Včelařská konference

a tento nemed vyrábí přímo ve fabrice z nějakého škrobu z brambor, z kukuřice, z rýže nebo z čeho? Pak ho upraví přesně podle toho, aby laboratorně prošel a vykazoval parametry ,,čistého" medu?<

Odpověď je, že si obchodník s medem, dnes, vlastně už delší čas, bezproblémový čistý med - hotový med v barelech, koupí i s laboratorními testy prokazující bezproblémovost prokazující, že obchoduje s čistým medem. Při objednávce ví, jaké má HMF, diastatickou aktivitu, obsah a původ pylu pokud ho chce, obsah vody, odstín, atp. To se schová např za nějaký standardní název druhu medu, jako polyflorní med, lípový, akátový, z gumovníku, atp.světový tržní název.

Takovou objednávku a zásilku kontrolně potvrdí i Veterinární správa která odebírá vzorky dovozového medu, a propustí ho na EU trh, když si ho někdo jako výrobce medu někde ve světě objedná a po dovozu na našem trhu zabalí do malospotřebitelského balení. Nemusí ho za ty peníze nijak upravovat, protože za mrzký peníz a se slušnou marží rozehřeje a naplní. (za podmínek daných SVS)

Velmi zajímavá situace nastane, pokud takový výrobce medu, zlákán nabídkou medu ale s problémem ohledně analýz, se snaží problémový med distribuovat přes různé distribuční kanály svým konkurentům, nebo ho třeba jen doporučí. Potom nastává situace kdy se tzv. čistí trh pro monopol. Třeba co bylo nedávno, Včelpo tak "dobře" dopadlo. Velmi zajímavá je třeba nabídka medu pro včelaře ze světa, nebo výkup medu podle světových aktuálních cen.

Je to marný. Lidská potrava se začíná plně uměle syntetizovat. Včelař se toho účastní také protože místo medu používá cukry.

Prostě se vezmou suroviny levné suroviny a vyrobí se levný produkt. Už jsem tu v minulosti podobné odkazy dal, stále dokola opakovat to ale nemá už cenu. Kdo se chce angažovat ve včelařství, měl by to mít jako povinnou odstrašující četbu aby věděl, že tento problém je mnohosečný. Nemá to řešení. Já to konzumentům medu v podstatě přeji. Každý chce žít a jíst levně, protože vydělávání a toky peněz jsou vždy pevně nastavený od producentů papírků přes lidi k investorům co mají takové svobodně "svělé" podnikatelské plány kdy jde o velké balíky peněz.

https://www.greenqueen.com.hk/melibio-honey-without-bees/

Exkluzivně: Ochutnali jsme první skutečný med na světě vyrobený bez včel od MeliBio a nemohli jsme ochutnat ten rozdíl
BUDOUCÍ POTRAVINYALT PROTEINFERMENTAČNÍ ALT PROTEIN
Autor: Sally Ho Zveřejněno 1. října 2021 Poslední aktualizace 30. září 2021
Med MeliBio přichází do gastronomických provozů
5 minut čtení
Kalifornská potravinářská společnost MeliBio právě představila svůj vlajkový produkt, vůbec první skutečný med na světě vyrobený bez včel. Po debutu produktu na soukromé degustační akci v San Franciscu je nyní MeliBio připraveno přijímat objednávky od potravinářských podniků a do konce roku rozesílat svůj med bez včel.

Společnost MeliBio právě uvedla na trh první skutečný med bez zvířat, vyrobený bez včel. Pomocí syntetické biologie je společnost schopna replikovat skutečný med až na molekulární úroveň, ale bez nutnosti poškozovat základní opylovače planety. Potravinářská společnost Berkeley v Kalifornii představila svůj vlajkový produkt na soukromé ochutnávce, které se zúčastnilo 100 dalších investorů a členů komunity klimatických a potravinářských technologií v oblasti Bay Area.

Skutečný med bez včel
Pouhé měsíce poté, co začátkem tohoto roku uzavřelo své předběžné zahájení , které přilákalo investory jako Big Idea Ventures, Joyance a Sustainable Food Ventures, dokázalo MeliBio závodit vpřed ve svém výzkumu a vývoji a rozšířit svou vlastní metodu výroby medu bez včel.

Společnost využívá syntetickou biologii, přesnou fermentaci a rostlinnou vědu k vytvoření molekulárně identického medu . To znamená med se stejnými zdravotními přínosy a lahodnou chutí, kterou spotřebitelé milují, ale bez ekologických škod spojených s komerční výrobou medu.

Na akci odběru vzorků, kterou organizoval inkubátor v Bay Area Cell Valley Labs, mohli účastníci být mezi prvními na světě, kteří ochutnali první med bez zvířat svého druhu vyvinutý společností MeliBio. Alessandře Franco z Los Angeles z Green Queen Media byl zaslán vzorek před akcí, aby ochutnala med MeliBio, a produkt popsala jako průlomový: „Nemůžete to srovnávat s javorovým sirupem nebo agáve. Můžete jej přirovnat pouze k medu, protože chutná, kape a roztírá se 100% jako med vyrobený od včel. To je určitě revoluční."

„Vyrostl jsem na medu, protože moje máma jím byla posedlá. Lidé jí nosili „čistý med“, kdykoli šli někam, kde se proslavila produkce medu.

„Znám svůj med a vím, jak má med chutnat, tohle je ono. Jakmile vyzkoušíte MeliBio, už se nemůžete vrátit k žádnému jinému typu veganského medu. Je to bez včel, bez krutosti a docela báječné. Mohu tomu dát více než 2 palce nahoru?"

Melibio Honey Consistenicy - Obrázek od Alessandry Franco
Foto: Alessandra Franco prostřednictvím Green Queen Media
MeliBio je otevřeno pro objednávky
Po úspěšném škálování své technologie MeliBio říká, že je nyní otevřeno pro B2B objednávky pro klienty stravovacích služeb, aby používali jeho skutečný med bez včel jako alternativu rostlinné složky, přičemž dodávky by měly začít do konce roku 2021.

„Med je přísada, která se nachází v každé kategorii produktů, od potravin po nápoje a produkty osobní péče, pro které nyní MeliBio poskytuje rostlinnou variantu,“ říká spoluzakladatel a generální ředitel Darko Mandich. „Tím, že na trh přinášíme lahodný, výživný a skutečný med vyrobený bez včel, utváříme naši současnost a budoucnost způsobem, který je lepší pro včely i pro lidi.“

Vyzkoušeli jsme Melibio Cruelty Free Fermented Honey
Foto: Alessandra Franco pro Green Queen Media
Začátkem tohoto roku společnost The Single Origin Food Co (Sofco) uzavřela kolo počátečního financování ve výši 1,1 milionu USD pro svůj udržitelný Vegan Un-Honey vyrobený z veganských složek včetně organických rostlin, ovoce, čištěné vody, alumroot a surového cukru. Výrobek je také obohacen o organický květový pyl. Zatímco veganské medy, jako je tento, mohou napodobovat strukturu včelího medu, jsou omezené, pokud jde o chuť. Mohou to udělat sladké, ale je těžké napodobit složitost chutí, které získáte z dávky medu, který pochází z květin a rostlin, které včely opylují. Zde vyhrává Melibio, protože společnost je schopna nabídnout tyto vrstvy chuti. Jak říká Alessandra: „Chuť rozhodně připomíná jetelový med, ne květinový jako pomerančový květ, ale jetelové tóny určitě. Myslel jsem, že Vegan Un-Honey je docela dobrý, ale teď se nemůžu vrátit.

Včely a globální potravinová bezpečnost
Budoucnost bez včel by mohla znamenat obrovský celosvětový nedostatek potravin a jejich potenciální vyhynutí je otázkou mezinárodní potravinové bezpečnosti. Již několik let odborníci a aktivisté na biologickou rozmanitost bijí na poplach ohledně pokračujícího poklesu včelí populace v důsledku ničení přirozeného prostředí, rozšířeného používání toxických pesticidů a klimatické nouze. Včely a další opylovači jsou zodpovědní za jednu třetinu světových zemědělských plodin; podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přispívá jejich neplacená práce k naší celosvětové produkci potravin mezi 235 miliardami a 577 miliardami dolarů.


Spoluzakladatelé Aaron Schaller (L) a Darko Mandich (R). (Obrázek: MeliBio)
Mandich v roce 2020 spoluzaložil MeliBio s Aaronem Schallerem, aby se zaměřil na lukrativní trh s medem v hodnotě 9 miliard USD a jeho destruktivní dopad na 20 000 divokých a původních druhů včel, které jsou zásadní pro flóru a faunu naší planety, nemluvě o řešení vykořisťovatelské povahy medu. včelařství – hlavní důvod, proč se mu vegani vyhýbají.

Zatímco společnosti zabývající se alternativními proteiny se obvykle soustředily na náhražky masa a mléčných výrobků, alternativní med zůstává z hlediska inovací bílým místem a udržuje vegany, kteří se vyhýbají produktům získaným z včel z etických a ekologických důvodů, spoléhajících na javorový sirup nebo melasu blackstrap.

MeliBio je nyní hrdé na to, že může nabídnout alternativu, která stojí za skutečným medem. „Vědecký pokrok vytvořil velmi vzrušující pozici, kde si lidé konečně mohou připravit jedno ze svých oblíbených jídel bez použití zvířat,“ říká Mandich.

Mezi další společnosti, které používají fermentaci k narušení celých kategorií, patří berlínská QOA , která je průkopníkem čokolády bez kakaových bobů, a bezzrnková káva Compound Foods se sídlem v San Franciscu .

No dobře, ale i když těmi chemicko-potravinářskými postupy dostanou nakonec ten laboratorně ,,čistý med" , tak pořád je to na počátku buďto primitivní metodou 90% cukr zakrmený přes včely, nebo to ani včelu nevidělo a tento nemed vyrábí přímo ve fabrice z nějakého škrobu z brambor, z kukuřice, z rýže nebo z čeho? Pak ho upraví přesně podle toho, aby laboratorně prošel a vykazoval parametry ,,čistého" medu?

No a český včelař s kvalitním medem od včel by neprošel, bo ho má řídký, bo snůšku propršelo a bylo vlhko a zima.

Takže podle laboratoře stále pravý med?<

Je potřeba a znovu opakuji, výrobci jsou zatím vždy a dlouho to tak asi bude, dva kroky před přítomným stavem trhu s medem.

1) Jsou to velkoobjemoví a schopní obchodníci
2) Umí vysvětlit výhody okolo stabilního stavu s trhem medu
3) Včelaři jsou moc složití, mohou hodně uškodit ekonomikám, protože mají měřiče opravdové ekologie pokud by je byly, schopni napojit na sběrače dat

Takže předpokládám, napustit do úlu cukr je lehko zjistitelné, ví se o tom a do určité míry to je tolerováno. Je to 20 let staré, asi 30 kroků zpět.

Takže je nutné k tomuto postupu přičíst asi 32 kroku kupředu a výsledkem bude čistý med. Jak vidno z novýho laboratorního pojmenování výsledků medu.

Čistý med, to je oč tu běží. Vůbec přitom zřejmě nejde o včelaře.

Když číňan naleje do včelstva 50kg cukru, včely ho zpracují, zavíčkují, číňan vytočí, je to med? Asi ano? když, prošel včelama, je rozštěpený na ,,med" a má enzymy od včel.
Včely k tomu ještě přidají 5kg pravého medu ze snůšky tím se výsledný produkt ještě jemně obarví a chytne trochu aromy, případně když má stále příliš čirou barvu tak se ve fabrice přimíchá na normovaný odstín s něčím tmavým voňavým z argentiny tak 10% to stačí. To jsou ty medy ze supermarketů v akci za 109kč ze zemí EU a mimo EU. Co jsem ochutnal, je to chuť i konzistence 90% cukr zpracovaný včelama, 10% je příměs možná pravého medu na navonění a obarvení. Takže podle laboratoře stále pravý med?

No, u nás , 330 m 17 bylo ještě moc zima a na zemi ještě zbytky sněhu, 18 už některé první včelky vyletěly a dnes 19 sice krásné ráno, ale přes den na obloze poloprůsvitné mraky a včelky nevyletěly. Snad to stihnou do konce roku, než se zase ochladí.

Jen jsem chtěl sdělit, že výrobci medů jsou zatím a dlouhodobě minimálně dva kroky před aktuálním stavem.

Ještě odkaz na ten příběh s rozbory USA medů.

https://mailchi.mp/dadant.com/december-12-2023-tests-prove-most-store-honey-is-pure-honey

Testy ukazují, že med z většiny obchodů je čistý med
Tinley Park, IL: Od prvního zveřejnění v roce 2011 se v médiích objevil článek naznačující, že med z většiny obchodů není ve skutečnosti med, bez jakýchkoli skutečných podpůrných důkazů nebo kritického zkoumání.1 Toto tvrzení bylo podstatně vyvráceno v článku publikovaném později v roce 2011.2 V tomto roce RQA Inc. , na základě smlouvy s klientem v odvětví medu, provedla jeden z nejobsáhlejších průzkumů maloobchodního medu publikovaných ve Spojených státech.

Společnost RQA, založená v roce 1989, je světovým lídrem v poskytování poradenství, školení a služeb v oblasti zajišťování kvality a bezpečnosti potravin pro potravinářský a nápojový průmysl. RQA nabízí maloobchodní audity kvality, vyšetřování padělků, vzorky spotřebitelských stížností a získávání produktů, krizové plánování a řízení, inspekci a nápravu, forenzní vyšetřování kontaminantů a stahování produktů z trhu.

Návrh průzkumu
Cílem průzkumu bylo shromáždit vzorky maloobchodních značek medu na celém trhu v USA a podrobit tyto vzorky nejsofistikovanějšímu testování pravosti, které je dnes na trhu k dispozici. Vzorky byly odebrány přímo z regálů maloobchodních prodejen na 11 trzích: Arkansas, Kalifornie, New York, Texas, Washington, Florida, Connecticut, Georgia, Louisiana, New Jersey a Pensylvánie. Výběr těchto prodejen byl založen jak na geografické poloze, na zdroji z celých USA, tak na objemech prodeje, na výběru míst, kde se prodává velké množství medu. Celkem bylo odebráno 74 vzorků reprezentujících 11 různých značek. Dohromady tyto značky představují 40 milionů liber z maloobchodního trhu s medem o objemu 82 milionů liber, jak uvádí IRI, služba sběru dat pro maloobchodní potravinářský průmysl. Jako nezávislá třetí strana mohla RQA shromažďovat a odesílat vzorky bez zaujatosti vůči jakékoli konkrétní značce a mohla zaslepit laboratoře vůči identitě značky, aby se zajistilo, že během následné analýzy nebude uplatněna žádná zaujatost.

Sběr vzorků. a analýza
Jakmile byly zakoupené vzorky shromážděny zástupci RQA v terénu, byla jim přidělena náhodná identifikační čísla a převedeny do jednotných nádob na vzorky k odeslání a analýze. Anonymizované vzorky byly odeslány do laboratoře Eurofins v Německu, známé jako jedna z nejlepších laboratoří na testování pravosti medu na světě. Odeslané vzorky byly testovány pomocí tří sofistikovaných analytických metod, které Eurofins rády nazývají svůj SOTA nebo testovací balíček State of the Art. Použité metody byly metoda 13C stabilního uhlíkového izotopového poměru spárovaná s kapalinovým chromatografem nebo EA/LC-IRMS, H1 profilování nukleární magnetické rezonance nebo NMR a kapalinová chromatografie-analýza hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením nebo HRMS. Úplný popis těchto metod lze nalézt jako užitečné FAQ na webu National Honey Board na adrese htps://honey.com/images/files/NHB-Honey-Testing-FAQs.pdf .

Tyto metody v kombinaci představují nejnovější a nejsofistikovanější nástroje pro detekci přídavku nemedových cukrových sirupů, které mohly být přidány do vzorku předpokládaného čistého medu. Každá z těchto metod má určitou oblast specifičnosti, která dokáže detekovat určité typy falšování cukru nebo sirupu v medu. Tento třítestový přístup byl schválen většinou smluvních laboratoří, které obsluhují medový průmysl i průmyslové obchodní organizace.

„Metoda SOTA aplikovaná společností Eurofins Food Integrity Control Services GmbH nabízí to nejlepší dnes na trhu dostupná kombinace pro komplexní vyhodnocení neznámého vzorku medu k odhalení falšování medu sirupy, ať už z krmení včel nebo úmyslného EMA (ekonomicky motivované falšování). I když jako vědci nikdy nemůžeme tvrdit, že jakákoli metoda nebo kombinace metod odhalí 100 % veškerého falšování, tato kombinace představuje významné zlepšení oproti minulým metodám a poskytuje vysoký stupeň jistoty. Pokud vzorek projde panelem testů SOTA, pravděpodobnost falšování je velmi malá.“ Christof Kunert, Eurofins Food Integrity Control Services GmbH, Ritterhude (nedaleko Brém), Německo.

Výsledky< a i=3>Ze 74 vzorků od 11 značek prošlo 70 všemi třemi pokročilými testovacími metodami. Ze čtyř vzorků, které propadly testování, byly všechny zabaleny jedním výrobcem a představovaly jednu značku. Úplné podrobnosti o těchto výsledcích lze nalézt na (htps://www.rqa-inc.com/honey/Honey-Survey-Results.html), přičemž konkrétní názvy značek byly odstraněny. Co dalšího jsme se dozvěděli?Kromě testování na přidání cukerných sirupů byly vzorky také hodnoceny na přítomnost pylu a porovnávány s tvrzeními na označení. Zatímco přítomnost nebo nepřítomnost pylu není určujícím faktorem, pokud jde o pravost, vidíme zvýšený počet produktů, které prohlašují, že jsou syrové nebo nefiltrované. Produkty s takovými tvrzeními by následně měly mít ve vzorku plný pyl, i když je třeba poznamenat, že neobsahování pylu při uvádění tohoto tvrzení není porušením zákona, protože FDA nestanovila žádné zvláštní nařízení, pokud jde o pyl. .







Ze 74 vzorků pět neobsahovalo pyl a u dalších čtyř bylo zjištěno, že mají pyl, ale v nízkých koncentracích. Z těchto pěti vzorků, které neobsahovaly pyl, žádný z nich netvrdil, že je syrový nebo nefiltrovaný. Dva z pěti deklarovali med jako „Jetelový med“, ale bez pylu to nebylo možné definitivně potvrdit, zbývající tři uvedly jako květinový zdroj divoký květ. Zatímco článek z roku 2011 zjistil, že 70 % vzorků z obchodů neobsahuje pyl, 89 % vzorků ze studie z roku 2023 obsahovalo pyl. Toto je významný posun v tom, co bylo kdysi převládajícím stylem prezentace filtrovaného medu popsaného USDA. Pravděpodobně kvůli spotřebitelské preferenci medu, který obsahuje pyl, se zdá, že většina medu na maloobchodním regálu je v rozporu s tímto očekáváním.

Závěr
V rozporu s tvrzením v článku z roku 2011 že med ve většině obchodů není med, tento průzkum naznačuje opak; Bylo zjištěno, že 95 % vzorků odebraných pro tento průzkum byl čistý med. Z 11 značek bylo zjištěno, že 10 prodává pouze 100% čistý med. Jedna značka, která neprošla testováním, představovala osm z celkového počtu odebraných vzorků, z nichž čtyři neprošly testováním HRMS.
_____________________________________________________
1 Testy ukazují, že většina obchodů Honey Isn't Honey; Andrew Schneider, Food Safety News, 7. listopadu 2011
2 Uklidněte se, přátelé. It Really Is Honey After All, Dan Charles, The Salt, 25. listopadu 20118:00 ET

Děkujeme National Honey Board za sdílení tohoto příběhu.

Chtějí také, aby EU vytvořila referenční laboratoř pro med, která by zlepšila kontroly a odhalovala falšování prostřednictvím systematického testování.<

Jediná možná laboratoř, která by připadala v úvahu, dostala několik desítek vzorků medu z USA trhu z řetězců. Tyto vzorky krom 4, byly prohlášeny za "čistý med".

Je zkrátka. Chystá se něco jako byroobstrukce v označování původu medu. Třeba. Med byl zbaven pylu, je to čistý med, stále, i přes to že zněj nesmí být nic odebráno.

Další typ medu podle získávání je med vodnatý čili odvodněný. To znamená že byl dohušťován člověkem za pomoci nějakého postupu kdy na začátku měl více vody než možné maximum které by nezkvasilo.

Další med odseparovaný, jedná se původem o medy někde z Indie, kdy se med za pomocí rosinů zbaví všeho pevného a dokonce i odstínu a dokonce i ATB, kvasu, všeho nad mikron. Opět po takové analýze to bude co? Čistý med.

Takže příběh našich poslanců není z dobrodiní vůči oboru včelařství aby zachránili zbytky poctivosti, ale proto, že podpoří jednu monopolní laboratoř, která musí být jediná, protože jediná má několik analytických postupů které nikde nejsou snad krom Číny, která samozřejmě předpokládám že má ty stroje a je producentem také medu, který ve velkých objemech vstupuje na trh a musí být čistý.

www.vcelarstvi.cz-poslanci chtějí jasnější označení medu..

Dnes vysloveně kochací den.Krasný zimni prolet na sluníčku.385 m.n.m

Metál je krásná věc, ale je to cena shody počasí vegtace a hlavně, píle včel v tom daném roce.

Co si pamatuji, se často stávalo, že jeden rok byl ten člověk podnikatel roku a druhý, třetí rok měl problémy a dluhy.
Jestli snad proto, že tím podnikatelem roku zpychnul a začal si myslet, že najednou jako nic vydělá milióny a začal to rozjíždět a na ten rozjezd si půjčovat...
Jinak ty všelijaké zlaté medaile z takových soutěží asi mají vliv jen na internetové podnikání. kde o tom člověku neví nic jiného než co si o něm přečtou na internetu a vygůglí medaili... Ale na udržení podnikání je asi hlavní fyzický nákup a podobné a potom hlavně konkrétní zkušenosti.

Pamatuju nováčka,který přihlásil do soutěže med a pak všem kolem vnucoval,že má zlatou medaili.Chvilku ho to bavilo,no až když zjistil,že je to všem okolo úplně jedno,tak jeho ego velice rychle splasklo.Ale tím si musí projít každý sám.Diplom sám o sobě neznamená vůbec nic,med se zlatým metálem se prodává úplně stejně jako bez metálu.Pouhá blamáž.

Oni vyžívají k účasti každýho, je to banky marketing, pak vyberou někoho co je zajímavé povolání, ale o výsledcích konkrétního výherce.ocenrnrho lze jen pochybovat. Jen hlupák se nechá zlákat, lidé mu budou jen závidět a kór Češi a to není dobrá reklama

Propagace banky a jejich služeb. Jednu chvíli mi chodily reklamní SMS půjčíme Vám na cokoli, na podnikání atp. Toto budou výherci. Zřejmě a asi podle odvedených úroků z kterých se takové akce v podstatě financují.

Asi ano.

Taky vystřízliví,čím dřív,tím líp.

https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/21580-mlady-vcelar-z-vysociny-skoncil-druhy-v-soutezi-zivnostnik-roku-o-med-maji-lide-stale-vetsi-zajem-rika-petr-spacek.html

Jo kdyby se med prodával tak dobře jako dobrá pálenka,to by byla paráda.

Možnost prodeje ovoce v tekutém stavu za peníze se mně jeví jen jako málo využitelná, protože je kousek za hranou. To spíš jako naturální odměna za nějaké vykonané práce.

No, co jsem tak předběžně zvažoval, co bych v důchodu mohl dělat, tak jako jedna z možností mně vychází právě produkce ovoce. Ale bez prodeje, jen to hodit do palet a pak to někomu jako celek poskytnout, aby to rozprodal mezi lidi. K tomu by pasovalo i to včelaření na zahradě, na med to nebude kvůli nedostatku zdrojů snůšky v okolí, ale na maximalizaci výnosu ovoce na zahradě ano.

Na to abych prodaval ovoce bych se mohl vybodnout.Jo v tekutém stavu je to dobrý artikl.Letos bohužel úroda skoro nulová.

Nezapomeňte, že také existovala JEDNOTA NA KAŽDÉ DĚDINCE kde se vykupovalo ovoce všeho druhu a i med.

To spíš většina to omezuje. Dobré sklepy, vlhké a studené, kde by se jablka a jiné ovoce a zelenina mohla skladovat až do léta příštího roku, se dnes obvykle nedělají, slivovici a jiné domácí pálenky ti mladí nepijí tolik, aby se to z každoročního pálení vypilo, pomalu už ani neumí dělat pořádný kvas... Maximálně tak snad ta produkce povidel, marmelád a zavařenin, ale na to pro jednu rodinu stačí tak 1-2 pořádné kýbly švestek, jablek a hrušek a po půl kýblu drobného ovoce. Na to stačí Od každého druhu jeden větší strom plodnější odrůdy od čtvrtkmenu výš a na drobné ovoce řada kolem plotu. A když si to člověk spočítá tu práci, tak možná ještě levněji stačí objednat to ovoce na internetu. Nebo dnes při trochu štěstí v supermarketu na takové ovoce napálí občas příliš vysokou cenu a potom ho musí rychle prodat, aby se nezkazilo, za dost nízkou cenu, takže se dá relativně levně dostat nejvíc k jablkům, občas k hruškám a někdy ke švestkám.
Ovšem když někdo nemá té zahrady aspoň hektar, má včely na malé zahradě, tak potřebuje na snůšku mít v okolí v doletu včel aspoň 20 ovocem hustě nacpaných zahrad, lépe 40, a to je problém.
Plus ještě k tomu je možná na snůšku pro včely důležitější kvetoucí trávník, takový, jaký se dříve sekal dvakrát ročně na seno pro králíky nebo několikrát ročně v době prvních květů bylin v trávníku sekal na zelené krmení. Z toho byla na jaře slušná snůška z pampelišek a dalších a po zbytek sezóny až pomalu do října slušná podněcovací snůška sladiny i pylu. Ten se v zahradách likviduje třeba týdenním sekáním asi ještě častěji než ovocné stromy.
Jinak potvrzuji tu potřebu ve špatném jarním počasí mít včely hned u ovocných stromů. Pamatuji rok, kdy v celé době květu ovocných stromů bylo velmi mizerné počasí typu studeného deště a potom bylo u stromů třeba 15 metrů daleko od úlů jasně vidět větší množství ovoce na straně stromu přivrácené k úlům než na odvrácené straně. Jinak ovšem při běžném jarním počasí jsou vždy v době květu nějaké dny teplé, slunečné a málo větrné a potom je dolet včel na ovocné stromy minimálně těch 500 metrů a stromy jsou do toho doletu opylovány rovnoměrně.

Mám 5 třešní,5 broskvoňí,5 meruněk,10 hrušní,12 jabloní,5 ringlí a 30 švestek,pološvestek,meruňkošvestek,broskvošvestek a durancií.Celkem 72 stromů.Prohnáno přes kotel a trubky je to pěkných pár demižonů,přes kuchyň spousta marmelád a zavařenin.
Co hlavní,mají to včely pár metrů od česen a to se v jarním počasí počítá každý metr.

No nevím, s těmi sady se mně to zdá nadmíru optimistické. Kdo dnes provozuje víc než 2 - 5 čtvrtkmenů či polokmenů, co zbyly na zahradě po předcích? Kdo se o ně stará, ořezává je a hlavně kdo je ze žebříků a obírákem na podzim obírá a kdo potom skladuje ty aspoň desítky kilogramů zimních odrůd, aby rodina měla dost vlastních jablek přes zimu až do tak května?
Nebo kdo je setřepe a posbirá do pytlů, aby je prodal coby jabka na moštování za 5 Kč za kilo? Nebo kdo je na podzim celé dny až týdny obírá, aby je prodal za 25 za kilo a současně je měl uložené aspoň na dva měsíce, než všechny ty plody prodá.
A s jiným ovocem než jablky to je podobné.
Pokud je to v malém a obírané ručně, na vlastní spotřebu je to příliš moc a na prodej zase než se to vypapíruje a všechno prodá, sežere to spoustu času a získá se z toho málo peněz. Maximálně snad by to bylo pro nějakého důchodce, aby se zabavil a nenudil.
Já spíše vidím, jak jezdím busem do města přes místní vesnice, jak v neudržovaných zahradách je pod jabloněmi na podzim do sněhu červeno nebo žluto od spadaných jablek, které nikdo ani neposbírá. A jen se tam čeká, až původní starý majitel zemře neb odejde do domova důchodců a nový mladý majitel stromy zplanýruje a postaví tam nový domek nebo tam udělá anglický trávník a bezúdržbové jehličnany.

Tak tam něco naškrabte nebo posmetejte po zemy a pošlete za ně.
Dělám to tak roky s tepla domova.

Na výroční schůzy vyhlásí asi 45 nul a na jaře je více jak polovina bez včel :-)

Rozdají si metály a diplomy, pojí se párky a jde se domů.

At žije ČSV a jejich připosraná EpM300.






Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.<

No, takový postřeh, kdyby stát strkal okatě pár šestáků stejně jako do včelařů do sadařů amatérů přes nějaký svaz, tak by bylo mnohem více zdrojů.

,,Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových "

To je statisticky na celou plochu. Ale píšu že konkrétně kolem mnoho dědin je typ obdělávané zemědělské krajiny tak tyto čísla pak neplatí, tam je 90% zemědělské půdy a travních porostů na kterých nekvete skoro nic. Stačí se podívat do mapy na letecký pohled, v doletu spousty stanovišť třeba žádné lesy ani nejsou.

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.

To máš ale sady,které jsou oficiálně zvány sady.Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.A to tady máš u každého původního baráku.60-80 ovocných stromů není žádná výjimka.

Třeba je k neuvěření, že vinaři, při celkové roční produkci 550 tisíc hektolitrů mají, pokud počítám správně, výnos 27 litrů vína z áru.(10x10m)

Jasně, výsadby co nerodí, ouvratě atp. Ale pro v průměru 27 litrů vína z áru berou dotaci jen na zřízení 2000Kč/ar co vím že bylo kdysi. tj. 200 tisíc na Ha. jen na založení vinohradu.

27litrů produkce vína z áru v ČR. Počítám správně? A mají konkurenci v dovozu asi 1:3, tz. na vyprodukovaný litr v ČR se doveze importem 3 litry.

Kolik dostává vinařství v ČR dotací celkem?


Jak je teoreticky dotována přepočítaně, produkce 1l vína z medu oproti 1l vína z hroznů? Prostě kdyby produkce z medu byla včelaři převedena na medovinu.

Kolik by po takové dotaci potom mohla teoreticky stát produkce litru medoviny oproti dnešku?

Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových

Ukazatel
rok 2020
Celková výměra 7 887 104 Ha, (na km2 posunout čárku o dvě místa doleva)
Zemědělská půda 4 198 728
z toho:
   orná půda 2 921 945
   chmelnice 9 100
   vinice 20 190
   zahrady175 346
   ovocné sady43 560
   trvalé travní porosty 1 028 587
Nezemědělská půda 3 688 376
z toho:
   lesní půda 2 678 804
   vodní plochy 168 421
zastavěné plochy a nádvoří133 898
ostatní plochy707 253






https://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace

Otázka pro znalce.
Zajímavé je, že pro srovnání plochy sadů. Sady jsou velké asi jako plocha 6km na šíři a 70km na délku.

V zemědělské krajině je střelím 90% plochy katastru obdělávaných, kde je rovina tak možná až 95% je zemědělská plocha. Ten zbytek je zástavba, remízky, lesíky, zahrady(hřbitovy) hoblované příkopy mulčovačema, vodní plocha...

V takové krajině je včela závislá pouze a jen na tom co ji naservírují zemědělci.

Při dnešním zavčelení, které je cca stejné jako před 30 lety, je stav takový, že je třeba mít včely do řepky v síle aby naplnili medník i ve špatném počasí. No a pak platí to pravidlo, kolik se z té řepky odtočí, tolik se za 2 měsíce v červenci průměrně dokrmí cukrem ( počítáno i s oddělkama které ten cukerný průměr kazí). Bez ,,neproduktivních" oddělků co se nechávají od založení jen krmit, bez nich by to nešlo, při ztrátách 30-50% včelstev ... Ti co si nenamnožili čas od času včely nakupují když příjde blbý rok.

Kde jsou akáty, slunečnice, svazenka na semeno, inkarnáty, možná medující lesy tak stav bude určitě lepší, jak s medem tak i s oddělkama co se samy nakrmí z přinesené sladiny.

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.<

Několikrát to tu bylo zmíněno, a potvrzeno nejen ode mne, nezáleží na tom kolik květů kdo vidí, záleží na nektarodárnosti. Protože i slabé včelstvo donese desítky kil pokud má z čeho.

Systém hodnocení snůškové výnosnosti přeci není o jen o pocitech. Prvním a posledním měřidlem jsou včelstva. Otázka tedy zní. Byly tam moje včely? Ne? Tak je to 100% jen o pocitech a ne o faktech které podporují informaci o velkém výnosu medu.

No jestli ten cit na výběr stanoviště vám funguje i v severnějších oblastech kde na akát, slunečnici můžete zapomenout :-)
Když jsem stál v rakousku u nekonečného hustého akátového lesa a za zády odkvetlá řepka, vedle slunečnice a v dohledu další pestré klikaté drobné políčka po pár hektarech, tak jsem v tom místě taky cítil že tam musí být dobré pro včely když je tam několik jistých květových snůšek na tom nic zvláštního není. No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.<

Asi kam? Když všude probíhá po cca 1Ha těžba. Lze pochopit v systému těžeb, základy okolo zdrojů snůšky? Prostě jsou systematicky a v chronologii plánů stále eliminovány. Nějaký cit pro výběr stanoviště je jen dojem který brzo pomine.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.

A těžby jsou zpravidla systematické s chronologií od začátku do konce, nebo od středu do stran. Takže pokud se na 20 let udělá plán těžby náletu typu akátu, tak se zpravidla do 10ti let vytěží všechen. Jakmile má průměr kmenu, znovu a znovu. A to dělá ze 100 let až 80 snůškově kničemu. Jsou vtom i neúrody typu pomrznutí.

Něšco jiného je, když je akátu opravdu hodně, ale silničáři ho nechcou protože narušuje asfalt, do větrolamů s nehodí a citlivý na zemědělskou chemii, v lesích se drží, ale je ho podle mne málo.

O kolika stokilech hotového medu z Ha akátu se bavíme? A ani těžba po hektaru neznamená, že těžba (holoseč) nemá vliv na snůšku.

Teď už se těží jen po 1 hektaru, což v lese o 600 ha nic neznamená. Něco se odtěží a někde už zase dorůstá mladý les. Třeba na pasekách kolem obory Soutok je na podzim tolik astřiček, že jakékoliv krmení je úplně zbytečné. Navíc lesáci teď prioritně těží včelařsky nezajímavý jasan. Lípy a javoru je v lese víc a víc.

Pokud jsou na jaro silné včely, tak tahají už z vrb, bylinného podrostu, ptáčnic a javorů. Pokud v okolí není řepka, je to ten nejlepší med. Pak se obvykle jede na akát, ale někde snůška pokračuje z jírovců, pohanky a svazenky. Po akátu lípa, slunečnice. Občas se někde vyskytne i medovice. Ale je to místo od místa. Je třeba prozkoumat okolí a zjistit od zemědělců jakou slunečnici vysévají. Nejlepší jsou španělské odrůdy. Jsou stanoviště, kde se dá chytit takto kontinuální snůška od konce března až do konce července. Občas se dá najít saflor nebo ostropestřec atd...

Řepka mě nezajímá. Sad, ze kterého jsem míval čistý jabloňový med (75 ha) přestali udržovat a postupně jej likvidují.

Není to o citu, je to o plánech co se dějí okolo stanovišť, které stále probíhají. Mám na mysli takový průběh událostí v horizontu dvaceti let.

Les se normálně vytěží a po těžbě dlouho nic. To samé s lípama, akátem atp. I když se obnoví třeba akátový porost, trpí neustále nějakými plísněmi, třeba viditelně v okolí Hustopečí. Ano, akát ve velkém v pásech okolo cest žloutne a trpí chorobami. Trvale nemocný, nepomůže ani holoseč a obnova z obrůstků. Zatím se to moc nešíří ale občas to lze pozorovat nejen u těch Hustopečí.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit.<

To skončí, na záplavové straně okolo Bulhar splavu jsem měl včely také, dokonce jsem i jednou doplul ke včelstvům v březnu na kánoe v roce co byla Praha hodně pod vodou, celkově přestárlé lípy, hodně zvápenatění, bez problému ztráta stanoviště v podletí když nějaký blbec vedle krmil a roznesl po okolí loupeživost, docela vlhko kvůli spodní vodě. Nic moc místo. Když hore k silnici nevyseli slunečnici, v podstatě hlad. Pamatuji tam i Ha paprik, cibule a okurek, do kopce tam zatím ještě funguje zelinář, ale nic tam na semeno nemá. Hned vedle VÚ osevářský který zkoumá za pomoci VŠ študáků řepku na políčkách. Byl jsem tam asi deset let. Ten les a množství cukru na tunu asi odpovídá, takže nic moc, bývaly mnohem lepší místa která jsou dnes opravdu horší než tyto mokřady kde se daří hodně VD.

To máte díky snůškám, i ta slunečnice. Na severu třeba po řepce žádná slunečnice není, ani akát. Posunout se o 2 kilometry tak to je to samé možná ještě horší, vybíral jsem stanoviště podle zavčelení co nejdál a stejně mám i tak v doletu xx včelstev. Možná o 20-30 kilometrů někde k lesu, ale to už je příliš daleko pro hobbyvčelaře, prodražené cestování, navíc nejistota jestli nebude úživnost ještě horší. Z vyprávění místního včelaře takové pokusy už byly, odvezli kočovák 20km o 3 dědiny ke smíšenému lesu, po 3 letech nepřinesly z lesa vůbec nic, hladné dovezli zpátky.

U mě konkrétně jsem letos spotřeboval na 1000 kg medu jen 70 kg cukru a ten šel hlavně pozdním oddělkům. Květnové jsem krmit nemusel a ještě jsem z nich něco odtočil.

Loni to bylo na tunu medu asi 300 kg cukru.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit. Pro mě slušný výnos začíná okolo 40 kg na vyzimované včelstvo se započítáním oddělků i slabochů. Nekrmím prakticky vůbec. Svezu včely ke slunečnicím, které medují. Mám to opačně než gupa, poslední 3 roky byly u mě velmi slušné. Ale kdybych nebyl pružný a nechal včely bez snůšky tam, kde žádná nebyla - asi bych si taky stěžoval. Stanovišť i včelařů konečně ubývá a letos to bylo znát jak na snůšce tak na zdravotní situaci. Jen tak dál...

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.