Včelařská konference

V Hradišťku Radime,registr je v Hradišťku.

Já jsem se taky ještě ZO nepřihlásil jako člen, na schůzi, co byla nyní. jsem nebyl.
Na konci října akorát zkontroluji evidenci mých včelstev ve Stražisku, jestli mi ji funkcionáři ZO nepřepsali podle svého a pokud ano, opravím podle skutečnosti a do konce roku uvidím. A rozhodnu sse.
Zvažuji, že pokud budu léčivo kupovat za své, asi ho zabalím do vícenásobných nepropustných obalů včetně alobalu a uložím do flašky se sušidlem s kovovým víčkem někde do sklepa. Tam by i v letních parnech nemuselo být víc než 10 st C. takže léčivo by mělo vydržet hezkých pár let přes expirační dobu, cž pro těch mých pár předpokládaných včelstev by snad i mohlo vyjít tak akorát.

3 včelstva, žádat dotaci 55kč to se na 1D. spíš vykašlou.

Za těch pár drobných z 1D se nečlenům nevyplatí žádat už ani pro 10 včelstev. Za 2 hodiny přesčasu v práci mají to samé a nemusí papírovat a několik měsícu čekat. Jo a kontroly ze SZIF chodí, vloni byly u děduly malovčelaře, koukali jestli má včely v úle, nevím jak dopadla inspekce, jestli těch 300kč vracel nebo jen sepsaly formuláře a nashle.

Tak zrovna s těmahle jsem počital,že to jednou vezmou po nás.A ono houby.Na druhou stranu oceňuju,že ví,proč odcházejí.Spolupráce samozřejmě trvá dál.A to čekám,že odejdou ještě jedno,dvou,a další málovčelstvoví včelaři,tipuju tak 30-40 % úbytek členů.Svaz jistě ocení,když mu přibyde přímo na sekretariát 30-40 % žádostí na dotace na pár včelstev.

Já myslím, že ono to nebude takové jednoznačné. Odchod členů se taky dá vysvětlit jako "vyčištění" ČSV od pasívních členů, kteří se jen "vezou". Docela bych se vsadil, že v tom smyslu bude první komentář Machové a spol.
Ostatně třeba já jsem vždycky tvrdil, že ČSV chce schválně nabrat úplně všechny včelaře včetně těch pasívních, co je jen vezou, aby jejich lobbysté v parlamentu a senátu při lobbování za dotace a podobně měli co největší váhu.
Nyní asi ČSV poslance a senátory, co by byli včelaři a jmenovitě protlačovali včelaření, nemá.

Tak k dnešku už jsem dostal osmé oznámeni o ukončení členství,protože dotyční nejsou ochotni platit Machové 600 za to nic,co jim svaz nabizí.A to ještě někteří ani nezjistili,že je členské dvojnásobné.
Politika nenažranosti sklízí první plody.Jen tak dál.

Pokud se má rozšířit, tak se stejně rozšíří a žádné blbnutí s termovizí tomu nezabrání. Profíci už dávno mohli okoukat jak to řeší ve Španělsku a ve Francii a nemuseli by z toho být vyjukaní. Je to mechanicky poměrně snadno řešitelný problém.

Gupo, ty jsi už s termokamerou někdy pracoval, že to víš tak přesně?

a když se někde odchytí do pasti u včel ten asiat, takže si sami zkontrolují své okolí.<

A jak to své okolí zkontroluje? Nezkontroluje dohromady nic. Termokamera také nefunguje tak jednoduše jak si někdo může myslet. Skončí to jen utrácením peněz za nesmysly které nakonec nebudou potřeba, protože s tím nikdo neumí pracovat, nebo to nebude mít očekávané parametry a funkce.

No nevím. Já to píšu, protože předpokládám, že včelaři ještě občas chtějí udělat něco pro sebe a když se někde odchytí do pasti u včel ten asiat, takže si sami zkontrolují své okolí.
O dotacích nijak neuvažuji.

R.Polášek (90.178.51.173) --- 13. 10. 2023
Re: Velutina (77498)
Slušnější termokamera by měla stát 10 - 20 tisíc, odhaduji, že ji stačí půjčit a někdy v srpnu zrána, kdy je chladno, projít les či jiné místo. Ten balón ohřívaný sršni zevnitř by se měl najít. Pokud není kompletně schovaný třeba v polystyrenu v izolaci baráku nebo tak nějak.<

Ano, znovu inspirace pro dotační mašinu, zaměstnat včelaře hledáním sršňů, mají málo práce. Mají nového nepřítele, nepřítel a jeho včelař jsou imaginární přirození soupeři!

Ve výsledku se roztočí DPH u dovozu několika tisíc termokamer navíc. S tím akumulátory, manipulační technika, zmíněné drony atd., více paliva atd. co má daň bude vydělávat.

EU nebo stát do toho hrkne drobný, pár mega, plno včelařů se zblázní a během pár dnů stát vydělá zpět na penězích na DPH balík. Nakonec podpora regulace sršňů na všech válečných frontách opadne. A sršeň se rozmnoží do gigantických rozměrů.

Lepší je dostat pokutu za rychlost od obce kde je návratnost pro obec podobná, než spadnout do takové pasti kde bude osel hýkat nad blahem postavený z blbosti jiných. Ten radar má trvalý charakter oproti boje proti sršňům. Když přestane totiž fungovat, stále platí, že funguje jinak. Při selhání pastě na sršně, dojde lehko včelař o stanoviště.

Slušnější termokamera by měla stát 10 - 20 tisíc, odhaduji, že ji stačí půjčit a někdy v srpnu zrána, kdy je chladno, projít les či jiné místo. Ten balón ohřívaný sršni zevnitř by se měl najít. Pokud není kompletně schovaný třeba v polystyrenu v izolaci baráku nebo tak nějak.

Není to neresitelne, kamery, sw na rozpoznaní žlutonohého nepřítele (uz píšou a testují zlutorucí programatoři). Koupím z Alibaba i s bangbingtonem a jdeme eliminovat.

https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/srsen-asijska-hmyz-trasovaci-metoda-ludek-sulda-hnizdo-rozhvor.A231011_114144_plzen-zpravy_vb

https://www.researchgate.net/publication/276026354_Reconstructing_the_invasion_and_the_demographic_history_of_the_yellow-legged_hornet_Vespa_velutina_in_Europe


>Studiem kolonií V. velutina jsme prokázali její polyandrii, která je u Vespidae velmi vzácná. Toto chování při páření mohlo přispět k úspěchu tohoto asijského sršně v Evropě a Koreji. Dohromady výsledky populace a kolonií naznačují, že invazi vyvolalo velmi málo nebo možná pouze jedna jediná samice z více spáření.

Už vidím jak budou včelaři lozit po cizích dvorech, za ploty a po jiných cizích nemovitostech a likvidovat sršně. Včelaře do 5 let, pokud nepřijmou asijskou genetiku a asijský způsob chovu včel, potká krutý konec zvonec. Už teď je celý systém chovu včel směšný, minimální podpora koncetrovaných (=hlídaných) chovů, minimální podpora opylování, minimální podpora pro vyzimování, maximální podpora dovozu všech včelařských produktů které konkurují domácímu odbytu a hlavně ceně.

Takže dojet k moři je otázkou okolo 6-8ti hodin jízdy. To přesně budu dělat dokud mohu, politika se může kdykoli obrátit, koronavirové zábrany byl jen politický test, místo investicí do chovu včel k moři. To je velký ekonomický počin, protože investice se odehrávají za hranicemi Česka.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5524706/

Nedávná invaze V velutina v Anglii upozornila na potenciální zranitelnost Velké Británie vůči tomuto predátorovi navzdory jeho fyzickému oddělení od kontinentální Evropy. Vzhledem k omezenému množství dostupných dat však existuje značná nejistota ohledně dynamiky V. velutinave Velké Británii. Spekulujeme proto o řadě možných scénářů a o tom, co znamenají pro pravděpodobnost úspěšné invaze a usazení.

Vzhledem k obrovským škodám, které může V. velutina napáchat na včelstvech medonosných a dalších významných volně žijících opylovačích, by nekontrolovaná expanze byla katastrofální, a to jak z hlediska dopadu na včelařský průmysl, tak s tím souvisejícího poklesu služeb opylovačů.

Stochastický mechanistický model je poprvé použit ke zkoumání možného založení a šíření V. velutina na základě objevu aktivního hnízda poblíž Tetbury, Gloucestershire. Nejjednodušším scénářem je prozkoumat potenciální nekontrolované šíření z tohoto místa za předpokladu, že královny se rozptýlily do krajiny již před zničením hnízda. Postava 1poskytuje prostorovou reprezentaci jediné (úspěšné) provozovny. Z jednoho hnízda (obr. 1A) tato realizace produkuje v následujícím roce 4 hnízda (obr. 1B), což je mírně nad očekávanou hodnotou, 16 hnízd do roku 3 (obr. 1C) a 129 hnízd do 5. roku (obr. 1D). Po 10 letech se předpokládá, že invaze bude rozsáhlá, s celkovým počtem přes 50 000 hnízd a vysokou hustotou hnízd v některých regionech, která přesahuje 5 hnízd na km 2 (obr. 1E). Tyto simulace zdůrazňují rozptýlení zakladatelů V. velutina na velké vzdálenosti za účelem vytvoření nových hnízd, takže velká část Anglie a Walesu může být kolonizována během deseti let a nosná kapacita je dosažena během 20 let – ačkoli nejistota parametrů a stochastická variabilita vedou k obrovským variacím mezi replikáty (obr. 1G). Při nosnosti (obr. 1F) je jasnější vliv zeměpisné šířky a prostředí na místní početnost hnízd; raná dynamika se podle očekávání řídí rozptylem a předpokládaným počtem úspěšných zakladatelek na hnízdo, zatímco dlouhodobá dynamika se řídí zeměpisnou šířkou a vhodností pro místní stanoviště. Účinky zeměpisné šířky a související reprodukční úspěch jsou nyní podrobněji prozkoumány v doplňkovém materiálu a v hodnocení dynamiky rané invaze uvedené níže.

To se všechno pozná další rok, jestli a kolik královen přežilo. Pokud budou hnízdit na stromech, hlavně listnatých. Pokud zahnízdí v nějakém hustém jehličnanu nebo třeba ve městě v izolaci nějakého paneláku, mohou hnízda ujít pozornosti.
A další cca desetileté se pozná, jak jsou schopny se přizpůsobit místním podmínkám, třeba založit na trubce a matky výrazně dříve, dokud je u nás ještě teplo.
Že by se křižili s místními původními sršni není vůbec jasné, mohou být druhově tak odlišní, že to třeba nejde.

4 dospělé královny další se nestačily vylihnout. A jak vědí že mimo těch 4 se jiné nevylihly ještě dřív a mohou být dávno venku? Nevědí!

Nemohlo to být tím, že královna přijela v kamionu, tedy rozvoj hnízda byl opožděný? Několik králověn už v tom hnízdě bylo teď vylíhnutých, tak stačil nějaký ten týden ještě a už by se nové královny rozlétly do okolí. Třeba jižní morava je teplejší jako plzeň s delší vegetací možná o 14 dní, tam by se stihly rozmnožit i bez teplého září v průměrný rok. Když i v německu se množí.

Hnízdo sršní asijských, které ochránci přírody objevili v Plzni na Skvrňanech, ukrývalo zhruba 6000 jedinců. Z toho pouze čtyři byly dospělé královny, další se nestačily vylíhnout. Informaci Novinkám potvrdil odborník ze Západočeského muzea Jan Walter.

A o tom to je. Ve Francii nebo Španělsku už by v tuto dobu byly dávno venku. A to si vemte, že máme extrémně teplý podzim.

Prostě nebude takovou hrozbou. <

Od začátku není hrozbou, že tu bude asijská sršeň, hrozbou je a to zdůrazňuji, od poznání tohoto predátora, v teoriích vývoje hmyzoznalců, že se zkříží s naší domácí sršní. Takže o to jde. Protože to genetika umí, ukázalo se to už na Varroa Jacobsoni, kterou vystřídal Varroa Destructor.

Prostě nebude takovou hrozbou.<

> Vespa velutina dokáže postavit větší hnízda obsahující více než 10 000 buněk (v průměru asi 6 000 vyprodukovaných dospělých jedinců), obsazená více než tisíci dělnicemi a produkující v průměru 350 matek a 900 samců. — Monceau 2015

Ale jistě, možná přežije, ale zcela jistě nedosáhne takové populační hustoty jako na JZ Evropy. Prostě nebude takovou hrozbou. Menší hnízda, méně hnízd, méně pohlavních jedinců a jejich opožděný vývoj atd...

"Někdy jsou v zimě i silné mrazy, ale je sníh a pod ním je půda nezmrzlá, takže asijská sršeň by to přežila. Možná nepřežije silně mrazivé jara posledních let, kdyby se probudila dříve než evropská sršeň."
a.
To všechno se bude během následujících 10 - 20 let zjišťovat a potvrzovat.

Jinak v roce tuším 2011- 2012 byly silné mrazy, ale u nás úplně bez sněhu. Půda promrzla do cca metru hloubky. Kde byl jinde sníh, bylo běžně -25, kde nebyl, bylo -15. Mrznout plus neustálý severák o rychlosti asi 5 m za sekundu začalo v druhém týdnu v lednu a s dvěma krátkými přestávkami bylo do prvního, druhého týdnu v březnu.

Pod jedním úlem na podstavci si ježek udělal na zimu hromádku trávy a vlezl si do ní. Mám to brát jako že zima letos nebude, nebo to je nějaký asijský ježek bez instinktu?

Někdy jsou v zimě i silné mrazy, ale je sníh a pod ním je půda nezmrzlá, takže asijská sršeň by to přežila. Možná nepřežije silně mrazivé jara posledních let, kdyby se probudila dříve než evropská sršeň.

Nejnižší historicky zaznamenaná teplota -8, běžně tam ale vůbec nemrzne. Vlhké oceánské klima, zcela odlišné od našeho. Pro sršně ráj.

"No to se jedná o ostrůvek u velké británie 2x5km to je jako jeden katastr dědiny navíc izolovaný, člověk přímo určen na likvidaci těch hnízd a stejně se mu to tam rozmnožuje exponenciálně. Z tohoto ostrovního modelu je jasné, že likvidace hnízd nefunguje."
a.
Já bych to neviděl tak černě. Ti sršni v tom svém kopačáku v korune stromu docela topí. Podle mne stačí dron s infra v chladnější noci nebo za ranního chladu a kopačák v koruně bude svítit jako pouliční lampa v noci. Možná i člověk s infrakamerou chodící po zemi.

"Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:"
a.
Za prvé tam pořádné mrazy asi nebudou, protože moře kolem tam v zimě přitápí.
A za druhé spíš je podstatnější, jaké má samička na podzim instinkty k hledání úkrytu, kde přezimuje. Pokud jí stačí se schovat někde do praskliny v koruně stromu nebo do drnu trávy, musí vydržet až plný mráz, který v běžné zimě u nás bývá tak -1O a v pořádné tak -25 plus kolísání teploty v zimě až třeba na + 20 st C.
Pokud se opravdu hluboko zahrabe někde v trouchu pod kořenem stromu nebo do hluboké chodby či pukliny v zemi, stačí jí i k pořádné zimy, když vydrží teplotu kolem nuly nebo do -5 st C.
Navíc tady jsou lidská obydlí či nevytápěné stavby, kde může někde v konstrukci či uvnitř zimovat při teplotě kolem nuly.

No to se jedná o ostrůvek u velké británie 2x5km to je jako jeden katastr dědiny navíc izolovaný, člověk přímo určen na likvidaci těch hnízd a stejně se mu to tam rozmnožuje exponenciálně. Z tohoto ostrovního modelu je jasné, že likvidace hnízd nefunguje. Podobně jako varroa se zpočátku pálily úly a žádný efekt.

Do vzorku varroa jsem vloni dal asi 2000 roztočů, našli 70ks. Letos to vypadá na větší nadílku, 20 000 brouků můžou počítat.

(91.221.213.137) --- 10. 10. 2023
Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:

,,První zaznamenaný případ sršně asijské na ostrově Alderney je z roku 2018, byly to jednotky kusů, v loňskem roce tuším 2-3 hnízda a letos je to zatím 17 hnízd. Jenže ony tu nemají moc nepřátel a šíří se exponenciálně. Bez jejich redukce by to bylo velmi špatné. Z jednoho hnízda může být až stovky nových královen.

Jediná sršeň je schopna usmrtit až 50 včel za den. Jedno hnízdo má několik tisíc dospělých dělnic. Jsou schopné ničit i další opylovače a hmyz (až 12,5 kg hmyzu za den).
Ve Francii od začátku invaze klesla populace včel o 30-40 %. Vymírají celá včelstva."<


Ani korunu do včel už nevrazím, a pičoviny typu sběr měli ať si SVS zaplatí ze svého fondu MZe na nebezpečné choroby co mají. Typuji, že náklady k úhradě pro včelaře jsou 150Kč za jedno včelstvo ve sběrném vzorku.!!! Bez toho ani nehrábnu.

Jaké mrazy vůbec ta asijská sršeň snese? To podstatné z toho článku bych viděl:

,,První zaznamenaný případ sršně asijské na ostrově Alderney je z roku 2018, byly to jednotky kusů, v loňskem roce tuším 2-3 hnízda a letos je to zatím 17 hnízd. Jenže ony tu nemají moc nepřátel a šíří se exponenciálně. Bez jejich redukce by to bylo velmi špatné. Z jednoho hnízda může být až stovky nových královen.

Jediná sršeň je schopna usmrtit až 50 včel za den. Jedno hnízdo má několik tisíc dospělých dělnic. Jsou schopné ničit i další opylovače a hmyz (až 12,5 kg hmyzu za den).
Ve Francii od začátku invaze klesla populace včel o 30-40 %. Vymírají celá včelstva."

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-na-srsen-asijskou-moje-zkusenost-z-ostrova-aldenrey

Tak dost bude podstatné, jestli sršni přednostně staví hnízdo na listnatých stromech nebo jestli velká část hnízd nebude na jehličnanech. Jestli staví přednostně na listnáčích, tak po opadu listí bude ty koule krásně zdaleka vidět a bude jednoduché jejich výskyt mapovat.

Tak jestli to byl přenos kamionem, tak klima vůbec nerozhoduje. Rozhoduje jen, že se kamion zastavil někde, kde královna nalezla do nákladu, třeba tam potom ztuhla nočním chladem a taky otřesy. Jestli kamion jel nonstop, tak s takovou královna mohla vylézt třeba někde až na severu Polska nebo dokonce až někde v Estonsku. Kde třeba ten kamion zůstal stát na slunci a náklad se rozehřál. A i tam by asi založila hnízdo a přes léto tam ti sršni fungovali. Akorát by s největší pravděpodobností nepřežili zimu nebo možná ani nestihli v září a říjnu odchovat nové královny.
Klima rozhoduje jen tehdy, pokud přenos je přirozeným způsobem vzduchem. A na hraniční oblasti bude záležet na konkrétním průběhu počasí. Třeba několik let s mírnou zimou budou sršni postupovat na sever, potom třeba přijdou silné zimní mrazy, které ty sršně zase zatlačí o nějaké stovky kilometrů na jih atd. Pokud se sršni samičky postupně nenaučí hledat na zimu úkryty, kde přežijí i silné mrazy.

jospr... morava je teplejsi, ale sussi a kontinentalnejsi... zapadni cechy jsou mnohem vice vystavene atlantickemu proudeni

velutina je druh horských tropickych lesu, potrebuje hlavně vlhke klima... podivejte se do spanělska, kde v suchem kontinentálním vnitrozemí je její šíření minimální... mráz a sucho je pro ni nejhorsi kombinace, idealni jsou zimni suche holomrazy bey snehu a suche horke leto

bylo to pár metrů od dálnice, jasný přenos královny kamionem, ojedinělý náhodný výskyt.. ovšemže se může kdykoliv opakovat

Uvidí se až na jaře.Ale teď po opadu listí se můžem při toulkách přírodou věnovat hledání kopačáků ve větvích stromů.Nevěřím,že tohle bylo jediné hnízdo v ČR.
Trochu mne překvapuje,že za ideální prostředí pro výskyt tipují západní Čechy,tipnul bych si spíš na teplejší Jižní Moravu.
Před pár lety jsem viděl dole na jihu poprvé teplomilného křižáka.A ejhle,v sobotu jsem stěhoval truhlíky s muškáty a našel jsem u sebe rovnou 3!

ptal jsem se toho, kdo to hnizdo dohledal... prej by to mohlo byt bez novych kraloven, nevideli ani samce... ono prece jen u nas je ten vyvoj posunuty... ale uvidi se az to detailne prozkoumaji

V tom materiállu od psnv píšou že Od poloviny září se líhnou převážně samci a začátkem října se líhnou královny budoucí zakladatelkynových hnízd po spáření samci hynou a budoucí zakladatelky hnízd se rozptýlí po okolí kde najdou vhodné místo na přezimování. Takže je to jen tak tak a nebo už pozdě.

Bohužel asi už pozdě, o minimálně měsíc.

www.idnes.cz- v Plzni našli velké hnízdo sršní asijských.

..u nas je to podobne ako u maradu v AT.. ale nie tym ze by trudov vychytali ,ale matky pochytaju..kym este v kvetnu mavame vyborne vysledky ,tak ako sa v cervnu objavia vcelarici ,tak nachadzame bezmatecne plemenace rad radom ..preto sa snazim vsetko oohladom oplodnovania riesit co najskor.

To by těch ptáků vlh muselo být všude na dohled, a ještě by se museli soustředit selektivně jen na asijské sršně. To je ještě větší pohádka než, že slunéčka sežerou přemnožené mšice na stromech, nebo že dravci vychytají přemnožené hraboše... kdo se v tom pohybuje tak se musí těm zeleným enviro teoriím jen zasmát. Tady už i blbí vrabci zmizely - lepší holub v ruce než vrabec na střeše.

Podobně asijský varroa je neřešitelný, jen se udržuje chemií, jestli varidol nebo kyseliny KM nebo KŠ žádná výhra furt chemie, prašť jak uhoď. Kde je ta rovnováha po 40 letech, ani náznak.

O vlhách psal a mel video Vít Marada chovatel matek na jm a v rakousku. Rikal, že mu koncem léta vychytaji vsechny trubce a tak s chovem končí podle toho kdy vlhy přiletí, z toho jsem usuzoval, ze vlha k nam přiletí někdy v létě.

Gusto, tak to asi budeme muset počkat, jak to dopadne v reálu a doufat.
Něco na tom asi bude, u nás, 33O m nad m je taky většinou jíl nebo jako v podhůří naplaveniny jsou spíš štěrk a hrubý štěrk. Přesto u nás na řece občas vidím ledňáčka, který taky má sídlit podobně v norách v březích. Asi si umí najít nějakou noru bezpečnou před predátory i tak. Písky či písčité jíly u nás jsou taky, ale jen vzácně výš v horách nebo lesích mimo vodní toky, kde jsou z rozpadu podloží, beskydských godulských pískovců a jílovců nebo níže pod horami směrem k Ostravě z permských pískovců.
Břehy z písků nebo jemnějšího štěrku vhodné pro hnízdění vlh jsou u nás ještě níž a víc na sever či severozápad a to asi nejvíc na Odře, která prořezává své předchozí naplaveniny ze svého prameniště Hrubého Jeseníku a na dolních tocích jejích přítoků.
A mimochodem, vlhy, pokud budou hnízdit blízko stanoviště včel, taky dokážou docela podstatně zredukovat počet létavek ve včelstvech a tím zničit snůšky. Dokonce před pár roky o tom byl článek ve Včelařství a dokonce se snad naznačovalo, že vlhy mohli včelaři i cíleně likvidovat.

gupa napsal---
Konec, je konec, proč bych to měl řešit já nějakou odpovědí za uhranutí, že prý se navážím do důchodců?
......................................................
To nemusíš vůbec řešit to jsi popsal jak to budou dělat důchodci, já jsem se ptal jak to budeš dělat ty.

Radime vo vyssich polohach to asi vlham nebude privetive to podnebie,ale to nastastie ani srsnom,budete asi v bezpeci..co sa tyka hniezdenia,tak u nas priamo v dedine v radovej zastavbe tento rok zahniezdili v jame vykopanej na stavbu domu ,ta jedna strana v smere do brehu mala vysku asi 3 m a to uz im stacilo..a ziaden piesok ,prave naopak,tu je tvrdy jíl..v susednej dedine detto ,v byvalej tehelni uz hniezdi opakovane niekolko parov a pribudaju..Trnavsko,150-180 mnv .. duafam ze im srsni budu chutit,tento rok bolo vela hmyzu a vsimli sme si ze vcely lovili na rozdiel od inych rokov vyrazne menej ..

Pěkná navážka do důchodců rád mi asi vysvětlíš jak to bedeš dělat Ty<

Nemohu zato, že někdo neumí číst od začátku do konce a dělá jen vlny.

Konec, je konec, proč bych to měl řešit já nějakou odpovědí za uhranutí, že prý se navážím do důchodců?

gupa napsal... Chovatelé včel jsou zpravidla důchodci, už vidím jak tito lidé budou nějakou badmintonovou pálkou mávat, jsou toho schopl, ale jak dlouho?
........................................................
Pěkná navážka do důchodců rád mi asi vysvětlíš jak to bedeš dělat Ty

To vím, že se dospělí jedinci sršňů živí cukernou štávou. Ale nějak jsem to nevzal v potaz.
Pokud budou vlhy pestré schopny lovem za letu omezit tyto sršně, tak potom by to bylo dobré. Akorát že vlhy jsou vázány na specifický biotop, písčité břehy a těch je u nás málo. A na teplejší biotop, ne nějakých chladná pod horami. I když mám pocit, že jsem u nás v severním podhůří Beskyd, kde dost širokodaleko nevím o vhodném hnízdišti písčitém břehu pro ně a kde je dost zima, jednu chcíplou vlhu před asi 2 -3 roky našel.
Vlhy tak asi budou na našem území působit jen bodově, ne plošně. Záleží jak budou vybíravé, jestli třeba místo nějakých písčitých břehů nebudou třeba schopny zahnízdit v nějaké hromadě staršího písku nebo i hlinitém břehu nějakého místního potoka nebo tak nějak.

Vcelarik zlaty po vasem vlha pestra,ten nema ziaden problem s takymto hmyzom..zacinaju byt u nas extremne premnozeni,tak to budu mat srsni silneho nepriatela dufam..

R.Polášek (90.178.51.173) --- 7. 10. 2023
Re: Asijská sršeň v ČR (77445) (77446) (77447) (77449) (77450) (77451) (77452) (77453)
Ne nevím. kdyby včelař musel celý den před včelstvy mávat pálkou a likvidovat sršně, to by ten med nakonec vyšel zatraceně draho.
A pasti jsou dobré jen na indikaci, jestli tam už ti sršni jsou a ne na ničení. Protože to jsou sršni specializovaní na lov a likvidaci včelstev, ti se na sladký roztok moc nenalákají.
----
Radime,chcelo by ro citat s porozumenim a hlavne ovladat biologiu tohto hmyzu..dospelci bielkovinu nezeru..len cukry aby mali energiu na lietanie..matky po jarnom prebudeni a pri jesennych vyletoch zeru len a len cukry,a daju sa velmi uspesne vychytat.ja to roky rokuce robim s osami ..susedia okolo mna si nevedia vynachvalit ,ze odkedy som sa nastahoval,nemaju problemy s urodou..tych os je fakt mimimum co sa v lete motaju okolo plodin alebo terás ked sa griluje..

"Jediná správná cesta je najít přirozeného nepřítele."
To asi nebude tak jednoduché. Hmyzožraví ptáci to nebudou, protože stačí jedno sršní žihadlo a je po ptákovi, je moc malý a jedno žihadlo tak stačí, kuna nebo psík mývalovitý je na tom stejně. Ti mohou podobný hmyz likvidovat jedině v zimě, kdy nelétá a v zimě sršní hnízda nejsou.
Jedině medvěd by to asi dokázal, tomu se ale nebude chtít lozit za žihadly do stromů nebo možná jezevec, pokud by hnízdo bylo na zemi, ale to nebývá.
Musí to být jedině nějací paraziti uvnitř hnízda napadající plod nebo nějaká specifická nemoc. Jenže jací paraziti, když sršni dokáži vetřelce velmi úspěšně likvidovat svými kusadly. A jaká nemoc?

Ne nevím. kdyby včelař musel celý den před včelstvy mávat pálkou a likvidovat sršně, to by ten med nakonec vyšel zatraceně draho.
A pasti jsou dobré jen na indikaci, jestli tam už ti sršni jsou a ne na ničení. Protože to jsou sršni specializovaní na lov a likvidaci včelstev, ti se na sladký roztok moc nenalákají.
Nejreálněji vidím asi ty mikrovysílačky navěšené na sršně, pomocí kterých se najde hnízdo a to se prostě zničí. V nejhorším případě, pokud je ve stromě na nepřistupném místě, ho třeba může rozstřílet myslivec s brokovnicí, při troše štěstí brok trefí sršní matku a sršni jsou v háji.

Dá se říci, že na rozdíl od varoázy, sršeň ke svému životu vyloženě včelu nepotřebuje a myslím si že invaze proběhne o to rychleji, protože pohyb hmyzu je v podstatě podobný, pokud hmyzu narostou křídla a člověk dopomůže různými cestami. Existuje několik řekl bych desítek až do stovky postupů jak proti sršni postupovat.

Jediná správná cesta je najít přirozeného nepřítele.

Najucinnejsie je lapat mlade matky ci uz na jesen alebo na jar ,na sladke navnady,daju sa tak eliminovat az s extremnou uspesnostou ,hlavne ked je takato jesen ako tento rok,ze uz v chotari toho sladkeho vela nieje a teploty sa pohybuju este stale okolo 25 'C ..a ked pride znova dlha studena dazdiva jar,ktora ich dokaze eliminovat tiez,ze nezvladnu rozbehnut hniezda,tak to bude ok.., Boj s robotnicami z rozrastenych hniezd je uz bojom s veternymi mlynmi..

Je to invazivní a to znamená, že každý se k tomuto bude stavět jinak. Mnoho včelařů bude kupovat od někoho věci aby ty sršně odchytl, ale většina neudělá vůbec nic a po příkladu varoázy, se nakumulují ohniska a ty ohniska začnou organizovaně pojídat to, co se přesile neubrání. Také budou jedinci kteří budou pomnožení sršňů podporovat coby ryzí přírodu a spravedlivý úděl od přírody zato co člověk dělá a co způsobuje svým chováním.

Samozřejmě že se tak zvýší obrat výrobcům a dovozcům takového zboží kterým budou lapače a usmrcovače bude plno odborně komerčních a hobby návodů jak na sršeň také jedy na sršeň, ale to je o tom co píšu. Je hodně lidí co se toho bojí a vzniká i tzv. bojová nálada kdy hodně chovatelů se předchystá a bude trvale bojovat několik hodin denně aby své včely ochránil.

Je to stejné. Stejné jako u VD. To už hodně dlouho není o chovu včel ale jen o příběhu ze strachem kdy jeden má stále ztráty a na straně druhé je plno vysmátých jedinců kteří z toho žijou a nikdo z běžných chovatelů nakonec ani neví proč to dělá a nevykašle se nato. Chovatelé včel jsou zpravidla důchodci, už vidím jak tito lidé budou nějakou badmintonovou pálkou mávat, jsou toho schopl, ale jak dlouho? Než poprve, podruhé prohrají. Protože na rozdíl od VD je boj proti sršni více fyzicky namáhavý a také podle bojového prostředku časově náročný.

Takže co příště? Přijde jako novinka dříve Tropilaelaps, A.Tumida, nějaká nová varianta viru, jiný polétavý hmyz škodící včelám, destruktivní forma houby, pták, savec, rostlina. (např. destrukce včel z ostružinové rzi)

JosPr: Přesně tak.

Víš gupo,jednoduchá řešení na včelnici byvaji ta nejlepší,co můžeš v danou chvili udělat.Mám na včelnici badmintonovou raketu a bekhend,forhend,každý podzim a zvlášť jaro se otázce sršních matek věnuju.Nedělám si iluze,že zvítězím,ale udržuju tak nějak příměří mezi sršněma a včelkama.
No ono budem první,kdo si velutiny všimne,tak alespoň budou včelaři zase jednou užiteční,když už to opylování je klišé,protože pomalu všechno dovezem a nějaký panák v obleku bude mít zase téma na proslovy.