Včelařská konference

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.