Včelařská konference

Ale jistě, možná přežije, ale zcela jistě nedosáhne takové populační hustoty jako na JZ Evropy. Prostě nebude takovou hrozbou. Menší hnízda, méně hnízd, méně pohlavních jedinců a jejich opožděný vývoj atd...

"Někdy jsou v zimě i silné mrazy, ale je sníh a pod ním je půda nezmrzlá, takže asijská sršeň by to přežila. Možná nepřežije silně mrazivé jara posledních let, kdyby se probudila dříve než evropská sršeň."
a.
To všechno se bude během následujících 10 - 20 let zjišťovat a potvrzovat.

Jinak v roce tuším 2011- 2012 byly silné mrazy, ale u nás úplně bez sněhu. Půda promrzla do cca metru hloubky. Kde byl jinde sníh, bylo běžně -25, kde nebyl, bylo -15. Mrznout plus neustálý severák o rychlosti asi 5 m za sekundu začalo v druhém týdnu v lednu a s dvěma krátkými přestávkami bylo do prvního, druhého týdnu v březnu.

Pod jedním úlem na podstavci si ježek udělal na zimu hromádku trávy a vlezl si do ní. Mám to brát jako že zima letos nebude, nebo to je nějaký asijský ježek bez instinktu?

Někdy jsou v zimě i silné mrazy, ale je sníh a pod ním je půda nezmrzlá, takže asijská sršeň by to přežila. Možná nepřežije silně mrazivé jara posledních let, kdyby se probudila dříve než evropská sršeň.

Nejnižší historicky zaznamenaná teplota -8, běžně tam ale vůbec nemrzne. Vlhké oceánské klima, zcela odlišné od našeho. Pro sršně ráj.

"No to se jedná o ostrůvek u velké británie 2x5km to je jako jeden katastr dědiny navíc izolovaný, člověk přímo určen na likvidaci těch hnízd a stejně se mu to tam rozmnožuje exponenciálně. Z tohoto ostrovního modelu je jasné, že likvidace hnízd nefunguje."
a.
Já bych to neviděl tak černě. Ti sršni v tom svém kopačáku v korune stromu docela topí. Podle mne stačí dron s infra v chladnější noci nebo za ranního chladu a kopačák v koruně bude svítit jako pouliční lampa v noci. Možná i člověk s infrakamerou chodící po zemi.

"Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:"
a.
Za prvé tam pořádné mrazy asi nebudou, protože moře kolem tam v zimě přitápí.
A za druhé spíš je podstatnější, jaké má samička na podzim instinkty k hledání úkrytu, kde přezimuje. Pokud jí stačí se schovat někde do praskliny v koruně stromu nebo do drnu trávy, musí vydržet až plný mráz, který v běžné zimě u nás bývá tak -1O a v pořádné tak -25 plus kolísání teploty v zimě až třeba na + 20 st C.
Pokud se opravdu hluboko zahrabe někde v trouchu pod kořenem stromu nebo do hluboké chodby či pukliny v zemi, stačí jí i k pořádné zimy, když vydrží teplotu kolem nuly nebo do -5 st C.
Navíc tady jsou lidská obydlí či nevytápěné stavby, kde může někde v konstrukci či uvnitř zimovat při teplotě kolem nuly.

No to se jedná o ostrůvek u velké británie 2x5km to je jako jeden katastr dědiny navíc izolovaný, člověk přímo určen na likvidaci těch hnízd a stejně se mu to tam rozmnožuje exponenciálně. Z tohoto ostrovního modelu je jasné, že likvidace hnízd nefunguje. Podobně jako varroa se zpočátku pálily úly a žádný efekt.

Do vzorku varroa jsem vloni dal asi 2000 roztočů, našli 70ks. Letos to vypadá na větší nadílku, 20 000 brouků můžou počítat.

(91.221.213.137) --- 10. 10. 2023
Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:

,,První zaznamenaný případ sršně asijské na ostrově Alderney je z roku 2018, byly to jednotky kusů, v loňskem roce tuším 2-3 hnízda a letos je to zatím 17 hnízd. Jenže ony tu nemají moc nepřátel a šíří se exponenciálně. Bez jejich redukce by to bylo velmi špatné. Z jednoho hnízda může být až stovky nových královen.

Jediná sršeň je schopna usmrtit až 50 včel za den. Jedno hnízdo má několik tisíc dospělých dělnic. Jsou schopné ničit i další opylovače a hmyz (až 12,5 kg hmyzu za den).
Ve Francii od začátku invaze klesla populace včel o 30-40 %. Vymírají celá včelstva."<


Ani korunu do včel už nevrazím, a pičoviny typu sběr měli ať si SVS zaplatí ze svého fondu MZe na nebezpečné choroby co mají. Typuji, že náklady k úhradě pro včelaře jsou 150Kč za jedno včelstvo ve sběrném vzorku.!!! Bez toho ani nehrábnu.

Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:

,,První zaznamenaný případ sršně asijské na ostrově Alderney je z roku 2018, byly to jednotky kusů, v loňskem roce tuším 2-3 hnízda a letos je to zatím 17 hnízd. Jenže ony tu nemají moc nepřátel a šíří se exponenciálně. Bez jejich redukce by to bylo velmi špatné. Z jednoho hnízda může být až stovky nových královen.

Jediná sršeň je schopna usmrtit až 50 včel za den. Jedno hnízdo má několik tisíc dospělých dělnic. Jsou schopné ničit i další opylovače a hmyz (až 12,5 kg hmyzu za den).
Ve Francii od začátku invaze klesla populace včel o 30-40 %. Vymírají celá včelstva."

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-na-srsen-asijskou-moje-zkusenost-z-ostrova-aldenrey

Tak dost bude podstatné, jestli sršni přednostně staví hnízdo na listnatých stromech nebo jestli velká část hnízd nebude na jehličnanech. Jestli staví přednostně na listnáčích, tak po opadu listí bude ty koule krásně zdaleka vidět a bude jednoduché jejich výskyt mapovat.

Tak jestli to byl přenos kamionem, tak klima vůbec nerozhoduje. Rozhoduje jen, že se kamion zastavil někde, kde královna nalezla do nákladu, třeba tam potom ztuhla nočním chladem a taky otřesy. Jestli kamion jel nonstop, tak s takovou královna mohla vylézt třeba někde až na severu Polska nebo dokonce až někde v Estonsku. Kde třeba ten kamion zůstal stát na slunci a náklad se rozehřál. A i tam by asi založila hnízdo a přes léto tam ti sršni fungovali. Akorát by s největší pravděpodobností nepřežili zimu nebo možná ani nestihli v září a říjnu odchovat nové královny.
Klima rozhoduje jen tehdy, pokud přenos je přirozeným způsobem vzduchem. A na hraniční oblasti bude záležet na konkrétním průběhu počasí. Třeba několik let s mírnou zimou budou sršni postupovat na sever, potom třeba přijdou silné zimní mrazy, které ty sršně zase zatlačí o nějaké stovky kilometrů na jih atd. Pokud se sršni samičky postupně nenaučí hledat na zimu úkryty, kde přežijí i silné mrazy.

jospr... morava je teplejsi, ale sussi a kontinentalnejsi... zapadni cechy jsou mnohem vice vystavene atlantickemu proudeni

velutina je druh horských tropickych lesu, potrebuje hlavně vlhke klima... podivejte se do spanělska, kde v suchem kontinentálním vnitrozemí je její šíření minimální... mráz a sucho je pro ni nejhorsi kombinace, idealni jsou zimni suche holomrazy bey snehu a suche horke leto

bylo to pár metrů od dálnice, jasný přenos královny kamionem, ojedinělý náhodný výskyt.. ovšemže se může kdykoliv opakovat

Uvidí se až na jaře.Ale teď po opadu listí se můžem při toulkách přírodou věnovat hledání kopačáků ve větvích stromů.Nevěřím,že tohle bylo jediné hnízdo v ČR.
Trochu mne překvapuje,že za ideální prostředí pro výskyt tipují západní Čechy,tipnul bych si spíš na teplejší Jižní Moravu.
Před pár lety jsem viděl dole na jihu poprvé teplomilného křižáka.A ejhle,v sobotu jsem stěhoval truhlíky s muškáty a našel jsem u sebe rovnou 3!

ptal jsem se toho, kdo to hnizdo dohledal... prej by to mohlo byt bez novych kraloven, nevideli ani samce... ono prece jen u nas je ten vyvoj posunuty... ale uvidi se az to detailne prozkoumaji

V tom materiállu od psnv píšou že Od poloviny září se líhnou převážně samci a začátkem října se líhnou královny budoucí zakladatelkynových hnízd po spáření samci hynou a budoucí zakladatelky hnízd se rozptýlí po okolí kde najdou vhodné místo na přezimování. Takže je to jen tak tak a nebo už pozdě.

Bohužel asi už pozdě, o minimálně měsíc.

www.idnes.cz- v Plzni našli velké hnízdo sršní asijských.

..u nas je to podobne ako u maradu v AT.. ale nie tym ze by trudov vychytali ,ale matky pochytaju..kym este v kvetnu mavame vyborne vysledky ,tak ako sa v cervnu objavia vcelarici ,tak nachadzame bezmatecne plemenace rad radom ..preto sa snazim vsetko oohladom oplodnovania riesit co najskor.

To by těch ptáků vlh muselo být všude na dohled, a ještě by se museli soustředit selektivně jen na asijské sršně. To je ještě větší pohádka než, že slunéčka sežerou přemnožené mšice na stromech, nebo že dravci vychytají přemnožené hraboše... kdo se v tom pohybuje tak se musí těm zeleným enviro teoriím jen zasmát. Tady už i blbí vrabci zmizely - lepší holub v ruce než vrabec na střeše.

Podobně asijský varroa je neřešitelný, jen se udržuje chemií, jestli varidol nebo kyseliny KM nebo KŠ žádná výhra furt chemie, prašť jak uhoď. Kde je ta rovnováha po 40 letech, ani náznak.

O vlhách psal a mel video Vít Marada chovatel matek na jm a v rakousku. Rikal, že mu koncem léta vychytaji vsechny trubce a tak s chovem končí podle toho kdy vlhy přiletí, z toho jsem usuzoval, ze vlha k nam přiletí někdy v létě.

Gusto, tak to asi budeme muset počkat, jak to dopadne v reálu a doufat.
Něco na tom asi bude, u nás, 33O m nad m je taky většinou jíl nebo jako v podhůří naplaveniny jsou spíš štěrk a hrubý štěrk. Přesto u nás na řece občas vidím ledňáčka, který taky má sídlit podobně v norách v březích. Asi si umí najít nějakou noru bezpečnou před predátory i tak. Písky či písčité jíly u nás jsou taky, ale jen vzácně výš v horách nebo lesích mimo vodní toky, kde jsou z rozpadu podloží, beskydských godulských pískovců a jílovců nebo níže pod horami směrem k Ostravě z permských pískovců.
Břehy z písků nebo jemnějšího štěrku vhodné pro hnízdění vlh jsou u nás ještě níž a víc na sever či severozápad a to asi nejvíc na Odře, která prořezává své předchozí naplaveniny ze svého prameniště Hrubého Jeseníku a na dolních tocích jejích přítoků.
A mimochodem, vlhy, pokud budou hnízdit blízko stanoviště včel, taky dokážou docela podstatně zredukovat počet létavek ve včelstvech a tím zničit snůšky. Dokonce před pár roky o tom byl článek ve Včelařství a dokonce se snad naznačovalo, že vlhy mohli včelaři i cíleně likvidovat.

gupa napsal---
Konec, je konec, proč bych to měl řešit já nějakou odpovědí za uhranutí, že prý se navážím do důchodců?
......................................................
To nemusíš vůbec řešit to jsi popsal jak to budou dělat důchodci, já jsem se ptal jak to budeš dělat ty.

Radime vo vyssich polohach to asi vlham nebude privetive to podnebie,ale to nastastie ani srsnom,budete asi v bezpeci..co sa tyka hniezdenia,tak u nas priamo v dedine v radovej zastavbe tento rok zahniezdili v jame vykopanej na stavbu domu ,ta jedna strana v smere do brehu mala vysku asi 3 m a to uz im stacilo..a ziaden piesok ,prave naopak,tu je tvrdy jíl..v susednej dedine detto ,v byvalej tehelni uz hniezdi opakovane niekolko parov a pribudaju..Trnavsko,150-180 mnv .. duafam ze im srsni budu chutit,tento rok bolo vela hmyzu a vsimli sme si ze vcely lovili na rozdiel od inych rokov vyrazne menej ..

Pěkná navážka do důchodců rád mi asi vysvětlíš jak to bedeš dělat Ty<

Nemohu zato, že někdo neumí číst od začátku do konce a dělá jen vlny.

Konec, je konec, proč bych to měl řešit já nějakou odpovědí za uhranutí, že prý se navážím do důchodců?

gupa napsal... Chovatelé včel jsou zpravidla důchodci, už vidím jak tito lidé budou nějakou badmintonovou pálkou mávat, jsou toho schopl, ale jak dlouho?
........................................................
Pěkná navážka do důchodců rád mi asi vysvětlíš jak to bedeš dělat Ty

To vím, že se dospělí jedinci sršňů živí cukernou štávou. Ale nějak jsem to nevzal v potaz.
Pokud budou vlhy pestré schopny lovem za letu omezit tyto sršně, tak potom by to bylo dobré. Akorát že vlhy jsou vázány na specifický biotop, písčité břehy a těch je u nás málo. A na teplejší biotop, ne nějakých chladná pod horami. I když mám pocit, že jsem u nás v severním podhůří Beskyd, kde dost širokodaleko nevím o vhodném hnízdišti písčitém břehu pro ně a kde je dost zima, jednu chcíplou vlhu před asi 2 -3 roky našel.
Vlhy tak asi budou na našem území působit jen bodově, ne plošně. Záleží jak budou vybíravé, jestli třeba místo nějakých písčitých břehů nebudou třeba schopny zahnízdit v nějaké hromadě staršího písku nebo i hlinitém břehu nějakého místního potoka nebo tak nějak.

Vcelarik zlaty po vasem vlha pestra,ten nema ziaden problem s takymto hmyzom..zacinaju byt u nas extremne premnozeni,tak to budu mat srsni silneho nepriatela dufam..

R.Polášek (90.178.51.173) --- 7. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453)
Ne nevím. kdyby včelař musel celý den před včelstvy mávat pálkou a likvidovat sršně, to by ten med nakonec vyšel zatraceně draho.
A pasti jsou dobré jen na indikaci, jestli tam už ti sršni jsou a ne na ničení. Protože to jsou sršni specializovaní na lov a likvidaci včelstev, ti se na sladký roztok moc nenalákají.
----
Radime,chcelo by ro citat s porozumenim a hlavne ovladat biologiu tohto hmyzu..dospelci bielkovinu nezeru..len cukry aby mali energiu na lietanie..matky po jarnom prebudeni a pri jesennych vyletoch zeru len a len cukry,a daju sa velmi uspesne vychytat.ja to roky rokuce robim s osami ..susedia okolo mna si nevedia vynachvalit ,ze odkedy som sa nastahoval,nemaju problemy s urodou..tych os je fakt mimimum co sa v lete motaju okolo plodin alebo terás ked sa griluje..

"Jediná správná cesta je najít přirozeného nepřítele."
To asi nebude tak jednoduché. Hmyzožraví ptáci to nebudou, protože stačí jedno sršní žihadlo a je po ptákovi, je moc malý a jedno žihadlo tak stačí, kuna nebo psík mývalovitý je na tom stejně. Ti mohou podobný hmyz likvidovat jedině v zimě, kdy nelétá a v zimě sršní hnízda nejsou.
Jedině medvěd by to asi dokázal, tomu se ale nebude chtít lozit za žihadly do stromů nebo možná jezevec, pokud by hnízdo bylo na zemi, ale to nebývá.
Musí to být jedině nějací paraziti uvnitř hnízda napadající plod nebo nějaká specifická nemoc. Jenže jací paraziti, když sršni dokáži vetřelce velmi úspěšně likvidovat svými kusadly. A jaká nemoc?

Ne nevím. kdyby včelař musel celý den před včelstvy mávat pálkou a likvidovat sršně, to by ten med nakonec vyšel zatraceně draho.
A pasti jsou dobré jen na indikaci, jestli tam už ti sršni jsou a ne na ničení. Protože to jsou sršni specializovaní na lov a likvidaci včelstev, ti se na sladký roztok moc nenalákají.
Nejreálněji vidím asi ty mikrovysílačky navěšené na sršně, pomocí kterých se najde hnízdo a to se prostě zničí. V nejhorším případě, pokud je ve stromě na nepřistupném místě, ho třeba může rozstřílet myslivec s brokovnicí, při troše štěstí brok trefí sršní matku a sršni jsou v háji.

Dá se říci, že na rozdíl od varoázy, sršeň ke svému životu vyloženě včelu nepotřebuje a myslím si že invaze proběhne o to rychleji, protože pohyb hmyzu je v podstatě podobný, pokud hmyzu narostou křídla a člověk dopomůže různými cestami. Existuje několik řekl bych desítek až do stovky postupů jak proti sršni postupovat.

Jediná správná cesta je najít přirozeného nepřítele.

Najucinnejsie je lapat mlade matky ci uz na jesen alebo na jar ,na sladke navnady,daju sa tak eliminovat az s extremnou uspesnostou ,hlavne ked je takato jesen ako tento rok,ze uz v chotari toho sladkeho vela nieje a teploty sa pohybuju este stale okolo 25 'C ..a ked pride znova dlha studena dazdiva jar,ktora ich dokaze eliminovat tiez,ze nezvladnu rozbehnut hniezda,tak to bude ok.., Boj s robotnicami z rozrastenych hniezd je uz bojom s veternymi mlynmi..

Je to invazivní a to znamená, že každý se k tomuto bude stavět jinak. Mnoho včelařů bude kupovat od někoho věci aby ty sršně odchytl, ale většina neudělá vůbec nic a po příkladu varoázy, se nakumulují ohniska a ty ohniska začnou organizovaně pojídat to, co se přesile neubrání. Také budou jedinci kteří budou pomnožení sršňů podporovat coby ryzí přírodu a spravedlivý úděl od přírody zato co člověk dělá a co způsobuje svým chováním.

Samozřejmě že se tak zvýší obrat výrobcům a dovozcům takového zboží kterým budou lapače a usmrcovače bude plno odborně komerčních a hobby návodů jak na sršeň také jedy na sršeň, ale to je o tom co píšu. Je hodně lidí co se toho bojí a vzniká i tzv. bojová nálada kdy hodně chovatelů se předchystá a bude trvale bojovat několik hodin denně aby své včely ochránil.

Je to stejné. Stejné jako u VD. To už hodně dlouho není o chovu včel ale jen o příběhu ze strachem kdy jeden má stále ztráty a na straně druhé je plno vysmátých jedinců kteří z toho žijou a nikdo z běžných chovatelů nakonec ani neví proč to dělá a nevykašle se nato. Chovatelé včel jsou zpravidla důchodci, už vidím jak tito lidé budou nějakou badmintonovou pálkou mávat, jsou toho schopl, ale jak dlouho? Než poprve, podruhé prohrají. Protože na rozdíl od VD je boj proti sršni více fyzicky namáhavý a také podle bojového prostředku časově náročný.

Takže co příště? Přijde jako novinka dříve Tropilaelaps, A.Tumida, nějaká nová varianta viru, jiný polétavý hmyz škodící včelám, destruktivní forma houby, pták, savec, rostlina. (např. destrukce včel z ostružinové rzi)

JosPr: Přesně tak.

Víš gupo,jednoduchá řešení na včelnici byvaji ta nejlepší,co můžeš v danou chvili udělat.Mám na včelnici badmintonovou raketu a bekhend,forhend,každý podzim a zvlášť jaro se otázce sršních matek věnuju.Nedělám si iluze,že zvítězím,ale udržuju tak nějak příměří mezi sršněma a včelkama.
No ono budem první,kdo si velutiny všimne,tak alespoň budou včelaři zase jednou užiteční,když už to opylování je klišé,protože pomalu všechno dovezem a nějaký panák v obleku bude mít zase téma na proslovy.

Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446)
Vono to nebude tak horký. Hlavně v klidu.<

Já vtom vidím akorát akčně a naplněný fond pro veterinární trafikanty kteří budou akční do doby než ten fond vyssajou ale, včelař utře a sršeň vždy zvítězí, protože ho na Zemi prokazatelně zatím nikdo neeliminoval. Takže vedle roztočů od osmdesátek, přes různé viry, mory, hniloby, muchy, a jiné, přes sršeň, hlad, neúrody, zlodějské pacienty, a jiné...

Abych si za zkurvené ceny za med místo úspor na důchod pořizoval pastě, dolské předražené léčiva, drony a letecký průkaz a povolení ke startu a jiné věci navíc, to raději předám štafetu a skončím. Dolské proto že podle výsledku hospodaření s přebytkem okolo stovky milionů, mají nato vytvořit novou trafiku.

Už tak jsem rozhodnut od zjištění, že opylovací činnost je pro tento stát a vládu v podstatě dlouhodobě nepotřebná záležitost.

A dlouhodobě ať válka bude nebo né, ukrajinský med bude tady řídit cenu. Takže cela leze za poslední dobu opravdu k té stovce za kilo. Ukrajinské ATB vtom nebude hrát roli, protože každý úředníček a laborant přeci potřebuje ke své práci trochu vrůša, ale jinak dlouhodobý klídek a ne aby dělal naplno. Také ten mediální humbuk měl být regulovaný snad zákonem, protože první mediální pasáci zpravidla vytvářením kouřové clony nadělají nejvíce škod.

"pomocou dronu a radiolokacie..chyti sa robotnica,nalepi sa jej mikrovysielacka a dron dohlada potom hniezdo."
a.
Jestli to bude běžně dostupná služba, tak by mělo jít tu invazi asijských sršnů zvládnout. Asijský sršeň by měl vyhledávat ve svém "revíru" včelstva, takže na jejich spolehlivé objevení by mělo stačit vymyslet nějaké pasti, které by u včelstev byly přes léto a včelař je jenom prohlížel, jestli se nechytil zrovna asijec.
V Plzni už zřejmě to hnízdo našli pozdě, samičky už nejspíš vylétly a oplodnily se a na jaře založí nová hnízdo. Příští rok nejspíš bude pro plzeňské včelaře dost rušný.

Vono to nebude tak horký. Hlavně v klidu.

Tak uz je aj u vas..U nas nasli hniezdo vcera,teda ,na hraniciach,z opacnej strany,v madarsku ,o srsnoch sa vedelo uz od augusta,ale hniezdo za pomoci rakusanov objavili az teraz..pomocou dronu a radiolokacie..chyti sa robotnica,nalepi sa jej mikrovysielacka a dron dohlada potom hniezdo.. Obec Kimle,link na FB ->

https://www.facebook.com/groups/imkeroesterreich/posts/3481174435473877

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-v-cesku-je-prvni-potvrzeny-vyskyt-srsne-asijske-40445855

Tak když už má fungovat ve včelaření nějaký spolek, tak vždycky kolem toho budou včelaři, ale taky kolem toho budou nějací funkcionáři.
Je jen otázka, jak to budou dělat.

Co to je zase za slovo kádr? Je rok 2023.Ono by možná stačilo,kdyby se znova z kádrů stali včelaři u včel,protože z tohohle úhlu pohledu,je spousta věcí na kterých "kádři" lpí zbytečná,drahá a k včelarení nepotřebná.

Dobrý den.Můžete nám přiblížit,jak by jste si představoval fungování ČSV s novými kádry ?

ČSV je na svém ústředí pořád ta socialistická organizace s bafuňáři, která chce organizovat úplně všechny, ať o to stojí nebo nestojí, ať jsou pasívní nebo aktivní. Je prostě třeba tam nechat přijít další generaci.
Zatímco ve spoustě ZO už ty nové generace jsou.

A perlička samozřejmě na závěr.Stesky nad nehrdostí členů na náš svaz.Tak jsem dumal,proč na něj být hrdý,jestli pro bezcené akcie Předboje,nebo články jak čeští včelaři prodávají med s atb ve Včelpu a pohádky ovčí babičky o přimíchávačích,snad pro lhaní členům o kauze nebo pro to,kolik přerozdělí dotací? No věru na žádný důvod proč být hrdý jsem nepřišel.A to jsem se hodně snažil.
On včelařský svátek není o množství praporů,společenských obleků,počtech řečnících politiků,ale je to každý den,kdy si můžem spokojeně včelařit ve svých včelstvech,nebo alespoň sedět u česen a pozorovat včely a kochat se bzukotem kolem.Kam se na tohle hrabou nějaké prapory a proslovy.Včelaříme kvůli včelaření.

Ona ta vazba je ze 100% na ZO a svazu tam nepatřila nikdy ani klika ode dveří.
Opět mne pobavil vstup na svazovém webu o výroči ve Slovinsku,praporech,průvodech,krojích a dalších zbytečnostech..Včelaření má být o chovu včel.Jak prosté a jednoduché.Misto toho se zase hrnem do čehosi nadstátního,do proslovů politiků,které jsou našim včelám šumák,společných eu léčiv (proboha proč ???) a dalšich podružných věcí.Po pravdě jsou mi milejši včelaři v kraťasech u včel než nějací panáci v oblecích a kravatě,pro které je smyslem života škemrat u státu o dotace,a počítat,kolik se kolem zrovna potuluje politiků.To už nemá s včelkama nic společného a nic jim to nepřinese.

"zpracovna v ZO pod křídly ČSV je jen o lepším kšeftu a hotovém zákaznickém zázemí "
Gupo zrovna zpracovna mezistěn třeba stražisko myslím že by měla dostatek kšeftu i bez vazby na ČSV . Věřím tomu kdyby spadala přímo pod Prahu a nevlastnila ji Z O tak už dávno pod vedením pražský elity dopadla stejně jako včelpo, Předboj atd. Myslím že jospr by mohl vyprávět.

No věř gupo,že bez stanov těch křidel vůči majetku spolku jsme už dávno fuč.A rozhodně by nám ta křidýlka nechyběla.

Tak hlavičkový papír nemá na ČSV žádný vliv. Ať ho budou používat nebo nebudou, vyjde to finančně úplně nastejno. Pokud ovšem na tu tvorbu hlavičky neoslovili nějakého grafika a nezaplatili mu tučnou částku za autorská práva na tu grafiku, to by se ale potom dalo hodnotit čistě jako tunel.

Co je podstatné,že člověk má volbu,jestli se toho chce účastnit a nebo nechce.Zrovna u Tebe mne překvapuje,že o členstvi v něčem tak zkostnatělém stojíš ...<

Informace okolo včelařství a ČSV podléhají recyklaci, (česky koloběhu dějin a událostí) Mám jich v mnoha podobách archivovaných tolik, že nemám nouzi o zábavu. Takže asi je to členství o tom, že rád bádám a hledám důvody přemýšlet nad včelařskou duší a dějem a chci se toho někdy trochu aktivně účastnit podle toho kolik volného času mám. Jenže jak život jde, často ze zábavy se tává nepříjemný opruz. Takže asi pro zábavu a někdy z donucení. Oddělit to lze, např. neúčastnit se na nějakou dobu toho donucení a čekat, kdy najdu opět zábavnou chvilku. Ve stanovách je tuším relaxační doba mezi členství bezčlenství členství 2 roky. Za dva roky se toho stane hodně, třeba dospějou děti, umřou dva členové rodiny, změní se zaměstnání, narodí se někdo v rodině, koupíš si novou součástku na 20 let staré auto. Atd. A někdo je členem protože v oboru dělá a má oněj komplexnější zájem, kdy nejde jen o peníze a výhody. Někdy nejde jen o kšeft a nebo zábavu, někdy u členství hrají i jakési osobní zásady, kdy se může doufat nebo domýšlet, že to členství k něčemu přínosnému v ČSV je.

Když se třeba zamyslím, zpracovna v ZO pod křídly ČSV je jen o lepším kšeftu a hotovém zákaznickém zázemí "se zárukou" prodeje.

Ale pro změnu zase PRV schválil vzorový hlavičkový papír,což pro naše včely bude určitě obrovský přínos.<

To ukazuje na tvorbu nového pohledu a krásno, kdy nastane hypoteticky v estetickém duchu konec hluku a začátek učesaných informací které v ČSV začnou kolovat.

Jenže to neomezí omezenost pobočných spolků, hlavičkový papír jen podpoří základy úřadu, kterým by ovšem ČSV nemělo nikdy být. Je to chovatelské sdružení zabývajícím se chovem včel a ne sdružení s výchovou a chovem chovatelů. A sdružením s učesanýma informacema.

Pokud zanikne rozlišnost názorů a začne se po hlavičkovém papíru diktovat to, co naněj přesně napsat, kam který papír dát do kterého fochu v regálu, vzniká tu nenápadně opravdu kancelářská práce která je ve skutečnosti ve své hodnotě a i často ceně hromadou popsaného papíru nebo datového úložistě pro přítomnost a čas přítomný bezcený. A pokud někdo takový papír nalezne a začne nad ním bádat, musí si vždy uvědomit, že lze nebo nelze s určitou pravděpodobností věřit informacím co jsou pod hlavičkou napsaný.

Jako mladý jsem chodil po sběrných surovinách a obdivoval jsem dokumenty a slova které byly krásně napsány a nakonec vyhozeny k recyklaci. I těch pár marginálních titulních stran s knihama ve švabachu mám dodnes někde doma schovaný. Celkově mám docela celistvou sbírku a knihovnu českého a částečně moravského včelařství za poslední období 150 let za kterou by se nemusela kdejaká ZO stydět. Ale nakonec, je to jsou to jen informace z daného období které s velkou pravděpodobností neplatí stejně dnes. Takže je to recyklační surovina, která má hodnotu spíš pro badatele, který se potom pod hlavičkou papíru s lepším pocitem začte do historie hluku v ZO a OV ČSV.

Jinak zrovna ten hlavičkový papír je úplná marginálie.
To už není jako dříve, kdy se hlavičkový papír v podobě balíků papírů potištěných podle nějakého grafického návrhu objednal v tiskárně a ten potištěný papír se dával fyzicky do psacího stroje nebo později tiskárny.
Dneska to je grafický návrh, který se vkládá do stránky ve Wordu a jiných programech. Konkrétně ve Wordu se vkládá jako vodotisk nebo do patičky či záhlaví stránky nebo je přímo udělaná vstupní šablona, kterou si Word načte, když se otevře.
Neboli vše je uděláno softwarově, píše se na monitoru do stránky už s tou hlavičkou a když se to napsané na papíře s hlavičkou chce vytisknout, do tiskárny se dává obyčejný čistý papír.
Neboli vše je úplně stejné a stojí stejně jako když má být text na čistém papíru, jen tisk spotřebuje trochu víc barvy. Kde třeba na černobílé laserovce tisk obyčejného textu vyjde na 60 haléřů, tisk stejného textu na hlavičkový papír vyjde třeba na 70 haléřů.
A jednodušší grafický návrh té hlavičky udělá každý druhý člověk pracující s počítačem v nějakém jednodušším grafickém programu za 20 - 40 minut. Nebo je dnes už dost možná dostupná nějaká aplikace v chytrém mobilu, kde se mobilem něco typického vyfotí a aplikace z toho třeba rovnou udělá motiv pro tu hlavičku.

Jak říkám, každý si to musí promyslet, co je pro něho výhodnější.

Ono,kdyz zapřemýšlíš o "výhodnosti" prezentovaných výhod,o jejichž detailech nemá většina členů páru,budeš dumat,jestli se Ti to nezdá.Radoby odborný časopis jsem zapoměl.Až se budeš někdy nudit,otevři si tyhle podrobnosti v dokumentech na vcelařství.cz.
Ale pro změnu zase PRV schválil vzorový hlavičkový papír,což pro naše včely bude určitě obrovský přínos.

A kolik proboha myslís,ge za ten úraz dostaneš? Či za smrt následkem úrazu pri včelarení rodina? Máš pocit,ze být člen kvůli téhle naprosto směšné částce má smysl?
Nebo pro další "vymoženost" členství-svépomocný fond? Nikdy z něj škodu nedosta neš,vzdy jen nějakou cást,protože svépomocný fond škodu nehradí,jen přispívá k jejímu zmírnění.Ale řada členů se jak pojištěním tak "nahradou" škody bude zaklínat,až bude na zadek sedat,protože nemají ponětí o jaké částky vlastně jde.
Za 20 000 za smrt Tě dnes nikdo nepochová.
Výhody? To jo.

gupa: Já to všechno vím.
Jenže ať to jak chceš obracíš, je těch 6 stovek necelých půl procenta ročního příjmu těch nejchudších a u ostatních je to ještě mnohem méně. Pro koho má to členství aspoň nějakou cenu, tak vždycky dokáže těch 6 stovek dát dohromady. Pokud to nedokáže, tak je po pár letech fungování po škole definitivně na zbytek života beznadějně zadlužený nebo bezdomovec na ulici. A tím pádem definitivně vypadává skoro ze všech sfér života včetně včelaření.
A kromě toho těch 6 stovek je násobně méně než kolik vydá ten člověk každý rok na nákladech na včelaření, i kdyby třeba měl mít jen dvě včelstva. Když se počítají náklady dlouhodobě na mnoho let, opotřebení úlů, rámků, včelína, medometu a dalšího vybavení neboli odpisy z toho všeho plus každoroční provozní náklady, jako cukr na zimu, léčiva a další. To vychází u běžného včelaře i s málo včelstvy minimálně pár tisícovek na rok. A v těch převčelených místech sotva drobný včelař něco vydělá na medu, spíš naopak spotřebuje další prostředky na nezbytné podněcování v sezóně a k tomu skoro automaticky, pokud vyprodukuje nějaký med, má ho z toho podněcování s cukrem, tudíž jeho prodej mimo rodinu je problematický.
Takže pro koho má to členství v ZO příslušnou cenu, i třeba dost nízkou, tak těch 6 stovek podle mne ušetří jinde a dá.
A co se týká fungování mimo ZO, jsou tam o něco vyšší osobní náklady. Zaplatí se víc za léčiva, zaplatí se víc za posílání vzorků na vyšetření. Přirozeně náklady se dají snížit, když se hodně včelařů na toto sdruží, ale potom není už ta volnost dělat to sám jen podle sebe a proč ale potom toto nedělat přes ZO?
Potom jsou vyšší náklady v případě včelařského úrazu, protože od ČSV se v takovém případě nic nedostane.

Celkem souhlas,Jen dovětek.ZO z těch svazových napadů na "přerozdělení" mělo 2,40 kč ze včelstva,což ZO nijak neomezovalo ve stanovení dalšich příspěvků na člena,na včelstvo,na léčení nebo registracní příspěvek pro člena jiné ZO.Tady se kreativitě meze nekladly nikdy.

Tady je otázka co za to včelar dostal od ZO za servis,prostě co za to dostal od ZO slibeno.A tohle si vždy odhlasují členové ZO,buď to schválí a nebo ne.

Znam ZO,kde platí jen na léčivo,ale i ZO,kde se skládaji na desetitisicovou odměnu pro predsedu a dalsí tisíce odměn pro výbor,jine ZO,které pořádají akce pro veřejnost,dalši co jako socky obíhaji obecní úřady s žádostí o příspěveček do prasátka,podepisují kvůli tomu smlouvy atd.

Ale opět platí,že je člověk ochoten se tohohle účastnit,nebo prostě není.Léčivo dnes predepíše a objedná každý veterinář,vzorky není problém poslat do svú Olomouc svozem nebo poštou.
Dotace nemlich tak.Problém pro nečlena je jen to debilni razítko od ZO na 1.D,jinak ať si zaslouží svůj plat na Křemencárně.

Dnes prostě nemusí být člověk člen,není proto důvod,pokud vysloveně nechce.Ono 600 přiměje řadu lidí k přemýšlení proč to vlastně platit a co za to vlastně má.

Tak 600 korun je dnes s přehledem výdělek za dvě hodiny práce,<

Hodně % lidí žije tzv. od výplaty k výplatě. Je to statistický ukazatel, na který se pravidelně dotazují agentury.

To procento se prý za poslední dobu neskutečně zvedá.

To co může v určité chvíli pro někoho znamenat jako ena za dvě hodiny práce, pro někoho to může znamenat den nebo víc, jídla, pro něj a jeho několik dětí. Nebo část na boty které si musí k práci koupit ze svého, nebo cokoli jiného. Nebo splátka půjčky, měsíční jízdenka do práce nebo školy.

CHci tím sdělit, že nekoupěschopnost obyvatel stoupá a první co člověk udělá, když na něj padá tíha, jak ty útraty přežít a co omezit, co jsou zbytečné věci.

Proto se neprodává a nejsou takové obraty nejen u medu tak jak se prodávalo a jak bylo. Trh se zastavuje.

Práce a 600Kč za dvě hodiny je jen setrvačnost která se v ekonomice na mnoha místech ukazuje a vlády na ni spoléhají. Kdo studoval ekonomiku to musí vědět jak se která setrvačnost v ekonomice nazývá. A také, co ji znovu popohání aby se jako káča nezastavila.

Lidi udělají ve stresu, který zde naše vláda vyvíjí svou politikou zastrašování a vydírání instiktivně to, co udělá list stromu když je sucho. Uzavře se před okolím více a více, dokud nebude mít pocit, že vlhko vrátilo a může tak přežít aniž by uschl a uhynul jako list dřevin nebo nějaké byliny. Lidé jsou všeobecně dnes nyní ve větším stresu a ČSV dojde s takovými věcmi že změní takovou dlouhodobou věc jako stanovování a přerozdělování příspěvku ze včelstva u ZO.

Nezajímá nikoho nějaký příspěvek a včely, když má vyhlídky do dvou měsíců až roku být bez práce.

K čemu je ti členství v ČSV když obrazně, bude člověku mrznou v zimě prdel kvůli penězům které nemá a právě je potřebuje.