Včelařská konference

https://tradingeconomics.com/commodity/sugar

Futures na surový cukr se v prosinci propadly pod 21,5 centu za libru, což je nejméně od března, kvůli prudkému nárůstu výhledu nabídky. Produkce z Brazílie prodloužila svou nedávnou silnou dynamiku uprostřed příznivého počasí a zlepšující se logistiky, což uvolnilo skladovací prostor pro příchozí plodiny. Průmyslová skupina Unica uvedla, že výroba v klíčových produkčních regionech v zemi vzrostla ve druhé polovině listopadu o 35 % oproti předchozímu roku, celkem 1,4 milionu tun. Navíc postupné zlepšování dřívějších nedostatků v zásobování v brazilských přístavech zvýšilo dostupnost cukru na mezinárodních trzích, což prohloubilo pokles cen. Nová obchodní data ukázala, že denní nakládka cukru na nákladních lodích vzrostla v listopadu o 45 % oproti předchozímu roku. A konečně, agresivní pokles cen ropy omezil poptávku po alternativách biopaliv, což vedlo drtiče třtiny k výrobě výnosnějšího sladidla místo etanolu, a tím podpořilo nabídku cukru.

Tak ono pro toho, kdo trochu zná technologické věci a sledoval vývoj trhu s energiemi zřejmě před rokem či dvěma roky nebyl problém odhadnout směr vývoje cen cukru.
Toho cukru možná kdysi bylo v tom skladu 100 tun nebo ještě víc. A nyní asi krmí včely cukrem za účetní cenu kolem 13 Kč za kilo a bude ještě krmit 2 - 4 roky. Přitom ceny, za které bude prodávat med nebo oddělky a další budou účtovány na dnešní ceny cukru, což je asi 25 Kč za kilo nebo ještě víc.

Zda se ti divné mit krmeni pro hospodářské zvířata? Stejny jako u zemědělce stoh sena nebo silážni jáma.

Ten odkaz myslíš jako co, že Prodava cukr včelařům nebo že z něj vaří med,<

Já nevím co si o tom myslet. Prezentovat se tak že ukážu vedle prodeje medu sklad cukru? Prostě je to takové divné když si nějaký konzument medu podívá na pěknou fotogalerii a jako poslední uvidí cca 40 tun cukru. Zdá se mi to divné.

Záleží na sousedech. Když to člověk chová pro sebe, tak to tak nevadí, jak ale na tom začne někdo vydělávat, už to vadí.
Ovšem když si vzpomenu, jak to bylo kdysi na vesnici, smradlavá hnojiště, z toho plno much, sice plno vlaštovek a jiřiček na mouchy a vrabců na žrádlo, co se dávalo slepicím, (dnes ta havěť ochráncům přírody chybí) ale ten smrad, eso pak měli jezeďáci, kterým přes vesnici tekly silážní šťávy z kukuřice do potoka. V chalupách potkani, ti bydleli nejvíc tam, kde byly chlévy, v noci po čtvrté hodině plno kokrhání kohoutů od každé chalupy...
Dnešní nějaký smradlavý chov kachen nebo psí výběh nebo nějaké ptačí voliéry by se v tom tehdy schovaly jak nic.

Ale to je tak vždycky jak chceš něco dělat ve velkém. V malém to jde v klidu bez buzerace a odběratelé se hlásí sami. Vím o čem mluvím, dělám to tak léta. Od ovoce, přes zeleninu, vejce, živou drůbež a med...

Farmářské trhy, bohužel je to tak. 70 % je přeprodej. Ale vždycky se najdou výjimky.

Ten odkaz myslíš jako co, že Prodava cukr včelařům nebo že z něj vaří med,

Spíš vidím kolem sebe jak se proti tomu lidi instinktivně staví a chtějí normální podomácku vyprodukované potraviny. <

Realita, ne pesimismus, je, že se dojde na trh typu Makro, tam si jako farmář nakoupíš maso z mrazáku a chlaďáku a máš to i s porážkou. Potom znám místního co takto prodává kachny a drůbež, veterináři jsou v podstatě vklidu, protože jde o kontrolované maso a místní kteří věří v jeho pár kusů co pobíhaj na oko po dvoře a že si to kupují jako farmářký maso z Argentiny přes Makro a pěkný pocit farmy.

To není pesimismus, je to realita. Podomácku maso, co vím a viděl jsem, tak to už v mém okolí, jako produkce, není. Pokud totiž chceš něco na maso chovat a zabíjet, tak to za takových podmínek, že to vlastně musíš tajit aby tě někdo nenapráskal že týráš zvíře. Nemluvím o krmivech které se těžko shání, nemluvím o sousedech, kteří nejsou ochotni cítit různé pachy, protože si koupí vedle tebe barák kde takový chov změní v bazén a trávník.

Pěstování na poli to samé, vyplatí se zem prodat nebo postavit a prodat. Nejsi schopný s nějakou výhodou vypěstovat ani brambory které moc nechcou, možná dyně, ale ty ti někdo ukradne. Stromy také zaplodí ale lepší rozpočet je pořezat a dovézt ke kotli a spálit a změnit na drahé teplo.

Je výhodnější si prostě někde nakoupit za levno a prodat jako farmářký výpěstek.

Farmářské trhy, skoro veškeré trhy, takto na nákup prodej v podstatě fungují, producent s obrázkem pár kusů drůbeže, nekolika úly včel, jednou krávou, ovcí ...

A potom třeba velký včelař ti ukáže toto:

http://www.apis-kolomy.cz/wp-content/uploads/cukr.jpg

Šak je to kravina. Když vezmu ostatní potraviny, tak je tam těch sraček a reziduí o několik řádů více. Zas všichni nejsou vymaštění tupci přejetí propagandou. Spíš vidím kolem sebe jak se proti tomu lidi instinktivně staví a chtějí normální podomácku vyprodukované potraviny. Gupo tohle je záležitost přitroublých kalifornských veganů, na Moravě bez sance na úspěch. No a pokud bude opravdu situace taková, že med bude vzácný a zájem o něj jen z určitých kruhů (což si ale nemyslím), prodám takové zboží přes urcité kanály veluce snadno. Kdyby se soutěžilo v pesimismu, tak bys určitě vyhrál :)

Jde ta budoucnost takto pochopit, že včelař bude produkovat v podstatě jen problémový med kdy 0,000000nic je znečištění a jediná laboratoř určí co je čistý a co je podezřelý med? Tam to spěje. Protože jak vidno obchodní aliance se sychruje hodně zvysoka podle toho co se děje.<

Jak chceš tedy 1984 prodat za draho tu svou trochu pravýho medu, když bude obchodní aliance tvrdit, že čistý med jako jediný a podložený laboratoří, bude zdravý?

A že ekologické kontaminanty typu mikroplastů, teflonů, pesticidů, těžkých kovů, radioaktivity a další co mne fčil nenapadají, draho prodat? Jsi vedle. Lidi až prozří budou chtít a nyní chcou zdravý med a ne plný bordelu.

Tak dopadne celé značení medu.

Tím zrušeným je termín med smíšený,zbyl medovicový a květový,<

Harmonizace dle EU, ano smíšený byl zrušen, zbyl jen medovicový jak píšu a květový. Nic mezi tím světový obchod neznal. Bylo to spíš české specifikum které stejně jako Olomoucké syrečky a tp se muselo přejmenovat.

Světový obchod je myšlen že to jsou smlouvy mezi státy a ujednání obchodním společenstvím typu EHS (dnes Rada EU) a tp.

Spis bude praveho medu vzhledem k tomu co se deje se vcelama a v prirode tak malo, ze jeho cena vzroste a bude dostupny jen nejbohatsim 10 %. Ostatni budou kupovat nemed anebo si odpusti 2 balicky cigaret nebo 5 cepovanych piv mesicne...<

Asi byla nepochopena chronologie vývoje ve značení medu a že doba už pravý med kdysi zakázala.

Bude med čistý a med nečistý (nějak jinak označený, třeba potvrzený z ekologických kontaminací ..)

Nečistý bude třeba med s nadlimitními rezidui pesticidů, oxalátů, kontaminovaných nebo GMO pylů, krmného cukru, atp.

Jde ta budoucnost takto pochopit, že včelař bude produkovat v podstatě jen problémový med kdy 0,000000nic je znečištění a jediná laboratoř určí co je čistý a co je podezřelý med? Tam to spěje. Protože jak vidno obchodní aliance se sychruje hodně zvysoka podle toho co se děje.

Trošku Tě opravím.Tím zrušeným je termín med smíšený,zbyl medovicový a květový,podle toho,která složka v medu převažuje.Snad ve snaze donutit včelaře platit si rozbory medu,tahat na ně dotace a něco zase nechat vydělat Dolu.Tohle asi byl lobing svazu.
Přitom do medů smíšených by se dal zařadit skoro každý med mimo jarní snůšku nebo silnou medovicovou snůšku a bylo jedno jestli je květ 51% ku 49% medovice.
Dnes máš med s 51 % medovice označit jako medovicový,s 51% květu jako květový,abys vyhověl úřednímu šimlovi a "neklamal" zákazníka.
Proč dělat věci jednoduše,když jdou i složitě.

Jojo, když jsem chodil do školy, tak se tvrdilo, že zásoby ropy budou vyčerpané okolo roku 2000. Takže nějaké báchorky o tom jak lidi nebudou jist med kvuli nemedu me nechavaji stoicky chladnym. Spis bude praveho medu vzhledem k tomu co se deje se vcelama a v prirode tak malo, ze jeho cena vzroste a bude dostupny jen nejbohatsim 10 %. Ostatni budou kupovat nemed anebo si odpusti 2 balicky cigaret nebo 5 cepovanych piv mesicne...

Můžeme poděkovat svazu, že se zasloužil o prosazení této skvělé změny<

Řekl bych, že Svaz se dostal do své vlastní pasti. Nyní se to už jen veze jak to celé padá ve vlnách "změn" a nemá na tyto změny už dnes jakýkoli vliv.

Prozatím platí, že nejhorší je změna.

Ta podle hodně dávných vzpomínek, začala tím, že se zakázalo použití označení "pravý včelí med". To označení zřejmě vzniklo dávno před tím, kvůli takové situace s paděláním medu.

Potom se omezil popis med medovicový.

Dodnes v popisech medů jsou neustále nějaké změny. A toto pokračování je kvůli tomu, protože v bordelu změn se mnoha lidem dobře žije.


Vlk se nažere a koza zůstane celá.

Jelikož to bylo hlasování EU parlamentu,zřejmě na tom má svaz úplně stejnou zásluhu jako na porážce sedláků u Chlumce.
Se mi zdá,ze schopnost svazu v dnešni době za cokoliv smysluplně lobovat silně přeceňujete chlapci.Nejsou sto vylobovat ani něco pro sebe sama.

A co jste si mysleli? Že med může beztrestně zdražovat na cenu desetinásobku, dvacetinásobku konkurenčního sladidla - cukru?
Kilo cukru dnes koupím v pohodě za 24 Kč, přitom kilo cukru je vzhledem k obsahu vody v medu jako asi minimálně 1.35 kg medu. "Cukrové sladidlo" tak vychází okolo necelých 18 Kč za kilo a za kolik je dneska kilo medu?
Tady totiž nejde o žádné kecy o superpotravině s obsahem vitamínů, nerostů, peroxidu vodíku a kdovíčeho ještě, která je "superzdravá" a kdo ji bude pojídat, "se dožije 120 let". Tady jde o to, že nějaká sladká potravina jménem med , o které se žvaní, jak je zdravá, se stala součástí stravovací kultury řadových lidí. Takže každý, i ten nejchudší, si přeje mít možnost každé ráno si na vafli nebo palačinku či co to v USA snídají, nablemcat plno medu a celé přeslazené to sežrat a to za pár šupů. A klidně se tím ujíst, chytnout cukrovku a zemřít o 20 let dříve, než by mohl. Jenže s přírodním medem by to nebylo za pár šupů, ale slušná pálka, kterou by si mohli dovolit tak jednou za měsíc. Tak prostě se objevily firmy, co těm lidem vyšli vstříc a vyrobili sladkou šmakuládu, co se tvárí jako med. Má to určitě slušnou chuť, která se nepřejí, nemá to nějaké pachutě a "ocasy", které by vadily, jsou do toho nacpávány i nějaké potravinové doplňky, které jsou levné a svým způsobem z toho dělají poněkud zdravé jídlo atd atd. A už to jede.
když já můžu doma vzít vzít třeba tmavý cukr, invertovat ho a udělat tak hmotu, kterou, pokud byl ten cukr kvalitnější, považovala určitě i spousta včelařů za tmavý medovicový med se zajímavou chutí z nějakého nezvyklého zdroje, třeba listnáčů v srpnu. A nemusí mně to vyjít na víc než takových 50 kč za kilo. A stačí mně k tomu vařič, hrnec s podložkou na zavařování a pár sklenic a trošku víc času než hodinu. Můžu do toho přidat i nějaké vysokomolekulární látky, jako třeba xantanovou gumu nebo nějaký škrob a potom to aspoň půl roku netuhne nebo ztuhne do formy něčeho jako pastovaného medu. Můžu to vylepšovat ještě dál, můžu do toho přidat třeba vitamín C, ionty jako vápník, hořčík, draslík atd a pořád to bude vypadat a chutnat jako med. A to ani nemluvím o podomácku vyráběných šmakuládách, jako pampeliškový nebo bezový med.
Velké potravinářské firmy s výzkumníky a velkými výrobními linkami vyrobí totéž v pohodě v ceně za třeba jenom 20 korun za kilo. A mohou to prodat bez problému za cenu okolo 100 Kč za kilo. To pořád ještě stačí na to, aby to bylo dostupné i pro toho chudšího, u nás a po přepočtu na dolary i v USA. A to ani nemluvím o tom, jaké mají technologické možnosti v podobě třeba výcuců v podstatě všechny chuťových a výživových látek z jakéhokoliv ovoce nebo zeleniny. Mohou tak vyrábět náhražky medu fortifikované v podstatě všemi těmi zdravými a chutnými složkami nějakého toho ovoce nebo zeleniny. A to potom bude "med", který potom podle téměř všech měřítek bude mnohonásobně zdravější než pravý včelí med od včel a za mnohem nižší cenu.
A kde bude potom trh pro pravý včelí med? U nás za 150 - 250 za kilo, na západě Evropy klidně i za, v přapočtu 600 - 800 za kilo? Zůstane jen pro nějaké staromilce, vyznavače nějaké retrostravy a retrogastronomie, kde se vaří a jí podle starých receptů.
Buďme tedy jako včelaři s včelím medem realističtí a držme se při zdi.

Můžeme poděkovat svazu, že se zasloužil o prosazení této skvělé změny

a tento nemed vyrábí přímo ve fabrice z nějakého škrobu z brambor, z kukuřice, z rýže nebo z čeho? Pak ho upraví přesně podle toho, aby laboratorně prošel a vykazoval parametry ,,čistého" medu?<

Odpověď je, že si obchodník s medem, dnes, vlastně už delší čas, bezproblémový čistý med - hotový med v barelech, koupí i s laboratorními testy prokazující bezproblémovost prokazující, že obchoduje s čistým medem. Při objednávce ví, jaké má HMF, diastatickou aktivitu, obsah a původ pylu pokud ho chce, obsah vody, odstín, atp. To se schová např za nějaký standardní název druhu medu, jako polyflorní med, lípový, akátový, z gumovníku, atp.světový tržní název.

Takovou objednávku a zásilku kontrolně potvrdí i Veterinární správa která odebírá vzorky dovozového medu, a propustí ho na EU trh, když si ho někdo jako výrobce medu někde ve světě objedná a po dovozu na našem trhu zabalí do malospotřebitelského balení. Nemusí ho za ty peníze nijak upravovat, protože za mrzký peníz a se slušnou marží rozehřeje a naplní. (za podmínek daných SVS)

Velmi zajímavá situace nastane, pokud takový výrobce medu, zlákán nabídkou medu ale s problémem ohledně analýz, se snaží problémový med distribuovat přes různé distribuční kanály svým konkurentům, nebo ho třeba jen doporučí. Potom nastává situace kdy se tzv. čistí trh pro monopol. Třeba co bylo nedávno, Včelpo tak "dobře" dopadlo. Velmi zajímavá je třeba nabídka medu pro včelaře ze světa, nebo výkup medu podle světových aktuálních cen.

Je to marný. Lidská potrava se začíná plně uměle syntetizovat. Včelař se toho účastní také protože místo medu používá cukry.

Prostě se vezmou suroviny levné suroviny a vyrobí se levný produkt. Už jsem tu v minulosti podobné odkazy dal, stále dokola opakovat to ale nemá už cenu. Kdo se chce angažovat ve včelařství, měl by to mít jako povinnou odstrašující četbu aby věděl, že tento problém je mnohosečný. Nemá to řešení. Já to konzumentům medu v podstatě přeji. Každý chce žít a jíst levně, protože vydělávání a toky peněz jsou vždy pevně nastavený od producentů papírků přes lidi k investorům co mají takové svobodně "svělé" podnikatelské plány kdy jde o velké balíky peněz.

https://www.greenqueen.com.hk/melibio-honey-without-bees/

Exkluzivně: Ochutnali jsme první skutečný med na světě vyrobený bez včel od MeliBio a nemohli jsme ochutnat ten rozdíl
BUDOUCÍ POTRAVINYALT PROTEINFERMENTAČNÍ ALT PROTEIN
Autor: Sally Ho Zveřejněno 1. října 2021 Poslední aktualizace 30. září 2021
Med MeliBio přichází do gastronomických provozů
5 minut čtení
Kalifornská potravinářská společnost MeliBio právě představila svůj vlajkový produkt, vůbec první skutečný med na světě vyrobený bez včel. Po debutu produktu na soukromé degustační akci v San Franciscu je nyní MeliBio připraveno přijímat objednávky od potravinářských podniků a do konce roku rozesílat svůj med bez včel.

Společnost MeliBio právě uvedla na trh první skutečný med bez zvířat, vyrobený bez včel. Pomocí syntetické biologie je společnost schopna replikovat skutečný med až na molekulární úroveň, ale bez nutnosti poškozovat základní opylovače planety. Potravinářská společnost Berkeley v Kalifornii představila svůj vlajkový produkt na soukromé ochutnávce, které se zúčastnilo 100 dalších investorů a členů komunity klimatických a potravinářských technologií v oblasti Bay Area.

Skutečný med bez včel
Pouhé měsíce poté, co začátkem tohoto roku uzavřelo své předběžné zahájení , které přilákalo investory jako Big Idea Ventures, Joyance a Sustainable Food Ventures, dokázalo MeliBio závodit vpřed ve svém výzkumu a vývoji a rozšířit svou vlastní metodu výroby medu bez včel.

Společnost využívá syntetickou biologii, přesnou fermentaci a rostlinnou vědu k vytvoření molekulárně identického medu . To znamená med se stejnými zdravotními přínosy a lahodnou chutí, kterou spotřebitelé milují, ale bez ekologických škod spojených s komerční výrobou medu.

Na akci odběru vzorků, kterou organizoval inkubátor v Bay Area Cell Valley Labs, mohli účastníci být mezi prvními na světě, kteří ochutnali první med bez zvířat svého druhu vyvinutý společností MeliBio. Alessandře Franco z Los Angeles z Green Queen Media byl zaslán vzorek před akcí, aby ochutnala med MeliBio, a produkt popsala jako průlomový: „Nemůžete to srovnávat s javorovým sirupem nebo agáve. Můžete jej přirovnat pouze k medu, protože chutná, kape a roztírá se 100% jako med vyrobený od včel. To je určitě revoluční."

„Vyrostl jsem na medu, protože moje máma jím byla posedlá. Lidé jí nosili „čistý med“, kdykoli šli někam, kde se proslavila produkce medu.

„Znám svůj med a vím, jak má med chutnat, tohle je ono. Jakmile vyzkoušíte MeliBio, už se nemůžete vrátit k žádnému jinému typu veganského medu. Je to bez včel, bez krutosti a docela báječné. Mohu tomu dát více než 2 palce nahoru?"

Melibio Honey Consistenicy - Obrázek od Alessandry Franco
Foto: Alessandra Franco prostřednictvím Green Queen Media
MeliBio je otevřeno pro objednávky
Po úspěšném škálování své technologie MeliBio říká, že je nyní otevřeno pro B2B objednávky pro klienty stravovacích služeb, aby používali jeho skutečný med bez včel jako alternativu rostlinné složky, přičemž dodávky by měly začít do konce roku 2021.

„Med je přísada, která se nachází v každé kategorii produktů, od potravin po nápoje a produkty osobní péče, pro které nyní MeliBio poskytuje rostlinnou variantu,“ říká spoluzakladatel a generální ředitel Darko Mandich. „Tím, že na trh přinášíme lahodný, výživný a skutečný med vyrobený bez včel, utváříme naši současnost a budoucnost způsobem, který je lepší pro včely i pro lidi.“

Vyzkoušeli jsme Melibio Cruelty Free Fermented Honey
Foto: Alessandra Franco pro Green Queen Media
Začátkem tohoto roku společnost The Single Origin Food Co (Sofco) uzavřela kolo počátečního financování ve výši 1,1 milionu USD pro svůj udržitelný Vegan Un-Honey vyrobený z veganských složek včetně organických rostlin, ovoce, čištěné vody, alumroot a surového cukru. Výrobek je také obohacen o organický květový pyl. Zatímco veganské medy, jako je tento, mohou napodobovat strukturu včelího medu, jsou omezené, pokud jde o chuť. Mohou to udělat sladké, ale je těžké napodobit složitost chutí, které získáte z dávky medu, který pochází z květin a rostlin, které včely opylují. Zde vyhrává Melibio, protože společnost je schopna nabídnout tyto vrstvy chuti. Jak říká Alessandra: „Chuť rozhodně připomíná jetelový med, ne květinový jako pomerančový květ, ale jetelové tóny určitě. Myslel jsem, že Vegan Un-Honey je docela dobrý, ale teď se nemůžu vrátit.

Včely a globální potravinová bezpečnost
Budoucnost bez včel by mohla znamenat obrovský celosvětový nedostatek potravin a jejich potenciální vyhynutí je otázkou mezinárodní potravinové bezpečnosti. Již několik let odborníci a aktivisté na biologickou rozmanitost bijí na poplach ohledně pokračujícího poklesu včelí populace v důsledku ničení přirozeného prostředí, rozšířeného používání toxických pesticidů a klimatické nouze. Včely a další opylovači jsou zodpovědní za jednu třetinu světových zemědělských plodin; podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přispívá jejich neplacená práce k naší celosvětové produkci potravin mezi 235 miliardami a 577 miliardami dolarů.


Spoluzakladatelé Aaron Schaller (L) a Darko Mandich (R). (Obrázek: MeliBio)
Mandich v roce 2020 spoluzaložil MeliBio s Aaronem Schallerem, aby se zaměřil na lukrativní trh s medem v hodnotě 9 miliard USD a jeho destruktivní dopad na 20 000 divokých a původních druhů včel, které jsou zásadní pro flóru a faunu naší planety, nemluvě o řešení vykořisťovatelské povahy medu. včelařství – hlavní důvod, proč se mu vegani vyhýbají.

Zatímco společnosti zabývající se alternativními proteiny se obvykle soustředily na náhražky masa a mléčných výrobků, alternativní med zůstává z hlediska inovací bílým místem a udržuje vegany, kteří se vyhýbají produktům získaným z včel z etických a ekologických důvodů, spoléhajících na javorový sirup nebo melasu blackstrap.

MeliBio je nyní hrdé na to, že může nabídnout alternativu, která stojí za skutečným medem. „Vědecký pokrok vytvořil velmi vzrušující pozici, kde si lidé konečně mohou připravit jedno ze svých oblíbených jídel bez použití zvířat,“ říká Mandich.

Mezi další společnosti, které používají fermentaci k narušení celých kategorií, patří berlínská QOA , která je průkopníkem čokolády bez kakaových bobů, a bezzrnková káva Compound Foods se sídlem v San Franciscu .

No dobře, ale i když těmi chemicko-potravinářskými postupy dostanou nakonec ten laboratorně ,,čistý med" , tak pořád je to na počátku buďto primitivní metodou 90% cukr zakrmený přes včely, nebo to ani včelu nevidělo a tento nemed vyrábí přímo ve fabrice z nějakého škrobu z brambor, z kukuřice, z rýže nebo z čeho? Pak ho upraví přesně podle toho, aby laboratorně prošel a vykazoval parametry ,,čistého" medu?

No a český včelař s kvalitním medem od včel by neprošel, bo ho má řídký, bo snůšku propršelo a bylo vlhko a zima.

Takže podle laboratoře stále pravý med?<

Je potřeba a znovu opakuji, výrobci jsou zatím vždy a dlouho to tak asi bude, dva kroky před přítomným stavem trhu s medem.

1) Jsou to velkoobjemoví a schopní obchodníci
2) Umí vysvětlit výhody okolo stabilního stavu s trhem medu
3) Včelaři jsou moc složití, mohou hodně uškodit ekonomikám, protože mají měřiče opravdové ekologie pokud by je byly, schopni napojit na sběrače dat

Takže předpokládám, napustit do úlu cukr je lehko zjistitelné, ví se o tom a do určité míry to je tolerováno. Je to 20 let staré, asi 30 kroků zpět.

Takže je nutné k tomuto postupu přičíst asi 32 kroku kupředu a výsledkem bude čistý med. Jak vidno z novýho laboratorního pojmenování výsledků medu.

Čistý med, to je oč tu běží. Vůbec přitom zřejmě nejde o včelaře.

Když číňan naleje do včelstva 50kg cukru, včely ho zpracují, zavíčkují, číňan vytočí, je to med? Asi ano? když, prošel včelama, je rozštěpený na ,,med" a má enzymy od včel.
Včely k tomu ještě přidají 5kg pravého medu ze snůšky tím se výsledný produkt ještě jemně obarví a chytne trochu aromy, případně když má stále příliš čirou barvu tak se ve fabrice přimíchá na normovaný odstín s něčím tmavým voňavým z argentiny tak 10% to stačí. To jsou ty medy ze supermarketů v akci za 109kč ze zemí EU a mimo EU. Co jsem ochutnal, je to chuť i konzistence 90% cukr zpracovaný včelama, 10% je příměs možná pravého medu na navonění a obarvení. Takže podle laboratoře stále pravý med?

No, u nás , 330 m 17 bylo ještě moc zima a na zemi ještě zbytky sněhu, 18 už některé první včelky vyletěly a dnes 19 sice krásné ráno, ale přes den na obloze poloprůsvitné mraky a včelky nevyletěly. Snad to stihnou do konce roku, než se zase ochladí.

Jen jsem chtěl sdělit, že výrobci medů jsou zatím a dlouhodobě minimálně dva kroky před aktuálním stavem.

Ještě odkaz na ten příběh s rozbory USA medů.

https://mailchi.mp/dadant.com/december-12-2023-tests-prove-most-store-honey-is-pure-honey

Testy ukazují, že med z většiny obchodů je čistý med
Tinley Park, IL: Od prvního zveřejnění v roce 2011 se v médiích objevil článek naznačující, že med z většiny obchodů není ve skutečnosti med, bez jakýchkoli skutečných podpůrných důkazů nebo kritického zkoumání.1 Toto tvrzení bylo podstatně vyvráceno v článku publikovaném později v roce 2011.2 V tomto roce RQA Inc. , na základě smlouvy s klientem v odvětví medu, provedla jeden z nejobsáhlejších průzkumů maloobchodního medu publikovaných ve Spojených státech.

Společnost RQA, založená v roce 1989, je světovým lídrem v poskytování poradenství, školení a služeb v oblasti zajišťování kvality a bezpečnosti potravin pro potravinářský a nápojový průmysl. RQA nabízí maloobchodní audity kvality, vyšetřování padělků, vzorky spotřebitelských stížností a získávání produktů, krizové plánování a řízení, inspekci a nápravu, forenzní vyšetřování kontaminantů a stahování produktů z trhu.

Návrh průzkumu
Cílem průzkumu bylo shromáždit vzorky maloobchodních značek medu na celém trhu v USA a podrobit tyto vzorky nejsofistikovanějšímu testování pravosti, které je dnes na trhu k dispozici. Vzorky byly odebrány přímo z regálů maloobchodních prodejen na 11 trzích: Arkansas, Kalifornie, New York, Texas, Washington, Florida, Connecticut, Georgia, Louisiana, New Jersey a Pensylvánie. Výběr těchto prodejen byl založen jak na geografické poloze, na zdroji z celých USA, tak na objemech prodeje, na výběru míst, kde se prodává velké množství medu. Celkem bylo odebráno 74 vzorků reprezentujících 11 různých značek. Dohromady tyto značky představují 40 milionů liber z maloobchodního trhu s medem o objemu 82 milionů liber, jak uvádí IRI, služba sběru dat pro maloobchodní potravinářský průmysl. Jako nezávislá třetí strana mohla RQA shromažďovat a odesílat vzorky bez zaujatosti vůči jakékoli konkrétní značce a mohla zaslepit laboratoře vůči identitě značky, aby se zajistilo, že během následné analýzy nebude uplatněna žádná zaujatost.

Sběr vzorků. a analýza
Jakmile byly zakoupené vzorky shromážděny zástupci RQA v terénu, byla jim přidělena náhodná identifikační čísla a převedeny do jednotných nádob na vzorky k odeslání a analýze. Anonymizované vzorky byly odeslány do laboratoře Eurofins v Německu, známé jako jedna z nejlepších laboratoří na testování pravosti medu na světě. Odeslané vzorky byly testovány pomocí tří sofistikovaných analytických metod, které Eurofins rády nazývají svůj SOTA nebo testovací balíček State of the Art. Použité metody byly metoda 13C stabilního uhlíkového izotopového poměru spárovaná s kapalinovým chromatografem nebo EA/LC-IRMS, H1 profilování nukleární magnetické rezonance nebo NMR a kapalinová chromatografie-analýza hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením nebo HRMS. Úplný popis těchto metod lze nalézt jako užitečné FAQ na webu National Honey Board na adrese htps://honey.com/images/files/NHB-Honey-Testing-FAQs.pdf .

Tyto metody v kombinaci představují nejnovější a nejsofistikovanější nástroje pro detekci přídavku nemedových cukrových sirupů, které mohly být přidány do vzorku předpokládaného čistého medu. Každá z těchto metod má určitou oblast specifičnosti, která dokáže detekovat určité typy falšování cukru nebo sirupu v medu. Tento třítestový přístup byl schválen většinou smluvních laboratoří, které obsluhují medový průmysl i průmyslové obchodní organizace.

„Metoda SOTA aplikovaná společností Eurofins Food Integrity Control Services GmbH nabízí to nejlepší dnes na trhu dostupná kombinace pro komplexní vyhodnocení neznámého vzorku medu k odhalení falšování medu sirupy, ať už z krmení včel nebo úmyslného EMA (ekonomicky motivované falšování). I když jako vědci nikdy nemůžeme tvrdit, že jakákoli metoda nebo kombinace metod odhalí 100 % veškerého falšování, tato kombinace představuje významné zlepšení oproti minulým metodám a poskytuje vysoký stupeň jistoty. Pokud vzorek projde panelem testů SOTA, pravděpodobnost falšování je velmi malá.“ Christof Kunert, Eurofins Food Integrity Control Services GmbH, Ritterhude (nedaleko Brém), Německo.

Výsledky< a i=3>Ze 74 vzorků od 11 značek prošlo 70 všemi třemi pokročilými testovacími metodami. Ze čtyř vzorků, které propadly testování, byly všechny zabaleny jedním výrobcem a představovaly jednu značku. Úplné podrobnosti o těchto výsledcích lze nalézt na (htps://www.rqa-inc.com/honey/Honey-Survey-Results.html), přičemž konkrétní názvy značek byly odstraněny. Co dalšího jsme se dozvěděli?Kromě testování na přidání cukerných sirupů byly vzorky také hodnoceny na přítomnost pylu a porovnávány s tvrzeními na označení. Zatímco přítomnost nebo nepřítomnost pylu není určujícím faktorem, pokud jde o pravost, vidíme zvýšený počet produktů, které prohlašují, že jsou syrové nebo nefiltrované. Produkty s takovými tvrzeními by následně měly mít ve vzorku plný pyl, i když je třeba poznamenat, že neobsahování pylu při uvádění tohoto tvrzení není porušením zákona, protože FDA nestanovila žádné zvláštní nařízení, pokud jde o pyl. .







Ze 74 vzorků pět neobsahovalo pyl a u dalších čtyř bylo zjištěno, že mají pyl, ale v nízkých koncentracích. Z těchto pěti vzorků, které neobsahovaly pyl, žádný z nich netvrdil, že je syrový nebo nefiltrovaný. Dva z pěti deklarovali med jako „Jetelový med“, ale bez pylu to nebylo možné definitivně potvrdit, zbývající tři uvedly jako květinový zdroj divoký květ. Zatímco článek z roku 2011 zjistil, že 70 % vzorků z obchodů neobsahuje pyl, 89 % vzorků ze studie z roku 2023 obsahovalo pyl. Toto je významný posun v tom, co bylo kdysi převládajícím stylem prezentace filtrovaného medu popsaného USDA. Pravděpodobně kvůli spotřebitelské preferenci medu, který obsahuje pyl, se zdá, že většina medu na maloobchodním regálu je v rozporu s tímto očekáváním.

Závěr
V rozporu s tvrzením v článku z roku 2011 že med ve většině obchodů není med, tento průzkum naznačuje opak; Bylo zjištěno, že 95 % vzorků odebraných pro tento průzkum byl čistý med. Z 11 značek bylo zjištěno, že 10 prodává pouze 100% čistý med. Jedna značka, která neprošla testováním, představovala osm z celkového počtu odebraných vzorků, z nichž čtyři neprošly testováním HRMS.
_____________________________________________________
1 Testy ukazují, že většina obchodů Honey Isn't Honey; Andrew Schneider, Food Safety News, 7. listopadu 2011
2 Uklidněte se, přátelé. It Really Is Honey After All, Dan Charles, The Salt, 25. listopadu 20118:00 ET

Děkujeme National Honey Board za sdílení tohoto příběhu.

Chtějí také, aby EU vytvořila referenční laboratoř pro med, která by zlepšila kontroly a odhalovala falšování prostřednictvím systematického testování.<

Jediná možná laboratoř, která by připadala v úvahu, dostala několik desítek vzorků medu z USA trhu z řetězců. Tyto vzorky krom 4, byly prohlášeny za "čistý med".

Je zkrátka. Chystá se něco jako byroobstrukce v označování původu medu. Třeba. Med byl zbaven pylu, je to čistý med, stále, i přes to že zněj nesmí být nic odebráno.

Další typ medu podle získávání je med vodnatý čili odvodněný. To znamená že byl dohušťován člověkem za pomoci nějakého postupu kdy na začátku měl více vody než možné maximum které by nezkvasilo.

Další med odseparovaný, jedná se původem o medy někde z Indie, kdy se med za pomocí rosinů zbaví všeho pevného a dokonce i odstínu a dokonce i ATB, kvasu, všeho nad mikron. Opět po takové analýze to bude co? Čistý med.

Takže příběh našich poslanců není z dobrodiní vůči oboru včelařství aby zachránili zbytky poctivosti, ale proto, že podpoří jednu monopolní laboratoř, která musí být jediná, protože jediná má několik analytických postupů které nikde nejsou snad krom Číny, která samozřejmě předpokládám že má ty stroje a je producentem také medu, který ve velkých objemech vstupuje na trh a musí být čistý.

www.vcelarstvi.cz-poslanci chtějí jasnější označení medu..

Dnes vysloveně kochací den.Krasný zimni prolet na sluníčku.385 m.n.m

Metál je krásná věc, ale je to cena shody počasí vegtace a hlavně, píle včel v tom daném roce.

Co si pamatuji, se často stávalo, že jeden rok byl ten člověk podnikatel roku a druhý, třetí rok měl problémy a dluhy.
Jestli snad proto, že tím podnikatelem roku zpychnul a začal si myslet, že najednou jako nic vydělá milióny a začal to rozjíždět a na ten rozjezd si půjčovat...
Jinak ty všelijaké zlaté medaile z takových soutěží asi mají vliv jen na internetové podnikání. kde o tom člověku neví nic jiného než co si o něm přečtou na internetu a vygůglí medaili... Ale na udržení podnikání je asi hlavní fyzický nákup a podobné a potom hlavně konkrétní zkušenosti.

Pamatuju nováčka,který přihlásil do soutěže med a pak všem kolem vnucoval,že má zlatou medaili.Chvilku ho to bavilo,no až když zjistil,že je to všem okolo úplně jedno,tak jeho ego velice rychle splasklo.Ale tím si musí projít každý sám.Diplom sám o sobě neznamená vůbec nic,med se zlatým metálem se prodává úplně stejně jako bez metálu.Pouhá blamáž.

Oni vyžívají k účasti každýho, je to banky marketing, pak vyberou někoho co je zajímavé povolání, ale o výsledcích konkrétního výherce.ocenrnrho lze jen pochybovat. Jen hlupák se nechá zlákat, lidé mu budou jen závidět a kór Češi a to není dobrá reklama

Propagace banky a jejich služeb. Jednu chvíli mi chodily reklamní SMS půjčíme Vám na cokoli, na podnikání atp. Toto budou výherci. Zřejmě a asi podle odvedených úroků z kterých se takové akce v podstatě financují.

Asi ano.

Taky vystřízliví,čím dřív,tím líp.

https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/21580-mlady-vcelar-z-vysociny-skoncil-druhy-v-soutezi-zivnostnik-roku-o-med-maji-lide-stale-vetsi-zajem-rika-petr-spacek.html

Jo kdyby se med prodával tak dobře jako dobrá pálenka,to by byla paráda.

Možnost prodeje ovoce v tekutém stavu za peníze se mně jeví jen jako málo využitelná, protože je kousek za hranou. To spíš jako naturální odměna za nějaké vykonané práce.

No, co jsem tak předběžně zvažoval, co bych v důchodu mohl dělat, tak jako jedna z možností mně vychází právě produkce ovoce. Ale bez prodeje, jen to hodit do palet a pak to někomu jako celek poskytnout, aby to rozprodal mezi lidi. K tomu by pasovalo i to včelaření na zahradě, na med to nebude kvůli nedostatku zdrojů snůšky v okolí, ale na maximalizaci výnosu ovoce na zahradě ano.

Na to abych prodaval ovoce bych se mohl vybodnout.Jo v tekutém stavu je to dobrý artikl.Letos bohužel úroda skoro nulová.

Nezapomeňte, že také existovala JEDNOTA NA KAŽDÉ DĚDINCE kde se vykupovalo ovoce všeho druhu a i med.

To spíš většina to omezuje. Dobré sklepy, vlhké a studené, kde by se jablka a jiné ovoce a zelenina mohla skladovat až do léta příštího roku, se dnes obvykle nedělají, slivovici a jiné domácí pálenky ti mladí nepijí tolik, aby se to z každoročního pálení vypilo, pomalu už ani neumí dělat pořádný kvas... Maximálně tak snad ta produkce povidel, marmelád a zavařenin, ale na to pro jednu rodinu stačí tak 1-2 pořádné kýbly švestek, jablek a hrušek a po půl kýblu drobného ovoce. Na to stačí Od každého druhu jeden větší strom plodnější odrůdy od čtvrtkmenu výš a na drobné ovoce řada kolem plotu. A když si to člověk spočítá tu práci, tak možná ještě levněji stačí objednat to ovoce na internetu. Nebo dnes při trochu štěstí v supermarketu na takové ovoce napálí občas příliš vysokou cenu a potom ho musí rychle prodat, aby se nezkazilo, za dost nízkou cenu, takže se dá relativně levně dostat nejvíc k jablkům, občas k hruškám a někdy ke švestkám.
Ovšem když někdo nemá té zahrady aspoň hektar, má včely na malé zahradě, tak potřebuje na snůšku mít v okolí v doletu včel aspoň 20 ovocem hustě nacpaných zahrad, lépe 40, a to je problém.
Plus ještě k tomu je možná na snůšku pro včely důležitější kvetoucí trávník, takový, jaký se dříve sekal dvakrát ročně na seno pro králíky nebo několikrát ročně v době prvních květů bylin v trávníku sekal na zelené krmení. Z toho byla na jaře slušná snůška z pampelišek a dalších a po zbytek sezóny až pomalu do října slušná podněcovací snůška sladiny i pylu. Ten se v zahradách likviduje třeba týdenním sekáním asi ještě častěji než ovocné stromy.
Jinak potvrzuji tu potřebu ve špatném jarním počasí mít včely hned u ovocných stromů. Pamatuji rok, kdy v celé době květu ovocných stromů bylo velmi mizerné počasí typu studeného deště a potom bylo u stromů třeba 15 metrů daleko od úlů jasně vidět větší množství ovoce na straně stromu přivrácené k úlům než na odvrácené straně. Jinak ovšem při běžném jarním počasí jsou vždy v době květu nějaké dny teplé, slunečné a málo větrné a potom je dolet včel na ovocné stromy minimálně těch 500 metrů a stromy jsou do toho doletu opylovány rovnoměrně.

Mám 5 třešní,5 broskvoňí,5 meruněk,10 hrušní,12 jabloní,5 ringlí a 30 švestek,pološvestek,meruňkošvestek,broskvošvestek a durancií.Celkem 72 stromů.Prohnáno přes kotel a trubky je to pěkných pár demižonů,přes kuchyň spousta marmelád a zavařenin.
Co hlavní,mají to včely pár metrů od česen a to se v jarním počasí počítá každý metr.

No nevím, s těmi sady se mně to zdá nadmíru optimistické. Kdo dnes provozuje víc než 2 - 5 čtvrtkmenů či polokmenů, co zbyly na zahradě po předcích? Kdo se o ně stará, ořezává je a hlavně kdo je ze žebříků a obírákem na podzim obírá a kdo potom skladuje ty aspoň desítky kilogramů zimních odrůd, aby rodina měla dost vlastních jablek přes zimu až do tak května?
Nebo kdo je setřepe a posbirá do pytlů, aby je prodal coby jabka na moštování za 5 Kč za kilo? Nebo kdo je na podzim celé dny až týdny obírá, aby je prodal za 25 za kilo a současně je měl uložené aspoň na dva měsíce, než všechny ty plody prodá.
A s jiným ovocem než jablky to je podobné.
Pokud je to v malém a obírané ručně, na vlastní spotřebu je to příliš moc a na prodej zase než se to vypapíruje a všechno prodá, sežere to spoustu času a získá se z toho málo peněz. Maximálně snad by to bylo pro nějakého důchodce, aby se zabavil a nenudil.
Já spíše vidím, jak jezdím busem do města přes místní vesnice, jak v neudržovaných zahradách je pod jabloněmi na podzim do sněhu červeno nebo žluto od spadaných jablek, které nikdo ani neposbírá. A jen se tam čeká, až původní starý majitel zemře neb odejde do domova důchodců a nový mladý majitel stromy zplanýruje a postaví tam nový domek nebo tam udělá anglický trávník a bezúdržbové jehličnany.

Tak tam něco naškrabte nebo posmetejte po zemy a pošlete za ně.
Dělám to tak roky s tepla domova.

Na výroční schůzy vyhlásí asi 45 nul a na jaře je více jak polovina bez včel :-)

Rozdají si metály a diplomy, pojí se párky a jde se domů.

At žije ČSV a jejich připosraná EpM300.






Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.<

No, takový postřeh, kdyby stát strkal okatě pár šestáků stejně jako do včelařů do sadařů amatérů přes nějaký svaz, tak by bylo mnohem více zdrojů.

,,Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových "

To je statisticky na celou plochu. Ale píšu že konkrétně kolem mnoho dědin je typ obdělávané zemědělské krajiny tak tyto čísla pak neplatí, tam je 90% zemědělské půdy a travních porostů na kterých nekvete skoro nic. Stačí se podívat do mapy na letecký pohled, v doletu spousty stanovišť třeba žádné lesy ani nejsou.

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.

To máš ale sady,které jsou oficiálně zvány sady.Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.A to tady máš u každého původního baráku.60-80 ovocných stromů není žádná výjimka.

Třeba je k neuvěření, že vinaři, při celkové roční produkci 550 tisíc hektolitrů mají, pokud počítám správně, výnos 27 litrů vína z áru.(10x10m)

Jasně, výsadby co nerodí, ouvratě atp. Ale pro v průměru 27 litrů vína z áru berou dotaci jen na zřízení 2000Kč/ar co vím že bylo kdysi. tj. 200 tisíc na Ha. jen na založení vinohradu.

27litrů produkce vína z áru v ČR. Počítám správně? A mají konkurenci v dovozu asi 1:3, tz. na vyprodukovaný litr v ČR se doveze importem 3 litry.

Kolik dostává vinařství v ČR dotací celkem?


Jak je teoreticky dotována přepočítaně, produkce 1l vína z medu oproti 1l vína z hroznů? Prostě kdyby produkce z medu byla včelaři převedena na medovinu.

Kolik by po takové dotaci potom mohla teoreticky stát produkce litru medoviny oproti dnešku?

Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových

Ukazatel
rok 2020
Celková výměra 7 887 104 Ha, (na km2 posunout čárku o dvě místa doleva)
Zemědělská půda 4 198 728
z toho:
   orná půda 2 921 945
   chmelnice 9 100
   vinice 20 190
   zahrady175 346
   ovocné sady43 560
   trvalé travní porosty 1 028 587
Nezemědělská půda 3 688 376
z toho:
   lesní půda 2 678 804
   vodní plochy 168 421
zastavěné plochy a nádvoří133 898
ostatní plochy707 253






https://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace

Otázka pro znalce.
Zajímavé je, že pro srovnání plochy sadů. Sady jsou velké asi jako plocha 6km na šíři a 70km na délku.

V zemědělské krajině je střelím 90% plochy katastru obdělávaných, kde je rovina tak možná až 95% je zemědělská plocha. Ten zbytek je zástavba, remízky, lesíky, zahrady(hřbitovy) hoblované příkopy mulčovačema, vodní plocha...

V takové krajině je včela závislá pouze a jen na tom co ji naservírují zemědělci.

Při dnešním zavčelení, které je cca stejné jako před 30 lety, je stav takový, že je třeba mít včely do řepky v síle aby naplnili medník i ve špatném počasí. No a pak platí to pravidlo, kolik se z té řepky odtočí, tolik se za 2 měsíce v červenci průměrně dokrmí cukrem ( počítáno i s oddělkama které ten cukerný průměr kazí). Bez ,,neproduktivních" oddělků co se nechávají od založení jen krmit, bez nich by to nešlo, při ztrátách 30-50% včelstev ... Ti co si nenamnožili čas od času včely nakupují když příjde blbý rok.

Kde jsou akáty, slunečnice, svazenka na semeno, inkarnáty, možná medující lesy tak stav bude určitě lepší, jak s medem tak i s oddělkama co se samy nakrmí z přinesené sladiny.

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.<

Několikrát to tu bylo zmíněno, a potvrzeno nejen ode mne, nezáleží na tom kolik květů kdo vidí, záleží na nektarodárnosti. Protože i slabé včelstvo donese desítky kil pokud má z čeho.

Systém hodnocení snůškové výnosnosti přeci není o jen o pocitech. Prvním a posledním měřidlem jsou včelstva. Otázka tedy zní. Byly tam moje včely? Ne? Tak je to 100% jen o pocitech a ne o faktech které podporují informaci o velkém výnosu medu.

No jestli ten cit na výběr stanoviště vám funguje i v severnějších oblastech kde na akát, slunečnici můžete zapomenout :-)
Když jsem stál v rakousku u nekonečného hustého akátového lesa a za zády odkvetlá řepka, vedle slunečnice a v dohledu další pestré klikaté drobné políčka po pár hektarech, tak jsem v tom místě taky cítil že tam musí být dobré pro včely když je tam několik jistých květových snůšek na tom nic zvláštního není. No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.<

Asi kam? Když všude probíhá po cca 1Ha těžba. Lze pochopit v systému těžeb, základy okolo zdrojů snůšky? Prostě jsou systematicky a v chronologii plánů stále eliminovány. Nějaký cit pro výběr stanoviště je jen dojem který brzo pomine.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.