Včelařská konference

Já měl taky jedno včelstvo ve 3 uličkách,náhradní oddělek přezimoval na 4 rámcích.Náhradní matku sem odstranil,druhý den sem osiřelé včelstvo na4 rámcích vložíl do slabého včelstva,vyndal prázdné zadni rámky a vložíl ty se včelama a plodem.Po týdnu včely lítají jak o závod.Toto je moje zkušenost.

Neví co dodat již ze samostatného postupu vyplývá že plásty se staly součástí dvoj matečného včelstva. Zbylých pár plástů je v normálním režimu U základní vyřazení plástů rozhoduji již na podzim a o zimy mám jen světlé plásty.
Samozřejmě pokud by šlo příkladně o nosemu tak je roztavím. Nejspíš však jde vždy a letos zvláště že v důdleku náhlého příchodu silných mrazů došlo k oddělení chomáče od zásob a ne o nějakou nemoc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Cada Vaclav <cada/=/kma.zcu.cz>
> Předmět: Re: Spojování...
> Datum: 16.3.2012 12:20:04
> ----------------------------------------
> Dne 16.3.2012 8:26, vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> > Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků.
> Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba
> nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto
> dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se
> může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje
> se říká brigáda.
> >
> > Pepan
> >
> *******************************************************************************************************************************************
> > K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou
> tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu
> nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> > To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá
> včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně
> tato včelstva zlikvidovat,
> ...mohl byste prosím upřesnit Váš způsob likvidace? Jedná se o nějaké
> rozdělení (přidání) k jiným včelstvům, nebo skutečně likvidace rodiny
> jako takové? Co s plásty takových zlikvidovaných včelstev?
> Děkuji a přeji hezký den!
> Václav
>
>
> > netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
> > Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy
> pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní
> době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro
> všem...
> >
> >
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
> --
>
> ---------------------------------------------------------------------
> Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
> http://www.kma.zcu.cz/vcada
> katedra matematiky, oddělení geomatiky
> Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
> Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
> 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
> ---------------------------------------------------------------------
>
>
>
>

Ano,souhlasím s přítelem Menšíkem,ono to není tak jednoduché jak se zdá.Pro začínajícího včelaře je tahle zkušenost
šokující a tak se snaží nalézt vysvětlení. Takže doporučuji Vám,spojte se s přítelem M a myslím,že Vám poradí dobře...

Neuvažuj teť o zebrování když máš slabá včelstva Ze dvou udělej jedno dvojmatečné a uvidíš.že to jde. Tři uličky to v polovině března zase není tak málo. Když se dříve zimovalo na 7 rámcích tak to byl vlastně solidní stav pro budečák to je cca 30 rámků. To jsou dnes 3 nástavky. Hlavně počkej až do začátku kvetení řepky. Práce kvapná málo platná. Jestli se těť dobř rozjedou tak budou dobrá i tak Počítej, že, aby dobře nosily je potřeba od položení vajíčka 40 dní. Takže času mají zatím dost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?...
> Datum: 16.3.2012 11:58:28
> ----------------------------------------
> Díky za reakce, no já se obávám, že spíš u mě zapracoval roztoč, než
> nekvalita matek. Spady byly dost velké a někteří sousedi přišli o všechno.
> Vím chyba že se nehubilo v létě, já na to ale zas úplně nedlabal, mám
> varroadna, spad jsem průběžně sledoval a nic dramatického nepozoroval.
> Včely byly v pohodě.
> Docela slabá, tím myslím asi tak na 2-3 uličky, takové mrzáky se mi moc
> piplat nechce, jak říkáte už jsme dál (i když já zas moc daleko ne :D)).
> Takže spíš potřebuju poradit jak je spojit, než jestli vůbec. Aby od sebe
> něco nechytly je pro mě teď druhořadé. Mám takových bohužel asi 5 ze 7,
> takže do jejich "likvidace" mě to taky moc netáhne.
> Nepoperou se mi, když je spojím naostro, vč. matek? Už jsem něco spojoval v
> říjnu a moc pocit úspěchu z toho tedy nemám. I když kdoví, třeba právě tomu
> vděčím za to, že mám aspoň ty třírámkové chudáky a ne úplně prázdné úly
> jako sousedi.
> Že je metoda zebrování pro silná včelstva, no doufal jsem že by šly
> spojením udělat, i kdybych měl mít jen 2 nebo 3 a pak z nich sekat nové
> oddělky. Zas k tomu zebrování psali, že se má začít na začátku jarního
> rozvoje. Až dostanou choutky na rozmnožování, tak už bude horší je
> přesvědčovat, znáte to :D.
> No ale to jsou jenom moje hypotézy, jsem začátečník. Můžu si tedy dovolit
> je spojit, aniž by se mi teď v březnu porvaly, nebudou právě přes mřížku
> válčit, když si to matky nebudou mít možnost vyřešit přímo?
> Díky a přeji pěkný víkend ;)
>
>
>

Ty mřížky jsou dvě. Jedna odděluje matky od sebe a ta druhá medník.
jde o klasické dvojmatečné včelaření.
"Slabé včelstvo", je teť v předjaří velmi široký a ošidný pojem. Slabé může být z mnoha důvodů ale jen u jednoho je to špatnou matkou. Jsou také matky které začínají plodovat brzy a pomalu. Jsou zase matky které nastupují do jarního plodování později ale zato mají velmi rychlý rozvoj. a je tu ještě jedna varianta že jsou matky, které plodují méně zato se však její dcery se dožívají delšího věku. U těchto pak i poměrně slabší včelstvo má srovnatelný výnos s těmi silnými. Také taková včelstva mají o jednu generaci potomstva méně a to znamená i menší počet VD v podletí. Obráceně to pak platí pro ty super silná. Není tedy vše tok jasně jednoduché jak se zdá.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Spojování...
> Datum: 16.3.2012 08:27:02
> ----------------------------------------
> Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli
> v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na
> sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné
> včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka
> mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká
> brigáda.
>
> Pepan
> *******************************************************************************************************************************************
> K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak
> do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou
> jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá
> včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně
> tato včelstva zlikvidovat,netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou
> lepší.
> Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy
> pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní
> době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro
> všem...
>
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
>

Díky, o tohle mi šlo. Jak píšu na podzim jsem spojoval, takže jakou lepší zásluhu byste mi poradil, když mi v říjnu včelstva zeslábla? Zdravotní situace je u nás tristní a jsem rád, že mám vůbec něco. Udělal jsem to spojení pro sichr přes propíchané noviny. Protože jsou ale i tak teď zjara slabá a našel jsem před česny spoustu mrtvolek, měl jsem obavu z toho, že se do sebe pustila. A to i přes řadu ujištění, jak píšete v literatuře a v ZO, že na podzim a brzkém jaře se to nestane, ani bez odstranění matek. Jen jsem si tu chtěl ověřit zkušenosti ostatních včelařů, nic víc. Literatury mám celkem dost a v ZO jsem taky, jenže o spoustě rad jsem už taky slyšel že "jsme dál" a řada věcí si odporuje, jak píšete názorů je jak v parlamentu.
Takže díky, spojím to a uvidím, mohl bych zkusit u dvou z nich i spojení přes mřížku, asi opravdu není nad zkušenost vlastní. Mimochodem pánové zdá se mi, že tu poslední dobou nějak houstne atmosféra, trochu škoda.
Pěkný víkend




"Vážený příteli,o co Vám jde? Litujete matky,které neuspokojily? Máte s nimi soucit,když je spojíte s druhým včelstvem a taky neživotným včelstvem? Spíše bych viděl Vaši zásluhu na tom,co jste zazimoval. Takže spojit naostro,zůstane jedna matka,ta zdatnější,protože se spolu poperou. Budete mít třeba jenom dvoje,ale med Vám přinesou,jinak by nebylo nic.
Tahle rada je stará,prastará.Doporučuji si něco o tom přečíst,zde na konferenci toho až moc nepochytíte,názorů spousta tak jako v parlementu.Obstarejte si nějakou včelařskou literaturu a vstupte do nejbližší ZO,víc Vám poradit nemohu..."

Vážený příteli,o co Vám jde? Litujete matky,které neuspokojily? Máte s nimi soucit,když je spojíte s druhým včelstvem a taky neživotným včelstvem? Spíše bych viděl Vaši zásluhu na tom,co jste zazimoval. Takže spojit naostro,zůstane jedna matka,ta zdatnější,protože se spolu poperou. Budete mít třeba jenom dvoje,ale med Vám přinesou,jinak by nebylo nic.
Tahle rada je stará,prastará.Doporučuji si něco o tom přečíst,zde na konferenci toho až moc nepochytíte,názorů spousta tak jako v parlementu.Obstarejte si nějakou včelařskou literaturu a vstupte do nejbližší ZO,víc Vám poradit nemohu...

Dne 16.3.2012 8:26, vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.
>
> Pepan
> *******************************************************************************************************************************************
> K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně tato včelstva zlikvidovat,
...mohl byste prosím upřesnit Váš způsob likvidace? Jedná se o nějaké
rozdělení (přidání) k jiným včelstvům, nebo skutečně likvidace rodiny
jako takové? Co s plásty takových zlikvidovaných včelstev?
Děkuji a přeji hezký den!
Václav


> netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
> Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro všem...
>
> --------------------------------------------------------------------------------


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Díky za reakce, no já se obávám, že spíš u mě zapracoval roztoč, než nekvalita matek. Spady byly dost velké a někteří sousedi přišli o všechno. Vím chyba že se nehubilo v létě, já na to ale zas úplně nedlabal, mám varroadna, spad jsem průběžně sledoval a nic dramatického nepozoroval. Včely byly v pohodě.
Docela slabá, tím myslím asi tak na 2-3 uličky, takové mrzáky se mi moc piplat nechce, jak říkáte už jsme dál (i když já zas moc daleko ne :D)). Takže spíš potřebuju poradit jak je spojit, než jestli vůbec. Aby od sebe něco nechytly je pro mě teď druhořadé. Mám takových bohužel asi 5 ze 7, takže do jejich "likvidace" mě to taky moc netáhne.
Nepoperou se mi, když je spojím naostro, vč. matek? Už jsem něco spojoval v říjnu a moc pocit úspěchu z toho tedy nemám. I když kdoví, třeba právě tomu vděčím za to, že mám aspoň ty třírámkové chudáky a ne úplně prázdné úly jako sousedi.
Že je metoda zebrování pro silná včelstva, no doufal jsem že by šly spojením udělat, i kdybych měl mít jen 2 nebo 3 a pak z nich sekat nové oddělky. Zas k tomu zebrování psali, že se má začít na začátku jarního rozvoje. Až dostanou choutky na rozmnožování, tak už bude horší je přesvědčovat, znáte to :D.
No ale to jsou jenom moje hypotézy, jsem začátečník. Můžu si tedy dovolit je spojit, aniž by se mi teď v březnu porvaly, nebudou právě přes mřížku válčit, když si to matky nebudou mít možnost vyřešit přímo?
Díky a přeji pěkný víkend ;)

na stranke www.basf.sk. (vyrobca styroduru) je info o novom type nosica kyseliny mravcej spolu so sacharozou - mate niekto o tom blizsie info?

"Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál."
______________________

Tak tady bych souhlasil s Pepanem. Za prvé to jsou dvě mřížky a za druhé "likvidovat včely" je myslím veliká hloupost a už z tohoto slovního spojení mě mrazí. Jestli je to moderní přístup ke včelám, tak radši zůstanu tradicionalista. Přes sezonu je snadné vychovat kvalitní matku a v létě ji včelstvu vyměnit. Snadná práce, nevím proč včelstvo likvidovat. Není třeba čekat na tichou výměnu, včelám lze snadno pomoct a příští rok mohou být vynikající.

Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.

Pepan
*******************************************************************************************************************************************
K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně tato včelstva zlikvidovat,netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro všem...

--------------------------------------------------------------------------------

"V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné. "

Ještě tam bude rozdíl v předjarní rané snůšce. Podle mého názoru lidi ve městech víc preferují výsadbu rostlin kvetoucích časně na jaře. Aby příroda na jaře jakoby nastoupila co nejdřív.... Všelijaké okrasné keře a stromy v parcích, javor mléč, okrasné třešně a jabloně do stromořadí na ulice.... Takže významné snůšky jsou ve městech v průměru dřív.

"Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá."

To ale taky není úplně pravda. Jsou úly a metodiky přizpůsobené na slabé snůšky a jsou úly a metodiky přizpůsobené na silné snůšky.

Úly a metodiky na slabé snůšky dávají při silné snůšce méně medu, jsou zbytečně pracné nebo se u nich obtížně zvládá rojení. Úly a metodiky na silné snůšky slabou snůšku vůbec nezaznamenají , kromě trochu většího plodování a není z nich v takovém případě co vytáčet.

Je pak jedno z umění úspěšného včelaření přizpůsobit své úly a metodiku převládajícím snůškám na stanovišti.

Při řezání jakékoliv tloušťky styroduru je to nebezpečné. Chce to buď mít za pilou rozvírací klín a nebo aspoň řez rozevřít nějakým dřívkem, prsty bych tam nedával. To že včely jsou na tom líp při jarním rozvoji v jednom nástavku pozorovalo už více včelařů, ale po většinou to byly s vyšší mírou než je klasika 39x24. Máme v ZO včelaře, který dlouhá léta používá Blinovu přepážku a když jsme předloni neměl nikdo na řepce med, protože byla zima, tak on jediný vytáčel. Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá.

AM:
Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
-------------
Moje včely mají taky přes zimu minimálníspotřebu. :-)
Otázka je, co se do nípočítá.
Takovývh borců co dávjí, nebo doplňují na zimu 8kilo znám i z vyšších nadmořských výšek dost.

V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné.

Někdo dává na zimu 9kilo jak za války a pak na jaře jen "napájí" roztokem 1:1 a nebo se v tom hrabe co týden a hlídá zásoby. Jiný to doplní na zimu na 20kilo, třeba zase jen 8kilogramy cukru, a na jaře se chodí ke včelám jen procházet.

Co se týká zpevnění, Ing. Jindra zde ukazoval své nástavky. Natírá je akryl. lakem a je to tvrdé dost. Jenže u Styroduru je rozdílná pevnost. Takže on používá styrod. s pevností 300kPa a to je docela prkno. Dává se do podlah, ne jen na zdi. a to je ten podstatný rozdíl. MUDr Šumera má úly z normálního PS ale S 150 /Stabil - taky do podlah, ne fasádní/ a to je 150kPa a ten v úlech taky nevykusují. Ten zkouším letos, obyč Styrodur vloni. - Na přepážky, ale to trochu vykusovaly. Chci se podívat po tom podlahovém, co mápevnost těch 300kPa a víc. Ale hlavně je to rozdíl, když člověk vláčí nástavek ze dřeva a z PS. U plemenáče taky.

Karel

Alesi,mozno je zbytocne ist az do 8cm styroduru..tepelny odpor tohoto materialu je vacsi nez polystyrenu ktory pouziva p.Smely..podla mna rozdiel medzi 5cm styroduru a 8 cm polystyrenu nebude prakticky badatelny..praca s 8cm je uz dost o drzku..ale na pokus v poho..dokonca si myslim ze ani medzi samotnym styrodurom 5cm a 8cm nebude prakticky rozdiel..som zvedavy,daj potom vediet..ja idem urobit pokus tento rok s nn z masivu o hrubke 4cm oproti klasike 2,5cm a sendvicovemu kde som dutinu 3cm namiesto polystyrenu vypenil pur penou..v podstate ma zaujima len rozdiel v obsahu vody..mam 10 ks plodisk zo styroduru 4 cm,zvnutra 1 cm palubka a zvonka sietka,kleber a fasadna farba..boli na nich ale tenkostenne medniky takze sa porovnavat nedalo..tuto zimu som prvy krat co robim dadant zimoval na jednom plodisku a pohoda( rm 42x35)sa mi vcelstva zdaju take zivsie nez ked som maval nad nimi komory..tepelna pohoda je vidiet..

Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spojov?n? + zebrov?n?
> Datum: 15.3.2012 14:35:25
> ----------------------------------------
> Dobrý den, pánové prosím o radu ohledně spojování včelstev. Mám po zimě
> několik docela slabých včelstev, jak je nejlíp v této době spojit? Naostro
> i s matkami? Mám nějak popřehazovat rámečky - veškerý plod co nejblíž k
> sobě, nebo prostě položit nástavky (39*17, něco ještě 39*24) na sebe s
> nadějí, že nějaký čas pojedou na dvě plodová hnízda dvoumatečně? Neudělám
> tím nějakou blbost?
> Docela mě zaujala metoda zebrování, máte s tím zkušenosti? Je vhodné to
> provést už takhle brzo, třeba i současně s tím spojováním, nebo ještě
> počkat? Abych to zas se sílou spojených včelstev moc neurychlil a nešly mi
> než se naděju do rojení.
> Díky moc, ať to bzučí ;)
> Honza I.
>
>
>

Tak ten závět teda. palec nahoru, to začnu používat také

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: hustota včelstev
> Datum: 15.3.2012 08:06:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 14 of March 2012 14:20:20 Radek Hubac napsal(a):
> > V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10%
> > větší...
> > RAdek
>
> nojo, mozna to bude i tim, ze tam nemaj ty blaznivy ekology, co jak videj
> akat , tak se pomodli ke svatemu greenpeesovy a vykacej ho.
>
> Slysel jsem z neovereneho zdroje, ze udajne vstupuji i na soukrome pozemky
> jinych vlastniku (bez jejich vedomi) a tam toto provadeji.
>
>
> Jako kdyby i clovek zde nebyl invaznim druhem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tak tedy 2 stanoviště n¨mají cekem 50 úlů. na takových stanovištích se pak nemoci číří rychleji. Když jsou rozptýlené po krajině tomu se říká vzdálenostní bariéra která právě tomu rychlému šíření brání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 20:29:09
> ----------------------------------------
> "Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90
> včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20
> včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve
> máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou
> péči.
>
> Pepan"
> _______________________
>
> Tak po přečtení tohoto příspěvku jsem opět v úzkých :o)
>
> 1) V katastru je již 40 let 80 až 90 včelstev - jak je možné, že dvě
> stanoviště mají přes 50 úlů? Jestli tomu dobře rozumím, to by už jen na
> těchto dvou stanovištích bylo 100 úlů - a co další čtyři stanoviště?? Nebo
> jak to bylo myšleno?
>
> 2) V jiném příspěvku byl za hlavní problém při šíření moru zmiňován velký
> počet stanovišť, kdy se mor prý šíří snadno ze zahrady na zahradu.
>
> A mimo pořadí zůstává 3) ve vzduchu viset jedna základní otázka, kterou si
> kladu - byla nákazová situace ještě v takovém roce 1990, kdy byl počet
> včelstev na území Česka cca o třetinu vyšší než dnes, skutečně horší? Pokud
> ano, v jakém ohledu?
>
>
>

Já jsem měl před cca 10 lety na stanovišti současně klasicky uteplené a neuteplené úly. V mojí nadmořské výšce okolo 200m to nehrálo vůbec žádnou roli nějaké uteplení. Ale minulý rok jsem 1x zakočoval a zjistil jsem, že mám problém se stínem. Nechat včely jen tak v nezatepleném úlu na slunci to jsem si nedovolil. Buď by se několikrát vyrojily a nebo dílo by teplem sjelo dolů, ale nejspíš oboje dohromady. Takže jsem to řešil plachtou na konstrukci přes úly, ale to je pořád taková nouzovka a ani se mi to nelíbí takový stan.
Se zásobami na zimu problém nemám, jak zde psal Ivo, že v silně zatepleném úlu měl spotřebu kolem 12Kg na zimu, tak já tuto spotřebu mám i v nezatepleném, ale kde včelaří Ivo a kde Já, v tom je rozdíl. Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
Navíc také uvažuji o návratu k zimování na jednom nástavku 448x285, ale zase jsem zjistil, že včely mají-li sedět a na jaře plodovat v jednom nástavku potřebují plné nízké dno. Když je dno zasítované, tak mají asi průvan na zadek a nerozvíjejí se tak dobře, jako stejně silné včelstvo s podsazeným polonástavem, ikdyž v tom polonástavku je jen prázdné dílo. Takže nejspíš opět hraje roli teplo. Navíc další známá věc je, že v utepleném úlu má med na vytáčení asi o 2% míň vody než v nezatepleném. Dalo by se to sice otočit, že v nezatepleném úlu je o 2% víc medu, ale mě spíš zajímá kvalita.
Zatím bych vyzkoušel jednoduchý úl je ze styroduru 8cm cena je kolem 270Kč/m2. Jedna deska je jeden nástavek rozšířím jej na 12r, připravím si letos včelstva, vyzimuji a příští rok začnu naostro porovnávat. Mezitím vyzkouším několik nápadů jak zpevnit povrch a zjednodušit si výrobu a uvidím jak dopadnu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinovane vcelareni
> Datum: 15.3.2012 08:31:29
> ----------------------------------------
> Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg
> výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě
> ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
> --------------
>
> Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
> I kvůli transportu včel a aoddělků.
>
> Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co
> obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.
>
>
> A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z
> hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo
> neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance
> nepodstatný.
>
> Karel
>
>
>

jedna, dvě, tři, zkouška rozhlasu prosím nereagovat děkuji

Zebrování je protirojové opatření u silných včelstev, takže bych si to snad se spojovním slabších nespojoval.

A co se slabšími, já začínám mít poněkud obavy z dříve prováděného spojování, od kterého jsme odstoupil.

Nějka nám něco decimuje včely a je to docela infekční. Takže u těch co z nějakého důvodu zeslábly to nechávám být a jen je trochu podpořím.
Stačí zůžit, a někdy tím že je dám nad silnější, ale nad folii. Aby nepřišly do kontaktu.

Ale my tu máme pozdní snůšku, já si mohu dovolit čekat.

Karel

Dobrý den, pánové prosím o radu ohledně spojování včelstev. Mám po zimě několik docela slabých včelstev, jak je nejlíp v této době spojit? Naostro i s matkami? Mám nějak popřehazovat rámečky - veškerý plod co nejblíž k sobě, nebo prostě položit nástavky (39*17, něco ještě 39*24) na sebe s nadějí, že nějaký čas pojedou na dvě plodová hnízda dvoumatečně? Neudělám tím nějakou blbost?
Docela mě zaujala metoda zebrování, máte s tím zkušenosti? Je vhodné to provést už takhle brzo, třeba i současně s tím spojováním, nebo ještě počkat? Abych to zas se sílou spojených včelstev moc neurychlil a nešly mi než se naděju do rojení.
Díky moc, ať to bzučí ;)
Honza I.

Od letošního roku lze čmeláky zakoupit ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku. www.vupt.cz

"Ze vcelarskych krouzku mam divny pocit,jsem rad,ze u nich vypadlo slovo smysluplne ve vete smysluplne vyuziti volneho casu,protoze Csv nema pravo davat vcelareni nad uroven napr.vyuky cizich jazyku nebo sportu.Na jednu stranu je dobre,ze se deti a potazmo jejich rodice dozvi veci ze zivota vcel,ale na druhou stranu nikdo nezaruci,ze deti jednou vcelarit opravdu budou."

--------------

Víceméně je dobré, když děti mají možnost si vybrat.
A hlavně když se o něco zajímají.

Většinou se jejich zájem často mění, ale to je taky dobře. Je liché vidět výhodu v jednostranném zájmu k čemukoli.

Je výborné pro děti, když zde vzniká i nabídka přírodovědných a včel. kroužků.
Je to dobré i pro včelaře, když bude v populaci co nejvíc lidí kteří budou o tom něco vědět. Znám tady v práci absolventy včel.kroužku ze Žacléře. Jeden včelaří a přivedl ke včelám i tátu, druhý nevčelaří, ale ví o tom co a jak. Oba dva jsou staří fotři. :-)

Ale je myslím liché, očekávat, že to omladí členskou základnu stejně tak jako krajské dotace. Tam je dokonce ve zdůvodněních některých krajů, že cílem je omladit členskou základnu ČSV. Penězi těžko, jen to přiláká zlatokopy, dotace nafasují, pak se zajímají kolik set včelstev jim pomůže se uživit atd. a pak zjistí že uživit jo, ale prací a budou zase potíže s opuštěnými stanovišti.

Takže je třeba s kroužky nemíti přílišné očekávání, a vědět že to děláme pro děti a ne proto, by jsme měli mladé důvěrníky.

Pokud jde o to, že prý nejsou mladí zájemci o včelaření, možná není chyba v době, ale v tom, že neví jak se ke včelám dostat.

My máme v PSNV myslím věkový průměr 40, takže se dá usuzovat, že zájem je a řekl bych čím dál větší. Je to reakce na přetechnizovanou dobu. A pak jsou taky noví včelaři, ale ve vyšším věku. Což je třeba taky vnímat positivně, mladí právě cestují, stěhují se, mění zájmy atd.
Pro lidi k důchodu je to ale ideální koníček.

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plocha diskuze
> Datum: 14.3.2012 20:26:55
> ----------------------------------------
> Hlad po informacich nikomu uskodit nemuze a je prospesny.Alespon si
> zacatecnik nenavykne,ze dostane vsechno az pod nos na podnose.A pokud mu 10
> lidi poradi ruzne veci,je na nem,aby o veci premyslel,vyhodnotil pro a
> proti a rozhodl se a poucil se z vlastnich chyb.Pak nebude bezmyslenkovite
> prejimat dogmata,dokola opakovane nesmysly,oficialni "ruzove"videni.J.
>
Pane Procházko ono to tak docela není,já jsem chtěl jen poukázat na různost a pestrorodost chovu a ošetřování včel a samozřejmě nutnost co nejširšího studia.Jak jsem uvedl existuje na jeden problém většinou několikero často protichůdných řešení.A tady opravdu možná nezbývá než vykročit cestou pokus - omyl.Bohužel ten omyl ve včelařství znamená nejen finanční ztrátu,ale mnohdy i ztrátu jedné sezony.A to nemluvím o tom,když se toto přihodí začátečníkovi,jistě snadno ho to může odradit.
>
>

"Ze vcelarskych krouzku mam divny pocit,jsem rad,ze u nich vypadlo slovo smysluplne ve vete smysluplne vyuziti volneho casu,protoze Csv nema pravo davat vcelareni nad uroven napr.vyuky cizich jazyku nebo sportu.Na jednu stranu je dobre,ze se deti a potazmo jejich rodice dozvi veci ze zivota vcel,ale na druhou stranu nikdo nezaruci,ze deti jednou vcelarit opravdu budou."

Je prostě jiná doba. Za socíku se skoro všichni stěhovali za prací, pokud se stěhovali, obvykle jen jednou v mladém věku, pak zakotvili. A bylo jedno, jestli bez vzdělání házeli lopatou nebo měli vzdělání a příslušnou práci. Usadili se a po pár letech se mohli začít rozhlížet po koníčkách. Třeba po tom včelaření.
Dneska se spousta lidí defakto ani neusadí. Ti hůř vydělávající proto, že na to po celý život prostě nevydělají a po celý život i s rodinou se budou tlouct s troškou svých věcí po nájemních bytech. Ti dobře vydělávající třebas proto, že je jejich práce nutí kočovat po světě. Nebo proto, že své práci obětují i svůj volný čas. Ti všichni prostě včelařit nebudou.
Budou včelařit jen ti, co se usadí, zároveň k tomu budou mít odpovídající pro včely dobré podmínky, vhodný pozemek, les atd a zároveň si vyberou z těch několika "přírodních" koníčků právě to včelaření.
Takže logicky mnohem méně děcek ze včelařských kroužků než tomu bylo dřív zůstane v dospělosti u včelaření.

"Pane Polášek jen jsem chtěl rozhýbat stojaté vody a oživit zájem o tyto stránky. Dat odvahu i těm co v této problematice plavou. Vaše reakce jen potvrdila vaši( i některých dalších)
aroganci, kdy se pisateli posmíváte. " Ale to byste asi nepsal stil,ale styl." Vy sám jste v tomto článku udělál více chyb. "

Posmívat se jsem nechtěl. Ale spousta příspěvků se tady stále opakuje furt dokola a tak už je píšu prostě jedním vrzem bez jakéhokoliv přemýšlení nad formou a tak se může stát, že jsou napsány trochu lehkým stylem.

Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
--------------

Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
I kvůli transportu včel a aoddělků.

Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.


A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance nepodstatný.

Karel

Dne Wednesday 14 of March 2012 14:20:20 Radek Hubac napsal(a):
> V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10%
> větší...
> RAdek

nojo, mozna to bude i tim, ze tam nemaj ty blaznivy ekology, co jak videj
akat , tak se pomodli ke svatemu greenpeesovy a vykacej ho.

Slysel jsem z neovereneho zdroje, ze udajne vstupuji i na soukrome pozemky
jinych vlastniku (bez jejich vedomi) a tam toto provadeji.


Jako kdyby i clovek zde nebyl invaznim druhem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Eurodadant, zataplený na studenou stavbu, dvě očka v jednom nástavkuna 13 rámků. Tak nějak p. Jelínek?

Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.

Pomer nastavku.Dno,nastavek 39-30 zatepleny,39-15 zatepleny ,nastavek 39-15 nezatepleny v poctu podle snuzky 3-4 ks.

Pomer nastavku.Dno,nastavek 39-30 zatepleny,39-15 zatepleny ,nastavek 39-15 nezatepleny v poctu podle snuzky 3-4 ks.

Ze vcelarskych krouzku mam divny pocit,jsem rad,ze u nich vypadlo slovo smysluplne ve vete smysluplne vyuziti volneho casu,protoze Csv nema pravo davat vcelareni nad uroven napr.vyuky cizich jazyku nebo sportu.Na jednu stranu je dobre,ze se deti a potazmo jejich rodice dozvi veci ze zivota vcel,ale na druhou stranu nikdo nezaruci,ze deti jednou vcelarit opravdu budou.Ja byl v krouzku 2x,vyhral fotbal a postaci.Chodila do nej tehdy 20 deti.Dnes mam 40 a z tehdejsich vcelariku nevcelari ani noha,nikdo.Ani nikdo z mladsi doby fungovani krouzku.Dnes zadny nemame,jednak maji deti jine zajmy a nikdo nema tolik casu,aby ho kvalitne vedl(podle sveho a ne zase podle pokynu schvalenych zhora).Akce jen kvuli carce v cinnosti ZO neberu.J

Včelařské kroužky končí většinou pro nezájem, tak jako skončil ten co byl pod naší ZO. Tolik je těch co tlačí ke včelařině i přes nábory na školách. Děti se nadchnou, přijdou jednou nebo dvakrát a už nedochází.
Peníze na vyšetření na plošné vyšetření moru sehnat jdou i od obcí a měst, taková akce se na okr. Přerov už jednou organizovala. Ale s neúspěchem, protože to skončilo na hlasování v jednotlivých ZO, kdy včelaři si tohle plošné vyšetření ve většině nepřály.
Na monitorovací stanici, peníze nepotřebuji, na to musím mít hlavně čas.

"Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90 včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20 včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou péči.

Pepan"
_______________________

Tak po přečtení tohoto příspěvku jsem opět v úzkých :o)

1) V katastru je již 40 let 80 až 90 včelstev - jak je možné, že dvě stanoviště mají přes 50 úlů? Jestli tomu dobře rozumím, to by už jen na těchto dvou stanovištích bylo 100 úlů - a co další čtyři stanoviště?? Nebo jak to bylo myšleno?

2) V jiném příspěvku byl za hlavní problém při šíření moru zmiňován velký počet stanovišť, kdy se mor prý šíří snadno ze zahrady na zahradu.

A mimo pořadí zůstává 3) ve vzduchu viset jedna základní otázka, kterou si kladu - byla nákazová situace ještě v takovém roce 1990, kdy byl počet včelstev na území Česka cca o třetinu vyšší než dnes, skutečně horší? Pokud ano, v jakém ohledu?

"Tahle podpora zacinajicich vcelaru ma smysl,hlavne u tech mladych."
Ano, to je pravda. Proto to tu "natírám". Proč ČSV neleštila kliky u hejtmanů za včelařské kroužky dětí a mládeže? Nebo třeba za finance pro jednorázové plošné vyšetření moru nebo na monitorovací stanice? Protože stále sčítá desátky za včelku a včelaře. To je jediná motivace. Pak se zase na oplátku před volbami zaplní náš časopis politickou agitací. To je jasný klientelismus.

Hlad po informacich nikomu uskodit nemuze a je prospesny.Alespon si zacatecnik nenavykne,ze dostane vsechno az pod nos na podnose.A pokud mu 10 lidi poradi ruzne veci,je na nem,aby o veci premyslel,vyhodnotil pro a proti a rozhodl se a poucil se z vlastnich chyb.Pak nebude bezmyslenkovite prejimat dogmata,dokola opakovane nesmysly,oficialni "ruzove"videni.J.

Ano pane Holub pryč se začátečníky, to Vy jste byl od prvního dne profík. To určitě.

Pane doktore,takhle jsem to samozrejme nemyslel.Mel jsem na mysli cloveka,ktery si koupi vcelstva a pak se pta:mam na ramcich neco,vypada to jako pulka burskeho orisku,nevite co to muze byt?..Provozni postupy to uz je neco jineho,a na vcelareni je nadherne,ze nic neni univerzalni a kazdy rok je jiny.Nahoru nebo dolu,to je vec citu vcelare jit vcelstvu vstric a poslouchat co nam rika.Kolega,ktereho si velmi vazim a casto ho najdu u svych vcel,jak pozoruje cesna a vzpomina na doby,kdy mel silu osetrovat svoje vcelstva,mi jednou rekl"uc se od vcel,a az si budes myslet,ze se uz ucit nemusis,budes mit jistotu,ze jsi umrel" J.

Tak ten patron v těch podmínkách je!

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 19:55:56
> ----------------------------------------
> "tak dal podporujte kazdeho,koho napadne mit vcely" Tahle podpora
> zacinajicich vcelaru ma smysl,hlavne u tech mladych.Kolik ma kdo 18-20
> letych kluku,kteri by do vcelareni sli??? Maji vetsinou uplne jine priority
> a starosti,sehnat praci,vlastni bydleni,premluvit sami sebe k zalozeni
> rodiny atd.Takovy mladoch,pokud nema vcely v krvi a trebas by do toho i
> sel,se k tomu dostane az na to bude mit prostredky.Jednou ing,Gazda na
> prednasce nadhodil,ze mlade lidi by mohly k vcelareni primet prave
> ekonomicke duvody.Zas budou mnozi z Vas prskat po mem prispevku,ale
> mladochy potrebujem jak sul ! Druha vec je,ze vcely muze mit uplne
> kazdy,coz je takova mala tragedie.Kazdy okres porada kurz pro
> zacatecniky,to by mela byt minimalni podminka pro schvaleni prispevku a
> snad take volba nejakeho patrona,ktery by ho v zacatcich vedl a
> usmernoval,nez si zazije prakticke dovednosti..J.
>
>
>

"tak dal podporujte kazdeho,koho napadne mit vcely" Tahle podpora zacinajicich vcelaru ma smysl,hlavne u tech mladych.Kolik ma kdo 18-20 letych kluku,kteri by do vcelareni sli??? Maji vetsinou uplne jine priority a starosti,sehnat praci,vlastni bydleni,premluvit sami sebe k zalozeni rodiny atd.Takovy mladoch,pokud nema vcely v krvi a trebas by do toho i sel,se k tomu dostane az na to bude mit prostredky.Jednou ing,Gazda na prednasce nadhodil,ze mlade lidi by mohly k vcelareni primet prave ekonomicke duvody.Zas budou mnozi z Vas prskat po mem prispevku,ale mladochy potrebujem jak sul ! Druha vec je,ze vcely muze mit uplne kazdy,coz je takova mala tragedie.Kazdy okres porada kurz pro zacatecniky,to by mela byt minimalni podminka pro schvaleni prispevku a snad take volba nejakeho patrona,ktery by ho v zacatcich vedl a usmernoval,nez si zazije prakticke dovednosti..J.

Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90 včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20 včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou péči.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 13:53:36
> ----------------------------------------
> Antone, to jste uhodil hřebíček na hlavičku. Přesně tak. A příroda se
> brání.
> Jsme nejzavčelenější krajinou v Evropě a chceme být ještě 2x zavčelenější.
> To jsou ty zištné cíle ČSV.
>
>
>

To jsem to schytal.
Tak dál finančně podporujte kdekoho, koho napadne mít včely, aniž by se patřičně vzdělal a za ty peníze nakoupil to, co mu chov včel na dobré úrovni umožní.

gusto má naprostou pravdu!Byl jsem svědkem loupeže včel sousedních včel,asi 50m.vzdálených.Při prohlídce se u vylupujících včel zjistil mor.Bylo to těsně po prvním proletu.A za měsíc už byly první buňky u vylupujícího včelstva napadené morem,potvrzený laboratoří.Tam kde včely loupily,byl včelař začátečník a nepoznal, že má mor už na podzim!

Pane Polášek jen jsem chtěl rozhýbat stojaté vody a oživit zájem o tyto stránky. Dat odvahu i těm co v této problematice plavou. Vaše reakce jen potvrdila vaši( i některých dalších)
aroganci, kdy se pisateli posmíváte. " Ale to byste asi nepsal stil,ale styl." Vy sám jste v tomto článku udělál více chyb.
Josef

Pane Holub, Vy jste mě zase pobavil. Tak jestli nechápete souvislosti, přičemž v přírodním systému vše souvisí se vším, tak naprosto vybočujete z jednoho "hesla" PSNV, že včelaři mají používat hlavu. A nevím proč bych měl něco dokazovat, protože kdo má zájem a snaží se tak si tahle tvrzení může ověřit ve svém okolí a zapojit se tak do řešení problémů. Naservírovat každému všechno až pod nos, to je nejhorší cesta jak u nováčků utlumit myšlení. Navíc slavíme světový týden paměti.
A k těm Vašim narážkám na převčelenost krajiny. Doufám, že půjdete příkladem a snížíte si stav Vašich včelstev nejlíp na 0. Přece nemůžete po někom chtít něco co sám nedokážete uskutečnit. Přeji pěkný zbytek dne :-D.

Nevím, proč se tady pořád uvádí, že jsme nejzavčelenější zemí v Evropě když jsme až na čtvrtém místě. Před námi je Řecko 11,12 včelstev na km2, Maďarsko 9,67 včelstev na km2, Slovinsko 8,42 včelstev na km2, Česká republika 6,66 včelstev na km2. Jedna z nejzavčelenějších to ano, ale né nejvíce. (Zdroj časopis Moderní včelař a Statistická zpráva MZe).

V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10% větší...
RAdek

Děkuji všem, kdo zde nezištně radí začínajícím i pokročilejším i když na tyto rady zdarma nemají právo.

Antone, to jste uhodil hřebíček na hlavičku. Přesně tak. A příroda se brání.
Jsme nejzavčelenější krajinou v Evropě a chceme být ještě 2x zavčelenější. To jsou ty zištné cíle ČSV.

V tom máš sice pravdu, ale když ovládá počítač, tak by se měl naučit používat vyhledávač. Mnohdy stačí zadat 2 slova a je nepřeberné množství odpovědí i s videi. Já celkem 10 let učil informatiku a nejstarší žákyně měla dokonce 85 let. vyhledávání na netu ovládala jako by to nic nebylo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: info
> Datum: 14.3.2012 12:59:19
> ----------------------------------------
> "Prosím profesóóóry, aby nereagovali při nějakém banálním dotazu stilem -
> koukni se na vlákno!"
>
> Když se chci někde něco dozvědět, tak je férové, když v první řadě do toho
> budu investovat já sám. To znamená minimálně energii a čas najít si a
> přečíst, co už o tom problému bylo někde na internetu napsáno. A teprve
> když to nenajdu, tak se zeptat a čekat, až někdo jiný vynaloží svůj čas a
> svoji energii a to za nic, jen za dobrý pocit a vysvětlí to.
> Jo, něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o nějaký placený kurs, třeba
> klidně i formou takové diskuze. taqm, když si někdo zaplatí, tak má právo
> za ty své peníze vyžadovat odpovídající kvalitní odpověd. Ale zadarmo
> nikdo právo na odpověď nemá.
> Pokud ovšem nejste vysokoškolák , u těch zřejmě tento názor převládá.
> (právě jsem dočetl rozhovor v MF dnes s mladým vysokoškolákem levičákem
> synem Petra Uhla) Ale to byste asi nepsal stil, ale styl.
>
>
>

Já to vidím zase takto
Za mne byla déla učení v oborech v polovině šedesátých let.
Zahradník - 3 roky, Včelař - 2 roky, Vinař - 4 roky a byl to samostatný obor. Zemědělci to měli rozděleno. Traktorista-mechanizátor, opravář zem, strojů, pěstitel-chovatel,
Z toho pak lze též usuzovat na na náročnost oborů. Tak si moc nenamlovejme něco o náročnosti včelaření. Do všech těchto oborů se brali i žáci ze zvláštních škol.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ploch? konference.
> Datum: 14.3.2012 11:07:24
> ----------------------------------------
> Myslím si, že to bude někde jinde. Nejvíce stránek v zahrádkářských knihách
> je potištěno tématem réva vinná. A když je to na netu, tak nejvíce
> diskutují a radí ti co nejméně vědí.
>
>                       J.P.
>
>
>

NECHÁPU SOUVISLOSTI MAP VÝSKYTU MORU A NĚJAKÉHO ZIMNÍHO VYŠETŘOVÁNÍ SPADU. PROKAZOVÁNÍ ČEHOKOLIV NA ZÁKLADĚ STÁVAJÍCÍ METODIKY CHOVU A METODIKY OŠETŘOVÁNÍ A SBĚRU DAT JE ABSURDNÍ. JAK MOHU DOKAZOVAT NĚCO NĚČÍM, CO NEUMOŽNÍM.

Holub:Příroda s nemocemi umí bojovat, jen jí nesmíme bránit.

Súhlasím, ale nie tam, kde je na 1 km2 12 včelstiev a ak vypustíme km2 lesov, tak ich je ešte viac. Potom sa MVP chová ako prirodzený predátor, takže najskôr znížiť počet včelstiev na polovicu a vtedy zbadajú aj včelári, že ten tlak nie je taký vysoký. Ani naša príroda nepotrebuje toľko umelých výtvorov človek, sú aj iný opeľovači v prírode, ako len včela medonosná.Anton

Ta podpora za uhynulá včelstva může působit dvousměrně
1) Všichni předpokládáte, že vede k nezodpovědnému včelaření. Pak by se to ovšem stalo výhodu neboť by nedocházelo k zachraňování slabochů
2Jelikož ze pomoc při úhynech nedává automaticky, protože, je to jen na pomoc, za vyjímečných situací a jen někde, Pak ovšem dochází k tomu nezodpovědnému zachraňování slabochů Tudíž i k udržování nemocí.

K bodu1), pak jde asi o závist, že to dostává jen někdo, a k bodu 2) je to asi větší problém než ta pomoc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 08:12:41
> ----------------------------------------
> Vzhledem k moru může mít varroóza pozitivní efekt. Zanedbávané stanoviště
> má daleko větší šanci podlehnout varroóze a tedy právě to morové zvláště.
> Celý systém včelaření propagovaný vedením ČSV je nepřirozený a tudíž
> nefunkční. Snaží se ze zištných důvodů o to zachovat a rozšiřovat početnost
> včelařů, zachraňovat každou včelku a propagovat kolektivní zodpovědnost.
> Přestat s podporou na uhynulá včelstva a začínajícím včelařům. Je nutné
> začít prosazovat osobní zodpovědnost včelaře a přestat zachraňovat,
> kontrolovat a přemlouvat. Slabý a nemocný v takovém prostředí infekčních
> tlaků moru a varroózy uhyne, včelstvo i včelař (myslím tím profese).
> Příroda s nemocemi umí bojovat, jen jí nesmíme bránit.
>
>
>

"Na některé otázky nejde dát jednoznačná odpověď, vždycky záleží na podmínkách stanoviště."

Přesně tak.

Mapy moru jsou zveřejňovány zhruba jednou ročně ve Včelařství. Bohužel si nepamatuji v kterém čísle.
Jinak si myslím, že mapy pásem moru plodu by měly být volně dostupné na internetu, kvůli ověření nebezpečí případného nákupu použitých úlů a dalšího použitého včelařského materiálu.

"Prosím profesóóóry, aby nereagovali při nějakém banálním dotazu stilem - koukni se na vlákno!"

Když se chci někde něco dozvědět, tak je férové, když v první řadě do toho budu investovat já sám. To znamená minimálně energii a čas najít si a přečíst, co už o tom problému bylo někde na internetu napsáno. A teprve když to nenajdu, tak se zeptat a čekat, až někdo jiný vynaloží svůj čas a svoji energii a to za nic, jen za dobrý pocit a vysvětlí to.
Jo, něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o nějaký placený kurs, třeba klidně i formou takové diskuze. taqm, když si někdo zaplatí, tak má právo za ty své peníze vyžadovat odpovídající kvalitní odpověd. Ale zadarmo nikdo právo na odpověď nemá.
Pokud ovšem nejste vysokoškolák , u těch zřejmě tento názor převládá. (právě jsem dočetl rozhovor v MF dnes s mladým vysokoškolákem levičákem synem Petra Uhla) Ale to byste asi nepsal stil, ale styl.