Včelařská konference

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.