Včelařská konference

Prozatím letos bez dotací. Za 50/vč. u D1 je u mne ztrátové hlavně kvůli potvrzení, projetá nafta kvůli potvrzení je za 5 tisíc na poprvé se to málokdy povede objet, a když chce ZO počítat a protokolovat, je té nafty ještě více... okolo 5ti tisíc je členské z kterýho místní ZO nic neuvidí. A potvrzení, které si mohou přes CIS vyžádat automaticky, ale proč by to dělali když jsou zato placení v Praze. Za zprostředkování požadavků za 5 mega ani ty čísla nezkotrolují a hned to převexlují na SZIF kde je z toho kovbojka pro pár bab za telefonem.

Měli tu D1 dát za 10Kč/vč. 50 je pro někoho stále motiv, i když operuje s např. 5ti včelstvy.

A už jsem to tu psal několikrát, stačilo by mi, kdyby mi zaplatili měsíční minimální odvody na důchodovém pojištění. Nemocenské pojištění bych už nějak utáhl z medu.

A myslím si že bude hůř, toto je jen začátek konce včelařství u nás v ČR.

Bez potvrzení umístění včelstev Tito zamítnou a ničeho se nedovoláš je to v podmínkách poskytnutí dotace.

Sdělil jsem předsedovi, kde na mám několik stovek včelstev, že opravdu končím a pokud by chtěl nějaký příspěvek ode mne, ať řekne kolik a dám mu to do pokladny nebo jemu nebo jeho nástupci přímo do kapsy za případnou snahu když bych něco potřeboval, od nového roku jsem opět nečlen. Nesouhlasím s takovou otročinou z důchodců co dělají funkcionáře celý život a z "dobré vůle" pro Prahu. Nevím jestli je to normální, ale toto opravdu není o spolčování ale o blbcích co makaj a odvádí vše pryč. Pokud se D1 zvedne, pošlu to přímo do Prahy a bez potvrzení. Bez potvrzení proto, že nemám rád otrokáře a otroctví, to klidně sdělím přímo jako důvod na MZe. Ať si podmínky práce ZO pro Prahu a oběžník klidně stáhnou z netu byrokrati na MZe.

Taky mě udivuje, že už snad nic nejde do ZO. Nechávají nám stále více práce, třeba údajů "statistiky" je zase víc. Nevím, proč mám mámit ze včelařů, za jakou cenu prodávají svůj med, to jsem nepochopil. Já tyto informace od včelařů sbírat a zadávat nechci, to ať si dělá stát sám. Dříve bylo aspoň něco málo na administraci dotace, letos ani to asi nebude, totální nula, akorát sotva upřímné poděkování za obětavost. Všechno na ohlodané kosti sekretariát stahuje pod sebe, to vše v době, kdy budou členové koukat, jak nízkou dotaci dostanou. Aspoň naoko by se mohli tvářit, že taky šetří spolkové peníze, ale ne. Že by se vydali do terénu to zvýšení příspěvků sami zdůvodňovat členům, to taky ne. Je to opravdu tak trochu, jako kdyby ZO tu byla pro RV, ne naopak. Budou mít možná v Křemencárně nový nábytek místo toho, který nabízejí základkám za odvoz, ale možná by bylo hezké gesto, kdyby se ho nezbavovali a aspoň třeba na něm se rozhodli ukázat, že jsou ochotní šetřit, když nemají prachy.

Jo,jo,nejlepší z každého oběžníku až na závěr..<



https://www.vcelarstvi.cz/dokumenty-cms/obeznik-c-1-2023.pdf

Nejnižší členský příspěvek za jednoho člena s jedním včelstvem
nebo bez včelstva na rok 2024 činí 604 Kč.

ZO nic nedostane? Krom práce? Proč nechcou od člena rovnou 1000Kč? To se lépe počítá ty desítky mega za desetitisíce členů. Právě jsem informoval že s takovou organizací kde na ZO kašlou končím. Už před 15ti lety jsem tu psal, digitalizujte to a Praha nebude potřeba, směr jde úplně obráceně, Praha si určuje v podstatě výpalné když ZO neodvede přípěvky z kterých nemá ani korunu?


Potěší nás, když Vás obsah oběžníků zaujme.

Dík těm, co napsali příspěvky, i když tam nového nebylo skoro nic.
Svých včelstev si momentálně vážím tak, že asi prvně zkusím v místní ZO získat na podzimní fumigaci 2x dvě dávky nového léčiva, nechce se mi s tím starým po době expirace experimentovat. A na začátku prosince jako třetí ošetření asi použiji šťavelku.

Tak je možné, že když bylo venku v zimě mrazivo, klesala teplota v místě uložení toho léčiva až blízko k nule.
A smrdí to určitě přes plastové víčko. Sklo propustné pro chemikálie není, když se zbytek léčiva vylije, sklenička zbaví všech plastových dílů, vyčistí a potom vyvaří ve vodě, aby se stopy léčiva na povrchu skla rozložily, měla by ta sklenička být úplně čistá, defakto jako nová pro nějaké jiné použití.

Nizsi teplota zpusobuje varidolu zprvu zakaleni, pozdeji krystalizaci. Co vykape lze pouzit k fumigaci, zbytek lze rozpustit do aerosolu, voda nebo aceton to rozpusti. Varidolu je zkratka lepe v teple doma nez venku. A uz vubec do lednicky, je to karcigen, smrdi i pres sklo.

Právě u toho Varidolu není už jen zakalení, ale jsou to přímo jakési kusy rosolu či něčeho podobného.
Kdyby účinná látka byla v pořádku, tak to moc nevadí, protože tn rosol by zůstal ve skleničce.

MP10 (nebo M1AER) ztrácí opravdu účinnost po datumu expirace? Není to až s reakcí se vzduchem při prvním otevření?

Prošlé léčiva nevadily když nebyly ještě otevřené. Zakalený Varidol byla prý výrobní vada co se opakovala 3 roky po sobě :-) , ten loňský byl už ok. Rozpustit ohřátím bylo bez efektu, a vyšší teploty kdoví kolik snese aby se nepoškodil, něco šlo vykapat zbytek na vyhození nebo od oka něčím nabírat na pásek.

Varidol bez problémů několik let po expiraci říkal osobně kamler MP 10 V žádném případě ztrácí účinnost po několika měsících.

Jaké jsou zkušenosti s používáním léčiv po době expirace?
Mám z doby, kdy jsem objednával léčiva jen pro sebe pro svých pár včelstev a tak mi vždy zbylo.
Mám M1AER a MP10 FUM a Varidol s dobou expirace 2019 a 2020 a skladoval jsem je na místě, kde byla i v létě za horka nízká teplota do 20 st C, v zimě 5 - 10 st C. Možná krátkodobě slabě pod nulou.
M1AER a M10 FUM vypadá bezchybně, průhledná tekutá vodička, Varidol má v sobě nějakou sraženinu. Možná ta sraženina nevadí nebo se rozpustí zahřátím na takových 30 - 40 C?
Původně jsem plánoval, že budu používat jen kyselinu šťavelovou, jenže teď na podzim se musí léčit víckrát a šťavelovka se má použít na jedny včely jen jednou.
Takže bych viděl říjnová ošetření fumigací a poslední prosincové ošetření šťavelovkou.
Jestli můžu ošetřit tím svý léčivem nebo jestli musím kontaktovat ZO a vysomrovat od nich nějaké zbytky novějšího léčiva?

Tak já doufám, že se mi to letos vyhne a včela přežijí.
Musím říct, že jak jsem po roky měl jenom málo včelstev nemusel jsem z nich med a nyní jsem byl nějakou dobu bez včel, tak pociťuji při pozorování včel letos nějakou trošku nejistotu. Ze jsem ztratil jakoby znalosti, co ty včelky dělají.
Ty dvě vlny úhynů se mně jeví jako vlny dané oteplením vyšším, než v danou dobu přináší podzimní počasí a současně úly, kde zůstávají velká otevřená česna. Tam totiž stačí jen malé oslabení vůle včelstva chránit česno, dané třeba rozšířením pro včely jinak jen dráždivého jinak ne nebezpečného virového onemocnění. A za nadprůměrného oteplení se rozjede rabovka a včelstvo je zničeno. Nebo stačí k nastartování rabovky spatné umístění zimního chomáče a posledního plodu daleko od česna nebo práce ve včelstvu včelařem v tuto nevhodnou dobu.
Když je možné česno maximálně zůžit na průchod jedné včely, takže se i oslabené včelstvo dokáže po těch pár dnů oteplení rabovce bránit, tak mně připadá, že úhyny jsou potom rozložené až do konce zimy, ale postupně s menší intenzitou. V první vlně padají včelstva, která nevychovaly žádné dlouhověké včely a krátkověké jsou navíc ještě poškozené. To je září až říjen.
Tak do cca listopadu padají včelstva s nepoškozenými, ale krátkověkými včelami.
A až do předjaří potom padají včelstva, která si dlouhověké včely vychovala, ale jsou částečně poškozené. ve včelstvu ty včely postupně ubývají, jak ty poškozenější odcházejí, až nakonec má matka kolem sebe tak málo včel, že nejde zaručit přežití včelstva v zimě a rozvoj včelstva v předjaří.
To se mi stalo před několika roky, kdy jsem měl v říjnu nějak 5 včelstev. Sledovak jsem jak, slábnou a spojoval je, tuším na konci prosince jsem měl dvě slábnoucí včelstva a nějak v polovině ledna jsem je spojil v jedno. V předjaří jsem měl jen jedno včelstvo, které tam obsazovalo jen v jedné uličce mezi plásty asi 1,5 dm2. Včelstvíčko jsem ohříval flaškami s teplou vodou. Včelstvíčko přežilo, i když mělo na jaře strašně pomalý rozvoj.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.<

Nezabral akaricid. Při pohledu na plod a popozdvižení jejich víček, u česna kde to padá, jsou roztoči v plné míře. Někdy pomůže ochlazení, ten má na virulenci vliv velký. Jenže to není v předpovědi. V tomto momentě zjišťuji míru revíčkování. Včely v tomto stadiu, pokud jsou ještě silné potřebují náhradu proteinů a blaff akaricid. Třeba Turčániho zhození fumigací, třeba opakovat po dvou dnech. Kontrola spadů na podložce. Není to ale řešení, fumigace musí být kombinována proteiny. Jinak se tento stav bude rozmnožovat a gradovat z úlu do úlu. Situace fatální je taková, že někde v rozích stanoviště smrdí mršiny včel.

No to by hnus fialový mohl co nasedl na bilion vybraných daní s křikem zadlužení mohl vědět, než místo zvýšení D1 na 200,- dal 50, pokrytí nákladů co nyní včely kvůli podvýživě včel musí často, pokud ví a znají postupy, musí dělat. Takže to dělat hodně včelyů nebude. Jen kostka těsta s proteiny stojí okolo 150Kč. Jedno včelstvo vyzimovat jsou náklady až 1500Kč. fialka.

Kdo to má jako hobby, často na jaře prostě takové včely koupí. Nechce hodně včelařů nést náklady s ošetřováním. Chcou vytočit med a včelo poraď si sama. Potom kvikot a krádeže. Prostě včelaři.

Není kazdy rok medu k blézání.(pro nehanáky k lízání).Tak to bylo,je a bude.A bude ještě hůř.

Ne všude je dostatek snůšek na udržení zásob, řepku jsem netočil nechal jsem průměr minimálně 30kg a víc, z lípy skoro nic nebylo, po lípě vážení včelstev -20kg na váze za tu dobu, takže dokrmeno 10kg cukru bohužel. Vytočeno 8kg, výnos letos -2kg/vč. Včelstva byla od jara jen silná až velmi silná ( spojování) pěkný co.

Je třeba si uvědomit, že i varroa mívá úhynové roky stejně jako včely. Letos je roztočů velmi málo. Není to plošná, ale lokální záležitost. Já letos vůbec nekrmil, takže plodová křivka už šla dolů. V červnu bylo na včelách 30 - 50 kg medu a zimní generace už se dávno vylíhla. Je to krásně vidět na včelách. Některé jsou macaté dlouhověké a jiné zase s tenkým pasem krátkověké. Stačí nahlédnout do úlů a je hned jasno v jaké síle budou včelstva zimovat až letní včely odejdou.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.

V kolapsových letech bylo do konce září bez úhynů, pak to šlo ve dvou vlnách, konec září ztráty 20% a rabovky, pak 14dní klid a druhá vlna odešly skoro včechny někdy v druhé polovině října. 14 dní mezera mezi kolapsy odpovídala rozvoji Nosemy Cerana.

Aby toho nebylo málo, asijská sršeň už je u slovenských hranic kolem Gyor v maďarsku. Z jediného hnízda prý vyletí stovky královen které přezimují, to je extrémní.

Co jsem teď kouknul na včely, je tam docela silné slídění.
Loupež, pokud jsem mohl pozorovat, ne.
Ovšem slídění je teď na podzim, když je nadprůměrné teplo docela běžné.

Možná to způsobuje i přešlechtění kraňkou.
Kraňka je horská včela vysoko položených horských luk, je geneticky navyklá na dlouhá studená jara, kdy je dlouho sníh a led a teplota pod nulou, potom na krátké horké léto, kdy tam všechno intenzívně kvete, takže se musí rychle rozvinout ze zimního chumáče, rychle zesílit a rychle nabrat co nejvíc zásob. protože už v srpnu se začíná ochlazovat, už jsou noční mrazy a studené přeháňky se začínajícím sněhem. A v září je už chladné počasí, kdy se včely formují do zimního chumáče.
Ale tady u nás je květnové počasí pro kraňku už pomalu v březnu, leckde dokonce v únoru a zářijové počasí až někdy v listopadu.
Kraňka tady u nás ploduje až třikrát déle, než plodovala v horách, kde na to byla vývojem navyklá. A současně ta většina květů a intenzívlí medová a pylová snůška, co je na horské louce tři měsíce, je tady u nás roztaženy až na ten trojnásobek, tudíž je té snůšky výrazně méně. takže bych řekl, že dnešní kraňská včelstva jsou na podzim unavená a tudíž i citlivější na viry.

Zatím úhyny nejsou (sever moravy), jak bylo psáno jaro bylo studené - plodování bylo omezeno. Otázka proč broukovi Varoa nestačí slabé plodování na množení, přeci i těch pár dm2 plodu ve studeném jaru musí stačit na plnohodnotné množení VD?, to brouk potřebuje opravdu velké ploch plodu aby se z jara množil ? Logicky to nesedí.

Druhá věc v úhynové roky kolapsy nastaly vždy s teplejším podzimem až někdy konec září/říjen - zatím tomu vše nasvědčuje, poslední vybíhající generace včel je poškozená, včely by bez té poslední generace zimu přežily, ale zkušenosti říkají, že včelstva se v ten moment začnou chovat jinak - tu poslední ztracenou generaci kvůli varoa se snaží nahradit prodlouženým plodováním, a past sklapne - vyčerpají se, tzn krátkověkost. V takovém oslabení se rozjíždějí viry nosemy rabovky ... vypadá to zatím na klid před bouří.

Jo na Žďársko už mame prvni prázdném úlu. Vcely pryc, zustal plodu a následné masivní vykrádání zasob ostatním včelstvy.

Ja som urobil pokus ..minuly rok mi katastrofalne padla cela jedna vcelnica ,19 ks z 20.. zomlelo sa to neskutocne rychlo ,este 10 zaři boli vcely ok ,pekne ,potom som neprijemne ochorel,a dostal som sa tam az o tri tyzdne a bolo vymalovane..vyrabovane bolo jedno vcelstvo ,v ostatnych boli zasoby nedotknute.. tento rok som na jar urobil desat zmetencov z inej vcelnice,a osadil ich do ulov a na zasobne plásty po tych uhynutych.. bez dezinfekcie.. v polovici srpna odislo jedno takto utvorene vcelstvo..ostatne ale k dnesnemu dnu nevykazuju zatial ziadne anomalie,naopak,su velmi pekne,dlho take nepamatam,mozu za to asi aj greeningy svazenka pohanka horcica a leto bohate na zrazky.. ale vyzera to tak ,ze virusy bez hostitela nemaju dlhu zivotnost ,hlavne ak plásty zostanu uskladnene na vcelnici kde ich aj mraz ma moznost zasiahnut

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.<

Tlak velký není, protože bylo nepříznivé jaro a její snůšky. Tlak má určitou minimální délku podle geometrie pomnožení roztočů, je přímoúměrný začátku snůškové sezony a ta byla letos na JM posunuta datumem hodně za hranicí slunovratu. V podstatě celý rok a včelstva od hladu, zachránila slunečnice. Což je nevídané. Ale vysvětluje to situaci s nízkým tlakem. Já destrukce mám, v podstatě několik, ale to číslo stoupne s teplým podzimem.

Takže zkušenost mi říká, že čím dříve započne silná snůška, tím dříve je i tlak VD v akci. Je to normální, souvisí to s rozlohou plodu na kterém se VD množí.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Skoro, ale nějak tak.

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Vůbec, může jen odhadnout vlastnosti. Ví se že jsou hodně podobný, ale ověření série je minimálně o roku měření. TO co se pouští na trh je jako materiál stále ve vývoji. Prostě buď to je dobrý materiál, nebo je to zmetek.

Co se běžně děje. Matky se třeba běžně třídí podle vzhledu. Toto je kraňka, toto italka, toto buckfastka, toto karpatka atp. Přitom je z jedné série.

Jediný mírně rozjetý (ucelený) vlastnostmi materiál je ostrovní, musí se chránit. Musí být kontrolovaný a to stojí práci a to jsou zpravidla prachy.

Vůbec je problém, jak zapne nebo vypne genetika při takových podmínkách chovu matek, nebo onakém přístupu, výživě. Výživu, jak otestovat a změřit pytel stím a od něho, a pytel se stejnou etiketou odjitud. Nelze to změřit, obchodník do složení opíše něco z internetu, ale že je v pytlu plno patogenních hub ho nesere. A tak si chovatel matek zavleče nějakou srágoru kterou chytne matka a předává ji dál do vajíček.

Jsme výsledek genetické války, přijímáme stejně jako včela genetický materiál a tělo si zněj staví své buňky a svou genetiku.

Chov matek není nabrat zabalit zvážit a prodat. Je to o té sériovosti a o zkušenostech.

Třeba hodnotím jeden aspekt a i několik dalších aspektů ve svých včelstvech a stanovišť a tím je žravost cizích předmětů. Letos zkouším jedno jednoduché měřítko které mi sdělí jak kousavé jsou právě dělnice v daném úlu. Vedle rychlosti pojídání. Další. Revíčkování to se měří dost obtížně, ale lze toho docílit... Množství destrukcí na stanoviště. Bez destrukcí jsem znepokojen, protože když včelstvo přestěhuji do více zamořených míst, ihned nebo postupně uhyne.

Je důležité mít ty linie pod drobnohledem a umět je měřit. Čím se měří? Collos vtom udělal nějaké soupisky. Snaží se pár lidí něco opublikovat, ale to je asi tak vše. Nemáme tu v EU opravdu komerčně využitelné zdroje šťáv a nektarů. Jak mandlová lobby.

Možná taky záleží, kolik kdo brakuje odchovaných matek. Je rozdíl, jestli chovatelé vyřadí žádnou - 1 - 2 matky z 10 nebo 50 nebo třeba třetinu, polovinu.
Či snad jestli někdo v zájmu šlechtění je ochoten nechávat pouhých 2 - 5 matek z 10 - 50 odchovaných?
I když taky připouštím, že je problém zjistit kvalitu matky dostatečně brzo, aby to brakování nebylo příliš drahé.

První je si uvědomit, že bez produkcí šťáv které lákají včely, je medný výnos třeba nulový.

Toto lákání naučí kohorty dělnic k výletům. Zvyšuje to plodování, to zvýší opotřebovanost krmiček a zmenšení množství rezerv ve volátcích.

Zvyšuje to zalétávání včel.

Bez produkce šťáv v okolí úlů kterou poskytuje ekologie, je ale včelstvo v podstatě odsouzeno z úspoře, matka není kvalitně krmena, méně klade, volátka mají minimální množství rezerv, zvyšuje se nervozita, zvyšuje s slídění z hladu, třeba vylítne i nějaký hladový roj ze stanoviště, nastává velký úbytek stálemladých dělnic, může nastat úhyn kvůli oslabení.

Mezi těmito dvěma faktory je včelař a jeho chov a jeho intuice. Intuice proto, že nemá krom oka nic k měření v ruce.

K měření, nelze měřit jednotlivé části z celku, musí se vždy zadat celek stavu, který se do databáze zadá, otiskne do UI je potom je několik hodně variant co bude dál.

Člověk chce vidět do budoucnosti, vlastně je ktomu stvořen aby vytvořil stroj, který stovky otisků celků vyhodnotí adozví se výsledek. Typicky předpověď počasí, jsou období se spolehlivostí 99% což je velký úspěch.

Takže tak lze předpovídat medný výnos díky stroji s UI. Jenže znovu, bez šťáv v okolí úlu nic, žádný med a žádný včely.

Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil.<

Musel bych vidět do nemocí těch šlechtěných matek, musel bych znát zdravotně inklusivní stav dílů úlů a souší, musel bych vidět mnoho jiných věcí abych mohl tvrdit, že materiál ze zkoušených šlechtěných linií je propad. Nakonec nechápu jak ředit geny, které v podstatě samy propadnou sítem. Jestli jsou problémem, a samy rychle odejdou, jak by mohly za to zhoustnutí špatných vlastností?

Napadá mne že je aplikován sériový rozchov bez ověření. Proto jsem ho ještě nikdy nezapočal. A amerikánci jsou v sériovosti mistři. Takže problém je přístup a měření vlastností a jejich množení.

Takže jde o otázku důvěry. V něco čemu věřím bez zábran a hodím ten materiál na sériový rozchov a vtom by mohl být hlavní problém.

Potom (ne)chápu jak může někdo mít vyšší registrovaný chov s pár včelstvy, několik desítek, tvoří několik linií a rozchovává a prodává zmetky kde je velká pravděpodobnost pomnožení dalších zmetků a velmi je zajímý jak chcou vědět a znát zpětnou vazbu jak moc se ty zmetky chytli jinde.

1984. Souhlasím
Jedině že by negativně zapůsobily nástavkové úly.
Když je včel méně v úlu, nedostatečně obsadí ty obrovské prostory velkých nástavků. Plásty jsou studené, med se špatně zahušťuje, v období slídění je včelstvo snadno vyloupeno a zničeno.
A samotný rozchovávatel matek může včelstvo, které má v úlu méně včel, vyřadit z výběru.

Ono to není tak přímočaře logicky jednoduché. Na medný výnos má vliv mnohem více faktorů než množství včel v úle. Včelstva s dlouhověkovějšími včelami nepotřebují tolik plodovat a mohou být početně slabší, přesto donesou dost medu.

Ale zase jestli jsou včely víc dlouhověké, tak logicky za stejných podmínek přinášejí víc medu, protože úl má víc létavek. A naopak.
Tudíž šlechtění respektive výběr včelstev na výnos medu by logicky měl přinést v chovaných včelstvech prodloužení života včel.

Já bych viděl souvislost v tom, že pokud tomu tak opravdu je a životnost letních včel se zkrátila třeba ne o polovinu, ale jen o třetinu, pak jakákoliv krize ve včelstvu související se sociálním složení včelstva se bude tomuto včelstvu mnohem hůře překlenovat. To může být významný úhynový faktor při výpadku nějaké generace, kasty ve včelstvu atd...

Já bych gupo důsledky šlechtění včel nepodceňoval a neházel vše jen na jedy a znečištěné prostředí. Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil. S tou krátkověkostí US včel to může být podobné.

Z faktů o znečištění o kterých se ví a diskutuje jinde. Okopírováno.

>Na základě desítek let analýz, s ohledem na vzdálenosti, na které mohou včely létat, pochybuji o tom, že nějaký med neobsahuje kontaminanty, ačkoliv med je celkově řádově „čistší“ než pyl nebo včely samotné.
Dokonce i v nejvzdálenějších oblastech Montany, daleko od těžkého zemědělství, stále mohu najít zjistitelné úrovně věcí, jako jsou staré chlorované pesticidy, radionuklidy a další globální znečišťující látky.<

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu.

Jak by ho mohli eliminovat? Systemické jedy jsou všude, i vtom krmivu, ve vosku než to vytáhli z úlů jako materiál, ve vodě, v pylech co si koupily aby mohli dělat pokusy. Věda přeci nemůže být tak krátkozraká, pokud je doba umělé inteligence, otázek a odpovědí, které sice jakoby dnes odpovídalo 5tileté dítě, ale to dítě jednou vyroste a už dnes se ví, že se tak stane a strach z pravdy, který inteligence nese je viditelný. Je to strach s logické pravdy, skutečností, bez lidské fantazie a obalu a komerce. Prostě je několik důkazů které jsou u včel univerzální.

Včela je bioindikátor životního prostředí.
Je plně přijímána její RNA.
Včela tuto zátěž nosí do svého úlu, má jí prosáklou celý svůj příbytek.
Včela tuto zátěž pojme jako krmivo, pojme ji do volátka, používá ji ke stavbě, snaží se tuto zátěž ze znečištění člověkem ředit další zátěží kterou produkují nektárie a sladká míza.
Včela je uměle krmena další zátěží, která vyvolává silnou loupeživost, sirupy které jsou buď z obilnin, kukuřice nebo cukrovky a třtiny. Všechny tyto zdroje cukru jsou ošetřovány zemědělskou chemií.
U včely funguje epignetika. Včelstva se neustále selektují. Vědec jen zkoumá faktický stav, nezkoumá vše okolo.

Umělá inteligence je poháněna jazykovým významem, pojmem spojení a slovními celky a významy. Ne slovíčkařením. V tom je rozdíl co věda a jejich práce zatím nezná. Co nezná? Vše souvisí se vším. Vědecké práce jsou velmi krátké, jsou uměle prodlužovány opakováním vět, jsou to neúplná spojení kde chybí mnoho souvislostí. A to je zásadní. I Radim to tu píše jako reakci. Je to dnes už do očí bijící jak vědecké práce upadají a jsou v podstatě psány na objednávku finančních skupin a lží s prohlášením že nemají konflikt. Jsou to často jen opisovánky opisovánek. Toto je jedna z nich, obživa pro média, to je ten konflikt.

A tu změnu životnosti u bioindikátoru by opravdu mělo lidstvo brát vážně.

Rostliny a zvířata přijímají genetický materiál svými těly. Proto má vše vliv. Živá příroda tak funguje, že aby gen mohl žít a vyvíjet se, musí přijímat jiné geny a jejich jiné formy co produkují. TO je základní rozdíl oproti neživé přírodě, tam funguje podobná elektrická fyzika a chemie. Ale Je mnohem rozměrově větší, obsahuje miliardy galaxií které se navzájem vtom prostoru ovlivňuje navzájem, který je opravdu velký, nevidíme. Vidíme zatím díky teleskopům jen diskuzi okolo přeheršle produkovaných vědeckých omalovánek. I v tomto se upozorňuje na kvalitu vědeckých prací.

To je sice všechno zajímavé, ale dělnice odchovaná v laboratorních podmínkách s žádným neonikotinoidem do styku nepřijde. Takže se jedná zřejmě o důsledek selekce/šlechtění včel na jisté vlastnosti, kdy jsou zase jiné vlastnosti potlačeny. Včelař dlouhodobě chtěl, požadoval jakési včely a ono se to projevilo zvýšeným medným výnosem, mírností atd., ale vykompenzováno to bylo zase vymizením genů pro dlouhověkost v populaci. Tolik data z Ameriky. Nakolik to je v Evropě podobné sice nevíme, ale můžeme tušit, že trend byl obdobný.

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu. V této studii je ale vliv jedů eliminován. Čili je nabíledni, že problém s dlouhověkostí je založen i hlouběji - v genech prosazujících se z nějakých důvodů v populaci. Proběbne další výzkum a výsledky možná napoví více.

Jak moc je to o šlechtění, když jde jen o data která jsou spjata s americkým kontinentem? V práci jsou mimoamerické práce vyřazeny. Mají tam 50ti leté mandle plný neonikotinoidů, tito kočovníci zpravidla zásobují matkama většinu chovů, mají své názory o tom, proč tyto jedy nezakázat, chovatelům včel prý jejich neonikotinoidy nevadí.

Já po zákazu neonikotinoidů pozoruji ve svém chovu nesmírný obrat vtom smyslu, že včela po zákazu jedů tohoto typu je klidná, není bodavá, má lepší vyzimování.

Netvrdím že to je optimální stav, že lepší to být už nemůže, ale tři sezony pracuji v černé kombinéze většinu času co jsem u včel, bez kukly letos nepřetržitě.

Systemické jedy co jsou v pletivech stromů v podstatě nezmizí, čím více se nastříkávají, v amerických mandloňových sadech to je desetiletí ochran a postřiků co se vsákly do dřeva, tím více jejich míza dává jedů do květenství.

Je veřejně známo, že po nájezdu amerických včelařů k mandlím plný této chemie, po rozkvětu, přejdou včely z klidné fáze po dovozu do nesmírně agresivních stavů. To už jsem v mé praxi potkal a řešením jsou jiná chemie do pol a sadů.

"Ne, jde o výzkum na dělnicích odchovaných čistě v laboratorních podmínkách."

Aha, to by chtělo detaily. Jak zajistili, že jsou ty včely vychovány dnes stejně jako před 50 lety. Aby pak mohli objektivně porovnat jejich délku života.
Jinak ale jak nad tím přemýšlím, včely se šlechtí soustavně na vyšší výnos a vyšší výnos podle mne taky koreluje s delším životem těch včel. Proto podle mne když chovatelé matek šlechtili linie na vyšší výnos, měli by současně ty včely šlechtit i na delší dobu života.
Jedině že by vyšší vliv než délka života odchovaných včel mělo zvýšení počtu vajíček nakladených matkami.
Což může souviset s druhy včel, před 5O lety tady byl mix včelích ras, kde převládala místní černá včela. Ta se vyznačovala pomalejším a delším jarním rozvojem, ale taky tuším i pomalejším letním rozvojem z nějakého oslabení, třeba vyrojení. To by mohlo odpovídat tomu, že tehdejší matky kladly méně vajíček a včelstva produkovala méně včel, ale ty včely měly delší život než tomu je u dnešní kraňky.

Ne, jde o výzkum na dělnicích odchovaných čistě v laboratorních podmínkách.

To odpovídá. Včela má mít +- zhruba stejnou životnost vzhledem k množství vykonané práce. Když vychováme včely, které vedle své vlastní spotřeby půl až kilo sladiny na včelstvo za den přinesou včelaři 50 - 100 kilo medu a dříve jsme měli včely, které přinesly, třeba do zadováku, jen 15 - 30 kilo medu nebo ještě méně, tak logicky dřívější včely v létě musely mít delší život.

Článek ve včelařství, život dělnic se za 50 let zkrátil na polovinu... potvrzuje to, co léta tvrdím, že způsob vedení včelstev ovlivňuje negativní selekcí genetické faktory, které podmiňují dlouhověkost včel. Další dílek do skládačky, včelaři si selektují včely na krátkověkost.

Jo,jo,nejlepší z každého oběžníku až na závěr..

Za řádné plnění úkolů všem funkcionářům děkujeme!

www.vcelarstvi.cz- oběžník 1/2023

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-z-kamionu-vypadly-uly-do-okoli-se-rozletelo-pet-milionu-vcel-40442189

Tak podle posledního zápisu z PRV se navrhuje nechat celou administraci sekretariátu..To je junda,už ani ty blbé propisky pro ZO za nadatlováni údajů do CIS a výplatu..Tak doteď to ZO dělala za hubičku a teď za to dostane úplné to.(taky je to od h.)

www.vcelarstvi.cz-změny konsolidačního balíčku.

Já jsem se takhle podobně rozhodoval okolo roku 1995 - 8.
Jsem tehdy stál před rozhodnutím, jestli místo využívání místních lesíků a kočování do 1O kilometrů, kde se postupně začínaly zhoršovat výnosy, medu i finanční, investovat do včelaření a kočovat třeba do 50 i víc kilometrů a zintenzívnit výnosy novými úly a dalším vybavením. Nebo naopak do včelaření neinvestovat a utlumit to, preferovat vlastní zaměstnání. A vyhrálo to druhé.
Možná kdybych bydlel v nějakém zemědělském dvoře s velkou zahradou a s smíšeným a listnatým lesem za plotem, kde bych mohl přezimovat v dobrém stavu od srpna po květen desítky včelstev a na jaře je kvalitně vyzimované rozvezl po polních kulturách a lesních stanovištích, tak by možná do toho včelaření šel, ale na zahradě mně tehdy mohlo dobře přezimovat tak 20 včelstev a vozit bych je tam od cesty bych musel po jednom úlu na vozíku.

Byť při čtení dnešní zprávy o úmrtí dalších 2 kolegů-silničářů na D.2 není tohle moje stavební povolání taky zrovna med,zvlášť při rekonstrukcích a stavbách podobného typu za provozu.<

Jo, to není špatná práce, také jsem oni přemýšlel, známý mne to navrhoval ať jdu na D2. Samozřejmě mi popisoval srážku, jako nevýhodu. No je to v podstatě riziko jak letět letadlem. Občas někdo spadne.

Ano, včelař se schématem a bez stereotypu. To je nejlepší spotřebič který odvede mnohem více DPH, než nějaký stereotyp a bezschéma zastánce prodeje medu do výkupu. EU se raduje, může sem vozit medu víc a víc aby cena šla neustále níž a níž, vláda je šťastna vybírá více DPH, obaláři šílí jak vytvořit nabídku pro včelaře a jejich med. Výrobci baliček se předhání se svým nerezem. Už z podstaty lehkokonkurenční a dlouhodně špatná rozvaha pro hlavní činnost jako příjem jen z medu. Jo. Zákazník je nejméně stálý v době globální a hlavně nepřeberně široké nabídky medu. On chce neustále něco jiného. Výkup je také o konkurenci ale jen cenou. Ne prodejem koncovému zákazníkovi po skleničkách s příběhem.

Spíš jste ustrnuli v obchodních schématech a stereotypech z minulosti. Dnes už je třeba to dělat úplně jinak, pokud se chcete důstojně uživit. Cena je taková, jakou si zasloužíte. Chce to víc přemýšlet o tom jak a kde med zhodnotit. Přitom se to samo nabízí a vy furt točíte o výkupu atd... že to děláte dobře poznáte jednoduše. Zákazníci sami budou prosit, aby si mohli koupit váš med.

Taky jsem kdysi zvažoval,že bych zvolil dráhu profesionálniho včelaře,pak spolkovou včelí farmu coby dceřinku Mezistěn..Při zvažování pro a proti jsem nakonec musel konstatovat "je mi to potřeba?" A "proč to proboha dělat",když v tomhle podnikání je spousta proměných a jistota naprosto žádná.Vzpomenu si na tohle rozhodování vždy,když otevřu šuplík a úplně nahoře leží formulář k registraci samostatně hospodaříciho zemědělce..Tohohle rozhodnutí si vážím čímdál víc jak stárnu.Včelky zůstaly v rovině hoby,byť jich bylo někdy i přes 50 a bohudík nejsou to co by mne mělo živit.
Byť při čtení dnešní zprávy o úmrtí dalších 2 kolegů-silničářů na D.2 není tohle moje stavební povolání taky zrovna med,zvlášť při rekonstrukcích a stavbách podobného typu za provozu.Dík za každý večer,kdy se vrátíme všichni živí a zdraví k rodinám a můžu si užívat v klidu včelaření.

Gupo, ať kolem toho chodíš jak chceš, tak pořád vychází totéž. Když místo podnikání nastoupíš do každé trochu slušnější firmy, s předmětem práce jen trochu odpovídající Tvému vzdělání a zkušenostem, tak při stejném úsilí, jaké věnuješ tomu OSVČ, se za rok, dva roky ocitneš na slušně placeném místě a za 5 let, při nějaké troše školení a podobně, můžeš dosahovat na takovou mzdu, kde ten milión hrubého za rok bezproblémově vyděláš. A to za mnohem lepších podmínek, práci jenom v pracovní dny a 8 hodin denně, placené přesčasy a podobně.
Stojí ti to tedy to včelaření z povolání za to, když jak píšeš i já tady vidím kolem sebe, že to na výš než na živobytí na úrovni minimální mzdy není?

Tak milión, milion a půl za rok, aby po odečtení všech povinných odvodů a daní vyšlo z rok takových 400 - 800 tisíc čistého.<

Převeď to na med, ale ne za víc jak 100Kč/kg, protože to ti včelomilec výkupce, pokud vůbec bude tolik medu chtít, protože má dovoz s velkými výhodami než med od včelaře, vykoupí.

Spočítal jsis kolik tun je to medu? To nikdo z včelařů nad 150 včelstev v ČR jen tak nedokáže, just letos, kdy půlka republiky na Moravě, byla celou sezonu takřka bez medu až na pár vyjímek které hlásí ale jen podle mne z hecu a popichování. A slunečnice je poloviční, kdo ji vytočil celou, nyní musí krmit a počítá ztráty z rabovky a infikací roztoči a nosemě kvůli přeletu který to slídění zapříčiní.

Představy, že se med dá prodat za 140-200 je pohádka. Med se kvůli Špačkům a jeho monopolu vůbec nehne.

Letos sním i krmím místo cukru.

Gupa: No, já spíš vidím problém v tom, že aby práce jako OSVČ nebo zemědělec měla smysl, nesmí se dřít od 6 ráno do 6 večer nebo ještě déle a z toho mít živobytí na úrovni minimální mzdy, jako má nějaký nekvalifikovný dělník. Klidně takhle může dřít, ale musí odpovídajícím způsobem taky vydělat, jako třeba vydělává slušný ajťák nebo technik. Tak milión, milion a půl za rok, aby po odečtení všech povinných odvodů a daní vyšlo z rok takových 400 - 800 tisíc čistého. Potom ani nebude problém zvýšení odvodů z OSVČ, které tato vláda chystá.
Ono totiž nízké odvody OSVČ byly dány politicky. Před 20 lety dojížděla poslední série velkých původně socialistických podniků, které buď definitivně bankrotovaly nebo se definitivně reorganizovaly do kapitalistických podniků. Přitom propouštěly spoustu lidí středního a vyššího věku, které nové firmy vzniklé po Sametu nechtěly, ignorovaly a bojkotovaly. Před 20 - 10 lety tak vznikl na pracovním trhu velký přebytek často odborně znalých, schopných a pracovitých lidí, kteří ale byli v tehdejších firmách nezaměstnatelní. A tehdejší vlády se ty lidi pokusily zaměstnat stanovením velmi nízkých minimálních povinných odvodů u OSVČ a propagandou podnikání jako OSVČ. No a nyní dnešní vlády ta tehdejší vládní propaganda dohnala. Jednak lidi, kteří se do OSVČ dali nahnat a celou dobu tam živořili a odváděli jenom minimální dávky, dnes zjišťují, že se svým důchodem budou až do smrti odkázáni na sociální dávky od státu. A jednak dnešní minimální dávky OSVČ jsou pakatel a v dnešních rozpočtech státu ty peníze chybí.

a daníš skoro každou korunu,kterou vyděláš<

Však o tomto píšu, jen někdo je hodně chytrý a zpravidla úplně mimo, včetně upapouškovaných médií, si myslí, že OSVČ ty peníze přímo žerou a nic státu neodvádí z toho co vydělají.

A pola která nejsou přímo za humny je také o naftě a hnojivech a postřiku a hlídání navíc. Něco do 30arů za barákem je v pohodě ale jezdit dál je k ničemu a vůbec se to krom předotovaného vinohradu dnes neoplatí. Lidi to ukradnou. Mám známého co si turisti udělali z jeho sadu turistickou lapkovou atrakci, viděl jsem starých párů co vyjeli Valtický kopec ve dvou s pytlíkem, jen aby si nakradli. Mám tam včely a kdybych to neviděl na vlastní oči, jak jsou ofrklí a promenádují se po soukromém pozemku a to jen aby si nakradli. Kola táhnou za 50-100 tisíc ale kradou. Takže jedině za barákem a za plotem mít hlinu s úrodou.

On mne Fialka taky moc netrápí,krom toho,že to šetřeni mu moc nejde.Drahá potravina jde taky mimo mne,vypěstujem a vychováme si většinu toho co spotřebujem.Pravda,banány nebo pomeranče nesvedem.
Taky by jsi to možná nazval ostrovním potravinovým systémem,co zásobi 2 rodiny.K čemu by taky vlastni polnosti byly,než k tomu,aby se na nich pěstovalo to,co je potřeba.Jenom osel pronajme svoje pole a pak nadává,že je draho.Ale pravda,je pohodlnější nadávat,nez ohnout hřbet k práci po práci.
Ono daní odvádim dost ze zaměstnání,dá se říct,že živím systému jednoho nefachčenka,tak to teda sory,ale navic už státu nedám ani chlup.
Ono zaměstnanecké vyhody nejsou zas takové in,jak píšeš.Služebni auto,pravda,nějak musís posbírat lidi na stavby a dovézt zpět,stravenky,pravda,kdyby to pro zaměstnavatele nebylo vyhodné nebyly by.Ale zase si můžeš odečist z daní tak leda kulovy paušál a daníš skoro každou korunu,kterou vyděláš.Vše má svoje pro a proti.

Fakt myslíš,že by za něj bylo líp.Diky bohu,že je od válu.<

Nevím, chápu to tak, že to je další debilní oponentura mnoha médií a diskutérů. Už 15 let probíhalo něco jako cena potraviny je závislá od poplatků daní a různých úplatků při zemědělské činnosti daného státu, takže jsem valil oči na ceny v Rakousku, potom v Itálii, a největší výval a výpal a odlišná životní úroveň je Francie. Prostě tehdy šok, ale přesně to co došlo sem s Babišem ty ceny zůstaly. Protože se to předpokládalo že se tak po vstupu do jednou EU stane tak po prohře prostě zemědělci zdražili. Navíc musí krýt zráty z nové konkurence ukrajinského zboží. I u chovu včel je to jasné. Ne že se zdražilo kvůli Babišovi, tento ekonomický předpoklad byl dávno spočítán a přepovězen v dobách kdy lidi lákaly na referendum a vstup do EU... že nyní se bude vydělávat na životní úrovni tak jezděte lidi bez pasu makat ven, (pracujte v EU, budete mít výplatu a tu dovezete do ČR a budete e mít jak prasata v žitě)

Takže se zeptej fialky co změnil že se potraviny vydrali tak hore. Ty ceny a daně předpokládají to, že se nyní nacházíme na západním trhu, ale většinou za východní výplaty. Ještě nějaká setrvačnost je vidět na Balkáně, Bulharcko, Rumunsko, tam je levno, ale také na ně dojde díky kapitálu a EU který tam chctějí, dojde i na Ukrajinu a další země které budou chtít do EU, že budou platit bohatším svou chudou životní úrovní.

O Babišovi je to jak o emisích s autem. Ví se že politici berou a využívají koryto všichni do jednoho. Pokud jim to je dovoleno.

I fialci to dělají také, jenže mají pěknou taktiku kázat vodu a pít víno, ne šampaňské a pravé šampaňské.