Archiv Včelařské konference

CO2 na sušení obilí a v obilí nejsou plísně, jaké občas bývají v takzvaných zelených ekologických produktech, které tak zatěžují lidi rakovinotvornými látkami z těch plísní.<

Mohu se snad dovtípit...

V tomto se mýlíš, používání desikantů k urychlení sklizně rozvinula nové typy plísňových patogenů, které se staly novým problémem.

U včel je to například zvápenatění. Je to nevysvětlitelné, ale kdo nedělá recyklaci vosku na plné obrátky, zvápenatění se vyvíjí díky pylu kontaminaci buněk a ovzduší okolo pesticidních polí více a intenzivněji. Je známo že zvápenatění nebylo tak významně popisováne až do doby používání lepších herbicidů.

JosPr: Tak že se Roundup nadužívá, kdejaká blbost se jím opakovaně stříká místo poctivého vysekání nebo vytrhání, tak to je taky pravda. Ostatně ten univerzitní školník či co na té americké univerzitě dělal, když prolezlý rakovinou vyhrál soud, tak uváděl, že s Roundupem pracoval, stříkal nějaké nežádoucí porosty, denně. A jestli kašlal na hygienu, nepracoval v ochranných pomůckách a podobně, tak dostával do těla tu chemikálii každý den a mnoho let. To je potom vedle Roundupu spousta běžně používaných látek, které při takovém zatížení takové nebezpečí vyvolávají. Ve fabrice, kde jsem kolem Sametu pracoval, byla tehdy dost viditelná kategorie lidí typu "prasátek". Ti se poznali tak, že kašlali na hygienu, třeba v podstatě si neprali pracovní oděv, kašlali na používání pracovních pomůcek, když se k tomu jmenovitě nepřinutili atd. Na lakovně, na svařovně, v neutralizační stanici.... A ti se hodně často tehdy nedožili důchodu, rakovina byla rychlejší.

gupa: ne že by se obilí sušilo CO2, ale, aby se obilí usušilo, je třeba tepla a aby bylo teplo, je obvykle třeba něco spálit, tudíž emitovat CO2. Roudup právě pomáhá tomu, že na sušení se používá sluneční energie, tudíž žádné CO2 se neemituje-pokud je správné počasí, uschne to na poli v klasech.
a.
Co se týká zvápenatění plodu, toho Bylo plno ve včelách už před takovými nejméně 40 lety. Zvláště když se kočovalo a rozšiřováním a přidáváním mezistěn tlačilo se na včely, aby co nejrychleji zesílily a mohly využívat jarní snůšky. Zvápenatění bylo tehdy typickým průvodním jevem takového přílišného tlačení na pilu, hlavně v lesním prostředí, kdy naopak nakonec včelstvo sílilo mnohem pomaleji než jiná včelstva. Mám z té doby takový pocit, že tehdejší mix původní černé včely překřížený vlaškou byl na zvápenatění znatelně náchylnější než dnešní včely přešlechtěné kraňkou.

Představ si, že zvápenatění byla nemoc na některých kontinentech donedávna neznámá. Dnes snad na některých ostrovech. Před 40 lety co vím se používal Travex.(výrobek ze soli) A sůl (NaCl) je pro zvápenatění značný iniciátor. Zkus posolit dno úlu, kde právě zvápenatění probíhá, uvidíš zanedlouho jedno krásné bílé spojité mycelium po celým dnu.

Chalkbrood je onemocnění včelího plodu, které je způsobeno heterothalickou houbou Ascosphaera apis [ 8 ]. V Austrálii byla nemoc chalkbrood poprvé zjištěna v roce 1993; rychle se stal endemickým [ 9 ] a nyní je nejdůležitějším onemocněním v místním včelařském průmyslu [ 10 ].

Environmentální střevní bakterie evropských včel medonosných ( Apis mellifera ) z Austrálie a jejich vztah k nemoci křídového plodu
Sheba Khan,Doug Somerville,Michael Frese,Murali Nayudu

Představ si, že zvápenatění byla nemoc na některých kontinentech donedávna neznámá. Dnes snad na některých ostrovech. Před 40 lety co vím se používal Travex.(výrobek ze soli) A sůl (NaCl) je pro zvápenatění značný iniciátor. Zkus posolit dno úlu, kde právě zvápenatění probíhá, uvidíš zanedlouho jedno krásné bílé spojité mycelium po celým dnu.

Chalkbrood je onemocnění včelího plodu, které je způsobeno heterothalickou houbou Ascosphaera apis [ 8 ]. V Austrálii byla nemoc chalkbrood poprvé zjištěna v roce 1993; rychle se stal endemickým [ 9 ] a nyní je nejdůležitějším onemocněním v místním včelařském průmyslu [ 10 ].

Environmentální střevní bakterie evropských včel medonosných ( Apis mellifera ) z Austrálie a jejich vztah k nemoci křídového plodu
Sheba Khan,Doug Somerville,Michael Frese,Murali Nayudu

V "travexové" době se ale travex ve skutečnosti používal jen velmi málo a ve speciálních případech. Rozhodně ne na poli nebo v lese. A jestli je zvápenatění skutečně znásobováno solemi obsahujícími sodík a chlór, tak v lese měly asi větší vliv než Travex solné lizy nechávané myslivci v krmítkách. Na polích potom sodík a chlór obsahovaný v hnojivech, kterých se tehdy sypalo na pole násobně víc než dnes a jejich kvalita byla často pochybná, obsahovaly jako příměs hodně balastních solí a jejich dávkování bylo často ve velkých hroudách i hromádkách.
Obdobou travexu, co se týká totálního ničení rostlin, byl v zemědělství, jestli si to ze školy dobře pamatuji, Triazin. Ten ale chemicky se solemi nemá nic společného.

Simazin?

Na solích založené jsou Dikotex 30, Hormit, Chlorotox, Rafex, Travex.

Na sulfon močovině proti dvouděložním dodnes používaný na trávníky s názvem tč. agrion, agron.

Teď si představ, že se to používá i v lesním porostu, na loukách, v sadech, a parcích. Takže zruš konkurenci houbě, naroste jiná která dokáže být v synergii s herbicidy. U zvápenatění je to jasně o infekčním koeficientu s lokálními hnojivými nebo ředícími nebo konkurenčními podmínkami. Vyměnit jen matku často už nepomůže. To fungovalo na principu plodové pauzy přes kterou měli dělnice vyčistit mycelium a snížit tak infekční tlak.

Vidím, že máš v tom směru větší přehled.
Z těch triazinových to byl Simazin, Atrazin a ještě pár dalších. Za socíku jsem ale nikde v přírodě, v lese či na poli neviděl, že by se používaly, aspoň jako totální herbicid. Mohly se používat jako selektivní herbicid na dvouděložné na polích, to by mi mohlo snadno ujít.

Vidím, že máš v tom směru větší přehled.
Z těch triazinových to byl Simazin, Atrazin a ještě pár dalších. Za socíku jsem ale nikde v přírodě, v lese či na poli neviděl, že by se používaly, aspoň jako totální herbicid. Mohly se používat jako selektivní herbicid na dvouděložné na polích, to by mi mohlo snadno ujít.<

Herbicidy se používaly i tam, kde by jsi to vůbec nečekal. A to jen proto, aby např. sklizeň heřmánku byla správně načasovaná a ve správně narostlé výšce. Pro jeden speciálně upravený ruský kombajn. A totální herbicidy šli hlavně pro desifikaci semen. Dodnes se to používá. Potom si kup osivo a čekej že vyklíčí i za dva roky od sklizně. Částečnou desifikazi jsem naposledy viděl i u osevu meruňkových podložek, prý požadavek zákazníka který ji chtěl. (několik desítek tisíc kusů) Total roundup byl použit mimo plochu mých palet v lese kde jsem letos na jaře musel po asi 10-12 letech od aplikace rychle utéct. Protože tříroky uschlý duby o průměru až 80cm padaly na mé úly jak hrušky. Když dopadly, byly už částečně shnilý. Hub do té doby spousty, od té doby co to aplikovali skoro nic. V ovocných sadech viditelně zase stromy stárnou, sice hodně plodí díky jiným listovým hnojivům, ale hodně chytají různé rakoviny a plísně.

K neuvěření, že ano? Jen zástupci bayeru ví přesně kde komu kolik ročně prodají. Jestli je to pod tvým oknem aplikovaný na chodník TS města nebo v lese pro lokální likvidaci. Dokonce jsem zjistil, že i kyselina šťavelová má také dost zajímavé herbicidní účinky na dost vzroslé stromy. Jedna s kyselin, používaná např k čištění kávovarů je vedle silného odstraňovače usazenin a sanytru i velmi úspěšný totální herbicid.

Zajímám se oto kvůli mým zdravodním potížím a i včel. Když je zredukuji, tak jim hodně i pomůžu od dost jedovatého života.

U nás tehdy zřejmě nebyli příslušní zemědělci, pěstitelé či lesníci, kteří by herbicidy takhle běžně používali.

Zdravím pánové,

letmo jsem početl vlákno a nějak nerozumím souvislosti mezi solí (jakoukoliv) a vápenatěním - myceliem. Já tomu rozumím tak, že mycelium Ascosphaera apis napadá larvy, které pak porostlé myceliem vypadají jako vápenaté. Ale jen vypadají. Sama houba vyšší salinitu asi snese, ale nepředpokládám, že po soli jako takové půjde. Naopak sůl nasypaná na varroa dno vykvete tím jak navlhne ze sražené vlhkosti - neřekl bych že se tam objeví mycelium - ale vypadat to tak může. Stejně jako jde po larvách, jde i po pylu. A pak nesouhlasím s tím, že výměna matky problém neřeší. Minimálně včely s jinou genetickou výbavou mohou mít lepší čisticí pud a plísně se zbavit. Spory mohou být v úle přítomné bez toho, aby nemoc propukla, jde jen o to jak se o to včely postarají a jak jim kys. mravenčí pomůžeme. Ostřejší chemii bych se asi vyhl.

Václave, zkusím stručně odpovědět.

Proti zvápenatění jsem vyzkoušel několik věcí. Od sloučenin kyselin, zásad až po biologické věci.


U kyselin a zásady vyrobené ze solanky, což je chlornan a HCl, po vyvětrání zbyde na dně NaCl. Záměr byl provést šokovou terapii něco jako podobně u KM přes houbičky s odparem, ale nástřikem dna. Včely takovou terapii v podstatě bez úhony přežijí v docela vysokých koncentracích, kdy se odpařuje Cl docela intenzivně. Záměr bylo, snížit infekční tlak. Zlikvidovat zárodky, které padají v různých intenzitách z rozdrcených mumií, včelstva na dno a tak zamezit reinfekci a snížit ji tak aby exhalace (kmit křídel) které probíhají neustále i po přečištění dna se zastavily a omezil jsem tak vstup těchto exhalací do alimentárního koloběhu, který je důvodem infikací larev které. (infekční kolo)

Výsledek měl opačné výsledky, spory které pokrývají dno z mumií, začaly ve velkém klíčit a růst, první odstín byl bílý a druhý díky Cl dožluta.

Ještě dodám, že logika velí, nepoužívat žádnou kyselinu. Jinak se odolnost ztratí v pozorování a selekci. Je to přesně obráceně, pokud někdo hledá alely proti zvápenatění, musí mít řady infikovaných včelstev a jen ty, které jsou bez kyselinových berliček stále odolné, jsou hodny značky a postupu do dalšího selekčního kola. Prakticky to vypadá tak, že asi jen 5% ze 100, běžnýho materiálu který se vyskytuje okolo mých stanovišť, je odolný vůči zvápenatění. A to je docela dobré číslo které lze výběrem zvyšovat.

Přiznávám, že jsem v malém praktikující teoretik a ještě jsem se s vápenatěním tváří v tvář ve svém úlu nesetkal. Vaše anorganická metoda mi přijde až příliš drsná - i když proti hmyzu, který má dramaticky jiný dýchací aparát to asi použitelné je. Jen odhadnout kolik asi ještě jde a kdy to půjde do kytek všechno. Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.

A k té selekci, to dává smysl, když je včelstev hodně. Já to jedu v malém 5 včelstev a asi kdybych to viděl, tak piplam MK. Nějak nestojím o to aby mi to všechno pošlo - protože zrovna mě těch imunních 5% minulo.

Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.<

Solinace půdy mění celou biologii, stejně jako používání herbicidů a jiných pesticidů. Samotná věc, že chlor je jedovatý pro všechno neplatí. To je snad jasné, jak tím co tu píšu, a také existují velké problémy v oblasti tzv. nemocničních infekcí které nelze jen tak eliminovat běžnými chlornatými prostředky, které kupodivu v podstatě tím, že zajiš´tují obyvatelstvu základ hygieny, prodlužují celkovou délku života. Je naněm založen mořský život. Při tzv. biblických potopách je nutno vzít v potaz že bylo méně kyslíku a více exhalací z moře. Takže chlor je jedním z prvků, které jsou základem života na Zemi, proto je ho tu tolik zároveň s vodou. Záleží jen na jeho mocentví a koncentraci a sloučenině jak moc je zdraví prospěšný a nebo škodlivý.

Zvápenatění je podle mne problém včelstev tlačených do co nejrychlejšího rozvoje včelařem, protože včelař chce včely v plné síle už k prvnímu květnu a už v první polovině května optimálně tak 20 kilo medu z včelstva. Ne včelstev, kde se včelař nevyskytuje a která v otevřené dutině otevřené chladu klidně může pomalu sílit třeba až do konce května, podstatné pro přežití takového včelstva pouze je, aby na konci sezóny na začátku srpna tam bylo těch cca 20 kilo zásob na zimu plus zimní generace včel. Zvápenatění se pak vyskytuje u včelstev, které včelař tlačí do toho jarního rozvoje přidáváním nástavků a plástů a rotací zásobních plástů atd " na krev".

Mé zkušensti velí že infekční tlak u zvápenatění se snižuje zvýšením příjmu sladin - potravy do úlu, tím dochází k ředění. Významný je spíš tekutý podíl než pevný. tz. nektar lépe ředí patogena v medovým volátku z kterého se živí plod. Pyl je jeho příčinou ale až v nějaké další fázi přeměny takového úlového pylového biofilmu v živnou půdu pro zvápenatění.

Potom třeba stačí zvýšit vlhkost na jaře a zvápenatění propukne díky klíčení na vlhčích místech díla s takovým biofilmem.

Neskutečné, po komárech vzniklo mnoho nových obcí. A nyní hlavy pomazané by je chtěly zase slučovat. Znovu podvod a krádež. Protože to co vybudovaly, by nikdo jiný za ně neudělal. Sloučit (ukrást obec) = ušetřit = víc už neinvestovat. Paráda, taková bouda.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/chcete-usetrit-miliardy-slucte-obecni-urady

Já jen vím, že když jsem do včel "šlapal", aby přinesly co nejvíc medu, hned po posledním vytáčení na konci července, v srpnu intenzívně krmil, na jaře všelijak upravoval plodiště a rozšiřoval, tak třeba některá včelstva v květnu v lese po návratu z řepky kolabovala, místo zesilování spíš slábla a na dně byla závěj zvápenatělých kukel a další nečistoty.
Když jsem se na to pak vykašlal, v klidu krmil v září i později a na jaře včely nechával tak, protože mi nevadilo, že byly slabší třeba ještě v polovině května, tak najednou problémy se zvápenatěním vymizely a zvápenatělých kukel bylo v podmetu maximálně tak ojedinělé kusy.

Rozšiřování a kočování jsou dva a více stresujících bodů chovu. Pokud nebyly až tak citlivě provedeny, mohlo dojít k nějaké ztrátě a tím pádem oslabení a tím pádem k rozvoji nějaké nemoci. Navíc jestli třeba snůška selhala, nebo naopak byla příliš silná natolik, že se včelstva prorojila nebo došlo k nějakému chemickému přínosu, který tu nemoc podpořil. Takže nejsem daleko možná od pravdy že zato mohla i chemie s hnojivem + herbicidy. Řepka se kropí systemickými plus DAMy, protože to je brukev, která vyžaduje hodně dusíku. Nějaké kropení herbicidy okolo setby na ozim také budou. Natom se pokud vím asi 120 let nic nezměnilo. (krom systemiky, ta ochrana před blýskáčkem byla jiná samozřejmě)

Včerejší déšť u nás asi definitivně ukončil lípy. Do té doby ještě část líp voněla, takže se dalo čekat, že tam v korunách pořád něco kvete a je pro včely. Po tom dešti už nic.

Déšť? Opět a zase ani kapka.Ve studni došla voda už před týdnem.

U nás slušně sprchlo, jak ta řada bouřek šla včera dopoledne a v poledni od jihu po našich hranicích se Slovenskem. Ale ještě víc zapršelo blíž k hranicím, v Beskydech a ve frýdeckomísteckém okrese.

"Neříkáme, že byste měli začít jíst med, pokud se v současné době vyhýbáte cukru," řekl Dr. Khan. "Takové jídlo je spíše o náhradě - pokud používáte stolní cukr, sirup nebo jiné sladidlo, výměna těchto cukrů za med může snížit kardiometabolická rizika."

Výzkumníci do své analýzy zahrnuli 18 kontrolovaných studií a více než 1100 účastníků. Posoudili kvalitu těchto pokusů pomocí systému GRADE a zjistili, že u většiny studií byla nízká jistota důkazů, ale že med trvale produkoval buď neutrální nebo příznivé účinky, v závislosti na zpracování, květinovém zdroji a množství.

https://nutrisci.med.utoronto.ca/news/sweet-honey-reduces-cardiometabolic-risks-ut-study-shows

Řekl bych, že přes peníze.
Člověk si uvědomí, kolik ho ta kilovka medu, který se "cukerně" rovná asi 0,8 kilu cukru, stála a kolik by za to měl kilovek cukru. A následně sladí úměrně tomu cenovému rozdílu. Tím nepřeslazuje a tak šetří srdce.

Nebo si přesně naopak řekne,proč bych měl kupovat med,když za tu cenu můžu koupit 7 kg cukru a vesele sladit.

Vsechny retezce stahuji med medokomerc.
Asi ne vsechny sarze kontrolovaly laboratore v bremach....a tak podnakladove ceny supermarketu odskace balic medokomerc.

Vcelpo bylo prukopnik, medokomerc navazal a slovensky medas se muze pridat v dalsich kolech.

Chtelo by to vyzvyhnout praci ceskych vcelaru kteri se k teto praxi nepropujcili....

Jo,jo,zas může nabízet medokomerc včelařům med u Ukrajiny... Na každého jednou dojde.

Z ukrajiny sem prudi vselico..akurat colnici zadrzali matky..ale je to len spicka ladovca..kamionisti to prevazaju nacierno,slovak to potom rozposiela na adresy slovenskou postou..aj ked v tom nevidim az taky problem ako s dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..

https://dolnyzemplin.korzar.sme.sk/c/23196428/colnici-odhalili-nelegalnu-prepravu-takmer-2-700-zivych-vciel-neznameho-druhu.html

Akce kontrola medu je plánovaná akce v pravidelných nebo nárazových intervalech. Výsledky zpravidla konzument dostane ne dříve jak za 2-4 měsíce od fyzických kontrol. (šarže květen, tz. výroba a distribuce do týdne) a nyní je skoro srpen)

Zpravidla to je akce, kterou kontroly kontrolují znovu po nějakém čase, samy sebe!

Půl roku trvá stáhnout med, který sem pustí SVS z mimo EU obchodní transakce. Tz. jak taková kontrola dovozového medu probíhá, ... tento med sem dorazil v lodním kontejneru na celní plac a překladiště, kdesi pracovníci SVS otevřeli vrata a vzali vzorky hned z prvních třech nastrčených barelů kde ATB zřejmě nebývá.

A toto je výsledek nekvalitních kontrol SVS u dovozu medů, které by měly být z každého barelu a měl by to vyložení odeběr vzorků a naložení platit dovozce a ne stát potažmo daňový poplatník = konzument medu. Tj tak 3 lidi s výbavou překládky. Odhadem několik desítek tisíc. (12 hodin manipulace 80 vzorků na základní spektrum plus ATB.)

Půl roku zákazník pod dojmem kvalitního medu (viz 100% recenze Heureka)
https://www.heureka.cz/znacky/medokomerc/recenze/

pojídá med se širokospektrálním ATB. Protože se zkotroluje místo 80 barelů jen 3 nastrčené k vratům lodního kontejneru po otevření. Tz. fyzicky kontrola kamionu medu SVS netrvá ani hodinu.

dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..<

Ano Gusto, vučko bych nechtěl ani zadarmo, ani kdyby mi zato platili, protože je to loterie co se týká používání a nepoužívání ATB. Kdyby tu bylo ATB při chovu včel povoleno, můžeš v chovu použít pravidlo ošetření např. proti zvápenatění, proti moru, proti dalším sepsím a neduhům.

Jenže dovoz matek kde je povoleno ATB, to je cesta do pekel a hned vysvětlím proč.

Proto že sem někdo doveze materiál nadopovaný léčivy, zpravidla se sem dotáhne i hodně zárodků latentních infekčních nemocí v různých formách a stadiích, které po odeznění a metabolizaci ATB se v chovech ukážou. (forma infekce matky resp. ovariol, které produkují např. virulentní vajíčka které klade a s možností stadia dcer a dělnic s tolerancí k mnoha jiným infekcím, kvůli dopování léčiv, které zde nikdo nesmí kvůli kontaminaci produktů od včel použít)

Tiez by som vucko nebral,okrem spominanych veci,ma este jednu slabinu,nebojuje proti vijacke ,castokrat aj silna pekna rodina moze mat dost plastovej plochy poskodenej..linie ku ktorym bola u nas oficialne priparovana trpali zvapenatenim plodu..To sa mi nastastie vyhyba,zazil som ho raz niekedy okolo 93 roku ked som zacinal a dostal som vcely po zomrelom vcelarovi,v tych som to mal..neskor uz nie..Mozno tomu dava na frak aj krajina zaprasena fungicidmi ,ktore zvapenatenie mozu blokovat

Linie Vučko u nás prorazila, protože se tvrdilo, že Vučko na rozdíl od jiných kraněk umí využít medovicovou snůšku. Ale co je na tom co pravdy, nevím, nezkoušel jsem je
Taky se tvrdilo, že Vučko produkuje víc propolisu než jiné včely.
Ale jestli Vučko špatně chrání voští proti zavíječům, tak to obecně by mělo znamenat, že má špatný čisticí instinkt obecně, špatně odstraňuje uhynulý plod i nečistoty z úlu. Což vlastně koliduje s tím, že tyto včely jsou často napadány zvápenatěním, protože vápenatění velmi závisí na čisticím instinktu včel. Kde se rozšíří zvápenatění, se dá soudit, že v tom včelstvu z nějakého důvodu selhává čisticí pud.
Což mi trochu nesedí s naším šlechtěním oficiálních linií včel, protože svého času se popsala obrovská spousta papírů o tom, jak šlechtitelé a chovatelé matek jedni jako druzí testují chovná včelstva oním testem na vynášení usmrceného plodu a včelstva s nedostatečným čisticím pudem velmi nekompromisně z dalšího rozchovu vyřazují.

Co se týká vynášení usmrceného plodu, vždy je vyřazeno včelstvo, u kterého je vidno něco s matkou. Takže test dobře dopadne pokud jsou tam čistící dělnice. Zkreslení je tedy jednoduché, stačí udělat test u třeba měsíc spojeného včelstva a nemusí být špatné, ale po testu za dva měsíce je na vyřazení. Proto se tyto testy musí prakticky dělat neustále.

Vrtá mne hlavou proč by si nějaké včelstvo nemohlo poradit s motýlicí? Zajímavé je, že jsem otom hodně četl, ale nikdy neviděl. Netvrdím, že jsem u nějakého vadného včelstva neviděl rozmach, ale u silného si vzpomínám, že v literatuře bylo zmíněno, že vývoji motýlic přispívá konstrukce úlu.

Nemám moc různých prázdných míst po úlech, zbytečných věcí okolo úlu, třeba povalové laťky, různé folie, různé krmitka. Nemám palubkový úl, nemám vícedílné víko. Nemám vícedílné dno. To je nízké, víko je svařený v úpravě proti mravencům s 10cm polystyrenem, dřívější verze vík také neposkytovaly motýlici skuliny. Možná zato mohou třeba přepážky které dělí včelstvo od jiného prostoru. Prostě nechce se mi věřit. Musel bych to vidět, do té doby tomu napadení motýlicí u silného včelstva nějak nevěřím.

Zvápenatění je infekční prevít, stačí hodně málo a nějaká agresivnější forma, se pěkně rozjede po celým stanvišti. (má varianty, první dělení je podle odstínu křídy od bíla do černa, potom je dělení podle zkoušek a aditiv, po kterých se růst zastavuje nebo naopak spouští)

Jinak co se týká ofiko chovatelského sdružení matky kraňské, kterým je ČSV, tak velké pravidla a malé výsledky. Jeden místní zahodil telefon do studny a má od sháněčů matek pokoj, všetně od kontrol od Svazu po SVS. Je to jen o dotacích, které jsou asi na matku pěkné.

Pokud by byly výsledky opravdu něco, určitě by šlo slyšet více spokojených reakcí. Vždyť to jso desetitisíce prodaných matek ročně a dlouhodobě vnímám výsledek jako ticho po pěšině.

Apis mellifera Solinvivirus-1, nový virus včely medonosné, který zůstal nezjištěn více než deset let, je široce rozšířen v USA

https://www.mdpi.com/1999-4915/15/7/1597

Proč by si včelstvo nemohlo poradit s motýlicí?
Možná záleží na tom, jak jsou včely schopné si poradit s tou pavučinou, kterou motýlice vytváří a která se tuším na včely při likvidaci i trochu lepí. Nebo prostě dobře čistí úl od mrtvých nehybných věcí, ale jak se ta "věc" hýbe, jako třeba larva zavíječe, tak se jí včela bojí a ustoupí.
Nebo prostě funguje tak, že místo toho, aby cizí materiál z plástu vytáhla a vynesla ven, tak místo toho ustoupí a kus plástu, pavučinu, kuklu nebo chodbičku larvy se pokusí zatmelit.

Jak u vás dopadla lípa? Sever moravy lípy kvetly ale včely na ně nelétaly, v medníkách nic, medné komory s řepkovým medem určené na zimu vyžrané, včelstva stáhly plodování, zeslábly, na česnech žádné brady. Nejhorší rok, od řepky bohatě zásobené včelstva na váze průměrně minus 20kg, top špičkové včelstva přes léto -5kg na váze. Nejhorší výsledek stavu zásob co kdy byl. Včelstva stáhly plodování, zeslábly, brady na česnech žádné. V okolí to samé, lípa sem tam rámek po nějakém tom kile jinak prý hlad. Ani Vigor F1 co lípu vždy měly víc, letos nic.

Nebyl lípový rok, na lípách bylo letos málo květů. A počasí nebylo nejhorší, ale taky ne nějak zvlášť dobré. Aspoň tady u nás.

Lípy po málu, v podstatě je pryč. Je loňská trocha ve větším v kyblech, ale na tu dojde taky. Med letos bude hlavním krmivem na zimu. Přešel jsem na jednoprostorové zimování a zatím to včelu vůbec netrápí. Nejsou letos brady, ale zase jsou o to klidnější. Také jsou klidnější protože neokusili a nezapamatovali si, - neměli šanci poznat vytočený plást. Tak proto je zatím klid do doby než nějaký okolo šetřílek, dojde nato, že by mohly včely tu trochu vylízat a tak nastartuje vše co se týká zalétávání a boje o sladinu. Bude také velké spojování, takže to vypadá že cukru bude dáno také po málu. A možná se i málo vyzimuje, tak se přestane včelařit, protože med pantáti povolí dovézt. Šak dávají dotací zato, že je volný trh, dost, tak ať to kvičí. Na jedné straně povolí vyrábět med a na druhé podporují jeho produkci. Panstvo moudré jako doba sama.

K lípovému medu ještě trochu statistiky. (mimo jiné je to hnus taková nabídka, je to stejné jako by v roce 1993 nabízel výkup medu místo 35Kčs za kilo 8-9Kč/kilo včelího medu) Všíchni vidí, že cena medu (ne vyrobeného medu zpracovatelem) je někde úplně jinde.

Letošní výkup českých medů je zahájen.


Výkupní cena čerstvého květového medu je 80Kč/kg, voda max. 18%
Výkupní cena čerstvého lipového medu je 90Kč/kg, voda max. 18% (výrazná lipová chuť a aroma)

https://www.medokomerc.cz/nas-med/vykup-medu

Vloni už Lípa taky nebyla, jen málo pomíchané s něčím světlým co kvetlo po řepce, tzn. pololipový. Letos je trochu ztmavší dozelenkava spíše lipový - průměr 1,5kg na včelstvo. 90kč výkupní cena? Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... myslím že to je konec, jestli lipový tak bude v malých skleničkách jako luxusní med, 250g .. 100-150kčkč nebo tak. Průměrné výnosy před lety bylo kolem 6kg a to ještě měly včely část lipového pro sebe, to se ještě do kilovek naplnit dalo s cenou o 40kč vyšší než řepkový.

Lipový rok u nás bývá jednou za několik let. Nesmí být lipový rok, to znamená mnoho květů na lípách předchozí rok a musí být v létě slušné počasí, ne příliš horké a dostatek vláhy. Dost dobře by mohl být lipový rok ten příští.
Ostatně já už to můžu víceméně jenom pozorovat, dříve bylo kolem plno velkých lip srdčitých, kolem kostela a v prolukách a podobně. Jak byl lípový rok, byly doslova zaprané medníky a jak nebyl lipový rok, i tak bylo obvykle lipového medu plno.
Dneska je víc než polovina těch velkých lip do kilometru daleko od mé zahrady pryč, náhrady téměř nejsou a snůška z lip je tak na zahradě slabá.

"Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... "
Já plánuji vyzkoušet zmenšenou rámkovou míru, z 39 x 24 na cca 35 x 15, to by právě mělo umožnit využití takových těch menších snůšek.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

Řekl bych, že velmi záleží na návrhu takové boudy, samotné dřevo, PVC, sklo, kovy jsou nositely převážně kladného elektrostatického náboje, včely mají bipolární náboj, při hledání květu včely květ svým záporným nábojem přímo přitahuje, protože jsou jejich antény a ochlupení, díky letu, nabity kladně. Mají také záporný náboj podle situace v úlu. A Asi o to při boudománii jde, o ten vzduch uvnitř boudy se včelama, který má nějaké jiné parametry než vzduch někde jinde.

Tak záporné ionty ve vzduchu ve vnitřním prostředí mají na člověka kladný vliv. Dneska už je plno udělátek, které umí ty záporné ionty uvnitř produkovat. Ze včel bude asi ten vzduch nabitý zápornými ionty přirozeně.

Prodám smetence ,odběr v tomto týdnu. Matka letošní značená opalitem. Cena včetně paketu 3000,- kč.
Pol./Mob. 792363481
Čejk.69615

Aspoň který kraj to je, když už ne okres.

Čejk.69615

Čejk.69615
To určitě každý na první pohled pozná, kde jakýsi Čejk leží.

Jé, 696, JM. :-)

"Chytrému napověz,hloupého trkni",se říkávalo..Čejk nemůže být nic jiného než Čejkovice,no ti druzí si musí zagooglit psč..Kdyby vše bylo v životě takhle jednoduché jako tahle hádanka Čejk.69615.

Asi ano. Kdybych měl zájem, tak bych si to vygůglil. Anebo ne, kdyby bylo dost nabídek, kde by bylo na prní pohled vidět, že to je z mého kraje.

Jak hodnotíte ty žabomyší spory ve Včelařství mezi Langstrotáři a Optimálníky?
Pro mě je to víceméně jedno, oba dva jsou svou velikostí úly pro nepřevčelená stanoviště, kde je po celou sezónu dostatek snůšky. Langstroth je o trošku šikovnější.

Ubývá vody, schnou medonosné stromy, holí se ve velkém lesy a zabírá se ve velkém půda pro zástavby. Nějaké blbé kecy okolo úlů mám za sebou. Záhumenkář ať se baví jak chce.

Něco podobného jako výlevy pána Huly v minulých číslech

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Žabomyší spory? To budu muset posledních pár Včelařstvi vybalit z igelitu a vynechat zábavný úvodník,abych dočetl dál.By mne zajímalo,kdo tenhle stranický tisk bude brát,až se tahle výhoda členství bude platit?

Na úlu mne zajímá, jestli je rámek pravidelně jako dřevo dezinfikován louhem, jestli je dostavěný dílo od loučky k loučce, když ne tak proč, odpověď že dělnice udělá tam díru nebo tam ten rámek plesniví, proč má takový odstín a proč makový. Potom mne zajímá, když je na 11r, jestli je 420mm, protože menší je akorát tak na zlost a mačkání včel.

Potom mne zajímá stav dna, jestli je uhnilé, prokousané, proč prokousané jak oplatek a od čeho, když je úplně nové, jestli probíhá do úlu invaze mravenců, kteří zvyšují bodavost protože není-li včelstvo v klidu, tak bodá o to více.

CO se týká samotného rozdílu mezi langem a optimalem, vidím, že jsou opravdu důležitější věci. Třeba jestli může být nástavek použit tak, že oprátím rámek o 90° a další nástavek naněj postavím v běžné horizontální poloze.

Jestli je opatřen barvou, která nezvyšuje tepelný stres když je hic.

Jestli ... atd.

Ztráta času je se bavit o něčem, co je dávno běžné. Jestli někdo chce včelařit, včelařil lze i v klátech, koších, s úlem na zdi v obýváku, v miniúlech, v maxi dadantech, v Layens úlu v kazetovém úlu, ve skleněných úlech, v železných úlech, v plastu, v kameni, nebo sopečné vyvřelině, v rákosu, v úlu s kartonu, prostě to jsou běžný věci. Nechápu co kdo chce koumat a bádat.

Je možné včelařit i v jednom nástavku a mít tam třeba 5 matek vedle sebe neodděleně, a nezabijí se.

Je možné zimovat na třech rámcích a vyzimovat kvalitní silné včelstvo které se chce v květnu rojit protože nacpalo dva vysoké nástavky.

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.<

Ale nikdo v začátcích včelaření neví jaký úl a systém vyhovuje jeho podmínkám možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Tak ono těch kritérií je podle mne strašně moc a tak pro jaké úly se začátečník rozhodne záleží asi hodně na náhodě.
Třeba na tom zavčelení. V převčelených místech v Langstrothu nebo Optimalu mají včely kvůli hladovění z nedostatku být slabé a potom tam včelstvo sedí uprostřed plástů a česno je nechráněné, takže to je pozvánka pro zlodějky. Nebo včelař bohatě pokrmuje cukrem, takže včely jsou silnější, včelstvo je ale stejně podvyživené a oslabené, protože pyl stejně včelař nedodá a vznikají tak hromadné úhyny. Navíc takový včelař je potom cukrář, protože má v medu i řepný cukr. Na takové místo jsou lepší rámky 39 nebo ještě menší, protože i slabší včelstvo na takových plástech má kontakt s česnem a dokáže se ubránit zlodějkám.
Nebo profi včelaření versus zájmové. U profi včelaření musí včelař za stejný čas ošetřit co nejvíc včelstev, aby stíhal, takže volí úly vhodné pro manipulaci, i když jsou třeba méně vhodné pro včely. U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá. Včetně úlu, který se dá včelám přizpůsobit nejvíc, a to zadováku, který je ale při práci se včelami velmi pracný a proto je vhodný tak jen pro 4 - 6 včelstev, víc těžko.

U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá.<

Ano i ne. Chovatel má zpravidla omezený čas, je jedno jestli je velký nebo malý. Tu rychlost si vynucují okolnosti. Od rojovky, bodavosti, přes slídivost a to podtrhuji, protože si hodně malých včelařů myslí, že má čas, ale pokud se ukáže holý káplý med, stačí poškrábané dílo o mezerník, hozené kamsi plástve okolo úlů s úlovou vůní, atp. a je otázkou pár minut a má okolo sebe spolu s osobním klídkem v práci, včelí zlodějský blázinec, který se i do jara zaryje do paměti včel a ty neustále slídí i po vyzimování.

Odvozenina od úlu Warré, horní loučky jsou ze špejlí. Prý velcí včelaři používají mimo jiné systémy tyto úly v tisících.

https://www.youtube.com/watch?v=mfZpLUNEEZ8

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.
Byl jsem třeba v zadovácích nonstop od rána třeba do večera, současně s vytáčením medu v kočovném včelíně plus s vrácením vytočených plástů do včelstev, za hodinu, za dvě hodiny včely začaly slídit a slídily po celou dobu do večera, nebo jsem měl rozebrané nástavkové úly při silní slídivosti, kdy na otevřené dílo nalétaly stovky včel. Ale když se slídící včely odmetly, ale klidně i zavřely s plásty do včelstva, patřičně se zůžila česna atd, odstranily se zdroje sladiny přístupné včelám atd, během půl hodiny až hodiny počet slídicích včel spadl k nule. Protože včely dokázaly ochránit česna a lupičky do úlu nepustily a jinde pro včely nic nebylo, takže slídivky prostě po ukončení práce ve včelách slídit přestaly.

A s bodavostí to je trochu podobné, kdo se včelami zachází slušně, může jedno včelstvo rozebírat po plástech třeba dvě hodiny a na stanovišti ve včelách být celý den. A maximálně kromě pár včel, které náhodou přimáčkne a ty jsou potom vzteklé a u divočejších včelstev 10 - 20 dalších útočících včel jsou včely klidné.
Kdo ale se včelami zachází nešetrně, bouchá s nimi ve snaze pracovat rychle atd a současně je v nich častěji než dva tři týdny, kdy si to zacházení včely zapamatují a podruhé jsou vytočené hned, tak za sezénu za nějaký měsíc ty včely zdivočí.
Původně klidné včely se potom chovají úplně jinak. Hned jak člověk přijde na stanoviště, zezadu k úlům, útočí několik včel, zepředu před česny hned útočí tak 10 - 20 včel a pokud včelař úl otevře, během 10 - 15 minut, jak se včelstvo nabudí, útočí na včelaře tak 100 - 200 zuřivých včel.

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.<

No problém to je a dost viditelný a známý protože, protože při zalétávání, tzv. emigrace a migrace dělnic, platí jiné sociální pravidla přijetí než u loupeže a útoku. A platí zvýšení tlaku parazitů nebo infekce. Jenže důsledky průniku jsou stejné, dobít včelstvo.

Jak jsem psal, sousedé místo uskladnění vytočených plástů na jaro, což je nejlepší podněcovací jarní počin od včelaře, vrací rámky k vylízání a nenapadá mne to samé že mají daní chovatelé v hlavě. Protože klid se změní v reinvaze a loupeživost. Které nezmizí po nějaké hodině. Včela má paměť a pamatuje si dobyvačnou a davovou včelí psychozu. Proto stačí po takovém naučení jen pár minut práce a ihned jde vodět slídivost. Což je špatně.

Jestliže je včelstvo zdravé, správně usazené v úlu, takže včely mají kontakt s česnem, konstrukce úlu není chybná a včelař nemá doširoka "rozdavené" česno, ale má ho přiměřeně zůžené, tak slídivost a vylupování není žádný problém. Ať už nálet zlodějek nastane prací včelaře nebo tím, že soused nechá vylízat vytočené plásty včelám, taková včelstva se prostě bez problémů dokáží zlodějkám ubránit. Klidně se v nejhorším může stát, že včelař zapomene třeba plásty v bedně vybrané z úlu přikrýt utěrkou a ono na ně nalétnou a pokryjí je zlodějky, včelař klidně může i určité množství zlodějek při vrácení plástů dát do úlu a zavřít je tam, i tak se za výše uvedených podmínek včelstvo ubrání.
Výjimky jsou pouze dvě. Jedna v sezóně, když více úlů má jako matky sestry z jedné chovné série, potom se občas zřejmě stane, že genetická výbava matek sester je podobná a tím jsou podobné i vůně úlů. Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.
A mimo sezónu, kdy včely v podletí uloží zásoby podle obsazení plástů současně letní krátkověkou i zimní dlouhověkou generací, ale na podzim, když krátkověká generace je už pryč a dlouhověká se třeba stáhne blíž k zimnímu sedisku, včelstvo ztratí kontakt s česnem i přestane strážit zásoby. Zlodějky tak za podzimního oteplení nerušeně rozjedou loupež, která, protože včelstvo často už nedokáže se probudit a začít chránit česno, končí úplným vyloupením včelstva. A zdá se , že dlouhověké zimní včely nelpí tolik na vůni vlastního včelstva a vlastní matce jako krátkověké letní včely, nechají se nejdřív bez odporu vylupovat a potom se snadno se snadno loupeží strhnou a odletí do úlu zlodějek.
Aspoň tak to bylo před 15 a více lety. Dnes to může být trošku jinak, protože se už asi chovají trošku jiné včely a moc to nemám možnost sledovat, protože už chovám jen málo včelstev a ne na výnos.

Ct24.ceskatelevize.cz-uleva pro male vcelare zustane.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.
Děkuji

Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.<

To má ale nějakou obecnou příčinu. Zpravidla destrukce, nemoc matky, infekce, zlodějství, slídění, emigrace, migrace. To poslední je hodně podobné s člověkem. Existuje kohorta lidí, kteří cítí, že migranti posílí v podstatě za cizí náklady na výchovu, části chybějící nebo neschopné populace na pracovním trhu. To samé se děje ve včelstvu, emigrace je naprosto běžní věc v případě teplých podletních podzimů, ale nejen vtom čase ale i jindy, ovšem přínos může být např. vč. nemocí a zvrácení morálky u ostatních kohort v populaci, problematika vůně matky a její výměna, aj. U člověka jsou to jiné zvyky, jiný vzdělávací proces, neznámý důvod emigrace.

Lze se domnívat, že inkluzní chování sociálních společenství je postaveno na výběrovém a genetickém základu, který vyžaduje určitou vynaloženou energii.

Takže pokud včelstvo není samo v okruhu např. 4km průměru, emigrace probíná neustále mezi včelstvy, podle toho, jak natom je včelstvo, ne úl. Ten je samozřejmě hradbou proti nebezpečí co může včelstvo potkat, ale emigrace a inkluze je vidno vidět napříč mnoha druhy.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.<

Já ze zprávy pochopil že to je nachystaný ale ne schválený. Takže je nutné sledovat sněmovní záznamy.

Já myslím, že se to ověřit nedá. Tato vláda funguje jako burza blbých nápadů brainstorming. Vyhazuje všechno, co je napadne, lidem a podle toho, jaký se na jednotlivé nápady objeví pokřik, je nakonec buďto přijme a schválí nebo taky ne.

Já vždycky průběžně kontroluji stav na česně rozebíraného včelstva. V období slídění tam po řekněme půlhodině od otevření úlu létají kolem nějaké zlodějky a snaží se česnem proniknout do úlu a strážkyně se tomu snaží bránit. A to asi tak ve slabé až trošku střední intenzitě. Při uzavírání úlu se tam množství zlodějek a tlak na strážkyně přechodně zvýší, protože před česnem se objeví zlodějky, které se dříve zaměřily na vytažené plásty. Za asi 15 minut po uzavření úlu zlodějek před česnem výrazně ubude a za asi 30 minut po uzavření úlu je na česně prakticky klid, zlodějky jsou pryč, Maximálně se tam jednou za čas jedna objeví a po otestování, že se přes strážkyně dovnitř úlu nedostane, zase odletí. Takže znova píšu, že včelstvo, které je v pořádku a ve správném a dobře nastaveném úlu nemá při práci ve včelách jakákoliv slídivost prakticky žádný vliv.
Něco jiného je, kdyby se "podařilo" třeba zamáčknout matku. Po nějak 15 - 30 minutách si včely v úlu změnou vůně včelstva uvědomí, že včelstvo je osiřelé a tím napůl zkolabuje ochrana česna strážkyněmi. Když se nic nestane, tak podle mého odhadu za hodinu, dvě hodiny včely vyberou buňky plodu, ze kterých udělají matky a začnou pracovat na matečnících. Změní se zase feromony - vůně včelstva, skončí osiřelost a schopnost obrany před zlodějkami se zase zvýší, i když ne úplně na původní vysokou úroveň. Když ale česno během osiřelosti zůstane víc otevřené, dovnitř začne pronikat větší množství zlodějek a ty mohou způsobit, že kolaps včelstva bude trvat dál, schopnost včel bránit své česno se nevrátí na původní úroveň. Rozjede se klasická akutní loupež a za 2 - 3 dny je včelstvo zničeno.
Proto jsem si taky zvykl se dívat na ty česna, osiřelost se tam dá snadno poznat. A pokud se to stane, zůžením česna na maximum na jednu včelu se včelstvu pomůže, to dobu osiřelosti přežije bez větší úhony a po naražení matečníků a ještě potom přes noc se konsoliduje a druhý den ráno už zase strážkyně brání česno tak, jak je potřeba. Při troše štěstí pak zdravé včelstvo zvládne odchovat novou matku a přežít. Takže u mě, pokud ztratím včelstvo kvůli vyloupení, není to kvůli tomu, že jsem ty včely měl rozebrané. V posledních letech to bylo nejvíc to podzimní vylupování.
Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.

Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.<

Píšu to stále dokola, souvisí. Pokud emigrantka přináší bonus ve formě parazita nebo infekční nemoci, nebo jiné vůně, znamená to že v určité velikosti migrační vlny do včelstva pluje příčina kolapsu a vyloupení, stupňující se nemoc matky. Matka je zdravá a s tím včelstvo jen prvních pár měsíců, prosperuje potom nastupují změny typu zaprahnutí mateřího feromonu, nástup řady nemocí, (někdy i pár měsíců od vyběhnutí a oplození). Jsou nato studie a přes PCR se dnes ví hodně okolo toho jak na tom matky jsou. A matka jak známo je důležitá co se týká loupeživosti. Někdy je zajímavý, že samotné vyrabování úlu přijde až s novou sezonou, nebo novým přísunem úlů od jinud.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7150968/

google translator:


2. Režimy přenosu viru do včelích královen
Pochopení přenosových cest a směrovosti šíření viru je zásadním prvním krokem při určování účinku a epidemiologie daného patogenu, protože přenosové cesty mají přímý vliv na prevalenci a virulenci virů [46 , 47 , 48 ] . Virulence je termín, který se používá v patologii hmyzu. V tomto textu používáme virulenci definovanou jako „schopnost organismu produkovat onemocnění, stupeň patogenity v rámci skupiny nebo druhu“ [ 49]. Horizontální přenos obecně vede k evoluci virulentnějších forem patogenu s negativními dopady na přežití a zdatnost hostitele. Naproti tomu vertikální přenos závisí na přežití a reprodukci hostitele. Proto obecně způsobuje sníženou virulenci, což umožňuje dlouhodobé udržení virů v populacích hostitelů [ 47 , 48 , 50 ]. Vztah mezi přenosem a virulencí je komplikovanější, když má patogen více cest přenosu, které mohou usnadnit jeho šíření [ 51]. Viry včely medonosné mohou být typicky přenášeny několika způsoby: vertikálně prostřednictvím vajíček a uložených spermií, horizontálně prostřednictvím trofalaxy, žlázových sekretů, přímým tělesným kontaktem a vektory nebo venerálně prostřednictvím páření [45 , 47 ] . Včelí královny tedy mohou být infikovány viry na počátku vývoje z infikovaných spermií nebo infikovaných vaječníků [ 52 , 53 , 54 , 55 ]. Simultánní průzkumy matek a jejich vajíček naznačují, že mnoho virů detekovaných od matek, jako je virus deformovaných křídel (DWV), virus sacbrood (SBV), virus černé královny (BQCV) a virus kašmírské včely (KBV) vejce [ 56 , 57]. Ve vejcích včel medonosné byly také detekovány další viry, včetně viru chronické ochrnutí včel (CBPV), viru akutní paralýzy včel (ABPV), izraelského viru akutní paralýzy (IAPV) a viru jezera Sinaj (LSV) [ 54 , 55 , 58 , 59 ], což naznačuje, že tyto viry mohou být také přenášeny vertikálně. Ve většině případů se prevalence virů ve vejcích může mezi koloniemi a populacemi značně lišit. Ačkoli většina vzorků vajíček, které byly testovány, je infikována pouze jedním virem, nejčastěji DWV, SBV nebo BQCV, mnohočetné virové infekce jsou také běžné ve vejcích včely medonosné [ 54 , 55]. Jakékoli dané oplodněné vajíčko infikované virem by mohlo být potenciálně vychováno v královnu a následně nést a vertikálně přenášet virovou infekci po celý její život. Méně je však známo o patogenitě virů, které se přenášejí prostřednictvím vajec.

Několik virů včely medonosné, včetně DWV, BQCV, SBV, KBV a ABPV, bylo detekováno v časných larválních stádiích u matek [ 56 , 57 , 60 ]. Tato virová infekce (virové infekce) může pocházet buď od rodičů královen (přenášeno vertikálně; viz výše) nebo od včelích dělnic (horizontálně přenosné) prostřednictvím infikované potravy ze žlázových sekretů [45 ] . Několik virů včetně IAPV, CBPV, DWV a SBV bylo detekováno z mandibulárních a hypofaryngeálních žláz včelích dělnic [ 58 , 59 , 61 ], což naznačuje, že u včelích kojenců se může vyvinout latentní virová infekce a přenášet viry do potravy mateří kašičky, kterou mají. poskytnout královnám [ 57 ,59 , 60 , 62 , 63 ]. Konzumace virových částic v plodové potravě larvami královen (SBV, BQCV, KBV, IAPV) může způsobit infekci a může usmrtit larvy během stadií larev nebo kukly, pokud je pozřeno dostatečně velké množství virových částic [60 , 64 ] . Je třeba poznamenat, že včelí ošetřovatelky jsou schopny akumulovat biologicky aktivní RNA včetně miRNA, transponovatelných prvků a nekódující RNA v mateří kašičce, které hrají roli v sociální imunitě a jsou pravděpodobně aktivní proti patogenům, jako jsou viry [ 62]. Rovněž akumulace virionů (BQCV, DWV a IAPV) ve vosku buněk královny (a možnost následného přenosu viru) by neměla být opomenuta během pozdních fází larvy nebo časné kukly, kdy je tělo královny v kontaktu s voskem. [ 65 ]. Na rozdíl od dělnic a trubců, kde je horizontální přenos značně usnadněn parazitickým roztočem Varroa destructor , který přenáší mnoho různých virů [ 66 , 67 , 68 ], larvy královen nemohou získat viry z Varroa , protože nezamořují vyvíjející se královny buňky, s výjimkou extrémně vzácné případy včelstev s velmi vysokým napadením roztočem Varroa [ 69 , 70]. Vyvíjející se matky s jakýmikoli symptomy onemocnění budou pravděpodobně zničeny včelími dělnicemi, což selektuje nízkou virulenci, ale může to být také přímý důvod, proč jsou viry tak sporadicky detekovány v různých fázích vývoje matky nebo u nově vzniklých matek [60 ] .

Páření se zdá být důležitou cestou přenosu virů k infikování královen. Z odebrané semenné tekutiny zjevně zdravých trubců bylo detekováno mnoho virů, jako jsou DWV, ABPV, BQCV a SBV, což poskytuje důkaz, že matky mohou být infikovány pářením nebo instrumentální inseminací [71 , 72 ] . Trubci jsou příznivými hostiteli pro roztoče Varroa , kteří by mohli zvýšit titry virů a prevalenci virů v trubcích. Virová zátěž trubců přímo ovlivňuje zdraví královny prostřednictvím pohlavního přenosu mnoha virů [ 45]. Mezi viry detekovanými u matek byl systematicky zkoumán DWV, aby bylo možné porozumět pohlavnímu přenosu k infekci matky a následně vertikálnímu přenosu z matky na produkovaná vajíčka u včel [ 35 , 52 ]. DWV je známou příčinou úmrtnosti kolonií ve spojení s jeho vektorem, Varroa destructor [ 73 ], a také slouží jako vhodný studijní model, protože snadno infikuje všechna vývojová stádia a kasty [ 74 ]. DWV pohlavní přenos byl prokázán pomocí instrumentální inseminace [ 52 , 53 ] a u volně létajících matek [ 75 , 76]. Vysoký titr DWV detekovaný z endofalií odebraných z odchycených trubců z oblastí shromáždění dronů nebo od královen vracejících se z letů páření podporuje, že pohlavní přenos DWV může nastat během přirozeného páření [ 35 , 77 ]. V důsledku pohlavního přenosu jsou mladé spářené královny infikovány více viry než mladé nespářené královny [ 35 , 44 , 78 ]. Starší pářené matky mají tendenci být infikovány ještě větším počtem virů, včetně DWV, SBV, BQCV a komplexu AKI (ABPV, KBV a IAPV), při vyšších titrech infekce [ 44 , 56 , 79]. V mnoha případech mohou být stejné viry, které jsou detekovány v tkáních královny, také detekovány mezi dělnicemi stejné kolonie, což naznačuje, že dělnice mohou infikovat královnu prostřednictvím trofalaxy nebo tělesného kontaktu [56 , 79 ] . Přenos viru prostřednictvím těsného tělesného kontaktu mezi infikovanými dělnicemi a královnami byl prokázán přímo pro IAPV [ 80 ]. Feromony královny přitahují včelí dělnice, aby obklopily královnu a interagovaly s ní anténováním, ošetřováním a krmením [ 81 , 82 ]. Vzhledem k tomu, že dělnice v družině jsou obvykle mladé (a proto mají malý kontakt s vnějším prostředím úlu), mohou představovat fyzickou a sociální bariéru, která chrání královnu před nemocemi a snižuje její vystavení infekčním agens.62 , 83 , 84 , 85 ]. Nicméně matky jsou vystaveny a starší matky měly větší interakci s dělnicemi během svého delšího života ve včelstvu a hromadily viry způsobem závislým na věku. Otevřenou otázkou je, zda imunosenescence přispívá k vyšším virovým titrům starších královen.

Pokud dobře pochopí chovatel, co znamená třeba jen příčina: vracení vytočených rámků v řetězu událostí co se týká zdraví matek potažmo včelstev, musí dojít nato, že za kolaps na svém stanovišti může mnoho faktorů ošetřování včelstev v dosahu nějakého rádiusu.

Takže co dělat? Třeba stovky včelstev v korejském včelaření vyřešily přenos tak, že dávají klece na česna. Proti trubcům a proti emigrantkám a proti lupičkám. Další je technika zimování mezi přepážkama. Kontrola vlhkosti v úlu, plesnivění plástů se připisuje velký problém protože v přítomnosti hub vznikají nové formy proteinů a enzymů. Hlavní je pochopit ten řetězec událostí který neustále entropie ve svých vzorcích ovlivňuje.

Tak jasně že při migraci dochází k šíření včelích nákaz, že to bude dokonce, pokud je oblast víc převčelená, hlavní mechanismus šíření nákaz. A že pokud je ta nákaza závažnější a oslabí včelstvo, tak může snadno touto oklikou dojít k loupeži.
Já jsem ale psal o případném přímém bezprostředním působení migrovaných včel na loupeže a ochranu včelstva svými včelami před vyloupením.

Nejsou ty klece na česna u jihokorejských včelařů ochrana proti tamějším japonským sršňům vybíjejícími včely v úlech?

Nejsou ty klece na česna u jihokorejských včelařů ochrana proti tamějším japonským sršňům vybíjejícími včely v úlech?<

Ne jsou to staré věci popisované vi sto let starých knihách. Že to používají Korejci proti sršni, je jen jedno z využití.

Proti příletu trubců, při izolaci trubců, na izolaci matek proti vyrojení, na samopřesunutí roje z úlu do úlu, rojochyt, proti ptákům, proti myším, proti slídilkám ...

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html<

Nejde o bylinky, jde o ten lih. Včelí metabolismus jej přeměňuje rovnou na tukový tělísko. Alkohol (ne v takové koncentraci smaozřejmě) je běžná věc s kterou se včela potká. Úplný vývojový paradox u je, že určitý druh včel může konzumovat maso, takže má úplně jinou biokulturu která mu to maso umožňuje trávit... Což je velmi zajímavý vývojový akt.

Bohužel jsou vědecké práce, které prokazují závislost včelstev na alkoholu po pravidelném podávání a stejně i působí protialkoholní antabus který včesltvo mění. Takže je to taková dvousečná zbraň, protože co se včelstvem, které je od jara léčené ale zároveň se stal alkoholik, který má své vrtochy a výpady a nálady. Takže v případě snůšky třeba nenosí tolik medu než je průměr na stanovišti.

No já už jsem zažil leccos. Například jak se do krmení včel na zimu dával česnek za stejným účelem jako v článku ty bylinky. Nebo jak se do vody pro včely doporučovalo dávat cca kolem miligramů solí kobaltu, že prý kobalt v takovém množství podporuje u včel rozvoj té správné mikroflóry nebo co.
Ale že by na včely působil líh stejně jako na teplokrevné savce, to slyším poprvé.

Několik studií již poskytlo dobrý příklad při stanovení včely medonosné jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu. Bylo prokázáno, že včely, které ochotně konzumovaly až 20% roztok ethylalkoholu se sacharózou, nevykazovaly žádnou významnou averzi nebo se nevyhýbaly tomuto léku a dokonce dávaly přednost roztokům s jeho obsahem (Abramson et al. 2000, 2004a; Sokolowski et al . 2012 ; Varnon et al. 2018 ; Mustard et al. 2019 ). Dále se ukázalo, že konzumace etanolu včelami vede k na dávce závislému zhoršení krmné aktivity, lokomoce, sociálního chování a učení (Abramson et al. 2000 , 2004b , 2005 , 2015; Božič a spol. 2006 ; Maze a kol. 2006 ; Hořčice a kol. 2008 ; Mixson a kol. 2010 ; Wright a kol. 2012 ; Giannoni-Guzmán a kol. 2014 ). Tyto změny chování po expozici jsou paralelní se změnami pozorovanými u savců, včetně lidí. Jiné studie šly tak daleko, že blokovaly sklon ke konzumaci etanolu u včel pomocí Antabusu®, léku vyvinutého k léčbě lidských alkoholiků (Abramson et al. 2003 ). Nedávno byl u včely prokázán také toleranční účinek na etanol, charakteristický znak alkoholismu, ve formě poklesu zhoršujícího účinku etanolu na pohyb po opakované expozici droze (Miler et al. 2018). Avšak i ve světle těchto studií zůstávají naše znalosti o přirozené historii včely medonosné s ohledem na expozici etanolu základní a brání rozvoji včely jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu.

Přirozená spotřeba etanolu včelami zůstává neznámá, ale zdá se pravděpodobné, že se s etanolem musí setkat v přirozených podmínkách. Květinový nektar, jejich hlavní zdroj energie, je často poškozen nektariózními kvasinkami (Herrera et al. 2008 ; de Vega et al. 2009 ) a může fermentovat za vzniku etanolu, i když pouze v nízkých koncentracích (Kevan et al. 1988 ; Jakubska et al. 2005 ; Goodrich a kol. 2006 ; Wiens a kol. 2008 ). Kromě toho potraviny uložené uvnitř úlu, zejména čerstvě skladované potraviny, které ještě nejsou koncentrované, mohou za vhodných podmínek fermentovat za vzniku etanolu (Gilliam 1979). Včela navíc vlastní alkoholdehydrogenázu (ADH), jeden z hlavních enzymů pro rozklad etanolu během trávení (Martins et al. 1977 ; Bouga et al. 2005 ), a dělnice musí přijímat čistý etanol, aby biosyntetizovaly důležitý feromon. , ethyloleát, zodpovědný za udržení dělby práce v kolonii (Leoncini et al. 2004 ; Castillo et al. 2012a , 2012b ). Existence metabolické dráhy odbourávání etanolu a také na etanolu závislý regulační mechanismus dělby práce hovoří pro expozici včely medonosné etanolu jak v minulosti, tak i v současnosti.

https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-020-00812-y

Asi proto Včelařství nečtu. Včelařství je více spolkový bobkový list než psaná výzkumná fakta a opakovatelné důkazy. Ony tyto informace podléhají licenčním požadavkům pro přetisk. Možná je to v OVP tam si lajznou obšlehnout sem tam něco zajímavého. Ale ty neodebírám a odebírat asi nikdy nebudu.

Vzhladom k tomu ,ze v clanku nevidim ake byliny,tak predpokladam ze sa nekdo bude chciet nabalit na aplikacii artemisininu do vciel..liehovy extrakt paliny,najma ročnej a jeho ucinky proti nosema ceranae.. to sa uz niekolko rokov testuje s vybornymi vysledkami na velkom pocte vcelnic v cesko/slovensku.. Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..

Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..<

Stačí že je přítomen, o něj (alkohol) jde především. Desinfikuje zárodky a je to konzervant, třeba v margotce, typicky složení a něco co včelstvu by určitě chutnalo, se pro zajímavost nadýchá až 3promile ihned po snědení. Jen jestli se včelaři budou chtít dělit se svými včelstvy o poklady typu jalovička, borovička, slivovička, medovec...

Třeba nyní je aktuální používat glicerín v úlech, je to také alkohol.

V 2% koncentraci nema dezinfekcny ucinok.. ten ma artemisinin,ktory je z paliny luhovatelny alkoholom..nie varom a vodou.. tymi je ziskatelny absinthin,ktory ma vynikajuci ucinok proti varroa.. preto sa proti nozeme pouziva palina rocna v alkohole,ona ma najvyssi obsah artemisininu..a proti varroa palina prava,ta ma najviac absinthinu..

No a znovu opakuji, zkusil někdo prostě artemisin vynechat a použít jen alkohol? Pokud Dr. Šumera něco ve své ordinaci má, tak spiritus a moc dobře ví, proč ho tam má.(jestli není mezi šťastnou částí populace už jako důchodce na penzi) Je to všeobecné antiseptikum a to jak vnější tak systemicky vnitřní, tz. že alkohol mění hodně, houbu apis ve všech jeho formách, zvápenatění částečně, potlačuje širokou škálu virů, mění Malphigické žlázy, mění, i jak vědátoři tvrdí, díky ADH dělbu práce (dle mých zkušeností jen do určité dávky) atd.

Doktoři mají spousty léků, ale základy jsou pořád stejné. Artemisin lze nahradit třeba pyretrinem, z řimbaby. A. Světe div se, včelaři objevili syntetickou výrobu díky alkoholové syntéze zvané tinktura. Prostě synteticky vyrobený artemisin. Reaktorem je láhev bylina, alkohol a čas.

2% alkoholu v sirupu který je rozmíchaný v barelu, je přibližně 5-6 litrů 65% alkoholu ve 200l roztoku. (1 barel) To je koncentrace která má vliv a jde už dobře cítit.

Nechci se hádat a nemám to zapotřebí, jen nechápu jak 2% alkoholu, což je odhadem třeba i v těch sojových margotkách aby neplesnivěla nebo se netvořil nějaký jedovatý botulotoxin, může někdo takto nebrat v úvahu co vše může 2% znamenat a něco ovlivnit.

Bola by to sranda ,keby nakoniec nie artemisinin,ale 2% alkohol zabijal ceranae.. ale za pokus by to stalo.. volakedy,davno,ked sme o cerane este nechyrovali,som daval aj silnejsie alko vyluhy vselicoho mozneho..aktualne by som mal davat na 1,6 l cukroveho sirupu 60ml 52% tintury paliny..davam silnejsi,80ml,vzhladom na to ze testujem na zmetencoch,ktore boli osadene na zasobne plasty po uhynutych vcelstvach.. je to nieco pod 3% cca koncentracia alkoholu,vcely to beru pri pokape v pohode..Ja sa hadat tiez nechcem,ale 2% mi pridu strasne malo na to ,aby nieco dokazali zabit..v sirupe ked to kostujem to necitim vobec..na mikroskopovanie a pokusy nemam cas,mozno v zime,ale zaujimalo by ma to ze kde je pravda..

Určitě to lze dohledat jestli to někdo nezkoušel, ale proti lýze MVP a vůbec proti němu by nějaká koncentrace určitě také byla. Nejlepší je mor spálit ihned při podezření, ale jako alkoholová prevence v nějaké koncentraci třeba v těstě nebo jinak nezní špatně. Dohromady samozřejmě s preventivní profylaxí úlu a jeho dílů hlavně dno, tam padá jako první vše co včela nestrčí do volátka a nepoužije jako krmivo pro larvy. A zrychlenou výměnou díla.

To je právě ono, ona kohorta, která krmí larvy, potřebuje bezvadnou a plnohodnotnou stravu. Pokud včela vyběhne, potřebuje jinou ochotnou kohortu včel, která jen sdílí a dokrmuje mlaďušky. Pokud je nedokrmí, třeba kvůli špatně umístněnému rámu s plodem, kohorta je jinde a hodně dělnic může vypadnout z česna hladová a klam je vtom, že si hodně včelařů myslí, že to je díky virům. Přitom jsou to jen řady pásově obhospodařovaných úlů chovatelem typu házení nástavků jebo bezmyšlenkovité přehazování rámů s plodem když vybírá med. Hladové kvalitně nedokrmené mlaďušky udělají přesně to samý, jako hladový nedokrmený trubší plod. Pokud je úroveň chovu na výši, kdy včelař ví co umí špatně umítněný plást udělat s trubčím plodem, to samý se stáne i s plochy pláství s plodem dělnic. Vypochodují z úlu a spadnou pod česno. Hodně vidno to je i na jaře, nebo třeba během snůšky. Protože je kohorta dokrmovaček někde jinde v úlu, než plást s plodem.

Včelařina je hodně zodpovědná práce, chov včel není pro každého.

Dost na mne zapůsobilo video v opačném smyslu, když se někdo rozhodne přestat úplně pít.

https://www.youtube.com/watch?v=0w2bc3MoUgs

Rozhodně stojí za zhlédnutí a zamyšlení s ohledem, jestli sociálnímu hmyzu škodí abstinování. Protože alkohol je jedem, stejně jako hodně léčiv, ale proti obrovským problémům s úhyny by přesto mohl velmi výrazně pomoci.

Alkohol má jednu velkou nevýhodu, je docela drahý. A řekl bych, že když dávat včelstvu alkohol, musí být také kvalitní. Takže žádný methylalkohol! nezkoušet.

Dobre video..youtube je celkovo z internetu podla mna (subjektivne) absolutne top platforma.. nastasti uz 25 rokov zo zdravotnych dovodov nepijem :) ..ale kvalitneho alkoholu mam habadej doma.. davam si destilovat kvas robeny z medu do jednej z najstarsich slovenskych palenic... :) ..

Inak,ja davam tinkturu aj do vody do napajacky,hlavne palinovu ,obcas propolisovu..teraz mi napadlo,ze by sa aj cisty alkohol mohol dat a urobit pokus ,dve vedla seba ,jednu s a druhu bez,ze co by uprednostnovali

Alkohol bez propolisu by musel být v koncentraci aspoň 15 %, aby měl nějaké desinfekční účinky. V nižší koncentraci, pod 5 - 10 % je alkohol pouze potrava pro mikroorganismy obsažené ve vodě.

Diskuze otom, kolik % alkoholu zabije něco, je prázdná. Zkuste se zamyslet kolik promile v krvi alkoholu, zabije člověka. Dále, proč se nesmí lít do kanálu.(jestli nevíte, zeptejte se prvního vodohospodáře co dělá na čističce) Dále nízkoprocentní směs snižuje povrchové napětí. Tz. dokáže tím, že je to povrchově aktivní látka, změnit základní obranné prostředky mnoha bakterií a virů, dokáže se ta voda v alkoholu vsáknout do obalu patogenu, což je vliv na životnost a zapouzdření. Platí, že čím vyšší procento alkoholu působí za určitý čas, tím rychleji se dostaví jeho účinky. Ne, že když je ho málo, nemá vliv, díky kterému se následně spustí řetěz událostí, které vedou k odlišnému stavu než bez něho.

Takže pokud ho naleju do kanálu a i přes další naředění má vliv např, na základní půdní bakterie které se používají k rozkladu na čističkách, má vliv i v nízké koncentraci na bakteriální film v úlu. Hotovo tečka. Má antisepticý vliv i za nízkých koncentrací. Takév ta komerční zvolání za koronaviru, že čím víc procent, tím víc adidas, je více jen o prodeji než o skutečnostech které platí okolo alkoholu.

Mimo odbočím, víte co je největší katastrofa a ekologická přítěž v automobilovém průmyslu? Je jedno jestli jde o Etylen palivo, bateriový , hybrid, CNG, LPG, atd. Ostřikovací kapalina na sklo. Je ho obrovská spousta odpařována denně. Ta díky nespálené alkoholové složce (jako u methanu) působí na ozonovou vrstvu díky které mizí.

Neviem kolko % opije vcely,2% zvladaju v pohode..co sa dezinfekcie tyka,robim si proti komarom repelent ,etericke oleje do alkoholu rozpustit a zriedit na cca 5 percent vodou..tento roztok ked som pouzil na ranu tak nejako extra dezinfekcne ucinky som nevidel..Co sa tyka vtakov,tak drozdom (kosom) u mna na dvore staci par hnijucich višni na zemi ,alebo podobne jablcka v zime vylozene z pivnice,a su ozrati jak delo ,da sa k nemu prist na dosah ruky,leskly pohlad a pri odlete narazanie do muru .. na druhy den su ale naspat,ako do krcmy :-) ... studia vplyvu alkoholu na vcely-ale je to v anglictine :

https://eu.docs.wps.com/l/sIKntluXJAZS0gacG?sa=e1&st=0t&fbclid=IwAR02PSv1JEPZOzOll1qbjRg_AV-Qg106mlBgCgAVhWuUH7i7W06Q1-fc_GQ&v=v2

Očistil jsem ten odkaz, správný je tady:
https://eu.docs.wps.com/l/sIKntluXJAZS0gacG
Retězec "?sa=e1&st=0t&fbclid=IwAR02PSv1JEPZOzOll1qbjRg_AV-Qg106mlBgCgAVhWuUH7i7W06Q1-fc_GQ&v=v2" je tam jen kvůli ždímání peněz za reklamu na té stránce, udává totiž majiteli stránky, z které předešlé stránky byl ten odkaz otevřen a tudíž na jakou stránku je účelné reklamu na tuto stránku směrovat.
Je dobré webové adresy takhle čistit, aby se zbytečně nezatěžoval počítač a nespotřebovávaly zdroje počítače.

Diky Radime :)

Tak nám to začíná okolí hlásí první prázdné úly, vykrádačky, rabování . Brzo letos začínáme, brzo! Žďársko.

Ani bych neřekl, že je brzo. Je pomalu konec srpna a normálně loupeže začínají po ukončení snůšky v červenci.

Tak uz aj v madarsku bohuzial

http://www.omme.hu/megjelent-az-azsiai-lodarazs/?fbclid=IwAR0fmpIAyege_HlyobwCbgbupjHzto2xP2DKmXNgIHKwH8gdwayNHBJ5H1c

Řešení neřešitelného!" - Krizová konzultace na Ministerstvu zemědělství Adrián Pungor • 2023-08-21 Dne 7. srpna 2023 se v ministerské zasedací místnosti Ministerstva zemědělství konala konference s aktéry maďarského včelařského průmyslu - od výrobců po externí dodavatele a vývozce - o mimořádně vážné situaci včelařství ao obecných problémech na trhu s medem, které to způsobují. Přáli bychom si, aby bylo možné komunikovat a představovat ministerstvu příčiny krize a možná řešení z co nejvíce úhlů pohledu a reprezentovat možná řešení, proto jsme pozvali zástupce našich největších organizací, členy Jednání se zúčastnila Asociace maďarských výrobců medu, zástupci Asociace maďarských obchodníků s medem a balíren medu, OMME s kritickými včelaři na sociálních sítích a samozřejmě několik lidí z představenstva a zaměstnanců. Celkem 17 lidí, jmenovitě: Péter Bross, Ferenc Brunner, László Diósi, Tibor Hajdú, Gábor Horváth, Gyula Fazekas, Sándor Fekete, József Hok, István Lászka, Zoltán Nagy, Zsolt Obráz, Antal Petneházy, Dr. Adrián Pungor, Simonné Venter Éva, doktor Zoltán Szemenyei, Károly Varga, István Városi. Ze strany ministerstva byli přítomni ministr zemědělství a státní tajemníci a zástupci NÉBIH. Setkání zahájil Dr. István Nagy, ministr zemědělství, který přítomné pozdravil a mimořádně upřímným a přímým stylem nastínil známé problémy. Podle jeho slov „jsme tu, abychom vyřešili neřešitelné“. Na schůzce měl každý možnost promluvit, účastníci ministerstvu velmi podrobně nastínili vážnost situace a každý mohl úřadům předložit své návrhy řešení a možná opatření. Aniž by účastníci tvrdili, že jsou vyčerpávající a vynechali jména lidí, kteří předložili návrhy, které by pravděpodobně ulehčily situaci včelařů, předložili účastníci ministru zemědělství následující nápady: zákaz míchání medů, které by bylo možné použít k rozlišení mezi falešným a přírodním medem; spolupráce na evropské úrovni s ministerstvy členských států a společný postup proti dovozu falešného medu; zajištění nabídkových řízení pro chladírny, kde lze skladovat velké množství medu, aby bylo možné ze skladovaného množství zajistit stálou kvalitní dodávku na zahraniční trhy; udělování licencí na výrobu a prodej medového vína drobnými výrobci na základě zjednodušeného postupu; vrácení spotřební daně z nafty do určité výše; vrácení DPH z cukru zakoupeného jako krmivo pro krmení; zahájení domácí a evropské kampaně na zvýšení spotřeby medu; poskytování normativní podpory domácím včelínům; používat med ve veřejném stravování, ve školách a nemocnicích dávat přírodní med místo náhražek medu; pořádání demonstrace v Bruselu; orgány by měly zvýšit kontrolu dováženého medu; zmírnění podmínek pro včelařské farmy v malých výběrových řízeních; externí včelaři by měli být osvobozeni od povinnosti registrace EPR a platby poplatků; pokud jde o řepkový med, najít řešení pro kontaminovaný med a řešení, jak se vyhnout budoucím škodám; poskytování podpory opylení. Diskuze ke každému tématu trvala více než 3,5 hodiny a děkujeme účastníkům, že přišli a podpořili naši práci svými návrhy! Včelař se může právem ptát, co dostali? Co vyřeší situaci, když budu moci svůj med prodat za normální cenu? Mohu se ještě živit včelařstvím? Každému je jasné, že hlavním problémem je dovážený čínský sirup zvaný med, který do Evropy proudí bez omezení a může se beztrestně krmit klamanými spotřebiteli. V těžké situaci se ocitli také včelaři z Rumunska, Bulharska, Maďarska a Španělska. Víme, že to nebude provedeno na domácí úrovni ani národními vládami

Jak jsme se dozvěděli, je také jasné, že není ve finančním, hospodářském ani politickém zájmu rozhodovacích orgánů EU toto blokovat na trzích. (Padělání potravin je v dnešní době výnosnější než výroba drog.) Jako příklad si můžeme uvést koordinovanou vyšetřovací akci „Z úlů“, která do dnešního dne neměla žádné následky. Můžeme říci jen to, že vozík jede dál. Náš sektor je malý, mezi ostatními zemědělskými sektory téměř zanedbatelný, v HDP dané země to není znát, pokud se zlikviduje včelařský sektor, nemá lobbistickou sílu. Slyšeli jsme také, že EU je téměř spokojená s dovozem čínského medu, protože konečně existuje „potravina“, která má pozitivní vliv na inflaci eura, její cena je stálá a zaručeně trvale nízká a pravděpodobně ne zdraví škodlivé. Dalo by se říci, že spotřebitelé na Západě jsou uvědomělejší, rozhodně volí kvalitu, i když je dražší... Mýlíme se, svět se obrátil vzhůru nohama, krize je i na jednom z nejlépe platících trhů na Země. Obyvatelé Evropy už pokukují po cenách kvůli inflaci, kterou rozpoutala válka a pokles kupní síly, a skutečně v případě medu - jako okrajového produktu - volí nižší cenovou kategorii. Totéž platí pro trh s bioprodukty, pokles je strašný. Členské státy a orgány EU každopádně nereagují na návrhy Maďarska pozitivně, především z politických důvodů, nebo nevidí důvod k akci na základě statistických údajů. Jak jsme se dozvěděli, je téměř jisté, že se Ukrajina v blízké budoucnosti stane členem EU. A to vyvolá radikální změny v zemědělství, stejně jako během rozšíření v roce 2004. Sektory budou zcela zničeny, přestože na jejich podporu byly v průběhu let vynaloženy miliardy eur. Nejpravděpodobněji to bude i případ odvětví vajec, obilí a kuřat. I pro nás bude mít nedozírné následky, pokud se k unii připojí tak velká zemědělská země, kde jsou slunečnice na velkých plochách s dlouhou dobou květu. Jedno je jisté: Můžeme se spolehnout jen sami na sebe! Ministerstvo zemědělství nám pomůže ve všem, co může ovlivnit. Z čeho by se to mohlo skládat? posuňme své návrhy při dalších konzultacích dále a rozvíjme je; zkoumají marže používané v obchodních řetězcích, protože tam se také prodává, lidé nekupují med za tak vysokou cenu; s označováním by měl být kromě přírodních medů postaven marketingový plán i proti čínským medům; vyhledávání maďarských potravinářských společností za účelem využití medu jako suroviny; pověření zemědělských sdružení najít zahraniční trhy pro balený a sudový maďarský med; navázání kontaktu s ministerstvy ostatních členských států EU produkujících med. Jisté také je, že dokud počet včelstev neklesne pod úroveň, která zajišťuje opylení, nemůžeme očekávat žádný zásah EU. Při optimální distribuci to znamená 200 000 včelích rodin v zemi! Naše sdružení udělá vše bez ohledu na to, na antidumpingovém řízení usilovně pracujeme, i když podle informací Dr. Zsolta Feldmana zatím žádný příklad úspěšného postupu neexistuje. Ani zde nemůžeme počítat s příliš velkým množstvím spojenců, jelikož v podobných botách jako my chodí jen málo zemí a je velmi těžké se s nimi spojit. Překvapilo nás také, že přes mnoho včelařů a velkou produkci medu má jen několik členských států dobře organizované zastoupení. Jednání bylo mimořádně poučné a konstruktivní, MZe nám bude partnerem při domácích opatřeních. Největší problém je však s celosvětovým trhem s medem, na který nemáme vliv. Mohu říci, že jsme nevěřili, že tato diskuse vyřeší problémy jako úder blesku, ale my z OMME jsme odcházeli z budovy ministerstva velmi zklamáni. Doporučeno

Padělaný med a dovoz je neřešitelný problém od vstupu do EU. Hotovo tečka.

Dovoz medu je neřešitelný problém když nejsou cla. Tečka.

Po pochopení této problematiky, je jasné že jakkýkoli nápad je oničem. Nápad typu EET vláda zrušila. Přitom Výběr daní byl jeden bilion a 70 miliard dle statistického úřadu. To fialka nedokáže nikdy i kdyby zdanil ty své továrny které chce budovat na Ukrajině a Krymu.

Vypíchl bych z toho celého jen jednu větu" lidé nenakupují med za tak vysokou cenu".
To z je z celého asi nejdůležitější.A když nejsou ochotni kupovat,tak si může jednat kdo chce,s kým chce a bude mu to prd platné.Med,nemed,sirup,nesirup.

" lidé nenakupují med za tak vysokou cenu"
Přesně tak.
Včelaři asi budou muset ve včelaření aktivovat "plán B"

Prosím vysvětlete "aktivovat plán B"

Asi výprodej black Friday. -50% -70%

Nevím jestli plán B,ale každopádně neustálé navyšování ceny medu a snaha na včelaření prosperovat,asi do budoucna nebude to pravé ořechové.Med není pro lidi nezbytná potravina,dá se vynechat a nějaké včelarení bylo vždy až na okraji zemědělstvi.Nebýt parazitovaní svazu na rozdělování drobných z dotací,a teď napadu NERVU včelařům zakroutit krkem ještě daněním,po včelařich a včelaření neštěkne pes.
Z historického hlediska má včelareni v ČR misto v zájmovém chovatelství a nejlíp stát udělá,když si včelařů nebude všímat vůbec.
Včelař nebo včelstvo na každém rohu,opylení automaticky při takovém množstvi včelstev,tak proč by ho měl někdo platit,dovoz medu bez cla za pár korun politicky podporovaný,Špačci a spol nepostižitelní.
Tak proč se včelařením jenom nebavit a pořád se snažit posouvat ho kamsi za těchto podmínek do podnikatelské roviny,žádat jakési nepotřebné dotace od státu?

Tak proč se včelařením jenom nebavit a pořád se snažit posouvat ho kamsi za těchto podmínek do podnikatelské roviny, žádat jakési nepotřebné dotace od státu?<

Protože to tak nefunguje, včely se vždy chovaly pro peníze, svazy se vždy zakládaly pro peníze a politiku dotací a podpor a kšeftu s potřebama pro chov a matkama a inzerci a reklamu, celé opylovací hospodářství je založeno na penězích z výnosu, ne z dobrého pocitu. Vše je o podnikání, nebo jsi včely dostal zadarmo? Podnikání je i to, že jeden nabízí a druhej kupuje. Bez jedné strany není druhá. To je jako by jsi propagoval a myslel si že auto bez paliva je to nejlepší a že to stačí.

Včely byly vždy pro peníze, to souhlas, ale nezapomínat že žádný strom neroste až do nebe, když má největší rozměry tak uschne.
Včelařství dosáhlo vrcholu tj. rozšíření včelstev, technologií chovu a zpracování, někdy před pár lety - to byla ta propagace nástavkových úlů, F1 matek, přednášek moudrých učitelů včelařství s 60kg výnosy jen na řepce, od té doby to je pád po všech stránkách - plošné úhyny, hlady, propady výnosů, valí se tu rekordní množství nemedu z číny, vymření staré generace konzumentů medu, jiné stravovací návyky, megainflace = vysoké materiální náklady i hodinová mzda v zaměstnání. Ani brigádník dnes pod 200kč/hodinu nebude dělat ...

Co chtějí ti nahoře v tomto stavu řešit?

Nejenom stravovací návyky,ale i nákupní návyky a s tím spojená odvěká lidská potřeba tvorby zásob potravin,která dostala na frak kulturou super hyper,kdy se dnes nakupuje po kusech,protože zitra se nakoupí zas,pozítři znova,protože v regálech super hyper je vždy vše i mimo dobu sezóny.Pohodlnost zvitězila na celé čáře.

Já to vidím tak, že když odpočtu včelaře, kteří se tím živí profesionálně, tak dalších asi 30 %, možná i 60 % zájmových včelařů očekává, že budou ve včelaření ziskoví.
Jenže když si někdo obstará třeba psa, toto ani ve snu nečeká, rybářský lístek a pruty nebo myslivecký lístek a flintu si lidi taky neobstarávají proto, že se chtějí levněji dostat ke kaprům a candátům nebo ke zvěřině, než kdyby si to jenom koupili. Očekávají, že se tím zabaví a že zaplatí víc než za to dostanou. U pejskařů možná dokáží vydělat nad náklady tak desetina procenta, u rybářů a myslivci možná tak 1 - 3 % těch dobrých s nejlepšími podmínkami.
Proč tedy 30 - 60 % zájmových včelařů očekává, že včelaření jim bude vydělávat?
Jo, ono by to šlo, kdyby byly podmínky jako ke konci socíku. Příznivá pevná výkupní cena medu bez ohledu na to, kolik se medu urodilo plus příznivé ceny prodeje medu "ze dvora", dobré snůškové podmínky v intravilánech, takže spolehlivě nesly i včelstva uprostřed vesnic. Lesy zarostlé medonosnými dřevinami a rostlinami a bohatá medovicová snůška z jehličnanů, plno sekaných okrajů cest a lesů s kvetoucími trávníky. V mlékařských oblastech na polích vojtěška, jetel, na špatných půdách nehnojené kvetoucí extenzívní trávníky. A nakonec na pokyn tehdejšího státu štědrost JZD, slušné platby za včelstvo za opylování řepky a jetele plus ochotné převozy kočovných včelínů zadarmo nebo skoro zadarmo jezeďáckými traktory.
Nic z toho dneska neexistuje, respektive je dnes v násobně horších snůškových poměrech než tehdy. Plus k tomu hned po Sametu se do včelařství položila spousta zájmových včelařů, kteří plánovali se tím koníčkem živit, takže se vytvořila obrovská konkurence.
Takže já to vidím tak, že se včelaři prostě budou muset opustit výdělečný režim včelaření a přejít do zájmového včelaření. Snížit počty včelstev, případně stanovišť, aby to nebyla dřina, ale spíš potěšení, přejít na pracnější, ale dokonalejší technologie šetrnější ke včelám, a produkovat med, propolis atd hlavně pro sebe a pro rodinu jako dárky či nějaký barter a prodávat jen přebytky.

Takže já to vidím tak, že se včelaři prostě budou muset opustit výdělečný režim včelaření a přejít do zájmového včelaření. <

To se nikdy nestane. Protože vše se počítá. Jsou krizové scénáře, že lze produkovat zboží pro obchod a uvádění v oběh ze ztrátou. Lze fungovat v mnoha úsporných režimech. Lze vyprodávat a znovu produkovat včelstva. Je možnost nekoupit ani kilo cukru na podzimní krmení, pokud jsou možnosti kdy je snůška vhodná k vyzimování.

Ale aby včelaři, holubáři, myslivci, rybáři, andulkáři, atd. chovali své zvířetstvo pro zábavu? NIKDY!! Vždy jsou vtom nějaké skryté prachy a výhody finančního charakteru.

Ale skončit s chovem úplně, to je běžný. Stejně jako slepice, prasata králíci a td skončily s nastávající dobou suberhypermatketů.

A nyní když se člověk zamyslí, u ví proč se obchodníci a určitá národnostní skupina obyvatel vyhlazovala za druhé světové. Protože jediní obchodníci nechcou nést ztráty, ale vše nanich leží. Pokud jde o dnešní obchod, vše platí dodavatelé a finanční skupiny vlastnící a přeprodávající si řetězce, jen počítají zisky. A ty zisky jim nyní předkupujeme a platíme v další výdobytné válce do budoucích trhů. Takže se divím, že se lidi vozí po Babišovým agrofertu a ne po majitelích Tesca, Hypernově, Jednotě, kontejnerových překladištích a td. Tam jsou plátci daní a poplatků, ne ve fabrikách které nesou cenu nákladů za inflaci.

Včelař když přestane, tak se zvedá nemocnost včelstev. Protože včelstvo není domestikované zvíře a tak bez dohledu chovatele může vzniknout hodně infekčních situací navíc. Nebo obráceně může vzniknout poklidnější infekční situace, kdy včelař kvůli koruně a vrtání kolena, nebude vytvářet vhodné situace pro roznos infekcí.

Zpravidla ale se zdravotní situace v opuštěných chovech včel zhoršuje. Co jsem poznal, tak ta situace je po úmrtí včelaře a několikrát jsem viděl v podstatě vyrabované stanoviště včelařů po jejich smrti.

Tak jasně že hodně včelařů přímo skončí, když nebudou schopni včelařením vydělávat.
Hodně skončí asi panelákoví včelaři, co bydlí někde v paneláku ve městě a co si kvůli včelaření třeba udržují někde na vesnici u lesa pozemek se včelami a včelí pracovnu nebo mají jenom od majitele pozemku povolené tam mít včely a medomet a další věci mimo dobu používání všelijak skladují. Přispěje k tomu i problém s auty, kdy vlastnit a používat auto bude brzo mnohonásobně dražší než dnes používání nějaké spalovací ojetiny. Takže bude výrazně větší problém se někde z paneláku dopravovat kilometry za včelami někde do lesa a vozit materiál nebo med.
Mnohem méně skončí vesničtí včelaři, co mají vedle domu zahradu. Ti zruší případná lesní a polní stanoviště, na zahradě nechají pár včelstev a jsou v pohodě, protože když si přebytečné úly a rámky nějak uloží, mimo cukru na zimu a léčení nemusí mít na dlouhá léta žádné náklady. Prostě budou postupně spotřebovávat uložené úly, rámky a další materiál.
A pochybuji, že když budou včelaři končit, že prostě včelstva v úlech na stanovišti opustí a nechají tak. Mimo náhlá úmrtí nebo skutečné lajdáky. Úly, pokud jsou soudobé, i opotřebené představují slušné peníze, samotné včely představují slušné peníze a i zbylé plásty, respektive vosk z nich nejsou finančně zanedbatelné. Slušný výprodej pomůže to včelaření regulérně zlikvidovat a ještě se získá část peněz, která v tom včelaření je.
A nemusí se jen prodávat stávající včelstva v použitých úlech, "tak, jak to leží a běží" když o ně občas není moc zájem. Může se jeden rok dát do včelstva nová matka a druhý rok na začátku května přezimované včely prodat jako loňský oddělek se 6 plásty v papírové krabici, jak se ty oddělky prodávají. Nebo se v podletí, červenec až začátek srpna, s tou novou matkou může z celého včelstva udělat smetenec a prodat jako umělý roj a defakto plnohodnotné včelstvo k usazení na mezistěny, jejich vystavení na zimu a zakrmení. Čímž se vyřeší i rámková míra i různé úly.
Dokonce si dovedu představit útlumový provoz včelaření, kdy se na začátku května odebere z úlu těch 6 plástů se včelami matkou a zbylé včely v úlu se zbylým plodem se nechají, aby si na něm vychovaly novou matku a do podleté zase zesílily, potom se zazimovaly a na jaře znova prodaly jako loňský oddělek. A tak pořád dál, dokud by vystačila zásoba rámků std.

Jaká produkce se ztrátou u včelaře? Čeho? Ta trocha prodaného medu u hobby včelaře vždycky pokryje náklady na chov včel.Jenomže větsina si prostě provázala chov včel s rodinným rozpočtem,kde to z kolonky + ze včelaření se rychle rozplyne a když má rozpočet včelařovic rodinky něco zpětně pustit do včelaření,tak nastává achich ouvej.A najednou se švidrá zda li není na to či ono nějaká dotace,od kraje se škemrá o příspěveček na úly atd.
Sem se nám včelaření Gupo posunulo,od čehosi ušlechtilého k obyčejným kupeckým počtům,kde prim hraje brát a na huntě je dávat.Když si každý včelař spočítá,kolik mu po trochách včelaření ročně přineslo,je to hezká sumička,ze které by si mohl vesele modernizovat za svoje.Kdyby to "svoje" ze včel měl a nenastrkal to ovšem nenávratně do rodinného rozpočtu.
Blíží se čas potvrzování počtů včelstev na 1.d.Tak nějak jsem čekal,že kvůli 50 kč/ včelstvo,bude ten zájem nulový a nebudu muset vytahovat ani razítko.Ale chyba lávky,už kvůli hloupé 50 kč jsou schopni čekat u baráku do přijedu z práce kvůli pár korunám 1.d od státu.Je to už akt čistého zoufalství nebo známka závislosti?

V tom článku ji těch témat více. Je vidět že Maďaři se snaží aspoň někde posunout. Tady v této konferenci je jasné vidět že ať se bude dít cokoliv(já si budu hrat na svém pisecku) a osátní ať klidně.z..Je smutné kam to členové csv nechaly dojít žádná vize jen prachy. A pomluvy nenávist závist.a když diskuse tak zase jenom o penězích o čem tak asi jiném.Kdyz vcelarime pro zába{vu. To je csv a csv je 60000 tisíc členů. Potkal jsem dost chovatelů včel ale včelařů velmi málo. Co bych asi člověk mohl jiného čekat v postkomunistické společnosti. A co stim NIC jsem přece v Česku

Blíží se čas potvrzování počtů včelstev na 1.d.Tak nějak jsem čekal,že kvůli 50 kč/ včelstvo,bude ten zájem nulový a nebudu muset vytahovat ani razítko.Ale chyba lávky,už kvůli hloupé 50 kč jsou schopni čekat u baráku do přijedu z práce kvůli pár korunám 1.d od státu.Je to už akt čistého zoufalství nebo známka závislosti?<

Protože stát a vláda je hloupá, chce vydělávat? Tak buď měla udržet babišův násypný vlak, dát na d1 300Kč/vč, nebo opravdu zkrouhnout na peníze, okolo 20Kč/vč, protože to by znamenalo, že včelař by musel doplácet za poskytnutou dotaci ze svého (i příjem dotace má nějaký výdej a viditelně u zájmového včelaře je nižší)
Viditelně 50Kč je ještě moc a není to o závislosti a zcela jistě závisti, co kdyby dostal ten druhej včelař z mýho co mi patří, že? :-)

Na závisti se v obchodě vydělává nejlépe. Je to základem veškeré reklamy a reklamní aktivity.