| - jkala --- 17. 10. 2002
Re: Tachovsky ul
Emane, nejsem expert, proto se pouze připojuji do diskuze na konečně zajímavé téma.
Mnoho let se přesvědčuji, že vyjmout krajní plást je pro včely určitě přijatelnější, než se vypořádat s plísní na plástech ( ta se objeví na neobsednutých plástech již koncem zimy či v předjaří s počátkem plodování). Ať je to u několika mých již ubývajících tachováků, nebo nástavků po 11 rámcích 39x24. Pokud jsem měl včelstva s plesnivými plásty, vždy byla tak zdecimovaná, že z nich nic nebylo. Ono to nepochybně vzájemně souvisí.
Problém je opravdu ten, že pokud krajní plást v horním nástavku vyndám příliš brzy některá včelstva mezeru prostaví divočinou a zanesou zásobami. Tu divočinu přistaví ke stěně úlu, stropu, či sousednímu plástu a je to hrozná řezničina to odstranit. Jiná včelstva si mezery ale ani nevšimnou. V tachovácích ji prostaví častěji, u těch na 11 rámků prakticky jen při postavení na studenou stavbu. Vyjmout krajní plásty v horním nástavku je proto dle mého možné nejdříve koncem srpna po zakrmení, ale je to zásah navíc.
U tachováku ( TNÚ ) vyndavám především 1. a 9. rámek ze spodního patra někdy je nahradím už teď na podzim rámkem stavebním ( proužek mezistěny pod horní loučkou) - aby kdyby chtěly tak si postaví, ale myslím, že se mi to ještě nestalo - je to jen sichr kdybych to nestihl na jaře). Někdy jsou však na jaře plesnivé i loučky nepostavených stavebních rámků, ale to tolik neublíží. Tak mi vychází lepší mít dole jen rámků 7 a na jaře tam teprve vložit ty stavební. Stejně ten spodní nástavek obvykle na jaře přemisťuji nahoru dřív, než včely začnou stavět.
V horním patře vyndavám u TNÚ pravý rámek, tedy 9. ( jsem pravák ) a do vzniklé mezery pak bez problémů vložím doutnající pásek s kapkami varidolu fum. Běžný stavební křebík ( asi 60mm ) tak jde bez problémů zapíchnout do 8. plástu po pouhém nadzvednutí víka levou rukou. Před zapálením pásek posunu na hřebíku tak, aby v mezeře visel symetricky a nikde se nedotýkal ani stěny úlu ani plástu. ( před tím pouze ucpu molitanem česno ).
Pokud stavební rámek v horním patře včely postaví ( to se stává v září jen u několika málo včelstev s mladou matkou ) tak tento panenský plást se zásobami vyjmu a po provedení fumigace buď vrátím, nebo pokud jsem měl kde skladovat uchovám do jara a vypomůžu některým slabším. Málokdy to však byla ta včelstva, která to koncem na podzim postavila. Ta jsou obvykle nejvitálnější a ani na jaře žádnou pomoc nepotřebují. Takže rámky neoznačuji, protože stejně nepřijdou do původních včelstev.
Na druhém stanovišti používáme aerosol, tak nemusím krajní rámek v horním patře vyndavat. Je to mnohem pohodlnější. Plásty v horním patře plesniví jen u špatných včel a špatného úlu.
Očka a síť ve dně jsou určitě dobrá opatření, ale pro oba způsoby léčby je třeba udržet po určitou dobu hermetičnost úlu. Takže si myslím, že co ušetřím na čase proti shora popsanému způsobu utratím na ucpání oček, spodního síta a česna a po uplynutí předepsané doby zase musím vše vrátit do původního stavu.
Jak to udělat, aby ta manipulační mezera pro fumigaci tam byla a přitom ji včely nezastavěly?
Ještě jeden námět do diskuze: kdysi jsem pokusničil s ležany na r.m. 39x35. Do úlu se vešlo 21 rámků na teplou stavbu. Na zimu jsem ponechal v úlu 7 až 9 rámků, přes poslední rámek jsem pověsil igelit a zbytek prostoru byl prázdný. Přesto, že celý úl byla vlastně bedna uteplená 3cm polystyrénem mezera po chybějících asi 12 medníkových rámcích byla zřejmě příliš velká, protože mi vždy asi polovina včelstev přes zimu uhynula. Pokud jsem za poslední plást svisle zasunul desku polystyrenu, která sahala od stropu téměř až ke dnu, včelstva zvládla zimu normálně. Tak přece jen velikost prázdného prostoru v bočním sousedství plástů hraje roli a někde ta únosná hranice musí být.
Podstatným problémem je dostatečně uteplený a hlavně paropropustný strop. Ten ostatně považuji za nejhůř řešenou součást všech úlů, které znám ( kromě ČjÚ, který však strop nemá ).
Josef Kala pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
:>teplou stavbu, takze vyndavam 2-3 zadni. Vcelku se to :>osvedcuje, v ulu je :>lepsi cirkulace vzduchu, takze mi prestaly plesnivet zadni plasty.
Nevim nevim, ale já bych to nedělal. Musí se přeci zhoršit tepelná izolace chomáče. Fakt je, že včely vydrží hodně a to že přežijí, není ještě důkaz.
Rád bych znal názor expertů. Eman
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.401 / Virová báze: 226 - datum vydání: 9.10.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1889
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |