Včelařská konference

v příspěvcích se nemluví o včelách ale o včelstvech a to je rozdíl<


Platí ale stále, že se včely nebo včelstva ochraňují před např. melecitozou, varoázou, zloději včelstev, loupežení včel, nemocemi, škůdci atd. Zachraňovat včelstva již s melecitozou je lidský mentální výpotek typu sluníčka a ošklivého mráčku.

Jak tedy včelstvo ochránit před melecitózovým přínosem?? To je právě součástí otázky. Tak v čem by mohla ochrana před trisacharidy asi spočívat? Jestli úroveň facebooku je malá, což takhle zkusit vyhledávat zde? Mele se to tu stále dokola s pravidelností asi jeden rok.

Připomínka k zn.Gupa Doplňuji: v příspěvcích se nemluví o včelách ale o včelstvech a to je rozdíl.

Na norské zimování by měl být čas minimálně do konce července. Pokud je na stanovišti k dispozici dostatek pylu.

Na facebooku je momentální situace s melecitozou rozebírána ze všech stran s dosud žádným závěrem,jak postupovat a zachránit včelstva.<


Včely se nemusí zachraňovat, nejsou ohroženým druhem. Včely se ochraňují.

Melicitózu není třeba lít do kanálu.Namočit v sudu,vrátit pod včely,až to přetahají do medníku,průbězně odtáčet.
A navíc,co jste dělali,ze mate v úlech 40 kg cementu? Proč jste průběžně neodtáčeli,jakmile se to začínalo lesknout?

Plně s vaším příspěvkem souhlasím,tady je opravdu každá rada drahá.Na facebooku je momentální situace s melecitozou rozebírána ze všech stran s dosud žádným závěrem,jak postupovat a zachránit včelstva.

Proč se v konferenci neřeší melicitioza? Vždyť tu hrůzu včely nepřežijí ! Včely ve 4 nástavkách 39x24, 2x vytočen lesní med a matka zoufale běhá po plástu a hledá, kam by položila vajíčko. Některé toho natahaly domů i 40 kilo !
Vůbec nejde o ten nešťastný med - vylije se do kanálu, po rozmočení a vytočení. Ale jde o včely - současná generace utahaná, klást není kam a pokud se nechá melicitoza v úle, tak včely nepřežijou zimu.
Co takhle všechny plásty bez plodu vyndat, dát mezistěny a začít krmit. Tedy až ta obludná snůška skončí.

Ne, nejde o to, že bude více odborníků, jde o to, že pokud někdo chce zlikvidovat oprávněný zájem hájit pravost medu, EU napadne jediné, hodit všechny zúčastněné strany sporu o pravost medu do jednoho pytle (viz minulý připěvek 4a, 1a-e)a udělat z něj orgán moci podle které bude EU jednat. Koho by taková geniální myšlenka napadla. 90 lidí to bude celkem. Už se těším kdo se za ČR do tohoto molochu přihlásí, za baliče je to snad i jasné. Ale pochybuji, že se bude chtít těch hádanic účastnit opravdoví znalci a odborníci medu v ČR. Půjde jen o zástupce kšeftu a dovozu medu. VÚ mezi nima.

Dobré ne? Už jsem se přihlásil jako odběratel novinek této užitečné platformy uličního výboru květin a výzdoby.

Čím víc odborníků,tím rychlejší konec oboru.

Tak pro lidi nebo pro včelaře? To je rozdíl. Lidi chcou levný med, včelař chce co nejvíce peněz za med. A EU chce něco mezi, chce aby trh s medem nebyla až taková obchodnická šaráda a včelařům dává dotační úplatky aby mohly fungovat spolu s dovozy. Dotace pro zlepšení konkurence prodeje medu. A co je nejlepší když chce někdo zničit něco a má moc? Nalij do toho dotace a trh s danou komoditou se rozpadne do deseti let zaručeně. Takže jen dávám vědět, jak se ta EU medová směrnice více točí pro centrální rozhodování, tz. jedna laboratoř, jedna jakási platforma, následně jeden medový úřad EU, členská státní moc a plánování nemá sílu. Oto EU jde. A je zajímavé žít v tom likvidačním duchu a sledovat to a pozorovat a přemýšlet o ještě rafinovanějším způsobu který se neustále u prodeje medu děje.

A to jako předpokládáte, že ti nazelenalí bruselští vyžírkové a paraziti vytvoří něco, co bude dobré pro lidi, tedy pro včelaře?

Článek 4b

1. Zřizuje se platforma, která se skládá:

a)

ze zástupců členských států, příslušných orgánů a určených laboratoří;

b)

z odborníků zastupujících relevantní zúčastněné strany v rámci dodavatelského řetězce medu;

c)

z odborníků zastupujících občanskou společnost;

d)

z odborníků jmenovaných na základě osobní způsobilosti, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice;

e)

z odborníků zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších vědeckých organizací.

2. Platforma:

a)

shromažďuje údaje pro metody ke zlepšení kontrol pravosti medu, zejména metody k odhalování falšování medu, a to s ohledem na jejich možnou harmonizaci;

b)

poskytuje doporučení ohledně unijního systému sledovatelnosti s cílem zpětně vysledovat med k producentovi, který jej sebral, nebo k dovozci;

c)

poskytuje doporučení ohledně možné potřeby aktualizovat kritéria složení a další parametry jakosti stanovené v této směrnici;

d)

poskytuje doporučení za účelem zřízení referenční laboratoře Unie.

3. Platformě předsedá Komise. Komise přijme pravidla týkající se složení a pracovních metod platformy. Komise může ad hoc přizvat odborníky se specifickými odbornými znalostmi.“

Změní se něco pro drobné včelaře? Jak to čtu tak asi ne. A velkovýrobci míchači šmakulát si stejně zase najdou nějakou cestu.

Celé znění zde:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32001L0110

Výpis podrobnějších informacích o změně "směrnice o medu" zde:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202401438

Směrnice Rady 2001/110/ES

ze dne 20. prosince 2001 (pozn. vč. posledních změn do datumu tohoto příspěvku)

o medu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Některé vertikální směrnice o potravinách by měly být zjednodušeny, aby byly zohledněny pouze základní požadavky, které musí výrobky v jejich působnosti splňovat, aby se mohly volně pohybovat na vnitřním trhu, jak bylo stanoveno v závěrech zasedání Evropské rady v Edinburghu ve dnech 11. a 12. prosince 1992, potvrzených závěry zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 10. a 11. prosince 1993.

(2) Směrnice Rady 74/409/EHS ze dne 22. července 1974 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se medu [4] byla odůvodněna skutečností, že rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy týkajícími se definice medu, různých druhů medu a vlastností medu, které musí být splněny, by mohly vytvořit podmínky pro nekalou soutěž, a tím uvádět spotřebitele v omyl, a přímo tak ovlivňovat vytváření a fungování společného trhu.

(3) V důsledku toho měla směrnice 74/409/EHS ve znění pozdějších předpisů za cíl stanovit definice, specifikovat různé druhy medu, které mohou být uváděny na trh pod vhodnými názvy, a stanovit společná pravidla pro složení a hlavní údaje, které musí být uvedeny při označování, aby byl zajištěn volný pohyb těchto výrobků ve Společenství.

(4) V zájmu přehlednosti by měla být směrnice 74/409/EHS znovu vydána, aby byly podmínky pro výrobu a uvádění medu na trh srozumitelnější, a dále aby byla uvedena do souladu s obecnými právními předpisy Společenství o potravinách, zejména s právními předpisy o označování, o kontaminujících látkách a o metodách analýzy.

(5) Uplatňování obecných pravidel pro označování potravin stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES [5] by mělo podléhat určitým podmínkám. Vzhledem k úzké souvislosti mezi jakostí medu a jeho původem je nezbytné, aby o nich byly poskytnuty úplné informace, aby spotřebitel nebyl uveden v omyl, pokud jde o jakost výrobku. Zvláštní zájmy spotřebitele, pokud jde o geografické vlastnosti medu, a plná průhlednost v tomto ohledu vyžadují uvedení země původu, v níž byl med sklizen, na etiketě.

(6) Z medu nesmí být odstraněn ani pyl, ani jiná medu vlastní složka, kromě případů, kdy se tomu nelze vyhnout při odstraňování cizorodých organických a anorganických látek. Tento proces může být proveden filtrací. Jestliže taková filtrace vede k odstranění podstatného množství pylu, musí být spotřebitel o této skutečnosti odpovídajícím způsobem informován vhodným označením na etiketě.

(7) Do medu, jehož název obsahuje označení týkající se původu květů, části rostliny, regionu, území nebo označení topografického původu nebo označení týkající se specifických kritérií jakosti, nesmí být přidáván filtrovaný med. V zájmu zlepšení průhlednosti trhu musí být označování filtrovaných medů a pekařských medů povinné pro každou transakci na trhu s nebalenými výrobky.

(8) Jak zdůraznila Komise ve sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. června 1994 o evropském chovu včel, může Komise přijmout metody analýzy s cílem zajistit dodržování vlastností složení a dalších specifických údajů u veškerého medu, s nímž se obchoduje ve Společenství.

(9) Je žádoucí zohlednit dosaženou práci na nové normě Codex pro med, případně přizpůsobenou zvláštním požadavkům Společenství.

(10) V souladu se zásadou subsidiarity a zásadou proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy nemůže být cíle stanovit společné definice a pravidla pro dané výrobky a uvést ustanovení do souladu s obecnými právními předpisy Společenství o potravinách dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11) Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

(12) Aby nebyly vytvořeny nové překážky volného pohybu, neměly by členské státy přijímat pro dotyčné výrobky vnitrostátní předpisy, které nejsou stanoveny v této směrnici,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na výrobky definované v příloze I. Tyto výrobky musí splňovat požadavky stanovené v příloze II.

Článek 2

Směrnice 2000/13/ES se vztahuje na výrobky definované v příloze I za těchto podmínek:

1. Název "med" se použije pouze pro výrobek definovaný v bodě 1 přílohy I a použije se k označení tohoto výrobku při obchodování.

2. Názvy výrobků podle bodů 2 a 3 přílohy I se použijí pouze pro výrobky tam definované a použijí se k jejich označení při obchodování. Tyto názvy lze nahradit prostým názvem výrobku "med", kromě filtrovaného medu, plástečkového medu, medu s plástečkami a pekařského medu.

Nicméně

a) v případě pekařského medu se na etiketě uvádí v bezprostřední blízkosti názvu výrobku slova "určeno pouze k vaření a pečení";

b) kromě filtrovaného medu a pekařského medu lze názvy výrobků doplnit informacemi

- o původu květů nebo částí rostlin, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného zdroje a má organoleptické, fyzikálně-chemické a mikroskopické vlastnosti odpovídající tomuto zdroji,

- o regionálním, územním nebo topografickém původu, pokud výrobek pochází výhradně z uvedeného zdroje,

- o specifických kritériích jakosti.

3. Pokud byl pekařský med použit jako složka vícesložkové potraviny, lze v názvu výrobku vícesložkové potraviny použít slovo "med" místo slov "pekařský med". Nicméně v seznamu složek se použije název podle přílohy I bodu 3.

4. a) Země původu, kde byl med sklizen, se uvede/uvedou na etiketě.

Nicméně pokud med pochází z více než jednoho členského státu nebo z více než jedné třetí země, lze údaj podle potřeby nahradit jedním z těchto údajů:

- "směs medů ze zemí ES",

- "směs medů ze zemí mimo ES",

- "směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES".

b) Pro účely směrnice 2000/13/ES, a zejména článků 13, 14, 16 a 17 uvedené směrnice, se podrobné údaje podle písmene a) považují za údaje podle článku 3 uvedené směrnice.

Článek 3

V případě filtrovaného medu a pekařského medu se na přepravních nádobách, obalech a v obchodních dokladech jednoznačně uvede celý název výrobku podle přílohy I bodu 2 písm. b) pododst. viii) a bodu 3.

Článek 4

Komise může přijmout metody umožňující ověřit, zda je med v souladu s touto směrnicí. Tyto metody se přijmou postupem podle čl. 7 odst. 2. Do přijetí takových metod použijí členské státy k ověřování souladu s touto směrnicí pokud možno mezinárodně uznávané schválené metody, například metody schválené v Codexu alimentarius.

Článek 5

Pro výrobky vymezené v příloze I nesmějí členské státy přijímat vnitrostátní předpisy, které nejsou stanoveny v této směrnici.

Článek 6

Opatření nezbytná pro provedení této směrnice, která se vztahují k níže uvedeným záležitostem, se přijímají postupem podle čl. 7 odst. 2:

- uvedení směrnice do souladu s obecnými právními předpisy Společenství o potravinách,

- přizpůsobení technickému pokroku.

Článek 7

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potraviny (dále jen "výbor") zřízený článkem 1 rozhodnutí 69/414/EHS [7].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 8

Směrnice 74/409/EHS se zrušuje od 1. srpna 2003.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 9

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. srpna 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Opatření se použijí tak, aby

- bylo od 1. srpna 2003 povoleno obchodovat s výrobky definovanými v příloze I, jsou-li v souladu s definicí a požadavky stanovenými v této směrnici,

- bylo od 1. srpna 2004 zakázáno obchodovat s výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí.

Výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí, ale byly označeny do 1. srpna 2004 v souladu se směrnicí 74/409/ES, však lze uvádět na trh do vyčerpání zásob.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 10

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. prosince 2001.

Za Radu

předseda

C. PicquÉ

[1] Úř. věst. C 231, 9.8.1996, s. 10.

[2] Úř. věst. C 279, 1.10.1999, s. 91.

[3] Úř. věst. C 56, 24. 2. 1997, s. 20.

[4] Úř. věst. L 221, 12.8.1974, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení Španělska a Portugalska z roku 1985.

[5] Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 291, 19.11.1969, s. 9.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

NÁZVY, POPISY A DEFINICE VÝROBKŮ

1. Med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech.

2. Hlavními druhy medu jsou:

a) podle původu:

i) květový med nebo nektarový med

med získaný z nektaru rostlin;

ii) medovicový med

med získaný převážně z výměšků hmy

U nás, severní předhůří Beskyd už snůšku z lip zřejmě utnuly bouřky v minulém týdnu. Kvete už jenom část květů na těch nejpozdnějších klonech lip malolistých. Pokud se znova nerozjede medovice.
A na květech je zoufale málo včel, dřív lípy doslova včelami hučely, teď vůbec.

Tento víkend točení a je v tom melecitózy tak 50% a pořád nosí. Co s tim děláte, namáčet a vracet nebo nechat na jaro?

Krásný hustý hnědočervený med. Zajímavé, že na stanovišti v Hlinsku je v tom něco melecitózy ale v Chotěboři ani náznak, tam je možná ještě tmavší. Jen tak dál. Puklice stále roní medovici.

Tak jsem taky zkusil vytáčet. Trochu melecitózy tam je odhadem tak 10- 15% buněk zůstává v plastech. Jinak je to ale pěkný tmavy med, 17% vody. Bude to chtít asi odtacet jazdy týden, jinak toho ztuhne většina .

Tak jsem zkusil vytočit. Zavíčkováno ani ne z jedné třetiny. Pod víčky kaše, mimo víčka lesklé, průsvitné, ale ani to ven nešlo. Nevím, jestli je to přímo melocitóza. Není to zas úplně černé, spíš oranžovo-hnědé. Vytáčel jsem letes prvně, ale řepku v doletu neměly. Vytočil šla cca pětina toho co bylo v plástech. Zkusil jsem jim to podstrčit pod plodiště, jestli to nepřenosí. Nicméně jsem neměl žádné souše, tak mají plný medník mezistěn. Jestli se jim to bude chtít stavět toť otázka.

Tady Lípy ještě nekvetou, medovici nosí. V některých buňkách mírné zakaleni, naznak melecitózy, zitra zkusim jak to půjde vytočit. Žďársko

Severní předhůří Beskyd kvetou rané klony lípy malolisté - srdčité. Medovice vypadá že je nějaká taky, pokud nebude spláchnuta.

Chotěboř, Hlinsko, medovice jede ve velkým. Nejvíc to vypadá na přínos z puklice poloskryté. Jsou na smrku docela hojně a pěkné kapičky medovice na nich. Je to hodně lokální. V místech kde byly bourkové přívaly je nedovice smytá a a stanoviště o pár km dál kde se bouřky vyhnuly to dnes jen hučí.
Někde hlásí náznak melecitózy, tady zatím ok.

Prosím sdělujte,ze které oblasti podáváte zprávu.Dík

Medovice už odtočená, 17%, tmavě hnědá, dost teče. Asi 10kg/ks

I když průběžně prší docela teď jede snůška medovice. Puklice poloskrytá, mšice. Ne moc ale denně kolem půl až kila přibývá. Žďár nad Sázavou. Jak u vás?

Proto říkám, že smysl dává ještě krajská organizace, protože v rámci kraje se ještě dá osobně setkávat. A vést organizaci a současně pracovat v terénu. A současně má krajská organizace počtem členů už dost velkou sílu.

No a z druhé strany. K čemu vlastně potřeba svaz? Tak na úrovni ZO ještě, setkání, výměna informací, ale to je pár aktivních, co to táhne většina stejně nezájem.

JosPr: Mně je jasné, že to tak nějak je.
Jen poukazuji na skutečnost, že za prvé kdo v tom už jede, tak ty požadované věci obvykle udělá levou zadní. A za druhé dříve nebo později někdo ze Svazu řekne " nechcete komunikovat po internetu a osobně to je příliš drahé, nemůžete být ve Svazu"

Vic než polovina členů ZO nemá internet,email a dokonce ani účet v bance.K ničemu ho totiž nepotřebují.A ze se to změní v dohledné době,to teda nevěřím.

Internet má dneska každé pětileté děcko, pokud má chytrý mobil. Tak v 8 letech se umí přihlásit všude, kde potřebuje a tak nejpozději ve 14 berou ve škole v IT Microsoft Office, takže do každé slušnější databázové aplikace nahraje "levou zadní" tolik údajů, kolik je třeba.
Holt to je ten dnešní pokrok.

Až bude mít každý včelař internet,bude přihlášený na portálu včelaře a bude umět ty nesmysly zadat,pak to přínos bude.Přištích 20-30 let ten přínos nevidím.Pak se můžou divit,že s funkcionařením funkcionáři končí a noví za ně nejsou.

Kvetou naplno lípy velkolisté. O až tři týdny dříve než normálně.
U nás z nich asi bude slušná snůška, je poměrně teplo a dusno a až do včerejška nebyly silné lijáky, takže v medu bude i nějaká medovice.

Tak když budou předpokládat, že každý vlastní chytrý mobil nebo aspoň počítač s internetovým připojením a už za to platí a pracuje s tím, tak se naopak ta komunikace výrazně zlevní a zrychlí. I pro včelaře i pro funkcionáře. Kdo to nemá, tak prostě bude brzo mít smůlu a může to být další důvod, proč odejít ze Svazu..
A u včelařů se dá čekat, že nebudou pro hackery moc atraktivní, tudíž ty programy a aplikace mohou být poměrně levné a jednoduché. Pokud zase nezaúřadují bruselští paraziti a nepředepíší, třeba v souvislosti s dotací D1, nějaké masívní složité a drahé zabezpečení, které bude včelaře masívně otravovat.

Ono nevim,jestli z nápadů těch nových nejde větší hrůza pro ZO,než z těch posttotalitnich aparátčiků,co rozhazuji penize členů vidlema..
V portálu včelare mám přihlášené pouze 4 své členy,zbytek prohlásil,že nic takového nechce,ale už jsem četl manuál na včelarství,jak bude ZO zpracovávat žádanky na léčivo přes portál včelaře a vytváret objednávky pro okres..Docela se děsím až nic nepůjde jinak než formou portálu včelaře.To bude maglajz,požadavky na lečiva,žádosti o 20 kč 1.D,někdo klasicky,pár it nadšenců přes portál.To nedá dohromady ani prase..
Ale na svazu jsou spokojení a dál ztěžují ZO práci.

"Machová byla osobně jako právník svazu, nebo dokonce předseda, u všech průšvihů (od kterého roku, se mi nechce hledat, nejméně od 2001?)"
Mně připadá, že Machová nebyl bafuňář, ale jako právník v podstatě páté kolo u vozu. Bafuňáři to rozjeli, přivedli tady, vyčerpali volné zdroje, pak ti staří zmizeli a noví nepřišli, protože už nebylo o co stát.
Ale to je stejně spíš jedno.

Pokud budou takhle hospodařit,je evidentní kam svaz půjde.Do kopru.Kdo by jim tyhle taškarice platil?

>Jenom to dnes prostě vyžírají > > za ty předchozí
Asi jsem měl naznačit trochu víc, že jsem použil ironií. Machová byla osobně jako právník svazu, nebo dokonce předseda, u všech průšvihů (od kterého roku, se mi nechce hledat, nejméně od 2001?)

Vůbec nevím, jako cestou Svaz půjde. Jen ukazuji, že aby byl dlouhodobě udržitelný a včelaři nemuseli dávat vysoké poplatky centru, bude se nejspíš muset digitalizovat. Protože to, co přináší, přináší strašlivě draze a hodně věcí by lépe udělalo regionální vedení, které si dlouhodobě udržuje kontakt s praxí, ne pražští bafuňáři.
A jasně že Machová a další za minulé průšvihy nemůžou, na ty bylo zaděláno o mnoho let dříve. Jenom to dnes prostě vyžírají za ty předchozí.

Dáváš svazu ještě 10-20 let?
Machová jako právník vůbec nemohla za to, že do věčných lovišť odešel Předboj a Včelpo a je dost schopný předseda, aby nemohla ani za to, že stejným směrem zamíříl celý svaz.
Letos první vlnka -5000 členů, další vlnky budou vyšší. Jsem zvědavý kolik hlupáků jí bude posílat příspěvky ještě za 5 let.

A přitom je o tom půlka článku.Neni stavebni povolení atd atd.

To nevím, jak to bude s AI a s Křemencárnou.
Ale dovedu si představit, že za 10 - 20 let budou back endové výkonné a organizační služby Svazu spravovány AI, zatímco pro front endové služby bude Svaz platit v Praze za přiměřený nájem jednu kancelář s nějakým zástupcem ČSV pro osobní setkávání s lidmi plus k němu třeba jednu sekretářku či asistentku pro různé akce spojené se včelařením či redaktorku časopisu Včelařství.
Svaz bude řídit videokonferencemi nějaká rada složená se zástupců krajských organizací, kteří se budou osobně scházet jenom na začátku období, aby se osobně seznámili po volbách a jako rozlučku před dalšími volbami.
A všichni tito členové rady jako i ostatní členové krajských vedení budou obvykle normálně pracovat a po práci včelařit nebo se živit včelařením a současně vést krajskou organizaci Svazu, protože v rámci krajů mohou z většiny území kraje po své práci dojíždět do krajského města nebo jinde do geografického centra kraje. A tím současně při vedení organizace neztratit kontakt s praxí a nestat se tak včelařskými bafuňáři.

https://citymagazine.si/cs/100-povolani-ktere-do-roku-2030-nahradi-umela-inteligence-a-vy-mezi-ne-rozhodne-patrite/

Víte že existuje seznam pracovních míst, který nahradí umělá inteligence během 5-10 let? Proč si myslíte, že ČSV je nenahraditelné?

Představte si brýle, které vám postupně do ucha sdělí, jak který rámek prohlídnout a co s ním udělat. Podle vstupních dat od uživatelů, seřazených do požadavku velkého výnosu medu až velkého zisku z prodeje včel, nebo opylení.

Tuším že celý proces již započal. A průběh počátku a zavádění bude asi tak dlouhý, jak bylo zavedení mobilních telefonů do rukou v Česku.

Takže nevím o čem to tu píšete, když je nadrozum jasný, že si někdo ten barák v Praze opravuje a předělá ho dle požadavku trhu na cokoli co je v okolí požadováno.

AI odpověď a otázka co bude když službu ČSV nahradí AI:

Představme si třípatrový dům v Praze na Křemencově ulici. Nyní ho má jako sídlo a centrum jedna velká zájmová společnost. Pokud AI nahradí tuto službu a zaměstnance zájmové společnosti, kdo si takový dům může v centru Prahy koupit, pokud takových domů v okolí bude kvůli nahrazení AI prázdných a v nabídce odkoupení nemovitosti?

Pokud by AI nahradila služby a zaměstnance zájmové společnosti, mohlo by to vést k tomu, že budova na Křemencově ulici v Praze by byla k dispozici pro prodej. Kdo by si takový dům mohl koupit, závisí na řadě faktorů, včetně tržních podmínek, cen nemovitostí a individuálních finančních schopností potenciálních kupců.

Pokud by se na trhu objevilo více takových budov, mohlo by to potenciálně ovlivnit ceny nemovitostí v dané oblasti. Nicméně, centrum Prahy je velmi žádanou lokalitou a je pravděpodobné, že by o takové nemovitosti byl zájem.

Potenciálními kupci by mohli být například:

Soukromí investoři: Jednotlivci nebo skupiny, kteří hledají investiční příležitosti a mají dostatečné finanční prostředky.
Developerské společnosti: Firmy, které se specializují na rekonstrukci a prodej nemovitostí.
Korporace: Velké firmy, které hledají prostory pro své kanceláře nebo provozovny.
Státní a městské organizace: Mohou hledat prostory pro veřejné služby nebo instituce.
Neziskové organizace: Mohou hledat prostory pro své kanceláře nebo komunitní centra.
Je důležité poznamenat, že i když AI může nahradit některé úkoly, stále existují aspekty práce, které vyžadují lidský dotek. Takže i když by mohla AI nahradit některé funkce zájmové společnosti, je pravděpodobné, že by stále byla potřeba nějaká lidská přítomnost. Děkuji za pochopení.

Bohužel jsem v článku neobjevil komentář k rekonstrukci sídla ČSV

www.oocsvfm.cz.Začtěte se chlapci do komentáře k tekonstrukci křemencárny schovaného v článku 21.včelařská pouť na Svatém Hostýně.

Kočoval jsem se zadováky, 2x14 plástů 39 x 24 na řepku i po řepce a žádný zvláštní problém s rojením nebyl.
Je pravda, že ta pracnost je výrazně vyšší, v zadováku se musí opravdu pokaždé pracovat se včelami a ne jenom "přehazovat bedničky". Jinak ale v zadováku fungují včelstva stejně jako v každém jiném úlu. Plus tam je ten benefit snadno a bez problémů s ochranou úlu před vyloupením chovat i slabší včelstva nebo odchovávat oddělky.
A jinak když někdo chce včelařit jen na zahradě u domu, bez další práce a pinožení z přemísťování včelstev za snůškou, tak prostě musí počet včelstev a technologii chovu přizpůsobit podmínkám, jaké tam má.

Většina si stanoviště nevybírá, prostě má včely doma. Někteří ještě mají 2 prostorové úly, medu mají víc jak nástavkáři, ale za cenu že musí každých několik dní přehrabovat plodiště a nakonec stejně hrozí vyrojení - ty úly jsou nevhodné na velkou snůšku z řepky kdy je přínos několik kg za den, plodiště je prakticky už po 2 dnech komplet zalité - je to tak pro důchodce co jsou doma a mají na těch pár úlů čas. Na řepku je vhodný nástavcový úl, ale po řepce není snůška a byl by vhodný ten menší úl, ale zase zmenšovat nástavcový úl v sezoně který je plný včel, to se nikomu nechce a kam pak s nástavky a dílem atd... a navíc je to pro včely nepřirozené... už mají jednou nastavené plodové těleso a zásoby. Nechám včelám aspoň většinu medu z řepky, pochopitelně výnos medu klesá na pouhý zlomek.

Umístit včely mezi pole, kde nic jiného není, je tak od roku 1980 v podstatě hloupost. Včelstvo jen pro sebe spotřebuje každý den půl kila až kilo sladiny, v nástavkovém úlu určitě to kilo a kde ho má potom vzít? V polích dáky herbicidům od té doby nic není a na na okrajích polí byla jen troška, pokud je vysíkalí chovatelé králíků i když to potom zarostlo a dnes, když to hoblují technické služby, není nic.
A cukr to včelám nenahradí.
Trochu by to šlo zmírnit, kdyby se vrátilo k zkušenostem dědů a místo obřích včelstev v nástavkových ůlech by se začaly chovat slabá včelstva ve starých úlech, třeba zadovácích. Ale jen trochu.

Tak převčelené stanoviště je každé, tady na severu žádné akáty ani slunečnice nehrozí, na polích kterých je v doletu stovky hektarů a to je naprosto dominantní snůšková plocha pro včely, tak to je s herbicidama monokultura pšenice, kukuřice, řepa, v obilí je tak jeden vlčí mák na hektar a to si nědělám srandu a okraje polí zhobluje město sekačkou nebo mulčovačem. Ale jasně, nikdo se nebude stěhovat kvůli snůšce. Řepka super přínos, pak jak když utne trocha lípy tak na udržení váhy a pak už jen co kde vyrabují.

Akáty zmrzly tam, kde stihly vyrašit. Kde nestihly vyrašit do toho mrazu, tam potom rozkvetly. Já jsem zhruba 15 - 25 km na jih od Ostravy a u nás vyrašit nestihly a rozkvetly. V podvečer jsem šel kolem, silně voněly a i v tu dost pozdní dobu tam byly nějaké včely. Možná ne všechny akáty nepomrzly, ale u nás určitě aspoň většina.
Slídivost je vždy, jak není snůška. Pokud je v sezóně významná slídivost po významnou část doby, jedná se o převčelené stanoviště, kde je příliš moc včelstev a přiliš málo snůšky. Přirozené je, když je slídivost zřetelná jen v době nepřirozeného stavu na stanovišti. Například v době práce ve včelstvech, v době vytáčení medu, v době krmení ve včelstvech atd a do půl dne až jednoho dne po ukončení toho stavu se slídivost stane prakticky minimální až žádná.
Slídivost ale není žádný velký problém pro správně silná včelstva ve správných úlech. Ty se se slídivostí dokázají vypořádat a odolat jí.
Problémem jsou nástavkové úly, kde velké česno ve dnu a navíc vysokém dnu úlu při slídivosti loupeže přímo vyvolává plus není možné ty úly zužovat přesně na sílu včelstva, což způsobuje při slídivosti kvůli málo obsazenému prostoru úlu další podporu vylupování včelstva.
A problémem je asi taky to, že současně s tím, jak jsou včelstva vyšlechtěna na mírnost, jsou současně vyšlechtěna na malou odolnost proti vylupování.

"Je to tak 7. Až 8. Den"
Co já s tím mám zkušenosti, poměrně malé, tak ten termín je dost vachrlatý. Protože je velmi těžké se trefit do správného termínu.
Z jedné strany včely mohou začít okamžitě po osiření budovat nouzové matečníky i nad tři dny starými larvami nebo možná ještě staršími a tím výrazně zkrátit dobu líhnutí matečníků, první nouzová matka se může vylíhnout dřív než přidaný matečník. A potom, i když ta matka je méněcenná, přidaný matečník spolehlivě zničí.
Z druhé strany přidaný matečník má jinou vůni a trvá nějakou dobu, než dostane vůni včelstva a včely ho přijmou a začnou s eo něho starat. Navíc včely komunikují s ještě nevylíhlými matkami a pokud je jich víc, co se mají vylíhnout zhruba ve stejnou dobu, dělají mezi nimi výběr. Umí údajně nevhodnou matku pozdržet v líhnutí, tak o půl dne, možná den, než se vylíhne ta včelami vybraná.
Problém je taky v tom, že včelstvo může být v době osiření v různých rozmnožovacích fázích. Někdy po osiření narazí včelstvo jenom 2 - 4 matečníky a to na spíše vhodných mladých larvičkách spíš na kraji plodového hnízd a někdy narazí klidně i 20 matečníků i na starých larvičkách na prakticky včech plástech s plodem.
Já to vidím tak, že pro takové přidávání matečníků bez vyřezání pů vodních je třeba najít velmi podrobně popsaný postup zkušeného včelaře, který to dělal mnohokrát a co nejpřesněji to podle něho udělat.
Já bych to asi dělal tak, že bych v sobotu nebo neděli osiřel včelstvo, další týden v sobotu včelstvo prohléhl a vyřezal všechny zavíčkované matečníky a starší matečníky a nechal tak dva mladé na jednom plástu a připravil plást, vyřezáním na vložení nového matečníku. Druhý den v neděli prostě vyřezal zbývající matečníky a jak začne včelstvo být osiřelé, vložil nový matečník. Raději s nějakou ochranou proti vykousání, kdyby tam přece jen byly nějaké včely, kterým by se nový matečník nelíbil.
Nebo bych udělal velký oddělek, z poloviny , třetiny plodového hnízda s dostatkem včel a zásob a tam přidal matečník stejným způsobem. A až se tam matka rozklade, posiloval oddělek plodem původního včelstva. Až ke zrušení toho původního včelstva někdy na začátku podletí.

Slídivost započne zpravidla po vracení prvních odstředěných rámků. A už nezmizí. Jen se stupňuje a vrcholem jsou migrace a emigrace roztočů s následnou destrukcí jednotlivých úlů a stanovišť. Řešení jsou a jsou v podstatě strategická pro přežití chovů. Jenže základem jsou schopnosti včelaře. Ty jsou často rychlokvasné s častým výsledkem ještě vyšší slídívosti a třeba ztrátě tak vlastním přičinění vlastních chovů s výčitky že mu sousedovic včely vyloupily jeho. Ano, když někdo něco neumí, má se to naučit nebo to nedělat.

Akáty zmrzly jak kde, u ostravy zmrzly i s listama ... takže ani nekvetly a navíc jich jde spočítat na prstech jedné ruky, všechny vyřezali jako nepůvodní druh.

Jinak snůška letos taky jak kde, některé stanoviště dobré, jiné stanoviště poloprázdné a navíc řepkový med během dubnových mrazů včelám začal krystalizovat - z doschlechu vím že to bylo plošně u více včelařů, včely se stáhli a med vychladnul ... takže točení ,,úžasné". Už jen čekání na poslední malolistou lípu, poslední roky skoro nebyla, letos uvidíme, pokvete dřív, pak nastane období slídivosti od června až do listopadu?

Když se odebere stará matka, včely si hned druhý den narazí nouzové matečníky. Co chcete řešit až po 8 dnech? to už ty nouzové matečníky budou rovnou zavíčkované - by se musely odstranit všechny, až pak je přidání matečníku na jistotu.

Matečník se ale dobře přidává do oddělku, hned v den vytvoření, druhý den přidat by bylo pozdě už by narazili svoje nouzové matečníky.

Je to tak 7. Až 8. Den

Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější den k vložení zralého matečníku (před vyběhnutím) do včelstva, ve kterém záměrně odstraním matku. Někde jsem četl, že když se tam vrazí zralý matečník ve správný den, není potřeba likvidovat nouzové matečníky , protože nová matka (z zralého matečníku) si s nouzovými poradí sama. Logika mi říká-vložit osmý až devátý den po likvidaci staré matky. Ale jistý si nejsem. Potřebuji si vše časově naplánovat. Děkuji za rady. Dan

Ono je asi dost rozdílné počasí, v Čechách a na rozhraní Moravy to splachuje a bude asi ještě hodně splachovat silnější déšť a tady na severovýchodu Moravy to deště jen trochu lízly, takže pokud ještě nepřijde nějaká pořádný déšť, bude asi medovice z mšic.

Současné počasí, přeháňky bouřky je bude svědčit spíše pro vznik melecitózy. I když, příští týden ma být slunečno, teplo, tak možná začnou puklice, ty jen tak něco nespláchne

U nás, severní předhůří Beskyd, jazýčky lipových květů vyrašily až po mrazech, takže vypadají nepoškozené. A je jich poměrně dost, takže letos může být pro včely lipový rok.
Lípa malolistá, velkolistá u nás bývá hlavně ve městech.

V Ceskym raji mraz ovlivnil kveteni lip a tem se vyloupnul pouze blanity listen bez kvetu, nebo jen takova pecička. Proste letos lipy jen vyplazujou jazyky. Ale kupodivu i pres mrazy vcely daly hafo medu zacatkem kvetna 25kg/vc a za tydem je podojim znovu, odhaduji.

u nás kvetou naplno, či spíše už dokvétají akáty. Takže nepomrzly.