Včelařská konference

Já mám zase jiný příklad - když jsem před asi 25 lety na svitavsku začal
s Optimaly, dva kamarádi - včelaři očkům, jež u mě viděli, moc nevěřili.
K ničemu jsem je nepřemlouval, ale potom je do několika svých nást. úlů
udělali. A když viděli ten podstatný rozdíl v letové aktivitě včel na
jaře proti ostatním, vrtali postupně očka i do ostatních úlů při plném
osazení včelama - stálo jim to za nějaká ta žihadla !!
Pana Volejníka dobře znám a vážím si ho jako jednoho z NEJ včelařů u
nás. On na jaře včelám podává vodu, v takovém případě se význam oček
skutečně o dost snižuje...

K. Čermák


Radek HUBAČ napsal(a):

>Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
>rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek
>PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
>horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
>efekt.
>Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
>větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
>které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....
>
>MUDr. Radek Hubač
>předseda OV ČSV Pardubice
>drh/=/seznam.cz
>mobil: 724 801 014
>

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější odpověď. Chápu zcela, že času je málo, ale všem kteří se dali na Optimály by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se , že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví. Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz

Nejsem sice př. Čermák,
ale tuším co by odpověděl a mimo to má pravdu s tou vodou. Včely totiž
na jaře vodu nutně potřebují a tak vyletují i v počasí, kdy mohou
prochladnout. Letová aktivita je daleko vyšší v úlech s očky.Pozoroval
jsem na jednom stanovišti prolet i o týden dříve, než v úlech bez oček,
což si myslím, že zvláště ve vyšších polohách a při medovici pozdě na
podzim může být významné. Včelařím v nížině a mám s očky problém, je tu
tepleji než na horách, ale kolikrát v únoru a někdy až do dubna u nás
přicházejí náhlé spršky, náhlé ochlazení s nepříjemným studeným větrem,
při kterých pozoroval můj kamarád během půl hodiny úbytek na váze 20dg.
Jakmile je teplo, nemají očka negativní vliv. Takže já jsem očka na
včelnici zavíral po jarním proletu a raděj jsem dával vodu do stropního
krmítka.
Závěr: doporučuji odzkoušet na vašem stanovišti 10 včelstev tak a 10
onak a pak dejte vědět.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Wednesday, January 04, 2006 11:24 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem
čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na
Optimály
by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se
,
že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních
nástavků
zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a
organizaci
včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz


__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Úľové očká v úľovej trojzostave (B 420x270mm) používam asi 20 rokov. S očkami mám dostatok skúseností a po toľkých rokoch som dospel k poznaniu, že ich netreba. V úľovej zostave mám zabudované peľové dno (vtedy môže bať len jeden otvor do úľa a to je hlavný letáč) a využívam jednoduché medzidno s letáčom, ktoré je mať výhodnejšie.
Roky som počúval ako očkom pomôžeme včelám pri odletoch z úľa a príletoch doňho. Včely potvory však z úľa vyletovali a vracali sa cez hlavný letáč. Dosť dlho mi trvalo kým som na to prišiel prečo tak robia. Včely pri odlete z úľa vždy prijímajú materskú látku- teda chuť a až tak odlietajú. U mňa to platí na 100%, pretože plodisko mám na oddeliteľnom dne ako prvé, preto sa nevracajú do očiek nad mater.mr.. Áno, ak bolo na prvej deb. očko, tak ho využívali, ale je potrebné keď 10 cm pod očkom je hlavný letáč? Vo všetkých mojich prípadoch keď včely vyletovali cez očko nad mterskou nriežkou, vždy to značilo, že v dvoch debničkách určených na med, sa utvorilo dcérske včelstvo (M sa oplodnila cez očko), z ktorého včely vyletovali cez očko. V takom prípade včely prinášali peľ, vodu a nektár, mladé včely robili prelety. Výlet včiel spojený s prínosom plodu cez očko, ma vždy upozornil na matku, buďto bola matka pôvodná alebo nová mladá, keď som nepozornosťou preložil npr.MB, alebo priletela mladá z vonkajšieho prostredia. Viackrát sa mi stalo, že som očko zatvoril, potom koexistovali dve včelstvá, bez toho aby včely jednu M včely zabili. Včely bezpečne prechádzali cez materské včelstvo a hlavný letáč.
Očká včely využívajú len v prípadoch, keď včelár nepoužíva mater.mr. a plodisko včely založia vyššie a v dvoch troch debničách alebo včelár aj na znášku umiestni do najvyššej debničky a podloží mater. mr.
Ja npr. v ôsmom mesiaci prekladám plodisko (bez zužovania, ponchávam v zostave aj zásobné plásty) ako tretie a podeň dve debničky s plástami a takáto zostava je až do apríla (4.mes.) budúceho roka, kedy robím protirojové opatrenie, pred znáškou z repky plodisku prekladám na úľové dno. Pod plodiskom na druhej debničky mám otvor 100x100mm, ktorý je asi 50mm pod plástami. Kŕmny otvor používam na dopĺňanie zásob vonkajším kŕmidlom, kedy je otvor vzadu.
Možno sa dokážete zorientovať z môjho popisu, ktorý je len útržkový.

V podstatě to s očky není složité. Popíšu jak je používám. Na období
zimování mohou být otevřena všechna, ale přece jen je lepší horní očko v
NN úlu v zimě uzavřít tam, kde ho využívají sýkorky na lovení včel (v
horním nást. jsou včely obvykle nejblíže k očku). Pokud se v NN zimuje
ve 3-4 nást., stále zůstávají otevřena 2-3 očka. Horší by bylo uzavření
při vyšších nást., protože je těch oček méně. V sezóně nechávám otevřena
v NN spodní 2-3 očka, horní nástavky je mají uzavřená, protože tam je
spíše med (alias medníková část úlu). Podotýkám, že spodní česno je celý
rok, tedy i v zimě, plně otevřeno. Přesto spodní nástavek u části
včelstev trpí vlhkostí, protože včelstvo je více navrchu, pod strůpkem a
dole je rosný bod.
K. Čermák


Bohouš napsal(a):

>Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
>Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
>odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na Optimály
>by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se ,
>že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků
>zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci
>včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
>Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
>krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
>pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
>práce.
>

Pán Čermák môžte odpísať na môj imail. Ďakujem.
jaro001/=/pobox.sk

Také jsem očka zkoušel na jedné z včelnic půl na půl a zkouším je vlastně stále. U svých zateplených Dadantů jsem žádný efekt ve zvýšení výnosů nezaznamenal,spíš komplikace z pylem a tak jsem do dalších nových nástavků je přestal dělat. V Dadantu je však zimování na velké ucelené plástové ploše výrazně pro včely i včelaře jednodušší. V nízkých nástavcích, díky mezerám a spoustě dřeva již tak jednoduché není a asi přívod čerstvého vzduchu tento způsob výrazně vylepšuje. Pak ale také ztrácí jakákoliv izolace význam a u nízkonástavkových úlů s několika vertikálními otvory nad sebou ji považuji za dost zbytečnou.Takže čistě teoreticky u nízkonástavkových úlů asi očka nějaký význam mají o optimálech existuje dost článků a literatury, takže není podle mého názoru co řešit. Zdraví R. Stonjek