Včelařská konference

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.