Včelařská konference

To co jsi níže napsal (Pol?ek) je z mnoha důvodů naprosto neopodstatněná a hlavně špatná úvaha. Už v roce 1905 v knize Zdroje hospodářského blahobytu píšou po staletích zkušeností, že dobrý hospodář musí brakovat, jinak jde jeho chov dolů. To že včelstvo již slábne je známkou toho, že infekční tlak nezvládá, buď proto, že nemá jako slabší nedokonalé společenstvo přežít nebo třeba, že se objevil zvláště nebezpečný původce. Takových možností je celá řada, ale pokaždé včelař zbytečně ohrožuje svůj chov.
Představa, že když nemám včelastva s příznaky, že chov je viruprostý je také lichá. Když zrovna ve Vašich 5 včelstvech nejsou, jsou vedle ve vsi a je pouze otázkou času, kdy se v jakém množství dostanou do Vašich včel.
Mám pouze deset let zkušeností se 20-60 včelstvy, ale jediné smysluplné řešení je udělat 100-200% oddělků, které podle toho co ukáží do konce sezóny mají právo být použity, nebo zrušeny....
Radek Epidemiolog


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: virov? n?kazy
> Datum: 23.10.2010 09:45:23
> ----------------------------------------
> "Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový
> rok.
> Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy". "
>
> Ono to asi nebude tak úplně jednoduché. Když udržuji slabochy, kteří virus
> mají, tím zároveň udržuji určitý infekční tlak na ostatní silná zdravá
> včelstva na stanovišti. Pokud se třeba výměnou matky nebo jinými vlivy
> stane to silné včelstvo více náchylné na napadení virem, buď rovnou uhyne a
> náchylnost se tak ztratí nebo se dostane mezi slabé a následně ho včelař
> třeba vybrakuje a náchylnost se zase ztratí. Pokud důsledně likviduji úplně
> všechny slabochy, které by mohly mít ten virus, budu mít stanoviště v
> podstatě viruprosté a následně potom mohu přeferovat včely hodně náchylné
> k virům, protože to nepoznám. Takže na stanovišti bude narůstat procento
> včelstev citlivých k virům, dokud po pár letech to nedosáhne nějaké
> kritické hranice. Pak už bude jen stačit, když se na stanoviště virus nějak
> vrátí, třeba vyloupením nakaženého včelstva někde z okolí nebo jen příletem
> trubce s nakaženým roztočem. Hodně náchylná včelstva na virus uhynou, díky
> mnohonásobně zvýšenému infekčnímu tlaku na stanovišti po nich uhynou i méně
> náchylná včelstva na virus a přežijí jen ty nejodolnější. Virus pak zmizí,
> včelař ze zbytků rozchovává včelstva, a třeba zase likviduje slabochy a
> cyklus pokračuje....
> Otázka je tedy, kde je ta úroveň, kdy slabochy likvidovat a kdy třebas už
> ne.....
>
>
>

"o co jsi níže napsal (Pol?ek) je z mnoha důvodů naprosto neopodstatněná a hlavně špatná úvaha. Už v roce 1905 v knize Zdroje hospodářského blahobytu píšou po staletích zkušeností, že dobrý hospodář musí brakovat, jinak jde jeho chov dolů. To že včelstvo již slábne je známkou toho, že infekční tlak nezvládá, buď proto, že nemá jako slabší nedokonalé společenstvo přežít nebo třeba, že se objevil zvláště nebezpečný původce. Takových možností je celá řada, ale pokaždé včelař zbytečně ohrožuje svůj chov.
Představa, že když nemám včelastva s příznaky, že chov je viruprostý je také lichá. Když zrovna ve Vašich 5 včelstvech nejsou, jsou vedle ve vsi a je pouze otázkou času, kdy se v jakém množství dostanou do Vašich včel.
Mám pouze deset let zkušeností se 20-60 včelstvy, ale jediné smysluplné řešení je udělat 100-200% oddělků, které podle toho co ukáží do konce sezóny mají právo být použity, nebo zrušeny....
Radek Epidemiolog

Já jsem ale nikde nenapsal, že včelař by neměl brakovat. Já jsem jen napsal, že důsledné brakování v žádném případě nevyřeší úhyny, naopak důsledně brakovaný chov včel může v případě propuknutí kombinace varaózy a virových nákaz postihnout mnohem katastrofálnější úhyny než souseda včelaře, který brakuje málo nebo vůbec.
Je to takový rozdíl, jako třeba drůbeží chov před takovými 100 lety, kdy toho moc o nákazách nevěděli a kdy na kraji drůbežího hejna byly vždy nějaké slabé a občas nemocné kusy, které, kdych chcípaly, byly odstraněny a zakopány a kdy cíleně po desetiletí vybírali k chovu ty nejlepší. A mezi dnešním chovem několika stovek geneticky co nejpodobnějších brojlerů, kde bylo antibiotiky a jinými léčivy vymýceno promoření a kteří jsou v těch halách důsledně odděleni od venkovního prostředí. Když dojde k nějakému přenosu nějaké nákazy dovnitř takového hejna, tak když nevezmeme v úvahu dnešní veterinární opatření směřující k vybití chovu, v kterém hejnu dojde k větším až katastrofálním úhynům a které hejno takovou epidemii spíše odnese jen nějakým větším poklesem stavu, které bude nutno další rok "jen" vyrovnat zvýšeným rozmnožováním z vlastních zdrojů hejna?
Jinak přirozeně, chovy viruprosté nejsou, to je ale chronické rovnoměrné působení, které se projeví jen na nějakých náchylnějších jedincích, ne na celém chovu. Průměrní a nadprůměrní jedinci v chovu zátěž toho viru zvládají bez problémů a dlouhodobým výběrem je potom možné ten virus vytlačit úplně na okraj. Možná, že viry jsou i za hodně rozdílnými hodnoceními různých včelařů matek od jednoho chovatele, nějaký včelař má prostě ve včelstvech ty viry trochu jiné než jiný včelař a na jedny viry je ta určitá linie matek náchylnější než na jiné viry.....
Problém je v tom,že chovy včelařů nejsou ve vzduchoprázdnu, dá se říct, že včely jsou v tom smyslu přes zalétané dělnice, trubce , roztoče na nich a nakonec přes loupeže v neustálém kontaktu s okolními včelstvy, na rozdíl od těch brojlerů v hale. Stačí tedy, když přes tyto včelstva přijde jinak zmutovaný virus, na který pečlivě vybrakovaný chov podle výnosu a životaschopnosti, neboli podle citlivosti na původné virové zamoření prostě není připraven a většina včelstev proti němu není odolná a úhyn je tady. A veškerá práce s brakováním, pokud se mělo jednat o brakování pro vysokou odolnost včelstev, ne o brakování zaměřené na co nejvyšší výnosy, bylo zbytečné....
Možná by se z epidemiologického hlediska dalo v tom smyslu uvažovat o tom, že krajina je převčelená...... Když v poslední době to vypadá, že co 4 - 5 let krajinou "proletí" nějaká nová mutace viru a důkladně probere včelstva.