Včelařská konference

Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. <

Dobré řešení, mít minimální včelstva v tradičním pohledu na české včelaření a vlastně mít registrované jen stanoviště plné včelstev oficiálně bez včelstev a bez dotací atd. eterinářům dát vzorek a napstat pro vzorce na MV nebo VD z kolika, a jde to i bez pomoci státu.

"Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace."
To je možné jedině když rezignují na produkování medu, protože by museli ke konci srpna zůžit včelstva na 6 rámků 39x24 a tím přezimují ve velikosti velkého oddělku, který zesílí ve včelstvo až někdy v červnu. Takže by zachytili medovou snůšku až pozdní v části června a potom červenci. Měli by maximálně odhaduji třetinu medu než by mohli mít normálně. Nicméně pokud by včely chovali ze záliby a hlavně proto, aby jim opylovaly ovocné stromy a keře na zahradě a sousedům do 500 metrů - kilometru, tak by to šlo. Výhodou by bylo, že by na včelstvo dost ušetřili na cukru na zimu.
Nebo by museli používat speciální metody, jako na září rozdělení včelstev do těch větších oddělků a později při zimování je zase spojovat ve velká včelstva nebo v sezóně klíckovat dlouhodobě matky, aby med dokázaly přinést i ty včelstva v síle oddělku.

Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost.
Taky pamatuju,když se úřední šiml začal montovat do včelařství a několikrát se snažil definovat,co to je včelstvo.Logicky je to společenství včel s matkou.Nějaká definice včelstva pro čerpání dotaci je bezpředmětná.Dotace nikdo povině čerpat nemusí.Tudíž bych se držel definice včelstva jak pro hlášení počtů,tak pro vzorky a na nějaké obsazené rámky pro debilní dotace bych se z vesela vykašlal.

"Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost."
Protože bylo skoro všude dost snůšky. Včelař mohl po začátku května, jak bylo teplo, vzít ze včel 1-2 plodové plásty s mladým plodem, troškou zásob a obsednuté včelami, obložit to v prázdném zadováku 2-3 prázdnými plásty a potom na dva měsíce na ten úl zapomenout. A potom tam přišel a v těch úlech měl silné rozvíjející se oddělky. Kromě toho procenta, kde se matka ztratila při oplozovacích proletech. Dneska by tam neměl nic, kromě molů, protože včely by jen z pastvy bez přikrmování nedokázaly oddělek uživit, natož se starat o matku.
Nebo při vybírání medu mohl včelař včelám vybrat úplně všechen, nemusel kalkulovat a ty zásoby dělit mezi sebe a včely, protože hned druhý den, jak se včelstvo po tom zásahu zkonsolidovalo, přinesly včely i mimo snůšku, ze směsi všelijakých kvetoucích rostlin víc než včelstvo spotřebovalo.
Dneska, pokud to není v probíhající snůšce, se zásoby musí děli, 10 kilo nebo i víc pro včely a teprve zbytek pro včelaře. Jinak by včely mimo snůšku trpěly hladem.

Je to tak. Dnes květnový oddělek ze 2 plodových plástů + 1 zásobní 2kg to je tak akorát na rozkladení matky a pak se musí celou dobu až do září krmit. Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. Kde je hlavní snůška jen řepka tak tím snůška končí. 90% kmenových včelstev na váze od řepky běžně klesají dokonce i v době květu lípy, některé donesou sice trochu lípy, ale prožerou mezitím 10kg řepky z medné komory a nakonec se i takové téměř netočené včelstva musí dokrmit. Celkový výnos na celou včelnici vytočený med minus spotřebovaný cukr v průměrný rok = přesně 0kg výnos. V podstatě výnos medu tvoří jen ten následně zakrmený cukr. Kdyby nebyl cukr, bych chtěl vidět kdo by kolik vytočil a jak by včely přežily do dalšího roku.

Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. <

Dovoluji si připomenout, že na jižní moravě, jak tu neustále připomínám, je větší bída na snůšku než na Brnem výše a v Čechách, protože tomu tak je. Důvody jsou extrémí těžba akátových porostů a slunečnice často se spornou nektarodárností kdy záleží více na osivu které u stanoviště někdo osel než na vizuální uklidňující vizi rozkvetlých polí.

Existuje hodně metafor, kdy si někdo myslí, že se tu plivne do hliny a vyroste všechno, nebo tu má včely a sklízí bezproblémově tuny medu, je to lež, mystifikace, záměr někoho uvést v omyl atd. Na jižní moravě, jak se často přirovnává, jsou medné výnosy již více než 10 let nízké a velmi mizerné. Stejně tak ovocnářtví prakticky nefunguje krom pár meruňových bláznů, kterým již potřetí za sebou tz i letos pomrzly květy a měli tak minimální úrodu plodiny, která je kvůli konkurenci vlastně za normální peníze neprodejná.

Jediné co tu funguje aktuálně je chov koní a pěstování révy vinné, protože je to velmi aktivně dotovaná činnost podporující zážitkovou turistiku čechů a ostraváků, kteří se sem jezdí dívat na tu úrodu, když konzumují nějaký import nebo práškovou výrobu pod dojmem konzumace místní úrody.

Píšu to protože se to často slyší toto přirovnání s jižní moravou kde je vše. Není tu už skoro nic a lze to snadno dokázat.

Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu, úplně bez námahy, stačí mít jen na jaře nějaké včely, žádné podněcování, zateplování, zužování, piplání jako na severu, prostě teplo na jihu a silná snůška. Pochvaloval si hlavně akát, samozřejmě může zmrznout, pak jsou v doletu další plodiny i z polí, na severu končí řepka a konec váha klesá. Úplně ideální to na jihu nebude, teplo jde ruku v ruce s varroa, viry, úhyny a chce to mít dobré stanoviště přímo akátový les. Není to jediný případ, takových tvrzení sever vs jih je mnoho co tam k vám nakočovali, byl jsem tam u vás na jihu i na stanovišti na rakouské straně přímo kvetoucí akátový les, zírali jsme u nás sever nic takového jsme neviděli.

"Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu,"
To může být klidně i na našem severu někde v podhůří pohraničních hor. Stačí, když tam bude členitý les, kde v prolukách mezi kousky třeba i lesních monokultur různého druhu a stáří je třeba maliník a a ostružiník a další včelařské rostliny a v monokulturách občas mšice a medovice a mezi lesy jsou extenzívní kvetoucí louky a pastviny. Nebo občas i nevyřezané divoké nálety. Stačí, když tam na ty zdroje pastvy není převčeleno. Když tam jsou zdroje pastvy jenom pro 4 včelstva na Km2, tak tam jsou pro ten kilometr čtvereční na stanovišti 4 včelstva a ne na třech stanovištích 24 včelstva. Když tam jsou zdroje pastvy třeba pro 25 včelstev, tak jich na tom kilometru není třeba 160.
Před pár roky jsem se náhodou dostal do Hradce nad Moravicí, i vyšlápl jsem si směrem kolem tamějšího zámku a tamější zámecké zahrady nahoru a za koncem toho zámeckého ohrazení jsem se do takové krajiny dostal. Extenzívní podhorské svažité louky, místy členité lesy, tam by taková snůška mohla být. V podstatě velice podobná krajina, jako u nás byla v době před rokem cca 1975 ve více podhorské části katastru, než místní zemědělci to hospodaření pořádně rozjeli.

Na jihu Moravy jsem pracovně trávil hodně času,ať už to byl Hodonin,Hovorany,Blučina,Opatovice u Rajhradu,Holasice,Břeclav,Strachotín,most přes Nove Mlýny u Pasohlávek,objízdné trasy,Drnholec,Nová Ves,Novosedly,Březí,Dolní Věstonice,Dolní Dunajovice,teď Znojemsko-Višňové,Hostěradice a další vísky nebo úseky různě po jihu Moravy.Samozřejmě coby včelař si vždycky všímám včelí pastvy.Někde hojnost akátů,někde svazenka,hořčice v meziřadí vinohradů,všude žluto od slunečnic (tohle doma vůbec neznám,slunečnice se nepěstuje vůbec),někde lužni lesy se spoustou pastvy,ale někde vůbec nic.Pro stanoviště s pár včelstvy dostačujíci,pro těžaře medu se spoustou včelstev,pokud nemá mraky malých stanovišť asi smolík.
Ale určitě bych si tam vybral vhodná místa.Coby hoby včelař.
Ps:zapoměl jsem na Oboru Soutok,po pravdě tolik vcelstev na tak malém územi jsem dlouho neviděl.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Tak ona krajina se obrovsky zjednodušila. Dřív před komunisty katastr každé obce obhospodařovaly stovky lidí. Bohatí technologicky vyspělí sedláci. Sedláci lempli nebo chudí sedláci, co neměli na pořádné stroje a tak na jejich polích byly plevely. Chudší sedláci provozující třeba zátopové nebo jiné chudé louky, kteří neměli na jejich odvodnění nebo zůrodnění. Kovozemědělci a bezzemci, co různě vysíkali své kousky pozemků nebo vysíkali s dovolením cizí kousky a lesíky, aby měli krmení pro králíky atd. Všelijaké kousky pozemků provozované jako pastviny, větších i malých sedláků i obecní pastviny pro ty chudší. Řemeslníci, třeba košíkáři, co provozovali třeba hlavaté vrby a podobné porosty jako zdroj proutí... Většina těch lidí, co dobývala z přírody nuzné a často velmi pracné živobytí, současně svou činností udržovala v krajině i slušnou včelařskou snůšku.
Komunisté sjednotili vhodné pozemky ve velké lány a rozorali mezi nimi meze a drobné krajinné prvky, ale ostatní, chudé kousky luk a pastvin, lesíky a lesy nechali v podstatě tak, takže v krajině, i díky drobným chovatelům vysekávajícím ty plochy na krmení svých zvířat, byla pořád nějaká slušná snůška.
To až vývojem po Sametu krajina z pohledu včelí snůšky degradovala do současného stavu. V dnešní krajině jsou jen tři typy kultur. Jedna je produkční intenzívně provozované pole. Až na řepku prakticky nic pro včely. Druhá je produkční les, majitelem prosekávaný a čištěný tak, aby zase byl co nejvíc produkční. Zase velmi málo pro včely. A třetí jsou ostatní plochy, které se nehodí ani na produkční les ani na pole. Ty se dnes hodnotí jako zátěž, protože případná produkce, třeba za dřevo je z nich malá, naopak se musí udržovat. Ty plochy se mimo nutné údržby, jako je obsíkávání okolí cest nebo kácení stromů, které by mohly spadnout na cestu nebo elektrické vedení, nechávají bez údržby zarůst. Pro včely je tam jen velmi málo, protože rostliny pro včely jsou z velké části přerosteny a zahlušeny nevčelařskými.