Včelařská konference

Jen co se včely od vánoc každý den proletávají, už rabují. Slabé včelstva namísto jarního spojování bude třeba asi nyní vymést ven, nebo nevím :-( jinak po nich nezbydou ani žádné zásoby, česna i očka jsou komplet ulepené jak v podletních rabovkách.

To ti pokračujou v loupežích od podzimu, nejspíš následek viróz.

Včela co se narodí, si pamatuje zdroje snůšek, i loupeží celý život. Takže dlouhověké včely od podzimu až do jara.

Jsou vylupovány včelstva co zeslábly až v zimě. Tentokrát se tam nevyzdrácely včely jako při krátkověkké generaci z VD, ale během týdne hromada včel na podložce, nevím jestli vir, nebo spíš nosema cerana. Ze silných včelstev koncem listopadu je naráz slaboch ... Tento typ oslabení už se táhne několik let, nic nového. Co je neuvěřitelné že zimní ztráty nevydrží do první prohlídky v předjaří do února, a jsou rabovány v prosinci. Vloni začali rabovky na ztracených nebo oslabených včelstvech v lednu.

Pro včelu je po proletech přirozené rabovat, obletí okolí, pokud ještě nic nekvete ani jíva, líska, teplota kolem +10°C začnou slídit... nic jiného létavky na práci nemají.

ale během týdne hromada včel na podložce,<

je to tím, že celá sekvence zazimování stojí docela dost peněz. Chov včel není pro šetřílky. Už jsem to tu asi před rokem psal, ta cena je od 800 - 1200Kč /včelstvo jako náklady na vyzimované včelstvo.

Vrstva na podložce je docela pěkná problematika. Je několik projevů, samotné padání, padání v různé síle, padání podle období zimování, padání slabé, padání skoro nulové, padání jako krmivo pro myši s následkem požeru, padání hladové, padání s plnými výkalovými vaky, padání mokré, padání suché, padání akorát ...

Vše má několik společných v těch nákladech a čísle o kterém píšu jako ceně za chov a vyzimování.

Jo pokud je cena pro zazimované 70Kč, D1 si mohou zaplatit nějakým melounkem (asi od 5-12)vědecké pojednání kolik stojí aby to měli na MZe s pěknou vědeckodolskou písničkou. Nevím proč si

Nevím proč si někdo dělá takové starosti s nějakým mizení zimujících včelstev. Vždyť je nikdo nechce, med se doveze za babku z Ukrajiny, osivo vyšlechtěné bez nutnosti opylovače.

Čas aby se vrátily včely z pohyblivýho díla do dutin, pokud nějaké najdou.

1200kč náklady na zazimované včelstvo? Leda tak v roce dobrého vyzimování.

Průměrné vyzimování typický příklad včelnice 15 včelstev, ztráty od zazimování do jara 5 včelstev KO, 5 včelstev slabé až střední = neprodukční k ničemu jen další práce a piplání a med nestihnou + zakrmit, 5 včelstev dostatečně silné na jarní snůšku aspoň 5-6 uliček - a těchto jediných 5včelstev se ještě musí 2x oslabit o oddělek aby vůbec bylo z čeho doplnit stavy. Pochopotelně chov oddělků další náklady, stanoviště, plemenáče, krmení, převozy, ztráty, léčení...

Na hlad mi ještě včely nepadly, párkrát se oddělila hrst včel od zásob, jinak 90% ztrát je VD, viry, nosemy, letos navíc bouchlo v celém regionu zvápenatějí na všech stanovištích. Za hranicema v polsku každé třetí stanovišťě má hnilobu včelího plodu, tam se to neřeší, vymate se úl a jede se dál, je to dobře nebo špatně? 2 úhly pohledu.

To samé léčení šťavelkama, mravenčí, klíckování, atd... až na 0% ztráty - většinou intenzivní chovy, profíci - výhra nebo prohra?

Každopádně průměrné ztráty PRODUKČNÍCH včelstev jsou 50%, zalepí se to oddělkama neprodukčníma vypiplanýa a jede se další rok kolotoč, kdo příjde o 90% včelstev, vypadává z kolotoče a nakupuje oddělky za 3000kč opět neprodukční a piplání.

"Průměrné vyzimování typický příklad včelnice 15 včelstev, ztráty od zazimování do jara 5 včelstev KO, 5 včelstev slabé až střední = neprodukční k ničemu jen další práce a piplání a med nestihnou + zakrmit, 5 včelstev dostatečně silné na jarní snůšku aspoň 5-6 uliček - a těchto jediných 5včelstev se ještě musí 2x oslabit o oddělek"
To je ale v podstatě klasické schéma šlechtění proti nějakému nepříznivému vlivu, na který mají včelstva už určitou odolnost, ale aby byl chov včel ekonomicky k něčemu, je třeba tu odolnost dalším výběrem ještě výrazně zesílit. Když se to bude provádět mnohonásobně, tudíž více let a nezmění se přitom vstupní podmínky, nakonec by měla přijít doba, kdy skoro všechna produkční včelstva zase bez problémů přežijí zimu a potom zase bude prostor začít vybírat včelstva na užitkovost.
Neboli během posledních desetiletí se nějak změnily vstupní podmínky chovu včelstev tolik, že předky realizované šlechtění po mnoho desítel let hlavně na užitkovost se nyní ukazuje jako nedostatečné a kolabující. Buď bude nutné změnit šlechtění včelstev na jejich bezproblémové přežívání nebo bude nutné vytypovat, co se změnilo a zkusit to přiblížit původnímu stavu. Což asi bude nemožné, takže zbývá šlechtění a vynalézání nových technologií chovu nebo úpravy současných.

Až se zas někomu bude zdát o "vysokých" nákladech,mrkněte se na www.auctions.pipa.be na aktuální dražbu poštovních holubů PEC -pipa elite center day1 a day2.A bacha ať Vás skrblíci neraní mrtvice.Včelaření je vskutku jen o "haléřových "položkách.

Až se zas někomu bude zdát o "vysokých" nákladech,<

Ale když píšu že dost peněz, neznamená jinak vysoké náklady!

Dost peněz znamená dostatečně hodně.

Protože to znamená, že takto jazykem sdělím to, že když tuto odmínku splním, nebudu mít např. s vysokou pravděpodobností nadměrný spad mrtvolek, pokračující slídivost která začala v podletí a před zimou z úhynů okolo atp.

Kdysi jsem se také smál tomu, že není možné, že bych měl hladné včely které v okolí jen vylupují a kolegové se nervují. Dnes už vím, co tím bylo opravdu myšleno. Dokonce v tom nejsem sám, viděl jsem to pozorování a rozdíl i ve videích na bioůly.cz na youtube. U něj beznadějné hladné nálety dělají takovou pěknou mrtvou početnou vrstvu před jeho úly.

Takže doufám že jsem to slovo dostatečně peněz vysvětlil dostatečně. Člověk také nemůže být živ jen z "cukru". Včely prostě mají také jako člověk určitý reflex z naplnění volátka potravou nějakého typu a složení.

Hladné včely nejsou nikdy. Jsou jen špatně zajištěné úly se včelstvy nebo úly se slabými včelstvy, které nedokáží zlodějky odradit. Bez ohledu na to, jak je úl narvaný zásobami, včely slídí, když není snůška a kde je sladina dosažitelná, například v těch úlech, tam sladinu vybírají.

Dneska byl slunečný den, a ani moc nefučelo, rozebral jsem rabované včelstvo, opět dnes venku hukot jak v podletí. Takže včelstvo oslabené mnoho spadlými mrtvolkami - suchých bez nějakých příznaků, po otevření včelstvo částečně podvěšené ve 2N, a 3N obsedalo 8-9 uliček, takže stálě celkem solidní síla - takové bych ani nespojoval .. příčina rabování neznámá, rabované byly i zavíčkované zásoby přímo u sezení. Plod žádný, matku jsem nenašel ani déle nehledal, byl omezený čas, zbývalo nevyrabovaných asi 10kg zásob z původních 20kg, celý nástavek vyhřátý, včely aktivní, možná doplatily i na bezmatečnost, rychlý proces vytřepané před vedlejěí úl, za hodinu se vžebrali a je klid. Na konec prosince takový ,,zásah" jsem dělal poprvé. Při takovém rabování jak v podletí by zúžení včelsta do 1N nepomohlo. Jo a v září ul zavři a zahoď klíč :-)

Už i medvěd se probudil ze zimního spánku.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-probuzeny-medved-na-slovensku-zautocil-na-cloveka-40455602

Bezmatečnost to mohla být. Mohly přijít o matku v době těch mrazů, kdy tam nebyl žádný plod. Bezmatečné včelstvo drží za mrazů pohromadě, ale jak se ocitne v době oteplení kdy by matka, kdy i v tuto dobu zřejmě matky zakládají malé množství plodu, mohou si bezmatečnost uvědomit a přestat se zlodějkám bránit. Kdyby tam byl v době odchodu matky plod, tak by si asi vychovaly neoplozenou trubcokladnou matku a držely pohromadě až do jara, kdy by se projevilo to, že by odchovávaly trubce a ne včely. I když kdoví jak by to s těmi trubci za tak masívního zimního oteplení bylo, kdysi tady diskuze, podle které někteří včelaři našli v zimním včelstvu s dobrou matkou i velmi ojedinělě i trubce.

"Jo a v září ul zavři a zahoď klíč :-)"
Dnes už zastaralé pravidlo.

"Jen co se včely od vánoc každý den proletávají, už rabují. Slabé včelstva namísto jarního spojování bude třeba asi nyní vymést ven, nebo nevím :-( jinak po nich nezbydou ani žádné zásoby, česna i očka jsou komplet ulepené jak v podletních rabovkách."
a.
Tak je spoj. Přiznám se, že nevím, jak to přijmou, když je teď teplo a jsou rozdováděné loupením, ale pokud jsou teploty pod nulou i přes den a včely jsou v chumáči, stačí rámky obsazené včelami přiložit k sobě a ony se slezou a vytvoří jedno silné včelstvo. Dokonce i matky údajně v tom včelstvu fungují společně, až do doby, než začnou klást a setkají s na jednom plástu. Při silnějších mrazech a když jsou plásty předchozí den uvolněné od zatmelení se při takovém přendávání plástů nemusí ztratit téměř ani jedna včela, pokud se pracuje opatrně. Protože včely za mrazu nevzlétají. V současné době Norové předpovídají první silněji mrazivou noc na pátého ledna, tak snad tehdy...
Do té doby bych zkusil u slabých zůžit silně česna očka úplně zavřít a možná přehodit vzájemně úly se silnými loupícími včelstvy a slabými. Předpokládám, že ty úly jsou nástavky a dají se snadno přehodit.
Nebo možná jako variantu nyní poskládat nástavky, kde ty včely sedí, na sebe. Včelky sedící v zimě v chumáči se totiž na určitou vzdálenost vnímají, zřejmě vnímají vzájemné vyzařování tepla nebo zvuky a zimní chumáče jsou schopny se vzájemně prodloužit a spojit potom v jeden.

Nenazval bych to rabování, protože tam je jeden významný rozdíl.
Včely v tuto dobu díky krátkému dnu a nízkým teplotám obvykle nedokáží doletět na cizí stanoviště, takže neexistuje žádná výměna nemocí ani roztočů ani ubývání zásob ve prospěch cizího včelaře. Všechno se děje v rámci jedněch jednoho včelaře. Pokud není extrémně teplo nad +15 st C nebo pokud sousední včelař není za plotem 50 metrů daleko.
V tuto dobu k novému roku nebo při oblevách v lednu a únoru by to loupení jednoznačně nemělo být.
Ale v předjaří v době, kdy se včely mají rozvíjet hodnotím přiměřené vybírání zásob ostatním včelstvům na stanovišti jako jednoznačné plus. Simuluje se tím snůška a tím se urychlí rozplodování včelstev. A včelstva v té době, i ty silnější, stejně některé zásoby nemohou bránit, protože se během zimy zimní chumáč posunul a některé zásoby zůstaly v plástech blízko česna a současně hodně daleko od sedících včel, takže je cizí létavky mohou volně vybírat. Jak se zvýší teploty v úlu a zimní chumáč se úplně roztáhne a obsedne prostor a včely začnou ty zásoby bránit, loupeže zmizí. Zvláště když se objeví snůška.
Ale pokud jsou ty loupeže likvidační, tak je něco špatně.

Slabá vylupovaná včelstva bych zítra nebo pozítří kolem poledne prohlédnul, jestli tam vůbec ještě jsou původní včely. Hlavně bych vytahal rámky, aby se porušilo zatmelení, případně ještě drážky na nástavku od propolisu očistil, aby šly rámky snadno bez otřesů vyndávat z nástavků. První noc s nižšími teplotami kolem nuly je podle předpovědi Aladina z 30 na 31 prosince, na tuto noc bych u vybraných slabých včelstev odebral uteplení, aby včelky vymrzly a moc se nehýbaly a nevzlétaly.
31 časně ráno, třeba ještě za tmy s opatrným přisvěcováním obsednuté plásty z třeba tří slabých včelstev, kde je obsednuta jedna , dvě až tři uličky, bych přerovnal k sobě do jednoho nástavku jiného prázdného úlu, na krajích nějaké krycí plásty se zásobami, zakryl a uteplil.
Včelky by se měly během nějaké hodiny spojit v jedno silné včelstvo a až by před polednem vyletěly zlodějky, už by se mohly bránit a ubránit.
Myslím, že je velká šance z těch tří včelstev mít aspoň jedno, zatímco když se ty slabá včelstva nechají tak, i bez vylupování by kvůli slabotě nepřežily v podstatě ještě celou zimu, minimálně leden a ůnor.