuje. Má svá specifiká a výhody a přednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76367 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75428 do č. 75488)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu