Včelařská konference

Vyvrátil to Přidal.
a mimo to stavelku staci v zime pouzit jen jednou a mas cisto ale musi byt vc bez plodu. Takze klickovat nebo vyskrabat plod

A šťavelka k podzimnímu léčení nejde jako jediná použít. Protože šťavelkou se jedny včely mohou léčit jen jednou, zatímco při trojnásobném podzimním a možná ještě jednom jarním léčení, by se s částečnou výjimkou jarního, kdy u jsou k dispozici nějaké nové včely, léčily pořád jedny včely zimní generace.
Pokud to někdo tím, že provádí praktický pokus vícenásobného léčení šťavelkou na podzim, nevyvrátil.

Pokud mají drobní včelaři jít objednat léčivo k veterináři, tak v první řadě musí to léčivo mít skutečnou životnost takových 5 let.
Nemá pro drobného včelaře smysl kupovat u veterináře léčivo, s kapacitou na 50 nebo kolik včelstev, když to léčivo má dobu expirace příští jaro. Když ještě musím koupit jiné léčivo na fumigaci a jiné na nátěr plodu na jaře, nedá se použít stejné. Léčivo se použije letos na 2 - 4 včelstva, s přimhouřením oka ještě další rok na 2 - 4 včelstva a zbylá kapacita léčiva, kolem 40 včelstev z padesáti, se vyhazuje. Aby se následně muselo léčivo kupovat znova.
Takže proto se somruje léčivo u členů ZO.

A kdyby na včelařský zájezd jezdil "každý za svoje", tak by se nejspíš nenaplnil autobus, buď by to vyšlo třeba dvojnásobně dráž nebo by žádný zájezd nebyl.
A na nějaký společný včelařský zájezd třeba vlakem, kde by nevadilo, že se přihlásí málo lidí budou včelaři asi už příliš staří.

No, po nějakých hradech a podobně se jezdilo taky. Vždycky se ale navštívil nějaký včelař nebo nějaký provoz souvisící se včelařením.
A dotovaný zájezd za pár šupů byl dobrý, protože za tu cenu se tam vždycky natáhlo s rodiči včelaři nějaká děcka nebo dokonce jenom nevčelařští známí a těmi zájezdy se tak mezi nimi to včelaření propagovalo.

Na základě dotazu ohledně vydávání časopisu na ČSV v příštím roce bylo sděleno,že bude celý příští rok vydáván v tištěné podobě jako dosud a pak bude rozhodnuto o jeho eventuelní jiné podobě.

Protože kolenovrt,a to je přesně ono a je celkem jedno jestli člen nebo ne.

K tomu veterináři nejdou, nevím proč

Protože by museli platit za předpis a léčivo plnou cenu bez dotace kterou vyřizuje d o l. Pro pár korun kolenovrtat ale tak to bohužel je.

Spíš nečlenové po členech budou somrovat léčiva ne? Tak to byl myšleno?

Dnes členové, kteří budou nečleny, budou somrovat u těch zbylých členů, přesně tak.
------------------
JosPr: "Je takový problém jít za praktikem a léčiva si u něj objednat?"

Nedělají to, vím u nás už nyní o třech včelařích, kteří jsou tzv. neorganizovaní a žadoní každý rok po členech Varidol. K tomu veterináři nejdou, nevím proč.

A proč by to dělali? Je takový problém dnes si u ZO léčiva objednat? Je takový problém jít za praktikem a léčiva si u něj objednat? A vůbec,proč proboha jít cestou léčiv z Dolu?,když je alternativa štavelka/glycerin nebo flaška kys.mravenčí ke gabonům a pokap kys.štavelovou v cuk.roztoku k aerosolu?

Spíš nečlenové po členech budou somrovat léčiva ne? Tak to byl myšleno?

Mně až tak nevadí omezování všemožných dotací, protože jsou z principu špatně, ale vadí mi, že ty drobky k sobě umete ústředí, aby mělo pořád stejně a omezení se jich nijak nedotklo. Takže myslím, že ze setrvačnosti to tak dva roky ještě pojede a pak členové začnou šetřit a právěže somrovat, a to léčiva na předpis, po zbylých členech, kteří na ně tak budou doplácet.

Ale prd velebnosti,jsou ZO které nečekají s nataženou rukou,vlastni sróčka nebo si vydělají na činnost jinak než natahováním ruky a somrováním peněz po obcích,krajskych úřadech nebo státu.Na druhou stranu proč vyhazovat peníze za zajezdy a jiné hlouposti.To si snad každý může zaplatit sám.Jsme včelaři,takže nějaké brouzdání po hradech za spolkové peníze i s rodinkou to tedy rozhodně ne..Ale jen to co se přímo týka včelaření.Čím víc se dostane bez práce,tím víc se prožere.A s jídlem roste chuť.Takže hezky každý sám za svoje.

Když jsem ke konci socíku přišel do ZO, tak "dědci" peníze do ZO z velké části vydělávali sami. Pořádali každoročně v zimě včelařský ples a na tom plese a potom tuším o vánocích a na trhu o velikonocích prodávali perník, udělaný podle spolkového receptu. A tuším i nějaký lahvinka medovinky vykvašená a stočená u nejbližšího člena se našla. Zřejmě zapsaná do příjmů jako nějaký nealkohol. Med na to byl ze spolkového včelína nebo se sbíral po kilovkách od členů....
Ze Svazu dostávali nějak jen čtvrtinu toho, co vydělali. Bylo potom třeba na léčení včel na kompresor a aerosol nebo třeba na celodenní včelařské zájezdy za stovku a potom na další místní společenský život.
Jenže ty výdělky dnes už nejsou možné. Pořádání plesů je dnes prodělečná záležitost, která spíš chce ty dotace než aby vydělala, na prodej doma udělaného perníku a dalšího podnikání je plno předpisů plus plno všelijakých lidí, co se tím živí, srazilo konkurencí výdělky k minimu a ta medovina coby výroba alkoholu je dnes úplně nepoužitelná.
Takže dnes ZO vydělávat sama na sebe je problém, musí se jedině somrovat dotace a potom se automaticky musí taky zpívat písnička chlebodárce a tančit, jak přikáže. Takže žádný samostatný společenský či spolkový život rozvíjený na místě, ale závislé lokajství.
Dneska musí tedy ZO dostávat peníze od státu nebo od ČSV, aby ZO mohla fungovat. Bez peněz to nakonec bude amatérský spolek bez činnosti, kde maximálně bude pár dobrovolných funkcionářů pár večerů v měsíci ťukat nějaké údaje do toho systému ČSV, aby nahoře v Praze měli údaje, ale skutečná reálná činnost bude minimální.

Borci je to jednoduché. Probudí se jen, až odejde třeba 1/3 clenů. Nic jiného nemůže zafungovat, jede to na setrvačník.

Myslím,ze nejrozumnějši bude nechat v ZO 5 členů kvůli funkcím a stanovám a se zbytkem lidí fungovat neformálně.A bude od byrokratů pokoj na ten šup.

A úplně jsem se tetelil blahem,když jsem se dočetl,že za mne nějaký ouřada slíbí,že budu stahovat,potvrzovat a posílat zpět potvrzení zaslané emailem..Tak to teda určitě..Ani mne nehne..
Dělejte si to na Křemencové,máte za to zaplaceno a neotravujte s blbinama.

Když už nyní ovšem stáhli všechno pro sebe, co budou dělat dál, než konečně pochopí, že budou muset začít šetřit i na sobě?? Když se ale zamýšlím, tak při jejich kreativitě tam nějaké zdroje vlastně ještě jsou. Anebo zaokrouhlit příští rok příspěvek za člena pěkně na ten litránek?

Je to junda,tahle neschopnost svazu dělat jen tu činnost na kterou má peníze,což by udělal každý soudný tvor..Ale to by nebyl pravda svaz svazem,který musi rajcat po Chile,producírovat se po kdejaké výstavě a parazitovat na práci dobrovolných funkcionářů.Hodně úsměvný je článek,kterak si po letech všimli,že jim Křemencárna padá na hlavu,a zrovna v době,kdy je stavební materiál na maximu a stát svazu očesal dotace.Co dělali v době,kdy stát sypal je taková malá záhada.Dotační šlofík?
Dalši perla je ta umanutost neustále někomu rozdělovat dotaci 1.D,pravda,většinu práce odvedou funkcionáři ZO,donedávna za propiskovné.Jak je v návrhu z posledniho PRV,ani to pro ZO nebude..Vše pro sekretariát na Ježíška.(O Ježíškovi tam teda není,ale z něčeho si pravda musí přilepšit).
ZO si prostě poradi,činnost úměrná financím.No ne,že by ZO těch minulých 2,40 kč ze včelstva vytrhlo,pro věrchušku byrokratů je ZO jenom zdroj financi,a levná pracovni sila,nic víc.Co levná,je úplně zadarmo.Vitejte v realitě,teda ti,kdo si doteď mysleli,ze svaz je nějaká velká výhra.
Perla je,že mnozí co čekají dychtivě u domu,až prifrčim skoro po tmě z práce,žmoulajíce tiskopis v ruce dychtiví razítka na bumážku potvrzujíci počet 2-3 včelstev ani netuší,že to bude směšná 50 koruna česká.
Kde je nějaká včelařská hrdost,že podobnou almužnu nepotřebujem a poradíme si i bez ní? (Což si poradíme) Teprve přijde? Nebo už jsme v pozici jako zemědělci a budem žádat,kdyby to byla koruna? Nehledě na to,že ta 50 koruna projde přes ZO,přes sekretariát svazu,přes SZIF,přes kontrolu Hradišťkem,znova SZIF,sekretariát,ZO až k přešťastnému žadateli,který zaplesá,jak ten stát to včelaření přeštědře podporuje..
To nikdo nevidí,že je to nejdražší 50 koruna,co kdy byla?
Nevim jak ostatní,ale nejsem socka,abych žádal o almužnu.Strčte si ji...,kam chcete.

5 tácu nafta zA potvrzení? To snad pošlou mailem. Aspoň u nas tovtak funguje. Netřeba někam jezdit, když chce zo kontrolovat prijede sama a za svoje.

Na vysvětlenou: 4 Kč jsou zahrnuty v 80 Kč na včelstvo

gupa: "u vaší organizace bych platil při tolika včelstvech, 600 + 1800 + 24000 (300x80)"
---------------
Resp. uvažujeme-li 300x4,-, bylo by to 600+1200+24000

Mirek H: "Při 10 včelstvech to dělá 800+6OO je 1400 Kč."

Ještě 40 navíc (4x10,-), takže 1440,- :-)

Prosím o bližší vysvětlení.Vaší matematice nějak nerozumím.Uvádíte,že vás příspěvky vyjdou na 5.000 Kč.
Členské příspěvky v příštím roce na člena jsou 600 Kč a za každé včelstvo se platí 4 Kč. I při 300 včelstvech to dělá 600 + 1200 je 1800 Kč.U nás v organisaci jsme si stanovili příspěvek ze včelstva na 8O Kč. <
Ano souhlasí, u vaší organizace bych platil při tolika včelstvech, 600 + 1800 + 24000 (300x80). Co chcete více vyjasnit? 5 tisíc jsem platil -+ 1000 několik let a toto je výsledek.

Prosím o bližší vysvětlení.Vaší matematice nějak nerozumím.Uvádíte,že vás příspěvky vyjdou na 5.000 Kč.
Členské příspěvky v příštím roce na člena jsou 600 Kč a za každé včelstvo se platí 4 Kč. I při 300 včelstvech to dělá 600 + 1200 je 1800 Kč.A to v žádném případě neobhajuji zvýšení příspěvků.U nás v organisaci jsme si stanovili příspěvek ze včelstva na 8O Kč.Při 10 včelstvech to dělá 800+6OO je 1400 Kč.Z této částky si hradíme léčivo a občerstvení na pravidelných měsíčních schůzích.Možná že jdete stejnou cestou,ale to nevím.
Přeji příjemný den.

Bez potvrzení umístění včelstev Tito zamítnou a ničeho se nedovoláš je to v podmínkách poskytnutí dotace.<

Pokud vím, v podmínkách je, nebo bylo, že o tom potvrzování rozhoduje SZIF. Třeba dělají nějaké vyjížďky, však ať si vyjedou a zkontrolují si to když o to budou stát. Minule mi to ZO kontrolovala a stálo je to jako ZO pokladnu den času x3 lidi a 3x jízdné. Já to absolvuji každý rok a stojí mne to prachy a ještě jsem zato odváděl členské. 10 tisíc celkem ročně za posledních 10 let. 5 nafta, 5 členské. Bez mého času.

Prozatím letos bez dotací. Za 50/vč. u D1 je u mne ztrátové hlavně kvůli potvrzení, projetá nafta kvůli potvrzení je za 5 tisíc na poprvé se to málokdy povede objet, a když chce ZO počítat a protokolovat, je té nafty ještě více... okolo 5ti tisíc je členské z kterýho místní ZO nic neuvidí. A potvrzení, které si mohou přes CIS vyžádat automaticky, ale proč by to dělali když jsou zato placení v Praze. Za zprostředkování požadavků za 5 mega ani ty čísla nezkotrolují a hned to převexlují na SZIF kde je z toho kovbojka pro pár bab za telefonem.

Měli tu D1 dát za 10Kč/vč. 50 je pro někoho stále motiv, i když operuje s např. 5ti včelstvy.

A už jsem to tu psal několikrát, stačilo by mi, kdyby mi zaplatili měsíční minimální odvody na důchodovém pojištění. Nemocenské pojištění bych už nějak utáhl z medu.

A myslím si že bude hůř, toto je jen začátek konce včelařství u nás v ČR.

Bez potvrzení umístění včelstev Tito zamítnou a ničeho se nedovoláš je to v podmínkách poskytnutí dotace.

Sdělil jsem předsedovi, kde na mám několik stovek včelstev, že opravdu končím a pokud by chtěl nějaký příspěvek ode mne, ať řekne kolik a dám mu to do pokladny nebo jemu nebo jeho nástupci přímo do kapsy za případnou snahu když bych něco potřeboval, od nového roku jsem opět nečlen. Nesouhlasím s takovou otročinou z důchodců co dělají funkcionáře celý život a z "dobré vůle" pro Prahu. Nevím jestli je to normální, ale toto opravdu není o spolčování ale o blbcích co makaj a odvádí vše pryč. Pokud se D1 zvedne, pošlu to přímo do Prahy a bez potvrzení. Bez potvrzení proto, že nemám rád otrokáře a otroctví, to klidně sdělím přímo jako důvod na MZe. Ať si podmínky práce ZO pro Prahu a oběžník klidně stáhnou z netu byrokrati na MZe.

Taky mě udivuje, že už snad nic nejde do ZO. Nechávají nám stále více práce, třeba údajů "statistiky" je zase víc. Nevím, proč mám mámit ze včelařů, za jakou cenu prodávají svůj med, to jsem nepochopil. Já tyto informace od včelařů sbírat a zadávat nechci, to ať si dělá stát sám. Dříve bylo aspoň něco málo na administraci dotace, letos ani to asi nebude, totální nula, akorát sotva upřímné poděkování za obětavost. Všechno na ohlodané kosti sekretariát stahuje pod sebe, to vše v době, kdy budou členové koukat, jak nízkou dotaci dostanou. Aspoň naoko by se mohli tvářit, že taky šetří spolkové peníze, ale ne. Že by se vydali do terénu to zvýšení příspěvků sami zdůvodňovat členům, to taky ne. Je to opravdu tak trochu, jako kdyby ZO tu byla pro RV, ne naopak. Budou mít možná v Křemencárně nový nábytek místo toho, který nabízejí základkám za odvoz, ale možná by bylo hezké gesto, kdyby se ho nezbavovali a aspoň třeba na něm se rozhodli ukázat, že jsou ochotní šetřit, když nemají prachy.

Jo,jo,nejlepší z každého oběžníku až na závěr..<



https://www.vcelarstvi.cz/dokumenty-cms/obeznik-c-1-2023.pdf

Nejnižší členský příspěvek za jednoho člena s jedním včelstvem
nebo bez včelstva na rok 2024 činí 604 Kč.

ZO nic nedostane? Krom práce? Proč nechcou od člena rovnou 1000Kč? To se lépe počítá ty desítky mega za desetitisíce členů. Právě jsem informoval že s takovou organizací kde na ZO kašlou končím. Už před 15ti lety jsem tu psal, digitalizujte to a Praha nebude potřeba, směr jde úplně obráceně, Praha si určuje v podstatě výpalné když ZO neodvede přípěvky z kterých nemá ani korunu?


Potěší nás, když Vás obsah oběžníků zaujme.

Dík těm, co napsali příspěvky, i když tam nového nebylo skoro nic.
Svých včelstev si momentálně vážím tak, že asi prvně zkusím v místní ZO získat na podzimní fumigaci 2x dvě dávky nového léčiva, nechce se mi s tím starým po době expirace experimentovat. A na začátku prosince jako třetí ošetření asi použiji šťavelku.

Tak je možné, že když bylo venku v zimě mrazivo, klesala teplota v místě uložení toho léčiva až blízko k nule.
A smrdí to určitě přes plastové víčko. Sklo propustné pro chemikálie není, když se zbytek léčiva vylije, sklenička zbaví všech plastových dílů, vyčistí a potom vyvaří ve vodě, aby se stopy léčiva na povrchu skla rozložily, měla by ta sklenička být úplně čistá, defakto jako nová pro nějaké jiné použití.

Nizsi teplota zpusobuje varidolu zprvu zakaleni, pozdeji krystalizaci. Co vykape lze pouzit k fumigaci, zbytek lze rozpustit do aerosolu, voda nebo aceton to rozpusti. Varidolu je zkratka lepe v teple doma nez venku. A uz vubec do lednicky, je to karcigen, smrdi i pres sklo.

Právě u toho Varidolu není už jen zakalení, ale jsou to přímo jakési kusy rosolu či něčeho podobného.
Kdyby účinná látka byla v pořádku, tak to moc nevadí, protože tn rosol by zůstal ve skleničce.

MP10 (nebo M1AER) ztrácí opravdu účinnost po datumu expirace? Není to až s reakcí se vzduchem při prvním otevření?

Prošlé léčiva nevadily když nebyly ještě otevřené. Zakalený Varidol byla prý výrobní vada co se opakovala 3 roky po sobě :-) , ten loňský byl už ok. Rozpustit ohřátím bylo bez efektu, a vyšší teploty kdoví kolik snese aby se nepoškodil, něco šlo vykapat zbytek na vyhození nebo od oka něčím nabírat na pásek.

Varidol bez problémů několik let po expiraci říkal osobně kamler MP 10 V žádném případě ztrácí účinnost po několika měsících.

Jaké jsou zkušenosti s používáním léčiv po době expirace?
Mám z doby, kdy jsem objednával léčiva jen pro sebe pro svých pár včelstev a tak mi vždy zbylo.
Mám M1AER a MP10 FUM a Varidol s dobou expirace 2019 a 2020 a skladoval jsem je na místě, kde byla i v létě za horka nízká teplota do 20 st C, v zimě 5 - 10 st C. Možná krátkodobě slabě pod nulou.
M1AER a M10 FUM vypadá bezchybně, průhledná tekutá vodička, Varidol má v sobě nějakou sraženinu. Možná ta sraženina nevadí nebo se rozpustí zahřátím na takových 30 - 40 C?
Původně jsem plánoval, že budu používat jen kyselinu šťavelovou, jenže teď na podzim se musí léčit víckrát a šťavelovka se má použít na jedny včely jen jednou.
Takže bych viděl říjnová ošetření fumigací a poslední prosincové ošetření šťavelovkou.
Jestli můžu ošetřit tím svý léčivem nebo jestli musím kontaktovat ZO a vysomrovat od nich nějaké zbytky novějšího léčiva?

Tak já doufám, že se mi to letos vyhne a včela přežijí.
Musím říct, že jak jsem po roky měl jenom málo včelstev nemusel jsem z nich med a nyní jsem byl nějakou dobu bez včel, tak pociťuji při pozorování včel letos nějakou trošku nejistotu. Ze jsem ztratil jakoby znalosti, co ty včelky dělají.
Ty dvě vlny úhynů se mně jeví jako vlny dané oteplením vyšším, než v danou dobu přináší podzimní počasí a současně úly, kde zůstávají velká otevřená česna. Tam totiž stačí jen malé oslabení vůle včelstva chránit česno, dané třeba rozšířením pro včely jinak jen dráždivého jinak ne nebezpečného virového onemocnění. A za nadprůměrného oteplení se rozjede rabovka a včelstvo je zničeno. Nebo stačí k nastartování rabovky spatné umístění zimního chomáče a posledního plodu daleko od česna nebo práce ve včelstvu včelařem v tuto nevhodnou dobu.
Když je možné česno maximálně zůžit na průchod jedné včely, takže se i oslabené včelstvo dokáže po těch pár dnů oteplení rabovce bránit, tak mně připadá, že úhyny jsou potom rozložené až do konce zimy, ale postupně s menší intenzitou. V první vlně padají včelstva, která nevychovaly žádné dlouhověké včely a krátkověké jsou navíc ještě poškozené. To je září až říjen.
Tak do cca listopadu padají včelstva s nepoškozenými, ale krátkověkými včelami.
A až do předjaří potom padají včelstva, která si dlouhověké včely vychovala, ale jsou částečně poškozené. ve včelstvu ty včely postupně ubývají, jak ty poškozenější odcházejí, až nakonec má matka kolem sebe tak málo včel, že nejde zaručit přežití včelstva v zimě a rozvoj včelstva v předjaří.
To se mi stalo před několika roky, kdy jsem měl v říjnu nějak 5 včelstev. Sledovak jsem jak, slábnou a spojoval je, tuším na konci prosince jsem měl dvě slábnoucí včelstva a nějak v polovině ledna jsem je spojil v jedno. V předjaří jsem měl jen jedno včelstvo, které tam obsazovalo jen v jedné uličce mezi plásty asi 1,5 dm2. Včelstvíčko jsem ohříval flaškami s teplou vodou. Včelstvíčko přežilo, i když mělo na jaře strašně pomalý rozvoj.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.<

Nezabral akaricid. Při pohledu na plod a popozdvižení jejich víček, u česna kde to padá, jsou roztoči v plné míře. Někdy pomůže ochlazení, ten má na virulenci vliv velký. Jenže to není v předpovědi. V tomto momentě zjišťuji míru revíčkování. Včely v tomto stadiu, pokud jsou ještě silné potřebují náhradu proteinů a blaff akaricid. Třeba Turčániho zhození fumigací, třeba opakovat po dvou dnech. Kontrola spadů na podložce. Není to ale řešení, fumigace musí být kombinována proteiny. Jinak se tento stav bude rozmnožovat a gradovat z úlu do úlu. Situace fatální je taková, že někde v rozích stanoviště smrdí mršiny včel.

No to by hnus fialový mohl co nasedl na bilion vybraných daní s křikem zadlužení mohl vědět, než místo zvýšení D1 na 200,- dal 50, pokrytí nákladů co nyní včely kvůli podvýživě včel musí často, pokud ví a znají postupy, musí dělat. Takže to dělat hodně včelyů nebude. Jen kostka těsta s proteiny stojí okolo 150Kč. Jedno včelstvo vyzimovat jsou náklady až 1500Kč. fialka.

Kdo to má jako hobby, často na jaře prostě takové včely koupí. Nechce hodně včelařů nést náklady s ošetřováním. Chcou vytočit med a včelo poraď si sama. Potom kvikot a krádeže. Prostě včelaři.

Není kazdy rok medu k blézání.(pro nehanáky k lízání).Tak to bylo,je a bude.A bude ještě hůř.

Ne všude je dostatek snůšek na udržení zásob, řepku jsem netočil nechal jsem průměr minimálně 30kg a víc, z lípy skoro nic nebylo, po lípě vážení včelstev -20kg na váze za tu dobu, takže dokrmeno 10kg cukru bohužel. Vytočeno 8kg, výnos letos -2kg/vč. Včelstva byla od jara jen silná až velmi silná ( spojování) pěkný co.

Je třeba si uvědomit, že i varroa mívá úhynové roky stejně jako včely. Letos je roztočů velmi málo. Není to plošná, ale lokální záležitost. Já letos vůbec nekrmil, takže plodová křivka už šla dolů. V červnu bylo na včelách 30 - 50 kg medu a zimní generace už se dávno vylíhla. Je to krásně vidět na včelách. Některé jsou macaté dlouhověké a jiné zase s tenkým pasem krátkověké. Stačí nahlédnout do úlů a je hned jasno v jaké síle budou včelstva zimovat až letní včely odejdou.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.

V kolapsových letech bylo do konce září bez úhynů, pak to šlo ve dvou vlnách, konec září ztráty 20% a rabovky, pak 14dní klid a druhá vlna odešly skoro včechny někdy v druhé polovině října. 14 dní mezera mezi kolapsy odpovídala rozvoji Nosemy Cerana.

Aby toho nebylo málo, asijská sršeň už je u slovenských hranic kolem Gyor v maďarsku. Z jediného hnízda prý vyletí stovky královen které přezimují, to je extrémní.

Co jsem teď kouknul na včely, je tam docela silné slídění.
Loupež, pokud jsem mohl pozorovat, ne.
Ovšem slídění je teď na podzim, když je nadprůměrné teplo docela běžné.

Možná to způsobuje i přešlechtění kraňkou.
Kraňka je horská včela vysoko položených horských luk, je geneticky navyklá na dlouhá studená jara, kdy je dlouho sníh a led a teplota pod nulou, potom na krátké horké léto, kdy tam všechno intenzívně kvete, takže se musí rychle rozvinout ze zimního chumáče, rychle zesílit a rychle nabrat co nejvíc zásob. protože už v srpnu se začíná ochlazovat, už jsou noční mrazy a studené přeháňky se začínajícím sněhem. A v září je už chladné počasí, kdy se včely formují do zimního chumáče.
Ale tady u nás je květnové počasí pro kraňku už pomalu v březnu, leckde dokonce v únoru a zářijové počasí až někdy v listopadu.
Kraňka tady u nás ploduje až třikrát déle, než plodovala v horách, kde na to byla vývojem navyklá. A současně ta většina květů a intenzívlí medová a pylová snůška, co je na horské louce tři měsíce, je tady u nás roztaženy až na ten trojnásobek, tudíž je té snůšky výrazně méně. takže bych řekl, že dnešní kraňská včelstva jsou na podzim unavená a tudíž i citlivější na viry.

Zatím úhyny nejsou (sever moravy), jak bylo psáno jaro bylo studené - plodování bylo omezeno. Otázka proč broukovi Varoa nestačí slabé plodování na množení, přeci i těch pár dm2 plodu ve studeném jaru musí stačit na plnohodnotné množení VD?, to brouk potřebuje opravdu velké ploch plodu aby se z jara množil ? Logicky to nesedí.

Druhá věc v úhynové roky kolapsy nastaly vždy s teplejším podzimem až někdy konec září/říjen - zatím tomu vše nasvědčuje, poslední vybíhající generace včel je poškozená, včely by bez té poslední generace zimu přežily, ale zkušenosti říkají, že včelstva se v ten moment začnou chovat jinak - tu poslední ztracenou generaci kvůli varoa se snaží nahradit prodlouženým plodováním, a past sklapne - vyčerpají se, tzn krátkověkost. V takovém oslabení se rozjíždějí viry nosemy rabovky ... vypadá to zatím na klid před bouří.

Jo na Žďársko už mame prvni prázdném úlu. Vcely pryc, zustal plodu a následné masivní vykrádání zasob ostatním včelstvy.

Ja som urobil pokus ..minuly rok mi katastrofalne padla cela jedna vcelnica ,19 ks z 20.. zomlelo sa to neskutocne rychlo ,este 10 zaři boli vcely ok ,pekne ,potom som neprijemne ochorel,a dostal som sa tam az o tri tyzdne a bolo vymalovane..vyrabovane bolo jedno vcelstvo ,v ostatnych boli zasoby nedotknute.. tento rok som na jar urobil desat zmetencov z inej vcelnice,a osadil ich do ulov a na zasobne plásty po tych uhynutych.. bez dezinfekcie.. v polovici srpna odislo jedno takto utvorene vcelstvo..ostatne ale k dnesnemu dnu nevykazuju zatial ziadne anomalie,naopak,su velmi pekne,dlho take nepamatam,mozu za to asi aj greeningy svazenka pohanka horcica a leto bohate na zrazky.. ale vyzera to tak ,ze virusy bez hostitela nemaju dlhu zivotnost ,hlavne ak plásty zostanu uskladnene na vcelnici kde ich aj mraz ma moznost zasiahnut

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.<

Tlak velký není, protože bylo nepříznivé jaro a její snůšky. Tlak má určitou minimální délku podle geometrie pomnožení roztočů, je přímoúměrný začátku snůškové sezony a ta byla letos na JM posunuta datumem hodně za hranicí slunovratu. V podstatě celý rok a včelstva od hladu, zachránila slunečnice. Což je nevídané. Ale vysvětluje to situaci s nízkým tlakem. Já destrukce mám, v podstatě několik, ale to číslo stoupne s teplým podzimem.

Takže zkušenost mi říká, že čím dříve započne silná snůška, tím dříve je i tlak VD v akci. Je to normální, souvisí to s rozlohou plodu na kterém se VD množí.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Skoro, ale nějak tak.

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Vůbec, může jen odhadnout vlastnosti. Ví se že jsou hodně podobný, ale ověření série je minimálně o roku měření. TO co se pouští na trh je jako materiál stále ve vývoji. Prostě buď to je dobrý materiál, nebo je to zmetek.

Co se běžně děje. Matky se třeba běžně třídí podle vzhledu. Toto je kraňka, toto italka, toto buckfastka, toto karpatka atp. Přitom je z jedné série.

Jediný mírně rozjetý (ucelený) vlastnostmi materiál je ostrovní, musí se chránit. Musí být kontrolovaný a to stojí práci a to jsou zpravidla prachy.

Vůbec je problém, jak zapne nebo vypne genetika při takových podmínkách chovu matek, nebo onakém přístupu, výživě. Výživu, jak otestovat a změřit pytel stím a od něho, a pytel se stejnou etiketou odjitud. Nelze to změřit, obchodník do složení opíše něco z internetu, ale že je v pytlu plno patogenních hub ho nesere. A tak si chovatel matek zavleče nějakou srágoru kterou chytne matka a předává ji dál do vajíček.

Jsme výsledek genetické války, přijímáme stejně jako včela genetický materiál a tělo si zněj staví své buňky a svou genetiku.

Chov matek není nabrat zabalit zvážit a prodat. Je to o té sériovosti a o zkušenostech.

Třeba hodnotím jeden aspekt a i několik dalších aspektů ve svých včelstvech a stanovišť a tím je žravost cizích předmětů. Letos zkouším jedno jednoduché měřítko které mi sdělí jak kousavé jsou právě dělnice v daném úlu. Vedle rychlosti pojídání. Další. Revíčkování to se měří dost obtížně, ale lze toho docílit... Množství destrukcí na stanoviště. Bez destrukcí jsem znepokojen, protože když včelstvo přestěhuji do více zamořených míst, ihned nebo postupně uhyne.

Je důležité mít ty linie pod drobnohledem a umět je měřit. Čím se měří? Collos vtom udělal nějaké soupisky. Snaží se pár lidí něco opublikovat, ale to je asi tak vše. Nemáme tu v EU opravdu komerčně využitelné zdroje šťáv a nektarů. Jak mandlová lobby.

Možná taky záleží, kolik kdo brakuje odchovaných matek. Je rozdíl, jestli chovatelé vyřadí žádnou - 1 - 2 matky z 10 nebo 50 nebo třeba třetinu, polovinu.
Či snad jestli někdo v zájmu šlechtění je ochoten nechávat pouhých 2 - 5 matek z 10 - 50 odchovaných?
I když taky připouštím, že je problém zjistit kvalitu matky dostatečně brzo, aby to brakování nebylo příliš drahé.

První je si uvědomit, že bez produkcí šťáv které lákají včely, je medný výnos třeba nulový.

Toto lákání naučí kohorty dělnic k výletům. Zvyšuje to plodování, to zvýší opotřebovanost krmiček a zmenšení množství rezerv ve volátcích.

Zvyšuje to zalétávání včel.

Bez produkce šťáv v okolí úlů kterou poskytuje ekologie, je ale včelstvo v podstatě odsouzeno z úspoře, matka není kvalitně krmena, méně klade, volátka mají minimální množství rezerv, zvyšuje se nervozita, zvyšuje s slídění z hladu, třeba vylítne i nějaký hladový roj ze stanoviště, nastává velký úbytek stálemladých dělnic, může nastat úhyn kvůli oslabení.

Mezi těmito dvěma faktory je včelař a jeho chov a jeho intuice. Intuice proto, že nemá krom oka nic k měření v ruce.

K měření, nelze měřit jednotlivé části z celku, musí se vždy zadat celek stavu, který se do databáze zadá, otiskne do UI je potom je několik hodně variant co bude dál.

Člověk chce vidět do budoucnosti, vlastně je ktomu stvořen aby vytvořil stroj, který stovky otisků celků vyhodnotí adozví se výsledek. Typicky předpověď počasí, jsou období se spolehlivostí 99% což je velký úspěch.

Takže tak lze předpovídat medný výnos díky stroji s UI. Jenže znovu, bez šťáv v okolí úlu nic, žádný med a žádný včely.

Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil.<

Musel bych vidět do nemocí těch šlechtěných matek, musel bych znát zdravotně inklusivní stav dílů úlů a souší, musel bych vidět mnoho jiných věcí abych mohl tvrdit, že materiál ze zkoušených šlechtěných linií je propad. Nakonec nechápu jak ředit geny, které v podstatě samy propadnou sítem. Jestli jsou problémem, a samy rychle odejdou, jak by mohly za to zhoustnutí špatných vlastností?

Napadá mne že je aplikován sériový rozchov bez ověření. Proto jsem ho ještě nikdy nezapočal. A amerikánci jsou v sériovosti mistři. Takže problém je přístup a měření vlastností a jejich množení.

Takže jde o otázku důvěry. V něco čemu věřím bez zábran a hodím ten materiál na sériový rozchov a vtom by mohl být hlavní problém.

Potom (ne)chápu jak může někdo mít vyšší registrovaný chov s pár včelstvy, několik desítek, tvoří několik linií a rozchovává a prodává zmetky kde je velká pravděpodobnost pomnožení dalších zmetků a velmi je zajímý jak chcou vědět a znát zpětnou vazbu jak moc se ty zmetky chytli jinde.

1984. Souhlasím
Jedině že by negativně zapůsobily nástavkové úly.
Když je včel méně v úlu, nedostatečně obsadí ty obrovské prostory velkých nástavků. Plásty jsou studené, med se špatně zahušťuje, v období slídění je včelstvo snadno vyloupeno a zničeno.
A samotný rozchovávatel matek může včelstvo, které má v úlu méně včel, vyřadit z výběru.

Ono to není tak přímočaře logicky jednoduché. Na medný výnos má vliv mnohem více faktorů než množství včel v úle. Včelstva s dlouhověkovějšími včelami nepotřebují tolik plodovat a mohou být početně slabší, přesto donesou dost medu.

Ale zase jestli jsou včely víc dlouhověké, tak logicky za stejných podmínek přinášejí víc medu, protože úl má víc létavek. A naopak.
Tudíž šlechtění respektive výběr včelstev na výnos medu by logicky měl přinést v chovaných včelstvech prodloužení života včel.