Včelařská konference

Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu  vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů.  a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu.
Rozhodně to lépe posoudí matka příroda jak včelař sám. Což nám dokazuje
neustále, proti našemu vševědoucímu snažení.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 1. 2014
Předmět: Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă?­ Re:

""Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 "

V malém prostoru dvouprostorových úlů, cca maximálně 2x12 plástů 39x24, se
dnešní včelstva rojí téměř každý rok. A zvláště ty nejsilnější se obvykle
vyrojí doslova až do hrstky posledních včel.
Nerojí se jedině letošní matky a i ty se dají zůžením prostoru třeba jen na
10 plástů 39x24, pokud se v květnu až cca poloviny července dosáhne v
takovém prostoru potřebné hustoty včel, přivést k rojení.
A jak už jsem napsal níže, pokud končicí včelař úly rozšíří na prostor
odpovídající plnému prostoru dnešních nástavkových úlů, aby rojení skončilo
1 - 2 roji a v úlu zůstal dostatek včel, zase nedokáže většinu včelstev
dovést do potřebné síly. Potom taková včelstva končí buď i během léta s
částí neobsazených plástů napůl sežraných zavíječi nebo rovnou včelstva v
tak velkém úlu neuchrání česna a jsou na rozdíl od včelstev stejné síly v
malých dvouprostorových úlech zničena loupeží."

"Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu. "

To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje.
Včelstvo se ubrání vyloupení tehdy, pokud má kontakt s česnem a ovládá ho. V nástavkovém úlu s otevřeným česnem ve dnu to potom znamená, že to nemůže být jiné než velmi silné včelstvo. Ve slabším pronikají zlodějky přes málo chráněné spodní česno do úlu a potom napadají to včelstvo na celém průřezu nástavku. A to nemůže vydržet žádné včelstvo.
"Přirozený výběr" v takovém případě tedy není prováděn podle nějakých vlastností včelstva, ale podle jeho prachobyčejné síly v době, kdy je nebezpečí vzniku loupeže, například v podletí.