Včelařská konference

"Ne, jde o výzkum na dělnicích odchovaných čistě v laboratorních podmínkách."

Aha, to by chtělo detaily. Jak zajistili, že jsou ty včely vychovány dnes stejně jako před 50 lety. Aby pak mohli objektivně porovnat jejich délku života.
Jinak ale jak nad tím přemýšlím, včely se šlechtí soustavně na vyšší výnos a vyšší výnos podle mne taky koreluje s delším životem těch včel. Proto podle mne když chovatelé matek šlechtili linie na vyšší výnos, měli by současně ty včely šlechtit i na delší dobu života.
Jedině že by vyšší vliv než délka života odchovaných včel mělo zvýšení počtu vajíček nakladených matkami.
Což může souviset s druhy včel, před 5O lety tady byl mix včelích ras, kde převládala místní černá včela. Ta se vyznačovala pomalejším a delším jarním rozvojem, ale taky tuším i pomalejším letním rozvojem z nějakého oslabení, třeba vyrojení. To by mohlo odpovídat tomu, že tehdejší matky kladly méně vajíček a včelstva produkovala méně včel, ale ty včely měly delší život než tomu je u dnešní kraňky.

Jak moc je to o šlechtění, když jde jen o data která jsou spjata s americkým kontinentem? V práci jsou mimoamerické práce vyřazeny. Mají tam 50ti leté mandle plný neonikotinoidů, tito kočovníci zpravidla zásobují matkama většinu chovů, mají své názory o tom, proč tyto jedy nezakázat, chovatelům včel prý jejich neonikotinoidy nevadí.

Já po zákazu neonikotinoidů pozoruji ve svém chovu nesmírný obrat vtom smyslu, že včela po zákazu jedů tohoto typu je klidná, není bodavá, má lepší vyzimování.

Netvrdím že to je optimální stav, že lepší to být už nemůže, ale tři sezony pracuji v černé kombinéze většinu času co jsem u včel, bez kukly letos nepřetržitě.

Systemické jedy co jsou v pletivech stromů v podstatě nezmizí, čím více se nastříkávají, v amerických mandloňových sadech to je desetiletí ochran a postřiků co se vsákly do dřeva, tím více jejich míza dává jedů do květenství.

Je veřejně známo, že po nájezdu amerických včelařů k mandlím plný této chemie, po rozkvětu, přejdou včely z klidné fáze po dovozu do nesmírně agresivních stavů. To už jsem v mé praxi potkal a řešením jsou jiná chemie do pol a sadů.

To je sice všechno zajímavé, ale dělnice odchovaná v laboratorních podmínkách s žádným neonikotinoidem do styku nepřijde. Takže se jedná zřejmě o důsledek selekce/šlechtění včel na jisté vlastnosti, kdy jsou zase jiné vlastnosti potlačeny. Včelař dlouhodobě chtěl, požadoval jakési včely a ono se to projevilo zvýšeným medným výnosem, mírností atd., ale vykompenzováno to bylo zase vymizením genů pro dlouhověkost v populaci. Tolik data z Ameriky. Nakolik to je v Evropě podobné sice nevíme, ale můžeme tušit, že trend byl obdobný.

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu. V této studii je ale vliv jedů eliminován. Čili je nabíledni, že problém s dlouhověkostí je založen i hlouběji - v genech prosazujících se z nějakých důvodů v populaci. Proběbne další výzkum a výsledky možná napoví více.

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu.

Jak by ho mohli eliminovat? Systemické jedy jsou všude, i vtom krmivu, ve vosku než to vytáhli z úlů jako materiál, ve vodě, v pylech co si koupily aby mohli dělat pokusy. Věda přeci nemůže být tak krátkozraká, pokud je doba umělé inteligence, otázek a odpovědí, které sice jakoby dnes odpovídalo 5tileté dítě, ale to dítě jednou vyroste a už dnes se ví, že se tak stane a strach z pravdy, který inteligence nese je viditelný. Je to strach s logické pravdy, skutečností, bez lidské fantazie a obalu a komerce. Prostě je několik důkazů které jsou u včel univerzální.

Včela je bioindikátor životního prostředí.
Je plně přijímána její RNA.
Včela tuto zátěž nosí do svého úlu, má jí prosáklou celý svůj příbytek.
Včela tuto zátěž pojme jako krmivo, pojme ji do volátka, používá ji ke stavbě, snaží se tuto zátěž ze znečištění člověkem ředit další zátěží kterou produkují nektárie a sladká míza.
Včela je uměle krmena další zátěží, která vyvolává silnou loupeživost, sirupy které jsou buď z obilnin, kukuřice nebo cukrovky a třtiny. Všechny tyto zdroje cukru jsou ošetřovány zemědělskou chemií.
U včely funguje epignetika. Včelstva se neustále selektují. Vědec jen zkoumá faktický stav, nezkoumá vše okolo.

Umělá inteligence je poháněna jazykovým významem, pojmem spojení a slovními celky a významy. Ne slovíčkařením. V tom je rozdíl co věda a jejich práce zatím nezná. Co nezná? Vše souvisí se vším. Vědecké práce jsou velmi krátké, jsou uměle prodlužovány opakováním vět, jsou to neúplná spojení kde chybí mnoho souvislostí. A to je zásadní. I Radim to tu píše jako reakci. Je to dnes už do očí bijící jak vědecké práce upadají a jsou v podstatě psány na objednávku finančních skupin a lží s prohlášením že nemají konflikt. Jsou to často jen opisovánky opisovánek. Toto je jedna z nich, obživa pro média, to je ten konflikt.

A tu změnu životnosti u bioindikátoru by opravdu mělo lidstvo brát vážně.

Rostliny a zvířata přijímají genetický materiál svými těly. Proto má vše vliv. Živá příroda tak funguje, že aby gen mohl žít a vyvíjet se, musí přijímat jiné geny a jejich jiné formy co produkují. TO je základní rozdíl oproti neživé přírodě, tam funguje podobná elektrická fyzika a chemie. Ale Je mnohem rozměrově větší, obsahuje miliardy galaxií které se navzájem vtom prostoru ovlivňuje navzájem, který je opravdu velký, nevidíme. Vidíme zatím díky teleskopům jen diskuzi okolo přeheršle produkovaných vědeckých omalovánek. I v tomto se upozorňuje na kvalitu vědeckých prací.

Z faktů o znečištění o kterých se ví a diskutuje jinde. Okopírováno.

>Na základě desítek let analýz, s ohledem na vzdálenosti, na které mohou včely létat, pochybuji o tom, že nějaký med neobsahuje kontaminanty, ačkoliv med je celkově řádově „čistší“ než pyl nebo včely samotné.
Dokonce i v nejvzdálenějších oblastech Montany, daleko od těžkého zemědělství, stále mohu najít zjistitelné úrovně věcí, jako jsou staré chlorované pesticidy, radionuklidy a další globální znečišťující látky.<