Včelařská konference

To máte díky snůškám, i ta slunečnice. Na severu třeba po řepce žádná slunečnice není, ani akát. Posunout se o 2 kilometry tak to je to samé možná ještě horší, vybíral jsem stanoviště podle zavčelení co nejdál a stejně mám i tak v doletu xx včelstev. Možná o 20-30 kilometrů někde k lesu, ale to už je příliš daleko pro hobbyvčelaře, prodražené cestování, navíc nejistota jestli nebude úživnost ještě horší. Z vyprávění místního včelaře takové pokusy už byly, odvezli kočovák 20km o 3 dědiny ke smíšenému lesu, po 3 letech nepřinesly z lesa vůbec nic, hladné dovezli zpátky.

U mě konkrétně jsem letos spotřeboval na 1000 kg medu jen 70 kg cukru a ten šel hlavně pozdním oddělkům. Květnové jsem krmit nemusel a ještě jsem z nich něco odtočil.

Loni to bylo na tunu medu asi 300 kg cukru.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit. Pro mě slušný výnos začíná okolo 40 kg na vyzimované včelstvo se započítáním oddělků i slabochů. Nekrmím prakticky vůbec. Svezu včely ke slunečnicím, které medují. Mám to opačně než gupa, poslední 3 roky byly u mě velmi slušné. Ale kdybych nebyl pružný a nechal včely bez snůšky tam, kde žádná nebyla - asi bych si taky stěžoval. Stanovišť i včelařů konečně ubývá a letos to bylo znát jak na snůšce tak na zdravotní situaci. Jen tak dál...

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.

Na jihu Moravy jsem pracovně trávil hodně času,ať už to byl Hodonin,Hovorany,Blučina,Opatovice u Rajhradu,Holasice,Břeclav,Strachotín,most přes Nove Mlýny u Pasohlávek,objízdné trasy,Drnholec,Nová Ves,Novosedly,Březí,Dolní Věstonice,Dolní Dunajovice,teď Znojemsko-Višňové,Hostěradice a další vísky nebo úseky různě po jihu Moravy.Samozřejmě coby včelař si vždycky všímám včelí pastvy.Někde hojnost akátů,někde svazenka,hořčice v meziřadí vinohradů,všude žluto od slunečnic (tohle doma vůbec neznám,slunečnice se nepěstuje vůbec),někde lužni lesy se spoustou pastvy,ale někde vůbec nic.Pro stanoviště s pár včelstvy dostačujíci,pro těžaře medu se spoustou včelstev,pokud nemá mraky malých stanovišť asi smolík.
Ale určitě bych si tam vybral vhodná místa.Coby hoby včelař.
Ps:zapoměl jsem na Oboru Soutok,po pravdě tolik vcelstev na tak malém územi jsem dlouho neviděl.

"Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu,"
To může být klidně i na našem severu někde v podhůří pohraničních hor. Stačí, když tam bude členitý les, kde v prolukách mezi kousky třeba i lesních monokultur různého druhu a stáří je třeba maliník a a ostružiník a další včelařské rostliny a v monokulturách občas mšice a medovice a mezi lesy jsou extenzívní kvetoucí louky a pastviny. Nebo občas i nevyřezané divoké nálety. Stačí, když tam na ty zdroje pastvy není převčeleno. Když tam jsou zdroje pastvy jenom pro 4 včelstva na Km2, tak tam jsou pro ten kilometr čtvereční na stanovišti 4 včelstva a ne na třech stanovištích 24 včelstva. Když tam jsou zdroje pastvy třeba pro 25 včelstev, tak jich na tom kilometru není třeba 160.
Před pár roky jsem se náhodou dostal do Hradce nad Moravicí, i vyšlápl jsem si směrem kolem tamějšího zámku a tamější zámecké zahrady nahoru a za koncem toho zámeckého ohrazení jsem se do takové krajiny dostal. Extenzívní podhorské svažité louky, místy členité lesy, tam by taková snůška mohla být. V podstatě velice podobná krajina, jako u nás byla v době před rokem cca 1975 ve více podhorské části katastru, než místní zemědělci to hospodaření pořádně rozjeli.

Tak ona krajina se obrovsky zjednodušila. Dřív před komunisty katastr každé obce obhospodařovaly stovky lidí. Bohatí technologicky vyspělí sedláci. Sedláci lempli nebo chudí sedláci, co neměli na pořádné stroje a tak na jejich polích byly plevely. Chudší sedláci provozující třeba zátopové nebo jiné chudé louky, kteří neměli na jejich odvodnění nebo zůrodnění. Kovozemědělci a bezzemci, co různě vysíkali své kousky pozemků nebo vysíkali s dovolením cizí kousky a lesíky, aby měli krmení pro králíky atd. Všelijaké kousky pozemků provozované jako pastviny, větších i malých sedláků i obecní pastviny pro ty chudší. Řemeslníci, třeba košíkáři, co provozovali třeba hlavaté vrby a podobné porosty jako zdroj proutí... Většina těch lidí, co dobývala z přírody nuzné a často velmi pracné živobytí, současně svou činností udržovala v krajině i slušnou včelařskou snůšku.
Komunisté sjednotili vhodné pozemky ve velké lány a rozorali mezi nimi meze a drobné krajinné prvky, ale ostatní, chudé kousky luk a pastvin, lesíky a lesy nechali v podstatě tak, takže v krajině, i díky drobným chovatelům vysekávajícím ty plochy na krmení svých zvířat, byla pořád nějaká slušná snůška.
To až vývojem po Sametu krajina z pohledu včelí snůšky degradovala do současného stavu. V dnešní krajině jsou jen tři typy kultur. Jedna je produkční intenzívně provozované pole. Až na řepku prakticky nic pro včely. Druhá je produkční les, majitelem prosekávaný a čištěný tak, aby zase byl co nejvíc produkční. Zase velmi málo pro včely. A třetí jsou ostatní plochy, které se nehodí ani na produkční les ani na pole. Ty se dnes hodnotí jako zátěž, protože případná produkce, třeba za dřevo je z nich malá, naopak se musí udržovat. Ty plochy se mimo nutné údržby, jako je obsíkávání okolí cest nebo kácení stromů, které by mohly spadnout na cestu nebo elektrické vedení, nechávají bez údržby zarůst. Pro včely je tam jen velmi málo, protože rostliny pro včely jsou z velké části přerosteny a zahlušeny nevčelařskými.

Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu, úplně bez námahy, stačí mít jen na jaře nějaké včely, žádné podněcování, zateplování, zužování, piplání jako na severu, prostě teplo na jihu a silná snůška. Pochvaloval si hlavně akát, samozřejmě může zmrznout, pak jsou v doletu další plodiny i z polí, na severu končí řepka a konec váha klesá. Úplně ideální to na jihu nebude, teplo jde ruku v ruce s varroa, viry, úhyny a chce to mít dobré stanoviště přímo akátový les. Není to jediný případ, takových tvrzení sever vs jih je mnoho co tam k vám nakočovali, byl jsem tam u vás na jihu i na stanovišti na rakouské straně přímo kvetoucí akátový les, zírali jsme u nás sever nic takového jsme neviděli.

Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. <

Dovoluji si připomenout, že na jižní moravě, jak tu neustále připomínám, je větší bída na snůšku než na Brnem výše a v Čechách, protože tomu tak je. Důvody jsou extrémí těžba akátových porostů a slunečnice často se spornou nektarodárností kdy záleží více na osivu které u stanoviště někdo osel než na vizuální uklidňující vizi rozkvetlých polí.

Existuje hodně metafor, kdy si někdo myslí, že se tu plivne do hliny a vyroste všechno, nebo tu má včely a sklízí bezproblémově tuny medu, je to lež, mystifikace, záměr někoho uvést v omyl atd. Na jižní moravě, jak se často přirovnává, jsou medné výnosy již více než 10 let nízké a velmi mizerné. Stejně tak ovocnářtví prakticky nefunguje krom pár meruňových bláznů, kterým již potřetí za sebou tz i letos pomrzly květy a měli tak minimální úrodu plodiny, která je kvůli konkurenci vlastně za normální peníze neprodejná.

Jediné co tu funguje aktuálně je chov koní a pěstování révy vinné, protože je to velmi aktivně dotovaná činnost podporující zážitkovou turistiku čechů a ostraváků, kteří se sem jezdí dívat na tu úrodu, když konzumují nějaký import nebo práškovou výrobu pod dojmem konzumace místní úrody.

Píšu to protože se to často slyší toto přirovnání s jižní moravou kde je vše. Není tu už skoro nic a lze to snadno dokázat.

Ministerstvo údajně ořezalo dotaci 1D, takže příště nebude ani 50 korun? Myslím že těch 20kč na včelstvo bude za chvíli realita. :-) Hloupý kdo nebere :-)

Je to tak. Dnes květnový oddělek ze 2 plodových plástů + 1 zásobní 2kg to je tak akorát na rozkladení matky a pak se musí celou dobu až do září krmit. Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. Kde je hlavní snůška jen řepka tak tím snůška končí. 90% kmenových včelstev na váze od řepky běžně klesají dokonce i v době květu lípy, některé donesou sice trochu lípy, ale prožerou mezitím 10kg řepky z medné komory a nakonec se i takové téměř netočené včelstva musí dokrmit. Celkový výnos na celou včelnici vytočený med minus spotřebovaný cukr v průměrný rok = přesně 0kg výnos. V podstatě výnos medu tvoří jen ten následně zakrmený cukr. Kdyby nebyl cukr, bych chtěl vidět kdo by kolik vytočil a jak by včely přežily do dalšího roku.

"Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost."
Protože bylo skoro všude dost snůšky. Včelař mohl po začátku května, jak bylo teplo, vzít ze včel 1-2 plodové plásty s mladým plodem, troškou zásob a obsednuté včelami, obložit to v prázdném zadováku 2-3 prázdnými plásty a potom na dva měsíce na ten úl zapomenout. A potom tam přišel a v těch úlech měl silné rozvíjející se oddělky. Kromě toho procenta, kde se matka ztratila při oplozovacích proletech. Dneska by tam neměl nic, kromě molů, protože včely by jen z pastvy bez přikrmování nedokázaly oddělek uživit, natož se starat o matku.
Nebo při vybírání medu mohl včelař včelám vybrat úplně všechen, nemusel kalkulovat a ty zásoby dělit mezi sebe a včely, protože hned druhý den, jak se včelstvo po tom zásahu zkonsolidovalo, přinesly včely i mimo snůšku, ze směsi všelijakých kvetoucích rostlin víc než včelstvo spotřebovalo.
Dneska, pokud to není v probíhající snůšce, se zásoby musí děli, 10 kilo nebo i víc pro včely a teprve zbytek pro včelaře. Jinak by včely mimo snůšku trpěly hladem.

Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost.
Taky pamatuju,když se úřední šiml začal montovat do včelařství a několikrát se snažil definovat,co to je včelstvo.Logicky je to společenství včel s matkou.Nějaká definice včelstva pro čerpání dotaci je bezpředmětná.Dotace nikdo povině čerpat nemusí.Tudíž bych se držel definice včelstva jak pro hlášení počtů,tak pro vzorky a na nějaké obsazené rámky pro debilní dotace bych se z vesela vykašlal.

"Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace."
To je možné jedině když rezignují na produkování medu, protože by museli ke konci srpna zůžit včelstva na 6 rámků 39x24 a tím přezimují ve velikosti velkého oddělku, který zesílí ve včelstvo až někdy v červnu. Takže by zachytili medovou snůšku až pozdní v části června a potom červenci. Měli by maximálně odhaduji třetinu medu než by mohli mít normálně. Nicméně pokud by včely chovali ze záliby a hlavně proto, aby jim opylovaly ovocné stromy a keře na zahradě a sousedům do 500 metrů - kilometru, tak by to šlo. Výhodou by bylo, že by na včelstvo dost ušetřili na cukru na zimu.
Nebo by museli používat speciální metody, jako na září rozdělení včelstev do těch větších oddělků a později při zimování je zase spojovat ve velká včelstva nebo v sezóně klíckovat dlouhodobě matky, aby med dokázaly přinést i ty včelstva v síle oddělku.

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. <

Dobré řešení, mít minimální včelstva v tradičním pohledu na české včelaření a vlastně mít registrované jen stanoviště plné včelstev oficiálně bez včelstev a bez dotací atd. eterinářům dát vzorek a napstat pro vzorce na MV nebo VD z kolika, a jde to i bez pomoci státu.

Setkal jsem se ze dvěma včelaři sdělili,že už nebudou členy ČSV nezaplatili členské příspěvky nechtějí dotace.Je to jejich rozhodnutí,tak jsem jim říkal jestli se registrovali v Hradištku, že ne proč ? Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

Neuvěřitelné a přitom včelařím tak dlouho. Neuvěřitelné.

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

Kde už to popadalo? My si to vybrali loni,letos klid.

Neřekl bych, že to jsou včelaři, kterým se nepodařilo obnovit včelstva. Spíš to budou včelaři, kteří se rozhodli včelstva už neobnovovat.

A co teprve letos, bo po této zimě, to budou čísla

Dnes došlo Včelařství a světe div se,byla v něm větička k zamyšlení.Podle údajů z Hradišťka je letos k 1.9 o 2000 včelařů míň a o 45000 včelstev míň.Tak to úhyny musely být daleko větší než svaz tvrdil,když se nepodařilo obnovit a doplnit tolik včelstev.

Co chtěj evidovat, kontrolovat...? Dyť spousta už v těch úlech fčele nemaj!

Ne, oni ještě jednou sníží 1D. na 20 korun / včelstvo, zkusí co ještě organizované stádo snese. A posílí kontrolní úředníky SZIF a přidají další evidence a byrokracii navíc.

Taky jsem došel k závěru, že strakapoud něco žere ze země, co tam hledá? Když nasněží, přesměruje se na úly. Do vozu ale buší celoročně, asi ho baví vytahovat izlolaci polystyren, stejně tam žádného brouka nenajde blbec.

Podávat požadavek na 1.D elektronicky přes datovou schránku bylo možné letos.

Co bude příští rok? Podle mě, dotace 1.D bude (konečně) zrušená. Takže nemá smysl spekulovat.
m.

Potvrzuji, loni taky tu díru strakapoud udělal, když před vánocemi přišla podobná zima jako letos. Tehdy o něco mrazivější a sněhu o něco méně. Taky předtím strakapoudi naklovávali výhradně tehdy, když byl sníh, ale včely nezničili. Jen to začali a nedokončili, až loni se jim povedlo vysekat díru skrz čelní stěnu nástavku i loučky plástů přímo na včely. Měl jsem předtím dost často nějaké naklované nástavky a u včelína, kde je zvenku obložení ze dřeva nějak 15 mm tloušťky a zevnitř na těch laťkách sololit a umakart naklovali místa, kde zřejmě mezi těmi materiály cítili zimující mravence.
Když je sníh, jdou na včely možná proto, že jak je sníh všude na větvích a kmenech, tak jim to tam při tesání do dřeva sype sníh na hlavu a u úlů ne. Nebo jsou včely za minusových teplot mnohem hlučnější než nějací brouci ve dřevě a oni je jasně slyší. Nebo v zimě sbírají hodně potravy ze země a když je sníh, tak to nejde.

Strakapoud začně dělat díry do úlů v momentě kdy je sníh, dokud sníh není tak je klid. Blbec mi rozbil už i celý vůz, zalepím a za pár dní zase díra vedle vyklove polystyren. Před úly jsem naposled natáhl zelenou síťku proti ptákům co se dává na ochranu hrozna, přistál asi se chvíli zamotal a už byl klid. Ten sníh je spouštěč náletů, nevím proč.

Používáte někdo síta proti ptákům?
Jsem na zahradě uviděl strakapouda, jak se tam krmí ořechy a tak pod dojmem loňské likvidace včelstva, ke kterému se pták prosekal čelní stěnou nástavku, jsem dal z čelní strany drátěné králičí pletivo. A včera, jak po většinu dne mělo u nás svítit slunce do těch cca 25 centimetrů sněhu, jsem tam ještě přidal bílou netkanou textilii, aby včelkám nešlo ostré slunce do česna a ony nevylétaly a nelákaly ty ptáky.

Ono to nějak nefungovalo a ty lahvičky končily u mne. Tak jsem začal objednávat přes ZO léčivo jen pro sebe.

V tomhle přece nemůže být problém.Sdílená lahvička varidolu pro 2-3 včelaře je běžná věc.

Mně třeba vadí nesystém v léčení. Se svým malým počtem včelstev si objednám léčivo a většina kapacity toho léčiva se mně zkazí, protože ho do konce respirace nevyužiju.
Mně by se hodila jako služba ZO garance, že to léčivo bude vždy v ZO pro mě k dispozici, že si třeba zajdu půjčit otevřenou lahvičku a po přeléčení jim ji zase vrátím. Ne jako dnes, dy se mně doma hromadí lahvičky se skoro nespotřebovaným léčivem. I když je vůbec otázka, jak s ev nejbližší budoucnosti bude léčba klasickými prostředky vyvíjet.

Nic.Ale uvítal bych kdyby tahle hloupost šla KONEČNĚ mimo ZO.Ale spíš mám obavu,že do toho naši byrokrati zapojí datovku a bude to pro ZO ještě daleko horší.

Co víte o tom, že se příští rok chystá podání žádosti 1.D elektronicky ? Aspoň by ZO konečně ubylo práce

Co to je servis? Objednání léčiva(pokud neobjednávali už sami,část členů taky objednává sama),odevzdání vzorků (pokud neodevzdávají sami,sami odevzdávají i někteří členové),razítko a podpis na žádosti o dotace pro sekretariát.A to mám zpoplatnit,bo co? Samozřejmě zdarma.Asi by mně hanba fackovala,kdybych měl za tohle něco chtít.
O občerstveni a tyhle srandičky se stará naše sro.To jde mimo pokladnu ZO.Naše výročky jsou zároveň valnou hromadou sro.

A těm ostatním nečlenum budete poskytovat servis zadarmo nebo se vám aspoň složí na ty vaše členský příspěvky? Z něčeho pak Taky Musíte platit schůze Besedy občerstvení léčilo by se teda platili za svoje atd

Musiš mít nejmiň předsedu,místopředsedu,jednatele,pokladnika a revizora,ti jsou zapsaní v rejstříku.Úředni šiml pak bude spokojen.No a fungovat můžem opravdu tak,jak je nám libo.

No holt se těch 10 bude účastnit výročky ZO jako hosté.<

To je dobrý nápad, mít základnu s 3mi funkcionáři a zbytek hosté. Vše ostatní postaru.

Včelstev to moc není,ale včelařů 10,coz mne neskutečně s..e,protože všech jsem si pro jejich přístup k ZO a včelaření vážil,holt krmit Machovou 600 se jim zajídalo,což plně chápu.Zbylo nás už jen 51,z toho dalšich 15 plánuje být nečleny od 2025.Hezky svaz ořezává členskou základnu.
No holt se těch 10 bude účastnit výročky ZO jako hosté.

No na nějakou medaili z Dolu z vysoka kašlu.Stejně je to jen nabádání k tahání dotaci na rozbory medu.Kdo z členů je registrovaný už na portálu včelaře,má tam v kuriozní kolonce slevy "partnerů" i slevy na rozbor medu z Dolu.Už to vypadá jako večerni akce na gumové rohlíky z rána v super hyper.

Která hlava prišla na to,že trendem dnešni doby není cena? Kvalita je sice kvalita,což by měl med od nasich včelařů splňovat,ale k čemu je kvalita,která leží 3 roky na skladě a jen zabírá místo medu dalši sezóny? Podobné pindy si chlapci nechte od cesty.

Všichni se camraji medaily z dolu, na to jim každý kasle

Přečtete si recenze, tady to je jasný jak facka, cena 150 Kč je podezřelá a hodnocení je jasné.............


Prodám květový med, cena 150 Kč / 950 g. Med byl ohodnocen Výzkumným ústavem včelařským, s.r.o., Zkušební laboratoří VÚVč Dol,certifikátem kvality ČESKÝ MED, dále pak med obdržel ZLATOU MEDAILI, protokol VÚVč Dol číslo

RECENZE VČELAŘE A MEDU
Známka
král včel
2023-03-02
sračka sraček

velmi nekvalitní sračka, pán velmi nepříjemný jde vidět,že tomu absolutně nerozumí..chce se mi blejt velebnosti

O jaký poměr jde včelstev z kolika?

Tak musim vedení ČSV pogratulovat k likvidaci 98% organizovanosti.Pětina členů ZO ukončila členstvi,přiští rok avizuje ukončeni členství dalši pětina.Takhle si ustřelit vlastní nohu,to dokáže málokdo.

Gupo, kolik % produkce tedy podle tebe je produkce medu z polí?<

Před asi 15 ti a více lety to byla 1/3 pole, 2/3 to byly lesy a sady a jiné stálé porosty. Včelaři dost tady na jihu přehlíželi vliv tzv. bílé medovice, která se nenápadně jako medovicový med dostával do kvěťáku. To skončilo. Např. kvůli hnilobě borovic. A jiných listnáčů. A s větší bídou nyná nastoupil otočený ale oto ochuzený zdroj z polí... Nyní to je naopak, 2/3 z polí a z 1/3 z lesů. Z Babišových polí. Nic jiného totiž už dnes neuvidíš unás, semena se dováží, ovoce se dováží, dováží se i to mizerné maso pro které se jako včely kdysi na Hustopecku opylovaly jeteloviny, kdy se to v Šakvicích granulovalo a sušilo. Pro zajímavost. Nyní je tam zinkárna místo sušky na krmiva. Takže celkové číslo výnosu se snížilo asi o polovinu medu/včelstvo. Alespoň tady na jihu. Fakt je, že co se ve včelařství odehraje na jihu, výše na mapě se později také ukáže. Začalo to kdysi nefunkčními gabony, potom suchem, také rostlinstvem, které nebylo kdysi možné pěstovat jako vinou révu, ale nyní lze vinou révu pěstovat skoro všude do určité v.n.m. Pole jsou stále hladné, medodárnost je nyní více geneticky modifikovaná a v podstatě řízená, jako zbraň proti včelařům a jiným opylovatelům, protože jsou tu nové infekce, které opylovači přenáší v mnohem větší míře kvůli globalizaci. A to ochranář často doporučí do jako osivo koupit aby se nemusel aplikovat nějaký sajrajt za cenu toho, že opylovač bude hladný. Koupit co? Je to asi zdravější mít taková dovezená osiva a sadby.

Lesy leží jsou u kotlů a čekají na spálení a až narostou. Kouzlo typu motorová pila se dostala každému jako zbraň ke kosení lesů do ruk.

K zemědělství patří i lesnictví, výsadba a pěstění lesů, parků. Moc těch člověkem neovlivněných ploch tu není. I ty akáty, lípy, smrky atd. někdo vysadil. I tyto plochy se vysazují a ošetřují s hospodářským záměrem. Včelařství je jednoznačně indikátorem zdravotního stavu hospodářských porostů (polní a lesní kultury...), které tvoří 90 % veškerého snůškového potenciálu krajiny. I ta buřeň na pasekách je zcela odvislá od lesního hospodaření.

A když vidim,že na prvnim mistě jsou jen dotace a pak až nějaké pěstování čehokoliv,jde z toho docela hrůza.<

Stále vidím, že máš v ekonomice mezery.

Už jsem to tu psal.

1) Penize nejsou tvoje, vydává je státní banka, jsou kryty HDP, tz virtuální motor. Ten je jiný než zlato a jiné drahé kovy a kameny.

2) Neustále probíhá měna, i když ji málokdo zaregistruje. Tato měna je něco jako inventura aktuálního oběživa, které představují papírky nebo virtuální čísla. Běžný člověk ji vidí např. když si musí prohlídnout všechny bankovky aby měl aktuální.

3) Aby lidi fungovaly, předhodí státní představený hodnostář přes peníze lidem ideu. Takto se řídí státní politika financování jednotlivých oborů na kterých funguje chod státní politiky.

4) DOtace, subvence, granty, a jiné příspěvky, atp. jsou základem rozhazování papírků mezi lidi a jsou nato určitá pravidla aby vše fungovalo jak má.

5) Existují simulace od kategorie hry pro děti až pro vysoko postavené ekonomy modely. A tito hráči moc dobře ví co se stane když nějaký segment v chodu zastaví. Dříve se těmto simulacím říkaly pohádky a bajky aby se udrželo moudro a poučení z nich. To je bod pro JosPr. Něco si o ekonomice přečti, o státní ekonomice, o makroekonomii, mikroekonomii. Je to pěkné čtivo.

6) Dotace správně injektované do oboru, se tisíckát vrátí ve formě DPH. Nebudou dotace, nebude DPH. Setrvačnost je sviňa. Když vše okolo už je jen bída. Med je nejlevnější za dobu posledních 30 let i když jinde na jiném kontinentě je jednou tolik. A proč je jednou tolik je o té politice, o těch subvencovaných a dotovaných aktivitách, které se na první dojem vůbec nejeví že by to potřeboval. Třeba mandlový průmysl je velmi prodotovaná věc. Nebo rozvoj zůrodněných půd v Austrálii a nebo zalesňování Nového Zélandu.

7) Stále je nejlepší kázat vodu a pít víno. Představa, že místo nových myšlenek kam dát dotace, se dotace snížily, je o té vodě, protože peněz ve státní kase bylo dost vybráno daný rok co Fialka nastoupil. Může si nyní zelených ploch vysázet kolik chce, ale včelařovi to stále nepomůže, když je med a potažmo jeho práce na úrovni žebroty.

Gupo, kolik % produkce tedy podle tebe je produkce medu z polí?
Když kromě řepky a hořčice je tady troška snůšky ze sadů, které ubývají a potom snad jedině nějaká produkce semen třeba kedlubnů, zelí, cibule, kmínu, dýní, okurek, paprik atd, ale to dohromady nebude víc než nižší desítky hektarů v celé republice.

Kde jsi zase vzal,že amatéři jsou závisli na profících prosímtě? Jsou to dva rozdílné světy a každý je založený na jiných prioritách a potřebách.Už jenom ekonomicky,jako profík potřebuješ včelama uživit sebe a rodinu,jako hobíkovi bohatě postačí,když na sebe včely vydělají.Ale neni to podminka.<

Je to zbytečné, neřeš to. Včelařství je stroj, aby fungoval, musí být seřízen a správně udržován. Jinak zdechne jako každá zdechlina o kterou se řidič nestará. Takže jeden svět, jedna realita.

A ono se snad daří zemedělství? Bez dotací už nevypěstují ani hloupou ředkvičku.A to ještě celkem úspěšně likvidují ornou půdu erozí,pesticidy,ubýva nejen opylovačů,ale hmyzu všeobecně,spolu s tím i ptáků závislých na hmyzu.Káci se hektary sadů,protože nemá kdo sklidit ovoce.Ona ta včeli pastva bude opravdu stát za něco jen z ploch mimo zemědělství.Jedovatá řepka není žádná výhra,slunečnice se pěstuje jen v nižších polohách.Snad nějakou budoucnost mají nektarodárné biopásy a úhor.To se teprve uvidí.
A když vidim,že na prvnim mistě jsou jen dotace a pak až nějaké pěstování čehokoliv,jde z toho docela hrůza.