Včelařská konference

Já bych viděl souvislost v tom, že pokud tomu tak opravdu je a životnost letních včel se zkrátila třeba ne o polovinu, ale jen o třetinu, pak jakákoliv krize ve včelstvu související se sociálním složení včelstva se bude tomuto včelstvu mnohem hůře překlenovat. To může být významný úhynový faktor při výpadku nějaké generace, kasty ve včelstvu atd...

Já bych gupo důsledky šlechtění včel nepodceňoval a neházel vše jen na jedy a znečištěné prostředí. Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil. S tou krátkověkostí US včel to může být podobné.

Ale zase jestli jsou včely víc dlouhověké, tak logicky za stejných podmínek přinášejí víc medu, protože úl má víc létavek. A naopak.
Tudíž šlechtění respektive výběr včelstev na výnos medu by logicky měl přinést v chovaných včelstvech prodloužení života včel.

Ono to není tak přímočaře logicky jednoduché. Na medný výnos má vliv mnohem více faktorů než množství včel v úle. Včelstva s dlouhověkovějšími včelami nepotřebují tolik plodovat a mohou být početně slabší, přesto donesou dost medu.

1984. Souhlasím
Jedině že by negativně zapůsobily nástavkové úly.
Když je včel méně v úlu, nedostatečně obsadí ty obrovské prostory velkých nástavků. Plásty jsou studené, med se špatně zahušťuje, v období slídění je včelstvo snadno vyloupeno a zničeno.
A samotný rozchovávatel matek může včelstvo, které má v úlu méně včel, vyřadit z výběru.

První je si uvědomit, že bez produkcí šťáv které lákají včely, je medný výnos třeba nulový.

Toto lákání naučí kohorty dělnic k výletům. Zvyšuje to plodování, to zvýší opotřebovanost krmiček a zmenšení množství rezerv ve volátcích.

Zvyšuje to zalétávání včel.

Bez produkce šťáv v okolí úlů kterou poskytuje ekologie, je ale včelstvo v podstatě odsouzeno z úspoře, matka není kvalitně krmena, méně klade, volátka mají minimální množství rezerv, zvyšuje se nervozita, zvyšuje s slídění z hladu, třeba vylítne i nějaký hladový roj ze stanoviště, nastává velký úbytek stálemladých dělnic, může nastat úhyn kvůli oslabení.

Mezi těmito dvěma faktory je včelař a jeho chov a jeho intuice. Intuice proto, že nemá krom oka nic k měření v ruce.

K měření, nelze měřit jednotlivé části z celku, musí se vždy zadat celek stavu, který se do databáze zadá, otiskne do UI je potom je několik hodně variant co bude dál.

Člověk chce vidět do budoucnosti, vlastně je ktomu stvořen aby vytvořil stroj, který stovky otisků celků vyhodnotí adozví se výsledek. Typicky předpověď počasí, jsou období se spolehlivostí 99% což je velký úspěch.

Takže tak lze předpovídat medný výnos díky stroji s UI. Jenže znovu, bez šťáv v okolí úlu nic, žádný med a žádný včely.

Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil.<

Musel bych vidět do nemocí těch šlechtěných matek, musel bych znát zdravotně inklusivní stav dílů úlů a souší, musel bych vidět mnoho jiných věcí abych mohl tvrdit, že materiál ze zkoušených šlechtěných linií je propad. Nakonec nechápu jak ředit geny, které v podstatě samy propadnou sítem. Jestli jsou problémem, a samy rychle odejdou, jak by mohly za to zhoustnutí špatných vlastností?

Napadá mne že je aplikován sériový rozchov bez ověření. Proto jsem ho ještě nikdy nezapočal. A amerikánci jsou v sériovosti mistři. Takže problém je přístup a měření vlastností a jejich množení.

Takže jde o otázku důvěry. V něco čemu věřím bez zábran a hodím ten materiál na sériový rozchov a vtom by mohl být hlavní problém.

Potom (ne)chápu jak může někdo mít vyšší registrovaný chov s pár včelstvy, několik desítek, tvoří několik linií a rozchovává a prodává zmetky kde je velká pravděpodobnost pomnožení dalších zmetků a velmi je zajímý jak chcou vědět a znát zpětnou vazbu jak moc se ty zmetky chytli jinde.

Možná taky záleží, kolik kdo brakuje odchovaných matek. Je rozdíl, jestli chovatelé vyřadí žádnou - 1 - 2 matky z 10 nebo 50 nebo třeba třetinu, polovinu.
Či snad jestli někdo v zájmu šlechtění je ochoten nechávat pouhých 2 - 5 matek z 10 - 50 odchovaných?
I když taky připouštím, že je problém zjistit kvalitu matky dostatečně brzo, aby to brakování nebylo příliš drahé.

Vůbec, může jen odhadnout vlastnosti. Ví se že jsou hodně podobný, ale ověření série je minimálně o roku měření. TO co se pouští na trh je jako materiál stále ve vývoji. Prostě buď to je dobrý materiál, nebo je to zmetek.

Co se běžně děje. Matky se třeba běžně třídí podle vzhledu. Toto je kraňka, toto italka, toto buckfastka, toto karpatka atp. Přitom je z jedné série.

Jediný mírně rozjetý (ucelený) vlastnostmi materiál je ostrovní, musí se chránit. Musí být kontrolovaný a to stojí práci a to jsou zpravidla prachy.

Vůbec je problém, jak zapne nebo vypne genetika při takových podmínkách chovu matek, nebo onakém přístupu, výživě. Výživu, jak otestovat a změřit pytel stím a od něho, a pytel se stejnou etiketou odjitud. Nelze to změřit, obchodník do složení opíše něco z internetu, ale že je v pytlu plno patogenních hub ho nesere. A tak si chovatel matek zavleče nějakou srágoru kterou chytne matka a předává ji dál do vajíček.

Jsme výsledek genetické války, přijímáme stejně jako včela genetický materiál a tělo si zněj staví své buňky a svou genetiku.

Chov matek není nabrat zabalit zvážit a prodat. Je to o té sériovosti a o zkušenostech.

Třeba hodnotím jeden aspekt a i několik dalších aspektů ve svých včelstvech a stanovišť a tím je žravost cizích předmětů. Letos zkouším jedno jednoduché měřítko které mi sdělí jak kousavé jsou právě dělnice v daném úlu. Vedle rychlosti pojídání. Další. Revíčkování to se měří dost obtížně, ale lze toho docílit... Množství destrukcí na stanoviště. Bez destrukcí jsem znepokojen, protože když včelstvo přestěhuji do více zamořených míst, ihned nebo postupně uhyne.

Je důležité mít ty linie pod drobnohledem a umět je měřit. Čím se měří? Collos vtom udělal nějaké soupisky. Snaží se pár lidí něco opublikovat, ale to je asi tak vše. Nemáme tu v EU opravdu komerčně využitelné zdroje šťáv a nektarů. Jak mandlová lobby.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Skoro, ale nějak tak.