Včelařská konference

"Jen co se včely od vánoc každý den proletávají, už rabují. Slabé včelstva namísto jarního spojování bude třeba asi nyní vymést ven, nebo nevím :-( jinak po nich nezbydou ani žádné zásoby, česna i očka jsou komplet ulepené jak v podletních rabovkách."
a.
Tak je spoj. Přiznám se, že nevím, jak to přijmou, když je teď teplo a jsou rozdováděné loupením, ale pokud jsou teploty pod nulou i přes den a včely jsou v chumáči, stačí rámky obsazené včelami přiložit k sobě a ony se slezou a vytvoří jedno silné včelstvo. Dokonce i matky údajně v tom včelstvu fungují společně, až do doby, než začnou klást a setkají s na jednom plástu. Při silnějších mrazech a když jsou plásty předchozí den uvolněné od zatmelení se při takovém přendávání plástů nemusí ztratit téměř ani jedna včela, pokud se pracuje opatrně. Protože včely za mrazu nevzlétají. V současné době Norové předpovídají první silněji mrazivou noc na pátého ledna, tak snad tehdy...
Do té doby bych zkusil u slabých zůžit silně česna očka úplně zavřít a možná přehodit vzájemně úly se silnými loupícími včelstvy a slabými. Předpokládám, že ty úly jsou nástavky a dají se snadno přehodit.
Nebo možná jako variantu nyní poskládat nástavky, kde ty včely sedí, na sebe. Včelky sedící v zimě v chumáči se totiž na určitou vzdálenost vnímají, zřejmě vnímají vzájemné vyzařování tepla nebo zvuky a zimní chumáče jsou schopny se vzájemně prodloužit a spojit potom v jeden.

Nenazval bych to rabování, protože tam je jeden významný rozdíl.
Včely v tuto dobu díky krátkému dnu a nízkým teplotám obvykle nedokáží doletět na cizí stanoviště, takže neexistuje žádná výměna nemocí ani roztočů ani ubývání zásob ve prospěch cizího včelaře. Všechno se děje v rámci jedněch jednoho včelaře. Pokud není extrémně teplo nad +15 st C nebo pokud sousední včelař není za plotem 50 metrů daleko.
V tuto dobu k novému roku nebo při oblevách v lednu a únoru by to loupení jednoznačně nemělo být.
Ale v předjaří v době, kdy se včely mají rozvíjet hodnotím přiměřené vybírání zásob ostatním včelstvům na stanovišti jako jednoznačné plus. Simuluje se tím snůška a tím se urychlí rozplodování včelstev. A včelstva v té době, i ty silnější, stejně některé zásoby nemohou bránit, protože se během zimy zimní chumáč posunul a některé zásoby zůstaly v plástech blízko česna a současně hodně daleko od sedících včel, takže je cizí létavky mohou volně vybírat. Jak se zvýší teploty v úlu a zimní chumáč se úplně roztáhne a obsedne prostor a včely začnou ty zásoby bránit, loupeže zmizí. Zvláště když se objeví snůška.
Ale pokud jsou ty loupeže likvidační, tak je něco špatně.

Slabá vylupovaná včelstva bych zítra nebo pozítří kolem poledne prohlédnul, jestli tam vůbec ještě jsou původní včely. Hlavně bych vytahal rámky, aby se porušilo zatmelení, případně ještě drážky na nástavku od propolisu očistil, aby šly rámky snadno bez otřesů vyndávat z nástavků. První noc s nižšími teplotami kolem nuly je podle předpovědi Aladina z 30 na 31 prosince, na tuto noc bych u vybraných slabých včelstev odebral uteplení, aby včelky vymrzly a moc se nehýbaly a nevzlétaly.
31 časně ráno, třeba ještě za tmy s opatrným přisvěcováním obsednuté plásty z třeba tří slabých včelstev, kde je obsednuta jedna , dvě až tři uličky, bych přerovnal k sobě do jednoho nástavku jiného prázdného úlu, na krajích nějaké krycí plásty se zásobami, zakryl a uteplil.
Včelky by se měly během nějaké hodiny spojit v jedno silné včelstvo a až by před polednem vyletěly zlodějky, už by se mohly bránit a ubránit.
Myslím, že je velká šance z těch tří včelstev mít aspoň jedno, zatímco když se ty slabá včelstva nechají tak, i bez vylupování by kvůli slabotě nepřežily v podstatě ještě celou zimu, minimálně leden a ůnor.