Včelařská konference

Mohu se zeptat na metodu točení plástů medník-plodiště? Loni jsem z nabyté zkušenosti rozhodl-žádné staré plásty do medníku. Nedá se to odvíčkovat. Ale letos jsem zase zapoměl a jsem v tom znovu. x U těch, co mají stejnou míru PxM : Točíte starší plásty přes medník, nebo jen nouzově? Někdo totiž propaguje: do medníku jen co si vystavěj v běžném roce. Je taky pravda, že medníkové plásty mají většinou delší buňky a ty pak neradi zakladou.
Samozřejmě tmavé tavím.
Pro ty co nestihli vytočit za tepla - hrozí krystalizace rovnou v plástech.
Točil jsem nouzově 1.5. -zavíčkováno 10%- a vlhkost měřená na DSC (přesná vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%. Ale je už prodaný ze dvora.

Zdravím,
Kdysi v úlech s nedostatečným prostorem, jako v běžných zadovácích bylo
nutné po vybrání zavíčkovaných plástů v medníku vybrat plásty s plodem z
plodiště, otřepat je nebo najít matku a dát je do medníku a do plodiště
vrátit prázdné nebo vytočené plásty. Jinak matka měla v plodišti málo
prostoru pro plod a včely se rojily. Takže plásty se pravidelně točily
plodiště - medník - medomet. Dneska v nastavcích už to není potřebné, včely
mohou mít plodiště velké tak jak potřebují. Je ale další důvod, včely
sbírají a ukládají sladinu nejochotněji těsně nad plod a vedle plodu. Pokud
není i nějaký plod nad mřížkou, uloží nejdřív nějaký věnec zásob nad plod
pod mřížku a teprve potom začnou med ukládat nad mřížku. Já proto tak dva,
tři rámky s plodem vyberu, nahradím obvykle mezistěnami a dávám ob rámek do
nastavku nad mřížkou. Zdá se mně zatím lepší to dělat takhle, i když to trvá
třeba o nějakých 20 minut déle. Zase si dovedu představit, že někdo na toto
rezignuje a je pro něho přednější čas, protože pokud se ještě navíc použijí
výkluzy, tak hodina práce v jednom včelstvu se smrskne na dvě operace, první
den vložení nastavků s prázdnými rámky a vložení výkluzů a druhý den sundání
nastavků s medem nad výkluzy, obojí v řádově jednotkách minut. Mluvím
přirozeně o stejných rámcích pro plodiště i medník.

Jaktože se nedají staré plásty odvíčkovat? Čím to odvíčkováváš? A co to jsou
staré plásty? U mě to jsou ty, které jsou proti obloze nebo žárovce
neprůhledné.

Ke krystalizaci. Rychle krystalizující med, jako je třeba řepkový, v rámcích
vyndaných ze včelstev tuhne tak za týden, 14 dní. Ten se musí vytočit co
nejdříve.Ve včelstvech je tuhý tak za měsíc až dva po zavíčkování. Jinak
většina medů mimo včelstvo v rámcích tuhne během měsíců a často tuhne tak,
že se med rozdělí na velké tuhé krystaly a tekutou složku, takže i potom jde
vytočit. Tuhnutí hodně urychluje kolísání teploty. Většinu medů je možné
uložit v létě v chladnější místnosti se stálou teplotou a suchem, na podzim
a v zimě zahřát v nějaké tepelné komoře na úlovou teplotu a teprve potom
vytočit. Četl jsem článek o profesionálním včelaři, který to takhle dělal,
protože v létě neměl na vytáčení medu čas.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 08, 2005 1:22 PM


> Mohu se zeptat na metodu točení plástů medník-plodiště? Loni jsem z nabyté
> zkušenosti rozhodl-žádné staré plásty do medníku. Nedá se to odvíčkovat.
> Ale letos jsem zase zapoměl a jsem v tom znovu. x U těch, co mají stejnou
> míru PxM : Točíte starší plásty přes medník, nebo jen nouzově? Někdo totiž
> propaguje: do medníku jen co si vystavěj v běžném roce. Je taky pravda, že
> medníkové plásty mají většinou delší buňky a ty pak neradi zakladou.
> Samozřejmě tmavé tavím.
> Pro ty co nestihli vytočit za tepla - hrozí krystalizace rovnou v
plástech.
> Točil jsem nouzově 1.5. -zavíčkováno 10%- a vlhkost měřená na DSC (přesná
> vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%. Ale je už prodaný ze dvora.

Děkuji za názor. Důvod pro točení plástů máme zhruba stejný. Staré plásty(ke světlu méně průhledné) včely výčkují tmavým voskem. Používají asi materiál z demolice. Ten tmavý vosk na víčkách je tak pevný, že to tahá až za mezistěnu. Oproti tomu mladá souše jde jako máslo, jen zavadit. Staré plásty jsou většinou za sezonu tak repasované, že tak 5-10% tvoří trubčina, která se vyjímáním poškozuje nebo kvůli ní včely dělají patvary naproti. Ty samozřejmě půjdou po vytočení na recykl.
Posledních pár kil z prvního točení jsem si nechal na zkoušku tavení(asi 10 kg). Malá lednička,žárovka 25W, teplota max 50°C(není ůplně homogení,chtělo by to i malý větráček) a funguje to. Za 2-3 dny med opět čirý. Ovšem jen za předpokladu slabé krystalizace předtím. Pokud by byl úplně ztuhlý,trvalo by to asi podstatně déle.
Pak to chce asi míchat i med. Má někdo zkušenost jak dlouho to trvá v konvích bez míchání?
To počasí je snad jen pro horníky.

>vlhkost měřená na DSC (přesná vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%.

Co to je za metodu? Můžeš to nějak blíž popsat?

>vlhkost měřená na DSC (přesná vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%.

Co to je za metodu? Můžeš to nějak blíž popsat?

To je měření vlhkosti v materiálu o přesně stanovené hmotnosti navážkou cca 100mg. Vysouší se v přesně nastaveném prostředí teploty a obtékaného vzduchu k vysoušení. Teplotní profil se zadá s ohledem k degradaci-karamelizaci medu tj. asi při teplotě 120°C/1hod 150°C/3hod. Výsledek je relativní křivka většinou exponencielního průběhu - měří to hmotnost za pochodu s přesností 0,01 mg. Dost mu věřím, protože vychází dost rozumě. Myslím výsledky, cena je ve stovkách tisíc. Přístroj je určen k měření vlastností plastů a název DSC jsem si spletl s jiným. Tento se jmenuje TG a je to Thermo gravimetrie. Sorry nejsem chemik, chodím k nim jen na lup.
Mě by ovšem zajímal index lomu medu. Mají tam i refraktometry, ale nemůžu je rozchodit. Asi jsou určeny na jiné rozsahy. Neví někdo index lomu? Na nettu jsem neuspěl. Odhaduji tak n=1,43-1,45

Zdravím

Pavel T.

Pavle nechci ti brát iluze, ale abys dostal důležitý výsledek s ohledem na možnost kvašení, musíš odebírat vzorek z horní vrstvy-která bude určující pro rozkvašení a kde se bude shromažďovat nejřidší roztok.Údaje jako karamelisace a teploty 120-150 st mne trošku děsí v souvislosti s medem.Med asi není úplně homogenní a používat při této metodě výpočet- v podstatě průměrování asi nebude to ořechové.Klidně mne opravte jestli se mýlím.

Asi jsem vrchní vrstvu nebral. Jinak karamelizace znamená, že ten zbytek co tam zůstane jde mírně do hněda, jako světlý lak na dřevě. Pak je to dobré ukončit. Dál už to postrádá smysl měřit, neboť dochází k rozkladu vlastních cukrů. Je vidět i na křivce úbytku hmotnosti, že je to exponenciela. Pro mne je to zase jen referenční metoda. Vím že jsem naměřil 19% a 10 sklenic nechaných přes zimu se nezkazilo, pak vím co udělá ten jiný, u kterého naměřím za stejných podmínek 18 nebo méně. Protokol na to nedostanu a ani bych se ve výkupu s tím neoháněl. Ani bych jim ho nedal.

Pavel T.

jiné refraktometry budeš muset asi přecejchovat-možná použít podobnou metodu, jakou uvádí MEOPTA u svého Testru medu - viz vyhodnocení str7 a obr 5

Pavel napsal
> To je měření vlhkosti v materiálu o přesně stanovené hmotnosti navážkou
cca
> 100mg. Vysouší se v přesně nastaveném prostředí teploty a obtékaného
> vzduchu k vysoušení. Teplotní profil se zadá s ohledem k
> degradaci-karamelizaci medu tj. asi při teplotě 120°C/1hod 150°C/3hod.

Přesně se naváží vzorek a ten se potom velice pomalu zahřívá až několik
hodin podle předem naprogramovaného průběhu teploty a přitom se sledují
hmotnostní změny, to znamená kolik plynů a par přitom ze vzorku uteče. Kolem
vzorku proudí vzduch nebo jiný plyn se známými parametry - složením a
připadně vlhkostí a taky tam je určitě nějaká jednotka, která analyzuje, co
všechno ze vzorku do okolí při tom zahřívání uniká. Klasická TG, na škole
kdysi jsme toto používali na pigmenty, ovšem dneska to budou přístroje tak o
tři generace novější.
Ten popis se mně zdál trochu nesrozumitelný, tak jsem si dovolil popsat TG
trochu jinak.

Co se týká indexu lomu a refraktometru, doporučil bych se nejdřív podívat na
to, jaké vzorky vůbec ty refraktometry mohou měřit. Mohou to být třeba
refraktometry na látky v rozpouštědlech, na látky rozpuštěné ve vodě, jako
je med to třeba vůbec nemusí fungovat. U laboratoře zabývající se plasty by
to bylo vcelku logické.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 10, 2005 7:14 AM
Subject: Re: DSC


> >vlhkost měřená na DSC (přesná vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%.
>
> Co to je za metodu? Můžeš to nějak blíž popsat?
>
> To je měření vlhkosti v materiálu o přesně stanovené hmotnosti navážkou
cca
> 100mg. Vysouší se v přesně nastaveném prostředí teploty a obtékaného
> vzduchu k vysoušení. Teplotní profil se zadá s ohledem k
> degradaci-karamelizaci medu tj. asi při teplotě 120°C/1hod 150°C/3hod.
> Výsledek je relativní křivka většinou exponencielního průběhu - měří to
> hmotnost za pochodu s přesností 0,01 mg. Dost mu věřím, protože vychází
> dost rozumě. Myslím výsledky, cena je ve stovkách tisíc. Přístroj je určen
> k měření vlastností plastů a název DSC jsem si spletl s jiným. Tento se
> jmenuje TG a je to Thermo gravimetrie. Sorry nejsem chemik, chodím k nim
> jen na lup.
> Mě by ovšem zajímal index lomu medu. Mají tam i refraktometry, ale nemůžu
> je rozchodit. Asi jsou určeny na jiné rozsahy. Neví někdo index lomu? Na
> nettu jsem neuspěl. Odhaduji tak n=1,43-1,45
>
> Zdravím
>
> Pavel T.

Ját to vidím takto. Norma medu je 20% Výkupci ctějí pod 18%. V obchodecje
jen s 20%. s toho plyne, vykoupený med slouží jako dochucovadlo a k
napravení hostoty, Asi jsem to přehnal neboť ho údajně míchají 2díly CS / 1
s levnými.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 10, 2005 7:14 AM
Subject: Re: DSC


> >vlhkost měřená na DSC (přesná vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%.
>
> Co to je za metodu? Můžeš to nějak blíž popsat?
>
> To je měření vlhkosti v materiálu o přesně stanovené hmotnosti navážkou
cca
> 100mg. Vysouší se v přesně nastaveném prostředí teploty a obtékaného
> vzduchu k vysoušení. Teplotní profil se zadá s ohledem k
> degradaci-karamelizaci medu tj. asi při teplotě 120°C/1hod 150°C/3hod.
> Výsledek je relativní křivka většinou exponencielního průběhu - měří to
> hmotnost za pochodu s přesností 0,01 mg. Dost mu věřím, protože vychází
> dost rozumě. Myslím výsledky, cena je ve stovkách tisíc. Přístroj je určen
> k měření vlastností plastů a název DSC jsem si spletl s jiným. Tento se
> jmenuje TG a je to Thermo gravimetrie. Sorry nejsem chemik, chodím k nim
> jen na lup.
> Mě by ovšem zajímal index lomu medu. Mají tam i refraktometry, ale nemůžu
> je rozchodit. Asi jsou určeny na jiné rozsahy. Neví někdo index lomu? Na
> nettu jsem neuspěl. Odhaduji tak n=1,43-1,45
>
> Zdravím
>
> Pavel T.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>