Včelařská konference

Dnes vysloveně kochací den.Krasný zimni prolet na sluníčku.385 m.n.m

Metál je krásná věc, ale je to cena shody počasí vegtace a hlavně, píle včel v tom daném roce.

Co si pamatuji, se často stávalo, že jeden rok byl ten člověk podnikatel roku a druhý, třetí rok měl problémy a dluhy.
Jestli snad proto, že tím podnikatelem roku zpychnul a začal si myslet, že najednou jako nic vydělá milióny a začal to rozjíždět a na ten rozjezd si půjčovat...
Jinak ty všelijaké zlaté medaile z takových soutěží asi mají vliv jen na internetové podnikání. kde o tom člověku neví nic jiného než co si o něm přečtou na internetu a vygůglí medaili... Ale na udržení podnikání je asi hlavní fyzický nákup a podobné a potom hlavně konkrétní zkušenosti.

Pamatuju nováčka,který přihlásil do soutěže med a pak všem kolem vnucoval,že má zlatou medaili.Chvilku ho to bavilo,no až když zjistil,že je to všem okolo úplně jedno,tak jeho ego velice rychle splasklo.Ale tím si musí projít každý sám.Diplom sám o sobě neznamená vůbec nic,med se zlatým metálem se prodává úplně stejně jako bez metálu.Pouhá blamáž.

Oni vyžívají k účasti každýho, je to banky marketing, pak vyberou někoho co je zajímavé povolání, ale o výsledcích konkrétního výherce.ocenrnrho lze jen pochybovat. Jen hlupák se nechá zlákat, lidé mu budou jen závidět a kór Češi a to není dobrá reklama

Propagace banky a jejich služeb. Jednu chvíli mi chodily reklamní SMS půjčíme Vám na cokoli, na podnikání atp. Toto budou výherci. Zřejmě a asi podle odvedených úroků z kterých se takové akce v podstatě financují.

Asi ano.

Taky vystřízliví,čím dřív,tím líp.

https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/21580-mlady-vcelar-z-vysociny-skoncil-druhy-v-soutezi-zivnostnik-roku-o-med-maji-lide-stale-vetsi-zajem-rika-petr-spacek.html

Jo kdyby se med prodával tak dobře jako dobrá pálenka,to by byla paráda.

Možnost prodeje ovoce v tekutém stavu za peníze se mně jeví jen jako málo využitelná, protože je kousek za hranou. To spíš jako naturální odměna za nějaké vykonané práce.

No, co jsem tak předběžně zvažoval, co bych v důchodu mohl dělat, tak jako jedna z možností mně vychází právě produkce ovoce. Ale bez prodeje, jen to hodit do palet a pak to někomu jako celek poskytnout, aby to rozprodal mezi lidi. K tomu by pasovalo i to včelaření na zahradě, na med to nebude kvůli nedostatku zdrojů snůšky v okolí, ale na maximalizaci výnosu ovoce na zahradě ano.

Na to abych prodaval ovoce bych se mohl vybodnout.Jo v tekutém stavu je to dobrý artikl.Letos bohužel úroda skoro nulová.

Nezapomeňte, že také existovala JEDNOTA NA KAŽDÉ DĚDINCE kde se vykupovalo ovoce všeho druhu a i med.

To spíš většina to omezuje. Dobré sklepy, vlhké a studené, kde by se jablka a jiné ovoce a zelenina mohla skladovat až do léta příštího roku, se dnes obvykle nedělají, slivovici a jiné domácí pálenky ti mladí nepijí tolik, aby se to z každoročního pálení vypilo, pomalu už ani neumí dělat pořádný kvas... Maximálně tak snad ta produkce povidel, marmelád a zavařenin, ale na to pro jednu rodinu stačí tak 1-2 pořádné kýbly švestek, jablek a hrušek a po půl kýblu drobného ovoce. Na to stačí Od každého druhu jeden větší strom plodnější odrůdy od čtvrtkmenu výš a na drobné ovoce řada kolem plotu. A když si to člověk spočítá tu práci, tak možná ještě levněji stačí objednat to ovoce na internetu. Nebo dnes při trochu štěstí v supermarketu na takové ovoce napálí občas příliš vysokou cenu a potom ho musí rychle prodat, aby se nezkazilo, za dost nízkou cenu, takže se dá relativně levně dostat nejvíc k jablkům, občas k hruškám a někdy ke švestkám.
Ovšem když někdo nemá té zahrady aspoň hektar, má včely na malé zahradě, tak potřebuje na snůšku mít v okolí v doletu včel aspoň 20 ovocem hustě nacpaných zahrad, lépe 40, a to je problém.
Plus ještě k tomu je možná na snůšku pro včely důležitější kvetoucí trávník, takový, jaký se dříve sekal dvakrát ročně na seno pro králíky nebo několikrát ročně v době prvních květů bylin v trávníku sekal na zelené krmení. Z toho byla na jaře slušná snůška z pampelišek a dalších a po zbytek sezóny až pomalu do října slušná podněcovací snůška sladiny i pylu. Ten se v zahradách likviduje třeba týdenním sekáním asi ještě častěji než ovocné stromy.
Jinak potvrzuji tu potřebu ve špatném jarním počasí mít včely hned u ovocných stromů. Pamatuji rok, kdy v celé době květu ovocných stromů bylo velmi mizerné počasí typu studeného deště a potom bylo u stromů třeba 15 metrů daleko od úlů jasně vidět větší množství ovoce na straně stromu přivrácené k úlům než na odvrácené straně. Jinak ovšem při běžném jarním počasí jsou vždy v době květu nějaké dny teplé, slunečné a málo větrné a potom je dolet včel na ovocné stromy minimálně těch 500 metrů a stromy jsou do toho doletu opylovány rovnoměrně.

Mám 5 třešní,5 broskvoňí,5 meruněk,10 hrušní,12 jabloní,5 ringlí a 30 švestek,pološvestek,meruňkošvestek,broskvošvestek a durancií.Celkem 72 stromů.Prohnáno přes kotel a trubky je to pěkných pár demižonů,přes kuchyň spousta marmelád a zavařenin.
Co hlavní,mají to včely pár metrů od česen a to se v jarním počasí počítá každý metr.

No nevím, s těmi sady se mně to zdá nadmíru optimistické. Kdo dnes provozuje víc než 2 - 5 čtvrtkmenů či polokmenů, co zbyly na zahradě po předcích? Kdo se o ně stará, ořezává je a hlavně kdo je ze žebříků a obírákem na podzim obírá a kdo potom skladuje ty aspoň desítky kilogramů zimních odrůd, aby rodina měla dost vlastních jablek přes zimu až do tak května?
Nebo kdo je setřepe a posbirá do pytlů, aby je prodal coby jabka na moštování za 5 Kč za kilo? Nebo kdo je na podzim celé dny až týdny obírá, aby je prodal za 25 za kilo a současně je měl uložené aspoň na dva měsíce, než všechny ty plody prodá.
A s jiným ovocem než jablky to je podobné.
Pokud je to v malém a obírané ručně, na vlastní spotřebu je to příliš moc a na prodej zase než se to vypapíruje a všechno prodá, sežere to spoustu času a získá se z toho málo peněz. Maximálně snad by to bylo pro nějakého důchodce, aby se zabavil a nenudil.
Já spíše vidím, jak jezdím busem do města přes místní vesnice, jak v neudržovaných zahradách je pod jabloněmi na podzim do sněhu červeno nebo žluto od spadaných jablek, které nikdo ani neposbírá. A jen se tam čeká, až původní starý majitel zemře neb odejde do domova důchodců a nový mladý majitel stromy zplanýruje a postaví tam nový domek nebo tam udělá anglický trávník a bezúdržbové jehličnany.

Tak tam něco naškrabte nebo posmetejte po zemy a pošlete za ně.
Dělám to tak roky s tepla domova.

Na výroční schůzy vyhlásí asi 45 nul a na jaře je více jak polovina bez včel :-)

Rozdají si metály a diplomy, pojí se párky a jde se domů.

At žije ČSV a jejich připosraná EpM300.






Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.<

No, takový postřeh, kdyby stát strkal okatě pár šestáků stejně jako do včelařů do sadařů amatérů přes nějaký svaz, tak by bylo mnohem více zdrojů.

,,Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových "

To je statisticky na celou plochu. Ale píšu že konkrétně kolem mnoho dědin je typ obdělávané zemědělské krajiny tak tyto čísla pak neplatí, tam je 90% zemědělské půdy a travních porostů na kterých nekvete skoro nic. Stačí se podívat do mapy na letecký pohled, v doletu spousty stanovišť třeba žádné lesy ani nejsou.

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.

To máš ale sady,které jsou oficiálně zvány sady.Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.A to tady máš u každého původního baráku.60-80 ovocných stromů není žádná výjimka.

Třeba je k neuvěření, že vinaři, při celkové roční produkci 550 tisíc hektolitrů mají, pokud počítám správně, výnos 27 litrů vína z áru.(10x10m)

Jasně, výsadby co nerodí, ouvratě atp. Ale pro v průměru 27 litrů vína z áru berou dotaci jen na zřízení 2000Kč/ar co vím že bylo kdysi. tj. 200 tisíc na Ha. jen na založení vinohradu.

27litrů produkce vína z áru v ČR. Počítám správně? A mají konkurenci v dovozu asi 1:3, tz. na vyprodukovaný litr v ČR se doveze importem 3 litry.

Kolik dostává vinařství v ČR dotací celkem?


Jak je teoreticky dotována přepočítaně, produkce 1l vína z medu oproti 1l vína z hroznů? Prostě kdyby produkce z medu byla včelaři převedena na medovinu.

Kolik by po takové dotaci potom mohla teoreticky stát produkce litru medoviny oproti dnešku?

Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových

Ukazatel
rok 2020
Celková výměra 7 887 104 Ha, (na km2 posunout čárku o dvě místa doleva)
Zemědělská půda 4 198 728
z toho:
   orná půda 2 921 945
   chmelnice 9 100
   vinice 20 190
   zahrady175 346
   ovocné sady43 560
   trvalé travní porosty 1 028 587
Nezemědělská půda 3 688 376
z toho:
   lesní půda 2 678 804
   vodní plochy 168 421
zastavěné plochy a nádvoří133 898
ostatní plochy707 253






https://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace

Otázka pro znalce.
Zajímavé je, že pro srovnání plochy sadů. Sady jsou velké asi jako plocha 6km na šíři a 70km na délku.

V zemědělské krajině je střelím 90% plochy katastru obdělávaných, kde je rovina tak možná až 95% je zemědělská plocha. Ten zbytek je zástavba, remízky, lesíky, zahrady(hřbitovy) hoblované příkopy mulčovačema, vodní plocha...

V takové krajině je včela závislá pouze a jen na tom co ji naservírují zemědělci.

Při dnešním zavčelení, které je cca stejné jako před 30 lety, je stav takový, že je třeba mít včely do řepky v síle aby naplnili medník i ve špatném počasí. No a pak platí to pravidlo, kolik se z té řepky odtočí, tolik se za 2 měsíce v červenci průměrně dokrmí cukrem ( počítáno i s oddělkama které ten cukerný průměr kazí). Bez ,,neproduktivních" oddělků co se nechávají od založení jen krmit, bez nich by to nešlo, při ztrátách 30-50% včelstev ... Ti co si nenamnožili čas od času včely nakupují když příjde blbý rok.

Kde jsou akáty, slunečnice, svazenka na semeno, inkarnáty, možná medující lesy tak stav bude určitě lepší, jak s medem tak i s oddělkama co se samy nakrmí z přinesené sladiny.

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.<

Několikrát to tu bylo zmíněno, a potvrzeno nejen ode mne, nezáleží na tom kolik květů kdo vidí, záleží na nektarodárnosti. Protože i slabé včelstvo donese desítky kil pokud má z čeho.

Systém hodnocení snůškové výnosnosti přeci není o jen o pocitech. Prvním a posledním měřidlem jsou včelstva. Otázka tedy zní. Byly tam moje včely? Ne? Tak je to 100% jen o pocitech a ne o faktech které podporují informaci o velkém výnosu medu.

No jestli ten cit na výběr stanoviště vám funguje i v severnějších oblastech kde na akát, slunečnici můžete zapomenout :-)
Když jsem stál v rakousku u nekonečného hustého akátového lesa a za zády odkvetlá řepka, vedle slunečnice a v dohledu další pestré klikaté drobné políčka po pár hektarech, tak jsem v tom místě taky cítil že tam musí být dobré pro včely když je tam několik jistých květových snůšek na tom nic zvláštního není. No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.<

Asi kam? Když všude probíhá po cca 1Ha těžba. Lze pochopit v systému těžeb, základy okolo zdrojů snůšky? Prostě jsou systematicky a v chronologii plánů stále eliminovány. Nějaký cit pro výběr stanoviště je jen dojem který brzo pomine.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.

A těžby jsou zpravidla systematické s chronologií od začátku do konce, nebo od středu do stran. Takže pokud se na 20 let udělá plán těžby náletu typu akátu, tak se zpravidla do 10ti let vytěží všechen. Jakmile má průměr kmenu, znovu a znovu. A to dělá ze 100 let až 80 snůškově kničemu. Jsou vtom i neúrody typu pomrznutí.

Něšco jiného je, když je akátu opravdu hodně, ale silničáři ho nechcou protože narušuje asfalt, do větrolamů s nehodí a citlivý na zemědělskou chemii, v lesích se drží, ale je ho podle mne málo.

O kolika stokilech hotového medu z Ha akátu se bavíme? A ani těžba po hektaru neznamená, že těžba (holoseč) nemá vliv na snůšku.

Teď už se těží jen po 1 hektaru, což v lese o 600 ha nic neznamená. Něco se odtěží a někde už zase dorůstá mladý les. Třeba na pasekách kolem obory Soutok je na podzim tolik astřiček, že jakékoliv krmení je úplně zbytečné. Navíc lesáci teď prioritně těží včelařsky nezajímavý jasan. Lípy a javoru je v lese víc a víc.

Pokud jsou na jaro silné včely, tak tahají už z vrb, bylinného podrostu, ptáčnic a javorů. Pokud v okolí není řepka, je to ten nejlepší med. Pak se obvykle jede na akát, ale někde snůška pokračuje z jírovců, pohanky a svazenky. Po akátu lípa, slunečnice. Občas se někde vyskytne i medovice. Ale je to místo od místa. Je třeba prozkoumat okolí a zjistit od zemědělců jakou slunečnici vysévají. Nejlepší jsou španělské odrůdy. Jsou stanoviště, kde se dá chytit takto kontinuální snůška od konce března až do konce července. Občas se dá najít saflor nebo ostropestřec atd...

Řepka mě nezajímá. Sad, ze kterého jsem míval čistý jabloňový med (75 ha) přestali udržovat a postupně jej likvidují.

Není to o citu, je to o plánech co se dějí okolo stanovišť, které stále probíhají. Mám na mysli takový průběh událostí v horizontu dvaceti let.

Les se normálně vytěží a po těžbě dlouho nic. To samé s lípama, akátem atp. I když se obnoví třeba akátový porost, trpí neustále nějakými plísněmi, třeba viditelně v okolí Hustopečí. Ano, akát ve velkém v pásech okolo cest žloutne a trpí chorobami. Trvale nemocný, nepomůže ani holoseč a obnova z obrůstků. Zatím se to moc nešíří ale občas to lze pozorovat nejen u těch Hustopečí.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit.<

To skončí, na záplavové straně okolo Bulhar splavu jsem měl včely také, dokonce jsem i jednou doplul ke včelstvům v březnu na kánoe v roce co byla Praha hodně pod vodou, celkově přestárlé lípy, hodně zvápenatění, bez problému ztráta stanoviště v podletí když nějaký blbec vedle krmil a roznesl po okolí loupeživost, docela vlhko kvůli spodní vodě. Nic moc místo. Když hore k silnici nevyseli slunečnici, v podstatě hlad. Pamatuji tam i Ha paprik, cibule a okurek, do kopce tam zatím ještě funguje zelinář, ale nic tam na semeno nemá. Hned vedle VÚ osevářský který zkoumá za pomoci VŠ študáků řepku na políčkách. Byl jsem tam asi deset let. Ten les a množství cukru na tunu asi odpovídá, takže nic moc, bývaly mnohem lepší místa která jsou dnes opravdu horší než tyto mokřady kde se daří hodně VD.

To máte díky snůškám, i ta slunečnice. Na severu třeba po řepce žádná slunečnice není, ani akát. Posunout se o 2 kilometry tak to je to samé možná ještě horší, vybíral jsem stanoviště podle zavčelení co nejdál a stejně mám i tak v doletu xx včelstev. Možná o 20-30 kilometrů někde k lesu, ale to už je příliš daleko pro hobbyvčelaře, prodražené cestování, navíc nejistota jestli nebude úživnost ještě horší. Z vyprávění místního včelaře takové pokusy už byly, odvezli kočovák 20km o 3 dědiny ke smíšenému lesu, po 3 letech nepřinesly z lesa vůbec nic, hladné dovezli zpátky.

U mě konkrétně jsem letos spotřeboval na 1000 kg medu jen 70 kg cukru a ten šel hlavně pozdním oddělkům. Květnové jsem krmit nemusel a ještě jsem z nich něco odtočil.

Loni to bylo na tunu medu asi 300 kg cukru.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit. Pro mě slušný výnos začíná okolo 40 kg na vyzimované včelstvo se započítáním oddělků i slabochů. Nekrmím prakticky vůbec. Svezu včely ke slunečnicím, které medují. Mám to opačně než gupa, poslední 3 roky byly u mě velmi slušné. Ale kdybych nebyl pružný a nechal včely bez snůšky tam, kde žádná nebyla - asi bych si taky stěžoval. Stanovišť i včelařů konečně ubývá a letos to bylo znát jak na snůšce tak na zdravotní situaci. Jen tak dál...

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.

Na jihu Moravy jsem pracovně trávil hodně času,ať už to byl Hodonin,Hovorany,Blučina,Opatovice u Rajhradu,Holasice,Břeclav,Strachotín,most přes Nove Mlýny u Pasohlávek,objízdné trasy,Drnholec,Nová Ves,Novosedly,Březí,Dolní Věstonice,Dolní Dunajovice,teď Znojemsko-Višňové,Hostěradice a další vísky nebo úseky různě po jihu Moravy.Samozřejmě coby včelař si vždycky všímám včelí pastvy.Někde hojnost akátů,někde svazenka,hořčice v meziřadí vinohradů,všude žluto od slunečnic (tohle doma vůbec neznám,slunečnice se nepěstuje vůbec),někde lužni lesy se spoustou pastvy,ale někde vůbec nic.Pro stanoviště s pár včelstvy dostačujíci,pro těžaře medu se spoustou včelstev,pokud nemá mraky malých stanovišť asi smolík.
Ale určitě bych si tam vybral vhodná místa.Coby hoby včelař.
Ps:zapoměl jsem na Oboru Soutok,po pravdě tolik vcelstev na tak malém územi jsem dlouho neviděl.

"Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu,"
To může být klidně i na našem severu někde v podhůří pohraničních hor. Stačí, když tam bude členitý les, kde v prolukách mezi kousky třeba i lesních monokultur různého druhu a stáří je třeba maliník a a ostružiník a další včelařské rostliny a v monokulturách občas mšice a medovice a mezi lesy jsou extenzívní kvetoucí louky a pastviny. Nebo občas i nevyřezané divoké nálety. Stačí, když tam na ty zdroje pastvy není převčeleno. Když tam jsou zdroje pastvy jenom pro 4 včelstva na Km2, tak tam jsou pro ten kilometr čtvereční na stanovišti 4 včelstva a ne na třech stanovištích 24 včelstva. Když tam jsou zdroje pastvy třeba pro 25 včelstev, tak jich na tom kilometru není třeba 160.
Před pár roky jsem se náhodou dostal do Hradce nad Moravicí, i vyšlápl jsem si směrem kolem tamějšího zámku a tamější zámecké zahrady nahoru a za koncem toho zámeckého ohrazení jsem se do takové krajiny dostal. Extenzívní podhorské svažité louky, místy členité lesy, tam by taková snůška mohla být. V podstatě velice podobná krajina, jako u nás byla v době před rokem cca 1975 ve více podhorské části katastru, než místní zemědělci to hospodaření pořádně rozjeli.

Tak ona krajina se obrovsky zjednodušila. Dřív před komunisty katastr každé obce obhospodařovaly stovky lidí. Bohatí technologicky vyspělí sedláci. Sedláci lempli nebo chudí sedláci, co neměli na pořádné stroje a tak na jejich polích byly plevely. Chudší sedláci provozující třeba zátopové nebo jiné chudé louky, kteří neměli na jejich odvodnění nebo zůrodnění. Kovozemědělci a bezzemci, co různě vysíkali své kousky pozemků nebo vysíkali s dovolením cizí kousky a lesíky, aby měli krmení pro králíky atd. Všelijaké kousky pozemků provozované jako pastviny, větších i malých sedláků i obecní pastviny pro ty chudší. Řemeslníci, třeba košíkáři, co provozovali třeba hlavaté vrby a podobné porosty jako zdroj proutí... Většina těch lidí, co dobývala z přírody nuzné a často velmi pracné živobytí, současně svou činností udržovala v krajině i slušnou včelařskou snůšku.
Komunisté sjednotili vhodné pozemky ve velké lány a rozorali mezi nimi meze a drobné krajinné prvky, ale ostatní, chudé kousky luk a pastvin, lesíky a lesy nechali v podstatě tak, takže v krajině, i díky drobným chovatelům vysekávajícím ty plochy na krmení svých zvířat, byla pořád nějaká slušná snůška.
To až vývojem po Sametu krajina z pohledu včelí snůšky degradovala do současného stavu. V dnešní krajině jsou jen tři typy kultur. Jedna je produkční intenzívně provozované pole. Až na řepku prakticky nic pro včely. Druhá je produkční les, majitelem prosekávaný a čištěný tak, aby zase byl co nejvíc produkční. Zase velmi málo pro včely. A třetí jsou ostatní plochy, které se nehodí ani na produkční les ani na pole. Ty se dnes hodnotí jako zátěž, protože případná produkce, třeba za dřevo je z nich malá, naopak se musí udržovat. Ty plochy se mimo nutné údržby, jako je obsíkávání okolí cest nebo kácení stromů, které by mohly spadnout na cestu nebo elektrické vedení, nechávají bez údržby zarůst. Pro včely je tam jen velmi málo, protože rostliny pro včely jsou z velké části přerosteny a zahlušeny nevčelařskými.

Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu, úplně bez námahy, stačí mít jen na jaře nějaké včely, žádné podněcování, zateplování, zužování, piplání jako na severu, prostě teplo na jihu a silná snůška. Pochvaloval si hlavně akát, samozřejmě může zmrznout, pak jsou v doletu další plodiny i z polí, na severu končí řepka a konec váha klesá. Úplně ideální to na jihu nebude, teplo jde ruku v ruce s varroa, viry, úhyny a chce to mít dobré stanoviště přímo akátový les. Není to jediný případ, takových tvrzení sever vs jih je mnoho co tam k vám nakočovali, byl jsem tam u vás na jihu i na stanovišti na rakouské straně přímo kvetoucí akátový les, zírali jsme u nás sever nic takového jsme neviděli.

Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. <

Dovoluji si připomenout, že na jižní moravě, jak tu neustále připomínám, je větší bída na snůšku než na Brnem výše a v Čechách, protože tomu tak je. Důvody jsou extrémí těžba akátových porostů a slunečnice často se spornou nektarodárností kdy záleží více na osivu které u stanoviště někdo osel než na vizuální uklidňující vizi rozkvetlých polí.

Existuje hodně metafor, kdy si někdo myslí, že se tu plivne do hliny a vyroste všechno, nebo tu má včely a sklízí bezproblémově tuny medu, je to lež, mystifikace, záměr někoho uvést v omyl atd. Na jižní moravě, jak se často přirovnává, jsou medné výnosy již více než 10 let nízké a velmi mizerné. Stejně tak ovocnářtví prakticky nefunguje krom pár meruňových bláznů, kterým již potřetí za sebou tz i letos pomrzly květy a měli tak minimální úrodu plodiny, která je kvůli konkurenci vlastně za normální peníze neprodejná.

Jediné co tu funguje aktuálně je chov koní a pěstování révy vinné, protože je to velmi aktivně dotovaná činnost podporující zážitkovou turistiku čechů a ostraváků, kteří se sem jezdí dívat na tu úrodu, když konzumují nějaký import nebo práškovou výrobu pod dojmem konzumace místní úrody.

Píšu to protože se to často slyší toto přirovnání s jižní moravou kde je vše. Není tu už skoro nic a lze to snadno dokázat.

Ministerstvo údajně ořezalo dotaci 1D, takže příště nebude ani 50 korun? Myslím že těch 20kč na včelstvo bude za chvíli realita. :-) Hloupý kdo nebere :-)

Je to tak. Dnes květnový oddělek ze 2 plodových plástů + 1 zásobní 2kg to je tak akorát na rozkladení matky a pak se musí celou dobu až do září krmit. Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. Kde je hlavní snůška jen řepka tak tím snůška končí. 90% kmenových včelstev na váze od řepky běžně klesají dokonce i v době květu lípy, některé donesou sice trochu lípy, ale prožerou mezitím 10kg řepky z medné komory a nakonec se i takové téměř netočené včelstva musí dokrmit. Celkový výnos na celou včelnici vytočený med minus spotřebovaný cukr v průměrný rok = přesně 0kg výnos. V podstatě výnos medu tvoří jen ten následně zakrmený cukr. Kdyby nebyl cukr, bych chtěl vidět kdo by kolik vytočil a jak by včely přežily do dalšího roku.

"Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost."
Protože bylo skoro všude dost snůšky. Včelař mohl po začátku května, jak bylo teplo, vzít ze včel 1-2 plodové plásty s mladým plodem, troškou zásob a obsednuté včelami, obložit to v prázdném zadováku 2-3 prázdnými plásty a potom na dva měsíce na ten úl zapomenout. A potom tam přišel a v těch úlech měl silné rozvíjející se oddělky. Kromě toho procenta, kde se matka ztratila při oplozovacích proletech. Dneska by tam neměl nic, kromě molů, protože včely by jen z pastvy bez přikrmování nedokázaly oddělek uživit, natož se starat o matku.
Nebo při vybírání medu mohl včelař včelám vybrat úplně všechen, nemusel kalkulovat a ty zásoby dělit mezi sebe a včely, protože hned druhý den, jak se včelstvo po tom zásahu zkonsolidovalo, přinesly včely i mimo snůšku, ze směsi všelijakých kvetoucích rostlin víc než včelstvo spotřebovalo.
Dneska, pokud to není v probíhající snůšce, se zásoby musí děli, 10 kilo nebo i víc pro včely a teprve zbytek pro včelaře. Jinak by včely mimo snůšku trpěly hladem.

Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost.
Taky pamatuju,když se úřední šiml začal montovat do včelařství a několikrát se snažil definovat,co to je včelstvo.Logicky je to společenství včel s matkou.Nějaká definice včelstva pro čerpání dotaci je bezpředmětná.Dotace nikdo povině čerpat nemusí.Tudíž bych se držel definice včelstva jak pro hlášení počtů,tak pro vzorky a na nějaké obsazené rámky pro debilní dotace bych se z vesela vykašlal.