Včelařská konference

Dík za zajímavý postřeh o HMF. Mám kamaráda a ten má doma 35 kg medu starého
asi 30 let. Ptal se mě jestli to může dát na zimní krmení. Já bych to
neryskoval. Kolik to musí mít HMF. Je prý tvrdý a nekvasi jak ho má v suchu
. Poradte vašimi názory. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 9. 2013

Předmět: Re: Zajímavý Ă??lÄ?Ä˝nek ? superprohnileEU?


"HMF roste stále. Je přirozenou součástí medu, protože patří k dozrávacím

procesům, co probíhají na časové ose a při určité teplotě. Pokud je med

čerstvý a podíl enzymů a kyselin se ještě nezapojil do procesu zrání, HMF

je nízké až velmi nízké. I velké přehřátí čerstvého medu nezvedne HMF

okamžitě. Jde o chemickou reakci a vše záleží i na čase po přehřátí

nabaleného medu.



Nejsem chemik ale jako helfr vím, že také kupříkladu cement v betonu nebo

hydroxid vápenatý v maltě zraje - probíhá chem. reakce nejrychleji první

měsíc u cementu ale u vápna i roky, tj. podle teploty a množství CO2 který

hydroxid pohlcuje.



EU je v případě norem HMF prohnilá, HMF patří k medu a med s vysokým HMF

nemusí být přehřátý ale může být prostě "archivní".



U takového archivního medu je charakteristická zvyšující se sacharóza. Tz.

během nějakého času se sacharóza zvedá, jde také o zrající element. Prostě

když se udělá u půlročního medu analýza na sacharózu, je jí přirozeně méně

než u toho samého vzorku po třech letech kdy se sacharóza zvedá. A opět

záleží na té teplotě a času. Jedná se o známé tzv vrstvení medu. (viz.

Přidal, skripta)



Takže ať si říká každý co chce, med může obsahovat zvedající se HMF a může

dokonce obsahovat zvedající se sacharózu.



Pokud jde o padělání, EU a její orgány jsou prohlilí. Vymýšlí akorát

papírování, ale když se jedná oto aby se med nemohl prodávat jako

pančovaný, dodnes má EU položku ve své evidenci zboží - Med umělý.



Při zadání hleda do legislativy EU je položka "umělý med"



182 výsledek/výsledky (-ků)







Kupříkladu dokument - rok 2013:



http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:054:0003:01

:CS:HTML



1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a

fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků

nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: | | |











_gp_







.......

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 9. 2013

Re: ZajĂ­mavĂ˝ Ă??lÄ?Ä˝nek ?



Ahoj Pepane,

k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál

něco

medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o

100% z 1,8 na 3,6 mg/kg..."

"Dík za zajímavý postřeh o HMF. Mám kamaráda a ten má doma 35 kg medu starého
asi 30 let. Ptal se mě jestli to může dát na zimní krmení. Já bych to
neryskoval. Kolik to musí mít HMF. Je prý tvrdý a nekvasi jak ho má v suchu
. Poradte vašimi názory. Standa"
Moje zkušenosti se starými medy jsou takové, že pokud je dobře uskladněný , tuhý, mívá potom často velice zajímavou a dobrou chuť. Je potom velice vhodný na slazení třeba černého čaje nebo na výrobu medových limonád anebo zkvašených nápojů, kde jeho chuť vynikne. Ať už medoviny za studena anebo všelijakých kvasů.
Pokud je tekutý, je to horší, i když je vizuálně v pořádku, chytá často všelijakou pachuť, jakoby mentolovou nebo podobnou jakoby chemickou. Záleží na míře té chuti, pořád se ještě může hodit jako pekařský med nebo na výrobu medoviny převařením.
Doporučil bych med rozehřát, sklenice se znatelně horším medem třeba vyřadit, zbytek po rozehřátí sjednotit a potom se uvidí.
Pokud ta chuť bude dobrá, prodat či využít jako archívní med, pokud horší, prodat či využít jako ten pekařský med atd.
Včelám na krmení na zimu určitě ne. Maximálně tak na podněcování přes léto.
Mizerný med použít tak do kvasu na pálenku a úplně hnusná medová hmota se mně kdysi osvědčila v množství pár procent jako zchucující příměs do vařeného krmení - šrotu pro slepice.