78498

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gusto (195.168.249.115) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606) (76607)

a taaak :) ..tiez super strom ..na strednej skole (kastiel voderady) sme mali v parku cca 200 rocny kus...chystam sa tam pozriet ci este je na svojom mieste (30r odvtedy) plody su jedle chutne,len tazsie vyberatelne a nenapada ich ta pliaga vrtivka orechova..u nas uz pribudaju vysadby na palivo ,na sposob paulownie..ci maju z neho vcely nieco,neviem,ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606)

Tak říkám tomuto. Není to paraořech ale když pod něma jezdím, dávám pozor, protože nemají pdák abouchaj do auta když fouká, proto paraořech.
https://en.wikipedia.org/wiki/Juglans_nigra
https://lesycr.cz/casopis-clanek/oresak-cerny-strom-roku-2017/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.249.115) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603)

gupa: ...Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří...
-----------------
Para orechy? strom nadherny,obrovsky,dozivajuci sa az tisic rokov..ale urcite nie mrazuvzdorny...
robim agaty a evodie zo semena uz kopu rokov.. agat v kvetinaci 2l bez hnojenia od aprila do oktobra(duben/rijen) narastie okolo 1-1,2 m.. pri presadzani na jesen do volnej pody su krasne vidiet hluzky s dusikom,ktore si natahal a ulozil zo vzduchu,podobne ako napr.hrach..
kvitnu v tretom roku,cca 30 % ,zvysne v stvrtom,pekne to viem pozorovat ked sa zasadi nejaka dlhsia vysadba v rade,u kamosa sme tak okolo pozemku popri plote zasadili cez dvesto ks,Evodia hlavne kvoli pelu v lete..ale tie kvitnu podla stanovista,pred piatym rokom prakticky ziadna..agat je uzasny material,koly vo vinohrade 50 rokov aj viac..robene ale z velkych stromov kalanim,a zo stromov nie z polno pôdy s prebytkom dusicnanov..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76604)

S krmením cukrem to už nebude tak divoké, med zůstane včelám a objetují se medníky i s dílem. Národ je zmlsaný přežraný z akcí super hyper. Ze světlých plástů květový med s převahou řepky, výborný nikdo už nechce, stará cena 200. Než aby zkvasil uskladněný tak další ani netočit, nová cena měla být od 250-280, ale takhle je konec nevyplatí se. Je to stejné jak pěstovali brambory, nabídly už před pár lety směšných 2,50 za kilo, tak je ten rok ani nevyorali, nafta a čas dražší jak výnos. Jabka na stromech to samé - v sadu ani neobrali, nezaplatily by ani sběr brigádníkům natož zpracování, skladování, prodej. Všechno se doveze, o nic se nestarejte, nechte se zaměstnat, nic se nesnažte... prej neviditelná ruka trhu, za chvíli se budou lidi ptát kde jsou sady, včelíny, kravíny .... no kde, nepodporovali jste vyšší cenou, kupujete akce super hyper, tak to ti poslední zoufalci zabalili, zadarmo to dělat nebudou. Ceny, inflace, platy jsou úplně v jiné sféře než je schopen dnes vyprodukovat drobný hospodář, ty časy jsou pryč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603)

Vaření cukru z cukrové třtiny v tropech je energeticky výhodnější, protože cukrová třtina má lepší technologické parametry než naše řepa cukrovka. Zřejmě i vyšší koncentraci cukrů a méně balastních látek. Vaření cukru z cukrové řepy je defakto náhražková výroba, která se v Evropě rozšířila kvůli anglické blokádě zámořského dovozu surovin za napoleonských válek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601)

A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil. <

Cukrovar a varny mají jednu obrovskou nevýhodu při pohledu na dnešní technologie a udržitelnost, potřebují spoustu energie v období, kdy Slunce nesvítí. Pokud by se např. cukrovar stavěl někde na rovníku, což je běžná věc a dopravuje se cukr po moři až s překladem do Vrbátek kde se přetřídí a zabalí, tak je vidět, kde se cukrovar vyplatí postavit a kde se i staví běžně. Mít také zdroj tepla z např. spalování zbytků třtiny je také velké plus. Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří a zajistí akupulaci Slunce do podoby paliv. Původní rostlinstvo potřebuje více energie, více času. Jediné původní a nevčelařské a dobře kvalitní dřevo je bez černý. Opravdu pokud někdo chce kvalitní dřevo na drobné nářadí nebo třeba do kotle, tato rostlina stojí zato množit. Pokud se ale nemýlím hodně ubývá a stává se ten keř až polokeř raritou. Potom nějaké topoly a vrby. Jenže v době aplikací herbicidů není vyjímkou, že jsou tu kilometry uschlých zabitých větrolamů. Protože vítr to umí fouknout hodně daleko od stříkačky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601)

Mimochodem, ty malé staré cukrovary před rokem cca 1920 zničily spousty památek. U nás se kvůli potřebě kvalitního filtračního kostního uhlí pro rafinaci cukerných roztoků v cukrovarech zničilo množství, snad tisíce tun mamutích kostí nacházejících se v okolí pravěkého sidliště u Předmostí u Přerova. A zejména v Moravském krasu se vykopaly jeskyně s kostmi jeskynních medvědů a lvů atd a použily ke stejnému účelu. Kdoví kolik skutečně vzácných kostních a jiných pravěkých památek tak přišlo vniveč. V Belgii z stejným účelem údajně vykopali většinu kostí vojáků padlých v bitvě u Waterloo. V USA k tomu použili tisíce tun kostí, co zbyly z cca údajně až 80 miliónů prérijních bizonů, které tam během 10- 20 let stihli vyvraždit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599)

"V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. "
a.
Tak včelaři plánovali výstavbu vlastního cukrovaru spíš proto, aby nemuseli platit zisk externí firmě a cukr tak nebyl neúnosně drahý. A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597)

" V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg."
a
To bylo úplně jiné včelaření, možná klidně i v klátech, kde medobraní bylo podřezáváním a med se získával lisováním a vyvařováním. A zejména to muselo být na nepřevčelených stanovištích. Včely žily od dubna bez včelařova zásahu dokrmování a musely tak rychle v květnu zaplnit medník aspoň 10 kily, aby nepřerušily plodování a nezeslábly. V červnu, červenci zaplnit medník úplně a v červenci a srpnu vychovat zimní generaci a pořád udržet dostatek medu v medníku. Těch 5 - 6 kilo pak byl zbytek, co na podzim a v zime nespotřebovaly plus možná trochu nového medu z těch úplně časně jarních snůšek.
Ovšem pokud tehdy měl včelař rozběrné dílo na plástech a měl k dispozici medomet trvale, ne třeba jeden spolkový medomet na celý spolek, jako tehdy mohlo být běžné, nabízí se automaticky, že nevytáčel med jen na jaře ze zimních zásob z toho, co zbylo včelám po zimě. Ale pokud znal dobře stanoviště a věděl, že včely ještě stihnou zaplnit medník novými zásobami, mohl průběžným vytáčením na jaře a do cca poloviny léta získat toho medu násobně víc.
Taky je podstatná tehdejší rámková míra. Pokud měl včely v almárkách, kde jako rámky byly malé rámečky, ty byly tehdy tuším nějak kolem rozměru 12 x 24 cm, mohl být medomet taky hodně malý a tudíž už tehdy snadno získatelný, vyrobitelný a relativně levný.
Nezanedbatelné je taky to, že staré zásoby na jaře musely být z velké části zkrystalované, tudíž jejich vytáčení bylo dost problematické. Zatímco nový jarní a letní med bývá vždy až na výjimky tekutý a proto jeho vytáčení je mnohem snažší. Proto si myslím, že pokud se medomet rozšířil, včelaři rychle přešli z vytáčení zbylých zimních zásob na jaře k vytáčení medu ihned po snůškách. S tím, že když tehdy cukr nebyl nebo byl příliš drahý, když se poslední snůška nepovedla, musel včelař včelám nějaký vytočený med zase vrátit, zkrmit ho včelám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597)

V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. <

V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. Pokud jsi tedy našel informace o jarním podřezu medu (to je ofic název úkonu který popisuješ) Nelze z toho vyvodit záruku takovou, že nešlo o med z pokrmování korýtky a krmičkami a jinými nástroji, kterými se podával sirup nebo jiné cukrové zbytky, které se tehdy normálně zkrmovali. Rok 1933 je v podstatě už rozvinuté včelařství. Ono před sto lety to by byla jiná, ale i okolo roku 1840 v době koloritálních bedýnek z kterých se získával med jako z kusu nábytku, měla své postupy a kouzlo. A světe div se, proč mne napadá podle obrázků, že jde v podstatě o nástavkové včelaření???

https://www.beesource.com/threads/a-collateral-beehive.370690/

Včelaření je velmi probádaná a prakticky vyzkoušená sekce lidské činnosti. Velký rozmach včelařství zažilo v době možnosti uměle dokrmovat cukry. Lze dobu tak i rozdělit, před výrobou cukru a po výrobě. Jsou to dvě odlišná období v historii včelaření. A to období je mnohem dříve než nějaký rok 1933-1937 To je období dost rozvinuté výroby medu z cukru a toto je v podstatě důkaz že se med z krmiv získával a takto někdo získává dodnes. Jde o úkon jarního vymetení zásob aby se včelstva méně rojila. Protože jedním důvodem rojovky je to, že zavazí zásoby. Takže toto je trochu zase z mý knihovny a nejednoho autora popisu včelařských vědomostí Zdeňku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594) (76595) (76596)

gupa: Ale problém není v cukru, ale v převčelení. Cukr klidně může vystoupat na stovku za kilo, ale pokud včelaři nebudou mít převčeleno, bez problémů přežijí pouze s nějakým zdražením medu.
Vlastní spotřeba silného včelstva přes sezónu je někde mezi 90 - 180 kily zásob či zpracovaného medu. Tolik musí jedno včelstvo každý rok z okolní přírody donést, aníž něco dostane včelař. Teprve to, co donesou nad toto množství, projeví se v medníku jako medné zásoby, které může včelař v sezóně vzít a vytočit pro sebe.
Kde je převčeleno, musí včelař tu sladinu z přírody,nahražovat cukrem, v množství až v krajním teoretickém případě mezi cca 70 - 150 kily cukru ročně na každé včelstvo, co chová. A to ještě z včelstva nemůže získat žádný med, ten získá až pokud včely mají k dispozici něco navíc nad tyto desítky kil cukru od včelaře či sladiny z přírody
Kde není převčeleno, získají včely z přírody těch 90 až 180 kilo medu pro sebe plus nějakých pár desítek kilo jako zásoby na období, kdy u nás příroda sladinu nedává nebo téměř nedává, od cca září října po cca březen. A teprve těch nějakých pár desítek kilo navíc jim včelař může vzít jako svůj medný výnos a nahradit cukrem coby jejich zásoby na období, kdy příroda sladinu nedává, cca září-říjen až březen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 29. 1. 2023
jak je to s výdělkem u včel

Tady se napsalo ,že krmivářům se zdražil cukr, nevím jestli jde napsat ,že to je včelař. Dá se říct,že je to pouze velká komerce, snůšky se posunuly o několik tydnů dopředu v květnu rychle vytočít pokud tam něco je potom v červnu vytočit podruhé na začátku července vytočit vše a to i co je v plodišti hodit tam 20kg cukru na dvakrát jinak cestování něco stojí.Potom už většinou není žádná snůška a nedej bože,že není pylová snůška a z toho se nedá dlouhověká včela vychovat svede se to na viry roztoče jen né na včelaře. V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. Tak jsme med nahradili cukrem a z cukru se dlouhověká včela udělat nedá. Proto včely neprodukují cukrovku,ale med. Někteří včelaři maji hodně načtené,ale praxe chybí a naopak a upínat se na jednoho autora o včelařství a ten má ten správný názor to je jako budu včelařít na jihu Moravy v Jeseníkách nebo na Tachovsku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594) (76595)


R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594)

Já vám povím, co se změnilo od dřívějška.<

Ano Radime, doba velkých očí skončila, protože krmivářům se zdražil výrazně cukr. Ikdyž mají zásoby, tak když se okamžitě nenaučí jednoprostorově zimovat nebo zimovat úsporně, neskončí zarok ale za dva s náklady za cukr který předpokládám neklesne pod 40 spíše poroste k 50Kč/kg. A touto cenou se musí počítat ne až nasyslené zásoby skončí, ale už nyní a dělat okamžitě změny. Stará doba se vrací a úly lze jednoduše vypřepážkovat a doteplit zvenku. Vyzimovat v (prezidentském) klidu lze i na 5ti rámcích nabok jak kdysi popisoval experimentálně pan Ptáček. A to jsou obrovské rozdíly v krmivu pokud se následně zvolí správná metoda spojování před snůškou. A dojde trocha toho včelařsky snůškového štěstí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594)

Já vám povím, co se změnilo od dřívějška. Objevily se nástavkové úly s obrovskými včelstvy, které vyhoblovávají okolí asi dvakrát intenzívněji než dřívější včelstva, protože včelstva jsou přes sezónu až dvakrát silnější.Přitom se současně násobně snížilo množství zdrojů, které v okolí stanoviště pro včely bývají. Neboli se o to víc zdůraznil nedostatek potravy, kterému ta obrovská včelstva, třeba podněcovaná už v květnu a červnu cukrem a krmená v červenci 30 kily cukru i víc takzvaně "na zimu", protože ten cukr jim defakto musí vydržet od července po duben příštího roku, protože v přírodě kvůli nedostaku zdrojů v ktrajině seženou v té době potravy jen málo.
Zatímco když například muj otec postavil kočovný včelín a začali jsme kočovat, poslední snůška byla na jeteli na semeno nebo i v lese tak 10 - 15 srpna a krmit na zimu se začalo až potom. A to se začínalo krmit dříve než předtím, předtím bylo úplně běžné, že hlavní krmení na zimu u včel nastávalo až v září. Protože do té doby tehdy včely dokázaly pro sebe nasbírat DOST POTRAVY v přírodě, tak, aby prosperovaly a taky aby na té přírodní potravě v červemci a srpnu bez problémů vychovaly zimní generaci. Cukr potom byl skutečně jenom na pozdní podtzim, na zimu a rozvoj na jaře.
Co se týká virových nákaz, virová nákaza je úspěšná tehdy, pokud se dokáže šířit. Agresivní virová nákaza, která včelstvo rychle zabije a potom se rozšíří do více včelstev loupeží, je úspěšná. Proto se šíří rychleji než méně agresivní příbuzná nákaza, která včelstvo zabíjí pomaleji a loupež přijde později. Nebo vitrová nákaza, která včelstvo jen oslabuje a loupež nepřijde nikdy a nákaza se šíří jen zalétáním jednotlivých včel z včelstva oslabeného do včelstev silbnějších. Poučení z covidu pak říká, že úspěšná virová nákaza potlačuje ty méně úspěšné až je úplně vymýtí.
Jenže dříve bylo vylupování včel vzácné. Včelaři věnovali obrovskou pozornost loupežím a vymýšleli a zkoušeli spousty metod, jak loupeži bránit. Byly česna s precizní regulaci velikosti vstupního otvoru česna až na jednu včelu,aby s eubránilo i slabé včelstvo, bylo před zimním krmením popisováno zužování včelstev a precizní uspořádání zimního sediště jeho přemístěním blízko k česnu, aby na obranu česna bylo dost strážkyň, protože včely ani tak nebrání česno jako brání plod uvnitř včelstva. Nebyla pochybná teorie, že včely potřebují hodně vzduchu, aby mohly mít hodně medu a proto v rámci té teorie mají současné úl pro zlodějky široce otevčřenou bránu, kterou včely v úlu absolutně nemohou ochránit. A kdy proto stačí úvodní oslabení i hodně silného včelstva začínající virovou nákazou k rozjetí nejdřív tiché loupeže a později zjevné loupeže, která rozšíří do okolních včelstev kvanta virů. A umožní, že agresívní vir, který ničí včelstvo nejrychleji, je nejúspěšnější, nejlépe se šíří a eychle potlačí méně agresívní varianty viru.
takže problém není ve virech, ale je ve včelařích, resp=ktive ve stavbě jejich úlů, které umožňují snadné vylupování i virem jen málo oslabených včelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593)

Praktický a odborný výsledek takového omezení pohybu, zastavení kočovníků, když převáží včelstva je v Kalifornii a popisuje situace Randy Oliver. Stále dělá a dělal pokusy jak eliminovat roztoče, co si pamatuji, tak jako první popisoval blaff metodu s nasáklivým materiálem do kterých aplikoval kyselinu mravenčí a házel (připichoval) je do svých tisíců včelstev. Potom dělal různé diagnostické návody, jiné postupy jak se zbavit roztočů. Důležitým prvkem ale v poslední době co sděluje je, spolupráce s místní samosprávou a eliminace zastavování kočovníků, kteří jen projíždí a zastaví a založí někde stanovitě, nebo ho založí a po vyinkasování peněz za opylení prostě nechávají včelaři stanovitě svému osudu do doby, než zase jsou aktuální někde nabídky k opylení. On sám kočuje, ale to místo kde včelaří je jen průjezdem ostatních. Takže výsledkem po určitých restrikcích v možnosti mít stanoviště velmi rychle ustupuje agresivní vymírání včelstev a nastává verze destrukce pomalejší až naprosto zvládnutelná.

Takže praktické informace a výsledky v tomto směru jsou, sděluji je dosti povrchně a pokud nějaký byrokrat nebo včelař chce pochopit mechanismus, stačí trochu jen zapátrat nebo se zeptat odborníků mimo komerční zónu prodejců léčiv a dostanou jasnou odpověď a někdy i návod co a jak systémově (politicky, veterinárně) udělat a nastavit aby ty včely tak nehynuly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592)

Abych to vysvětlil polopatě, čím více se včelstva převáží mezi hranicemi různých mapových celků, tím více nakonec převládne ten nejagresivnější typ patogenu. Naopak, čím více jsou hranice pro převoz včelstev uzavřené a silná infekce se stává obětí sama sebe (proces vyhnití), tím více narůstá z místních zdrojů co přežijí variabilita ostatních patogenů s mnohem nižšími infekčními tlaky a nastává konkurence mezi patogeny. Prostě roste vysoké agresivitě konkurence typu nízký agresivita destrukce u včel. A tak se zvýší znovu počet třeba roztočů, které jsou v tisících než zabijí včelstvo místo pár set a prodlužuje se čas do destrukce.

Jde o základní věci které byly známy už i za dob Veselého.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591)

Od té doby se změnila zoo technika ,genetika,nosema cereane i počet včel na km2. Dnes má včelstvo 200 roztočů a nepřežije není někde chyba jinde?


Není odpověděl jsis sám, roztoč přenáší viry které bývaly variabilnější a tak trvalo někde až tři roky do kolapsu. Dnes je virová rozmanitost tak v roztoči eliminována převozy včelstev kvůli destrukcím, že stačí mnohem kratší doba a včelstvo zkolabuje za pár dnů oproti minulosti.

Takže když si někdo koupí oddělky aby si zavčelil, zpravidla po destrukci, kvůli převládajícímu agresivnějšímu typu viru který dominuje stále většímu území, protože i viry si konkurují a vyhrává ten agresivnější, stačí znovu jen krátký čas k opakovanému kolapsu, pokud se roztoč (přenašeč) pravidelně v krátkých intervalech neeliminuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 28. 1. 2023
jak je to s výdělkem u včel

. Rozvoj infekce po injektaci roztočem který má smrtící dávku virů je hodinová záležitost do konce, třeba u docela silného včelstva.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ono se teď pořád tvrdí ,že za vše může roztoč a potom viry včelařil jsem když tu ještě roztoč nebyl byly jiné problémy. Jak se k nám dostal likvidovaly se všechny včelstva na stanovišti,kde se našel jeden roztoč. když se rozmnožil po republice tak se začalo lečit arkacidy,při první fumigaci spadlo dva tisice roztočů a včely přežily a ty viry tu také byly.Od té doby se změnila zoo technika ,genetika,nosema cereane i počet včel na km2. Dnes má včelstvo 200 roztočů a nepřežije není někde chyba jinde? Arkacidy nejsou žádný med včely ho dostávaji v mg a okolní pole v hetolitrech a mít kyselinovou clonu po celé období aktivity včel není žadná čokoláda ta se dá jíst jen občas.Jak občas slýchám soused tam kyselinu nedává já ano moje včely si donesly roztoče včely mi uhynuly a na potvoru soused včely tam má.Každý včelař je odpovědný za zdravotní stav svých včelstev a nikdo jiný jako člověk za svůj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76587) (76588)

Ona ta malá krásná včelička skutečně produkuje sama a bez práce plno medu, ale jenom tam, kde není vzhledem ke kapacitě krajiny pro včelí snůšku převčeleno. Jenom tam začne vyrovnávat spotřebu zásob a zvyšovat ty zásoby už někdy na začátku dubna a dost sladiny a pylu pro sebe v přírodě nabere ještě v srpnu.
Zdroje sladiny a pylu u nás klesly odhadem až na pětinu kapacity před 30- 40 lety, takže počet včelstev u nás by měl klesnour podobně. a ne být stále stejný nebo se dokonce zvyšovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 28. 1. 2023
Re: zaseknutá konfernce (76578) (76579)

,,Včely co zimujou maj do jara ještě čas a jinde včelaři koukaj na prázdný uly.... není co psát"
--------------------------------------------------------

Jaká čas mají, už mají splněno, v lednu rozplodováno, vyrabovány sousedky komplet do posledního deka, podložky s varoa vyčištěné, teď sedí topí a koukaj z očka na tu zimu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 28. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76587)

Jaké lečiva by to měla být aby je dával celou sezónu to znamená 25x? Mám strach ,že by ty včelstva nepřežila a uhynula na ulečení.<

Kyselinová nepřetržitá clona. Jaké kyseliny? Podle situací. Kdo je v tomto směru vzdělán, nemusím se dál rozepisovat. Okrajově třeba průmyslově syntetické akaricidy, jenže unich nelze moc opakovat kvůli tomu, že to je syntetický kontaktní jed.

To je prozatimní účinný recept nato, včelařit s minimálními ztrátami a to znamená opravdu velké náklady. Kvůli tomu to tu píšu, aby si každý zájemce o chov, nebo státní byrokrat, kterému nedojdou takové myšlenky a počty, si to uvědomil a zjistil, jestli na chov nebo pochopení toho co chov obnáší, vůbec schopnosti. Ono mávnout rukou, že si včelky poradí je jak situace s potápějící se lodí nebo padajícím letadlem. Rozvoj infekce po injektaci roztočem který má smrtící dávku virů je hodinová záležitost do konce, třeba u docela silného včelstva. Zatím to není obrazně jako u hlídání u náletu špačků, ale dost se to k této situaci u včel blíží. Zdá se to být šokující, ale každá sranda něco stojí a proto nemohou dlouhodobě fungovat představy oy krásné malé včeličce která produkuje sama a bez práce a za levno, hodně medu. To umí jen míchači a výrobci takto prezentovat své zabalené výrobky a to je spíš o trubcích a velkém bezohledném obchodu s medem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 28. 1. 2023
jak je to s výdělkem u včel

. Kdo se nestará optimálně každý týden a minimálně každých 14 dnů o podání léčiv do včelstev, po celou aktivní sezonu co létají a jsou driftující, loupící, slídící, atd dělnice,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jaké lečiva by to měla být aby je dával celou sezónu to znamená 25x? Mám strach ,že by ty včelstva nepřežila a uhynula na ulečení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:2d83:8cff:d14d:f269) --- 28. 1. 2023
Re: Nižší členské příspěvky bez papíru (76585)

To by jeden neřekl. Však ona k tomu Máchova napíše instrukce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 1. 2023
Nižší členské příspěvky bez papíru

Kdo nebude chtít papírové Včelařství, bude mít nižší členský příspěvek. Je ale potřeba kvůli plánování sdělit v ZO předem, např. na schůzi ZO, kolik bude výhledově členů s papírovým a kolik s elektronicky dodávaným Včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 1. 2023
jak je to s výdělkem u včel

Musel jsem zareagovat ještě jednou. Jestli je někdo citlivý nebo mu vadím, ať to prosím nečte.

Pokud si někdo někdy myslel, že včely jsou k tomu, že se znich bere jen med a občas jednou zarok se donich nalije trochu sirupu aby neumřely hlady přes zimu, že je potřeba jen trochu znalostí o včele jako takové, že v podstatě včelstvo je takový malý zlatý důl, velmi se mýlí a plete si dojmy s pojmy. Okolo přežití včelstev a jeho chovu se nějakou dobu pohybuji a stále je ve skutečnosti doba taková, že kdo v průměru, každý týden sezony neobětuje náklady v podobě jednoho kila/úl, medu do toho, aby včelstvo žilo a přežilo, tak má nějaké ztráty v podobě úhynů. Chov včel je velmi nákladový koníček a velmi riskantní zaměstnání. Pokud chce někdo ve včelařství přežít ve formě příspěvku do rodinného rozpočtu, musí mít eshop, musí umět vyrábět několik předmětů pro včelaře, musí umět počítat v rozvaze, musí umět třeba natáčet video a dávat ho za reklamu z které jdou peníze, takže musí umět ze sebe udělat toho správného šaška aby byl zajímavý aby na oplátku youtube plnilo za kliky jeho bankovní účet, musí umět zpracovávat informace aby nenaletěl a zbytečně neivestoval svůj čas a peníze, atd.

Takže jestli dnes někdo spekuluje, jestli dát do včel léčivo jednou dvakrát během sezony, tak ať raději ani nevčelaří, protože je šokem, že si někdo myslí, že dá něco podle návodu a včely uhynou nejen jemu, ale celému okolí. Kdo se nestará optimálně každý týden a minimálně každých 14 dnů o podání léčiv do včelstev, po celou aktivní sezonu co létají a jsou driftující, loupící, slídící, atd dělnice, tak ať prosím nevčelaří a koupí si med nebo jiný včelí produk hotový, pokud mu vadí včelař, tak třeba i ze supermarketu.

Hodně tím pomůže včelařství a včelstvům aby nehynuly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 1. 2023
Re: formidol (76578) (76579) (76581)

Ob rok se diví, že je bez včel a léčí podle návodu. Mám za to, že to v podmetu včely snáze vyvětrají a kyselina nemá účinek. <


Do návodu se toho polovičatě napíše hodně. Např: Ošetření se může po 1 – 2 týdnech opakovat.

Což je v podmínkách ČR špatně. Má tam být slovo "se musí opakovat"

Tz. Pokud chce někdo vynechat formidol, nebo jinou kyselinovou aplikaci přes celou včelařskou sezonu, ne že může, ale musí také počítat s tím "že bude a je pravidelně bez včel". Protože proč? čto moc návody a nepřemýšlí otom, jak to léčení opravdu funguje a jak nefunguje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:102a:5011:93f6:1:0:5ef1:6591) --- 27. 1. 2023
Re: formidol (76578) (76579) (76581)

Je to tak v podmetu to vyzenou ven to moc nefunguje i když to návod připouští. Mnohem lepší je dávat odpařovače nahoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (212.79.110.148) --- 27. 1. 2023
formidol (76578) (76579)

Přátelé, chtěl bych se zeptat, kdo dává formidol nebo jinou aplikaci KM při léčení do podmetu a jakou s tím má zkušenost. V návodu je psáno, že je možno dávat i do podmetu. Sám dávám na horní loučky s tím, že výpary KM jsou těžší a "padají" dolů. Kolega dává do podmetu a mívá velké úhyny. Ob rok se diví, že je bez včel a léčí podle návodu. Mám za to, že to v podmetu včely snáze vyvětrají a kyselina nemá účinek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 24. 1. 2023
Re: zaseknutá konfernce (76578) (76579)


(85.160.4.5) --- 24. 1. 2023
Re: zaseknutá konfernce (76578)

Včely co zimujou maj do jara ještě čas a jinde včelaři koukaj na prázdný uly.... není co psát
<

A to bude ještě dlouho trvat, podle vydolovaných informací které by měly být řešením existuje již zkoupenej a překoupenej patentovej startup, který účinně pomáhá vitalogeninu a potažmo včelstvům přežít. Jenže se opatentovaná technologie vyvíjená startupem na včele a kvůli včele prodala gigantům a včela tedy bude ještě 20 let (vypršení patentových práv držitele) čekat na konci řady, protože je včelařství a včelaři odvětví velmi malé a nevýnamné oproti výrobě a produkci rostlin pro výživu lidí. Nějaké opylování je v podstatě potřeba jen na něco a jen někde, oproti minulosti kdy opylovací služba měla ve výrobě potravin nějakou cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.160.4.5) --- 24. 1. 2023
Re: zaseknutá konfernce (76578)

Včely co zimujou maj do jara ještě čas a jinde včelaři koukaj na prázdný uly.... není co psát

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sokol (78.136.131.1) --- 24. 1. 2023
zaseknutá konfernce

Co to to tu stalo,že tu není nic nového 10 dnů?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 1. 2023
Re: Prolety (76576)

Nojo, obleva připomínající předjaří není sranda. Včelky dostanou zabrat, protože norové předpovídají za pár dnů až celodenní mrazy a sníh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 15. 1. 2023
Prolety

Slabší včelstvo asi bez matky nyní vyrabované, úl 3 nástavky celý ulepený jako po rabovce v podletí, na podložce hromada víček z úlu zmizlo za 2 dny co jsem tam nebyl asi 15kg zásob, nezůstalo ani deka zásob úplně doprázna vyrabované. Je půlka ledna. Jinak pod víkama teplo mokro, ploduje i oddělky. Ty rabovky to jsem nezažil, sever moravy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.89.102.199) --- 13. 1. 2023

Doufám ,že jste se neurazil to nebylo tím myšleno napiště jak máte teď okolo Štramberku zasněženo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.89.102.199) --- 11. 1. 2023

Skoro Bingo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565) (76566) (76567) (76572)

PSČ 69621, to bych hádal na Jižní, možná Střední Moravu. Přirozeně by se to dalo vyhledat přesně na internetu, ale to se mně nechce,.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(95.173.86.64) --- 11. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565) (76566) (76567)

Omlouvám se. Cena vyzimovaného včelstva na 8 rámcích míry 448x285 pro letošní rok je 3800,-kč.
Odběr v Prušánkách PSČ 69621 , matky jsou značeny, více po tel. 792363481

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 1. 2023
Re: Pyl nyní? (76535) (76536) (76538) (76540) (76549)

Dneska dopoledne jsem viděl na jižním svahu, že líska už rozvolńuje jehnědy. Nyní odpoledne, protože u nás od rána pere slunko a na jižních svahu může být nyní slušně teplo, mohou ty jehnědy už prášit.
Vypadá to, že letos lískové ořechy nebudou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565) (76566) (76568) (76569)

Neuvede základní info jak se patří, to aby mu volala celá republika odkud je. <

A proč ne, ať si volají. Situace s cenou se liší minuta od minuty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565) (76566) (76568)

Neuvede základní info jak se patří, to aby mu volala celá republika odkud je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.89.102.199) --- 10. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565) (76566)

Co na to zavolat na sdělené číslo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 10. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565) (76566)

Orientační cena pro představu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 1. 2023
Re: Vyzimovaná včelstva (76565)

Který kraj a popřípadě okres?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(95.173.86.64) --- 10. 1. 2023
Vyzimovaná včelstva

Vážení přátelé ,nabízím k prodeji vyzimovaná včelstva na r.m.448x285 (Lang.Jumbo) s odběrem v dubnu.
Mob. 792363481

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.40.22) --- 10. 1. 2023
Dotace

Není to o dotacích. Dotace ve včelařství jsou směšné. Ze začinajících včelařů co znám, nikdo nemluvil o dotacích. Spíš hledají zajímavý koníček a chov včel je teď in, nebo jsou zblblí propagandou o úbytku včel. Chov včel má prostě u nás tradici a předává se mezigeneračně. Zrušte dotace, ale včelařů příliš neubyde. 90 % je malovčelařů do 10 včelstev. S tím nepohnou dotace, cena cukru ani cokoliv jiného. Odpadnou spíš střední a větší včelaři, kteří nezvládají nové výzvy v oblasti zdravotního stavu včelstev a zvýšené náklady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559) (76560) (76561) (76562)

Spíš je včelaření taková přetrvávající "obecní pastvina". Společný zdroj pro komunitu, jejíž členové nejsou dostatečně majetní, aby měli v dostatečné rozloze své soukromé pozemky. A jejíž využívání je zadarmo. Takže zdánlivě čím ve větší intenzitě ji někdo začne využívat, tím víc z ní dostane.
Jenže využití obecních pastvin bylo regulované. Jednak veřejným míněním vesnice a jednak úředně starostou či správou vesnice. Protože pást na obecním 5 - 10 svých hus, aby rodina měla jednou, dvakrát za měsíc z těch hus maso bylo v pořádku, protože potom vyšla ta trávy na husy všech chudých. Ale rozšířit počet těch hus na 100, 200 aby rodinka mohla 100 - 150 hus prodat, už nešlo, protože by potom na obecním nezbyla tráva pro ostatní husy.
Ale ve včelaření to jde. Včelař si klidně a jednostranně rozšíří počet svých včelstev tolik, že už zdroje krajiny nestačí a omezuje tak sousední včelaře. A pak se včelaři doslova "přetahují" všelijakými moderními technologiemi chovu a kupováním zízhračných linií matek a futrováním včel cukrem o to omezené množství medu, které krajina nabízí tím, že se snaží, by jejich včely hromadně neuhynuly a naopak ten med na rozdíl od včel souseda "vytěžily".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559) (76560) (76561)

V dnešní běžné krajině je to tak na chov maximálně 5 - 10 včelstev na kilometr čtvereční, aby ta včelstva měla dostatek snůšky po celou sezónu a dokázala tak prosperovat.<

Chov včel a třeba holubů lze přirovnat jako hru k letadlu. Pokud se vyčerpá plocha, letadlo padá a nezkušení piloti sním, co zůstávají, zakládají díky touze po zisku další letadla.

(prodeje zboží pro let, domluvené prodejní aukce kvůli novému hráči co se chytne touhy vydělávat a který donese peníze do kola, dominantní investor s udržovací agenturou jako vláda a spolek, ...) Hodně průhledné to bylo u chovu žížal, šneků. U některých chovů je prostě letadlo sofistikovanější.

Sám se takových komerčních her neúčastním, protože mým cílem není udržovat letadlo ve stadiech vzniku a zániků, ale cílím na produkty. Které jak vidno vláda nahradí dovozem s poplácáním dovozce po zádech. Takže promiňte ale chov včel prostě letadlem je. Typické znaky nutnosti pádu letadla jsou dřívější dotace které se odříznou v případě nejvyššího zisku. (celový příjem přímý i nepřímý z DPH odvedené před pádem je krátkodobou velmi ziskovou ekonomikou, něco jako získat včely, vytočit všechen med a nechat včelstva umřít)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559) (76560)

V dnešní běžné krajině je to tak na chov maximálně 5 - 10 včelstev na kilometr čtvereční, aby ta včelstva měla dostatek snůšky po celou sezónu a dokázala tak prosperovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558) (76559)

Tak ono to je spíš o tom, že je třeba mít dobré místo. Jsem kdysi, když ještě včelařili rodiče viděl, co dělá dobré stanoviště. V dubnu se rozjely topoly osiky, břízy a já nevím co ještě. První vytáčení bylo v polovině nebo ve 2/3 května - to ještě byly hodně tmavé včely, které se na jaře rozvíjely pomalu, ne dnešní kraňka a pak se mohlo točit co každé 2 - 3 týdny. Poslední vytáčení bylo v polovině srpna.
Ale to byl les, listnatý, kde bylo plno těch bříz a osik a v dubnu na zemi plno květů, pobřežní vlhký les kolem potoků po polovině května snůška z javorů klenů, potom tam byly plochy pololesů a pololuk z minulosti "vyčištěné " od stromů kravami a tehdy zarostlé maliníkem, to byla snůška na začátku června. V polovině června první medovicová snůška, nejdřív signalizační na osikách, potom ze smrků. Na začátku července to byla snůška z lip malolistých. A od poloviny července do poloviny srpna to byla pozdní medovicová snůška ze smrku a dubu. Otec měl ještě s jedním společný včelín, bylo tam nějak 12 až nějak 16 včelstev v zadovácích a všechny tyto včelstva dokázalo to stanoviště takhle včelařsky utáhnout. To byl nějak ekvivalent, podle počtu včel, dnešních 8 - 14 včelstev v nástavcích. A dneska by klidně takové stanoviště dalo s těmi včelami 400 - 700 kilo medu každý rok, z toho významníé množství cenově zajímavého medu. Tmavého medovicového medu, kvalitního květového malinového, zajímavého květového javorového nebo tmavého nebo světlého lipového a to všechno okořeněno přídavkem z květů z kvetoucích luk ....
Žádný hrubý řepkový nebo fádní z ovocných stromů.
Včelařit na takovém stanovišti s takovým počtem včelstev by bylo bezproblémově výdělečné i dnes. A znát někde takový terén o rozloze 10 - 15 kilometrů čtverečních, dát co 800 - 1000 metrů stanoviště s 10 - 15 včelstvy - uživil by se tam i včelař z povolání se svými pár stovkami včelstev.
Jenomže kde dnes takové stanoviště najít, všude, kam se člověk dnes podívá, je toho pro včely výrazně méně než bylo tehdy. A na tom "našem" ještě navíc tehdy vykáceli většinu toho pobřežního porostu a udělali tam velkou vodní nádrž, zmizela většina lip, javorů a spousta maliníku a včely musely najednou za polovinou zbývající snůšky létat několik stovek metrů nad vodou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556) (76558)

Chov včel velmi nákladový jak pro koho. Vzato z pohledu výdělku, tak je to vylej nalej. Pro zaměstnanance s jistým měsíčním příjmem to bude asi jedno, a že se včely aspoň zaplatí samy sebe tak to bude brát jako úspěch.

Cena cukru je poslední úder, nejde jen o tu cenu ale o pracnost, nakupování v akcích po trochách ježdění autem, míchání, další rozvoz, krmítka, slídivost, pak úklid, krmítka ven a další úpravy plástů ... to se pěkně nabaluje. Ani nebudu vytáčet, nechám včelám, zruším medníky, pro sebe si vytáhnu po jednom rámku, odpadne další práce s točením, a až bude mít někdo zájem o kvalitní med v ceně kvalitního másla nyní cca 270-300kč/kg, rád odtočím rámek navíc.
Možná ještě počkat na další vlnu zdražení... šušká se že bude letos už jen +10%.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 1. 2023
Re: Cukr (76556)

Cena cukru je to poslední co bych řešil.<

Je to ale první věc kterou včelař řešit musí. Jinak je včelařství spíš koníček. A to nikdo v podstatě jako chov nedělá, každý chce mít zisk aj ten holubář na aukci.

Jediné co aktuálně pozorujijako přivýdělek co je podstatnou částkou zisku včelaře, je youtuberství, nebo přednášky, nebo status známé a žádané osoby která je sponzorovaná za své vědomosti. To je budoucnost chovu včel a chov jako takový je tedy jen reklamní trik a včelař co chce přežít musí být komediant a herec. Samotný chov bude opravdu velmi nákladový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 1. 2023
Re: Cukr (76556)

tak akční cena je umělá. Jak moc se rozhodnou v supermarketu nalákat lidi, tak tak moc to zlevní. Včetně takového zlevnění, že cukr prodávají se ztrátou. Směrodatná je spíš cena, za kolik je ochoten vekoprodejce prodat větší množství cukru za množstevní slevu. Kdysi krátce po Sametu, když ještě dobře fungovalo postsocialistické Zemědělské Zásobování a v obchodech nebyly akce, jsem tam kupoval cukr, po padesátikilových pytlích třeba cukru krystalu. Toho socialistického, s krystaly velikosti 2 - 3 mm, ideálního do prosakovacích krmítek. Množstevní sleva, proti cukru v obchodech byla tak 10 - 15 %. Ale při velkém nákladu to už stálo za to.
Třeba jednou jsem nakupoval ve velkoskladech ZZN Nového Jičína, ti tehdy používali sklady, vysoká sila, jak se jezdí vlakem do Studenky od Hranic, na pravé straně před vjezdem do Studenky. Jsem zaplnil pytli cukru celý přívěsný vozík plus další ještě nacpal dozadu do auta, 600 nebo kolik kilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.3.116) --- 8. 1. 2023
Cukr

Nelze brát akční cenu jako směrodatnou. Malokterý větší včelař rozbaluje kilovky. Pamatuju, že cukr už párkrát drahý byl a v porovnání s dneškem a cenou medu i podstatně dražší. Cena cukru je to poslední co bych řešil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 1. 2023
Re: Ceny cukru (76554)

Ve starém letáku 11. měsíc rok 2018. Cukr krystal v akci 7,90kč. Nyní nejlevnější v akci 26,90. Zdražení za 4 roky +340%.<

To je málo zdražený, měl by jít hodně nad 100,-. Aby se odselektovali rádoby výrobci medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 8. 1. 2023
Ceny cukru

Ve starém letáku 11. měsíc rok 2018. Cukr krystal v akci 7,90kč. Nyní nejlevnější v akci 26,90. Zdražení za 4 roky +340%.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph ( (76552)

Základní myšlenka DPH je jednoduchá, Ale aby se pokryly všechny možné případy, aby stát měl peníze z této daně ze všech myslitelných činnsotí a možností a podnikatelé se nenahrnuli do takových variant, kde by DPH státu neplatili a tak ušetřili, je ta daň v celkovém součtu dost složitá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 7. 1. 2023
Sklenice bez dph (

Také dobrý rádce na guglu: JakPodnikat.cz.Poznámka neplátce DPH nemůže učtovat DPH,když se splete a vystaní fakturu s DPH tak DPH musí odvést FÚ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.106) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76547) (76548)

Klepni si do google heslo Jak funguje DPH a co je přidana hodnota,jak se daní,co je marže,co je DPH na vstupu,co na výstupu,co je podvojné účetnictví,co je obrat,jaka je výse obratu pro platce DPH.Bude to jednodušší,než chtít 6x přeprodat sklenice.Pokud nejsi plátce DPH,tak to neřeš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76547) (76548)

Koupíš auto kamene z lomu za 10 tisíc, prodáš tentýž kámen dál a chceš z toho mít zisk 2 tisíce. Prodáš ho tedy za 12420 kč, protože 420 Kč neboli 21 % DPH z té "přidané hodnoty" musíš danit státu.
Koupíš ten náklaďák kamene buď za 12000 bez DPH jako plátce DPH a uděláš z toho nákladu dlažební kostky a chceš z toho zisk 6000. Prodáš je stavebnímu podniku jako plátci DPH za 18000 a stavební podnik potom státu odvede 420 Kč plus 1260 plus svou daň DPH.
Nebo je prodáš soukromníkovi jakožto koncovému zákazníkovi a neplátci DPH, aby si s těmi kostkami vydláždil doma dvorek a potom k ceně 18000, pokud chceš zisk 6000, musíš přiúčtovat DPH 420 Kč plus 1260 kč, tedy 1680 Kč, které pošleš státu jakožto daň z DPH.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 1. 2023
Re: Pyl nyní? (76535) (76536) (76538) (76540)

Jsem dneska viděl kvést v trávnících plno semdikrásek a taky pár květů pampelišek. Na svazích obrácených k jihu to klidně mohlo kvést už o týden dříva včely už z toho, hlavně z pampelišek mohly přinášet nějaký pyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:3910:43b9:3db1:ffcd) --- 7. 1. 2023
Re: Sklenice bez dph (76531) (76532) (76533) (76534) (76537) (76547)

...A daň odvedou až při prodeji zboží koncovému odběrateli. Ale když má sklenice na sklenice na skladě koupené bez DPH, může je přeprodat např. konzervárně opět bez DPH a konzervárna naplní ovocem a prodá hotový produkt a už odvede DPH, nebo prodá opět překupníkovi bez DPH, a ten zaplatí DPH až při prodeji zákazníkovi.... tak jednoduše složitý to je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78498 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 76548 do č. 76608)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu