78253

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Aleš Molčík (93.153.73.112) --- 1. 7. 2011
Re: Re:heterozn? efekt

Řešit jesli u našich včel rozchovávat z F1 je hloupost. Protože chováme včelu kraňskou, a nekřížíme ji s žádnou jinou včelou medonosnou, tudíž nedosáhneme takových výrazně lepších výsledků, oproti rodičům, jako u hybridů na maso, vejce, plodnost u zeleniny apod. I u těch okurek je napsáno, že jde o hybridní odrůdu F1, u prasat, drůbeže, králiků máme výkrmové hybridy, u slepic snůškové. Ano využívá se tu heterozního efektu, ale jde o křížení čistokrevných jedinců, u drůbeže než se dosáhne výsledku tak to jde tuším až na F3. Takže jestli mám čistou kraňku F1 od inseminované matky, a včelstvo po matce F1 má vlastnosti, kterých si cením, tak je hloupost ji nevyužít. Ano může být nějaké včelstvo od její dcery k ničemu, ale tu se spíš výrazněji podepisuje vliv nekontrolovaného páření. A to zase narážím na nutnost selekce u každého chovatele, protože trubčí shromaždiště jsou společná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu